Tomáš Růžička a Michal Servus: Za stav lesů v Jeseníkách opravdu nemůže Správa CHKO
Rezervace v Jeseníkách nejsou zcela bezzásahové
Každé zvláště chráněné území v České republice má zpracovaný plán péče, podle kterého se o něj pečuje. Lze jej popsat jako určitou sérii kroků, pomocí nichž má být v té či oné rezervaci dosaženo kýženého cíle. Vše závisí na tom, co rezervace chrání, kvůli čemu byla vyhlášena. Kroků (potažmo cílů) může být proto celá řada. Od trvalého zasahování, aby se udrželo vhodné prostředí pro existenci konkrétních druhů, přes dočasné zásahy s cílem kupříkladu doplnit některé chybějící dřeviny v lese, až po plné uplatnění přírodních procesů, tedy ponechání bez péče člověka.
Národní přírodní rezervace Rejvíz není zcela bezzásahovým územím a podle platného plánu péče je cílem porosty v okrajových částech rezervace postupně přeměnit na přírodě blízké smíšené lesy. Takzvaným „předmětem ochrany“ jsou tu mimo jiné podmáčené a rašelinné smrčiny, jinými slovy rezervace byla kvůli nim vyhlášena a snaží se je zachovat do budoucna. AOPK ČR, Správa CHKO Jeseníky nedávno povolila v okrajovém sto metrů širokém pásu podél lesní cesty odkornit kůrovcem napadené stromy „na stojato“, případně ty, které se odkornit nastojato nedají, i pokácet. Všechny stromy ale musí zůstávat na místě, s cílem neochudit zdejší ekosystém o jeho důležitou složku – tedy mrtvé dřevo. Více než čtyři pětiny plochy lesů v rezervaci (82 %) jsou ze zásahů zcela vyloučeny. Kdo území navštívil, jistě viděl, že zde k poškozování zdejších podmáčených a rašelinných smrčin, které má rezervace na rozdíl od monokulturních hospodářských smrkových porostů chránit, nedochází. Paradoxem mimochodem je, že kritizované rozhodnutí pro NPR Rejvíz je mnohem přísnější než předchozí pravidla – až do roku 2017 bylo v rezervaci bezzásahových pouze 23 % lesních porostů.
Ani přírodní rezervace Suchý vrch není celoplošně bezzásahovým územím. Je cenná především svými borovými porosty na skalách a sutích, některé borovice jsou starší než tři sta let. Významná je i kvůli vegetaci rostoucí na povrchu skal a balvanů. Nelze také nezmínit, že Suchý vrch je především významná paleontologická lokalita. Cenné partie, které pokrývají zhruba 13 % plochy území, jsou samozřejmě ponechány bez lidských zásahů. Většina území je ale tvořena kulturními smrčinami hospodářského charakteru (90 % smrk ztepilý), které sem začleněny mj. z důvodů územní celistvosti. V těchto částech není proto cílem okamžitá bezzásahovost, nejdříve by mělo dojít alespoň k částečné přeměně na lesy s pestřejším druhovým složením. Pravidla nastavená pro asanaci kůrovci napadených stromů tento cíl respektují a jdou mu vstříc. Jedním z nich je, aby při likvidaci kůrovce zůstala na ploše stát alespoň polovina stromů. Část z nich je tedy zbavována kůry nastojato horolezci, bez pokácení, část kácena a odkorňována na zemi. Dojde tak k rozvolnění hustých smrkových lesů a tím k přísunu tepla a světla pro mladé jedle, modříny a borovice, které čekají na svou příležitost. Kůrovci opuštěné stromy zůstávají stát, veškerá dřevní hmota se ponechává na místě a už vůbec zde nevznikají holiny. Se zvoleným přístupem se ztotožnilo i MŽP, což lze dovodit z jeho aktuálního rozhodnutí (vydáno 6. 12. 2019), které s podrobným vysvětlením zamítlo odvolání Společnosti přátel Jeseníků, z.s.
Lesy v CHKO jsou většinou hospodářské
Území CHKO je rozděleno do čtyř zón, které reflektují různé stupně ochrany. Nutno podotknout, že 74 % lesů v CHKO Jeseníky jsou lesy hospodářské. Majoritně zde hospodaří stát, tj. Lesy České republiky, s. p. (61 %), dále soukromí či obecní vlastníci (celkem 39 %). Na každém majetku, který je v překryvu s chráněným územím, platí určitá omezení, a v závislosti na stupni ochrany různá pravidla, CHKO Jeseníky nevyjímaje. Několik přísných pravidel bylo stanoveno právě ve zmiňovaných 11 výjimkách týkajících se zasahování proti kůrovci v 1. a 2. zóně. Vlastníci lesů totiž předpokládají, že by se gradace kůrovce mohla z Nízkého Jeseníku ve větší míře přesunout v dalších letech i do vyšších poloh CHKO Jeseníky a zažádali si o výjimku pro tuto činnost s předstihem. Správa CHKO jim po zvážení všech okolností povolení vydala, nicméně každá výjimka obsahuje několik podmínek. Vlastníkům se například nařizuje ponechat určité množství dřeva na místě k rozpadu, aby posloužilo jako prostředí pro celé spektrum organismů, v přirozených horských smrčinách nad 1100 m n. m. nesmí vzniknout vytěžená plocha větší než 0,2 ha atd.
Ponechat všechna území, pro která byly výjimky uděleny (zhruba 13 200 hektarů), zcela bez zásahů ochrana přírody nevidí jako vhodnou variantu. Zonace, a především vymezení 2. zóny CHKO Jeseníky mělo a má své specifické důvody. Šlo především o uchování rozsáhlého kompaktního klidového území bez rušivých vlivů spojených se zástavbou, rizikem nekontrolovaného rozvoje turistické infrastruktury apod. Ona kompaktnost (či obráceně malá fragmentace) zonace v Jeseníkách má však i svou druhou stránku a tou je začlenění rozsáhlých území s nevhodnými smrkovými monokulturami do 2. zóny. Obecně jsou 2. zóny považovány za území s převažující přirozenou dřevinnou skladbou, z výše uvedeného je však zřejmé, že v Jeseníkách je to trochu jinak. To je tedy příčinou toho, proč nelze např. v 650 metrech nad mořem hovořit o smrkových horských lesích, když v přirozené dřevinné skladbě by zde zcela dominoval buk s příměsí jiných dřevin.
V případě, že bychom tady rezignovali na zasahování proti kůrovci, pravděpodobně by došlo k jeho rychlému rozšíření a odumření horního stromového patra lesů na velké ploše v relativně krátké době. Asanaci kůrovce zde AOPK ČR chce umožnit především proto, aby se rozpad lesů co nejvíce zpomalil.
Vzhledem k historii vzniku těchto lesů a jejich současnému stavu je nutno uvažovat s variantou, že k tomuto rozpadu dojít může, otázkou je právě rychlost. Jako smysluplné řešení se tedy jeví získat čas a umožnit vznik druhově pestřejších, pokud možno nestejnověkých a tím i ekologicky stabilnějších lesních porostů. Ve druhých zónách se i nadále předpokládá lesnické hospodaření a zde vyvstává druhý důvod pro umožnění opatření ochrany lesa v těchto porostech. Majiteli/správci lesa by velké množství souší znemožnilo porosty opětovně obhospodařovat, tzn. provádět zejména jejich obnovu a výchovu. Tím by byla hospodářská činnost prakticky vyloučena. Proto ono udělení výjimek, ovšem s určitými podmínkami, které vlastník musí splnit. Není tajemstvím, že státní ochrana přírody tu „tančí mezi vejci“ - vlastníci se proti uděleným výjimkám též odvolali, samozřejmě z úplně jiných důvodů než nevládní organizace.
Legislativní vsuvka a historické okénko
Je jasné, že zasahování proti kůrovci v těch nejcennějších porostech musí být vyloučeno, či omezeno přísnými podmínkami. Právě to AOPK ČR, Správa CHKO Jeseníky dělá. Zároveň lesní zákon ale vlastníka nutí proti kůrovci zasahovat aktivně. To kontroluje Česká inspekce životního prostředí a za nedodržování lesního zákona sází vysoké pokuty. V Jeseníkách aktuálně řeší podněty od nevládních organizací na nedostatečnou a pozdní asanaci kůrovcových stromů – podání jsou směřována na soukromé církevní majetky. Jde o porosty ve 2. zóně CHKO. Stejné nevládní organizace, které dávají podněty na nedostatečnou asanaci kůrovce ve 2. zónách CHKO, se ovšem zároveň odvolávají proti rozhodnutím majícím účinnou asanaci kůrovcových stromů ve 2. zónách umožnit. V takovém přístupu se opravdu jen velmi těžko orientuje.Přísná pravidla pro asanaci kůrovci napadených stromů byla v některých rezervacích naposledy nastavena v roce 2015 (jinak tato pravidla jsou v jesenických rezervacích uplatňována od roku 2004). V této době se žádná z nevládních organizací proti vydaným rozhodnutím (výjimkám) neodvolala. Jejich princip spočíval ve vymezení částí, v nichž nebylo zasahování povoleno, a rovněž částí, kde byl umožněn různý způsob asanace s ohledem na „biologickou hodnotu“. Konkrétně v národní přírodní rezervaci Rejvíz Správa CHKO situaci vyhodnotila a rozhodla se podmínky nastavené v roce 2015 ještě zpřísnit. Novým rozhodnutím omezila zásahy proti kůrovci jen do okrajového pásma rezervace, kde jsou méně hodnotné nepůvodní smrčiny a porosty jsou v bezprostředním kontaktu s církevními lesy. Náhle se probudivší NGO - Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha - se proti tomuto omezení odvolaly a uspěly, byť z formálních důvodů. Nikdy totiž nešlo ze strany MŽP jako odvolacího orgánu o výhrady ve smyslu, že by vydání výjimky poškodilo předmět ochrany. Proto jsou mediálně prezentovaná „vítězství“ některých neziskovek někdy až komická. Některé zrušené správní akty totiž nedávají za pravdu nikomu, ale jsou opřeny o formální nedostatky. Budiž. Ale pak zhusta platí předchozí udělené výjimky, které umožnují vlastníkům i razantnější přístup k asanaci. A ten opravdu nechce nikdo.
Je jasné, že ochrana přírody by měla obecně v rezervacích usilovat o bezzásahový režim a či provádění asanačních těžeb v minimálním rozsahu. O tom není sporu. Jak bylo naznačeno výše, ne vždy je to ale nejvhodnější cesta. Musí se zvážit význam a potřeby vlastního předmětu ochrany a s tím související dlouhodobá strategie, kterou definuje plán péče, ale i stav okolních navazujících porostů a další rizika.
V řadě diskuzí o přístupu ke kůrovci v chráněných územích zaznívá opakovaně teze, že nelze najít to nejlepší řešení, ale prakticky vybíráme to nejlepší ze všech špatných. Pro Jeseníky jistě všichni chceme jen to nejlepší. Jako zástupci státní ochrany přírody jsme ale přesvědčeni, že tou cestou není ponechání většiny hospodářských lesů bez zásahu, ale za současné situace aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, jejich včasná sanace a zpomalení plošného rozpadu smrkových porostů, aby tady v budoucnu mohl růst pestrý a různověký les.
Přečtěte si také |
Ondřej Bačík: Pohádky a nepravdy vedení Správy CHKO o situaci v Jeseníkách
reklama
Dále čtěte |
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci Online diskuse
Všechny komentáře (37)
Lukáš Kašpárek
30.1.2020 07:59Jen tak něco k dokreslení toho, co nám tu tito státem řízení zločinci tvrdí:
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mzp-zrusilo-opatreni-chko-pro-lesnicke-zasahy-na-rejvizu-ctk
Tady pak reálné záběry z míst zásahů a popis situace.
https://www.npjeseniky.info/lesni-hospodareni-v-jesenikach/negativni-priklady-/
Správa CHKOJ je loutkovou složkou státu, který jen předvádí nechuť starat se o vzácná území jako jsou Jeseníky. Ona to vlastně ani není nechuť, ale záměr... Jeseníky totiž ochranu mít nemají, protože je zde obrovský tlak těžařské (a jiných) lobby vytřískat z Jeseníků co nejvíc peněz. O nic jiného v Jeseníkách nejde....
Mimochodem... správa CHKOJ nikdy nerespektovala plán péče o toto chráněné území.... nerespektuje vlastní zřizovací dokument, který správě ukládá, jak se o území starat. Jsem očitým svědkem těchto prasáren, protože jsem byl na několika jednáních s těmito šmejdy. S těmito, co vždy úzkostlivě odmítali tato jednání zaznamenávat do záznamu, aby se veřejnost nemohla dozvědět pravdu. Aby potom mohli psát tyto lži a manipulace a nikdo (kromě pár lidí) nemohl vědět o co tu jde.
A poslední věc.... správa CHKOJ se snaží vyvolat dojem, že proti jejímu trestuhodnému chování protestují jen ekologické organizace.... ale tak to není.... je i několik studií, znaleckých posudků a jiných snah od odborníků na lesnictví a lesní ekosystémy několika našich univerzit a vysokých škol dokládajících škodlivost a často i protiprávnost jednání CHKOJ.
Ten kdo tu dělá věci špatně a nehraje čistou hru je správa CHKOJ..........
Milan Milan
30.1.2020 08:08Pavel Hanzl
30.1.2020 09:10 Reaguje na Milan MilanLukáš Kašpárek
31.1.2020 07:06 Reaguje na Pavel HanzlLukáš Kašpárek
31.1.2020 07:07 Reaguje na Lukáš KašpárekAlena Lyskova
30.1.2020 09:33Jeden rok se kácelo příští rok se sázelo všechno měli na starosti lesníci nikdo jim do toho nekecal byli to odborníci rozuměli lesu.
V současné době do lesního hospodaření mluví kde kdo a výsledek je vidět. Dobrá zjistilo se, že smrk už není ideální pro naše území není problém vysazovat více smíšený les. Je třeba reagovat rychle a pracovat aby se výsledek dostavil co nejdříve třicet let není žádná dlouhá doba, neměli bychom vzájemně se nenapadat.
Pavel Hanzl
30.1.2020 09:49 Reaguje na Alena Lyskova
Karel Zvářal
30.1.2020 10:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.1.2020 12:44 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
30.1.2020 13:07 Reaguje na Pavel HanzlLukáš Kašpárek
31.1.2020 07:11 Reaguje na Jiří SvobodaJarek Schindler
31.1.2020 14:57 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Svoboda
3.2.2020 15:17 Reaguje na Jarek SchindlerJiří Daneš
30.1.2020 16:02 Reaguje na Alena LyskovaLukáš Kašpárek
31.1.2020 07:12 Reaguje na Jiří DanešLukáš Kašpárek
31.1.2020 11:37 Reaguje na Jarek SchindlerJiří Daneš
30.1.2020 16:09 Reaguje na Alena Lyskova
Miroslav Vinkler
30.1.2020 10:07Na první pohled článek působí oprávněným názorem orgánu ochrany přírody AOPK ukázat zelené potížisty ve správném světle. Věc se má ale naprosto jinak a podívejme se otázku nezaujatě a objektivně.
Všechna povolení k udělení výjimek v nejcennějších částech SCHKO Jeseníky nesou podpis jednoho muže. Ředitele správy Mgr. Petra Šaje. Proč se nám pan ředitel schoval a za sebe nechá mluvit dvě jiné osoby?
Mgr.Růžička se nalézá v Praze na ústředí AOPK a je šéfem odd. vnějších vztahů. Pan ředitel Servus sídlí v Olomouci ,je šéfem regionu a spadá pod něj Správa CHKO Jeseníky. Jeden to má na Praděd 359 km, druhý 72 km. Na Praděd ovšem vidí z okna pouze neprávem opomíjený Mgr. Šaj, který se o kácení (zbytečné?) zasadil.
Nehodlám dělat soudce zda námitky Hnutí Duha nebo Přátel Jeseníků byly nebo nebyly oprávněné a zda udělené výjimky byly rozhodnutím správným.
Kdysi jsem si myslel, že státní ochranáři jsou lidé odborně zdatní a k povolání je přivedla láska k přírodě a poznání, že životní prostředí si musíme chránit. Poté, co jsem se osobně seznámil s praktikami výše uvedeného ředitele CHKO Jeseníky si to už nemyslím.
Dokonce mohu prohlásit, že výkon státní správy v podání jmenovaného přinesl na území katastru obce Nový Malín (Šumperk) více škody než užitku.
Konkrétně:
- udělení výjimek k záborům půdy pro výstavbu RD v území CHKO pro zcela pochybný investorský záměr v rámci probíhající změny územního plánu. Zcela veřejně nabízeny pozemky na RD v ceně 1000-1500Kč/m2 mimo hranice zastavitelného území a rychlé udělení výjimky
- udělení výjimky pro technickou stavbu na území EVL Údolí Malínského potoka ( zcela nesmyslně, neodpovědně a nezákonně) Podána žaloba na zrušení územního rozhodnutí ,kterou soud přijal, ale ve věci ještě nerozhodl
Nevládní, neziskové organizace jsou v očích SCHKO Jeseníky škodlivým plevelem a podle toho k nim musíme přistupovat.
Vypracovali jsme solidní návrh na společný postup vlastníků lesů, obce, SCHKO a našeho spolku , kterým měla být řešena preventivní ochrana EVL proti dopadům klimatické změny.
Pan ředitel však veškeré iniciativy odmítl a nejvíce ho zajímalo, jak jsme si mohli dovolit napsat tehdejšímu mpř. Evropského výboru pro životní prostředí Pocovi (ČR ) stížnost právě na správu ve věcí stavebního zásahu do EVL.
Kdybych se ocitl v situaci, že si musím vybrat mezi vstupem do dveří A nebo B , kde se bude rozhodovat o mé existenci, určitě bych zvolil dveře,kde byl nápis Přátelé Jeseníků a Duhy a dveře označené nápisem CHKO Jeseníky- Mgr.Šaj , bych velkým obloukem obešel.
Ne proto, že Přátelé a Duha jsou odborně vždy nejlepší. Ale proto,že ochranu přírody myslí upřimně, jsou poctiví a jejich morální kredit je někde úplně jinde.
Svého času jsem panu řediteli podal návrh, aby se AOPK/SCHKO začala pravidelně scházet s aktivními spolky a iniciativami k ŽP . A tam abychom diskutovali a jednali o všech problémových otázkách a pokoušeli se najít řešení . Ke kůrovci, k územnímu plánování , k účasti dotčené veřejnosti na ochraně přírody apod.
Jak to dopadlo ? Ani neodpověděl.
Pana ředitele Servuse si vážím, protože i SCHKO Litovelské Pomoraví jde podstatně jiným lepším směrem než to chodí v Sudetech. Ale i on by měl vycházet z vlastních poznatků a informací z druhé strany a neměl by trpět přílišnou důvěřivostí směrem k Jeseníku.
Určitě by se na stránkách Ekolistu lépe vyjímalo sdělení o společném setkání AOPK/region Olomouc s ekologickými spolky a výsledcích jejich setkání než je PR článek výše uvedený.
Věřím, že by to byl postup správný a výhodný pro všechny strany.
Milan Milan
30.1.2020 13:05 Reaguje na Miroslav VinklerJarek Schindler
31.1.2020 14:40 Reaguje na Miroslav VinklerCHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 a hranice byly dost velkoryse vytyčeny po silnicích vedoucích okolo masivu Jeseníků a zasahující přitom i intravilány obcí. V mnoha případech hranice rozdělují přilehlé obce na dvě části. Na jedné straně silnice stojí domy v CHKO , na druhé již mimo oblast. Myslím si, že je naopak ke cti CHKO skutečnost, že se zbytečně nekomplikoval rozvoj dotčených obci a neztěžoval se život místním lidem. Ten nejcennější předmět ochrany přírody v Jeseníkách leží přece jenom někde jinde než v polích okolo obcí. Takže ve věci změn územního plánu ve vaší obci a záboru zemědělské půdy snad v první řadě rozhoduje místní zastupitelstvo. Nevím kolik různých dalších institucí se k tomu u nás vyjadřuje ale pokud to schválí a nevadí to ani místně příslušnému orgánu inspekce životního prostředí tak opravdu nevím, proč by s tím měla mít SCHKO problém. S tou retenční nádrží je to asi stejné. I kladné posudky se dají rozporovat. Člověk se až směje kolik se najednou v dotčené oblasti objeví ohrožených živočichů. Nejsou náhodou v dosahu té nádrže zemědělské pozemky s melioracemi? Bohužel, v případě SCHKO vás asi těžko někdo může i z důvodu vaší angažovanosti, považovat za nestranného.
Miroslav Vinkler
31.1.2020 16:23 Reaguje na Jarek SchindlerCo je to zonace NP a CHKO přece ví každý návštěvník Ekolistu a mě o tom nemusíte přesvědčovat.
O územním plánu nerozhoduje zastupitelstvo, ale pořizovatel. Zastupitelstvo ÚP pouze schvaluje (viz stavební zákon). Potom si nepleťte pojmy ČIŽP - ta se k tomu už nevyjadřuje vůbec - , ale naopak dotčeným orgánem ochrany přírody je právě Správa CHKO.
Zde pouze dodávám, že nás Správa ujistila :-) , že už se toho povolilo dost a další výjimky nebudou. (haha).
S nádrží jste také vedle jako jedle. Existuje něco jako Metodické doporučení AOPK ČR ke stavbám vodních nádrží . Top expertem je Ing.Just Tomáš (AOPK, kraj Středočeský), autor zmiňované metodiky.
Nic z toho vámi obdivovaný ředitel nedodržel.
Možná něco málo ví o zákonu 114/1992 Sb. , zákon o ochraně přírody a krajiny.
Jeho praktická a teoretická orientace v otázce územního plánování a umísťování technických staveb v území neodpovídá znalostem vyžadovaných zákonem k řádnému výkonu funkce pracovníka AOPK ČR.
Jarek Schindler
2.2.2020 12:26 Reaguje na Miroslav VinklerČIŽP , tady máte zase pravdu. Opravuji AOPK.
K RN se snad vyjadřuje více subjektů a pro schválení je potřeba více „lejster“ než jen povolení CHKO. Vyjádření správce toku, biologický průzkum s vyjádřením o dopadu na ŽP. Zase to nakonec schvaluje obecní zastupitelstvo.
A mnou obdivovaný ředitel? Tak to určitě ne. Jen nesnáším takové „nestranné“ manipulace. Naopak vaše hodnocení ekoaktivistů jako „upřimných, poctivých s morálním kreditem někde úplně jinde“ mi zní spíš jako agitka z padesátých let. .A častá fluktuace ředitelů? No , řekl bych že se ekoaktivisté také inspirovali v minulosti. Kdo nejde s námi jde proti nám a musí být náležitě odměněn. Tady vyměněn. To tu bohužel již také bylo.
Miroslav Vinkler
2.2.2020 14:28 Reaguje na Jarek Schindler99% zastupitelů vůbec neví o co jde a orientují se podle svého přesvědčení,nejčastěji stranického.
Tady však problém není, v podstatě každý má možnost nechat přezkoumat ÚP u správního soudu.
K retenční nádrži:
Problém je v novele stavebního zákona, která odebrala spolkům právo účastnit se územních řízení podle stavebního zákona, přestože se může jednat v řízení o zákonem chráněné přírodní prvky.(vodní toky, les atd.),které jsou dotčeny záměrem investora. Novela byla sice napadena u Ústavního soudu, který je však více než dva roky nečinný. A pokud nejste účastník řízení , nemůžete vlastně nic, i kdybyste měl stokrát pravdu.
Měl jsem možnost poznat řadu lidí se vztahem k ŽP (u vás ekoaktivistů) , kteří se na úkor svého osobního i pracovního života snažili o to, aby ochrana ŽP nebyla pouhou frází, ale aby se alespoň dodržoval zákon.
Není mi znám jediný případ,kdyby takový člověk "zázračně" zbohatl na eko-byznysu.
Na rozdíl od politiků různého zrna či správně usměrněného úředníka.
Miroslav Vinkler
30.1.2020 16:51, můžete se seznámit s důvody zrušení výjimek.
Ministerstvo shledalo, že agentura pochybila nejen formálně /posoudila podání LČR jako jedinou žádost, ačkoli dle jejich obsahu se jedná o dvě samostatné žádosti s rozdílným předmětem daným rozdílným územím, pro které jsou výjimky požadovány / , ale i materiálně / z odůvodnění napadeného rozhodnutí ani ze spisového materiálu nevyplývá, z jakých podkladů při hodnocení existence jiného veřejného zájmu a jeho převahy nad zájmem ochrany přírody agentura vycházela a jakými úvahami a kritérii se řídila. Napadané rozhodnutí postrádá vyhodnocení veškerých negativních vlivů asanačních zásahů proti kůrovcům na dotčené lesní porosty v CHKOJ , je nepřezkoumatelná rovněž správní úvaha týkající se převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody./
Cože nám to v článku pánové tvrdili ?
"Náhle se probudivší NGO - Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha - se proti tomuto omezení odvolaly a uspěly, byť z formálních důvodů. Nikdy totiž nešlo ze strany MŽP jako odvolacího orgánu o výhrady ve smyslu, že by vydání výjimky poškodilo předmět ochrany."
==============================================================
Každý ať si udělá vlastní názor na kvalitu práce Správy v Jeseníku.
Lukáš Kašpárek
31.1.2020 07:16 Reaguje na Miroslav VinklerOndřej Bačík
31.1.2020 13:22Řadu klíčových faktů ve svém dlouhém příběhu neuvedli. Společnost přátel Jeseníků na rozdíl od nich bude za vlastní peníze tato cenná území chránit. Podali jsme sadu odvolání proti chybným rozhodnutím Správy CHKO, která pak posuzuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). A ze 6ti doposud vydaných rozhodnutí ze strany MŽP, v 5 případech MŽP DALO ZA PRAVDU NÁM a zrušilo rozhodnutí Správy! A nikoliv jen z formálních důvodů!
To je REÁLNÁ VIZITKA neschopnosti vedení Správy CHKO. Zdá se, že tito úředníci již zapomněli, že jsou placeni z našich peněz za zajištění ochrany přírody a ne za její ničení...
Jarek Schindler
31.1.2020 15:43 Reaguje na Ondřej BačíkOndřej Bačík
31.1.2020 20:40 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.2.2020 23:59 Reaguje na Ondřej BačíkOndřej Bačík
2.2.2020 12:03 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
2.2.2020 13:45 Reaguje na Ondřej BačíkO zájmech těžařské lobby nehodláte spekulovat? Je vidět, že vám to ale nebrání ve spekulacích o veliké vstřícnosti CHKO k zájmům lesníků a těžařů.
A vašich 30%. To jsou jen další možná kůrovcová ohniska a způsob jak kůrovce rozšířit i tam, kde zatím není.Atd. V jedné věci máte ovšem pravdu. S eko.... je to vždy ztráta času.
Miroslav Vinkler
31.1.2020 17:07a dalo za pravdu Hnutí DUHA i Společnosti přátel Jeseníků.
Zde cituji z rozhodnutí :
V daném případě v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela absentuje správní úvaha týkající se reálně hrozících konkrétních důsledků asanace kůrovcových stromů jako intenzivní technologie na možné podstatné změny v biologické rozmanitosti a struktuře a funkci ekosystémů, ale i na možné ovlivnění vodního režimu či půdního povrchu a veškeré funkce lesa."
Což je materiální pochybení v rozhodnutí Správy, a nikoli pochybení formální.
Zdá se , řečeno tenisovou terminologií, že Správa CHKO Jeseníky "chytla kanára."
