https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-dockal-hlavackovci-ve-finsku-jak-to-dopadlo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Dočkal: Hlavačkovci ve Finsku – jak to dopadlo?

24.2.2024
Hlavačkovec Glenův.
Hlavačkovec Glenův.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kiran Thomas
Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) je poměrně drobná, ale velmi dravá a žravá ryba pocházející z východní Asie, dorůstá až 20 – 25 cm a preferuje pomalu tekoucí a stojaté vody. Je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů ryb v evropských vodách. Jelikož je schopen intenzivně likvidovat populace původních a vzácných evropských druhů mj. ryb a obojživelníků (blíže viz např. zde), stal se součástí tzv. „invazního seznamu“ nebezpečných druhů v rámci EU (viz zde).
 
Hlavačkovec se v posledních cca 100 letech rozšířil po nemalé části Evropy, a svůj areál neustále rozšiřuje. Tak např. v létě roku 2022 byl poprvé zjištěn ve Finsku (viz zde). Nález byl učiněn čirou náhodou, a to při nahrávání digitálního podcastového programu o invazních druzích ryb v jihozápadním Finsku. Hlavačkovce objevili v bezodtoké nádrži o ploše ani ne 1 hektar, s poměrně slabou pokryvností vodními rostlinami. Hlavačkovci byli pozorováni zejména mezi kameny a ponořenými větvemi. Při následné kontrole lokality Finové poměrně snadno, během několika hodin, odchytili celkem 58 hlavačkovců (velikosti 10 – 91 mm), což naznačuje, že jejich populace se v nádrži velmi dobře zabydlena a úspěšně se reprodukovala (Pihlström H. et al., 2022).

Finové již několik měsíců po objevení výskytu hlavačkovce provedli zásah s cílem likvidace tohoto nebezpečného invazního druhu. Zásah provedli metodou drastickou, nicméně jedinou, která má šanci v obdobných případech uspět – použili tzv. piscicid (konkrétně rotenon – blíže o této metodě viz zde).

A jak ošetření lokality dopadlo?

Zpráva o provedeném zásahu se objevila dne 13. 6. 2023 zde.

Hlavačkovec Glenův, i při pohledu shora je patrná mohutná hlava se širokou tlamkou.
Hlavačkovec Glenův, i při pohledu shora je patrná mohutná hlava se širokou tlamkou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kiran Thomas

S využitím internetového překladače (a po nezbytných formulačních úpravách) si dovolím citovat:

V listopadu 2022 byla nádrž v Turku ošetřena biologicky odbouratelným roztokem obsahujícím rotenon za účelem eradikace hlavačkovce. Ošetření bylo úspěšné, v květnu a červnu následujícího roku nebyl v jezírku nalezen jediný hlavačkovec. Je to poprvé, kdy se podařilo zcela vymýtit invazní nepůvodní druh z invazního seznamu EU objevený ve Finsku.

Teoreticky existuje malá šance, že by se v jezírku mohli ukrývat jednotliví hlavačkovci, ale na základě zkušeností s jejich chováním před ošetřením je nepravděpodobné, že by nebyli odhaleni při potápění. Pokud se v jezírku znovu objeví, je pravděpodobnější, že půjde spíše o ryby znovu přivezené lidmi než o ryby, které by přežily ošetření. Tak zhodnotil provedený zásah biolog Juhani Salmi z centra ELY ve Varsinais.

Nezbývá než pogratulovat a doufat, že nebudou muset obdobné situace v dohledné době řešit. Pokud však ano, jistě rádi využijí čerstvě nabytých zkušeností.

Literatura:
Pihlström H., Kuningas S., Salmi J.A. & Granroth J., 2022: First record of the invasive Chinese sleeper Perccottus glenii(Gobiiformes: Odontobutidae) in Finland. Memoranda Soc. Fauna Flora Fennica 98: 87–92. 2022.
reklama

 
foto - Dočkal Ondřej
Ondřej Dočkal
Autor je zoolog.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

24.2.2024 11:38
V uzavřené lokalitě je vytrávení ryb možné, ale bohužel zasáhne i původní
a drastický zásah může rozdělit veřejnost v pohledu na ochranu přírody. No
a pokud je v okolí "záškodník" disponující chovným materiálem, tak se asi situace bude opakovat. On to nemusí konat pouze ze záště, ale i nevědomky
se zbavovat přebytečných ryb ze svého chovu. Je to stejné jako s chovateli
želv nádherných, které chovatelé místo utracení vypouštějí do přírody a
chodí je obdivovat, jak se jim v ní daří. V západní Evropě už jsou běžní
ve městech papoušci a i u nás nepůvodní kožešinová zvířata vypuštěná
ochránci zvířat z farem. S lidskou hloupostí je problém bojovat i když
se každé Vánoce lidem opakuje, že vysádkovaný kapr v řece nedostal svobodu,
ale byl odsouzen k smrti. Pokud se to Finům povedlo, tak budiž, ale třeba
u nás na jedné lokalitě stačilo nasadit potěr a ročka štiky a po vyžraní
karasů stříbřitých se už žraly navzájem. Po karasu není ani památky a už
ani po štikách, které braly i na staré třpytky plandavky a zátky od piva.
Tento systém je mému naturelu bližší než jed a ryby končící v kafilerii.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

24.2.2024 12:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Piscicidy určitě nejsou univerzální odpověď na všechny problémy spojené s invazními druhy, to sem nikdy netvrdil, nicméně v určitých situacích prostě, pokud je cílem udržení původní biodiverzity, nevidím jinou šanci.

Ten Váš příklad se stříbřáky a štikou je dobrý - zde totiž stříbřáci evidentně tu lokalitu ještě nezlikvidovali - ve smyslu zákalu, sinic atd. POkud by ta lokalita byla už v této "konečné" fázi, pak štika nemá šanci - prostě nepřežije tu kvalitu vody.

Dál třeba v USA, ale místy i po Evropě je problém invazní kapr - zde prostě není k dispozici dostatečně velký predátor, aby ty kapry vybral (např. Španělsko - zde náš sumec velký taktéž nepůvodní druh, a dělá velké problémy tamním rybám - nelze vytloukat klín klínem - viz austrálie a lišky..).

Osvěta je samozřejmě vždycky základ. A u každého případu nutno samozřejmě zvážit pro a proti, jak z hlediska ztrát na necílových druzích (pokud tam vůbec ještě nějaké přežívají), tak z hlediska reinvaze - ale i z hlediska rozšíření invazního druhu do dalších lokalit, z těch bezodtokých tůní se totiž taky šíří - i přirozeně - za povodní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.2.2024 13:01 Reaguje na Ondřej Dočkal
Bohužel, pokud vím, se podařilo likvidovat invazní druhy jen na některých malých ostrůvcích. 😢
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

24.2.2024 14:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
To ano, ale vždy jde o vymezení toho "ostrůvku" ve smyslu migrační bariéry. Takové tůně v krajině jsou taky jakési ostrůvky, mezi nimiž je tu možná migrace poměrně snadno (když je to v záplavové zoně nebo když je tam dost nepoučitelných nosičů kýblů), tu ale již hůře (když je to mimo záplavovou oblast a dosah přenašečů ryb - ať již díky oplocení, neschůdnému terénu nebo díky úspěšné osvětě).

Realita je samozřejmě taková, že zcela zlikvidovat invazní druhy v situaci, kdy jsou hojně rozlezlé po krajině již nejde .. nicméně lze je redukovat a likvidovat na vybraných, migračně izolovaných vodách - s minimalizovaným rizikem reinvaze.


Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

24.2.2024 14:21 Reaguje na Ondřej Dočkal
oprava:

Realita je samozřejmě taková, že zcela zlikvidovat invazní druhy v situaci, kdy jsou hojně rozlezlé po krajině již nejde .. nicméně lze je plošně alespoň redukovat, a likvidovat na vybraných, migračně izolovaných vodách - s minimalizovaným rizikem reinvaze.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.2.2024 15:59 Reaguje na Ondřej Dočkal
Nejvíc přenašečů ryb jsou kluci. No a ty neosvítíte.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

24.2.2024 20:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
No to je otázka, jak to dneska funguje, jestli jsou to víc kluci, nebo víc dospělí.

Někdy mám pocit, že spíš dospělí jsou rezistentní vůči informacím, a ty děti, když se jim ty informace dobře podají, tak je lépe vnímají... ale to je samozřejmě o diskuzi (mám za sebou asi 10 let vedení rybářského kroužku, což je samozřejmě nic, ale nějakou zkušenost tak člověk udělá).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.2.2024 18:04 Reaguje na Ondřej Dočkal
On ten vlastník chtěl rybníček vyčistit od všech ryb, protože v něm chce mít pouze své oblíbené kapry. Naštval privatizací rybníčku ostatní, kteří tam lovili nástražní
rybky a obávám se, že mu tam zase něco schválně nasadí.
Ani oplocením nelze zabránit vysazení plůdku do přítoku,
ať už schválně a nebo náhodně a navíc když je ten přítok
napojen i na jiné nádrže. Podle mne to bylo pouze dočasné
a marné. U těch bezodtokových tůní to asi možné je, ale
leckdo chce mít blízko zdroj nástražních rybek a tak je
tam nasadí a bude se situace opakovat.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

24.2.2024 20:10 Reaguje na Břetislav Machaček
K těm bezodtokým - no to je právě o tom, vždyť si tam může namísto KS vysadit KO a tyhle využívat jako nástražky (nejde o zvláště chráněný druh).
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

24.2.2024 20:10 Reaguje na Břetislav Machaček
K těm bezodtokým - no to je právě o tom, vždyť si tam může namísto KS vysadit KO a tyhle využívat jako nástražky (nejde o zvláště chráněný druh).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.2.2024 18:01 Reaguje na Ondřej Dočkal
Víte jsou lidé, kteří takto nepřemýšlejí a vysadí
tam to, co mají po ruce. Já bych tam třeba rád
viděl i líny, kteří si s původními karasy docela
rozuměli a obojí byly spolu se slunkami úlovky z
mého dětství. Slunek bylo na jedné bývalé pískovně
tolik, že jsme s nimi doma krmili kačeny a ono
jich neubývalo, dokud neudělali z pískovny skládku
a nezavezli ji i s rybami. Stačil skrojek chleba
přivázaný v čeřenu a za hodinu byl kbelík plný.
Dnes vidět slunku, tak se snad zblázním radostí.
Nahradily je střevličky východní, které ale nějak
predátorům nechutnají. Bohužel já ty snahy sice
chválím, ale jsem poněkud skeptický, zda u toho
vydržíte, když vám budou jiní hatit vaši práci.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

25.2.2024 21:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechodil po této zemi větší skeptik co se Ko a KS týče než já. Zhruba do doby, kdy sem jednou na výlovu zažil toto: bavili se 3 rybáři, kámoši, nevím o čem, pak sem nějak zaslechl slovo karas - což mě zaujalo, tak sem se zaposlouchal - ten jeden z nich říkal, že do nějakých tůní vysadil karase. Oni se ho ptali - jakého? On na to že neví, nějakého co sehnal, tedy zřejmě stříbřáka. V ten okamžik ho ti dva začali tak pérovat, že sem to nečekal... chlapík to neustál a odešel.. tím se ze skeptika stal realista s velmi mírnými a občasnými příznaky optimismu - dobře vím, že tady zůstane spousta lidí co nepřemýšlí - zároveň ale vím, že množství lidí kteří o tom začínají přemýšlet, roste.

Jinak střevlička dravcům chutná - když ji chcete v rybníku zlikvidovat, candát je dokonalý. Problém jen je, že žije i v lokalitách, které dravcům nevyhovují (z hlediska kvality vody, nebo podmínek pro přirozený výtěr, atd..), a tam prostě vyhraje ona.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

26.2.2024 22:52 Reaguje na Ondřej Dočkal
K té střevličce mám takovou zkušenost, že candátům chutná, okounovi trochu a ostatní dravci ji berou až když není nic jiného.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.2.2024 16:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist