Ondřej Dočkal: Hlavačkovci ve Finsku – jak to dopadlo?
Finové již několik měsíců po objevení výskytu hlavačkovce provedli zásah s cílem likvidace tohoto nebezpečného invazního druhu. Zásah provedli metodou drastickou, nicméně jedinou, která má šanci v obdobných případech uspět – použili tzv. piscicid (konkrétně rotenon – blíže o této metodě viz zde).
A jak ošetření lokality dopadlo?
Zpráva o provedeném zásahu se objevila dne 13. 6. 2023 zde.S využitím internetového překladače (a po nezbytných formulačních úpravách) si dovolím citovat:
V listopadu 2022 byla nádrž v Turku ošetřena biologicky odbouratelným roztokem obsahujícím rotenon za účelem eradikace hlavačkovce. Ošetření bylo úspěšné, v květnu a červnu následujícího roku nebyl v jezírku nalezen jediný hlavačkovec. Je to poprvé, kdy se podařilo zcela vymýtit invazní nepůvodní druh z invazního seznamu EU objevený ve Finsku.
Teoreticky existuje malá šance, že by se v jezírku mohli ukrývat jednotliví hlavačkovci, ale na základě zkušeností s jejich chováním před ošetřením je nepravděpodobné, že by nebyli odhaleni při potápění. Pokud se v jezírku znovu objeví, je pravděpodobnější, že půjde spíše o ryby znovu přivezené lidmi než o ryby, které by přežily ošetření. Tak zhodnotil provedený zásah biolog Juhani Salmi z centra ELY ve Varsinais.
Přečtěte si také |
Ondřej Dočkal a Marek Šmejkal: Velmi nebezpečný invazní druh ryby byl objeven v ČRNezbývá než pogratulovat a doufat, že nebudou muset obdobné situace v dohledné době řešit. Pokud však ano, jistě rádi využijí čerstvě nabytých zkušeností.
Literatura:Pihlström H., Kuningas S., Salmi J.A. & Granroth J., 2022: First record of the invasive Chinese sleeper Perccottus glenii(Gobiiformes: Odontobutidae) in Finland. Memoranda Soc. Fauna Flora Fennica 98: 87–92. 2022.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Břetislav Machaček
24.2.2024 11:38a drastický zásah může rozdělit veřejnost v pohledu na ochranu přírody. No
a pokud je v okolí "záškodník" disponující chovným materiálem, tak se asi situace bude opakovat. On to nemusí konat pouze ze záště, ale i nevědomky
se zbavovat přebytečných ryb ze svého chovu. Je to stejné jako s chovateli
želv nádherných, které chovatelé místo utracení vypouštějí do přírody a
chodí je obdivovat, jak se jim v ní daří. V západní Evropě už jsou běžní
ve městech papoušci a i u nás nepůvodní kožešinová zvířata vypuštěná
ochránci zvířat z farem. S lidskou hloupostí je problém bojovat i když
se každé Vánoce lidem opakuje, že vysádkovaný kapr v řece nedostal svobodu,
ale byl odsouzen k smrti. Pokud se to Finům povedlo, tak budiž, ale třeba
u nás na jedné lokalitě stačilo nasadit potěr a ročka štiky a po vyžraní
karasů stříbřitých se už žraly navzájem. Po karasu není ani památky a už
ani po štikách, které braly i na staré třpytky plandavky a zátky od piva.
Tento systém je mému naturelu bližší než jed a ryby končící v kafilerii.
Ondřej Dočkal
24.2.2024 12:35 Reaguje na Břetislav MachačekTen Váš příklad se stříbřáky a štikou je dobrý - zde totiž stříbřáci evidentně tu lokalitu ještě nezlikvidovali - ve smyslu zákalu, sinic atd. POkud by ta lokalita byla už v této "konečné" fázi, pak štika nemá šanci - prostě nepřežije tu kvalitu vody.
Dál třeba v USA, ale místy i po Evropě je problém invazní kapr - zde prostě není k dispozici dostatečně velký predátor, aby ty kapry vybral (např. Španělsko - zde náš sumec velký taktéž nepůvodní druh, a dělá velké problémy tamním rybám - nelze vytloukat klín klínem - viz austrálie a lišky..).
Osvěta je samozřejmě vždycky základ. A u každého případu nutno samozřejmě zvážit pro a proti, jak z hlediska ztrát na necílových druzích (pokud tam vůbec ještě nějaké přežívají), tak z hlediska reinvaze - ale i z hlediska rozšíření invazního druhu do dalších lokalit, z těch bezodtokých tůní se totiž taky šíří - i přirozeně - za povodní.
Slavomil Vinkler
24.2.2024 13:01 Reaguje na Ondřej DočkalOndřej Dočkal
24.2.2024 14:20 Reaguje na Slavomil VinklerRealita je samozřejmě taková, že zcela zlikvidovat invazní druhy v situaci, kdy jsou hojně rozlezlé po krajině již nejde .. nicméně lze je redukovat a likvidovat na vybraných, migračně izolovaných vodách - s minimalizovaným rizikem reinvaze.
Ondřej Dočkal
24.2.2024 14:21 Reaguje na Ondřej DočkalRealita je samozřejmě taková, že zcela zlikvidovat invazní druhy v situaci, kdy jsou hojně rozlezlé po krajině již nejde .. nicméně lze je plošně alespoň redukovat, a likvidovat na vybraných, migračně izolovaných vodách - s minimalizovaným rizikem reinvaze.
Slavomil Vinkler
24.2.2024 15:59 Reaguje na Ondřej DočkalOndřej Dočkal
24.2.2024 20:05 Reaguje na Slavomil VinklerNěkdy mám pocit, že spíš dospělí jsou rezistentní vůči informacím, a ty děti, když se jim ty informace dobře podají, tak je lépe vnímají... ale to je samozřejmě o diskuzi (mám za sebou asi 10 let vedení rybářského kroužku, což je samozřejmě nic, ale nějakou zkušenost tak člověk udělá).
Břetislav Machaček
24.2.2024 18:04 Reaguje na Ondřej Dočkalrybky a obávám se, že mu tam zase něco schválně nasadí.
Ani oplocením nelze zabránit vysazení plůdku do přítoku,
ať už schválně a nebo náhodně a navíc když je ten přítok
napojen i na jiné nádrže. Podle mne to bylo pouze dočasné
a marné. U těch bezodtokových tůní to asi možné je, ale
leckdo chce mít blízko zdroj nástražních rybek a tak je
tam nasadí a bude se situace opakovat.
Ondřej Dočkal
24.2.2024 20:10 Reaguje na Břetislav MachačekOndřej Dočkal
24.2.2024 20:10 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
25.2.2024 18:01 Reaguje na Ondřej Dočkaltam to, co mají po ruce. Já bych tam třeba rád
viděl i líny, kteří si s původními karasy docela
rozuměli a obojí byly spolu se slunkami úlovky z
mého dětství. Slunek bylo na jedné bývalé pískovně
tolik, že jsme s nimi doma krmili kačeny a ono
jich neubývalo, dokud neudělali z pískovny skládku
a nezavezli ji i s rybami. Stačil skrojek chleba
přivázaný v čeřenu a za hodinu byl kbelík plný.
Dnes vidět slunku, tak se snad zblázním radostí.
Nahradily je střevličky východní, které ale nějak
predátorům nechutnají. Bohužel já ty snahy sice
chválím, ale jsem poněkud skeptický, zda u toho
vydržíte, když vám budou jiní hatit vaši práci.
Ondřej Dočkal
25.2.2024 21:45 Reaguje na Břetislav MachačekJinak střevlička dravcům chutná - když ji chcete v rybníku zlikvidovat, candát je dokonalý. Problém jen je, že žije i v lokalitách, které dravcům nevyhovují (z hlediska kvality vody, nebo podmínek pro přirozený výtěr, atd..), a tam prostě vyhraje ona.