https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-bacik-divocina-na-pradedu-je-prozatim-zachranena.pro-vazna-pochybeni-by-vedeni-spravy-melo-rezignovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Bačík: Divočina na Pradědu je prozatím zachráněna. Pro vážná pochybení by vedení Správy mělo rezignovat

13.12.2021
NPR Praděd: největší ostrov horské divočiny na Moravě s evropsky mimořádnou přírodou.
NPR Praděd: největší ostrov horské divočiny na Moravě s evropsky mimořádnou přírodou.
Zdroj | Společnost přátel Jeseníků
Klíčového vítězství pro další osud divoké přírody v oblasti Pradědu, Králickém Sněžníku a Keprníku dosáhly organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí DUHA Jeseníky. Už v červenci 2021 upozornily na sérii chybných rozhodnutí Správy CHKO, v nichž povolila výjimky na provádění tzv. intenzivních technologií za účelem asanace kůrovci napadených stromů na velké části území Národní přírodní rezervace (NPR) Praděd, NPR Králický Sněžník a NPR Šerák-Keprník. Ekologické organizace se proti rozhodnutím Správy odvolaly k Ministerstvu životního prostředí ČR, které nedávno vydalo důležitá rozhodnutí ke všem rezervacím. V nich zrušilo stěžejní I. a III. výrokovou část udělených výjimek a zastavilo tak možnosti ničení posledních velkých ostrovů divoké přírody na Moravě. Správa CHKO musí věc znovu projednat, napravit pochybení a vydat přísnější znění rozhodnutí. Žadatelem o vydání výjimek na zásahy ve všech uvedených NPR byly Lesy ČR, s.p.
 
Případy NPR Praděd, NPR Králický Sněžník a NPR Šerák-Keprník potvrzují, že vedení Správy CHKO Jeseníky při řešení kůrovcové kalamity selhává a je velmi vstřícné k zájmům lesníků a těžařů. Protože povolením výjimek Správa překročila hranici možných limitů, obě ekologické organizace vyzvaly ředitele Ing. Michala Servuse a vedoucího Správy Mgr. Petra Šaje, aby přijali odpovědnost a sami rezignovali ze svých funkcí.

O kvalitě práce Správy CHKO svědčí i to, že svá rozhodnutí zpracovávala rekordních 5 až 6 měsíců (!), přesto byly výsledky práce žalostné a s hrubým pochybením. V některých částech byla rozhodnutí Správy dokonce založena na nepravdivých informacích. Ve výjimkách sice Správa vyčlenila část území jako bezzásahové (tzv. pásmo A), ale v dalších částech rezervace umožnila nejen odkorňování kůrovcem napadených stromů nastojato, ale také destruktivní metody asanace formou kácení stromů, jejich odvětvení, manipulace a odkornění. V pásmech B a C Správa umožnila i použití jedovatých chemických postřiků na pokácené stromy a za určitých podmínek dokonce považuje použití jedů za šetrnou metodu asanace.

Zákon o ochraně přírody přitom použití intenzivních technologií zakazuje. Zákon dále stanovuje, že „využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí“ [1]. Národní přírodní rezervace jsou podle zákona nejvyšší kategorií ochrany přírody, negativní lidské zásahy jsou zde zakázány, stejně tak pohyb lidí mimo stezky, sběr hub apod. Jde o mimořádná území, kde je ochrana přírody nadřazena jakékoliv jiné aktivitě.

Kritika ministerstva a vážná pochybení na úkor přírody

V případě NPR Praděd ministerstvo ve svém rozhodnutí Správu CHKO důrazně kritizuje, když např. konstatuje, že se Správa ve své výjimce v případě porostů přirozených horských smrčin odchýlila od cílů stanovených v plánu péče o rezervaci s tím, že realizace asanačních zásahů zejména v pásmu B bude mít na horské smrčiny negativní vliv a provedené hodnocení dopadů asanačních zásahů považuje ministerstvo za nedostatečné. Ministerstvo rovněž zásadně zpochybnilo celý systém a způsob rozdělení porostů v rezervaci do pásem A, B a C, s tím, že zdůraznilo potřebu zvětšení pásma A, kde jsou porosty ponechány bez zásahu. Hodnocení lesních porostů a jejich zařazení do pásem A, B a C považuje ministerstvo za nepřezkoumatelné.

Kůrovcové těžby na strmých svazích v údolí Divoké Desné poblíž hranice s NPR Praděd.
Kůrovcové těžby na strmých svazích v údolí Divoké Desné poblíž hranice s NPR Praděd.
Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

V případě NPR Králický Sněžník ministerstvo konstatuje obdobná hrubá pochybení Správy, v tomto případě o to závažnější, že Správa vyhlásila bezzásahovost na pouhých 5% plochy lesů! Jedná se o tzv. pásmo A, zatímco na zbývajících 95% povolila použití intenzivních technologií v různém rozsahu a intenzitě. Ministerstvo potvrzuje argument ekologů, že postup Správy CHKO je „ve zcela zásadním rozporu s metodikou MŽP ČR, aniž by se touto okolností jakkoliv zabývala a tento rozpor zdůvodnila“ Jedná se o metodiku „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a maloplošných chráněných územích“. Ministerstvo zdůrazňuje, že „správní orgány mají povinnost se metodikou ve své právní praxi řídit“. K tomu je vhodné dodat, že Správa CHKO na přípravě metodiky aktivně spolupracovala, nicméně v praxi je tak vstřícná k těžařům, že nerespektuje pravidla stanovená ministerstvem a vymýšlí si své vlastní postupy „ochrany“ přírody. V případě NPR Šerák-Keprník jsou výtky ministerstva velice obdobné.

Řešení pro kůrovcovou kalamitu v Jeseníkách

Kůrovcová kalamita v Jeseníkách trvá již několik let a těžko si představit, jak hrozně by dnes vypadala příroda v CHKO, pokud by kalamitu výrazně neztlumilo chladné a deštivé počasí posledních dvou let. Navzdory radikálnímu ochlazení postoupily kůrovcové těžby během roku 2020 a 2021 hluboko do vnitrozemí Hrubého Jeseníku vč. údolí říčky Bělá a Divoká Desná. Velká kůrovcová ohniska byla letos nejen ve vrcholových partiích masivu Medvědího vrchu (1 216 m n.m.), ale i v několika oblastech podél hranice s NPR Praděd i v samotné rezervaci. V případě, že by výjimky Správy nebyly zrušeny, porosty horských lesů v oblasti Pradědu by byly reálně ohroženy kácením a poškozením v důsledku chybných rozhodnutí Správy CHKO.

Rozsáhlá těžba a holina na strmých svazích Keprníku ve 2. zóně CHKO u hranice s NPR Šerák-Keprník. Po otevření porostní stěny dochází k vývratům dalších stromů.
Rozsáhlá těžba a holina na strmých svazích Keprníku ve 2. zóně CHKO u hranice s NPR Šerák-Keprník. Po otevření porostní stěny dochází k vývratům dalších stromů.
Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

Správa CHKO, resp. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ochranu jádrové oblasti Jeseníků nezvládají a jako jediné vhodné řešení se tak ukazuje vyhlášení Národního parku Jeseníky jakožto opatření k trvalému zajištění ochrany největších ostrovů divoké přírody na Moravě. Do té doby je důležité, aby na 30% plochy CHKO Jeseníky (1. a 2. zóny) byl respektován zákon o ochraně přírody. Konkrétně je důležité ponechat nejcennějších 10% území CHKO (rezervace, 1. zóny, nehospodářské lesy) pro přirozený vývoj divoké přírody bez lidských zásahů. Na zbývajících 20% území CHKO (2. zóny a většinou nehospodářské lesy) pak je možné provádět ekologicky citlivé zásahy proti kůrovci, bez vzniku velkých holin a bez použití jedů. Na zbývajících 70 % (!) plochy CHKO je další osud přírody hor především v rukou lesníků.

A protože Správa CHKO stále dokola vydává výjimky k ničení vzácné přírody a ekologické organizace stále dokola suplují činnost Správy, pak nezbývá, než aby vedení Správy CHKO přijalo odpovědnost a samo rezignovalo ze svých funkcí. S nejcennější přírodou Jeseníků nelze dále hazardovat.


reklama

 
foto - Bačík Ondřej
Ondřej Bačík
Autor je předseda Společnosti přátel Jeseníků.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (81)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 09:48
Správa (CHKOJ) udělování souhlasů k destrukci svěřeného chráněného území je jen loutková instituce, která má navodit dojem, že v Jeseníkách stát něco chrání... jde přitom o státem řízenou destrukci zvláště hodnotného a jedinečného území.... dlouho tuto destrukci bránilo a podporovalo i samotné MŽP, ale už asi pochopilo, že by se třeba měli dodržovat nějaké zákony a pravidla, a tak začalo zaujímat adekvátní přístup. Snad mu to vydrží...

A tak si tu žijeme.... vyhlášení NP by vedlo k opravdové ochraně hodnot území, a právě proto ho stát ani těžaři a tvůrci lunaparků nechtějí připustit.... všichni tito totiž mají své soukromé a bezohledné zájmy dál parazitovat na tomto unikátním území a to stylem "přes mrtvoly"...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 09:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
*měly
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 11:29
Strašně se mi líbí ta licoměrnost při pochvale nebo hanění ministerstva
životního prostředí podle priorit jednotlivých spolků. Když nám nevyhoví,
tak je fuj a když vyhoví, tak se odvoláváme na jeho rozhodnutí. Bránit
šíření kůrovce je fuj, ale o stavbě visutého mostu a nebo stezky v oblacích
ticho po pěšině. Tyto zhovadilosti, včetně nových parkovišť, sjezdovek,
lanovek a hotelů asi není tak jednoduché kritizovat, jako útočit na lesáky
a vedení CHKO. Já v té výzvě o odvolání vedení a vyhlášení NP vidím touhu po uchvácení moci nad tímto územím a realizací svých priorit. V některých NP jsem zděšen z toho, co je tam možné stavět a provádět a tak se ptám? O co tu jde ve skutečnosti? Je to boj o přírodu, o zdravé lesy a nebo pouze
o moc nad tím vším rozhodovat. Vedení CHKO a NP se dá polityky měnit, ale
přírodu se dá při špatném rozhodnutí napravit až za generace. Kdo však
nenese zodpovědnost, tak nemá mít možnost o tom rozhodovat a to je dnes
bohužel každý. Kdysi za své rozhodnutí zodpovídal vlastník a dnes ani
ten dočasný správce. Prostě něco sklohní a nic se neděje. No a ti, co
pouze něco iniciují nemají zodpovědnost vůbec žádnou. Něco sklohní a
jdou klohnit zase jinam.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.12.2021 15:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdyby jste se o takováto témata upřímně zajímal do hloubky, tak by jste zjistil, že je všechno dost jinak, než jakou máte aktuálně o tomto tématu představu..
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.12.2021 16:29 Reaguje na Břetislav Machaček
asi moc neznáte pojem aktivní občanství. Někomu jde o více, než jen napěchované peněženky ale třeba i o princip ochrany přírody, který se v ČR ohýbá podle ekonomických zájmů. Jestliže CHKO pochybilo v ochraně přírody a přirozených procesů, mělo by odstoupit ale na druhou stranu CHKO není Národní Park i tak je ale v takovém území určit bezzásahové zóny. Pořád si myslíme, že kůrovec je pohroma, ten brouk je tady stále přítomen ať se nám to líbí nebo ne a to, že se les přirozeně zmlazuje je přínosné a nevytváří se stejnoleté porosty, jako v případě výsadby je les stabilnější.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.12.2021 20:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vystihl jste to velice trefně, děkuji za Váš přístup. Samozřejmě, v čistě hospodářských lesích je proti kůrovci zapotřebí zasahovat (včas!), nicméně v nehospodářských lesích s nejvyšším stupněm ochrany je to zcela zbytečné a člověk zde ve své snaze vše "řídit" dle svého napáchá velké škody. Alarmující je, že tyto škody umožňuje orgán "ochrany" přírody - Správa CHKO Jeseníky. A tomu nelze přihlížet, je třeba změna k lepšímu :)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.12.2021 23:02 Reaguje na Ondřej Bačík
Taká istá diskusia je u nás v tejto dobe ohľadom národných parkov. Je v nich stále veľa smrekov. Je tomu 2 dni, čo prešli lesy v parkoch a CHKO pod správu MŽP. Doteraz tam v prípade problémov vždy zasahovali podnik Lesy. Keďže sa tam nebudú rúbať smreky zasiahnuté lykožrútom, tie stromy budú vo veľkom umierať. Len čo prídu znova suché roky. Pýtal som sa v jednej facebookovej skupine odborníkov, čo sa bude robiť v prípade požiaru. Vysychanie a požiare sú predsa prírodný spôsob ako príroda odstraňuje, čo sa nedokáže prispôsobiť. Hasenie je vraj zabezpečené, nemám sa obávať. Pochybujem že sa tam bude zalesňovať strom po strome. Navrhoval som vysievať semená pionierskych drevín z dronov, rýchlejšie by narástli stromy a zabránili erozii a hlavne nevyrástli nanovo všade smreky.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.12.2021 20:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji Vám za zajímavou reakci a otázky. Aspoň stručně budu reagovat, další detaily jsou na našem webu www.npjeseniky.info a FB. Osobně jsem jesenický rodák, v horách jsem od dětství vyrostl a mám v nich své srdce. Ochranu přírody Jeseníků dělám v rámci naší SPJ 13 let. SPJ je neziskovka, veškerou činnost a ochranu si platíme z vlastních výplat a občasných darů veřejnosti. Čili to je asi odpověď na vaši klíčovou otázku o co tu jde ve skutečnosti? K našim horám máme respekt, chápeme jejich mimořádnou přírodovědeckou hodnotu a jejich centrální a neobydlenou část chceme zachovat jako ostrov divoké přírody. Praděd, Sněžník i Keprník je to nejcennější co na Moravě máme, poslední ostrovy divočiny a motorové pily, ani chemické jedy, ani lunaparky do nich nepatří. V těchto rezervacích jsou skutečné pralesy a přirozené horské lesy, které nepotřebují "péči" člověka, ale potřebují respekt člověka a zachování přirozených procesů. Co se týká Dolní Moravy, výstavbu megalomanských atrakcí kritizujeme, ale vše se zde buduje MIMO chráněná území a my nemáme nástroje, jak to zastavit. Ale tvrdě bojujeme za záchranu vrcholu Sněžníka před výstavbou zbytečné a drahé rozhledny, o tom více např. zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/421235100161013/ Ale nemůžeme řešit všechno, jsme neziskovka a děláme práci za prohnilé a nefunkční úředníky. Kterýkoliv občan této země si může založit také neziskovku a dělat něco pro své okolí nebo právě pro Jeseníky a pochopit, jak je to náročné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2021 11:36 Reaguje na Ondřej Bačík
Ke kůrovci vám dám příměr k rakovinovému nádoru. Pokud je
malý, tak o něm často člověk ani neví( pár soušek v NPR).
Pak se zvětší a roztahuje metastáze( pronikání do okolí).
Nyní se zeptám na účinnost léčky? Je lépe vyříznout malý
nádor a nebo čekat až na ty metastáze v naději, že se
růst zastaví sám bez ozařování a chemoterapie? Já vám
odpovím a to tím, že doktor(lesní hospodář) zasáhne
a šarlatán( laický odborník a nebo studovaný odpůrce)
čeká na ten zázrak, že se to vyzuří pouze místně a
že se to na hranici těch zón zastaví. Pokud je nádor
v dobře dostupném místě, tak ho lépe léčit tam, než
začít s léčbou v místě hůře dostupném( prudké svahy).
Otázkou je i to, co s napadenou dřevní hmotou a zda
zalesňovat a nebo to nechat přírodě. Tyto POSTUPY byly
odzkoušeny jinde a výsledek je ten, že nebýt chladného
a mokrého léta, tak se nádor rozrostl na celé Jeseníky.
Opravdu si přejete výsledek stejný jako na Šumavě?
Opravdu si přejete, že do zdravé tkáně bude stále ten
maličký nádor metastázovat. Není lépe se ho zbavit
a nemuset provádět stále nové operace v okolní tkáni?
Já bych se ho raději zbavil, protože miluji Jeseníky
jako hluboké , třebas smrkové zdravé lesy a ne tu
"divočinu" kdysi stejně nádherné Šumavy. Já dožívám
a tak by mi to mohlo být ukradené, ale zamyslete se
nad tím nádůrkem, který bude neustále nutit onkology
likvidovat ty metastáze. Není lépe s ním rázně zatočit
a mít na mnoho let klid? Nefandím chemii, Ta místně
sice uškodí, ale i vyléčí stejně, jako to ozařování
a pak se rána zregeneruje a pacient(les) bude bez
toho nádoru(kůrovce). Je to o zamyšlení, které zlo je
na přechodnou dobu a v malém a nebo to semeniště zla
bude věčné. Ta ČT naskočila na vlnu stejnou, jako ti
kritici všeho minulého a vhodně podané informace už
využíval říšský ministr propagandy. Čím větší masáž,
tím větší víra v konečné vítězství. Naši předci se
otáčejí v hrobech jako turbíny, když vidí plýtvání
hodnotami, které pro nás vytvořili a věřit na
posmrtný život, tak se budu bát umřít, abych tam od
nich nedostal výprask.
Odpovědět
SS

Stanislav Svoboda

14.12.2021 15:35 Reaguje na Břetislav Machaček
S Vaším příspěvkem nelze než souhlasit. Je to popsáno velmi přesně - přirovnání s nádorem naprosto sedí. Nicméně, kdyby lesní hospodáři reagovali včas na vznikající ohniska kůrovce v podhůří (například) Nízkého Jeseníku, tak to nemuselo dojít tak daleko, že se nyní řeší zásahy až v Národních přírodních rezervacích v jádru CHKO Jeseníky a NPR Králický Sněžník. Celý systém zadávání zakázek na kůrovcovou těžbu byl vzhledem ke gradaci šíření kůrovce velmi pomalý a nepružný. Takto nastavená pravidla zadávání zakázek přišla jednoduše řečeno „s křížkem po funuse". Na mnoha lokalitách se zejména v okolí, ale i přímo v CHKO Jeseníky těžily holosečně už vylétnuté porosty místo toho, aby se lesní správci zaměřili na akutní „živá“ ohniska. Ale chápu, že se to lehce píše a hůře se na takovou kalamitu v reálu reaguje.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 21:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je to trošku složitější, protože není nádor jako nádor. Kůrovec byl, je a bude přirozenou součástí smrkových lesů. Na tom člověk nic nezmění. Problém je, že člověk vysadil dominantně nepůvodně smrky i na místech, kam nepatří. Tím připravil prostřený stůl pro kůrovce a dnes to vidíme na většině území ČR. Ani v Nízkém Jeseníku, ani na Vysočině nebo v České Kanadě lesníci kůrovce nezastavili, ač jim v tom nikdo nebránil. Výsledkem je smutná, vytěžená a poškozená krajina s holinami. Pokud se bavíme o hospodářských lesích, pak je to opravdu "nádor" a problém a je třeba jej rychle a včas řešit. Pokud se bavíme o přirozených horských smrčinách v nehospodářských lesích s nejpřísnějším stupněm ochrany, pak je kůrovec součástí přírodního procesu a divoká příroda si situaci vyřeší sama. Tak tomu bylo od nepaměti. Druhou rovinou je legislativa, která stanovuje pravidla hry a ta je jednoznačná. V NPR jsou lidské negativní zásahy zakázány a kácení, motorové pily a chemie tu nejsou umožněny.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.12.2021 00:51 Reaguje na Ondřej Bačík
Ano! Máte pravdu.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

15.12.2021 19:50 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji paní Majko. Krátká reakce, ale potěší :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 06:46 Reaguje na Ondřej Bačík
Lesnická ochrana proti kůrovci byla paralyzována shora nesmyslem o konfliktu zájmů. Který zakázal lesákům mít pod sebou dřevaře a tak odkázal lesáky při kácení m kůrovcem napadených stromů na výběrová řízení. Která ovšem trvají minimálně půl roku. Tím se stala lesnická cohrana kácením napadených smrků a likvidací kůrovce v nich v podstatě nefunkční.
Současná česká kůrovcová kalamita tak neodráží stav, že by lesáci nestačili v produkčních lesích zamezit šíření kůrovcer, ale stav, kdy je lesákům doslova sabotáží ochrana proti kůrovci na takových 90 % znemožněna. A kůrovec se tak v produkčních lesích šíří prakticky úplně volně, rychlostí danou jen přírodními limity jeho šíření ve smrkových lesích.
Pokud by se ochrana proti kůrovci stala opět funkční, protilesnicé sabotáže by byly eliminovány, lesáci by opět dostali v revírech k dispozici a na svůj povel dřevaře, kteří by likvidovali kůrovcová ohniska ve fázi jejich zrodu, bylo by možné smrkové lesy vysadit znova na téměř všech plochách, kde ty lesy byly před kůrovcovou kalamitou. Maximálně by se mohly zohlednit na takových 10 - 20 % skutečně nepříznivé podmínky pro růst smrků a tam použít smíšený les. Všude jinde by mohly být sázeny smrky bez jakýchkoliv problémů.
Ale nejdřív by se musel eliminovat savotážní vliv zelených aktivistů na naše lesnictví.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

13.12.2021 13:00
Co vidím na obrázcích, jsou kulturní smrčiny stejného věku vypěstované na místech, kde už byl kdysi (i několikrát) les vykácen. Pokud do tohoto vlítne kůrovec a začne gradovat, vezme to celé okolí, jak už se stalo v podhůří - včetně zbytků opravdu původních smrčin. Toto není divočina, ale kulturní les se všemi svými neduhy. Nechci hájit správu CHKO, ale jak hodlá autor článku tuto situaci s ohnisky kůrovce opravdu řešit.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.12.2021 15:05 Reaguje na Zbyněk Hoták
Nebuďte naivní. Autor situaci nijak řešit nechce. Autor chce docílit velkoplošného rozpadu jesenických lesů. A pokud dojde k vyhlášení NP nebo alespoň uspěje bezzásahovost v současných PR budou na těch místech (asi po 250 letech) velmi pěkné přirozené lesy. Dalších 20 let tam ale bude mrtvý les, podrostlý třtinou a zmlazením smrku. Zkusili jsme to na Šumavě (a jak krásně a rychle se nám to rozpadlo...) tak proč to neotestovat i v Hrubém Jeseníku?
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.12.2021 21:29 Reaguje na Dalibor Motl
Článek je o národních přírodních rezervacích, kde NEJSOU hospodářské lesy, ale skutečné pralesy a také přirozené horské smrčiny se vzácným ekotypem jesenického smrku. Bavíme se o několika tisíci hektarech, což je do 10% plochy CHKO Jeseníky. Právě zde je potřeba ponechat prostor pro přirozený vývoj divoké přírody. Na zbývajících 90% plochy CHKO jsou zásahy možné s různou intenzitou - více o tom v závěru mého článku.
Zkusme si přiznat jednoduchou pravdu, že člověk nemá nad přírodou moc: ukázkou je právě kůrovcová kalamita - na obrovských plochách v Nízkém Jeseníku nebo na Vysočině se kůrovec v hospodářských lesích masivně rozšířil a lesníci tomu nezabránili, ačkoliv je NIKDO neomezoval v práci. Na těch místech jsou dnes desetitisíce hektarů holin...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 12:31 Reaguje na Ondřej Bačík
Pokud je článek o NPR, tak proč přikládate fotografie hospodářských lesů? Ano v NPR nejsou hospodářské lesy a tak se v nich nehospodaří. Pokud tady tedy tvrdite, že se v NPR hospodaří tak uveďte lokalitu a fotky, které by to dokumentovaly.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 21:54 Reaguje na Jarek Schindler
Článek popisuje především to, že Správa CHKO Jeseníky povolila intenzivní zásahy v NPR, tedy to, co zákon zakazuje. Zásahy - tedy hospodaření - povolila na téměř polovině plochy NPR Praděd a na většině plochy Sněžníku a Keprníku. Na základě našich odvolání ministerstvo chybná rozhodnutí Správy zrušila a zásahy zde nejsou možné - čili aktuálně znovu platí zákon a nehospodaření. V druhé části článku upozorňuji na kůrovcovou situaci v CHKO Jeseníky, vč. oblastí poblíž NPR. Proto tam jsou i 2 fotky z těžeb poblíž NPR.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2021 06:13 Reaguje na Ondřej Bačík
Na věci, že účelově předkládáte fotografie z lesů mimo NPR to nic nemění. Otázka zůstává stejná. proč svá tvrzení nedoložíte fotografiemi těžeb v NPR. Ono nakonec ani s tím zákonem co údajně zakazuje to nakonec není tak jednoduché. Intenzívní těžba? Ta pila nebo loupák mají být těmi intenzivními technologiemi? Vždyť vám již vadí i ekononicky velice náročné loupání nastojato.
Téměř polovina plochy NPR Praděd a většina plochy v NPR Šerák-Keprník? Na to jste prosím přišel jak?
Řekl bych že víc než polovinu plochy v NPR Praděd tvoří alpinské hole a bezlesí. Většina plochy na Šeráku? To myslíte asi tu kleč? Šerák znám celkem dobře a pochybuji že by někdo bažil po tom provádět například v Šeráckých stržích těžbu.
Pokud nyní platí "nehospodaření" asi se moc neděje. Ty lokality jsou již dávno nedostupné. Celkem mě ale zajímá, kde jste přišel na těch 30 % bezzásahovosti? Doufám, že se obce nenechají oblbnout možným ziskem z přílivu turistů, který by měl podle slibů různých "ekologů" s vyhlášením NP nastat a snahy o vyhlášení NP zůstanou pouze na papíře.
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 16:43 Reaguje na Zbyněk Hoták
I když má les třeba nějaké neduhy z hospodaření z minulosti, ani tak není nutné přidávat a vytvářet další neduhy, které pak způsobují zase další nové neduhy. Snažit se cennou přírodu, kterou chceme vrátit k její přirozenosti, chránit motorovou pilou a nákladními auty, je právě takový neduh. Naruší to veškeré přirozené procesy i biodiverzitu, způsobí další následné neduhy a jen to oddálí přeměnu na skutečně přirozený les (viz smutné obrázky těch holin).

Na téma kůrovce právě v těchto lesích lze najít odborné články jinde.

Odpovědět
DM

Dalibor Motl

13.12.2021 20:10 Reaguje na Petr
"Smutné" obrázky těch holin jsou nepříliš povedený (stejnověký, monokulturní) hospodářský les mimo NPR. Alespoň v komentáři k fotografiím se píše, že jsou mimo NPR... Takový les si o kůrovce koleduje. Ale určitě by se dal převádět třeba maloplošnými zásahy na něco přírodě bližšího různověkého, s příměsí klenu, jeřábu, níže i buku nebo jedle.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.12.2021 21:18 Reaguje na Dalibor Motl
Souhlasím s Vámi, včasné a citlivě provedené zásahy proti kůrovci jsou v těchto lokalitách mimo NPR vhodné a mohou přispět ke zvýšení druhové pestrosti a stabilitě porostů. Jen upřesním, že obě ukázky těžeb jsou ve 2. zóně CHKO, kde NEJSOU hospodářské lesy, a obě tyto těžby považuji za kontroverzní, zejména tu na strmých svazích Keprníku.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.12.2021 07:43 Reaguje na Ondřej Bačík
II. zóna CHKO Jeseníky
Druhá zóna je tvořena především hospodářským lesem a zemědělsky využívanou krajinou. Tato zóna vytváří rozsáhlé ochranné pásmo zóny I. Zdroj: https://jeseniky.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody-a-krajiny/zonace/
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 16:12 Reaguje na Dalibor Motl
Díval jsem se na ten odkaz a skutečně je to tam napsáno. Tohle je dost hrubá chyba a napsal to člověk, který Jeseníky asi vůbec nezná. Když se podíváte na mapu zónace, není tam téměř žádná zemědělsky využívaná krajina až na pár hektarů horských luk. 2. zóna jsou horské lesy, někde jsou hospodářské, někde ne. Jak jsem uvedl, obě ukázky těžeb jsou ve 2. zóně, kde nejsou hospodářské lesy, ale lesy zvláštního určení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 18:28 Reaguje na Ondřej Bačík
Hrubá chyba??? Myslím, že popsané a chráněné horské louky jsou pořád zemědělsky využívané. V každém případě by se měli alespoň dvakrát ročně sekat. No a co o tom hovoří odborníci. "Plošně malá část II. zóny je dotvářena přírodními, nelesními lučními společenstvy ‑ rašelinné louky (Růžová, Slatinný potok, Pstruží potok), druhově bohaté kulturní louky (Chebzí, Domašovské louky, louky v Horním a Dolním Údolí, Heřmanovicích a Ludvíkově, Morgenland aj.), společenstva lesních lemů a potočních niv s významnou květenou. Území se vyznačuje stále vysokou krajinně estetickou hodnotou".
No a lesy zvláštního určení. Chcete snad tvrdit, že se v těchto lesích lesnicky nehospodaří? Že jsou vyjmuty z péče lesníků?
.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 22:04 Reaguje na Jarek Schindler
Všechny ty rašelinné louky jsou v nejpřísněji chráněné 1. zóně, nikoliv 2. a jde o přírodní rezervace. Drtivá většina 2. zóny jsou horské lesy a velká část z nich má ještě ochranu podle lesního zákona jako lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Tyto lesy mají podle zákona jinou prioritní funkci než produkci dřeva, např. funkce ekologické, půdoochranné a vodoochranné. Způsoby hospodaření jsou zde tedy omezeny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2021 03:35 Reaguje na Ondřej Bačík
Rašelinné louky a PR Pstruží a Slatinný potok, Růžová. Ano ani ne 50 ha. Mimo ně se snad v oblasti Stará Ves, Janovice, Žďárský potok nachází i ta II zóna a to na podstatně větší ploše.
Chebzí. PP 2,86 ha. II. zóna odhadem 300ha. Louky od Dolního Údolí přes Horní Údolí po Heřmanice. II.zóna bez PR či alespoň PP. Kde máte tedy ty vaše VŠECHNY?
Jinak ano. Drtivá většina II. zóny jsou horské lesy. A ano, část z nich je vedena jako lesy ochranné nebo lesy zvláštního určení. Jaké mají tyto lesy určení či funkce mě opravdu nemusíte poučovat. Spíš se doučte, že ochrana proti kůrovci a dalším kalamitním vlivům platí i pro tyto lesy. Ano rozsah hospodaření je omezený ale obnova probíhá i v těchto lesích. Atd.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.12.2021 18:34 Reaguje na Ondřej Bačík
Myslíte, že plán péče pro CHKO Jeseníky psal někdo, kdo oblast nezná? Tvrdíte, že ve II. zóně jsou převážně lesy zvláštního určení? Prostě si ty dokumenty alespoň přečtete. Jinak se ta debata mění na tragikomedii. Odkazy jsem uvedl.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 22:31 Reaguje na Dalibor Motl
Na odkaz jsem se díval a okomentoval jsem jej v konkrétní věci. Hrubou chybou je ta zemědělsky využívaná krajina, ta tvoří opravdu jen pár hektarů z 2. zóny a jsou to horské louky. Přesně řečeno, 97,5% plochy 2. zóny CHKOJ tvoří horské lesy! Velký podíl z nich nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení a lesy ochranné. Je to další stupeň ochrany, nikoliv podle zákona o ochraně přírody, ale podle lesního zákona. Věřte tomu, že plán péče o CHKO i mnoho dalších dokumentů jsem četl a znám je.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 13:06 Reaguje na Ondřej Bačík
Můžete mi prosím říci jak je tedy možné, že v zónaci CHKO je u II. zóny uvedeno " Druhá zóna je tvořena především hospodářským lesem a zemědělsky využívanou krajinou. Tato zóna vytváří rozsáhlé ochranné pásmo zóny I."
Není to snad tak? Rád si přečtu váš výklad.
Dále v článku píšete:" Ve výjimkách sice Správa vyčlenila část území jako bezzásahové (tzv. pásmo A), ale v dalších částech rezervace umožnila nejen odkorňování kůrovcem napadených stromů nastojato, ale také destruktivní metody asanace formou kácení stromů, jejich odvětvení, manipulace a odkornění........atd" Můžete mi prosím říci v kterých lokalitách NPR Praděd nebo NPR Šerák-Keprník k tomu mělo dojít?
No a hlavně by mě zajímal váš názor na ten zájem lesníků a těžařů. Opravdu si myslíte, že odkorňování na stojato, či ponechání vytěženého, oloupaného dříví v lese je "zájmem"? Tedy jiným zájmem než chránit okolní lesy?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.12.2021 16:17 Reaguje na Jarek Schindler
Pan Ondřej Bačík je jistě nadšený aktivista a lze ho pochválit i za to, že v diskusi reaguje na komentáře. Trochu se ale asi motá v terminologii a článek doprovodil poněkud zavádějícími fotografiemi. S textem asi souvisí jenom ta první... Předpokládám, že rozloha PR, NPR, PP a NPP dohromady 6,6% rozlohy CHKO (asi alespoň přibližně odpovídá I. zóně CHKO 7,25%) jsou "lesy zvláštního určení" ve smyslu zákona o lesích. Ten půlprocentní rozdíl je buď vývoj v čase nebo pozemky vhodně propojující ty maloplošná ZCHÚ do celistvějších celků. Okolo ve II. zóně jsou asi "lesy hospodářské", možná s nějakými omezeními ve způsobu hospodaření (?).
viz https://jeseniky.ochranaprirody.cz/
a https://jeseniky.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody-a-krajiny/Maloplosna-chranena-uzemi/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 20:07 Reaguje na Dalibor Motl
Já bych spíš řekl pane Motl, že panu Bačíkovi vadí jakákoliv těžba a to pomalu kdekoliv. Výcuc z jednoho článku z letní "okurkové sezóny"
"V nejcennější přírodě v Jeseníkách padají dvousetleté smrky při nelegální těžbě.
Na základě informací od veřejnosti pracovníci společnosti přátel Jeseníků nedávno zjistili, že v evropsky chráněných lesích podél hranice s Národní přírodní rezervací (NPR) Praděd v Jeseníkách dochází zřejmě k nelegální těžbě kůrovcem napadených stromů."
Všimněte si prosím, že se nejedná o stromy v NPR ale o těžbu v lesích podél hranice s NPR. No a tak z lesů a je jedno jestli to jsou lesy hospodářské nebo lesy zvláštního určení se udělají Evropsky chráněné lesy. Co to je evropsky chráněný les? Co za vyhlášku ho chrání a navíc ještě před kůrovcem. Samozřejmě neznalá veřejnost je ihned pohoršena. Co na tom , že pan Bačík nemluví pravdu. Na první fotce si momentálně nejsem schopen vybavit jestli se jedná o Medvědí hřbet nebo hřbet nad Divokým dolem. Pokud by to byl první případ tak z NPR Praděd na ní mnoho není.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 22:37 Reaguje na Jarek Schindler
Lesníci, konkrétně Lesy ČR, si podaly na Správu CHKO žádost o vydání výjimek, aby mohli v NPR provádět zásahy proti kůrovci a dělat to, co zákon zakazuje. Čili měli zájem toto provádět a Správa jim to umožnila: konkrétně v NPR Praděd na cca 50 % plochy, na Sněžníku na 95% plochy a na Keprníku na 75% plochy rezervací. Jsou k tomu konkrétní mapy s vymezením lokalit zásahů. Ministerstvo na základě naší argumentace a odvolání konstatovalo hrubá pochybení Správy a výjimky zrušilo. Ke 2. zóně jsem se vyjádřil výše.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2021 06:24 Reaguje na Ondřej Bačík
Tak ty mapy bych chtěl vidět. % plochy která uvádíte jsou nesmyslná. No a minesterstvo ? To dalo ty vyjímky Správě k doplnění. Nebo snad ne?
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.12.2021 21:23 Reaguje na Petr
Děkuji za Váš přístup, souhlasím. Samozřejmě, v čistě hospodářských lesích je proti kůrovci zapotřebí včas zasahovat, nicméně v nehospodářských lesích s nejvyšším stupněm ochrany je to zcela zbytečné a člověk zde ve své snaze vše "řídit" dle svého napáchá velké škody.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.12.2021 16:32 Reaguje na Petr
Takže pokud "chrání přírodu motorovou pilou" lesáci je to podle Vás fuj a narušení. Pokud to dělají ochranáři (viz těžba kosodřeviny v NPR v Krkonoších a Jeseníkách a její odvoz helikoptérou) je to zcela v pořádku a zde na bezzásahovosti není třeba tolik bazírovat? Asi tomu začínám rozumět ;) Opět se vracím na počátek. Chceme bezzásahovost, management území nebo ochranu vybraných ohrožených organismů (a kterých), celých ekosystémů nebo třeba vázání uhlíku v biomase. Ono to totiž není totéž a ani nelze dělat vše najednou. Třeba poslední zveřejněný plán péče (https://jeseniky.ochranaprirody.cz/res/archive/263/032830.pdf?seek=1452767432) na straně 29. mluví o postupném převodu smrkových lesů na přirozenější, zvyšování podílu jedle a buku... Připouští i hospodaření v I. zóně doslova " Porosty (zejména při horní hranici lesa) budou
podle možnosti ponechávány samovolné sukcesi, zpracování případných nahodilých těžeb a
aktivních kůrovcových stromů se tímto nevylučuje. V odůvodněných případech budou
prováděna opatření na podporu větší prostorové a věkové rozrůzněnosti a stability porostů.
Výchova bude prováděna zejména v mladších porostech a zaměřena na podporu geneticky
30
a stanovištně vhodných dřevin. Bude preferována přirozená obnova porostů a umělá obnova
autochtonním sadebním materiálem bude využívána zejména na doplnění chybějících druhů
přirozené skladby. Diferencovaně zde budou také prováděny šetrnější způsoby asanace
kůrovci napadených stromů (např. odkorňování nastojato) s ohledem na zachování struktury
a biologické rozmanitosti přírodě blízkých partií lesních ekosystémů. V porostních mezerách
bude upřednostněna ochrana přirozeného zmlazení proti zvěři, eventuálně lze vnést
výsadbou, podsadbou autochtonní dřeviny (např. v 8. LVS JR do porostních světlin).
Při případném vzniku kalamitních holin bude maximálně využívána přirozená obnova
stanovištně vhodných druhů dřevin včetně dřevin pionýrských (např. JR, BR, BRP, OL, OLS,
OS) a obnova BK a JD realizována přednostně formou podsadby do přípravných porostů.
Přípravných dřevin bude využíváno k ochraně cílových dřevin před extrémními
mikroklimatickými podmínkami kalamitních holin a k vytvoření a udržení přirozených
růstových podmínek klimaxových dřevin (JD, BK, SM).
Porosty nevyhovující z hlediska současné dřevinné skladby a prostorové výstavby
cílovému stavu budou dle stanoviště postupně přeměňovány a převáděny na porosty
odpovídající svou skladbou a strukturou přírodnímu lesu.
V porostech se budou ponechávat sterilní souše jako přirozená součást lesních
ekosystémů, rovněž budou ponechávány na dožití jednotlivé stromy anebo jejich skupinky, i
při asanaci kůrovcových stromů zůstane část dřevní hmoty na místě k zetlení. Ve zvláště
chráněných územích (NPR, PR, NPP, PP) se vykonávají pouze ty lesnické činnosti, které
jsou v souladu s posláním území, které je definováno ve zřizovacím předpisu. Tyto činnosti
jsou stanoveny samostatnými plány péče, které jsou pro jednotlivá MZCHÚ základním
východiskem."
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2021 20:48 Reaguje na Dalibor Motl
Je mi jedno co si myslíte. Já chápu přírodu jako něco posvátného, co je nutné s úctou respektovat a ne jen využívat a měnit. Postupně jsem došel k poznání, že jediný způsob, jak může člověk přírodě prospět je, když si jí nebude všímat. Cokoliv jiného, všechny ty lidské způsoby, péče, postupy, metodické pokyny, opatření, hospodaření, lesnictví a tak dál, těch termínů je mrak, je pro přírodu destruktivní a zkázonosné.
Bohužel, lidé už se od svého egoistického člověčího majetnického přístupu ke světu nedokážou odpoutat.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.12.2021 08:00 Reaguje na Petr
Není důležité co si já myslím a ani není důležité jestli to je konkrétně Vám jedno. Důležité jsou zákony, vyhlášky a schválený plán péče o CHKO. To určuje nějaké mantinely, ve kterých se "hraje" o budoucí podobu oblasti. Z něj jsem citoval a uvedl jsem zdroje. Pokud by si člověk přírody nevšímal nemůže existovat. Příroda je déšť, který vám padá za krk, vzduch, který dýcháme, krajina ve které žijeme, potraviny, které konzumujeme, lesy ze kterých získáváme dřevo na dětské postýlky, krovy na domy, skříně nebo rakve. Jsme ve stádiu, kdy ovlivňujeme i klima na planetě, znečištění Antarktidy nebo třeba posun lesních vegetačních stupňů. Část území necháváme bez přímých zásahů, jinde hospodaříme s nějakým cílem (třeba vytvořit prostředí pro ohrožené motýly, rostliny) a jinde pěstujeme obilí, dříví, chováme kapry nebo krávy. Diskuse se vede o tom co a kde se bude provádět. Podle mého názoru má mít rozhodující slovo v rámci zákonů vlastník. Pokud to je stát (který je často velmi špatný vlastník) potom ten má k tomu nějaké nástroje, programy, organizace a ty opět mají respektovat zákony. Pan Bačík nebo já máme právo požadovat aby byly zákony respektovány. A pokud soud zruší nějaké opatření pro jeho nezákonnost tak je třeba to respektovat a napravit. Nejenom mě se ale zdá, že u pana Bačíka je velký rozdíl mezi přáním a realitou.
Odpovědět
Pe

Petr

15.12.2021 08:26 Reaguje na Dalibor Motl
Příroda člověka nijak nepotřebuje.

Člověk pro své přežití nezbytně potřebuje zdravou přírodu, zároveň ale pro své přežití přírodu každým svým krokem ničí.
Odpovědět
LU

Lucie Uhrová

13.12.2021 18:36 Reaguje na Zbyněk Hoták
Ve zmíněných rezervacích jsou v převážné většině lesy mnohem silnější a pestřejší než smrkové monokultury. I ten kůrovec do nich neodmyslitelně patří. Nikdo správě a lesníkům nebrání včas a smysluplně zasahovat na převážné většině plochy CHKO. Tady však jde o nejcennější a nejsilnější porosty na směšných pár procentech plochy. Je absurdní, že se o tomhle vůbec neziskovky musí se státní ochranou přirody přít...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 17:49 Reaguje na Lucie Uhrová
Mluvíte stejně jako pan Bačík, nesmysly. Ve zmíněných rezervacích jsou lesy tvořené převážně smrkem s malou příměsí jeřábu. V nejvyšších partií tím potom prostupuje kleč a v nižších polohách se přidává příměs buku, olše a klenu. Stromy tedy převážně smrky jsou tam přesně takové jaké v těch polohách mají být. Povětšině již nižšího vzrůstu, silně sbíhavé a zavětvené. Stodvaceti leté a starší stromy tam vypadají jako jinde +-* tčicetileté atd. Tamní stromy hodi tak pouze na palivo nebo samorosty. Samozřejmě těžební firmy mají asi o ty samorosty nebývalý zájem. Kde tam tedy máte ty vaše mnohem silnější lesy? No a jinak v těch rezervacích se většinou netěží. Takže, již nadpis tohoto článku je lživý. Divočina na Pradědu se nepotřebovala totiž vůbec v těchto souvislostech zachraňovat. Naopak divočina na Pradědu má podstatně větší problémy trochu někde jinde.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

13.12.2021 21:09 Reaguje na Zbyněk Hoták
Děkuji Vám za věcný komentář. Máte pravdu, že na části fotek (zejména druhý snímek - je to mimo NPR) jsou kulturní smrčiny a souhlasím i s tím, že zde je potřeba proti kůrovci zasahovat. Základem jsou včasné zásahy, holiny a pozdní velkoplošné těžby jsou zde nepřijatelné vzhledem k tomu, že jde o 2. zónu CHKO a velmi strmé svahy. Nicméně článek je o národních přírodních rezervacích, kde NEJSOU hospodářské lesy, ale skutečné pralesy a také přirozené horské smrčiny se vzácným ekotypem jesenického smrku. Bavíme se o několika tisíci hektarech, což je do 10% plochy CHKO Jeseníky a právě zde je potřeba ponechat prostor pro přirozený vývoj divoké přírody. Na zbývajících 90% plochy CHKO jsou zásahy možné s různou intenzitou - více o tom v závěru mého článku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2021 13:13 Reaguje na Ondřej Bačík
Otázka stejná. Kde se ve vámi uváděných rezervacích (NPR Šerák -Keprní, NPR Praděd) těží? Jinak pokud je řeč o I. zóně tak jde přesně o 5.393,6 ha což je 7.25 % plochy CHKO.
Odpovědět
M

M. Nový

13.12.2021 21:47
Nevím sice, kde je pravda, vím jen, že obecně začíná vládnout čím dál tím větší anarchie. Dnes kde jaký aktivista a rádoby ochránce všeho možného, který nemá žádnou zodpovědnost, má čím dál tím větší slovo a moc...
Jsem turista a někdy mi přijde, že minimálně část tzv. ochránců přírody by nejraději zakázala veřejnosti přístup do atraktivních lokalit, aby se tam mohla producírovat sama...
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2021 15:19 Reaguje na M. Nový
A příklad takového místa by byl?
Odpovědět
Pe

Petr

15.12.2021 15:59 Reaguje na M. Nový
Tak jako byt/dům je váš domov a vaše soukromí, tak příroda je domov pro všechny tam žijící rostliny a živočichy a je to zase jejich soukromí. A to je potřeba se naučit respektovat.
Jistě by se vám nelíbily turistické návštěvy divokých zvířat u vás doma.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

15.12.2021 19:33 Reaguje na Petr
Máte zajímavé myšlenky Petře. Díky za ně. Člověk se nemá chovat jako "pán tvorstva", ale má se snažit o harmonii s okolím a s přírodou. A má mít respekt. Jen tak lze na tomto světě přežít do budoucna.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.12.2021 07:43
Koukám, že šumavská zelená kůrovcová rakovina se už dostala i do Jeseníků. Ty dosud odolávaly, ale brzo budou kůrovcem, za nadšeného řevu zelených aktivistů, zničeny i jesenické smrkové lesy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.12.2021 23:22 Reaguje na Radim Polášek
Fandím současnému vedení NP Šumava. Konečně lidé, kteří vedou Šumavu po té správné cestě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2021 16:59
Ale zkuste se podívat na mapy.cz, třeba na Jezerní horu nebo jinam na Šumavě a to v datech 2003 a nyní. Uvidíte "zázrak". Za 20 let po rozpadu porostu kůrovcem tam neroste nic než třtina.
Odpovědět
RL

Radek Lučan

14.12.2021 18:07
Bylo by možná dobré vědět, že pan Bačík je předseda a zároveň jediný člen Společnosti přátel Jeseníků a že málokdo v dané oblasti uškodil provádění praktické ochrany přírody tolik, co on svým soustavním podrýváním práce lidí za provádění praktické ochrany přírody placených a plně kometentních, kteří namísto řešení reálných problémů musí věnovat polovinu svého času tím, že musí věnovat významnou část svého pracovního času vyjadřováním se k obrovskému množství podnětů, které pan "předseda" neustále chrlí do všech možných správních řízení atd. atp. Jiný, než škodlivý efekt pro ochranu přírody, natož jakýkoliv hmatatelný pozitivní výsledek aktivit dotyčného mě není znám - pokud nějaký existuje, nepovedlo se jej nikomu nikde dohledat a pokud mě na něj někdo odkáže, rád svůj názor změním. Osobně mě dost udivuje, že "názory" podobných "odborníků" vůbec dostávají v Ekolistu místo.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

14.12.2021 22:49 Reaguje na Radek Lučan
Je zajímavé, že ten údajně jediný člen SPJ má takový úspěch a ministerstvo životního prostředí mu dalo už mnohokrát za pravdu. Možná vám uniklo, o čem ten článek je. Ministerstvo zrušilo hned 3 rozhodnutí Správy pro hrubá pochybení a týká se to nejcennější přírody v Jeseníkách a na Moravě. Kde asi ti kompetentní soudruzi na Správě udělali chybu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2021 09:18 Reaguje na Ondřej Bačík
Já spíše čekal, že se budete odkazem na například zápis
z výroční členské schůze s uvedením počtu členů bránit
uvedené informaci. Tak se nemohu ubránit dojmu, že je
tomu opravdu tak. Pokud jste samozvaným géniem, tak pak
klobouk dolů, před tím, že vám ministerstvo vyhovělo.
Jeden amatér(píšete, že to děláte nezištně)proti celé
škále placených odborníků, tak to je skutečně výkon.
Odpovědět
RL

Radek Lučan

15.12.2021 20:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Tady je třeba dohledat, že ty výtky nejspíše podávala Duha, což je nadnárodní pakt s hromadou placených právníků atd., tahle jednočlenná "organizace" se s tím svezla a nyní se to vydává za svůj "úspěch". To jednak. A druhak k vysvětlení tohot obskurního fenoménu - naše zákony jsou bohužel nastaveny tak, že se do jakéhokoliv řízení může přihlásit i zcela nesvéprávný člověk. Což se bohužel děje právě v případě pana "předsedy" v zásadě soustavně a výsledkem je, že namísto práce nad něčím rozumným, musí profesionální ochránci přírody, kteří jsou v Jeseníkách naprosto na svém místě, trávit neskutečné množství času těmito nesmysly. Mám jako terénní přírodovědec a univerzitní pedagog srovnání s fungováním podobných úřadů jinde u nás i ve světě a personálně i odborně je SCHKO Jeseníky rozhodně na výborné úrovni - a to amé lze říct o naprosté většině dalších správ CHKO a národních parků - v tomto se u nás situace za poslední desítky let rozhodně výrazně zlepšila. Pevně doufám,že po opravě chyb na papírech se bude na Pradědu dělat to, co uznají za vhodné místní nejlepší odborníci. Opak by byl jak výsměchem zdravému rozumu, tak urážkou odborníků, za nimiž stojí, narozdíl od všelijakých ambulantních bláznů, skutečně obří kus práce, která bohužel často není vidět, protože dotyční ji považují za samozřejmost a nepotřebují s ní veřejně prostituovat na všemožných alternativních fórech.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2021 19:35 Reaguje na Radek Lučan
Děkuji za informaci a mohu doplnit, že jsme
v místě měli taky ekoorganizaci jednoho, či
dvou členů. Předseda blokoval, co se dá, až
jednou sklapla past, když žádal za stažení
námitky příspěvek "na činnost". Co si pak
mám myslet o takových aktivistech, kteří
zištně maří práci jiných a taky to, že tu
města přišly při nedodržení termínů o mnoho
peněz. Bez právní a hmotné odpovědnosti by
neměly být podobné námitky brány v potaz,
protože pouhé blokování například obchvatu
Přerova už stálo nemálo peněz, životů a
kvality života Přerovanů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 06:53 Reaguje na Břetislav Machaček
To nejsou nic jiného než paraziti. Ničí jiným lidem jejich živobytí, nejradši by byli, kdyby nic na území státu zádný zisk a žádné živobytí pro nikoho neneslo. A sami jsou přisáti na státní cecek, nic neprodujkují, zádný přínos společnosti nedávají a jen žijí ze státních dotací a grantů. Neboli z daní a odvodů lidí, proti kterým pracují.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2021 09:52 Reaguje na Radim Polášek
Činnost mnou uvedeného spolku mne vyléčila z kladného pohledu na podobné spolky a začal jsem se dopodrobna zabývat jejich činy a věřte mi nebo ne, ale je to často hrůza. Pokud jde o neumětelství,
tak to překousnu, ale při záměru pouze
škodit, to vidím rovnou na kriminalizaci
jejich činnosti. Poškozeným jejich činy
doporučuji oplácet stejnou mincí a taky
podávat trestní oznámení na negativní
jevy zaviněné činností těchto spolků.
Pouze tak dojde na to, že to nebude
pouhý potížismus, ale opravdové důvody
jak něco chránit.
P.S.:Zkuste si něco přečíst o spolku
"Orlovák" na stránkách ANTIMELOUN.cz
a nemíním to nijak už více komentovat.
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

16.12.2021 21:58 Reaguje na Radek Lučan
Od člověka, který zastupuje Přírodovědeckou fakultu UK bych očekával seriózní a věcnou argumentaci, nikoliv slátaninu pomluv a bludů. Pokud nejste schopen vnímat fakta o rozhodnutí ministerstva životního prostředí, je to smutná vizitka reprezentace vaší univerzity. Pro naši organizaci SPJ je důležité rozhodnutí ministerstva a naše úspěšná ochrana NPR, nikoliv vaše hloupé a ničím nepodložené domněnky a osobní útoky. Styďte se.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.12.2021 01:22 Reaguje na Radek Lučan
Vysvětlete prosím, jak je možné, že MŽP zareagovalo na jeho podnět tím, že zrušilo rozhodnutí Správy pro hrubá pochybení?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2021 06:29 Reaguje na Majka Kletečková
Kde jste prosím našla pojem "hrubá pochybení? Tedy mimo text pana Bačíka.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.12.2021 18:26 Reaguje na Jarek Schindler
Čerpám z informací Ondřeje Bačíka. Na vlastní oči jsem ono rozhodnutí vydané MŽP neviděla.

Z příspěvku Radka Lučana soudím, že by jeho autor mohl být o provádění praktické ochrany přírody v Jeseníkách dobře informován a že by mohl ve své odpovědi uvést některá fakta, která zde nebyla zmíněna. Proto jsem na jeho vysvětlení velmi zvědavá.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.12.2021 22:14 Reaguje na Majka Kletečková
Ono to ale vypadá, že se jeho vysvětlení nedočkám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.12.2021 14:40 Reaguje na Majka Kletečková
A co z toho vyvozujete? Čerpáte ze lží, tak jakou odpověď na ty lži čekáte?
Pan Bačík tvrdí, že v článku podrobně rozepsal hrubá pochybení Správy. Já jsem se o něčem podrobném nedočetl. Kde jsou v článku ty podrobnosti?
No a jinak, já také na odpovědi marně čekám a přitom bych třeba ty silné a druhově pestré lesy v dotčených rezervacích rád viděl. No další věci mi třeba vysvětlíte vy paní Kletečková. Jak je například možné, že pan Bačík mluví v případě zásahů o porušení zákona a přitom ministerstvo to ve své vyhlášce umožňuje?
Odpovědět
OB

Ondřej Bačík

15.12.2021 19:48 Reaguje na Jarek Schindler
V článku jsem podrobně rozepsal hrubá pochybení Správy a silnou kritiku ze strany ministerstva. Uvedl jsem dokonce i citace z rozhodnutí ministerstva. Víc k tomu asi není co dodat. Vážná pochybení Správy naše neziskovka SPJ prokázala už mnohokrát a hodně je toho na našem webu: www.npjeseniky.info.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2021 23:19 Reaguje na Ondřej Bačík
MŽP vydalo celkem nedávno (2019) metodiku .
Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ.(Maloplošná, zvlášť chráněná ůzemí)
Jsou zde popsány možné zásahy.
A-bez asanace
B-šetrná asanace
C-Asanace s ponecháním části dčeva
D-Běžná asanace s ponecháním části dřeva
E-standardní asanace dle lesního zákona s odvozem veškerého dříví
No a pak je tu Příloha č. 1
Je popsán: Přístup k asanaci kůrovcem napadených porostů na území CHKO a MZCHÚ . Povoleno A (B). Uvádím doslovné znění: bez asanace - přirozená vývojová dynamika, resp. ponechání samovolnému vývoji, v okrajových částech šetrná asanace s ponecháním dřeva na místě s cílem omezení šíření kůrovců do okolí .
Pro využití postupu (B) v MZCHÚ je nutná např. výjimka ze zákazu intenzivních technologií nebo zákazu poškodit podle § 43 ZOPK, případně ze zákazů pro zvláště chráněné druhy podle § 56 ZOPK .
Přístup k asanaci kůrovcem napadených porostů I. a II. Zóna CHKO(mimo MZCHÚ)
Povoleno C (B, A) . Základním přístupem v těchto území je postup C, tj. asanace s ponecháním části dřeva.
Co z toho plyne?MŽP samo ve své metodice umožńuje i v NPR zasahovat proti kůrovci. Samozřejmě jsou k tomu potřebné ty ministerstvem popsané vyjímky. No a Vy pane Bačík „neohroženě“ tyto vyjímky napadáte. „Skvostná to práce“ pro přírodu zelených Jeseníků. Navíc celkem jasně o tom co může nebo nemuže byt povoleno, lže.
Odpovědět
LU

Lucie Uhrová

15.12.2021 17:38 Reaguje na Radek Lučan
Tak to opravdu přeháníte a navíc píšete jednu lež za druhou. Pan Bačík se rozhodně žádným zápisem členské schůze dokazovat nemusí, zvlášť ne lidem, kterým nejde o podstatu věci, tudíž o ochranu nejcennější přírody Jeseníků, ale o hledání nějakého detailu, který asi mohl udělat špatně, na kterém byste ho dostali. Žádný takový není, hrdě se ke Společnosti přátel Jeseníků hlásím, a proto z první linie vím, že je za námi spousta výsledků a na spoustě míst Jeseníků má díky nám naštěstí příroda pořád hlavní slovo. Sáhněte si sami do svědomí, co jste pro ni udělali vy...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2021 23:34 Reaguje na Lucie Uhrová
Pláčete špatně. Hledání nějakého detailu, na kterém by se asi mohly zpochybnit vyjímky vydané Správou CHKO je naopak parketa pana Bačíka.
No a zapoměla jste mi sdělit kde ve zmíněných rezervacích jsou podle vás v převážné většině lesy mnohem silnější a pestřejší než smrkové monokultury. Vite , strašně rád bych ty silné a skvostně pestré porosty viděl.
Odpovědět
RL

Radek Lučan

16.12.2021 00:07 Reaguje na Lucie Uhrová
A mohl bych tedy vědět, kolik má ta slavná společnost, jíž jste pdoporovatelkou (předpokládám, že tedy ne řádnou členkou), řádných členů? A kde jsou nějaké hmatatelné výsledky její práce? Na webových stránkách, na které jsem byl odkázán, je jen pár veřejných dokumentů stažených odjinud, pár dost nepovedených fotek jelenů, lišek a podobných běžných zvířat a pak nějaké citace lidí vyjadřujících se o možnosti zřízení národního parku, ovšem lidí, kteří nemají s nějakou společností přátel Jeseníků skutečně nic společného. Kromě toho, že v Jeseníkách např. pracují, ovšem pod hlavičkou jiných institucí...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.12.2021 17:00
K cemu tedy vlastne slouzi narodni parky a chranene krajinne oblasti? Tohle je slozita filosoficka otazka - a odpoved na ni neni jednoducha a jednou pro vzdy dana. Promenovala se take v prubehu casu. Jinak to videli romantici v USA pred 150 lety pri zakladani prvnich tamejsich rezervaci mizejici divociny https://www.loc.gov/collections/national-parks-maps/articles-and-essays/brief-history-of-the-national-parks/ jinak ministr kultury v Nemecku pred 88 lety https://www.jstor.org/stable/24446927 nebo nadsenci u nas po roce 1945, propagujici zrizeni narodniho parku Krkonose a pozdeji i chranenych krajinnych oblasti Cesky raj, Jizerske hory a mnoha dalsich. Jina, extremnejsi a vyhrocenejsi (co se hodnoceni adekvatnosti prislusnych zasahu ci nezasahuu) byla situace pred 20 lety na Sumave za vlady Bursika a opet jiny pohled napr. na toho povestneho "architekta zdraveho, prirozeneho lesa " (tedy na kurovce) se zacina opet, doufejme, prosazovat dnes... Tento clanek ekolistu (zajimavejsi pro mne osobne jsou ty polemicke nazory v diskusi) je o tomto vsem a urcite by vyzadoval delsi filosoficke pojednani. (Nekdy priste :) Srovnani treba toho kurovce (a duvodu pro zasahovani ci nezasahovani proti nemu) s rakovinou ale i s Covidem (co takhle udelat pro Covida ohrazene recervace, kde se bude zkoumat nijak neomezena sila prirodnich vlivu) mi prijde instruktivni a nikoliv irelevantni. Ona totiz celkove ta otazka - co to vlastne znamena "uzavrit nejake uzemi rusivym vlivum okoli a zvolit pro nej jiny, treba i opacny "management", nez maji okolni prostory - ma vyznam nejen v ekologii ale i ve fyzice a dalsich prirodnich a spolecenskych vedach. Vcetne demografie. Je mozno vydelit nejakou krajinnou/mestskou cast s urcitym specifickym obyvatelstvem a uplatnit tam "management" odlisny, ba v leccems protikladny managementu (zakonnym normam a predpisum) ktere plati o ulici dale? Maji chranena uzemi byt subjektem zvysene o c h r a n y (ve smyslu nezasahovani) nebo naopak zvysene p e c e? Kdo to ma rozhodnout, tuhle (casto velmi nejednoduchou) otazku? Mocny urednik s razitkem, aktivista
z natlakove organizace nebo zkuseny praktik? A jsme zpatky treba u tech prirodne hodnotnycvh a krasnych starych lesu ohrozenych kurovcem. Ma tam byt napr. to kaceni napadenych stromu (a dalsi osetrovaci ukony provadene specialisty z rodu Homo Sapiens) zakazano? - nebo naopak ma byt provadeno energicteji a pecliveji nez v sousednich, mene cennych a mene chranenych uzemich? Pokud onemocni nejaka vyznacna osoba tak je ji obvykle take venovana lekarska pece spis intensivnejsi a nekdy i resolutnejsi, nez u mene pozoruhodnych prislusniku/spolecenstev stejneho druhu :) Pardon za ta srovnani ale nektere zakonitosti - zde tedy ta otazka o interakcich nejakeho vybraneho souboru se sirsim okolim - jsou interdisciplinarni. Patri do ekologie, demografie a take fyziky a odpoved na ni hledat (a pritom ne vzdy nachazet) nalezi vedcum, ne aktivistum
Odpovědět
Pe

Petr

16.12.2021 18:45 Reaguje na Miloš Zahradník
Také přidám malou úvahu.
Na zdejších diskuzích je hezky vidět, že lidé už dokážou vidět jen sami sebe. Už si vůbbec nedovedou představit, že by existovalo i něco jiného, něco mimo ně, tedy bez lidského ovlivňování a "péče". Všechno potřebují nějak řídit, ovládat, regulovat, určit zákonem, obhospodařovat a měnit. Představa, že by něco existovalo bez jejich "péče" je pro lidi doslova šokující a něco takového považují za chybu, kterou je okamžitě potřeba napravit, případně ještě potrestat viníky.
Z nějakého neznámého důvodu se lidé cítí být pány a vlastníky tohoto světa, a přírodu, zvířata a vůbec vše živé berou jako svůj majetek. Málokdo je schopný se od tohoto myšlení odpoutat a brát přírodu jako svébytnou existenci, která nám nepatří, ke které nemáme žádná práva, a které naopak vděčíme za svoji vlastní existenci, za což si zaslouží náš velký dík a respekt.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.12.2021 19:12 Reaguje na Petr
To je ale prece dano uz jen tim, ze tuhle stranku navstevuji prislusnici Homo Sapiens a ne kurovci :) Vase vyjadreni "Všechno potřebují nějak řídit, ovládat, regulovat, určit zákonem, obhospodařovat a měnit" bych (za sebe) doplnil jednoduchym "Chteji tomu porozumet!" Ze z porozumeni - nebo aspon ze zkusenosti - pak plyne treba i ta potreba ridit, obhospodarovat a menit" je uz dalsi vec, k tomu nas Pambu stvoril. (Nejsem verici ale nic lepsiho mne v tomto nenapada :) Vsimnete si, ze se nevyjadruji v pravnickych terminech - vnaset prilis resolutne "pravo" do otazek dosahovani kyzene rovnovahy ci ovlivnovani ekosystemu zadoucim smerem povazuji za nesmyslne. (To by se totiz nejdriv pravnici museli naucit rozumet prirodnim vedam :) Tahleta vytka plati hlavne smerem k tem ochranarum kteri, kdyz se octnou v uzkych v situaci, kdy maji objasnit ucelnost nejakeho jejich narizeni se tak radi schovavaji za paragrafy a predpisy, misto aby se snazili zaujmout avuj protejsek/sve oponenty odbornosti a schopnosti presvedcit
Odpovědět
Pe

Petr

16.12.2021 19:27 Reaguje na Miloš Zahradník
Příroda nepotřebuje řídit. Dokonce ji ani řídit nejde. Příroda potřebuje nechat na pokoji, jedině tak může zdravě žít. A to lidé nechtějí chápat a přírodě dovolit.
Příroda tu byla miliardy let před námi a ideálně prosperovala. Jakmile se ale objevil člověk, začalo to s přírodou jít z kopce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.12.2021 02:09 Reaguje na Petr
Někteří lidé chtějí, aby byla příroda ovlivňována a přetvářena k lidskému užitku úplně všude, nikde jí nechtějí dopřát přirozený vývoj. Bohužel. Myslí si, že všechno, co není pro člověka užitečné, je zbytečné nebo špatné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.12.2021 07:37 Reaguje na Majka Kletečková
To jsou zase kecy. Navíc kecy o ničem paní Kletečková. Buďme konkrétní. Zatímco například v NPR Šerák -Keprník jde z lesnického pohledu o snahu zastavit kůrovce a uchovat lesy v rezervaci a okolí v současném živém (zeleném) stavu, někteří "ochranáři" prostě podporují kůrovce. Co je podle vás užitečné a co je zbytečné? Najednou se tu jedná o intenzívní technologie a nevratné poškození ekosystému. V tom samém okamžiku a na tom samém místě ovšem "ochranáři" likvidují kleč. Ta likvidace asi neprobíhá intenzívně či se intenzívními technologiemi neprovádí? Další by si to potom nejraději rezervovali sami pro sebe.
Tuto nejstarší rezervaci na Moravě roku 1904 vyhlásil na popud lesníků kníže Jan II. z Lichtenštejna a to na ochranu horských lesů? Lesníci se o tyto horské lesy starali po x generací tak, že najednou se objevivší "ochranáři" chtějí na těchto , podle nich " lesníky devastovaných a zdevastovaných plochách" vyhlašovat NP a lesnictví z těchto ploch úplně vypudit. Ano, něco je špatně a určitě to není ta víc než stoletá péče.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 07:03 Reaguje na Majka Kletečková
Přirozený vývoj přírody je vždy defakto boj jednoho ekosystému proti druhému neboli postupný vývoj, kdy jeden ekosystém je ničem druhým, ten je po určitém čase a po změně podmínek ničen dalším novějším a ten je po určité změně podmínek ničen zase dalším.
Vracet se v těch ekosystémech zpátky jen proto, protože tam ten ekosystém (divoký přírodní prý bezásahový les) byl (údajně) před 500 lety nebo před tisícem let je nesmysl.
A vzniká tím umělý nakašírovaný systém, většinou s parametry mnohem horšími než byl systém původní před tou násilnou změnou. Schválně si spočítejte, na kolika plochách původně šumavského produkčního lesa je po kůrovcové kalamitě pouze pustina se zbytky rozkládajícícho se dřeva, zarostlá pouze vysokou trávou, kolik oxidu uhlíku je kvůli tomu zbytečně v ovzduší.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2021 19:30 Reaguje na Petr
Já zase přidám jednu otázku. Kde to proboha žijete a hlavně z čeho vůbec žijete?
Odpovědět
RL

Radek Lučan

17.12.2021 12:34 Reaguje na Petr
V tomhle konkrétním případě a řadě podobných, kde ochranáři zodpovědní za stav lesů v rezervacích řeší dilema, zda nechat situaci, jak je, nebo povolit nějaké zasahování, jde o problém škod, které vznikají na přilehlých hospodářských lesíh které pak padají víceméně přimo na jejich hlavu, i když se samozřejmě mohou odvolávat na doslovné znění litery zákona. Problém současné ochrany přírody jsou neustálé kompromisy směrem k větší otevřenosti vůči civilizaci - samozřejmě nejjednodušší to mají např. v Rusku, kde se do zapovědniků prostě nemůže a přes to nejede vlak (že si v nějakém tu a tam postaví nějaký oligarcha svůj palác je jen malý problém, vzhledem k rozloze země). U nás se snaží i právě s těmi ekonomickými újmami vycházet ochrana přírody nějak rozumně civilizaci vstříc - a odměnou jsou např. neustálé kritiky každé blbosti od všelijakých ambulantních asociálních bláznů. S tím se ale holt musí počítat. Alternativou by samozřejmě byl obodbný přístup, jako v tom Rusku, což by v naší části světa vedlo ke zrušení jakékoliv územní ochrany, vzhledem k tomu, že se o všem - i o zřízení chráněných území - v demokratických zemích hlasuje. To je prostě fakt, se kterým se dá těžko v současném stavu věcí dělat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2021 07:04 Reaguje na Radek Lučan
Taky to tak nějak vidím.
Odpovědět
SS

Stanislav Svoboda

17.12.2021 21:20
Očekával bych teď od SPJ nějaký smysluplný a věcný komentář na předchozí příspěvky od názorových oponentů v diskuzi. Proč je teď najednou takové trapné ticho? Došly vám snad relevantní argumenty? Nemyslím to rozhodně ve zlém. Ale bylo by dobré na výše uvedené skutečnosti nějak reagovat. Děkuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.12.2021 09:40 Reaguje na Stanislav Svoboda
Je asi jasné, že pan Bačík mimo naučené fráze, které již vyčerpal na nic dalšího reagovat nebude.Pan Bačík se připomněl a jeho jedovatá slina také u některých narazila na živnou půdu. Tak co víc chtít? Článek účel splnil.











Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist