RNDr. Jiří Hanzlíček: Otazníky nad klimatickou konferencí
Pro objektivnost je potřebné komentovat, že státy zapojené do Kjótského protokolu se zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o 8 procent oproti roku 1990. Plnění ze strany států EU je však velmi chabé a představuje jejich pokles o pouhá 2 až 3 procenta. Například Rakousko z důvodů energetické krize a nezbytné výstavby nových zdrojů naopak směřuje k tendencí navýšit emisí až o 30 procent. Prohlášením bylo přislíbeno dodržení Rakouského závazku hromadným nákupem vysokého množství emisních povolenek ze zahraničí. V přístupu k ochraně atmosféry je však řešení nesmyslné. V globálním měřítku je zcela jedno z které země nebo světadílu jsou emise do atmosféry vypouštěny. Obdobně na tom bude zřejmě i Německo. Přístupy ze strany ČR mohou být zatím tolerovány, neboť jsme snížily emise o více jak 20 procent, i když na globálních antropogenních exhalacích se podílíme pouhými 0,3 procenta. Z uvedeného pohledu ani další jednání, která by měla smysl, například ohlášená cestovní mapa nahrazující Kjóto, nebudou jednoduchá.
reklama
Online diskuse
Humbuk to není. - 20. 12. 2007 - Ivan SommerKladete otázku poněkud demagogicky. Termín "optimální doba" je nepříhodný. Žijeme v době, kterou jsme si nevybrali a existence lidstva je nepoměrně kratší než 4 miliardy let. Je schopno se asi přizpůsobit částečným změnám klimatu bez nějakých velkých problémů, ale je otázkou zda všem, které se kdy na Zemi odehrály a lidstvo je nikdy nazažilo. Jestliže však rozvoj znalostí dospěl do stadia, že si uvědomujeme vliv klimatu na osud lidí, je nutné se tím zabývat a zkoumat, zda lze učinit opatření, aby případné následky negativních vlivů. Člověk se liší od přírody tím, že má rozum, který mu umožňuje činnost plánovat a organizovat. |
