Ondřej Bačík: Pohádky a nepravdy vedení Správy CHKO o situaci v Jeseníkách

V NPR Rejvíz se některá místa mění na „skladiště“ odkorněné kulatiny.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

Je absurdní, že v situaci, kdy je celá ČR v kůrovcovém „ohni“ a už i Lesy ČR, s.p. objektivně uznaly, že na likvidaci kalamity nemají dostatek technických a personálních kapacit, vedoucí představitelé Správy CHKO/AOPK dál obhajují masivní těžby, kácení a použití jedovatých látek nikoliv v hospodářských lesích, ale v lesích zvláštního určení, v lesích ochranných, v rezervacích, v 1.a 2. zónách CHKO. Tedy v nejpřísněji chráněných lokalitách CHKO Jeseníky!

Zastaralý pohled na řešení situace

Autoři článku představují zastaralý pohled na řešení situace v NPR Rejvíz a v PR Suchý vrch bez kontextu na realitu dneška. Odkazují se sice na plány péče o obě rezervace, které připouští určité zásahy, ale tyto plány péče při svém vzniku vůbec nepočítaly s historicky největší kůrovcovou kalamitou a ani neřeší postupy pro takovou krizovou situaci. A především, pokud by kůrovcová ohniska vznikla jen na území rezervací a ohrožovala by okolní hospodářské lesy, pak by se dalo s určitými zásahy souhlasit. Autoři článku si ale zřejmě nevšimli, že prožíváme dramatickou změnu, která doslova bortí dosud zažité představy a staví ochranu přírody (i lesníky) před obrovskou výzvu. Tu ale neumí vedení Správy CHKO při svém zastaralém smýšlení uchopit. Rezervace nejsou příčinou a zdrojem kůrovcové kalamity, ale obří kůrovcová vlna postupuje z východní části Jeseníků do Hrubého Jeseníku, do vnitrozemí CHKO. To potvrzuje i server www.kurovcovamapa.cz.

Zatímco ve svém článku píší o tom, že by se “gradace kůrovce mohla z Nízkého Jeseníku ve větší míře přesunout v dalších letech i do vyšších poloh CHKO Jeseníky“, ve skutečnosti už kůrovcová kalamita na mnoha místech Hrubého Jeseníku probíhá a kůrovec se masivně vyskytuje např. v Medvědí hornatině v pásmu do 1 000 m.n.m. To platí i pro hospodářské lesy všude okolo NPR Rejvíz a PR Suchý vrch. Díky úsilí SPJ (nikoliv Správy CHKO) proběhla v oblasti obou rezervací v říjnu a v listopadu 2019 šetření za účasti všech stran, která potvrdila kalamitní výskyt kůrovce v celé oblasti, tedy nejen v rezervaci, ale i v okolí. Konkrétně Ministerstvo životního prostředí ve svém rozhodnutí k NPR Rejvíz ze dne 4. 11. 2019 např. konstatuje, že v lesních porostech navazujících od západu a jihu na rezervaci došlo v roce 2019 k takovému přemnožení kůrovce, že lesníci nestihli lýkožrouty napadené stromy zpracovat a asanovat.

Nesmyslné ničení rezervací v CHKO Jeseníky

Jak je tedy možné, že autoři článku nevnímají ochranu rezervací v kontextu reality a obří kůrovcové kalamity? V této situaci mají postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody, který zakazuje použití intenzivních technologií a jedů na území rezervací a měli by také postupovat v souladu s metodickým pokynem, který v této souvislosti vydalo MŽP v březnu 2019. Vedení Správy CHKO ale místo toho vydává jednu výjimku ze zákona za druhou. Škoda, že se autoři článku nepochlubili, že zatímco v předchozích letech byly v NPR Rejvíz pokáceny jen jednotky stromů, v r. 2018 už zde bylo na základě špatného rozhodnutí Správy pokáceno 171 stromů a loni dokonce 506 stromů.

Kácení až ve 200 let starých přírodě blízkých lesích v PR Suchý vrch narušuje porosty v rezervaci.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

V důsledku jiné špatné výjimky bylo v PR Suchý vrch jen od července do listopadu 2019 pokáceno a odkorněno 1 232 stromů! Motorové pily tedy v rezervacích řádí o 106 a stromy jsou odkorňovány, odvětvovány a přeměněny na kulatinu, která „zkamení“, nerozkládá se a je pro místní ekosystém v podstatě k ničemu. Rezervace se tak na některých místech mění v jakési skladiště kulatiny. Narušování ekosystému rezervací je přitom nesmyslné, protože kůrovec „pracuje“ naplno i všude okolo. Správou CHKO povolené 100 až 150 metrů široké zásahové pásmo na jižním okraji NPR Rejvíz na šíření kůrovce nic nezměnilo a nic nezmění. Přestože se zde v roce 2019 intenzivně kácelo, v okolních hospodářských lesích probíhal kalamitní stav a masivní těžby s tvorbou holin.

Stejně tak se autoři článku nepochlubí, že v NPR Rejvíz (lokalita s největším rašeliništěm na Moravě) umožnili na části území rezervace asanaci kůrovcových stromů za použití prudce jedovatých chemických látek, částečně i v podmáčených a rašelinných smrčinách. To bylo nezodpovědným hazardem, přičemž Správa CHKO se obhajovala nastavením „přísných“ pravidel pro aplikaci jedů, nicméně v praxi bylo opakovaně zjištěno jejich porušení. Autoři článku už také nezmínili to, že právě díky odvolání SPJ proti špatnému rozhodnutí Správy bylo použití jedů v r. 2019 zakázáno a došlo i k navýšení plochy bezzásahového území v NPR. K porušení tzv. „přísných“ pravidel došlo i v rezervaci Suchý vrch, kde bylo zjištěno kácení desítek mohutných stromů v rozporu s výjimkou! Správa CHKO to ale přikryla tvrzením, že kácení bylo nutné z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví těžařů. A další důležitá věc: intenzivním kácením a otevíráním porostů v rezervacích se připravují podmínky pro rozpad navazujících lesů v důsledku větrných kalamit a rozjíždí se tak dost hazardní hra.

Velkoplošné holoseče na strmých svazích ve 2. zóně CHKO…

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

V případě rezervace Suchý vrch autoři v článku i v tiskové zprávě z ledna 2020 uvádí nepravdivé informace o tom, že „většina území rezervace je tvořena kulturními smrčinami hospodářského charakteru“. Touto lží si odůvodňují intenzivní kácení v rezervaci, která má rozlohu jen 50 hektarů a Správa CHKO umožnila zásahy na 87% její plochy až do 31. 12. 2020. Faktem je ale to, že jen 15 % plochy rezervace tvoří kulturní smrčiny o stáří 60 – 70 let, ale většina destruktivních zásahů je povolena a probíhá v kvalitních, přírodě blízkých lesích (tvoří 72% z plochy rezervace) s porosty starými 180 a 200 let. Je absurdní, že Správa CHKO svými tvrzeními opakovaně snižuje kvalitu těchto porostů a popírá tak vlastní plán péče o rezervaci! Navíc, pokud si Správa CHKO stěžuje na nadlimitní výskyt smrku v rezervaci, pak právě probíhající kůrovcová kalamita jej pomůže přirozeně a zadarmo zredukovat a přitom zachová divoký charakter lokality.

Výjimky Správy k ničení tisíců hektarů chráněných lesů a úspěch nevládek

Ještě závažnější je série celkem 9 výjimek, kterými během roku 2019 Správa CHKO umožnila použití tzv. intenzivních technologií za účelem těžby kůrovcem napadených stromů na téměř 13 000 hektarech chráněné přírody v 1. a 2. zónách CHKO Jeseníky. V praxi to znamená rozsáhlé těžby a holoseče (bez stanovení horního limitu holosečí) s využitím těžké techniky a odvozem většiny dřeva na většině území.

…vedou k poškozování svahů erozními rýhami a k jejich vysušování. Obnova bude velmi složitá.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Společnost přátel Jeseníků

Těžbu na ploše do 1 hektaru Správa CHKO dokonce nepovažuje za holinu a nepožaduje zde ponechat vůbec žádné dřevo! Ve vzácných přirozených horských smrčinách starých 150 let pak povolila těžby na ploše do 0,2 hektaru s odvozem většiny dřeva. Destruktivní zásahy Správa umožnila v takových klenotech jako je masiv Vozky (1 377 m.n.m.) nebo masiv Červené hory a v celém údolí Hučivé Desné s extrémními horskými svahy (vše lesy zvláštního určení a lesy ochranné). Na celém území povolila také asanaci za pomoci jedovatých postřiků.

Taková rozhodnutí nemají s ochranou přírody nic společného a jsou velice vstřícná k těžařům. Rozhodnutí obsahovala řadu věcných pochybení a podali jsme proti nim odvolání k ministerstvu. To v minulých dnech zrušilo hned tři napadená rozhodnutí týkající se území 4 560 hektarů v 1. a 2. zónách, včetně masivů Vozky a Červené hory. Správa CHKO povolení výjimek odůvodnila tím, že zájem na umožnění intenzivního kácení a těžeb převažuje nad zájmem ochrany nejcennější přírody Jeseníků. Upřednostnění zájmu intenzivních těžeb nad ochranou přírody ovšem v podstatě ničím nedoložila a k vyhodnocení této klíčové věci přistoupila velice povrchně a neobjektivně! Ministerstvo proto rozhodnutí Správy zrušilo. Mezitím už se ale na základě chybných rozhodnutí v praxi kácelo, protože Správa CHKO znemožnila odkladný účinek našich odvolání…

Kdo má odpovědnost za ochranu nejcennější přírody a jaké je řešení?

Vedení Správy CHKO dlouhodobě příliš podléhá tlaku lesníků a nadřazuje zájmy těžařů nad zájmy ochrany vzácné přírody. Nese odpovědnost za dosavadní špatná rozhodnutí a za ničení chráněné přírody Jeseníků. Vedoucí Správy CHKO a stejně tak i její ředitel bohužel prosluli svými výroky na obhajobu použití jedovaté chemie v 1. a 2. zónách CHKO a také povolováním plošných komerčních těžeb v evropsky chráněných horských bučinách. V kauze kůrovec ministerstvo zatím celkově přezkoumalo 7 našich odvolání a v 6 případech nám dalo za pravdu, většinou z věcných důvodů. Jak dlouho bude ještě vedení Správy CHKO opakovat chyby na úkor ochrany nejcennější přírody našich hor? Jak dlouho budou neziskové nevládní organizace napravovat chyby úředníků placených z našich daní za (ne)ochranu nejcennější přírody?

A jaký je náš návrh na řešení krizové kalamitní situace v CHKO Jeseníky? Požadujeme, aby na 30% plochy CHKO Jeseníky (1. a 2. zóny) byl respektován zákon o ochraně přírody a zásahy člověka aby zde byly omezeny. Konkrétně to znamená ponechat alespoň 10% nejcennějšího území (rezervace, 1. zóny, nehospodářské lesy) přirozenému vývoji divoké přírody bez lidských zásahů. Na zbývajících 20% území (2. zóny, většinou nehospodářské lesy) pak umožnit zásahy proti kůrovci, ale jen formou včasné asanace malých skupin kůrovcem napadených stromů, bez vzniku holin a bez použití jedovatých chemických postřiků. Apelujeme rovněž na lesníky, aby přestali ztrácet čas a kapacity na zbytečných zásazích v rezervacích a v přirozených horských smrčinách a veškeré síly aby věnovali včasné likvidaci začínajících kůrovcových ohnisek na území 2. zón. A maximum pozornosti je důležité věnovat včasným a účinným zásahům ve 3.zónách, které tvoří 66% plochy CHKO, kde lesníky v jejich činnosti nikdo neomezuje. Nutná je i urychlená změna nepřirozených smrkových monokultur (zejména pak v okolí rezervací) na lesy zdravé, věkově a druhově pestré s převahou buků a jedlí.

Přečtěte si také |

Tomáš Růžička a Michal Servus: Za stav lesů v Jeseníkách opravdu nemůže Správa CHKO