Ivan Sommer: Opilé stromy v okolí Tlustce
K tomuto záměru se nevyskytly žádné významné námitky, pouze v závěru veřejného projednávání vystoupil pan Šimonek (jako občan) s dlouhým projevem, že požaduje v podstatě okamžitě ukončení těžby, protože to ohrožuje jeho majetek.
I když s odstupem času se mi již mnohé podrobnosti z paměti vytratily, pamatuji si na návštěvu se spolupracovníky v domě pana Šimonka. Trhliny, které nám ukazoval, byly na rozhraní stěn a stropu a nasvědčovaly posunu podloží, což se potvrdilo z map sesuvných území. Kolem Tlustce jsou totiž samovolně se pohybující svahy, jak demonstroval i znalec při veřejném projednání na výskytu tzv. opilých stromů. Jestliže se totiž podloží posune, strom se nachýlí a pak opět roste přímo. Výsledkem je zvláštní lomený tvar. Podle znalce docházelo k samovolným sesuvům ještě před zahájením těžby a nejsou vyloučeny ani v budoucnu po jejím ukončení například vlivem velkých dešťových srážek, čímž by se stavby náhle a nečekaně na daném území mohly zhroutit.
Prakticky to znamená, že v dané oblasti měla být vyhlášena stavební uzávěra a nemělo být vydáno stavební povolení na dům p. Šimonka a související plynovou stanici. Nevím, zda sesuvy byly blíže zkoumány, nezaznamenal jsem o nich později v médiích žádnou zmínku. Neměl jsem ani příležitost navštívit místo znovu.
Vývoj názorů na těžbu se zdramatizoval tím, že v den veřejného projednávání byl na majitele lomu vyhlášen konkurs a dodatečně se objevilo hodně odpůrců těžby. Situace se také posunula po volbách. Náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová nechala vypracovat další znalecké posudky a zaujala negativní stanovisko k dočasnému pokračování těžby, aniž nová vyjádření znalců prošla procesem EIA. Připadalo mi to nejen jako pouhé obcházení zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ale sám zákon se jevil jako zbytečný. Dospěl jsem nakonec k závěru, že místním odpůrcům těžby šlo asi jen o získání finančního prospěchu “odškodněním”.
reklama
Online diskuse
Poplašné zprávy odpůrců těžby ? - 10. 2. 2008 - HudecS něčím, z toho, co jste řekl, mohu souhlasit, s něčím zase ne. Tak právě proto, že blízké okolí Tlustce bylo devastováno těžbou uranu, je třeba další ničení nedopustit.Pokud jde o těžbu, vždy je třeba posuzovat, kde a jak se těží. Třeba u toho Maršovického vrchu, pokud se těžily keratofyry na jeho úpatí, nikomu to nevadilo. Lom byl v hlubokém údolí, skryt v zeleni, těžbou vlastně ani to úpatí nebylo výzmnaněji deformováno, jen mírně ustoupilo, a to hlavní z kopce zůstalo zcela nedotčeno. Jenže pak se těžaři zachtělo fonolitu, který naneštětí vystupuje na povrch na vrcholu kopce a na jeho západním svahu, přímo proti silnici I.třídy na Prahu (pro cestující v autobusu, kteří to tu neznají, vždy lehce šokující pohled). V porevolučních zmatcích se tam bez povolení přesunul. Okresní úřad to pak dodatečným povolením posvětil... Mimochodem Maršovický vrch býval ostrovem v křídovém moři. Teď rychle mizí. A ještě jedna důležitá věc, kterou jste opomněl, pane Sommere. Rozhodně nelze argumentovat tím, že v minulosti se také těžilo. A to z mnoha důvodů. Už jen proto, že při tehdejších technických prostředcích a tehdejší rychosti a pracnosti těžby i při mnohem menší potřebě těžené suroviny, vydržel i malý lom mnohem déle než dnes velký. Také se s ní z uvedených důvodů mnohem více šetřilo. Sedlák si objednal vůz, dva kamene, aby si opravil dům nebo stodolu. Dnes stovky aut vozí vytěžený kámen na ohromné deponie, aby byl jaksi do zásoby. Hovoří se i o vývozu za hranice - nedivil bych se, kdyby to byla pravda. Kdo by si ničil vlastní zemi, když mi jim rádi prodáme tu svou, rozdrcenou na štěrk? V neposlední řadě opoti minulosti dnes máme mnohem více znalostí o přírodě, krajině, o dříve netušených vzájemných provázanostech, včetně o dopadech těžby na krajinu, o vztazích změn reliéfu a účinku meteoroligckých jevů, o vlivech na teplotu a úrodnost okolní půdy atd. atd. Argument další, pro někoho možná těžko pochopitelný, ale dnes lidem asi to ničení krajiny vadí více než v minulosti. Vidí v krajině hodnotu o sobě, je pro ně něco jako veliký dům. A ruku na srdce, pane Sommere, jak by se Vám líbilo, kdyby někdo přišel do Vašeho domu nebo bytu a začal by Vám ho bourat, porotože Vaši skříň potřebuje na kotec pro králíky, stůl jako dřevo na zátop, okna na skleník? Miroslav Hudec |
