Ivan Sommer: Opilé stromy v okolí Tlustce
K tomuto záměru se nevyskytly žádné významné námitky, pouze v závěru veřejného projednávání vystoupil pan Šimonek (jako občan) s dlouhým projevem, že požaduje v podstatě okamžitě ukončení těžby, protože to ohrožuje jeho majetek.
I když s odstupem času se mi již mnohé podrobnosti z paměti vytratily, pamatuji si na návštěvu se spolupracovníky v domě pana Šimonka. Trhliny, které nám ukazoval, byly na rozhraní stěn a stropu a nasvědčovaly posunu podloží, což se potvrdilo z map sesuvných území. Kolem Tlustce jsou totiž samovolně se pohybující svahy, jak demonstroval i znalec při veřejném projednání na výskytu tzv. opilých stromů. Jestliže se totiž podloží posune, strom se nachýlí a pak opět roste přímo. Výsledkem je zvláštní lomený tvar. Podle znalce docházelo k samovolným sesuvům ještě před zahájením těžby a nejsou vyloučeny ani v budoucnu po jejím ukončení například vlivem velkých dešťových srážek, čímž by se stavby náhle a nečekaně na daném území mohly zhroutit.
Prakticky to znamená, že v dané oblasti měla být vyhlášena stavební uzávěra a nemělo být vydáno stavební povolení na dům p. Šimonka a související plynovou stanici. Nevím, zda sesuvy byly blíže zkoumány, nezaznamenal jsem o nich později v médiích žádnou zmínku. Neměl jsem ani příležitost navštívit místo znovu.
Vývoj názorů na těžbu se zdramatizoval tím, že v den veřejného projednávání byl na majitele lomu vyhlášen konkurs a dodatečně se objevilo hodně odpůrců těžby. Situace se také posunula po volbách. Náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová nechala vypracovat další znalecké posudky a zaujala negativní stanovisko k dočasnému pokračování těžby, aniž nová vyjádření znalců prošla procesem EIA. Připadalo mi to nejen jako pouhé obcházení zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ale sám zákon se jevil jako zbytečný. Dospěl jsem nakonec k závěru, že místním odpůrcům těžby šlo asi jen o získání finančního prospěchu “odškodněním”.
reklama
Online diskuse
Urážlivé referendum ? - 7. 2. 2008 - Ivan SommerPo veřejném projednání v červnu 1998 se uvažovalo ještě o variantě těžby, předložené Mgr.R.Višňákem, kterou MŽP (Ing. E.Tylová) označilo za ekologickou. Moje aktivní účast jako člena týmu, zpracovávajícího posudek, formálně skončila vydáním stanoviska MŽP (Ing. E.Tylová). Do té doby bylo možné teoreticky předpokládat, že zpracovatel posudku bude požádán o vyjádření k dodatečně pořízeným studiím, což se nestalo.V té době obec Brniště (1300) obyvatel, v jejímž katastru Tlustec leží, měla značný zájem na pokračování těžby. O několik let později se v referendu se občané vyslovili kladně k tomuto záměru. Obec projevila zájem o koupi lomu a stala se jedním z majitelů , podílníkem s 10%. Podrobnosti lze nalézt v archivu MF Dnes. Vyskytuje se tam i jméno Miroslav Hudec. Nemá přece smysl nějaká fakta zatajovat. Žijeme v demokratickém státě, a proto mě překvapuje, jak jednostranně a nezdvořile se snaží skupina odpůrců těžby situaci líčit a že nerespektuje vůli občanů Brniště. Musí se především domluvit lidé v místě. Žádné umanuté výpady, jaké se vykytují v odpovědi odpůrců těžby zde, k tomu nepřispějí. Z hlediska odborného mě tehdy zajímalo, jak je to s trhlinami v domech, a vysvětlení sesuvy je přiměřené. Je ovšem pozoruhodné s odstupem několika let už jen z tisku srovnat, že v Brništi občané trhliny nepozorovali nebo jim nevadily, zatímco alespoň mediálně se u odpůrců těžby množily. V tomto směru se nabízí vysvětlení i částečnou přítomností psychosociálního faktoru. Napsal jsem již, že nyní můj zájem o Tlustec vyvolaly sesuvy pod Ještědem. O případném přezkoumání sesuvných území v okolí Tlustce jsem se z diskusi nedověděl nic, ačkoli se jí zúčastnili zástupci sdružení, údajně znalých místních poměrů. Se současnými majiteli lomu jsem kontakt nenavázal a moje osoba je ve věci nepodstatná. |