https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/opile-stromy-v-okoli-tlustce?ids%5Bxa5e550a89aea766d97c1e6d31f535157%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivan Sommer: Opilé stromy v okolí Tlustce

4.2.2008
Uplynulo již téměř 10 let od doby, kdy se posuzovala poprvé dokumentace vlivu těžby na kopci Tlustec na životní prostředí. Účastnil jsem se vypracovávání posudku a veřejného projednávání. Byla doporučena varianta s postupným útlumem těžby, posléze se přepokládalo její ukončení. V žádném případě se neuvažovalo o snížení vrcholu kopce, jak potom někteří odpůrci těžby uváděli. Domníval jsem se, že takový přístup je rozumný, protože určitý čas by si vyžádalo zpracování již vytěženého materiálu, odstranění zařízení a upravení terénu.
 

K tomuto záměru se nevyskytly žádné významné námitky, pouze v závěru veřejného projednávání vystoupil pan Šimonek (jako občan) s dlouhým projevem, že požaduje v podstatě okamžitě ukončení těžby, protože to ohrožuje jeho majetek.

I když s odstupem času se mi již mnohé podrobnosti z paměti vytratily, pamatuji si na návštěvu se spolupracovníky v domě pana Šimonka. Trhliny, které nám ukazoval, byly na rozhraní stěn a stropu a nasvědčovaly posunu podloží, což se potvrdilo z map sesuvných území. Kolem Tlustce jsou totiž samovolně se pohybující svahy, jak demonstroval i znalec při veřejném projednání na výskytu tzv. opilých stromů. Jestliže se totiž podloží posune, strom se nachýlí a pak opět roste přímo. Výsledkem je zvláštní lomený tvar. Podle znalce docházelo k samovolným sesuvům ještě před zahájením těžby a nejsou vyloučeny ani v budoucnu po jejím ukončení například vlivem velkých dešťových srážek, čímž by se stavby náhle a nečekaně na daném území mohly zhroutit.

Prakticky to znamená, že v dané oblasti měla být vyhlášena stavební uzávěra a nemělo být vydáno stavební povolení na dům p. Šimonka a související plynovou stanici. Nevím, zda sesuvy byly blíže zkoumány, nezaznamenal jsem o nich později v médiích žádnou zmínku. Neměl jsem ani příležitost navštívit místo znovu.

Vývoj názorů na těžbu se zdramatizoval tím, že v  den veřejného projednávání byl na majitele lomu vyhlášen konkurs a dodatečně se objevilo hodně odpůrců těžby. Situace se také posunula po volbách. Náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová nechala vypracovat další znalecké posudky a zaujala negativní stanovisko k dočasnému pokračování těžby, aniž nová vyjádření znalců prošla procesem EIA. Připadalo mi to nejen jako pouhé obcházení zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ale sám zákon se jevil jako zbytečný. Dospěl jsem nakonec k závěru, že místním odpůrcům těžby šlo asi jen o získání finančního prospěchu “odškodněním”.


reklama

 
Ivan Sommer
čtenář Ekolistu.cz
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zelené slovní mlžení. - 11. 2. 2008 - Ivan Sommer

Problém se zelenými aktivisty spočívá obvykle v jejich mnohomluvném uhýbání od tématu. Někteří nahrazují nedostatek informací a odborných znalostí rázností až agresivitou, takže nakonec jejich zástupci dospějí až k protichůdným tvrzením, jak je zřejmé i z příkladu Tlustce.

Martin Ander usuzuje (Sedmá generace 6/2007), že na Tlustec měli zálusk železničáři, jejichž přičiněním se na Tlustci začalo těžit. Miroslav Hudec zde přesvědčuje, že železnici je nutno podporovat. Jenže odkud by měla brát štěrk na svršek? Něco jistě získá recyklací, ale ostatní potřebu pokryje těžba, i když odjinud než z Tlustce. Vždy to však doprovodí krajinné změny.

Společnost by bez nerostných surovin nepřežila. A souvislosti jsou tak složité, že uvažovat jen v lokálním měřítku nelze a je nutné volit kompromis. To,co místně krajinu devastuje, přináší užitek jinde, elektřina se rozvádí na vzdálenosti tisíce kilometrů. Vyčítat těžaři, že myslí jen na svůj zisk také není zcela korektní, protože by ho nedocílil bez odběratelů. Jako kdybychom vyčítali nemravnost prostitutce, aniž si všimneme zákazníků.

Krajina nemá pouze estetickou funkci. Je místem mnoha dalších aktivit, které jsou součástí ekosystémů, což by bylo dalekosáhlou diskusi. V současnosti krajinný reliéf určuje např. to známé zvolání „mám – nemám signál“ na mobilu. V minulých staletích ovlivňovaly krajinný ráz zcela jiné záměry lidské činnosti, dnes již zapomenuté. Hrady se stavěly jako vojenské obranné a strážní body. Na jih od Tlustce se nachází obranná linie – bunkry z 1.republiky. Tehdy měla armáda v generálním štábu i geologa, protože stavba opevnění spotřebovala množství kameniva a byla spojena s terénními úpravami. Sesuvy na svazích Tlustce mohly být urychleny rázovými vlnami letadel z vojenského letiště.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist