https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/opatrne-s-pesticidy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Šuta: Opatrně s pesticidy

3.3.2009
Když Evropská komise (EK) v polovině roku 2006 zveřejnila návrh směrnice a strategie k dosažení udržitelného používání pesticidů, usilovala hlavně o snížení závislosti zemědělců na pesticidech. V lednu 2009 Evropský parlament „pesticidový balíček“ schválil. Přináší řadu podstatných změn pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí, ze záměru snížit závislost na pesticidech toho ale moc nezbylo.
 
Používání pesticidů v jednotlivých členských státech EU se liší, protože v každém z nich je jinak strukturováno zemědělství, mají různé klimatické podmínky a používání pesticidů odlišně regulují. Podle komise se tak v zemích EU podstatně lišila i úroveň ochrany zdraví lidí a životního prostředí. „Pesticidový balíček“ měl právě trend, kdy mezi státy unie rozdíly v užívání pesticidů rostly, zvrátit.

Rizika pesticidů

Jako pesticidy jsou označovány účinné látky a přípravky, které ovlivňují základní procesy v živých organismech, a proto jsou schopné ničit nebo regulovat „škodlivé“ organismy. Nejčastěji se používají v zemědělství nebo k regulaci růstu rostlin mimo zemědělskou půdu. Pesticidy ovšem můžou mít závažné dopady na lidské zdraví i na životní prostředí. Unikají do vody, do vzduchu a do půdy, kde představují riziko pro necílové rostliny, volně žijící živočichy, půdní ekosystémy, kvalitu povrchových a podzemních vod i pro biologickou rozmanitost obecně. Za značně vysoké je v současnosti v EU považováno hlavně znečišťování vody. Mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují množství pesticidů několikanásobně přesahující limitní hodnotu 0,1 mg/l. Z toho plynou například vysoké vodárenské náklady na úpravu vody, kterou následně pijí miliony Evropanů. Nemalé náklady jsou spojeny taky s monitorováním obsahu pesticidů v povrchových a podzemních vodách.

Pesticidy ohrožují i lidské zdraví. Jednak přímo při jejich výrobě a užívání, jednak nepřímo – například spotřebitelé je konzumují v potravinách a ve vodě, do kontaktu s nimi přicházejí obyvatelé v okolí míst aplikace atd. Zdravotní a ekologická rizika pesticidů jsou vyhodnocována během jejich povolování, EK ovšem přiznala, že dosud není k dispozici vědecká metoda, kterou by bylo možné uspokojivě posoudit účinky směsi chemikálií (tzv. koktejlový efekt), a proto zatím není možné vyhodnotit celkový vliv všech používaných látek na lidské zdraví a na životní prostředí. Působení pesticidů na lidské zdraví přitom může mít značné účinky. U lidí, kteří jsou pesticidům vystaveni při jejich výrobě a aplikaci, může dojít k široké škále otrav, ale i kožních, nervových a dýchacích onemocnění. Při dlouhodobém vystavení nízkým dávkám pesticidů zase hrozí např. rozmanité typy rakoviny, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti, alergie, narušení imunity atd. Rizika vyplývající z nepřímého vystavení pesticidům v důsledku jejich rozprašování nebo neodbouraných zbytků v potravinách či vodě pak můžou být zvlášť vysoká například mezi obyvateli zemědělských oblastí, u nemocných lidí nebo u dětí.

Bohulibé cíle

Obecným cílem strategie, kterou schválila EU, je proto dosáhnout udržitelnějšího používání pesticidů prostřednictvím značného snížení jejich rizik, ovšem při zachování nutné ochrany plodin. Konkrétně se strategie hlásí k těmto cílům:
- snížit nebezpečí a rizika pro zdraví a životní prostředí v souvislosti s používáním pesticidů
- zlepšit kontroly používání a distribuce pesticidů
- snížit hladiny škodlivých účinných látek pesticidů (např. nahrazováním nejnebezpečnějších látek bezpečnějšími alternativami, včetně nechemických)
- podpořit zemědělství s nízkými vstupy nebo bez použití pesticidů
- zavést systém monitoringu naplňování cílů strategie, včetně stanovení vhodných indikátorů.

Evropská komise očekává, že „pesticidový balíček“ může snížit používané množství pesticidů o 11–16 %, tedy asi o 31–44 tisíc tun účinných látek ročně. Z toho by se úspory pro zemědělce měly pohybovat mezi 0,7–1,1 miliard euro ročně. Strategie celkově počítá se vznikem asi 3000 nových pracovních míst v EU. Podle nejpesimističtějšího scénáře by sice mohlo zaniknout asi 1700 míst ve výrobě a distribuci pesticidů, tato ztráta by ale měla být vyrovnána vytvořením nových míst v jiných odvětvích. Podle komise by měl „pesticidový balíček“ přinést prospěch zvláště uživatelům pesticidů, spotřebitelům a životnímu prostředí. Navíc by měl rovněž podpořit výzkum a inovaci tlakem na vývoj selektivnějších účinných látek a nechemických metod ochrany před škůdci.

Letecká aplikace

Velký spor vyvolala snaha o zákaz leteckého rozprašování pesticidů. Kompromisní schválený text sice nakonec zakazuje používání leteckých postřiků, ale za určitých podmínek může být na základě žádosti udělena výjimka. Proti povolení leteckých postřiků se stavěly hlavně organizace zdravotníků a ochránců životního prostředí, které upozorňují na to, že při leteckém postřiku je téměř nemožné řádně dávkovat pesticidy, protože jejich rozptyl do okolí ovlivňuje celá řada faktorů. Letecky aplikované pesticidy také mohou snadněji putovat na místa, kde jejich působení není žádoucí, a tak ohrožovat zdraví lidí i životní prostředí. Pobouření vyvolalo zejména ustanovení, že pokud příslušné orgány žadateli včas neodpoví, je podaná žádost považována za udělenou výjimku a žadatel může začít letecky postřikovat. To v mnoha zemích může otevírat dveře korupci, protože pro úředníky nebude problém udělit výjimku tím, že za úplatek problematickou žádost o výjimku „zapomenou“ zamítnout.

Podobně ostrý spor se mezi politiky rozhořel i o to, zda má „pesticidový balíček“ zakázat používání pesticidů na veřejných prostranstvích. Nakonec se v kompromisní podobě podstatně omezuje používání pesticidů v obytných oblastech, v parcích, ve veřejných zahradách, na sportovištích a na rekreačních plochách. Zvláštní pozornost je věnována nejzranitelnějším skupinám ve společnosti, tedy dětem a už nemocným lidem. Proto se omezení aplikace pesticidů týká taky školních areálů, dětských hřišť a okolí zdravotnických zařízení, jako jsou polikliniky, nemocnice, rehabilitační centra nebo lázeňské areály.

Kvůli ochraně vodních toků, zdrojů pitné vody a vodních organismů nová legislativa rovněž zavádí tzv. nárazníková pásma, ve kterých nebude možné pesticidy používat ani skladovat. Překvapivě bylo schváleno i ustanovení, že by ochranné zóny měly být zřízeny i v blízkosti cest a železničních tratí.

Zákaz těch nejnebezpečnějších

Patrně nejpodstatnější změnou, kterou „pesticidový balíček“ přinesl, je zákaz pesticidů s mutagenními (narušujícími genetickou informaci), karcinogenními (rakovinotvornými) a reprotoxickými (toxickými pro reprodukční systém) účinky, jakož i pesticidů narušujících endokrinní systém (endokrinní disruptory). I když i ty mohou získat výjimku na dalších pět let, pokud se prokáže, že jsou nezbytné v boji proti škůdcům vážně ohrožujícím zdraví rostlin. Podle odborného posudku švédského inspektorátu pro chemické látky (KEMI) by tak mohly být z trhu staženy přibližně dvě desítky nejnebezpečnějších látek.

Pesticidy imunotoxické (narušující obranyschopnost) a s vývojovou neurotoxicitou (narušující vývoj nervové soustavy) jsou zařazeny na seznam „kandidátů pro náhradu“, které mají být nahrazeny bezpečnějšími alternativami, pokud takové budou existovat. Evropský parlament zároveň prosadil, aby byla doba nahrazování zkrácena z pěti na tři roky. Vůbec nejtvrdší politická bitva se vedla o tzv. zónovou autorizaci (povolování) pesticidů v EU. Ta počítala s rozdělením Evropské unie do tří zón, v nichž by jednotlivé státy byly povinny akceptovat autorizaci pesticidu provedenou v kterékoli jiné zemi zóny. Opatření mělo ušetřit chemickému průmyslu náklady spojené s autorizací pesticidů, ale bylo kritizováno z politických i praktických důvodů. Kritiky bylo zpochybňováno omezení pravomoci jednotlivých členských států regulovat užívání pesticidů na vlastním území, ale taky to, že systém zařazuje do stejné zóny klimaticky tak rozdílné lokality, jako je Kypr v jižním Středomoří a Bretaň na severu Francie. V natolik rozdílných podmínkách se totiž můžou podstatně lišit i zdravotní nebo ekologická rizika použití stejného pesticidu. Komise nakonec zónový systém obhájila, ovšem europoslancům se podařilo prosadit možnost členských států na svém území autorizaci pesticidu z jiné země téže zóny odmítnout na základě odlišných zemědělských či environmentálních podmínek, ovšem pouze ve lhůtě 120 dní.

Co bude dál?

Reálné dopady „pesticidového balíčku“ na ČR je zatím velice obtížné hodnotit. Schválená směrnice totiž celou řadu praktických rozhodnutí ponechává na národní úrovni v rámci vypracování tzv. národních akčních plánů. Ty budou obsahovat kvantitativní cíle, konkrétní opatření i harmonogram jejich zavádění. Mají obsahovat i opatření pro podporu integrované ochrany rostlin (IPM – intagrated pest management) a alternativních metod kontroly škůdců. Poslanci Evropského parlamentu se však nakonec vzdali svého požadavku z prvního čtení, aby cílem národních plánů bylo snížení spotřeby pesticidů o 50 % do roku 2013.

Podoba „pesticidového balíčku“ schválená europoslanci musí být ještě formálně odsouhlasena Radou EU složenou ze zástupců členských států, které v současnosti předsedá ČR. Nicméně schválená podoba je výsledkem politické dohody představitelů Evropské komise, europarlamentu a Rady EU z poloviny prosince 2008, proto se neočekávají žádné komplikace ani změny. Z mého pohledu je evropský „pesticidový balíček“ opatrným krokem správným směrem. Pro situaci v ČR teď bude klíčový přístup ministerstev zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví k přípravě a následnému prosazování národního akčního plánu. Do jeho přípravy by podle mého názoru měla být zapojena i veřejnost. Bude pak záležet na aktivitě zdravotníků, spotřebitelů a ochránců životního prostředí, zda se jim podaří obhájit své zájmy a vyvážit soustředěný tlak vlivné a dobře zorganizované agrární a agrochemické lobby.

Článek je převzat z tištěného Ekolistu 02/2009.


reklama

Miroslav Šuta
Autor je odborným konzultantem pro oblast ekologických a zdravotních rizik.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist