RNDr. Jiří Hanzlíček: Otazníky nad klimatickou konferencí
Pro objektivnost je potřebné komentovat, že státy zapojené do Kjótského protokolu se zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o 8 procent oproti roku 1990. Plnění ze strany států EU je však velmi chabé a představuje jejich pokles o pouhá 2 až 3 procenta. Například Rakousko z důvodů energetické krize a nezbytné výstavby nových zdrojů naopak směřuje k tendencí navýšit emisí až o 30 procent. Prohlášením bylo přislíbeno dodržení Rakouského závazku hromadným nákupem vysokého množství emisních povolenek ze zahraničí. V přístupu k ochraně atmosféry je však řešení nesmyslné. V globálním měřítku je zcela jedno z které země nebo světadílu jsou emise do atmosféry vypouštěny. Obdobně na tom bude zřejmě i Německo. Přístupy ze strany ČR mohou být zatím tolerovány, neboť jsme snížily emise o více jak 20 procent, i když na globálních antropogenních exhalacích se podílíme pouhými 0,3 procenta. Z uvedeného pohledu ani další jednání, která by měla smysl, například ohlášená cestovní mapa nahrazující Kjóto, nebudou jednoduchá.
reklama
Online diskuse
Humbuk to není. - 21. 12. 2007 - NickaTa otázka není demagogická, ale naprosto pragmatická. Chceme li dělat dramatická opatření, tak musíme vědět, čeho chceme dosáhnout. Není-li výslovně určena cílová podoba klimatu, ale jen snaha zabránit změnám, znamená to, že považujeme současné klima za nejlepší.A ještě dvě filosofické poznámky: 1) Jen díky dávné změně klimatu, která naše předky zdecimovala a nejspíš vyhnala z Afriky, se z některé malé skupinky vyvinul současný člověk jako druh. 2) Sázka na rozum není určitě nejlepší strategií pro přežití, ale nejspíš jen jedna ze slepých uliček vývoje živé hmoty. Jiné "primitivnější" formy živých organismů, které už v dávné minulosti změnily složení atmosféry a tím i klima na Zemi nás spolehlivě o dlouho přežijí. |