Ivan Sommer: Opilé stromy v okolí Tlustce
K tomuto záměru se nevyskytly žádné významné námitky, pouze v závěru veřejného projednávání vystoupil pan Šimonek (jako občan) s dlouhým projevem, že požaduje v podstatě okamžitě ukončení těžby, protože to ohrožuje jeho majetek.
I když s odstupem času se mi již mnohé podrobnosti z paměti vytratily, pamatuji si na návštěvu se spolupracovníky v domě pana Šimonka. Trhliny, které nám ukazoval, byly na rozhraní stěn a stropu a nasvědčovaly posunu podloží, což se potvrdilo z map sesuvných území. Kolem Tlustce jsou totiž samovolně se pohybující svahy, jak demonstroval i znalec při veřejném projednání na výskytu tzv. opilých stromů. Jestliže se totiž podloží posune, strom se nachýlí a pak opět roste přímo. Výsledkem je zvláštní lomený tvar. Podle znalce docházelo k samovolným sesuvům ještě před zahájením těžby a nejsou vyloučeny ani v budoucnu po jejím ukončení například vlivem velkých dešťových srážek, čímž by se stavby náhle a nečekaně na daném území mohly zhroutit.
Prakticky to znamená, že v dané oblasti měla být vyhlášena stavební uzávěra a nemělo být vydáno stavební povolení na dům p. Šimonka a související plynovou stanici. Nevím, zda sesuvy byly blíže zkoumány, nezaznamenal jsem o nich později v médiích žádnou zmínku. Neměl jsem ani příležitost navštívit místo znovu.
Vývoj názorů na těžbu se zdramatizoval tím, že v den veřejného projednávání byl na majitele lomu vyhlášen konkurs a dodatečně se objevilo hodně odpůrců těžby. Situace se také posunula po volbách. Náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová nechala vypracovat další znalecké posudky a zaujala negativní stanovisko k dočasnému pokračování těžby, aniž nová vyjádření znalců prošla procesem EIA. Připadalo mi to nejen jako pouhé obcházení zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ale sám zákon se jevil jako zbytečný. Dospěl jsem nakonec k závěru, že místním odpůrcům těžby šlo asi jen o získání finančního prospěchu “odškodněním”.
reklama
Online diskuse
Poplašné zprávy odpůrců těžby ? - 9. 2. 2008 - Ivan SommerRekultivace a revitalizace lomu není tak jednoduchou záležitostí, i když si příroda mnohdy poradí sama. Na kolmé stěně se asi rostliny neuchytí a je tedy vhodné někdy napomoci, vytvořit sanační těžbou přiměřený reliéf, a na přírodě nechat zbytek. V r.1998 těžař zbankrotoval a toho odpůrci těžby této situace jednostranně využili k požadavku zastavit těžbu vůbec, neuspěli u nich se svými sanačními návrhy ani známí odborníci RNDr.V.Cílek a RNDr.V.Ložek DrSc, o němž byla náhodou zveřejněna na Ekolistu.cz recenze na knihu „Ložkovo zpovědní zrcadlo“.Ani původní tvar kopce neměl zcela jednoduchou siluetu, mnohem dříve se tam v malém měřítku těžilo a na místě nynějšího lomu bývala výrazná skalní dominanta. Reálně uvažované varianty těžby z. r.1998 nepředpokládaly žádnou významnou změnu dálkových pohledů, o nějakém odtěžení kopce nebo snížení vrcholu se vůbec neuvažovalo. Variantu těžby Mgr.R.Višňáka MŽP shledalo jako ekologickou. Všechny následné úvahy o záměrech odtěžit Tlustec připomínají poplašné zprávy nebo halas extrémistů. Domnívám se také že Tlustec by měl být vnímán komplexně se svým okolím, v sousedství se totiž těžil také uran a písek. Některé vlivy z těchto provozů se projevovaly až na Tlustci, krajina nejsou jen kopce. Existuje dosti lomů, které se staly chráněnými přírodními památkami. Světově známým je ve vnitrozemí vlastně celý Český kras nedaleko Prahy, kde zmizel v průběhu staletí. nejeden kopec či kopeček a krajinný ráz byl z velké části utvářen těžbou. Tam jsem zažil poněkud paradoxní situaci, že zastánci přírodních krás urputně hájili lokalitu, jak se posléze ukázalo, snad historickou skládku odpadního materiálu z těžby. Na závěr bych poznamenal, že je nutné přistupovat ke krajině umírněně s trpělivostí a pokorou. A nezapomínat, že člověk je také její součástí. |
