https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-zver-do-lesa-patri.stromky-ale-take
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Dočkal: Zvěř do lesa patří. Stromky ale také

4.12.2020
Vlevo vzrostlý listnatý les. Vpravo vzrostlý listnatý les s přirozeným zmlazením.
Vlevo vzrostlý listnatý les. Vpravo vzrostlý listnatý les s přirozeným zmlazením.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Podívejte se prosím na tyto dvě fotografie, na obou je vzrostlý listnatý les. Čím to, že v jednom je vidět stovky metrů daleko, a ve druhém, nebýt cesty, moc daleko nevidíte?
 
Debaty na téma obnova lesa vs. zvěř sleduji už pěkných pár let. Sleduji tedy i ten les. Nejsem myslivec, ani lesník, a ani majitel lesa. I tak si dovolím předložit svůj subjektivní názor na tuhle věc. Jak jsem uvedl, je to pohled laika – přesto doufám, že případná diskuze bude o tom, CO tu je napsáno, nikoli o tom, KDO to tu napsal. Během psaní článku jsem nenašel uspokojivou, tj. jednoznačnou odpověď na všechny otázky, které jsem si položil. Budu rád, když se tyto odpovědi pokusí nalézt povolanější.

Úvod

Známý od kamaráda je právník, často dělá advokáta přiděleného soudem (ex offo advokát). Říkal, že jeho práce je ve skutečnosti hrozně jednoduchá, běží dle tohoto jednoduchého schématu:

1. můj klient to neudělal, protože na místě činu vůbec nebyl.

Když mu dokážou, že tam byl, postupuje obhajoba do druhé "fáze":

2. ano, můj klient tam byl, ale neudělal to.

Když protistrana dokáže, že to udělal, následuje:

3. ano, klient tam byl a udělal to, ale udělal to neúmyslně.

S tím, že dokázat úmysl je většinou dost obtížné (pozn.: za úmyslné činy je většinou vyšší trest než za ty z nedbalosti).

Vzpomínám na tuhle vtipnou historku celkem často, v debatách s lidmi, kteří nechtějí připustit existenci nějakého problému, a když už je nezpochybnitelné, že problém existuje, snaží se ho bagatelizovat nebo hledat příčiny všude možně, jen ne tam, kde jsou.

Tak škodí zvěř lesu, nebo neškodí?

Otázka je jasná, odpověď však složitější. Zvěř (myšleno spárkatá zvěř) je součástí lesa, a les prostě využívá. Nikdo snad nezpochybňuje, že část produkce lesa slouží za potravu lesní zvěři (i ostatním živočichům). Není taky zvěř jako zvěř. Některá se živí hlavně spásáním bylin (např. muflon), jiná patří mezi tzv. okusovače (např. srnec – letorosty dřevin jsou nezbytnou součástí jeho jídelníčku). Pak jsou i druhy zvěře, které nemají vyhraněné preference – živí se spásáním i okusem (např. daněk). Blíže viz článek.

Pokud je zvěře tak akorát, potom škody na zmlazení (mladých stromcích) nejsou problémem – vždycky toho přežije dost na to, aby vyrostla nová generace lesa. Problém nastává, když stavy zvěře stoupnou nad kapacitu prostředí. Pokud je zvěře víc, než zvládne les uživit, aniž by to na jeho obnově bylo znát, pak v lese není dost mladých stromků na to, aby se les samovolně obnovil. A to už osobně považuji za stav, kdy stavy zvěře lesu škodí.

Vlevo oplocenka chránící zmlazení v NPR Boubín, rok 2019. Oplocenky jsou náročné na kontrolu a údržbu. Vpravo daněk skvrnitý - v létě je v lese spousta vegetace, velká potravní nabídka. V zimě je to horší.
Vlevo oplocenka chránící zmlazení v NPR Boubín, rok 2019. Oplocenky jsou náročné na kontrolu a údržbu. Vpravo daněk skvrnitý - v létě je v lese spousta vegetace, velká potravní nabídka. V zimě je to horší.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Prase divoké:  zmlazení nekonzumuje, ale občas ničí oplocenky, když se jimi snaží projít (tvoří tak průchod spárkaté zvěři do oplocenek).
Prase divoké: zmlazení nekonzumuje, ale občas ničí oplocenky, když se jimi snaží projít (tvoří tak průchod spárkaté zvěři do oplocenek).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Pozn. 1: není v tomto ohledu podstatné, zda jde o zvěř původní či nepůvodní - jde o potravní tlak veškeré zvěře na les.

Pozn. 2: existují rozdíly v tom, jaký druh dřeviny chutná zvěři více a co chutná méně. Např. smrk „chutná“ méně než buk (= muže dojít k situaci, že v lese přirozené zmlazení je – ale je to zmlazení smrku, nikoli už buku – protože buk je pro zvěř chutnější než smrk, a ta jde cíleně po něm, dochází tak k druhovému ochuzení nové generace lesa).

Tak probíhá obnova lesa nebo neprobíhá?

Podle některých prý obnova lesa probíhá bez problémů (stromky odrůstají, les se obnovuje), stavy zvěře nejsou zvýšené (oproti úživnosti prostředí), takže prostě problém s obnovou lesa, o kterém zase ti druzí diskutují, neexistuje. Když se hlouběji zaměříme na argumenty těch prvních, zjistíme, že mají svým způsobem pravdu, protože:

1. Obnova lesa probíhá – myšleno obnova v oplocenkách, či s jinou ochranou.

2. Úživnost prostředí je perfektní, a zvěře je „tak akorát“ – myšlena úživnost v létě.

Zalesnění kalamitní holiny po kůrovcové těžbě smrku - smrk střídající se s bukem, sazenice natřené ochranným nátěrem proti zvěři (nutno každoročně obnovovat - ruční práce s postřikovačem nebo speciálním kartáčem).
Zalesnění kalamitní holiny po kůrovcové těžbě smrku - smrk střídající se s bukem, sazenice natřené ochranným nátěrem proti zvěři (nutno každoročně obnovovat - ruční práce s postřikovačem nebo speciálním kartáčem).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Vlevo obnovní prvek s oplocenkou - výsadba buku, zpestřená zmlazením javoru. Vpravo detail drátěné oplocenky.
Vlevo obnovní prvek s oplocenkou - výsadba buku, zpestřená zmlazením javoru. Vpravo detail drátěné oplocenky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Pak zde máme názory, které jsou mi osobně bližší. Ve zkratce:

1. Les se může obnovit sám, bez oplocenek, pokud mu dáme tu možnost.
2. Oplocenka není standard, je to okolnostmi vynucená investice, stejně jako výsadba sazenic ze školek, údržba oplocenek apod.
Umělá obnova lesa začíná sběrem osiva z uznaných porostů (zde jilm vaz). Porosty jsou obnovovány buď síjí (vysetím na obnovním prvku), nebo (častěji) sadbou sazenic, pěstovaných v lesních školkách.
Umělá obnova lesa začíná sběrem osiva z uznaných porostů (zde jilm vaz). Porosty jsou obnovovány buď síjí (vysetím na obnovním prvku), nebo (častěji) sadbou sazenic, pěstovaných v lesních školkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
3. Je možné, že les, který vyroste „sám“ bude mít jiné zastoupení dřevin, než bychom si přáli. V tomto případě nechť vlastník volí výsadby, a ať je vychovává (prořezávky apod.). Ale nebude to nutnost (standard), bude to jen jeho volba (nadstandard).
4. Úživnost prostředí, na které závisí možné stavy zvěře v honitbě, je v létě maximální, v zimě minimální. Pro posouzení dopadu zvěře na zmlazení lesních dřevin je potřeba uvažovat o období zimního nedostatku, nikoli o letním přebytku.

5. Obnově lesa je jedno, jaké přesné počty zvěře v honitbách jsou. Pro obnovu lesa je důležité, v jakém stavu se nachází zmlazení, tedy jak ta zvěř, co tam je, působí na přirozené zmlazení.

Mám pocit, že diskuze mezi těmito dvěma názorovými proudy občas trochu vázne. Se vzpomínkou na advokáta z úvodu článku jsme často někde ve fázi: „zvěře tam moc není = škodu nemohla udělat“. Případně jsme ještě úplně mimo advokátovu škálu: „přečin se nestal, škoda tam žádná není – protože obnova lesa běží“.

Co je standard – obnova lesa v oplocence, nebo bez oplocenky?

Tohle je základní otázka. Mnoho desítek let jsme přesvědčováni okolnostmi, že les se sám nemůže obnovit, je potřeba mu pomoct.

CHKO Litovelské Pomoraví, obnova lesa přirozeným zmlazením (pohled z turistické stezky do lesa).
CHKO Litovelské Pomoraví, obnova lesa přirozeným zmlazením (pohled z turistické stezky do lesa).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Podle tohoto názoru je třeba ve školce vypěstovat sazenice, ty pak vysázet, postavit oplocenku a tuhle udržovat, a jak stromy v ní odrostou, porost průběžně výchovnými zásahy ředit.

Přesvědčování se neděje nijak násilně – prostě tím, že člověk chodí po lese a vidí oplocenky se stromky vysazenými do řádků. Ale je tomu opravdu tak? Opravdu se les nemůže obnovit sám? Může – a tvrdí to nejen biologové, tvrdí to i lesníci – ve stručnosti např. zde.

Když v lese není zmlazení, znamená to, že je tam moc zvěře?

Je to složitější. Zmlazení dřevin může v lese chybět i z jiných důvodů, nejen kvůli zvěři. Může tam být moc tma (hustý korunový zápoj), může být moc sucho, může být moc mokro, zmlazení může být „zadušeno“ buření, atp. Důvodů opravdu může být více.

Kalamitní holina po kůrovcové těžbě smrku, cca 550 m n.m. Bude-li tlak zvěře nadměrný, na zalesnění se nabízí využít systém několika menších oplocenek nebo ochrana sazenic/zmlazení pomocí nátěrů. Příliš velké oplocenky jsou nepraktické, v případě průniku zvěře dovnitř ji lze vyhnat ven jen velmi obtížně.
Kalamitní holina po kůrovcové těžbě smrku, cca 550 m n.m. Bude-li tlak zvěře nadměrný, na zalesnění se nabízí využít systém několika menších oplocenek nebo ochrana sazenic/zmlazení pomocí nátěrů. Příliš velké oplocenky jsou nepraktické, v případě průniku zvěře dovnitř ji lze vyhnat ven jen velmi obtížně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michaela Hodulíková / archiv autorky
Na zmlazení je někdy potřeba si počkat, až bude tzv. „semenný rok“. Což nemusí úplně ladit s povinnostmi stanovenými majitelům lesa lesním zákonem. V případě pasečného hospodaření: do 2 let paseku nutno zalesnit a do 7 let tzv. zajistit, to znamená mít tam stromky výšky cca 1.5 – 2 m v určité hustotě. Ale zmlazení může chybět i díky nadměrnému potravnímu tlaku zvěře, to si taky přiznejme.

Jak můžeme poznat, že malé stromky chybí kvůli např. suchu, ne kvůli zvěři?

Přikládám několik fotografií lesa a oplocenek z mého okolí. Položme si otázku – jak vysvětlit to, co na fotkách vidíme? Je to kvůli nadměrnému tlaku zvěře, nebo kvůli nějakým jiným faktorům? Jsou třeba oplocenky instalované přesně na rozhraní svetlo/tma, sucho/vlhko nebo oplocenka chrání mladé stromky před nadměrným okusem zvěří, která je vně oplocenky?

CHKO Litovelské Pomoraví, bez přesnější lokalizace, přirozené zmlazení pod proředěným porostem chráněné oplocenkou, vně oplocenky téměř nic.
CHKO Litovelské Pomoraví, bez přesnější lokalizace, přirozené zmlazení pod proředěným porostem chráněné oplocenkou, vně oplocenky téměř nic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
CHKO Litovelské Pomoraví, bez přesnější lokalizace, oplocenka plná mladých stromků, mimo oplocenku téměř nic. Proč?
CHKO Litovelské Pomoraví, bez přesnější lokalizace, oplocenka plná mladých stromků, mimo oplocenku téměř nic. Proč?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Vlevo pohled na oplocenku přetékající zmlazením v CHKO Litovelské Pomoraví. Vně oplocenky jen pár neduživých prýtů. Proč? Vpravo Přírodní rezervace Hejtmanka, pohled na lesní podrost na rozhraní oplocenka/zbytek lesa. Plot tvoří jasnou hranici.
Vlevo pohled na oplocenku přetékající zmlazením v CHKO Litovelské Pomoraví. Vně oplocenky jen pár neduživých prýtů. Proč? Vpravo Přírodní rezervace Hejtmanka, pohled na lesní podrost na rozhraní oplocenka/zbytek lesa. Plot tvoří jasnou hranici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
CHKO Litovelské Pomoraví, PR Doubrava. Vlevo zimní pohled do lesa. Vepředu skomírající zmlazení lípy, vzadu masivní zmlazení zejména buku (v oplocence pod naředěným porostem). Plot opět přesně vymezuje prostor odrůstajícího zmlazení. Vpravo stejná oplocenka v létě, jiný úhel pohledu.
CHKO Litovelské Pomoraví, PR Doubrava. Vlevo zimní pohled do lesa. Vepředu skomírající zmlazení lípy, vzadu masivní zmlazení zejména buku (v oplocence pod naředěným porostem). Plot opět přesně vymezuje prostor odrůstajícího zmlazení. Vpravo stejná oplocenka v létě, jiný úhel pohledu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora
Pokud se dostaneme do fáze „ano, zvěř tam je a může za to, že mimo ploty zmlazení moc neroste“, netřeba postupovat dále a pátrat po úmyslu. Tohle totiž k řešení nepovede. K řešení může vést pouze analýza příčin a návrhy na jejich řešení.

Mohou za všechno myslivci?

Zde se dostáváme ke druhému názorovému extrému. K těm, kteří (někdy) útočí na myslivce v tom smyslu, že tu zvěř vlastně ani střílet nechtějí, nebo že toho ani nejsou schopní, nebo že jim to tak ekonomicky vyhovuje: víc zvěře = víc masa, víc trofejí, víc poplatkových lovců. A vůbec, „nejlepší“ jsou ty názory, že zvěř patří myslivcům, takže za všechno co zvěř způsobila, za to mohou oni a měli by to zaplatit – i ta nabouraná auta, po dopravních nehodách se zvěří.

Tak třeba s tou zodpovědností je to trochu jinak. Zvěř ve volné přírodě je dle našeho práva tzv. „res nulius“, tedy věc ničí, nemá vlastníka (není to ani myslivec, ani vlastník pozemku, ani stát). Po ulovení je vlastníkem myslivec, před ulovením však zvěř vlastníka nemá. Z principu tedy myslivci nejsou zodpovědní za škody způsobené zvěří ve volnosti – s jednou výjimkou. Zodpovědní jsou pouze a jen v tom rozsahu, jak jim to ukládá platná legislativa. Proto nezodpovídají za nabouraná auta, zodpovídají však např. za škody na lesních porostech (viz dále), a to ještě jen na honebních pozemcích (tzn. v honitbách).

A jakkoli zde nehodlám nikoho obhajovat, dovolím si upozornit na to, že lov sám o sobě není zase úplně snadný. Jsou tu komplikace, legislativní i praktické. Nejsou neřešitelné – řešitelné je vše, ale přehlížet existenci těchto komplikací je úplně stejná chyba, jako hodnotit úživnost středoevropské krajiny podle potravní nabídky při letním nadbytku. Pro příklad:

1. Doby lovu stanoví nikoli libovůle konkrétního myslivce, ale legislativa (vyhláška MZe č. 245/2002 Sb.).

2. Některá zvěř je lovitelná celoročně (např. prase), jiná však ne. Např. srnec je lovitelný 5 měsíců v roce – což není málo, ale není to 12 měsíců, je to 5 měsíců.

3. Bohužel, těchto 5 měsíců se v případě srnce kryje dost přesně s dobou, kdy se po lesích pohybuje největší počet lidí (1. 5. – 30. 9.). Proti lidem v lese snad nikdo nic nenamítá, ovšem z hlediska lovu je to nepochybně komplikace. Zvěř je více vyplašená, a o to více se skrývá. Navíc speciálně v letošním roce kvůli karanténním covidovým opatřením lidi do lesů přímo utíkali. A vyplašená zvěř zase utíkala před nimi.

4. Zvěř ve vzrostlé kukuřici není vidět, nelze ji trefit. Samozřejmě i zemědělci jsou ze škod zvěří nešťastní, tak se vymýšlejí různá opatření, aby např. byla zvěř při průchodu kukuřicí vidět a dalo se ji střelit (vysekané pásy u posedů). Hovoříme-li o komplikacích, je tohle jedna z nich.

5. Povinnost udržovat stavy zvěře mezi minimálními a normovanými v tento okamžik pomíjím, nemíním sklouznout do debaty, zda se normované stavy dodržují či ne – přiznejme si, zdaleka ne vždy. Ale hlavně se připravuje novela, která tuhle povinnost ruší, resp. má ukládat povinnost udržovat nově stavy zvěře mezi minimálními a takovými, které nepáchají nadměrné škody. Což věcně vzato je dle mého logičtější – lesu je jedno, zda tam chodí 10 nebo 20 jelenů, pro les je důležité, jaké škody ti jeleni páchají, a jak se to projeví na schopnosti obnovy lesa. Pokud míra škod umožní samovolnou obnovu lesa, ať je jich tam třeba 40. Jde jen o to, jak se budou stanovovat škody.

Je vůbec možná věcná diskuze?

Je zřejmé, že debaty vedené těmito dvěma krajními styly argumentace vedou k jedinému – k zabetonování se na svých pozicích. Nejsem zastánce zabetonovávání, ani krajiny, ani názorů, tak jsem se pokusil zamyslet nad argumenty protistrany. Jak to myslí, z čeho vycházejí, pokud tvrdí, že škody na obnově lesa nejsou, není co nárokovat, není co platit a oplocenka je standardní součástí práce v lese?

Jak to tedy s těmi škodami v lese je?

Občanský zákoník uvádí: „Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody)“(§ 2894, odst. 1). Tedy je nejen logické, ale i zákonné, vymáhat po někom, kdo způsobí svým konáním škodu druhému, její náhradu. Pro způsob stanovení výše škody je již potřeba nahlédnout do předpisů týkajících se myslivosti a lesa.

Výpočty pro škody na lesním porostu specifikuje vyhl. MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Zde se v § 1 dočteme, že tato vyhláška stanoví způsob výpočtu výše újmy nebo škody, která vzniká:

a) na lesním pozemku v důsledku

1. trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění dřevoprodukční funkce lesa (dále jen "produkční funkce"),

2. dočasného odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce,

3. trvalého poškození plnění produkční funkce,

4. dočasného poškození plnění produkční funkce,

b) na lesním porostu v důsledku

1. zničení lesního porostu,

2. předčasného smýcení lesního porostu,

3. snížení přírůstu lesního porostu,

4. snížení produkce lesního porostu,

5. snížení kvality lesního porostu,

6. krádeže dříví na pni,

c) z mimořádných a nákladově náročnějších opatření při hospodaření v lesích.

Zkusme se podívat blíže na to, zda najdeme možnosti, jak požadovat náhradu škody (v mém pojetí i náhradu zvýšených nákladů s obnovou lesa) vyvolanou tím, že nelze spoléhat na přirozenou obnovu ze zmlazení, ale je nutno koupit sazenice, zaplatit lidi, aby je zasadili, pak to celé oplotit a oplocenku příštích cca 7 let udržovat. Jak jsem uvedl, moje hledání nebude profesionální, ale pokusím se. Pokud se v něčem mýlím, budu rád, když mě někdo z povolanějších opraví.

Vyhláška vyhl. MZe č. 55/1999 Sb., o škodách na lesích:

Bod a můžeme pominout, týká se škod na lesních pozemcích, nikoli na porostech – ty jsou v bodu b).

Bod b-1: škoda za zničení lesního porostu: dle mého nelze uplatnit, protože vzorec počítá s hodnotami jako např. objem dříví v m3/s nebo cena dříví na odvozním místě v Kč/m3 – což jsou hodnoty, které si neumím představit, že by šlo stanovit pro zmlazení.

Bod b-2: škody z předčasného smýcení porostu – z podstaty věci zdá se nelze uplatnit.

Bod b-3: snížení přírůstu lesního porostu: tady jsou uvedeny tři vzorce, jeden pro porosty do věku 5 let, druhý pro porosty ve věku nad 5 let, a třetí pro výpočet škody za snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu.

Tento třetí vypadá nadějně – výpočet zní:

S7.2 = Z . K2 . Np/N

Hodnota „Np“ je ale definována jako počet poškozených sazenic, a hodnota N jako skutečný počet jedinců (chápu to tak, že počet jedinců z přirozeného zmlazení i počet vysazených sazenic). Tedy pokud to dobře chápu, je nutno vypočítat podíl sazenic, a jen ten vstupuje do výpočtu škody. Pokud nebylo do lesa nic vysazeno (Np = 0), a všech 1000 kusů stromků je z přirozeného zmlazení a je zkousáváno tak, že to neodrůstá (N = 1000), výsledná hodnota Np/N = 0 / 1000 = 0. A cokoli vynásobíte nulou, vždycky je nula. Tedy výsledná škoda je nula. Neboli tímto vzorcem se zdá se počítají škody na poškozených vysazených sazenicích, nikoli škody na poškozeném přirozeném zmlazení... Ano?

Výpočet pro porosty ve věku do 5 let zní:

S7.1.1 = Z . (1 - K1)

Z je hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin – viz příloha 6 – roční přírůst se pohybuje v Kč/m2, nedosahuje ani 1 Kč/1m2 (pro kategorii 1–5 let), tedy ani ne 10.000,- Kč/1 ha. K1 je nějaký koeficient poměru přírůstu poškozeného a zdravého porostu – stanovení této hodnoty je nutno nechat povolaným v konkrétních případech (zřejmě to bude na znalecký posudek).

Obecně mi tohle přijde jako možná cesta. Na rozdíl od předešlého vzorce zde nefiguruje počet sazenic, tedy nemělo by to být vázáno jen na umělé výsadby. Mýlím se? Potvrdí, nebo vyvrátí mi to někdo znalejší? Děkuji.

Bod. b-4: škody ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin – zde mám za to, že jde o výpočet škody pro ty případy, kdy z porostu zmizí např. dub jako hlavní produkční (= drahá) dřevina a zůstanou tam „méně kvalitní“ (myšleno hůře placené) dřeviny (např. bříza, lípa,..). Což není přesně to, co hledám… ale v některých případech by to jistě využitelné bylo (např. když zmlazení buku zmizí a smrk zůstává – viz výše).

Bod b-5: škody za snížení kvality lesního porostu způsobené mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. To zní nadějně, dokonce je zde odkaz na tabulku v příloze 1, která uvádí hodnotu porostu – a to i pro porosty ve věku 1–5 let. To je přesně, co jsem hledal. Ale pak narážím na problém. Je zde uvedeno, že tahle škoda se uplatňuje za obmýtí pouze jednou na každém jednotlivém stromě. Zde je otázka, jak to vykládat – počet stromů zmlazení na 1 ha je o několik řádů vyšší než počet stromů v 1 ha mýtního porostu. Nevím… vidím zde každopádně riziko, že uplatnění škody na zmlazení letos znamená nemožnost uplatňování škod na těchto stromech, když jim bude 30 let a budou je loupat jeleni. Nejsem ale schopný z pozice laika vyhodnotit, nechávám povolanějším.

Bod b-6: krádež nelze logicky uplatnit.

Bod c – škody z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření – cituji § 14, odst. 3 + 4: mimořádnými opatřeními jsou zejména vynucené meliorace (odvodnění, zavodnění, hnojení), revitalizační opatření (postřiky), protierozní opatření, rekonstrukce náhradních porostů, zpřístupnění poškozených porostů, výstavba náhradních komunikací, hlídání a vyklizování požářiště, činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např. okusem zvěří a imisemi. Náleží sem také náklady nutné ke zjištění výše škody, např. náklady na monitoring, biomonitoring nebo znalecké posudky. Nákladově náročnějšími opatřeními jsou zejména těžba porostů podél elektrovodů, elektrifikovaných železnic.

Pokud bychom vyšli z předpokladu, že oplocenka + výsadba není standard, a není nákladově zanedbatelná (což dle mého není – viz dále), mělo by dle tohoto ustanovení jít žádat o náhradu za výstavby a opravy oplocenek, mj. proto, že toto ustanovení není úplným, ale příkladmým výčtem mimořádných opatření (viz: mimořádnými opatřeními jsou ZEJMÉNA, tj. nikoli POUZE… činnosti, dále uvedené…).

Vyjdeme-li ovšem z předpokladu, že oplocenka je standard, nelze žádat, nelze čerpat.

Je oplocenka standard, nebo nadstandard v péči o les?

Na základě zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, § 32, je vlastník lesa (spolu s uživatelem honitby a orgánem státní správy lesů) mj. povinen dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.

Vyhláška Mze č. 101/1996 Sb., v § 5 uvádí, že vlastník lesa k ochraně lesa před zvěří provádí (tedy zřejmě je povinen provádět) vybraná preventivní opatření. Mimo jiné to znamená, že:

• podle § 5, odst. 1, písm. b): u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha,

• § 5, odst. 1, písm. f): ochraňuje ohrožené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě.

Vezměme si ilustrativní příklad: Máme les o ploše 100 ha, obmýtí 100 let, a les je strukturován věkově naprosto ideálně – tzn. každý rok se vykácí a zalesní 1 ha, za 7 let je to 7 ha (pozn.: po 7 letech bývá porost tzv. „zajištěn“ – měl by již být odolný vůči nadměrným škodám zvěří, oplocenku lze odstranit). Má-li majitel lesa smůlu, že se nachází v určité lokalitě, jak je vidět na některých fotografiích zde, musí plotit všechny obnovní prvky. Tedy má zaplocených 7 % plochy lesa, přitom na základě vyhlášky má povinnost oplotit 1% plochy lesa. Co z toho plyne? Lze oplocení těch 6 % lesa vnímat jako mimořádná nebo nákladově náročnější opatření, o kterých hovoří vyhláška MZe č. 55/1999 Sb.? Dle mého by to mělo být možné. Jsem však laik, a tak prosím znalejší o komentář – je v této úvaze někde chyba? Děkuji.

Ještě jsem nahlédl do mysliveckého zákona. Zde jsem se trochu zarazil:

§ 54 Neuhrazované škody způsobené zvěří v odstavci 2 říká: Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.

Co to znamená? Chápu to správně tak, že když postavím oplocenku a vysadím sazenice, a oplocenka se pádem větve při bouřce poškodí, nalezou mi tam daňci a kulturu poškodí, tak nemám nárok na náhradu škody? Proč je potom v bodu b-3 vyhlášky 55/1999 Sb. uvedeno, že lze čerpat náhradu za snížení přírůstu sazenic? Znamená to pouze sazenice mimo oplocenky? Nebo má § 54, odst. 2 vazbu pouze na § 5/1/f vyhlášky č. 101/96 – tedy se týká pouze onoho 1% zaplocené plochy lesa? V tomto se jako laik již trochu ztrácím, i zde prosím znalejší o komentář – děkuji.

Takže když to shrnu, jakkoli amatér, našel jsem pár možností, jak požadovat a hradit náklady na alespoň některé oplocenky a škody na skousávaném přirozeném zmlazení. Ovšem rozhodně to tam podle mého úsudku není na první pohled zřejmé. V některých případech jsem navíc nabyl dojmu, že různé legislativní předpisy nejsou úplně ve shodě. Co o tom soudí znalejší?

V případě požadavků na náhrady škod za výstavbu oplocenek se samozřejmě nabízí otázka, jestli není konkrétní oplocenka zbytečná. Třeba lesníci plotí obnovní prvky z jakési setrvačnosti, a vůbec nic o aktuálních stavech zvěře nevědí, třeba jsou ty stavy už dávno ok, a oni jenom zbytečně utrácí peníze a čas. Jak zjistíme pravdu? Jsou ty oplocenky zbytečné nebo nutné?

Zde nemá cenu se přít, řešení je jednoduché. Může nastoupit naprosto triviální pokus, kdy lesník může s oplocenkou na kousek "ucuknout". Pokud se část obnovovaného porostu dostane v říjnu mimo plot a přežije do března/dubna, není nárok na náhradu nákladů. Pokud ale zvěř nechráněný porost zlikviduje, nárok na náhradu nákladů by měl být možný. Zkusme spekulovat – co by se stalo, kdyby se plot u zde vyfotografovaných oplocenek o kousek posunul?

V každém případě, už se tolik nedivím tvrzením, že oplocenka není zbytečný náklad a les vyluxovaný od zmlazení není škoda. Jejich zastánci vycházejí z toho, jak čtou a vykládají legislativu, a zde – alespoň k čemu jsem se dostal – to úplně jasně napsané nevidím. Ač laik, osobně to tam tedy napsané trochu vidím, ale už se opačným názorům tolik nedivím.

Jak je to s úživností prostředí?

Úživnost prostředí vidím v tom, že stavy zvěře odpovídají možnostem prostředí. Tedy bez příkrmu. Ovšem podobně jako škody, i úživnost nějak řeší myslivecká legislativa – to je pro pochopení podstaty věci důležitější než pohled můj. Jak to tedy řeší zákon o myslivosti?

Obecně stavy zvěře mají být udržovány mezi stavy minimálními a normovanými. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby (viz zde). Podle § 3 vyhlášky Mze č. 553/2004 Sb. se na základě údajů o výši škod způsobených zvěří v uplynulém období na lesních a zemědělských porostech upraví plán lovu zvěře tak, aby se skutečné početní stavy zvěře po provedeném odlovu pohybovaly mezi minimálními a normovanými stavy v takové výši, která nebude příčinou nepřiměřeného poškozování lesních a zemědělských porostů.

S tím lze jen souhlasit, v honitbě by mělo být max. tolik zvěře, která se tam může uživit, a kultury vlastníků by neměly být nepřiměřeně poškozovány (pomiňme nyní to, jak se stanoví ta přiměřenost). Ale § 11, odst. 4 zákona o myslivosti uvádí: „(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat.“ Tedy zdá se, že myslivecká legislativa neuvažuje s úživností honitby jako s úživností přirozenou, uvažuje s tím, že součástí úživnosti je i přikrmování v době nouze. Což nechápu. Ale zákon zdá se jasně ukazuje, že zvěře je (legálně) víc, než zvládne kapacita prostředí. A jde „jen“ o to, zda a jak je zvěř přikrmována, aby v období nedostatku nadměrně neškodila např. na tom přirozeném zmlazení – chápu to správně? K tomu přikrmování nutno dodat, že vegetační sezona trvá jen cca půl roku (na horách méně) a v případě okusovačů jako je třeba srnec není přikrmování úplně jednoduché (seno nestačí – viz např. zde.).

Už se tolik nedivím, že si s myslivci nerozumím v tom, že úživnost prostředí se má počítat podle zimy, nikoli dle léta. Když myslivcům legislativa říká, že normované stavy odpovídají úživnosti honitby, a v době nouze že tu zvěř mají krmit, říká jim tím jasně, že úživnost prostředí není to, co zvěři poskytuje samotný les v zimě.

CHKO Jeseníky, horská smrčina. Starý jeřáb ptačí ve skupině smrků. Má dost světla i prostoru - přesto neplodí. Nebo plodí, ale zmlazení neroste?
CHKO Jeseníky, horská smrčina. Starý jeřáb ptačí ve skupině smrků. Má dost světla i prostoru - přesto neplodí. Nebo plodí, ale zmlazení neroste?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Havira / archiv autora
CHKO Jeseníky, horská smrčina: pohled do borůvčí: zmlazení jeřábů tu je, ale "nevykukuje" nad úroveň borůvčí - proč?
CHKO Jeseníky, horská smrčina: pohled do borůvčí: zmlazení jeřábů tu je, ale "nevykukuje" nad úroveň borůvčí - proč?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Havira / archiv autora
Skupinka jeřábů ptačích v CHKO Jeseníky byla chráněna oplocenkou, proto vyrostla. Jakmile ochrana přestala fungovat, zvěř stromky poškodila. Zatím žijí, ale zdaleka nemají vyhráno.
Skupinka jeřábů ptačích v CHKO Jeseníky byla chráněna oplocenkou, proto vyrostla. Jakmile ochrana přestala fungovat, zvěř stromky poškodila. Zatím žijí, ale zdaleka nemají vyhráno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Havira / archiv autora

Co z toho plyne?

Dříve, než začneme kohokoli kritizovat za názory, které se nám mohou zdát pomýlené, měli bychom se seznámit s tím, z čeho ty názory vycházejí. Nemusíme s tím pak nutně souhlasit, ale aspoň získáme jakousi lepší představu.

Byl bych rád, kdyby se i myslivci zkusili zamyslet nad těmi názory, že oplocenky nejsou nezbytné pro obnovu lesa. A pokud mají lesníci povinnost plotit 1 % lesa, ať to dělají, ale jen 1 % (vyhláška říká „nejméně 1%“ – tedy mám za to, že 1% stačí).

Nezpochybňuji, že jsou jistě i případy, kdy se v obnově lesa uplatňuje přirozené zmlazení (a to bez dodatečné ochrany oplocenkami nebo ochrannými nátěry).

Bohužel asi mám smůlu, ale na drtivé většině míst, kde se vyskytnu, vidím oplocenky. A mimo ně vidím mladých stromků (zejména listnáčů) jen poskrovnu. Pokud, tak většinou smrky nebo borovice ještě jakžtakž jdou (někde s pomocí nátěrů). Listnáče vidím většinou jen v okrajových částech lesa (u měst či používaných cest, kde zvěř nemá klid a proto se tam moc nevyskytuje). Ale i tam jsou listnáče občas skousávané do podoby bonsají.

CHKO Jeseníky: odrůstající přirozené zmlazení – odrůstá i mimo oplocenky (včetně listnáčů – jeřáb, bříza) – nepřístupný terén s ponechanými spadlými kmeny pomáhá chránit zmlazení před nadměrným tlakem zvěře.
CHKO Jeseníky: odrůstající přirozené zmlazení – odrůstá i mimo oplocenky (včetně listnáčů – jeřáb, bříza) – nepřístupný terén s ponechanými spadlými kmeny pomáhá chránit zmlazení před nadměrným tlakem zvěře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Havira / archiv autora
CHKO Jeseníky: na přístupných místech jeřáby neodrůstají, pravidelný okus vytváří zakrslé, „bonsajovité“ formy.
CHKO Jeseníky: na přístupných místech jeřáby neodrůstají, pravidelný okus vytváří zakrslé, „bonsajovité“ formy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Havira / archiv autora
CHKO Litovelské Pomoraví: přirozené zmlazení je místy možné i bez oplocenek, např. zde - u turistické stezky.
CHKO Litovelské Pomoraví: přirozené zmlazení je místy možné i bez oplocenek, např. zde - u turistické stezky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Polášek / archiv autora

Shrnutí

1. Zvěř v přírodě je tzv. „res nulius“ - věc ničí, nemá vlastníka. Myslivci tak nejsou zodpovědní za všechny škody způsobené zvěří, ale jenom za ty, které definuje platná legislativa. A legislativa v tomto ohledu, alespoň pro mě jakožto laika, není úplně srozumitelná.

2. Vzhledem k liteře zákona o myslivosti (= povinnost přikrmovat zvěř v době nedostatku) se již nedivím tomu, že úživnost honitby nehodnotí řada myslivců podle zimy, ale podle léta. Z hlediska biologického to však vidím stále jinak.

3. Vzhledem ke znění vyhlášky o škodách na lesních porostech (= není tam jednoznačně napsáno, že by se měly hradit škody na skousaném/neexistujícím přirozeném zmlazení), nedivím se již tolik tomu, že někteří myslivci nároky na tyto škody neuznávají. Osobně tam tu možnost vidím, ale je tam docela dobře „zašitá“.

4. Vzhledem ke znění vyhlášky o škodách na lesních porostech (= není tam jednoznačně napsáno, že oplocenka je investicí vyvolanou nemožností obnovit les bez ochrany), nedivím se již tolik tomu, že někteří myslivci tyhle nároky neuznávají, a považují oplocenku za nutnou součást hospodaření v lese. Osobně to ale stále vidím jinak, zejména kvůli § 5, odst. 1, písm. f) vyhl. MZeč. 101/1996 Sb.

Dospěli jsme do patu, nebo lze doufat v řešení?

Řešení nevidím v přesvědčování se o tom, že oplocenka a umělá obnova je nutnost. Přirozená obnova fungovat může, a umělá obnova není zadarmo. Mám-li správné informace, drátěná oplocenka stojí cca 100.000 Kč za 1 km. Dřevěná cca 130.000 Kč za 1 km. Sazenice lesních dřevin se sázejí v počtech cca 6–10 000 kusů na 1 ha. Jedna sazenice může stát cca 5–15 Kč (jak kde, jak co). Výsadba také není zadarmo – řekněmě 5 Kč za 1 ks. Když to spočítám, tak oplocenka 100 x 100 m může při založení stát cca 40.000 Kč za plot, 50.000 Kč tisíc za sazenice, a 30.000 Kč za výsadbu. Celkem 120.000 Kč za 1 ha oplocenky. Je to reálná cena? Opravte mě, pokud ne. Konzultoval jsem ji nicméně i s lesníkem.

Počáteční náklady jsou tedy cca 120.000 Kč. K tomu se přidá několikrát ročně kontrola, v případě nutnosti i vyhánění zvěře, oprava, a případné dosadby mezitím poškozených sazenic. To vše po dobu cca 7 let do zajištění kultury. Pokud je oplocenka poškozena a naleze tam zvěř, dle § 54 zákona o myslivosti zdá se navíc nelze získat náhradu za škody na stromcích v oplocence (pletu se?).

Řešení nevidím ani v přesvědčování se o tom, že myslivci prostě musejí víc lovit. Pokud mohou, tak budiž, ale když nestíhají, tak prostě nestíhají… je třeba jim pomoct. Je třeba být si vědom možných komplikací při lovu a pokusit se tyto komplikace odfiltrovat.

Kolem sebe vidím stále intenzivnější tlak zejména na některé honitby, aby se tam více lovilo. Hlavně kvůli škodám na polních kulturách, ale i kvůli lesu. Někteří uživatelé honitby mají přímo přikázáno orgánem státní správy myslivosti zvýšený odlov (dle § 39 zák. o myslivosti). Nestíhají to, nebo stíhají jen s vypětím sil. Tohle rozhodnutí totiž sice ukládá zvýšený odlov, ale z podstaty věci nemůže prodloužit dobu lovu, stanovenou vyhláškou ministerstva zemědělství. Tedy se musí více lovit, ale není na to víc času…

Proto jedinou cestu, jak omezit v budoucnu konflikty, vidím v dalším rozvolnění pravidel pro lov (= delší doba lovu, omezení případných dalších regulací – ať již centrálně, nebo lokálně). Pokud myslivci budou odlovy „stíhat“, mohou se interně dohodnout o odlovu „postaru“ (dohoda v rámci konkrétního sdružení). Pokud však odlovy zvládat nebudou, a bude jim přímo nařízen vyšší odlov, budou mít větší prostor tento zvýšený požadavek na odlovy splnit, a nestresovat se zbytečně s blížícím se datem konce doby lovu.

Celoroční lov je již několik let povolen u prasete divokého, právě z důvodů nadměrných škod páchaných zejména na zemědělských plodinách. Nešlo by to i u jiných druhů zvěře?

Novelizaci vyhlášky o dobách lovu a případné další rozvolnění pravidel pro lov zvěře považuji za rozumné kompromisní řešení, řešení pro všechny zúčastněné mnohem příjemnější než množící se vyhrocené spory jak o škody samotné, tak i o to, zda ten, kdo je povinen zaplatit škody zvěří, je povinen zaplatit i náklady majitelům na ochranu svého majetku před zvěří (vím o případu, kdy zemědělci oplotili svá pole elektrickým ohradníkem a úhradu žádali po myslivcích, nakonec nedošlo k soudu, ale nějak se dohodli).

Závěr

Podaří-li se nastartovat plošnější odrůstání přirozeného zmlazení, je nepochybné, že to prospěje i zvěři. Bohatší, strukturovanější lesy budou úživnější (v létě i v zimě). Stavy zvěře se pak budou moci zvýšit oproti dnes žádoucímu sníženému stavu, který se jeví jako nutný pro nastartování plošnějšího odrůstání přirozeného zmlazení v lokalitách, kde to dnes kvůli tlaku zvěře nejde. O kolik více to bude moci být, to bude záležet na konkrétních podmínkách.

Zvěř potřebuje les, a les potřebuje myslivce. Zvěř se množí, a její počty je nutno regulovat. Vyloučení myslivosti z lesů by nevedlo k ničemu než k prohloubení problému se škodami zvěří. Mohlo by se zdát, že cestou k řešení je častější podávání nároků na náhrady škod zvěří na lese. Možná, někde, někdy.. ale vidím tu určité riziko. Může to vést i k tomu, že o výkon práva myslivosti v některých honitbách už nebude zájem. Může se stát, že s těmi vysokými náhradami škod už půjde o příliš náročný „špás“, o který místní myslivci ztratí zájem.

Cílem proto musí být spolupráce, která předpokládá zejména schopnost naslouchat argumentům druhé strany. Netřeba se vším souhlasit, ale být ochoten je vyslechnout a zamyslet se nad nimi, to by pro začátek mohlo stačit.


reklama

 
foto - Dočkal Ondřej
Ondřej Dočkal
Autor je zoolog.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (148)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

re

regis24

4.12.2020 08:52
Já bych autorovi a dalším lesním teoretikům jenom připomněl, že značná část ČR nejsou lesy. A v této značné části jsou honitby a v nich žije také ta nenáviděná spárkatá zvěř. A tato zvěř migruje z polí do lesa a zpět, přes hranice honiteb... Na příklad srnčí zvěř se i normuje na polní polní pozemky. Naopak černá pouze na lesní a to minimálně na 1000 hektarů lesa (jedna honitba). Podívejte se jaké honitby úmyslně vytvořil státní podnik Lesy ČR - kolem 600 hektarů. Černá se tam tedy nenormuje, ale je tam.
Úživnost se stanovuje dle vyhlášky, nikoliv jak kdo chce. A ano, v době nouze (ne v zimě, jak špatně uvádí autor) mají myslivci ze zákona povinnost zvěř přikrmovat.
Celý ten článek je spíš takový zmatečný souhrn pojmů a dojmů.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 14:01 Reaguje na regis24
Kde jste přišel na to, že nenávidím zvěř? Snad ne z nadpisu článku?

O migracích zvěře samozřejmě vím, něco málo tuším i o některých dalších věcech, ale článek měl asi 9 stránek, nelze jít na 20, kdo by to četl, kdo by to psal...

Úživnost - cituji tam přesně § 11, odst. 4 zákona o myslivosti - zde jde ta nouze. Na jiných mnístech pro zjednodušení píši o době nedostatku nebo o zimě jako o čase nouze. Samozřejmě že nouze není jen zima, ale i podzim a část jara, o tom snad netřeba se rozepisovat, zase by každá věta nabobtnala.

Zdá se že jste myslivec, pokud na vás působí ten článek zmatečně, nechcete napsat svůj článek - svůj úhel pohledu, to by mě zajímalo.



Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 14:40 Reaguje na Ondřej Dočkal
Přikrmování v době nouze je podle mě jakýsi anachronismus, který v zákoně kontinuálně pokračuje z doby, když v zimě byla zima a byl sníh :-). V zákoně taky není doba nouze nijak definována. Jen obecně se udává, že pro srnčí zvěř je doba nouze sněhová pokrývka 25 cm nebo sněhová pokrývka pokrytá ledovou krustou. Při dnešních zimách v podstatě doba nouze není.
Odpovědět
re

regis24

4.12.2020 17:35 Reaguje na Hunter
No nevím kterou honitbu popisuješ, u nás je doba nouze zrovna pro to srnčí poměrně dlouhá. Cca od října do března. První sníh bývá v říjnu pravidelně. Jasně, neudrží se. Ale rozhodně prikrmovat musíme, jediné co má potom srnčí na výběr je ozima řepka. Lokalita je Vysočina, takže žádné extra hory.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 17:41 Reaguje na regis24
Tak samozřejmě pokud je to na horách, tak zcela jistě ano. Měl jsem na mysli spíše většinu rozlohy státu, vyšší nadmořské polohy nikoliv.
Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 08:53
Zajímavý článek. Teoretické myšlenky jsou zajímavé a je to takové shrnutí. Autor sám přiznává, že je nakloněn teorii čistě přirozeného zmlazení. Z toho vychází i jeho teorie.
Fotky bohužel nemají žádnou vypovídající hodnotu. Naopak jsou velice zavádějící.
Dám diametrálně odlišný názor. Jakýkoliv vývoj lesa bez tlaků zvěře je nepřirozený a jediný účel je lidský zisk. To znamená, aby na hektar lesa byl dostatečný počet jedinců v dostatečně kvalitě dříví a s co nejmenšími náklady. Les z přirozeného zmlazení je bližší přírodnímu lesu než les věkových tříd, ale velice vzdálen přirozenému lesu.
U nás přirozenou obnovu nikdo nedělá, takže stejně z toho nakonec bude les věkových třít. Změňte zákon, aby se dalo lovit dle potřeby a mohli se domluvit MS a HS ať loví co chtějí a kolik chtějí a oni si to mezi sebou vyřeší. Nepřistupujme na nesmyslné přílepky hnutí DUHA a extremistů, která nejde v praxi realizovat.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 14:11 Reaguje na DAG
Dobrý den, článek není o tom, že zrušíme zvěř na nulu, článek je o tom, aby v tom lese byla i zvěř, i zmlazení. V čem jsou fotky zavádějící? Zejména ty úvodní dvě mají demonstrovat to, že někde prostě zmlazení roste, a jinde neroste. Samozřejmě že nemůže růst ve smrkové plantáži, kde je tma i v poledne. A samozřejmě že oplocenka je extrém - tyhle nárosty by normálně v lese nebyly, ale ty fotky tam jsou z jiného důvodu - ta hranice mezi zmlazení 100% a zmlazení téměř 0% je velice ostrá, a je přesně v tom plotě. Takto velice ostrá hranice světlo/tma (v místě proředěných porostů) prostě být nemůže, je tam nějaké kontinuum, ale v tom nárostu zmlazení kontinuum nevidím, tak je to jako když střihne.

Přrozená obnova se někde dělá, ale hrozně málo. Otázka je proč - nechávám na lesníky, pokud tu nějací budou.

Ano - k tomu článek směřuje, nepočítejme kusy na km2, ať se loví podle potřeby tak, jak to konkrétní les potřebuje. Když bude úživnější les - bude tam toho moci být víc a nikomu to nebude vadit.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 14:32 Reaguje na Ondřej Dočkal
Když se podíváte na ty fotky, tak je vidět, že oplocenka je postavená na prosvětleném místě, vedle ní je pak vzrostlý les, kde je nedostatek světla. Les je ve skutečnosti brutální bitva o světlo :-). Pokud byste prosvětlil ten zapojený porost, tak se tam zmlazení objeví taky.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 14:58 Reaguje na Hunter
Když je tma, neroste to, to je jasné. Ale třeba ta první fotka pod nadpisem - myslíte že je to hustý les? Jsu tam asi tři odrostlé malé stromky - rostou docela dobře. Ale jsou tam jen tři. To je podle mě málo na obnovu plochy, která je na celé fotce. Přirozená věková struktura je spousta malých, méně středních, a málo velkých - protože mezi těma malýma jsou logicky ztráty.

Jinak viz komentář k panu DAGovi - prosvětlením porostu je uprostřed prosvětlení nálož světla - asvětla postupně,kontinuálně ubývá... Ovšem zmlazení neubývá kontinuálně, to končí s plotem. Asi nejlíp je to vidět na levé fotce u tohohle popisu:

Vlevo pohled na oplocenku přetékající zmlazením v CHKO Litovelské Pomoraví. Vně oplocenky jen pár neduživých prýtů. Proč? Vpravo Přírodní rezervace Hejtmanka, pohled na lesní podrost na rozhraní oplocenka/zbytek lesa. Plot tvoří jasnou hranici.

Proč končí zmlazení hned u plotu? Opravdu před plotem světla dost, a za plotem už světlo není?

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.12.2020 15:27 Reaguje na Ondřej Dočkal
Hmm, asi moc husté pletivo:-)
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 14:32 Reaguje na Ondřej Dočkal
Když se podíváte na ty fotky, tak je vidět, že oplocenka je postavená na prosvětleném místě, vedle ní je pak vzrostlý les, kde je nedostatek světla. Les je ve skutečnosti brutální bitva o světlo :-). Pokud byste prosvětlil ten zapojený porost, tak se tam zmlazení objeví taky.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 15:00 Reaguje na Hunter
viz výše - + doplnění: samotné prosvětlování bez ochrany se tady taky zkoušelo, ale pomohlo to jen málokde :(
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 15:11 Reaguje na Ondřej Dočkal
No ale v tomhle případě je výhrada Huntera relevantní; i když Vám nakrásně můžu věřit, že bez oplocení to nezmladilo, tak z těch fotek to vidět není, vedle oplocenek je vzrostlý les.

Měla se oplotit jen část mýtiny, aby byly světelné podmínky na startu stejné v oplocené i neoplocené části.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 15:38 Reaguje na Anežka M
v pořádku, nemusíte mi věřit. Nesehnal jsem dost fotek :(

Ale i to, co jsem sehnal, ukazuje jasný střih - v plotu jsou nárosty 2 m, za plotem - t.j. pár cm vedle - už nic. Myslíte, že těch pár cm dělá takový rozdíl v osvitu?

- viz foto vedle Hejtmanky, tam je dle mého světla rozhodně dost.
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 16:25 Reaguje na Ondřej Dočkal
No zrovna já jsem zahradník, ekologista a stromofil (když už máme ty nálepky, tak proč si je neužít).

Prostor těsně kolem plotu může být udržován třeba vyžínáním kvůli údržbě. A dále je les.

Že to jinde nezmlazuje, to Vám věřím. Jenom poukazuju na to, že ty fotky pro tohle tvrzení nejsou průkazné, jak píše Hunter.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 20:35 Reaguje na Anežka M
Těší mě - já jsem asi nejvíc ichtyolog, perfektní kvalifikace pro hodnocení lesa :)

Tady mi musíte věřit, tam se vážně neseče. Tohle bych nepoužil, to by bylo neseriozní, tohle vážně není můj styl. Ty oplocenky co nejsou popsané přesnou lokalitou nejsou popsané proto, že váhám mezi dvěma/třeba lokalitama, ne proto, že by to bylo prostě odněkud a já vůbec nevěděl odkud. Průkazné by bylo, kdybych tam dal detail - bohužel fotky jsou hrozné kvality, na detailu není nic vidět :( příště musím sehnat lepší fotky.

Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 11:13 Reaguje na Ondřej Dočkal
Čistě ze zvědavosti, proč jste ten článek vlastně jako nejvíc ichtyolog napsal? Tohle téma je rybám docela vzdálené :-).
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.12.2020 12:07 Reaguje na Hunter
Les mám mezi ostatními zájmy docela vysoko. Jednak je tam jakási (vzdálená - ale neoddiskutovatelná) provazba na ty ryby/toky (hydrologie, morfologie, úživnost,...), a pak taky mě to téma zajímá tou složitostí. Láká mě se v tom pokusit nějak zorientovat.

A pak mě taky štve, jak po sobě někdy plivou myslivci a ekologové. Mám za to, že bychom se měli spolem bavit, ne si nadávat do ekologistů a bouchálků. Cílem přece myslivců (těch rozumných) i ekologů (těch rozumných) přece není likvidace těch druhých, ale hezčí lesy.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 12:48 Reaguje na Ondřej Dočkal
Jasně, chápu. Já nemám nic proti ekologii, je to seriozní vědecký obor, ale ekologisty teda fest nesnáším :-). Žádný rozumný neznám :-).
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.12.2020 12:59 Reaguje na Hunter
no ono asi bude ekolog a ekologista :)

já jsem ekolog - těší mě:)
Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 13:13 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ne, jste ichtyolog :-).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2020 10:30 Reaguje na Ondřej Dočkal
A není to "zmlazování v oplocenkách" prostě jen tím, že v těch oplocenkách byly ty stromky vysázeny?
Ono totiž to přirozené zmlazování není nějaká jednoduchá věc, semena dřevin jsou taky jen obyčejná semena, která se musí dostat do příznivého prostředí. A to na spoustě míst v lese prostě není, buď tam rostou rostliny a jejich dospělí jedinci vytvářejí takové konkurenční prostředí, že tam vzcházející semenáček dřeviny prostě neobstojí. Nebo je tam takové prostředí, že v běžném roce to semeno nepronikne do vlhké části půdy takže semeno nevzejde nebo na jaře vzejde a v létě uhyne suchem nebo tam je prostě i pod listnatými stromy a keří příliš málo světla, aby vzešlý stromeček rostl dál atd. Na spoustě plochy lesa, i řídkého listnatého prostě to semeno nemá vhodné podmínky a proto tam neporoste. Ne kvůli tomu, že to tam zvěř žere, ale kvůli tomu, že tam nejsou ty vhodné podmínky.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

6.12.2020 20:27 Reaguje na Radim Polášek
Dobrý večer, když píšu o zmlazení, je to zmlazení.

Někde tam je kombinace, výsadba + zpestření zmlazením - ta zimní plocenka.

a kde nevím jistě píšu - oplocenka plná mladých stromků.

To máte samozřejmě pravdu, ne každý rok se zadaří. Musí být semenný rok - a nesmí být moc "myší", pak to musí vzejít, a musí to mít nějaké podmínky.. faktorů je hodně.

V tomto ohledu asi nejvíc vypovídá foto oplocenky vedle té Hejtmanky - to co je vně plotu rozhodně není výsadba. Je to pokračování toho, co je vevnitř, jen se tomu tolik nedaří..

A mám tam i fotky zmlazení mimo oplocenky. Ono to jede, ale bohužel, zdaleka ne všude..

Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 15:25 Reaguje na Ondřej Dočkal
Mě to v lese funguje, ale rozhodující je počet semenáčků. Pokud jich je opravdu dost, tak okus není problém. Boční okus neřeším vůbec, problém je terminální okus. J úplně jedno, jestli tam máte 5 nebo 10 ks, ale nesmíte jich tam mít 50.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 15:31 Reaguje na Hunter
A když už jsme tu zmínili srnčí zvěř, tak klasická škoda z pohledu člověka nebo lesníka je tzv. vytloukání. Jenže to je naprosto přirozené chování srnčí zvěře, srnci jsou silně teritoriální, potřebují vytlouct parůžky a pak hranice toho teritoria neustále označovat ať už udržováním toho vytlučeného nebo hrabánkami. Proč mám jako myslivec platit za to, že se ta zvěř chová naprosto přirozeně? Laicky vzato je řešení přece jednoduché, střelte toho srnce a nebudou škody. Jenže když toho teritoriálního srnce střelíte, tak to opuštěné teritorium si během 2-3 dnů rozdělí sousední srnci a samozřejmě si udělají další hraniční značky, takže máte větší škody :-). Které zaplatíte :-). Podle mě je otázka, co přesně by se mělo jako škoda počítat :-). Ale z pohledu lesníka je to jasné, ty stromky jsou opravdu zničené.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 15:44 Reaguje na Hunter
Já nemám problém s vytloukáním, jak píšete to je standardní projev srnců.

jenom je dost nepříjemné, když těch pár stromků, které stihnout odrůst, pak zlikvidují srnci. Takže primární příčina je jinde - je tam málo stromků.. A jak jsem psal - to zmlazení tam může chybět nejen kvůli zvěři, ale i kvůli ní
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 16:04 Reaguje na Ondřej Dočkal
Myslel jsem to trochu jinak :-).
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 16:08 Reaguje na Hunter
jo, došlo mi to s odstupem, diskuze je smršť - mám o co jsem si koledoval :)
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 16:14 Reaguje na Ondřej Dočkal
V pohodě :-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.12.2020 17:29 Reaguje na Hunter
Z pohledu laika bych řekl, že zde je základem pro řešení takové situace ten počet zvěře ... zveř do lesa patří a je přirozené, že v něm může působit, a také působí, určité škody. Ty do jisté míry řekněme opět do lesa patří a každý vlastník s nimi musí počítat a nelze po myslivcích chtít jejich náhradu. Pokud je ale zvěře příliš, škody jí způsobené přesahují onu tolerovatelnou a přirozenou mez a je potřeba na takovouto situaci reagovat snížením stavu zvěře.

Zásadní problém je ... a teď to schytám ... odtržení výkonu myslivosti od lesního hospodaření. Pokud bych měl přímý vliv na oboje, tak jsem schopen si pohlídat, aby v lese zvěř byla ... a já jej mohl jako honitbu nějakým ekonomicky rozumným způsobem využívat (formy mohou být různé), ale současně aby to nebylo na úkor lesního hospodaření. A mohl bych se případně rozhodnout, co budu preferovat a podle toho postupovat. Jenže tohle je reálné jen pro skutečně velké majitele. Střední a drobní mají smolíka ... prostě je k nějaké honitbě přifaří a tím končí ... a LČR jsou státní, což, jak my dříve narození víme, až příliš často znamená, že nejsou ničí a všech a z cizího krev neteče.

Stavy zvěře by navíc měly odrážet i konkrétní situaci ... u nás momentálně díky kalamitám výrazně vyšší potřebu zdravé obnovy lesa, navíc za stavu, kdy lesní hospodaření fakt negeruje nějaký zajímavý ekonomický přínos, s poměrně vysokými stavy zvěře. Prostě z mého pohledu by měla obnova lesa dostat dnes přednost před stavy zvěře.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2020 10:39 Reaguje na Svatá Prostoto
Já vám nevím. My třeba máme les uprostřed vesnice, na svahu pod hřbitovem, kde žádná zvěř není a taky tam nejsou semenáčky dřevin nebo je jich tam jen minimum. Stejně jako byl druhý les na svahu, ten je už zastavěný. Nebo jiný les na svahu, který proniká doslova mezi domky a zahrady, jsou dole pod svahem i nahoře nad svahem a taky tam nejsou v závratném množství semenáčky dřevin. Respektive tam jsou, ve zhruba stejném množství, jako jsou v lesíkách uprostřed polí nebo v hoře, kde široko daleko žádná zahrada a domek a hluk lidí není a jejich psi taky nejsou. Ale je tam zvěř. Prostě mně připadá, že mimo pár druhů, které lesní zvěři chutnají, to jsou zejména buky, jedličky a potom jabloně, ostatní dřeviny v množení přirozenými nálety nejsou omezovány zvěří v lese, ale něčím úplně jiným.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

6.12.2020 20:34 Reaguje na Radim Polášek
Jak jsem vám reagoval výše, ono těch faktorů je fakt hodně, co to může ovlivnit. Hodně dělá tma, a dost může dělat i podrost - některý podrost do sebe prostě semenáčky "nepustí". To záleží fakt případ od případu a takhle nelze říct kde je problém.

Když by lesníci zkušebně oplotili část toho zmlazení, zjistili by rychle zda je problém zvěř, nebo něco jiného. POkud bude situace s odrůstáním stejně špatná, problém je jinde.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 15:39 Reaguje na Hunter
absolutní souhlas, když je dost zmlazení, ať 99% zařve, i to 1% ro obnovu bohatě stačí.
Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 15:21 Reaguje na Ondřej Dočkal
No zrovna ty dvě úvodní jsou zavádějící nejvíc. Osvětlené okraje cesty a naprosto zapojený porost bez přístupu světla. Kdyby ta fotka byla v letním období stejně jako ta fotka u cesty. Některé oplocenky jsou kotlíky po vývratech okopírované podél hranice lesa. Srovnáváte tudíž nesrovnatelné. Ve většině případů podle mě hraje hlavní roli světlo ne zvěř.
Vy chcete přirozené zmlazení v lesích, které na to nejsou vůbec nachystané. Tak co je to za škody v plně zakmeněném porostu. Prořeďte les na 0,7 zakmenění nebo níž a pak se můžeme bavit jestli tam něco roste nebo ne.
Ale netvrdím, že zvěř nemá vliv.
Postavte kontrolní plochy doprostřed kotlíku a pak je to jasné.
Některé fotky jsou vice vypovídající. Viz s popiskem Hejtmanka. Až bude celý les vypadat, tak jak v té oplocence, tak nebudou škody žádné. A když bude les vypadat, tak jak před tím plotem, tak stačí pár zvířat a nikdy tam nic nevyroste. Stejně jako jeřáb ve smrkové monokultůře. Až těch jeřábů bude 400 na hektar a zarostlej maliníkem a ostružiníkem, tak jak to má vypadat v přirozeném lese, tak věřte, že vždycky nějaký unikne bez poškození.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 16:03 Reaguje na DAG
Máte pravdu, ty fotky nejsou úplně porovnatelné. Ještě před měsícem jsem netušil že budu něco takového psát, a přes sezonu jsem se tudíž fotkama nepřipravil - fotky jsem loudil kde to šlo po jiných lidech až te´d.

Zopakuji se ale k té první fotce: ty mladé stromky vám připadá že rostou v zástinu, nebo mají světla dost? Ptám se na názor.. mě přijdou že rostou docela dobře, jenom je jich tam jen pár .. proč myslíte že je jich tam jen pár?

A ano, je zásadní otázka co dělat spíš: snížit dočasně stavy zvěře, aby se tyhle jeřáby apod. namnožily - v místech kde je ten "stařeček" na fotce by to jít mělo - anebo proředit lesy a doufat, že to půjde samo, i za těchto stavů zvěře?

Osobně vidím větší problém v těch stavech zvěře (u nás), to neznamená, že jinde je to jinak. Ale když máte honitbu ca 1000 ha kde mají uloženo odstřel ca 100 daňků.. přijde mi to dost.

Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 17:24 Reaguje na Ondřej Dočkal
Myslím si, že ty u cesty rostou v zástinu a proto se jim moc nedaří a z lesnického hlediska jsou dobré jen na sociální funkci a pod porostem, není světlo žádné.
Podle typu porostu si myslím, že kdyby tam bylo dost světla, tak by v tuto roční dobu byl les posetý nějakou bylinou. Předpokládám mařinkou či sasankou. Nic moc tam nevidím. V létě by tam mohl růst koberec bažanky vytrvalé. Nic z těchto bylin zvěř nežere.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 20:40 Reaguje na DAG
nemyslel jsem tu fotku s cestou - ale první - myšleno tu levou, kde je "holý" les. Když se podíváte pozorně, je tam mezi těmy vělkými kmeny vidět asi 2 - 3 stromky - rostou rovně a celkem pravidelně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.12.2020 05:49 Reaguje na Ondřej Dočkal
Tak první fotka je pravděpodobně z doby někdy brzy na jaře, kdy se stromy teprve začínají olisťovat. Za dva týdny toho světla pod tím porostem určitě tolik nebude. Kolem cest se naopak zmlazují i jinak tmavé smrčiny. Odpověď na vaši otázku : "Čím to, že v jednom je vidět stovky metrů daleko, a ve druhém, nebýt cesty, moc daleko nevidíte?" je řekl bych jasná. Světlo.
Na dalších fotkách z Litovelského Pomoraví asi nejde určit jestli se jedná o zmlazení nebo byla oplocená výsadba. Můře jít i o kombinaci obojího. V každém případě je na některých jasně vidět, že mimo oplocenku neroste ani tráva, nebo je tam té trávy ve srovnání s oplocenkou minimum. Pokud tam je málo světla pro traviny , nebudou se tam zmlazovat ani stromky.
Na fotce : "Vlevo pohled na oplocenku přetékající zmlazením" zase asi nikdo neurčí jestli šlo o zmlazení. Stromky v oplocence jsou již minimálně 3 až 4 m vysoké. Mimo oplocenku může jít o cestu a její vyřezávaný okraj.
Na fotce "Zalesnění kalamitní holiny po kůrovcové těžbě smrku - smrk střídající se s bukem" je celkem jasně vidět , že stromky dobře odrůstají. Nátěr je proveden ve sponu na vysazených stromcích. Mimo tyto je tam ještě spousta listnatého náletu mimo spon.
Zajímavé jsou fotky z Jeseníků. Fotka :" Starý jeřáb ptačí ve skupině smrků", jde o jeřáb někde ve výšce 1200 až 1300 m.n.m. Takové loučky jsou tam obvyklé a mimo jiné jsou to i pastevní plochy pro vysokou. Nemyslím si, že by se zarůstání těchto louček mělo podporovat nebo mělo mít nějaký význam. Je to právě naopak.
Na fotce "Skupinka jeřábů ptačích" jde o poškození vytloukáním. Nepochopím, proč se likvidují v tomto věku oplůtky, když už tam jsou.
Perfektní je fotka " odrůstající přirozené zmlazení – odrůstá i mimo oplocenky (včetně listnáčů – jeřáb, bříza)". Tak nějak znám tamní lesy. Jen snad. opravdu si myslíte, že ten terén je pro zvěř nepřístupný a ty ponechané spadlé kmeny chrání zmlazení před nadměrným tlakem zvěře? Pro zvěř těch nepřístupných terénů mnoho není a ty kmeny to zmlazení tedy opravdu před zvěří nechrání.
Nafotit se toho dá hodně a popisky pod fotkami nemusí všude odpovídat reálu. Je škoda, že většinou ty fotky i když ukazují na něco jiného, mají sloužit k diskretizaci zvěře.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

7.12.2020 09:43 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den,
1. první fotka - vlevo: už sem to tu psal, je fakt že to není stejný čas jako ta druhá – vpravo, ale o to nejde – když se podíváte pozorněji, je tam viděl asi 3 stromky, rostou dle mého rovně, a pravidelně - = dle mého mají svetla dost na to, aby odrostly. Ale jsou tam jen 3. Čím to že jen 3? Já myslím, že přílišný okus. Co myslíte vy?
2. Zda je v oplocenkách zmlazení nebo výsadba – už sem to tu psal, kde píšu zmlazení, tam je zmlazení, kde výsadba + zmlazení – tam výsadba + zmlazení, a kde nevím, tam píšu oplocenka plná stromků. Věřte nebo ne, nechávám na Vás.
3. Málo světla pro trávu – ok – zajímavá připomínka – ale u většiny oplocenek vně tráva pokračuje. Ale nárosty zmlazení se jaksi nekonají, nebo jsou zoufalé. Jak to?
4. Ad. „Na fotce : "Vlevo pohled na oplocenku přetékající zmlazením" zase asi nikdo neurčí jestli šlo o zmlazení. Stromky v oplocence jsou již minimálně 3 až 4 m vysoké. Mimo oplocenku může jít o cestu a její vyřezávaný okraj.“ – je to zmlazení, a není to u cesty, kde by taky zmlazení rostlo a tak by se tam sekalo. Neznámá přesná lokalizace je proto že váhám mezi asi 3 místama, a proto to přesně nevím, ne že by to bylo prostě odněkud. Nemám potřebu fabulovat. Ale samozřejmě – můžete mi věřit nebo ne.
5. Fotka s nátěrama smrku a buku – se zmlazením ostatních – tahle fotka je spíš pro ilustraci těch nátěrů, a není z Pomoraví. Ale zajímavý postřeh: proč to teda lesníci natírali? Nemají co dělat? Nebo jde v tom nárostu o neproduktivní dřeviny, které je „nezajímají“ – a nátěrama si chrání to, co je „zajímá“? Viz článek – i to tam píšu – pokud se někomu nelíbí co mu tam roste samo, ať si tam dá co chce jiného a stará se o to jak umí, ale je to jeho volba = nadstandard.
6. „Pastevní loučky“ v jeseníkách – nehoruji za jejich kompletní zárůst, tahle mezernatost je tam přirozená – a potřebná pro zvěř i jiná zvířata - souhlas. Jenom je dost nepříjemné, když ten starý jeřáb padne, nevidím tam nikde náhradníka. Ale tady mi řeknete, že náhradník může čekat o kousek vedle, mimo záběr – to samozřejmě může. A ty fotky zmlazení okousávaného na úroveň borůvčí taky můžou být odněkud jinud, samozřejmě..
7. Ten oplůtek pokud vím nebyl zrušený cíleně, spadl sám. Jestli mu někdo „pomohl“, to nevím. Základní problém je samozřejmě v tom, že jeřábů je tam málo, takže cokoli co vyroste je pod velkým tlakem, a nepřežije. Kdyby tam bylo 500 jeřábů na hektar, i když jich 450 padne, pořád to bude krásné zastoupení. K tomu právě formujuji níže v diskuzi otázku – jak se na to dívat – odpovíte mi? Zatím nereagoval nikdo.
8. Přístupnost, odrůstání zmlazení a kmeny: ano, já si to opravdu myslím. Netvrdím, že tam zvěř vůbec nechodí, ale myslím si, že ten tlak je nižší – protože se jí tam hůře pohybuje, a i díky tomu to líp roste. A samozřejmě to roste líp i díky tomu, že živiny, voda… ale i díky horšímu přístupu zvěře, si myslím já.

Víte, zpochybnit se dá vše, a já s tím zpochybňováním problém nemám, tohle je kritika. Tohle ale není „boj“ mezi ekologistama a myslicema, jak to tu někteří (neříkám že vy) píšou. Tohle je otázka, jak dál. A tu otázku si kladou především lesáci a zemědělci, i Mze. No a já si ji kladu též, protože u nás vidím, že nějakou rozumnou dohodu muselo nahradit rozhodnutí OSSM o zvýšeném odlovu, ca 100 daňků za rok z honitby ca 1000 ha… - samozřejmě můžete říct, že to namigrovalo z okolí .. zrelativizovat se dá vše.. ale i navazující honitby měly nařízené vyšší odstřely. Zase mi nemusíte věřit – v pořádku.

Ale tomuto se snad věřit dá:

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství připravilo novelu mysliveckého zákona, jejímž cílem je hlavně redukovat počty spárkaté zvěře. Důvodem je potřeba snížení škod, které zvěř způsobuje v zemědělství a na lesních porostech, zejména na stromcích vysazených na holinách po suchu a kůrovci. Myslivci přitom budou využívat elektronický systém Evidence myslivosti. Novelu mysliveckého zákona dnes schválila vláda.
Zdroj:
http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_novela-mysliveckeho-zakona-zmeni.html
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.12.2020 13:19 Reaguje na Ondřej Dočkal
Dobrý den. Na fotkách reaguji na to co na nich vidím a srovnávám to s tím co znám. Škoda že do komentářů nejdou přidat fotky. Pár takových rébusů, proč je to tak a tak a ne jinak, bych asi také dal dohromady. Ten boj , jak píšete vnímám taky a je to bohužel skutečnost. Ono stačí začít rozšiřovat fámu o miliardových škodách, o tom jak se díky zvěři nic nezmlazuje a jak se zvěří nepůjdou zalesnit holiny po kůrovci. A za chvíli je to fakt. Nikoho již nezajímá, že pravda může vypadat trochu jinak.
Například vy píšete o tom , "že nějakou rozumnou dohodu muselo nahradit rozhodnutí OSSM o zvýšeném odlovu, ca 100 daňků za rok z honitby ca 1000 ha". Kdo tomu alespoň trochu rozumí tak ví, že to není tak úplně pravda. To navýšení mohlo být o sto kusů ale nebyli to daňci ale určitě dančí zvěř. Tedy nejen daňci ale i daněly a dančata. Pro někoho v tom rozdíl není. Někdo v tom vidí propastný rozdíl. Osobně by mě zajímalo co je to za honitbu a jak to nakonec dopadne. To navýšení je celkem brutální. Rozhodnout se dá o mnohém ale jde spíš o to jestli je to v reálu splnitelné.
Reakci na zbytek článku, podle mě na to důležitější, napíši v novém komentáři.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

7.12.2020 17:30 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den,
chápu, nemám v tím problém - co je vidět to je vidět, a každý to holt může vidět jinak. Já nezpochybňuji ostatní vlivy (tma apod.), proto bych tu v životě nedal fotku jasně temného hustého lesa abych k tomu tvrdil, že tu nic neroste protože zvěř. Ale když tam vidím stromek, který celkem rovně roste, mám za to, že tam úplná tma není.

Daňci nebo daňčí zvěř - to máte pravdu, nejsem myslivec takže tyhle termíny mi nejsou vlastní. Myslím daněk - jako zoologický druh. Takže opravuji: dančí zvěř.

Nebudu je "bonzovat" - mám bližší info - ale bude to anonymně, vyberu jeden příklad:

plán mysliveckého hospodaření pro 2014 - 2015 - 2016, plocha ca 800 ha.

dančí zvěř celkem - minimální stav 10, normovaný 29 - stejné 14 - 15 i 16.

stav k 31. 3.: ve všech letech 29 ks

návrh plánu lovu: 70 - 85 - 140 ks (roky 14 - 15 - 16).

těch 140 bylo rozepsáno takto: daňci 14, daněly 63, dančata 63. nějak podobně to bylo i v jiných letech

Te´d jsem možná taky kecal .. když to mají v plánu, tak to asi nebylo rozhodnutím.. ale někdo další měl určitě rozhodnutí.. těch honiteb je tam víc.. tak se taky omlouvám, už se raději nebudu pouštět do odborných termínů, prostě číslo: ca 100 ks k odlovu platí, a je to výrazně víc jak normovaný stav, a neodpovídá to přírůstku (1 mládě na nasčítanou samici), a spor mezi lesy a zemědělci a myslivci tam byl dost velký, což je zbytečné..

Prakticky to probíhá tak, že střílejí co mohou, a nějak stíhají, ale musí to být hodně náročné. Aktuálně čísla nemám, ale pořád mají zvýšený odstřel, a to tak že o dost oproti normovaným stavům.

No a tak když si spojím holý les s několika málo stromky a odstřely přesahující několikrát normovaný stav, vychází mi z toho to, co jsem napsal. Jasně, ti daňci tam můžou chodit od sousedů - to se nebudu přít, zvěři nerozumím, ale když jsou v této honitbě tak velké odlovy, je jasné, že tam ta zvěř prostě minimálně po část roku je a když tam je, tak se tam krmí.. a někde to musí být znát..bych řekl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.12.2020 10:28 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pokusím se něco nafotit ať se na to můžete podívat i z "jiného úhlu". Bylo by možná dobré rozlišovat mezi zmlazením s kterým se počítá pro obnovu porostů a běžným zmlazením které provází po dobu života každý les. Tady je nějak zafixované, že neexistuje nic jiného než holina (holoseč, paseka) a les věkových tříd a nebo nějaký výběrný způsob pěstování lesa. ( Těch druhů či škol v výběrného způsobu je hodně) Ono to jde ale i jinak. Jsou zde clonné seče, kdy v případě zastoupení buku, nemusíte, pokud tam nechcete i něco jiného než buk, nic zalesňovat. Zase ale budou podstatně vyšší náklady na prostřihávky ( ty se dnes snad ani nikde moc nerealizují) a prořezávky. Bohužel pár větami to popsat celé nejde.
Ano, honitby nejsou oploceny a sezonní migrace zvěře může podstatně měnit počty zvěře i v jednotlivých obdobích roku. Tady je zase zřejmý negativní vliv malých honiteb. Čím menší honitba tím může být ten rozdíl v jednotlivých obdobích roku větší. V honitbě se může vyskytovat jeden rok nebo jen část roku ( nabídka krytu a potravy v podobě různých zemědělských plodin) velké množství zvěře. Druhou část roku tam o tu zvěř ale nemusíte zavadit.
Teď si představte jak by asi probíhalo to myslivecké hospodaření podle toho přílepku G7. Jeden rok by na polích byla kukuřice ( řepka) a v ní zvěře plno. Další dva roky třeba slunečnice, řepa atd. Vy byste měl mít podle jednoho roku výši lovu fixovanou na další dva roky. Z pokut za nedodržení tohoto pochybného plánu lovu byste se nevyhrabal.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

8.12.2020 21:26 Reaguje na Jarek Schindler
Já opravdu nezpochybňuji že u vás to může fungovat, já jenom ten pocit nemám. Ale o můj pocit nejde - nemají ho lesáci a zemědělci a proto tlačí na zvýšené odstřely, a ty odstřely jsou fakt zvýšené pár let po sobě a to tak, že násobně oproti standardu.

Přílepek G7 nevím co je, ale rád bych se ještě zeptal:

jak si vysvětlujete ten nepoměr samčí a samičí zvěře? 14 ku 63?

Šuškanda tady u nás tvrdí, že je to proto, že dřív se preferoval lov lopatáčů na trofeje, a samice se nechávaly "na chov".

Samozřejmě že poměr pohlaví může být vychýlený i z jiných důvodů, samci bojují - můžou se zranit i zemřít pak na infekce apod., tak jich ubývá ... - ale 14 ku 63 mě přijde dost nevyrovnané. Nebo je to u daňka normální? Ve sčítaných stavech to měli cca rovnoměrně - cca 10:10:9.. celkem 29 - což mě moc neštimuje... Napadá vás něco?

Odpovědět
Hu

Hunter

8.12.2020 23:26 Reaguje na Ondřej Dočkal
Tzv. zašetřování samičí zvěře je jedna z věcí, kterou lze podle mě myslvosti vytknout. A pokud chcete snížit početní stavy, tak má smysl lovit samičí a mladou zvěř. Lovem samčího pohlaví ještě nikdo nikdy stavy nesnížil.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.12.2020 23:33 Reaguje na Ondřej Dočkal
Teoreticky (podle vyhlášky) byste měl mít u dospělé dančí zvěře poměr pohlaví 1:1, koeficient reprodukce se počítá 0,8-0,9. U daňků pak podle věkových tříd (nevím, jak moc se v tom orientujete) v I. věkové třídě, od 1 roku do 3 let, 31 %, ve II. věkové třídě, od 4 do 6 let, 26 %, ve III. věkové třídě, od 7 let, 43 %.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 08:31 Reaguje na Hunter
Děkuji moc za tyhle komentáře. Ono jak to chápu daněk je "trofej + maso", ale daněla je "jenom maso", takže motivace k odstřelu asi není úplně stejná - ano?

Věkové třídy jsou na hranici toho, co zvládám, ale chápu z toho Vašeho rozpisu, že to musí být rovnoměrné - aby se postupně staří stříleli nebo umírali, a byli nahrazováni mladšíma - tedy myslet nejen na dnešek, ale i na zítřek - což je základ ve všem. A taky bych řekl že tu bude vazba i na to, aby se v relativně malé honitbě nepotkávalo moc starých samců, kteří by v říji bojovali - předpokládám, že mladík se starému vyhne obloukem, ale starý se starým bude bojovat, a čím víc starých, tím víc konfliktů a potenciálních zranění - ano?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.12.2020 10:27 Reaguje na Ondřej Dočkal
Myslím že Hunter to vysvětlil víc než uspokojivě. Jen dodám, že pokud se z důvodu snížení stavů zvěře navyšuje plán lovu tak se navyšuje ve zvěři samičí a mladé. Jinak ano, poměr pohlaví je dlouholetým problémem a nějaká vyrovnanost ve formě počtu 1:1 snad nikde neexistuje.
Pokud dochází někde k výrazné redukci zvěře, redukuje se v první řadě ta trofejová. Může si o tom každý myslet co chce ale řekl bych, že je to bohužel skutečnost. Tedy skutečnost sice nesprávná ale asi pochopitelná.
V devadesátých letech byly zrušeny oblasti chovu. Nyní se zase postupně zakládají, protože se zvěří jako je zvěř jelení, dančí, mufloní, která má podstatně větší rádius než je výměra jedné honitby se jinak hospodařit nedá. Celkem by mě zajímalo jestli se to snižování stavu dančí zvěře týká pouze vámi udávané honitby nebo i honiteb okolních. Řekl bych , že se týká snižování v celé oblasti.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 21:47 Reaguje na Jarek Schindler
ano, je to několik honiteb, všechny měly odlovy mnohem vyšší jak normované stavy.

Ty oblasti chovu pokud to správně chápu by měly být takové "soubory honiteb" - kde by taky byly nějaké "normované stavy" pro větší oblast - ano? To zní jako zajímavý nápad. Děkuji za komentář.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 05:38 Reaguje na Ondřej Dočkal
To není bohužel žádný nový nápad. Normované stavy jsou dány součtem stavu pro jednotlivé honitby.
K zamyšlení pro vás je pár věcí. Zvěř se normuje v honitbách s určitou výměrou lesa. Pokud v honitbě ta výměra není není ani pro tu honitbu stanovena nějaká norma a to přesto, že se tam zvěř vyskytuje. ( uvedl jste dančí, bavím se tedy o dančí)Je tedy ta zvěř v té honitbě, kde není normována, přemnožena? Jakby vypadalo hospodaření se zvěří v ještě menších honitbách? Šlo by v těchto honitbách vůbec, podle stávající legislativy, normovat zvěř. No a nezdá se vám, že o snížení stavu zvěře až na nějaké těžko lovitelné minimum, o škodách zvěří a o potřebě snížit minimální výměru honiteb mluví ve všech bodech stále ti stejní lidé? Děkuji za případnou odpověď.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 21:36 Reaguje na Jarek Schindler
Honitby o kterých mluvím jsou skoro celé lesnaté, a dančí je tam normovaná. Takže jak jsem psal výše - normovaný stav např. 29 ks, ale plán lovu několikrát víc - v několika honitbách na sebe navazujících.

Moje úvahy nesměřují ke zmenšení honiteb, tomu nerozumím, tak o tom mlčím.

Já uvažuju jenom o tom, jak zefektivnit lov tam, kde je prokazatelně víc zvěře než by mělo být - čehož důkazem jsou ty zvýšené plány lovu. No a zefektivnění vidím v tom, že se rozvolní pravidla pro lov. Třeba ta doba lovu. Nevím co by šlo dál.. opět nechávám povolanějším. Z8kladní princip: když je někde prokazatelně víc zvěře než je zdrávo, a její lov je omezen dobou lovu, proč ten lov neusnadnit tím, že prodloužím dobu lovu - viz prasata.

O škodách zvěří co vím já mluví lesníci a zemědělci, tady u nás. Oni nemluví o tom, že chtějí honitbu - oni chtějí aby neměli takové škody.

Zachytil jsem v mediích i tady nějaké návrhy na zmenšení honitby, ale tohle jde mimo mě - jestli myslíte pana Pitka, o kterém se tu občas diskutuje. Já nemám přehled celorepublikový, jenom tady u nás - a tady je zvěře moc, škod dost a lesníci i zemědělci z toho mají vrásky.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.12.2020 00:15 Reaguje na Ondřej Dočkal
Platí jedno pravidlo. Vystřílený revír nasává zvěř jako houba. To SSM nařídila zvýšený lov jenom v této honitbě?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 08:38 Reaguje na Hunter
Šlo o několik na sebe navazujících honiteb (asi 4). Všude byly odlovy o dost vyšší jak normované stavy.

Ještě jedna věc mě napadá - mimo toho času - jak jsou na tom myslivci z hlediska věkové struktury? Svého času jsem dělal vedoucího rybářského kroužku - a propad zájmu těch nejmladších o rybaření je za posledních ca 20 let i víc obrovský.. máte předdtavu jak je to u myslivců??
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2020 06:59 Reaguje na Ondřej Dočkal
Je otázka, zda v okolních honitbách je ta zvěř normována nebo ne. Pokud v dalších navazujících honitbách normována není, tak uživatel může požádat o lov podle par. 36, odst.5 ZoM (samičí zvěř a samčí zvěř do 2 let věku), ale těžko ho k tomu může někdo nutit, pokud se výskyt té zvěře nedostane do výkaznictví. Takže těch honiteb může být ve skutečnosti x a bude to nekonečný příběh, protože těch několik honiteb se zvýšeným lovem bude pořád nacucávat tu zvěř odjinud. Jinak se nebojte, v mysivosti je to ještě horší s tím propadem u mladých :-). U rybářů ale pozoruji v posledních letech příliv lidí v kategorii dejme tomu 40+, co se najednou rozhodli rybařit. Holt lidi zdrhaj do přírody :-). Já těmhle říkám ze srandy rybáři a myslivci z leknutí :-), protože když v tom člověk není odmlada, tak tu praxi a zkušenosti už nedožene. Mladí jsou dnes hlavně ajťáci :-).
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 21:47 Reaguje na Hunter
no to je otázka kterou už nezodpovím, mám přehled jenom o těch několika kde to normované je. Snad ty odlovy k něčemu po pár letech povedou... budeme doufat..

No pokud myslivců rychle ubývá, otázka jak se bude zvěř regulovat v budoucnu je o to vážnější.. a otázky které si tu kladu (prodloužení doby lovu) jsou o to aktuálnější.

Jo, ono i u vody jsou ajťáci - mají echoloty. Přece nebudou "číst" tu vodu a hledat dobré fleky na ryby sami, když mají techniku :)
Odpovědět
AP

Alice Palacká

9.12.2020 22:09 Reaguje na DAG
Přirozená obnova tvořila v roce 2019 cca 1/5 obnovovaných ploch.Zdroj Zelená zpráva 2019
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 05:40 Reaguje na Alice Palacká
To snad není tak úplně špatné číslo?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 21:51 Reaguje na Jarek Schindler
to je docela dobré číslo, pro mě překvapivé - musím si to najít, zda jde o přirozenou obnovu v nebo mimo oplocenky. Je to fakt zajímavé.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

12.12.2020 20:50 Reaguje na Ondřej Dočkal
Našel jsem si to:

http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/zelenazprava/ZZ_2019.pdf

zajímalo mě to, jak se autoři dívají na problém zvěře - cituji str. 38:

Zvěř
Samostatnou kapitolu biotických činitelů ovlivňujících
lesní prostředí představuje býložravá zvěř. U tohoto
činitele nejsou z území Česka k dispozici přesné údaje
o výši poškození. V současné době se škody zvěří plošně
zjišťují kontinuálně v rámci Národní inventarizace lesů.
Současně každoročně část vlastníků lesa hlásí poškození
v rámci statistického zjišťování na ČSÚ, kde jsou tyto
údaje k dispozici aproximované na území celé ČR.
Význam poškození je však neopomenutelný, o čemž svědčí
i novelizace zákona o myslivosti, především způsob
stanovování výše lovu a kontroly jejího plnění obzvláště
v souvislosti s aktuálním nárůstem potřeby obnovy lesa
a následné výchovy na vznikajících holinách po kalamitních
těžbách. Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova
lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické
a mechanické ochrany lesa nebude možná.
Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 09:01
Když už teoretizuje, tak ještě jedna teorie. Zvěře není moc, ale máme velice špatnou věkovou a druhovou skladbu lesů a tak je nízká úživnost pro zvěř. Zvěř nežije podle welfair pravidel a myslím, že majitelé lesů by měli za to platit kompenzace a okamžitě stav napravit. Ty roky jejich ničení přírody a to utrpení co zvěři způsobují musí skončit. :)))))))))
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 14:14 Reaguje na DAG
S úživností máte pravdu - přehoustlá smrčina je z tohoto pohledu katastrofa. Nejen kvůli zvěři, ale i kvůli ostatním druhům - ptáci, hmyz,... Snad se to podaří někam posunout.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2020 13:35
Teorie obsáhlé pojatá. Bohužel ekologistická. Autor vůbec nebere v potaz vliv okusových a plodonosných dřevin. Asi se učil z Bláhových a Metzlových statí, místo z odborných.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 14:18 Reaguje na Michal Ukropec
Dobrý den - ekologistická v jakém smyslu? Můžete to rozvést? Něco jsem dovysvětlil výše u pana DAGa, pokud jde o toto... samozřejmě že zvěř žere zmlazení a ať to klidně dělá, takhle lesy vždycky fungovaly, ale ať tam aspoň něco zůstane, něco, co stihne odrůst a nahradit staré stromy, až padnou nebo se zkácí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2020 17:02 Reaguje na Ondřej Dočkal
Problém je v tom, že lesy nyní obsahují pouze tržní dřeviny. Ostatní byly v honbě za ziskem totálně zlikvidovány. To je snad i tetřev na tom lépe. Takže je mi smutno z komunisticko-fašistické selekce dřevin. Jedny dřeviny nemilosrdně likvidujeme, a tržní neskutečně preferujeme. A v tomto právě vidím ten ekologismus.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 20:46 Reaguje na Michal Ukropec
To se shodneme, namísto 10 druhů tak 2 - 3, když moc. Jeřáby, tisy, jabloně, střemcha, hlohy... můžu pokračovat dost dlouho.

Ale nechápu ten ekologismus ? Kdo tyhle dřeviny dostal z lesů pryč - byli to ekologové?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

4.12.2020 20:47 Reaguje na Ondřej Dočkal
pro ostatní: vyjmenovával jsem ty co chybí...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.12.2020 06:29 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ty plevelné dřeviny z lesa dostali pryč lesáci. Stejně jako za likvidaci plevelů v polích mohou zemědělci. Samozřejmě. Ale za zisky majitelů lesa, OZE, solárních elektráren právě lobbují ti ekologisti. Na úkor přírody. Ekologisti jsou jedinou skupinou obyvatelstva zainteresovanou na devastaci životního prostředí.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.12.2020 12:28 Reaguje na Michal Ukropec
Jasně, to se shodneme, problém je intenzifikace hospodaření, s nímž ekologové (tím nemyslím to co označujete za ekologisty) mají úplně stejný problém jako myslivci - protože v krajině zůstává málo pro neproduktivní funkce, ať už je to zajíc nebo střevlík - souhlas?

Nechápu jen, zda si to mám brát osobně - ten lobing za zisky majitelů lesa? Nevím jestli je to ze článku jasné, doufám že z toho konce ano - já se snažím najít cestu, která nebude tolik "bolavá" pro myslivce. POkud by se šlo čistě právně obávám se, že nároků na škody (i na polích) je (místy) příliš moc na to, aby to řada mysliveckých sdružení ustála. Což mě přijde škoda, protože myslivost nevnímám jako cestu k plnému mražáku, totéž rybaření (to je mi bližší). Tím nepopírám, že pro nemálo lidí je to hlavně o tom plném mražáku, ale to je o lidech. Mezi rybářema se říká: rybáři a "masaři".

OZE a soláry bych sem s dovolením moc netahal, ať se bavíme k tématu. Jen stručně svůj osobní pohled: velmi bych rád, abychom přecházeli na čistější a úspornější technologie, ale azž po tom, co všechny tyhle nové technologie důkladně posoudíme se všema externalitama. Např. pokud provoz OZE je ok, je to ok. Ale je potřeba započítat i náklady na jejich výrobu, dopravu, likvidaci... prostě všechno, co se s tím pojí. Jak z hlediska nákladů finančních, tak i jiných (CO2, zábory půdy,... vše). A až pak se rozhodnout, zda je to opravdu tak "čisté" jak se zdá na první pohled.

Mým hlavním oborem jsou ryby a vodní toky - když mi někdo říká o tom, že vodní energie je čistá, nedělá žádné problémy... nemusím snad pokračovat.




Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 12:52 Reaguje na Ondřej Dočkal
A proč by mělo myslivce něco bolet? Klidně tu myslivost můžeme zrušit a zakázat. Já budu klidně hlasovat pro. Protože nejpozději do dvou let všichni přilezou po kolenou s prosíkem a prstíčkem budou hrabat :-). A to myslím smrtelně vážně.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.12.2020 13:04 Reaguje na Hunter
zkuste to navrhnout na ČMMJ :)

já to tam píšu - lovit je potřeba. Jenom - někde - je asi představa o potřebné míře lovu na různých stranách různá.

Já myslím že je to dané i tím, jak se zrychlila doba. Dneska fakt není na nic čas. A tyhle koníčky - rybaření i myslivost - vyžadují čas.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 13:12 Reaguje na Ondřej Dočkal
No já taky rybařím, takže o tom čase bych něco věděl :-). Nejsem členem ČMMJ, takže této organizaci nic navrhovat nehodlám i když pod současným předsednictvím Ing.Janoty je podle mě ČMMJ konečně organizace k něčemu. No a on Svaz evropských socialistických republik to rozhodne i bez nás.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.12.2020 10:33 Reaguje na Hunter
Souhlasím. Tedy pokud by na sebe ti takzvaní ochranáři vzali i ty náklady s myslivostí spojené.
Celkem se těším na těch deset procent území bez myslivosti, rybářství, lesnictví a zemědělství co nyní ti ekochytráci v komisi EU navrhují. To bude zase dílo!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.12.2020 08:54 Reaguje na Ondřej Dočkal
V loňském roce prosadila Duha, ČSOP a ČSO novelu lesního zákona. Tam se mimo jiné píše i o radikálním snížení stavu zajíců, aby se zabránilo okusu. Pomineme-li negativní vliv zajíců na lesní ptactvo, jak argumentoval Vermouzek, kolik je třeba podle vás zlikvidovat těch zajíců. 50? 75? Nebo 95%? A to jsou nynější stavy cca na 0,3% původních. Prostě se snažíte jen natlačit myslivce někam dál, a o přírodu vám vůbec nejde.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

6.12.2020 20:44 Reaguje na Michal Ukropec
Já vás překvapím, o nějaké novele na zajíce nevím vůbec nic.

Pokud máte nějaký problém se Zdenkem Vermouzkem, řešte to prosím s ním, ne se mou - díky.

Nemám problém diskutovat i když se mnou nesouhlasíte - tím líp pro to téma, i pro ostatní. Ale s dovolením: tématem je spárkatá zvěř a obnova lesa, nikoli OZE a zajíci.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

10.12.2020 20:28 Reaguje na Ondřej Dočkal
Jenomže bohužel Michal má pravdu v tom, že vše souvisí v lese se vším. A zajíc snad patří do zvěře, která žije i působí v lesním prostředí. Tak se toho nebojte a napište svůj názor. Jestliže jejich stavy jsou dnes v řádech desetin oproti minulosti, budeme jejich stavy nadále snižovat aby neškodili okusem v lesích?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 21:54 Reaguje na Jarda Vesničan
Já se nebojím, jenom fakt o té novele nevím, tak nerad komentuju něco, co neznám.

Můj článek není o tom, co je v ČR. Článek je o tom, co vidím kolem sebe. A kolem sebe nevidím problémy se zajíci, ale se spárkatou - hlavně daněk, něco srnčí.

Takže za mě a to, co znám: nevidím důvod k redukci zajíců.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

4.12.2020 14:32 Reaguje na Michal Ukropec
Nu, pohled z jiného úhlu než lesníci a hajní včetně majitelů lesních kultur. Do přírody jako celku fauna a flora patří. A je lhostejno zda převládá jedno nad druhým, bylo a fungovalo to už i v době lovců mamutů. Problém okusových a plodonosných kultur v přírodě je spíše v člověku, to nemyslím názory měštáků k problematice hospodářské zvířectvo versus predátoři. Oni měštáci znají faunu a floru jen z pohledu kupujících v supermarketech a obchodní síti. Lesní školky a ovocné sady jsou většinou v počátečních letech chráněny oplotenkami a pastevním pletivem. Souhlasím s tím, že záleží na to co je pro člověka prioritou ochrany. Individuální ochrana jedince po výsadbách je dnes pravidlem. Většinou se používá krátkodobé pastevní pletivo kdy se po čase rozpadne a nebrání růstu. V době zakořenění a růstu si většinou rostlina s poraněním poradí sama, at se jedná o okus nebo poranění lištou sekačky. V produkčních sadech polokmenů se to dnes i řeší "nastýláním " prořezu kolem kmene stromu. Dělá se to většinou po podzimní obnově herbicidních pásů stromořadí.
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 15:17 Reaguje na Krejcar Stanislav
Zvěř do lesa patří, to snad nikdo nepopírá. Článek akorát řeší co jsou přiměřené a co už nadměrné škody (kterými netrpí jen vlastníci lesa, ale i jiné složky lesní fauny, to jen tak na okraj).

Jakože Vám vážně přijde situace, kdy na zarůstající světlině např. stojí jeřáb nebo třešeň ptačí, každý rok kvete a plodí, a široko daleko jediný semenáček, jako cajk?

Právě třeba jeřáby a ptačinky přezvěření odnášejí strašně. Jestli Vám záleží i na jiné zvěři než na té, kterou můžete picnout, mělo by Vám záležet na tom, aby i tyhle stromy mohly přirozeně zmlazovat.

Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 15:38 Reaguje na Anežka M
No víte, zrovna ta třešeň ptačí se těžko bude zmlazovat pod tím stromem, ty plody sežerou fťáci nebo kuny a lišky a v exkrementech je roznesou buhvíkam a tam pak se může uchytit semenáček. Ale přímo pod tím stromem asi těžko nebo spíš vyjímečně, protože zbylé pecky sežerou hlodavci. Pokud máte na zahradě třešeň, tak se vám zmlazuje pod stromem?
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 16:54 Reaguje na Hunter
Ale tak ne přímo pod tím stromem. Ale v okruhu kolem (desítky, stovky metrů) by růst měly a mělo by být vidět znatelné "zaplevelení" semenáčky různého věku.

No shodou okolností poslední rok dělím svou práci mezi 2 sady, oba v podobném stavu - cca 30 let netknuté, se světlinami, volným přístupem zvěře. Oba jsou cca 1 km za vsí, na oba předchozí majitelé zavítali jen několikrát. Oba sady sousedí s lesem a částečně s loukou, podmínky jsou v rámci možností srovnatelné. Vzdušnou čarou je dělí pouhých 10 km.

sad č. 1 - 450m.n.m, lepší srážkové podmínky, půda lehčí hlinitá, ale více zvěře. Přímo uprostřed je vzrostlý jeřáb, ale semenáček jeřábu jsem v celém sadu nenašla ani jeden. V lese cca 30 m pod sadem jsou dvě vzrostlé třešně ptačí, semenáčky opět žádné. Na hranici pozemků vzrostlé modříny, semenáčky opět nula. Jediné, co se prosadilo, je několik javorů se zahojenými kmeny po vytloukání, pár habrů a dva tři hlohy, všechno ale poškozené. Jo a špendlíky, svída (která asi nechutná vůbec ničemu) a šípek. A třímetrové ostružiny. Semenáčky dubů, buků, javorů a habrů, ale i hlohů skoro bez výjimky ožrané na "bonzaje" a to, co vyrostlo, je poškozené.

sad č. 2, 350 m.n.m., jílovitější půda, méně srážek, ovšem i méně zvěře. Na pozemku dožívající třešně a jabloně. Semenáčků (všech věkových kategorií) třešní je tu neúrekom. Dále tu dokázaly vyrůst čtyři jabloně - kříženci, věk 10-15 let, již plodící. Dále přes cca deset mladých semenáčků jabloní do 3 let. Dále několik jeřábů, ačkoliv jeřáb přímo na pozemku není. Několik mladých javorů, břízky. Kromě habrů a dubů to pak zvládly k mladší dopělosti i jedle (douglaska i bělokorá), nějaké ty vrby, osiky, dokonce tři již plodící hrušně (značně odporné chuti). Pak křoví jako krušina, svída a samozřejmě šípek. Jo a dvě borovice černé. A určitě jsem na něco zapomněla.

A, ano, i v sadu č. 2 nacházím stopy od prasat (no to spíš na louce vedle, která je zoraná opravdu důkladně) a od srnčí. A vytlučené ptačky a okousané jedličky a semenáčky sežrané na bonzaje. S tím problém nemám.

Já vím, že to není vyčerpávající analýza, ale jako ilustrace rozdílu mezi přezvěřenou a přiměřeně zazvěřenou lokalitou to snad stačí.










Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 17:18 Reaguje na Anežka M
Hodně záleží na okolnostech. Co je okolo sadů a tak. Na jeden sad může být vyvíjen větší tlak, i když je tam zvěře míň. Může tam být jiná zvěř nebo ty sady byli opuštěné v různou dobu a sad číslo dvě je větší fázi sukcese. Myslím, že se nedá říct, že je někde víc zvěře, protože tam je méně náletu.
Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 19:58 Reaguje na Anežka M
A zkusila jste se zamyslet nad příčinou toho stavu? Nepsala jste tu dříve, že ten sad neudržujete (tím mám na mysli, že tam nesekáte trávu a necháváte růst křoví)? To je totiž pak takový brownfield, který přitahuje zvěř jako místo, kde najde kryt a klid.
Odpovědět
Hu

Hunter

6.12.2020 06:48 Reaguje na Anežka M
No on hlavně potenciál třešně ptačí k přirozenému zmlazení je velmi nízký, takže očekávat jak píšete "Ale v okruhu kolem (desítky, stovky metrů) by růst měly a mělo by být vidět znatelné "zaplevelení" semenáčky různého věku." je asi zcela nereálné a naivní očekávání a se zvěří to nemá nic moc společného.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2020 17:06 Reaguje na Anežka M
A tu třešeň je třeba zlikvidovat, aby nezabírala místo tržnímu stromu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2020 15:01 Reaguje na Anežka M
No víte, ono je třeba posuzovat, jak je v prostředí pod stromy, kde třeba je souvislý koberec mladých stromečků do věku několika let, ten který druh dřeviny agresívní. Zrovna jeřáb a třešeň ptačí jsou spíš pionýrské dřeviny, kde jejich semena, aby úspěšně vzešly a vytvořily aspoň spodní patro mladých stromečků, potřebují volný prostor. Třeba mírně zastíněný vysokými stromy, ale jinak volný. Optimálně ale úplně volný a osluněný. Prostě podrost mladých stromečků v lese a jeho složení, tady mluvím o listnáčích, je mimo půdy, vlhka a nadmořské výšky určován hlavně zastíněním stromy v pěstovaném lese a konkurencí ostatních stromečků a taky rostlin.
Když je ten i listnatý les hustě zapojený, tak pod ním prakticky žádné stromečky nerostou. Rostou tam řídce jen rostliny milující zastínění, keře totéž, případně rostliny, které si svou vegetační dobu odbudou od března po květen, převážně v době, kdy není listí a půda je tak silně osluněná. Když je ten listnatý les trochu víc rozvolněný, tak už pod ním stromečky rostou, ale jen těch dřevin, které v mladém věku snesou zastínění. To je, co vidím tady v okolí v lesích, javor klen, jasan, habr, jilm, z keřů líska, černý bez, střemcha. Když v takovém lese nějaký strom padne a vznikne vývrat, tak tyto druhy dřeviny potom rostou dál do výšky a ten vývrat zarostou. Když je listnatý les rozvolněný ještě víc, tak, že případný sluneční svit občas dosáhne až na půdu, tak už se tam začínají ujímat i semena těch světlomilnějších dřevin. To je právě třeba jeřáb nebo třešeň ptačí, ale taky třeba lípa, bříza, olše, osika, vrba jíva.... Když v takovém lese zase padne velký strom ,vznikne vývrat a ten zaroste, tak právě těmi výše uvedenými světlomilnějšími dřevinami. Ale na vzejití semen dřevin má ještě obrovský vliv rostlinný kryt, jaký tam pod těmi stromy existuje. Jestli tam je, v prosvětlenějších lesích, nějaký hustější zápoj rostlin, tak tam automaticky nerostou ty dřeviny, jejich semena jsou malá a mají tak velmi malé množství zásobních látek, co by jim umožnily překonat prvních cca 10 centimetrů výšky neboli zastínění rostlinným krytem. Tam třeba ze semene dobře roste dub, protože žalud je velký a má mnoho zásobních látek. Taky kaštan koňský, i ta třešeň ptačí, trochu ještě jasany a javory. Ale jen tam,, kde pod stromy rostou nízké rostliny, do výšky těch maximálně 10 - 15 centimetrů. Pokud pod stromy rostou a hustě zapojeny, vyšší rostliny, tak tam nemají šamci vyklíčit v podstatě žádná semena listnatých dřevin. Teoreticky tam mají šanci vyklíčit jehličnany, protože ty jakožto neopadavé těží z plného oslunění jehliček v době , kdy listnáče nemají listí a rostliny nemají stonky nad zemí. Ale většinou tam nejsou.
V praxi to ovšem není tak jednoznačné, protože se objevují určitá "okna příležitostí". Například člověk někde v nějakých okovaných pracovních botech párkrát po sobě šlápne na jedno místo a uvolní tak na půl roku až rok zastínění rostlinným krytem. Pokud se tam dostane nějaké vhodné semeno, tak toho může využít a překonat těch prvních 10 - 20 centimetrů, než se to zase růstem okolních rostlin uzavře. Prase si zaryje, srnec či jelen zničí vytloukáním větší stromeček a propustí tak pod něho světlo, semeno se dostane na okraj vyšlapané srnčí stezky, vandal se po lese projede na motorce nebo čtyřkolce atd atd.
Jinak si ale myslím, že v praxi, pokud bude člověk pěstovat i z listnáčů produkční les, ze kterého bude chtít vyprodukovat co největší množství dřeva, tak v takovém lese vysází tak hustý zápoj, že tam prostor pro nějaké mladé stromečky dřevin není. Až pokud bude na produkčnost víceméně kašlat nebo snad bude sázet na produkci dražších kvalitnějších dřev z spíš solitérně pěstovaných stromů a mezi nimi jen nějaké doplňkové dřeviny, tak teprve potom bude v tom lese nějaký podrost z mladých stromečků.
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 15:31 Reaguje na Krejcar Stanislav
" v době zakořenění a růstu si většinou rostlina s poraněním poradí sama, at se jedná o okus..."

Člověče, viděl jste někdy okousanej strom? A jak si teda poradil, vyskočil ze země a šel se přesadit jinam?
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 15:43 Reaguje na Anežka M
Musíte rozlišovat boční a terminální okus, ohryz a loupání.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.12.2020 11:13 Reaguje na Anežka M
Ano , nějaký ten okousaný stromek jsem již potkal. Budete se divit ale s "poškozením" si poradí a vyskakovat ze země přitom opravdu nemusí. Na stoletém dubu určitě nepoznáte jestli byl jako sazenice či stromek do metru poškozován bočním okusem nebo okusem terminálu.
Dříve se například ve školkách, z důvodu zesílení kořenového systému sazenice podřezávali. No a pro zesílení kořenového krčku se zase sazenice zakracovali. V druhém případu se jednalo samozřejmě o listnáče.
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 15:26 Reaguje na Michal Ukropec
Co je prosím "vliv okusových dřevin"?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2020 17:12 Reaguje na Anežka M
To je to, že v případě jejich existence v lese je zvěř okusuje raději. Na jehličnany nebo tvrdé dřeviny zvěř chodí z nouze. Okusové dřeviny jsou zejména měkké dřeviny. Můj předek v koncentračním táboře jedl to co bylo. Nikoliv to co by chtěl nebo potřeboval. Zvěř je na tom stejně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2020 15:17 Reaguje na Michal Ukropec
Přesně tak. Většina dřevin ve skutečnosti zvěři nechutná. Lahůdkou jsou, co pozoruji, pupeny mladých buků a jedliček. A potom ještě snad kůra jabloní.
Potom osiky, topoly, některé druhy vrb, lípy, hrušně, břízy, třešně,by měla být zvěř schopna pozřít, ale jen tehdy, pokud nemá pastvu s mladou trávou nebo pole s pícninami atd. Což je dnes problém, protože přirozené travní plochy se neosekávají a pícniny obvykle zemědělci nepěstují.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.12.2020 13:45
Pro mne - laika - je ten článek logicky a srozumitelně napsaný a oceňuji také většinu fotek s vysvětlujícím textem. Obsahuje řadu otázek na myslivce. Zatím mi připadá, jakoby se zde na ekolistu většina myslivců ze strachu o své myslivecké právo bránila větší otevřenosti vůči nemyslivcům a soustředila se jen na udržení svého statusu quo.
Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 15:40 Reaguje na Majka Kletečková
Nedivte se. Ekologické organizace na ně házejí akorát špínu, štvou proti nim lidi z města a popírají smysl jejich existence. Již několikrát prokázali, že mají svůj patent na rozum, že chtějí být oni jediní, kteří tady budou rozhodovat co se bude dělat. V myslivcích vidí nejjednodušší cíl. Zemědělci a lesníci jsou další, ale na ty nemají.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2020 15:19 Reaguje na DAG
Prostě ekologisté chtějí prostor, který nyní drží myslivci.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

6.12.2020 20:52 Reaguje na DAG
No to je problém "kolektivní viny". Potkal jsem blba, náhodou to byl myslivec = všichni myslivci jsou takoví.. Potkal jsem blba = náhodou to byl ekolog, = všichni jsou takoví... kam to vede?

jaké je řešení? Házet všechny do stejného pytle, nebo třídit? Já osobně třídím. A musím třídit mezi všema - i ochranářema, nemyslete si. A netřídím podle toho, zda se mi líbí to co říkají, třídím podle toho, jak to říkají a jak argumentují, pokud teda vůbec argumentují.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2020 17:14 Reaguje na Majka Kletečková
Pro mě je to zavádějící lež.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.12.2020 11:13 Reaguje na Michal Ukropec
Co míníte tou zavádějící lží?
Odpovědět
AM

Anežka M

4.12.2020 15:24
Mě by zajímala ještě jedna věc - zlé jazyky (na internetu) tvrdí, že jsou to právě myslivci (= ČMMJ), kteří se vymezují vůči např. snahám pana Pitka prosadit, aby mohl lovit každý držitel mysliveckého oprávění, pokud je majitelem pozemku patřících do určité honitby. A to i v případech, kdy stávající společestvo má problém s plněním plánu lovu. Pletu se, zlé jazyky lžou?

Mohl by mi někdo povolaný říct, jaký je názor ČMMJ na tuhle věc? Co si ČMMJ myslí o variantě, kdy by (zjednodušeně řečeno) mohl střílet každý, kdo má lístek a pozemek v honitbě? (Samozřejmě v rámci plánu lovu, ne cokoliv, co ho napadne.)
Odpovědět
DA

DAG

4.12.2020 17:10 Reaguje na Anežka M
Je to prosté, myslivci za honitbu platí nájem, platí škody a mají zodpovědnost vůči bezpečnosti a úřadům. Členové vůči spolku, který pronajímá honitbu a spolek vůči nim musí mít určité závazky. Například musí být zapsaný spolek se svými stanovami a kontrolní a finanční komisí. Musí mít svoje ičo, stanovy a provozní řád. To všechno stojí, peníze a čas a odpovědnost před úřady. Teď přijde člověk, který má v honitbě deset arů. Tohle všechno obejde a bude si střílet dle libosti. Proč by to tak neudělali i ve sdružení? Jestliže mám v honitbě pozemek, tak mi přijde naprosto logické, že budu chtít vstoupit do spolku, který má honitbu pronajatou a všechny výše uvedené věci již zařízené. Pokud se nebudu chtít spolčit, tak si zkusím domluvit povolenku k lovu. No a pokud jsem asociální blázen, tak je jasné, že se na mě prostě vyserou. Takže asi tak.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.12.2020 17:15 Reaguje na Anežka M
Myslivost č. 12.
Odpovědět
re

regis24

4.12.2020 17:45 Reaguje na Anežka M
Já myslím že se opět pletou jablka a jablka... Ale nedivím se tomu, Pitek lže v každém svém vyjádření, tak se v tom laik nevyzná vůbec.
ČMMJ a myslivci obecně se bráním snahám Pitků a jemu podobných o snížení minimální výměry honiteb. To je celé.
To že Pitek brečí, že ho nechcou do nějakého mysliveckého spolku je jeho problém, nemá být hajzl a třeba by ho vzali. Žádost o členství ve spolku si může podat kdo chce a kde chce - viz občanský zákoník.
Odpovědět
dm

david matoušek

4.12.2020 20:55 Reaguje na Anežka M
Tak za prvé, Pitek neprosazuje, co píšete. Chce snížit min.vymeru honitby aby mohl hospodařit sám. Za druhé, pokud má majitel pozemek v honitbě, je tedy členem honebního společenstva a pokud má oprávnění a společenstvo hospodaří samo, určitě může lovit už teď. Pokud honitbu pronajímají, může vstoupit do spolku k nájemci. Vše jde domluvit už dnes. Takže jde o něco jiného.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2020 15:48 Reaguje na david matoušek
Ono tam jsou ty tlaky obojí. Jednak na snížení minimální rozlohy honitby, jednak na tom , aby majitelé kousků lesa a pole v honitbě taky mohli lovit.
U snížení minimální rozlohy honitby je potom problém v tom, že v takovém případě třeba srnčí už bude v podstatě každodenně za pastvou a krytem přecházet z jedné honitby do druhé, takže majitelé sousedících honiteb se budou vzájemně předhánět, aby si ten kus střelili sami. Dříve, než ho střelí soused. Což, dle zkušeností z minula z První Republiky, kdy takové malé honitby zřizovali sedláci na svých pozemcích, vyústilo rychle v totální vystřílení vysoké.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2020 15:37 Reaguje na Anežka M
Problém je v tom , že v dobře vedené honitbě se správným počtem zvěře je těch odstřelů tak málo, že sotva stačí pro myslivce ze sdružení. Natož pak pro někoho dalšího, pokud ten odstřel nechce koupit na komerční bázi za x tisíc. A když ještě navíc skrz honitbu vedou frekventované silnice, kde každý rok auta zabijí hezklých pár kusů a o ty se musí odstřely ponížit...
Jinak například běžně při běžném správném zazvěření vychází třeba 1 kus srnčího na několik desítek hektarů honitby. A jeden odstřel tak vychází na řekněme 100 - 200 hektarů honitby. A průměrný majitel u nás vlastní tak hektar, dva, tři pole nebo lesa. Takže takový průměrný majitel i kdyby mohl, by měl právo na odstřel tak jednou za 30 - 100 let.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.12.2020 15:51
Za mne, jako v podstatě laika, velice zajímavý článek. Jsem rád, že si s ním dal autor tu práci, sepsal jej a uveřejnil.

Stejně tak budu rád, když se v diskuzi fundovanější než já vyjádří a nabídnou svůj úhel pohledu. Jen mne občas mrzí takové ty pejorativní poznámky o teoreticích a ekologistech a podobně. Přijde mi to jednak pro diskuzi zbytečné a k autorovi ne zcela uctivé, přestože on se v článku i diskuzi snaží vystupovat maximálně objektivně a nestranně. Alespoň já z článku nemám pocit, že by se nám snažil valit do hlavy nějakou svoji jedinou pravdu. Samozřejmě, může se v něčem mýlit a něco opomíjet, ale to snad každý. Je ok mu oponovat či jej doplnit, ale za mne si zaslouží ... on i my ostatní ... aby to vylo slušnou a fér formou.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

5.12.2020 22:30
Ještě o tom přemýšlím, a chtěl bych se zeptat diskutérů na názor: - k těm vyfoceným oplocenkám se zmlazením, které končí těsně za plotem:

- oplocenka kde se nedá projít - to není přirozený stav, normálně by to zvěř ředila - souhlas.

- když je v lese zmlazení jen minimum, zvěř nemá moc co žrát, tak je jasné, že to zmlazení vyluxuje až k plotu - souhlas.

Ale - když se na to podíváme tak nějak z nadhledu: o čem to svědčí? O čem svědčí fakt, že zvěř vyluxuje všechno až k tomu plotu? Nesvědčí to o tom, že má hlad a cokoli co uvidí, okouše? Tedy že je jí tam moc? Moc ve smyslu víc než je přirozená kapacita prostředí? Která je samozřejmě snížena tím, že jsou husté lesy, kde zmlazení roste pomalu, pokud vůbec, takže zvěř to zlikviduje dřív, než to odroste?

Tohle jsou zásadní otázky:

1. Když je úživnost prostředí horší, díky nedobrému stavu lesa, jak by na to měly reagovat stavy zvěře?

2. Když je úživnost horší, díky nedobrému stavu lesa, jak lze motivovat majitele lesa ke zvýšení úživnosti?

3. Co by mělo být dřív? Snížení stavů, nebo zvýšení úživnosti?

Osobně se domnívám, že zvýšení úživnosti bez dočasného snížení stavů půjde obtížně, protože to bude začínat u semenáčků - kterých bude sice moc, ale budou mít 5 - 10 cm - takže minimální biomasa.

Když tam budou za pár let stromky 0.5 - 1 m, a do toho se pustí víc zvěře, to už je nějaká hmota, která bude mít "náskok" rychlosti růstu před rychlostí konzumace (bavíme se o hypotetickém průměrném příkladu).

Jako určitě by to nějak šlo zkoušet i zároveň, ale tady se obávám, že ten "přerod" by byl, v porovnání s první variantou, mnohem delší. Protože ty stromky nebudou mít ten "náskok".

Samozřejmě jde o konkrétní situaci.. nelze zobecňovat.. ale i tak, zkusme to.. - co o tom soudíte vy?
Odpovědět
Hu

Hunter

8.12.2020 14:01 Reaguje na Ondřej Dočkal
Čekal jsem, že na Vaše otázky bude následovat smršť vyjádření místních expertů na zvěř, myslivost, problematiku lesů apod., jmenovitě pí. Kletečková, Anežka M. atd. a ono nic. Jak je to možné?
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

8.12.2020 15:11 Reaguje na Hunter
No já čekal, že se ozvou spíš skuteční myslivci a lesníci, a zatím taky nic.

Třeba nevím, jestli nejsou nějaké dotace do lesa, na nějaké "mimoprodukční funkce". Něco jako "biopásy" na polích ... nevíte o něčem náhodou Vy?
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2020 10:09 Reaguje na Ondřej Dočkal
Za mimoprodukční funkce lesa vám nikdo nic nedá :-). Až budou houbaři platit za povolenky ke vstupu do lesa a ke sběru hub vlastníkovi lesa, tak to bude panečku povyk, jak je to nespravedlivé :-).
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

12.12.2020 21:01 Reaguje na Hunter
To jo, naštěstí budou moci utéct do obecních a státních lesů, které budou vždycky zdarma, protože nikdo z těch, kteří určují pravidla a jsou volení, si takhle nebudou podřezávat větev :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2020 10:58
Chtěl bych upozornit ještě na jednu věc, podle mého názoru zvěři většina dřevin moc nechutná a proto je okusují víceméně jen proto, že musí, nemají jinou pastvu. Skutečná pastva pro muflony, srnce, daňky, jeleny atd nejsou až na některé druhy stromečky našich dřevin, ale kvalitní mladá tráva a pícninové rostliny. A možná některé plodiny , respektive spíš zelenina, jako je řepa, zelí a podobně.
A tam je právě problém v tom, že dříve měla zvěř takové pastvy velmi velké množství, od dubna až do zimy. A nyní nemá prakticky nic, mimo krátkého období na konci dubna a začátku května, kdy je na nesekaných plochách mladá tráva. V minulosti ale byla ta mladá tráva po celý rok, protože bylo plno intenzívních travních porostů sekaných průběžně, extenzívních travních porostů sekaných na konci května a v srpnu na seno a drobnými chovateli obžínaných okrajů cest a lesíků a drobných lesních louček atd. Kromě toho dříve tehdejší JZD pěstovala hodně jetelovin a dalších pícnin. Mladá tráva a i nějaký jetel a pícniny na velkých plochách tak byly zvěři k dispozici až do silných mrazů a větší vrstvy sněhu. A teprve potom přišly na řadu ty větvičky v lese. Pokud pro zvěř nebylo seno v krmelci, coby chutnější strava proti těm větvičkám.
A tady vidím prostor , jak omezit okusování stromků zvěří v lese, prostě obnovit aspoň částečně ty plochy sekané trávy a pícnin. Mohou to být třeba pásy oseté nízkou trávou a pícninami, které se jinak vytvářejí kvůli usnadnění odstřelu černé zvěře, nebo třeba extenzívní louky sekané 2 - 3 x ročně v blízkosti lesa nebo třeba lesní loučky využívané myslivci k produkci sena na krmení zvěře na zimu atd.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

6.12.2020 21:12 Reaguje na Radim Polášek
No ono s tou pastvou je to trochu jinak, zvěř je v základu dvojí - spásači a okousávači. a pak teda něco mezi, resp. obojí.

Srnčí jsou okousávači - ti na trávě nepřežijí, na to nemají dostatečně vybavený trávicí aparát. - https://myslivecke.webnode.cz/kapacita-prostredi-studijni-material/a2-kapacita-prostredi/

Jinak ale souhlas: čím pestřejší krajina, tím víc poskytne různých potravních i úkrytových příležitostí. Remízky, aleje u cest,... všechno jsou to potenciální zdroje potravy - nejen pro zvěř, ale i pro ptáky, hmyz,...

Fungují na to nějaké dotační programy, tohle je určitě krok správným směrem. Jenom bývá občas problém se získáním pozemků..
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.12.2020 21:22 Reaguje na Radim Polášek
Děkuji, vaše příspěvky se velice dobře čtou a je vidět, že problematice rozumíte na rozdíl od různých ekofanatiků a panelákových ochránců přírody. Ve své podstatě to je stejné, jako když tvrdím, že by jsme se například u pstruha potočního měly zaměřit na populace, které i přes negativní jevy současné doby fungují a hledat body, které by mohli fungovat na většině území než stále dokola tvrdit, že to nejde a hledat výmluvy na predátory, sucho a td. a dt. nebo v tomto případě údajně přemnoženou zvěř. Přesně jak popisujete, tak to u nás funguje. Rozsáhlé pastviny dobře prostupné pro spárkatou, hodně roztroušené zeleně, mezí a remízků a v lesích minimální škody a oplocenky. Protože se skutečně zvěř pase raději na travních porostech než aby se pásla na výživově chudých stromcích. Mám pronajaté údolíčko 3.5 ha aby jsem ho ochránil před lidmi a taky proto, že tam jsou propadliny s karasem obecným. Chodil jsem je chytat jako kluk , už několik roků se snažím nějakého chytit na genetiku. Párkrát jsem je viděl a není jich málo ale žádného chytit se nepodařilo. Bylo to hustě zarostlé vysokým porostem několika druhy listnáčů a sem ,tam smrk. Semenáček velice vzácně, spíše unikum. Než jsem si to pronajal, tak tam obec, která je vlastníkem nechala udělat probírku samovýrobou dřeva. Nyní po naředění porostu tam je semenáčků na rozdávání a to několika druhů listnáčů. A to mě tam spárkatá zimuje. Mám i fotky z února, kde má vyšlapané pěšiny i kolem semenáčků a nic, raději chodila na chráněnou pastvinu vedle. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.12.2020 10:51 Reaguje na Jan Knap
Pane Knap, u té zvěře ani tak nezáleží na tom kde by se ráda pásla a na čem by se ráda pásla. Důležitější je jestli se tam ve skutečnosti opravdu pást může. Abnormálně vzrůstá tlak na využívání veškeré krajiny a zvěř prostě nemá ten potřebný klid k tomu aby se vůbec mohla v klidu napást. V zimě s omezením potravní nabídky je to potom ještě podstatně horší. Neustálým vyrušováním vydává zbytečné energii kterou potom není schopna pastvou nahradit a nakonec je stejně nucena pastvit se tam, kde by se asi normálně nepastvila. I díky tomuto vznikají škody.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

8.12.2020 21:32 Reaguje na Jarek Schindler
tohle je opravdu zajímavý postřeh!

vyrušování = vyšší spotřeba energie = vyšší potřeba krmení = vyšší okus dřevin a škody

co se s tím dá ale dělat?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.12.2020 09:57 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já spíš beru to, že vyrušováním zvěř má problém migrovat z míst krytu na místa pastvy a proto se snaží krmit všude, kde právě je. Zatímco když má klid, tak i instinktivně místo krytu šetří, aby se ten kryt udržel a chodí se pást jinde.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 22:01 Reaguje na Radim Polášek
To je jistě taky možné, ale pokud jak píše pan Schindler neustále zbytečně pobíhá kvůli vyrušování, nepochybně ji to stojí energii, kterou musí doplňovat navíc.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

9.12.2020 19:16 Reaguje na Ondřej Dočkal
Dobrý večer. Mě osobně by zajímala odpověd´ od kohokoliv na jeden dotaz.Rakousko a přibližně stejnou rozlohu honebních pozemků jako ČR a má 4 násobný počet srnčí zvěře-ČR kolem 250-300 000 a Rakousko 1-1 200 000 kusů a z Rakouska nejsou slyšet hlasy o přemnožené zvěři která zabrańuje obnově lesů a nutnosti vysadit vlky. Může mě někdo rozumně vysvětlit,čím to je?????Petrův Zdar
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 21:57 Reaguje na Jan Knap
Dobrý večer, jak jsem uvedl myslivec nejsem, víte že dělám do ryb, takže ode mě jenom tip:

právě ta úživnost krajiny.

Zkuste si na google maps najet na státní hranici ČR - Rakousko a dejte si tam satelitní snímek. Co vidíte?

Já vidím krásně pestrou zemědělskou krajinu, kde se střídají malá políčka. Asi tak nějak to vypadalo před kolektivizací u nás, bych řekl.

Nevím, jak se tam hospodaří v lesích, ale jelikož zemědělské krajina vypadá pěkně, řekl bych, že ani lesy nebudou úplně marné, jak u nás někde jsou...

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 06:06 Reaguje na Jan Knap
Už je to hodně let zpátky kdy jsem měl možnost se podívat do jedné honitby na horním toku řeky Isar. Nepamatuji si již přesně výměru ale bylo to přes deset tisíc ha. No a stavy zvěře. 500 kusů jelení a 300 kamzíků. U nás by to bylo kolem 120 kusů jelení zvěře. Dotazu na škody absolutně nerozuměli. Dříví jde většinou jen na otop a čím více zvěře tím jsou tamní zemědělci( většinou i majitelé lesa) spokojenější. Prodají totiž víc ovsa a kukuřice na její krmení. Je pravda že to byla díky terénu taková přírodní obora a vjezd do údolí byl branou v asi čtyřmetrovém plotě z kulatiny o průměru kolem 30cm. Bylo to z důvodu aby zvěř nechodila zemědělcům na pole. A výška plotu. Mívají tam běžně dva metry sněhu.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

12.12.2020 20:57 Reaguje na Jan Knap
Jedna diskutující mě navedla na Zelenou Zprávu 2019 - dokument co vydává MZE.

Našel jsem si to:

http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/zelenazprava/ZZ_2019.pdf

zajímalo mě to, jak se autoři - t.j. MZe - dívají na problém zvěře - cituji str. 38:

Zvěř
Samostatnou kapitolu biotických činitelů ovlivňujících
lesní prostředí představuje býložravá zvěř. U tohoto
činitele nejsou z území Česka k dispozici přesné údaje
o výši poškození. V současné době se škody zvěří plošně
zjišťují kontinuálně v rámci Národní inventarizace lesů.
Současně každoročně část vlastníků lesa hlásí poškození
v rámci statistického zjišťování na ČSÚ, kde jsou tyto
údaje k dispozici aproximované na území celé ČR.
Význam poškození je však neopomenutelný, o čemž svědčí
i novelizace zákona o myslivosti, především způsob
stanovování výše lovu a kontroly jejího plnění obzvláště
v souvislosti s aktuálním nárůstem potřeby obnovy lesa
a následné výchovy na vznikajících holinách po kalamitních
těžbách. Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova
lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické
a mechanické ochrany lesa nebude možná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.12.2020 09:27
Zvěř do lesa patří. Samozřejmě. Protože les není jen větší počet stromů na určité ploše. Les bez zvěře by byl parkem, nějakým tím pečlivě pěstovaným arboretem kde škodí i jeden zajíc.
Kapacita prostředí? Jde o to, jestli je v dnešní době zvěř tu kapacitu prostředí vůbec schopna využít. Jde o to, že neustále vzrůstá rušení zvěře lidskou činností. Má v dnešní době ta zvěř vůbec možnost se v klidu nažrat a trávit?
Považujete za chybu „ hodnotit úživnost středoevropské krajiny podle potravní nabídky při letním nadbytku“. I v letních měsících může nastat pro určitou zvěř to období nouze. Nebo snad ne? Na druhou stranu například to srnčí se na tu dobu nouze připravuje a probíhá u ni určitá adaptace. Jde spíš o to aby v době nouze ta zvěř zbytečně neplýtvala energií. No a neustálým rušením tou energii plýtvá.
„Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat“. Proč ne? Co na tom má být špatně? Krmelce například nahrazují tu část krajiny s potravní nabídkou, kterou zvěř v dnešní době již není schopna smysluplně využít. Ne všude je přístupná voda. A slaniska? Sůl zvěř přece potřebuje a ne všude je pro zvěř přece přístupná. Čím menší honitba tím víc pro zvěř potřebných „maličkostí“ v ní chybí. Ale tohle je na dlouho.
Použil jste vyhlášku 101/1996. Opravdu jste se tam dočetl, že to jedno procento musí představovat zrovna a právě oplocenku? No a pokud tu oplocenku stavíte tak ji stavíte proto, aby chránila výsadbu. Je tedy nutné ji někdy i kontrolovat. Veškerou ochranu snad děláte proto aby byla účinná a splnila svůj účel.
Použil jste vyhlášku 55/1999. Výpočet škod způsobených zvěří tam máte jasně dán. Počítá se :
Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty.
A
Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří
Vy opravdu chcete, jak jste napsal „požadovat náhradu škody (v vašem pojetí i náhradu zvýšených nákladů s obnovou lesa) vyvolanou tím, že nelze spoléhat na přirozenou obnovu ze zmlazení, ale je nutno koupit sazenice, zaplatit lidi, aby je zasadili, pak to celé oplotit a oplocenku příštích cca 7 let udržovat.“ To opravdu myslíte vážně? Tím že nelze spoléhat na přirozenou obnovu myslíte, že přirozenou obnovu sežere zvěř?
Máte nějaký obnovní cíl a sazenice vysazujete buď uměle nebo pocházejí z přirozené obnovy. Pokud je vše ze zmlazení tak to počítáte. Tedy žádná 0. Jen jste zapomněl na ten 1,3násobek minimálního množství. To minimální množství si určitě dohledáte. Takže počet sazenic není vázán pouze na umělou obnovu.
No a to co jste přesně, hledal.? Tak to je již opravdu snůška nesmyslů. Proboha nejdříve si tu vyhlášku přečtěte a možná zjistíte, že jsou pod tou přílohou 1. ještě další výpočty pro věk až do maximálního obmýtí.. Atd. Opravdu jste přesvědčen , že na zmlazení ve věku do pěti let vzniká škoda ohryzem nebo loupáním ? Atd.
Řekl bych , že to tedy chápete asi špatně.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

8.12.2020 21:45 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý večer: k úživnosti: samozřejmě, léto a zima je schematický pokus o zjednodušení. O samotné úživnosti prostředí by šlo psát dalších 9 stránek, to bych nerad.

Já jen poukázal ze svého pohledu na nesoulad mezi tím, co je úživnost mýma očima a co je očima mysl. zákona - tedy myslivců.

Mě je úplně jedno jestli myslivci přikrmují nebo ne - a uznávám plně, že když nebudou přikrmovat, budou logicky škody ještě vyšší. Jen pokud se bavíme o tom, že stavy odpovídají úživnosti, když se přikrmuje - tak v mysliveckém pojetí zřejmě ano, ale v biologickém ne.

Prostě když hodnotím úživnost lesa pro ptáky, nemůžu do toho zahrnovat 20 kilo slunečnice, které lidi během zimy zkrmí na zahradách přiléhajících k lesu. Tímto přikrmováním se prostě udržuje populace ptáků na vyšší hustotě, než by odpovídalo kapacitě prostředí. Myslivecký zákon říká, že je to ok - a já to nenapadám, jenom mě pak přijde trochu nevhodné, mluvit o tom, že stavy zvěře odpovídají úživnosti prostředí.

A proč sem o tom psal? Protože myslím, že podobný "chaos" jako já v tom má jistě i pár dalších spíše biologicky než myslivecky orientovaných lidí. Takový pokus o vysvětlení terminologického nesouladu dvou pohledů na tutéž věc.



Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

8.12.2020 21:58 Reaguje na Jarek Schindler
A k těm škodám: tedy s mými závěry nesouhlasíte - ok, v pořádku. Jen myslím, že ta "snůška nesmyslů" je trochu zbytečná - i nesouhlasit lze korektně.

Doplním drobnou citaci od Lesů ČR:

Normovaný stav zvěře je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby. Indikátorem dodržování normovaných stavů zvěře je zdárné odrůstání přirozeného zmlazení. Z důvodu stále rostoucích škod na lesních porostech a zvyšující se ochraně proti škodám je zjevné, že se nedaří stavy zvěře udržet a odlov je nedostačující.

zdroj:

https://lesycr.cz/casopis-clanek/ochrana-proti-skodam-zveri/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.12.2020 05:52 Reaguje na Ondřej Dočkal
K těm škodám. Pokud vykládáte vyhlášku a činíte z toho nějaké závěry v rozporu s jejím obsahem, je to nesmysl. Pokud se vás ten výraz dotkl, omlouvám se ale jiný výraz pro to nemám. Možná mi poradíte jakým korektnějším výrazem nazvat nesmysl. Rád jej příště použiji.
Co se týká těch stále rostoucích škod, tak nevím? Oficiální čísla nějak rapidně nerostou a to v případě škod i v případě ochrany proti zvěři.
Pokud považujete za relevantní čísla vypočítaná panem Erberem, jiný výpočet ve výši miliard jsem neviděl, tak se samozřejmě neshodneme. Je zajímavé, že v diskuzi pod článkem pana Erbera chtěli zastánci tohoto výpočtu po oponentech "nějaká čísla! a když jsem jim je dodal tak zůstaly bez reakce.
Stále slyším o rostoucích miliardových škodách a obrovském přezvěření. Bohužel většinou nic dalšího.
Ano někde se o přezvěření mluvit dá. Někde dochází k výraznějším škodám ale je to o tom "někde". No a někde přece neznamená všude jak je to presentováno.
Vezměte si jako příklad okraj lesa a louky či pole. Pokud nebudete pás řekněme deset metrů kolem lesa pět let obhospodařovat ( sekat ,orat) tak se za těch pět let posune hranice lesa minimálně o opět metrů. Jak je to možné? Okraj lesa a pastevní plochy by mělo být jedním z nejvíce zvěří zatěžovaným míst. Přesto tam ty stromky začnou samovolně růst.
No a ještě maličkost pro zamyšlení. Jaká je asi škoda okusem na kultůře( sazenicích) vykazovaná ve výši 30% poškozených stromků, když se v prořezávce vyřeže minimálně kolem 40% stromků? Jaká je to tedy škoda a jaká by to měla být škoda pro budoucí les?
Jinak samozřejmě. Ten problém škod, ochrany lesa a stavů zvěře není jednoduchý a nedá se popsat pár větami.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 09:15 Reaguje na Jarek Schindler
Dobře, budu argumentovat – snůška nesmyslů mi přišla zbytečná, tak sem se tím nezabýval, ale uznávám, že na rozdíl od některých ostatních píšete proč jste k tomu došel, takže ok – argumentujme:

a) Ve článku nemám konkrétní číslo o výši škod v ČR, protože to neznám. Mě osobně přije publikace na Pro Silva Bohemica zajímavá, https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2020/09/2020_01_Prestavba-lesa-vyzaduje-lov_04_FINAL_WEB.pdf – ne až tak kvůli těm číslům, které mi osobně nic neřeknou, ale hlavně v tom, že mapka na str. 16 ukazuje, že míra poškození zvěří je v rámci ČR HODNĚ RŮZNÁ. Zelené oblasti lze vykládat tak, že je tam bu´d málo zvěře, nebo že je tam kvalitní úživná krajina – a „hodně“ zvěře – která ale neškodí nadměrně, takže v pohodě. No a hnědočervené oblasti lze vykládat tak, že je tam moc zvěře, nebo málo úživná krajina – tedy taky moc zvěře, ve vztahu k té krajině, nebo jak píšete výše – zvěř je tam rušená – a má vyšší spotřebu = tlak zvěře je vyšší než les zvládá, i když příčina je jinde než v samotném počtu zvěře. Jaké je řešení pro místa, kde jsou škody vyšší než malé?

A můžu dotaz? Vy se nacházíte v jaké barvě? My tady u nás se dívám jsme oranžoví až hnědočervení.

b) Mám ale i s tou publikací nejasnosti. Asi největší u těch dat o srážkách zvěře a aut. Není mi z toho jasné, zda výsledky nějak přepočítávali na intenzitu dopravy. Podle mě prostý počet srážek – nebude-li nějak korigován intenzitou dopravy – je jen číslo, nelze z toho udělat graf. Takže pokud by se vztáhnul počet nehod např. k počtu aut v ČR, nebo k prodeji PHM, nebo nevím k čemu … bylo by to průkaznější. Je mi jasné že ta čísla nebudou úplně ok, protože náklaďák „žere“ víc jak škodovka, a to, že někdo má auto ještě neříká nic o tom, jak moc s ním jezdí, ale aspoň nějaká korekce by to byla. Což právě nevím, zda v tom je.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.12.2020 12:14 Reaguje na Ondřej Dočkal
No sám vidíte, že asi nejde plošně mluvit o přemnožení a škodách. Nemám čas hledat a studovat jejich mapku ale bude to asi stejné jakou u mapek jiných subjektů. "Jedni opisují od druhých". K výčtu proč jsou barvy tak rozdílné si ještě přidejte % zalesnění dané oblasti, nadmořskou výšku a s tím spojenou převládající dřevinu a potom také, což ale asi půjde těžko někde najít, číslo kolik se v dané oblasti zalesnilo v těch osmdesátých a devadesátých letech nelesních půd.
Olomoucký kraj a tedy s velkou pravděpodobností ta hnědá.
Srážky zvěře s auty? Říkám to již po sté. To není škoda na lese ale naopak to považuji za škodu na zvěři. Opravdu nemohu za to, že se najdou lidé co nad každým přejetým srncem s velkou pravděpodobností jásají. Graf by s toho určitě udělat šel a bude mít vzrůstající tendenci. Aby to ale mělo nějakou vypovídající hodnotu tak by to mělo být doplněno i grafem nárůstu intenzity dopravy. Tam ta křivka bude podstatně strmější. No a to páni k poukázání na škodlivost zvěře nepotřebují.
Napsal jste toho , jak se dívám, hodně. Budete mi muset dát nějaký ten čas se tím prokousat.
Přeji hezký den.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 22:11 Reaguje na Jarek Schindler
Však já nemluvil o plošných škodách. Co já vím jak to mají v Karlových varech. Zato vím, jak to zhruba vypadá u nás.

Mapka: barva je jenom tam, kde je les. Aspoň u nás to sedí docela dobře, asi nějaká vrstva z lesnických map pro celou ČR. Zkuste na to mrknout, jestli to sedí i pro vás... je to chvilka a mě to přišlo hodně zajímavé.

Ono pořád bych řekl se motáme kolem toho samého - kolem té úživnosti ve vazbě na aktuální stavy. Kde je pěkná krajina a pěkný les - tam na 500 ha ať je 20 srnčího a nic se neděje. Kde je krajina i lesy ve hrozném stavu, tam i 5 ks udělá škody.

Co s tím?

To jsem naťuknul výše -
Ondřej Dočkal5.12.2020 22:30
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 06:23 Reaguje na Ondřej Dočkal
No například v III jak. třídě máte normu 64 kusů srnčího na 1000 ha. No a máte pravdu, že v případě nevhodné dřeviny na nevhodné ploše vám udělá škodu i jeden kus srnčího. Takže aby vám nic neškodilo musel by byt stav zvěře na jedné velké nule.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2020 07:11 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pane Dočkal, pokud Vás ta problematika tak zajímá, tak se podívejte na vyhlášku 491/2002 Sb., kde najdete informace o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. Např. pro lesní honitbu je minimální stav srnčí zvěře 25ks/1000 ha, normovaný stav pro III.JTH 64 ks, pro první JTH pak 122 ks.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 22:00 Reaguje na Hunter
děkuji, podívám se.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 09:21 Reaguje na Jarek Schindler
Vyhl. 101/1996: ne, 1% nemusí být oplocenka, ale může. Vzal jsem ji jako ilustrativní příklad. U nás je mnohem víc oplocenek jak nátěrů, tak vycházím z místní zkušenosti. Chápu, že když to postavím, musím to kontrolovat. Otázka zněla jinak – když je povinnost daná vyhláškou chránit 1%, je tu povinnost chránit těch X % víc? Dle mého nikoli – viz můj ilustrativní příklad s tím 100 ha lesem a 7% oplocenek – šlo mi o % ochrany, ne primárně o její způsob.

Souhlasíte s tím, že v situaci, kdy vyhláška hovoří o „nejméně 1%“, mají lesníci mají povinnost chránit proti zvěři 1% lesa? Ne 2, 3, 4,..% plochy lesa ? Já vycházím z toho, když je ve 100 ha lese 1 ha plotu, nebo nátěrů, nebo nevím čeho – mají lesníci tzv. splněno. A cokoli co je víc jak tohle 1%, je prostě navíc, nadstandard, mimořádné opatření – protože to, co je řádné, určuje legislativa v tom 1%. A debata by měla být o tom, zda je to tam oprávněně nebo zbytečně (tedy zda by to zvěř sežrala nebo ne, kdyby tam ta mimořádná ochrana nebyla). V čem je tato úvaha mylná?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 06:54 Reaguje na Ondřej Dočkal
Nemohu pochopit co je nepochopitelného na : f) ochraňuje ohrožené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě. Nezlobte se na mě ale nejméně je pořád jenom "nejméně". Není tam nic o tom že 2% jsou již nadstandard. Takže 1% musím, 5% můžu, ale nemusím. Stejné je to i s umístěním. Je to pouze na uvážení vlastníka. No a oplocenka je asi to nejdražší. Na velkých plochách navíc asi úplně zbytečná. Sám jste sem dal fotku na které to s nátěrem krásně odrůstá. Dva roky a je to zajištěná kultura. Navíc je tam spousta listnáčů z náletu, mimo nějaký spon, bez nátěru. Takže to jde.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

11.12.2020 01:19 Reaguje na Jarek Schindler
Já tohle nezpochybňuju, když chtějí ať si plotí nebo natírají celý les, to je jejich věc. Ale já tohle vztahuju k vyhlášce o škodách a k tomu, zda by z toho mohli mít nějaký právní nárok na náhradu těchto zvýšených, mimořádných nákladů:

Bod c – škody z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření ...

Zase jsme u toho slovíčkaření - viz níže debata o zmlazení a/nebo/případně sazenicích.

Když zákon řekne nejméně - stanovuje tím dle mého názoru právní povinnost něco konat ve stanoveném rozsahu - zde nejméně 1%. To je standard. Zákon nezakazuje konat více, ale ani to nepřikazuje. A když to nepřikazuje, není to právní povinnost. Nepřikazuje 2%... Tudíž usuzuji, že všechno ostatní je možnost - t.j. nadstandard.

Kdyby byla nějaká vyhláška, která to nejméně 1% přebíjí - tím, že stanovuje povinnost 1 - 10%, nebo dokonce nejméně 10%... neřeknu ani popel...

Co je mimořádné - dle vyhlášky o škodách? V mých očích to, co není standard. A co je standard? V mých očích to, co určuje legislativa. Co určuje legislativa? Nejméně 1 %.

A jsme u té vyhlášky o mimořádných nákladech.. viz výše.

Ale nechejme toho, tohle je otázka pro specializované právníky, my dva to dál už neposuneme. Pro mě zatím aspoň jistota, že asi nikde jinde není napsáno "nejméně 10%".

Uvidíme zda se nezapojí nějaký právník..tohle by mě fakt zajímalo.

PS: chápu oplocenka nebo nátěr - ovšem i nátěr něco stojí, a opakuji: tahle fotka není z naší oblasti, to je ilustrace pro ostatní čtenáře, jak to vypadá s těma nátěrama. A opět: já nezpochybňuji, že to někde jde - nikde tady snad netvrdím, že to nikde nejde.


Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.12.2020 21:12 Reaguje na Ondřej Dočkal
Promiňte, nevšiml jsem si, že by měl být článek pouze o vaší oblasti. Navíc jde těžko poznat kde to vůbec je. Těch fotek z různých oblastí tam máte totiž více.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

12.12.2020 20:54 Reaguje na Jarek Schindler
Pravda, je to tam "schované". píšu tam někde o tom, že nezpochybňuji, že to někde funguje (přirozená obnova), ale že u nás bohužel ...

Příště se pokusím být srozumitelnější.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 09:45 Reaguje na Jarek Schindler
vyhláška 55/1999:
Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty se vypočte podle vzorce
S7.2 = Z . K2 . Np/N,
Definice z vyhlášky:
Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3násobek minimálního počtu
N = skutečný počet jedinců, maximálně do výše 1,3násobku minimálního počtu.
Dotaz:
Takže podle vás hodnota Np, která je definována jako počet poškozených sazenic – v sobě obsahuje sazenice z umělé obnovy i stromky z přirozeného zmlazení? Tady nejde o koeficient 1.3, tady jde o to, jak vnímat slovo „sazenice“. To se přiznám jsem nepochopil, a nechápe to ani lesník, se kterým jsem to probíral – i on má za to, že dle tohoto vzorečku se počítají pouze škody na sazenicích – vysazených sazenicích.
Násobek 1.3 je jenom o tom, aby se neplatily škody v případě, že lesníci tam nasadí o moc víc sazenic „než je zdrávo“. No a to, co je „zdrávo“, je v příloze 6 vyhl. 139/2004 - Tato příloha zní:
Minimální počty jedinců jednotlivých druhů dřevin najeden hektar pozemku při obnově lesa a zalesňování (prostokořenný sadební materiál v tis. ks)
Vyhláška 139/2004 - § 2/3:
(3) Počet a kvalita sazenic, popřípadě stromků z přirozené obnovy jednotlivých druhů lesních dřevin se volí tak, aby bylo dosaženo zajištěného lesního porostu a vytvořeny předpoklady k dosažení druhové skladby porostu dané pro cílový hospodářský soubor.4) Minimální počty jedinců jednotlivých druhů dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesa a zalesňování jsou uvedeny v příloze č. 6.
Neboli: Tato vyhláška přímo nedefinuje co je sazenice, ale z úvodní věty lze odvodit (jsem odvodil, možná nesmyslně), že sazenice je něco jiného než stromek z přirozené obnovy – protože:
POČET A KVALITA SAZENIC, PŘÍPADNĚ STROMKŮ Z PŘIROZENÉ OBNOVY….
Tak se omlouvám, ale kde mám chybu? Stále to nějak nechápu…resp. chápu to zatím tak, jak jsem to napsal… dle tohoto se počítají škody na vysazených stromcích, nikoli na těch, z přirozené obnovy ... na co jsem zapoměl?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 07:16 Reaguje na Ondřej Dočkal
Zase. Sám jste to napsal. Počet a kvalita sazenic, popřípadě stromků z přirozené obnovy jednotlivých druhů lesních dřevin se volí tak.....
Takže sazenic popřípadě stromků . Sazenic nebo stromků.......Sazenic a stromků..........
Jde vykázat zalesnění přirozenou obnovou? No jde. Tak jdou vykazovat i ty škody. Jen to není tak lehké protože těch stromků je tam násobně více. Vznikne nějaká škoda pokud zvěř sežere 50% náletu? Pokud toho náletu bude řekněme deset tisíc na hektar, tak ano. Pokud ho bude padesát tisíc tak určitě ne.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 22:20 Reaguje na Jarek Schindler
Tady nedojdeme ke shodě, ale debata byla zajímavá a nakonec i korektní - děkuji.

Já prostě v tomto vzorečku vidím sazenice. A vy tam vidíte sazenice A stromky dohromady. Lesák se kterým jsem to probíral, tam taky vidí sazenice.

Právně slůvko NEBO a A nelze úplně dobře zaměňovat. Ale ok - pokud to jde, dobrá zpráva pro lesáky, ať to uplatňují. Vzkážu to kámošovi a uvidím co mi řekne. Obávám se ale že vím přesně co mi řekne.. ale my dva to tu už dál neposuneme..
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

11.12.2020 00:47 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ještě mě napadlo ukázat na příkladu o čem mluvím - ta slovíčka jsou někdy dost důležitá, jakkoli se to může zdát jako malicherné slovíčkaření:

Trest u soudu:

a) 5 let odnětí svobody, případně/nebo pokuta 2 miliony,

b) 5 let odnětí svobody, a pokuta 2 miliony.

Někdy jde ještě o míň než slovo, stačí čárka:

1. Popravit nelze, propustit!

2. Popravit, nelze propustit!

to byl takový vtip na závěr diskuze:)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.12.2020 21:16 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ale ano, pěkné. I čárka může být v různých případech důležitá.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.12.2020 09:51 Reaguje na Jarek Schindler
A te´d jenom heslovitě:

Vy: Ano někde se o přezvěření mluvit dá. Někde dochází k výraznějším škodám ale je to o tom "někde". No a někde přece neznamená všude jak je to presentováno.
- - - já psal o svém okolí, viz ty zvýšené odlovy dančí.

Vezměte si jako příklad okraj lesa a louky či pole. Pokud nebudete pás řekněme deset metrů kolem lesa pět let obhospodařovat ( sekat ,orat) tak se za těch pět let posune hranice lesa minimálně o opět metrů. Jak je to možné? Okraj lesa a pastevní plochy by mělo být jedním z nejvíce zvěří zatěžovaným míst. Přesto tam ty stromky začnou samovolně růst.
- - - to ano, asi jak kde, ale určitě to možné je, znám taková místa. Otázkou je co je to za dřeviny a kde to je, jak je zvěř rušená apod. - jestli tam chodí atp. Ale ano, souhlasím, může být. Je to složitější, jak píšete.


No a ještě maličkost pro zamyšlení. Jaká je asi škoda okusem na kultůře( sazenicích) vykazovaná ve výši 30% poškozených stromků, když se v prořezávce vyřeže minimálně kolem 40% stromků? Jaká je to tedy škoda a jaká by to měla být škoda pro budoucí les?
- - - tohle je poznámka naprosto namístě. Tohle by nějak ty výpočty měly zohledňovat. Ale nenašel jsem to tam.
Odpovědět
Hu

Hunter

10.12.2020 09:06 Reaguje na Ondřej Dočkal
LČR obhospodařují cca 50% PUPFL a ročně účtují škody zvěří cca 20 milionů. Takže analogicky za 100% PUPFL, dejme tomu a ať nežeru a budu velký grand, řekněme 60 mega za celou republiku. Můžete mi vysvětlit, jak se z toho dá udělat škoda za miliardy, kterou neustále omílá Pro Silva? Nebude ona náhodou nějaká chyba v metodice, jak to Pro Silva počítá?????
Odpovědět
ČM

Čech M.

10.12.2020 19:22 Reaguje na Hunter
Ne, chyba bude u LČR a jejich vyčíslené škodě 20Kč/ha lesa :)
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

10.12.2020 22:07 Reaguje na Hunter
to se ptejte na Pro Silva, já nemluvím o ČR jako celku, já mluvím o našem okolí.

Ale obecně vzato, nutno připustit, že chyba může být v metodice Pro Silva.

Úplně stejně však nutno připustit, že chyba může být i v metodice LČR. Tam i tam jsou lesáci, já nevím kde jsou lepší a horší - to ať si vysvětlí lesáci mezi sebou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 09:49 Reaguje na Ondřej Dočkal
Najdete tam ale jiné věci. Například při odření kůry při výrobě můžete škodu snížit sanací této škody nátěrem o 30%. V případě zvěře to neplatí.
Je potřeba si uvědomit jednu věc. Přirozené zmlazení potřebujete hlavně ve chvíli obnovy porostu. K čemu je v jiném čase a tedy jaká škoda v tom jiném čase vzniká?
Lesní porosty se vychovávají prořezávkami, probírkami . V každém takovém zásahu jde především o zdravotní výběr. Do mýtního věku se dostává nějakých 400až 600 stromů na ha. Když se podíváte na ty stromy najdete na nich nějaké škody po zvěři? Atd. Nakonec vzrůstá i požadavek k ponechání nějaké hmoty z těchto mýtních stromů namístě k zetlení. Vlastně i z těchto stromů někteří počítají škody. V prořezávkách zůstává veškerá hmota v porostu. V probírkách hmota nehroubí a při mýtní těžbě potom nehroubí ve formě větví. Je toho opravdu za život toho porostu málo k tomu zetlení?
Vezměte si ten výpočet pana Erbera. Jak by ty škody podle toho výpočtu vypadaly dnes , když cena dříví klesla víc než o třetinu a navíc pro mnoho lidí je dříví vlastně pomalu neprodejné. Opravdu se podle tohoto výpočtu dá pořád hovořit o miliardových škodách? No a ono se o nich přesto pořád mluví.
Odpovědět
ČM

Čech M.

10.12.2020 19:25 Reaguje na Jarek Schindler
Nazval bych to -ztracený potenciál, to jsou ve zkratce většiny škod zvěří( které ale skoro nikdo nepočítá).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.12.2020 14:06 Reaguje na Čech M.
Pane Bože ty to vidíš. O čem se tady celou dobu asi bavíme? O tom , že je nějaká vyhláška která přesně specifikuje pojem škoda a přesně stanovuje její výpočet.
Takže co e ten ztracený potenciál jako většina škod které se nepočítají?
No a můžeme to převést na ty škody vlky. Taky se počítá jen stržený kus a ne například jeho rozmnožovací potenciál.
Bohužel , tak to vypadá když si někdo vymyslí nesmysl a ten nesmysl se potom snaží všemožně legalizovat.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.12.2020 19:57
Já mám u lesa ovocnou zahradu a vypěstovat stromek je věčný zápas z nenechavou zvěří. Minulý rok mi zdevastovali i několik sazenic jedlí a smrků. Vzdaljsem to.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist