Otakar Pražák: Soutok je chráněn dostatečně

Od roku 1992 platí zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Celá oblast Soutoku je podle tohoto zákona chráněna před poškozováním a ničením, protože se zde nachází údolní nivy řek Moravy a Dyje včetně rozsáhlých porostů lužního lesa, což jsou všechno významné krajinné prvky podle ustanovení § 3, odst. (1), písm. b) uvedené legislativní normy. Významné krajinné prvky jsou, podle § 4, odst. (2) citovaného zákona, chráněny před poškozováním a ničením, a podle dalšího odstavce (3) zmíněného ustanovení zákona, vydávají orgány ochrany přírody závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha. Nařízením vlády č. 318/2013 Sb. byla vyhlášena evropsky významná lokalita Soutok – Podluží, jako nejrozsáhlejší zachovalý komplex lesů, luk a mokřadů. Celé toto území je podle § 45c, odst. (2) zákona o ochraně přírody chráněno taktéž před poškozováním a ničením. Dozor na tímto území vykonávají příslušné orgány ochrany přírody v podobě obcí, obcí s rozšířenou působností včetně Krajského úřadu Jihomoravského kraje, a vše bez problémů funguje. Naskýtá se proto otázka, zda na tomto území, které je pokryté několika vrstvami ochrany, ještě vyhlašovat chráněnou krajinnou oblast?

Zveřejňovaných důvodů je hned několik. Současné vládnoucí politické uskupení si vyhlášení CHKO Soutok dalo do volebního programu a ministr životního prostředí dělá vše proto, aby jím řízené ministerstvo tento politický úkol bezezbytku naplnilo. Můj kamarád výstižně přirovnal ministrovo úsilí k hlášce z filmu Pelíšky: „Rozkaz zněl jasně – muž s koženou brašnou nesmí projet“!

Agentura ochrany přírody a krajiny na svém internetovém portálu sděluje, že celková rozloha evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží celkem činí 12 963 ha, a chráněny jsou pouze 2 % plochy. Je záhadou, proč zamlčuje existující ochranu v podobě významných krajinných prvků a také existující zákonnou ochranu evropsky významných lokalit.

Na veřejných projednáních záměru vyhlášení CHKO Soutok jsem nikdy neslyšel, z jakých důvodů je nutné toto území ještě více chránit. Ty jsou uvedeny pouze na internetové stránce agentury: „mizející otevřené lesy a jejich druhy, umírající solitéry a stromy, těžba dřeva“.

Nutno dodat, že na uvedených negativních jevech se od svého vzniku podílí také Agentura ochrany přírody a krajiny tím, že převzala roli orgánu ochrany přírody, který podle zákona o ochraně přírody stále více rozhoduje o způsobech hospodaření v lužním lese.

V listopadu roku 2020 byla uzavřena rámcová dohoda mezi státním podnikem Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR o způsobu hospodaření v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, tedy na území evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží. AOPK ČR bude navrhovat obnovu dubových porostů v mýtním věku na celkové ploše 780 ha a vyčíslené náklady a ztráty ze zisku se Lesům ČR budou hradit formou újmy ztráty na zisku. Porosty dubů a jilmů ve věku 80 – 130 let budou prosvětlovány pasečním způsobem s ponecháním výstavků biologicky hodnotných stromů v počtech 20 – 30 ks/ha. V případě zarůstání takto prosvětlených ploch babykou bude prováděno její odstraňování tak, aby byla v maximální možné míře umožněna přirozená obnova dubu.

Jednání o dohodě trvala dva roky. Po celou dobu byly obě organizace, včetně Krajského úřadu Jihomoravského kraje, vystaveny tlaku různých iniciativ, jež za každou cenu chtěly prosadit nejdříve vyhlášení CHKO, posléze některou z kategorií zvláště chráněných území.

Z uvedeného vyplývá, že již před třemi lety vznikl v hlavách pracovníků státní ochrany přírody nápad na realizaci experimentu, který přijde daňové poplatníky na neuvěřitelné množství peněz, přičemž výsledkem bude prořídlý a rozpadající se lužní les jako v případě přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava. No a takový lužní les je nejenže v rozporu s předmětem vyhlášených evropsky významných lokalit, ale také ho odmítá většina místních lidí.

Zajímavý je také motiv Rady města Břeclav, který vede břeclavské radní k potřebě vyhlášení CHKO Soutok. V periodiku Břeclavská radnice z března tohoto roku uvádí místostarosta Břeclavi Jakub Matuška následující: „Preferujeme variantu CHKO jako nejvhodnější způsob ochrany životního prostředí v oblasti Soutoku. Její zřízení by generovalo další příznivé dopady do území. Nové příležitosti v turistickém ruchu, vytvoření dobré regionální značky, která může region dále rozvíjet, rozmanitost zaměstnanosti a nezanedbatelný ekonomický efekt“. Posouzení relevantnosti uvedených důvodů, vedoucích k vyhlášení CHKO Soutok, ponechávám na každém čtenáři zvlášť.

K nutnosti vyhlášení CHKO Soutok se také vyjádřili lidé prosazující oficiální linii politiky (ne)vládních organizací.

Karel Kříž, výkonný předseda Českého svazu ochránců přírody, cituje ve svém článku na Ekolistu přijaté usnesení sněmu ČSOP z dubna 2022, ve kterém se mimo jiné uvádí: „Soutok zůstává nadále prakticky bez ochrany“. S ohledem na výše uvedené fakta je to lež, která má v lidech vzbudit obavy o osud mizející „Moravské Amazonie“.

Dalimil Toman programový ředitel Hnutí Brontosaurus a předseda Hnutí Brontosaurus Podluží, ve svém článku na Ekolistu píše, že: „Přes souznění nad hodnotou území i závazky byla reálná ochrana přírody Soutoku desítky let utopena v diskusích a nejrůznějších nerealizovaných návrzích.“ Pana Tomana si z třicetiletých diskuzí o Soutoku nepamatuji, přestože jsem se převážné většiny z nich zúčastnil. Při této příležitosti si dovoluji uvést jeden z několika případů, kdy se například v roce 1994 podařilo České inspekci životního prostředí zabránit na Soutoku rozsáhlé těžbě štěrkopísků, a to jenom díky zákonnému institutu významného krajinného prvku, který taxativně zakazuje provádět činnosti, které by významný krajinný prvek mohly ohrozit či poškodit.

Z uvedeného je patrné, že Soutok je chráněn dostatečně a již žádnou další ochranu nepotřebuje. Díky vysoké odbornosti a letitým zkušenostem celých generací lesníků, selskému rozumu zemědělců a nadšení místních lidí se mu dostalo prestižního ocenění v podobě vyhlášení evropsky významných lokalit, a upřímně musím přiznat, že my ochránci přírody jsme na tom měli zanedbatelný podíl.

---

reklama

---