https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-hradil-nepovedena-regulace-potoka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Hradil: Nepovedená regulace potoka

18.5.2020
Trusovický potok. Vydlážděno pěkně v přímce.
Trusovický potok. Vydlážděno pěkně v přímce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Pavel Hradil
Sucho a nedostatek vláhy je problém nejen České republiky, ale i řady států okolních. Že to je skutečný problém, si většina rozumných lidí uvědomuje. Formálně se k boji proti suchu zapojila OSN, Evropská unie, vláda i další orgány samosprávy.
 

U nás dobře všichni víme, že máme pouze vodu, která u nás naprší a měli bychom ji zadržet v krajině. Tuto akumulaci vody ovlivňuje celá řada aktivit jako je zemědělská politika, stavební politika, meliorace a mimo jiné i zacházení s řekami a potoky.

Někde, kde mají štěstí na rozumné lidi, se to daří, např. meandry Rokytky v přírodním parku Smetanka v Praze jsou krásným příkladem, jak se dá revitaliovat „stoka“.

Existují však i jiné případy. Takovým příkladem je i úprava Trusovického potoka v Bohuňovicích na Olomoucku.

Potok je dlouhý 30 km a svádí vodu z místních kopců do Moravy.

Tento tok je historicky hodně regulovaný. Regulace a úpravy probíhají již víc než století a byly poplatné době, kdy k nim docházelo. Např. meandry a rozlivové pásmo v Bělkovickém údolí byly zrušeny v 70. letech minulého století, nahrazeny skládkou a v posledních dekádách zastavěny rodinnými domky. Vzhledem k těmto úpravám se potok při velkých srážkách nebo jarním tání rychle rozvodní a naopak v letních vedrech, zvláště v posledních letech, snadno zcela vysychá. Z pstruhového potoka před několika desítkami let je potok prakticky bez života.

Jeho úprava tak, aby v krajině bylo zadrženo co nejvíc vody a pokud možno neohrožoval okolí, by byla potřebná. V Bohuňovicích jedna z takových úprav toku právě probíhá. Informace o ní jsou uvedeny např. na webu Českého rozhlasu.

Zrevitalizováno.
Zrevitalizováno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Pavel Hradil

Jak vypadá reálný stav v květnu 2020 je vidět na přiložených obrázcích. Nánosy z potoka byly odstraněny, okraje vybetonovány a do betonu zasazeny jako zdobný prvek kameny. Stavba nápadně připomíná stavby socialismu. Aby to bylo dokonalé, chybí vybetonovat dno nebo potok „zatrubnit“

Výsledek podobného snažení bude ten, že plánované peníze se prostaví, větší povodeň úprava nevyřeší. Potok nemá v obci ani nad ní žádný prostor, kam by se mohl vylít. Vzhledem k úpravám bude rychlost vody obrovská, pravděpodobně několik povodní stavební úpravy zničí a potok může být za velké peníze regulován znovu. Horší ale je, že bude z krajiny vodu odvádět rychleji a jeho vysychání bude častější a vysychání krajiny větší. Jako bonus bude potok zcela sterilní bez života. Všechny tyto jevy budou znásobeny tím, že lesy na kopcích byly poničeny kůrovcem a jejich akumulační schopnost vody bude mála.

Abych jen nekritizoval, navrhoval bych zcela jiné úpravy – vyčistit prostory pod jezy, které byly postaveny před desítkami let, dnes jsou mnohdy zcela zaneseny a trvale je udržovat čisté. V období sucha poskytnou azyl rybám. V obci jsou jezy asi jen dva, ale v Bělkovicích a nad nimi je jich možná desítka. Nad obcí ale i pod ní, všude kde to je možné udělat prostor k rozlití a vsakování vody. Vzhledem k husté zástavbě až po oblast kopců je takových prostor ale poměrně málo, takže na všechnu povodňovou vlnu stačit nebudou, to znamená, že tento problém se musí řešit zadržováním vod na přítocích. Na potoce i jeho přítocích udělat z klád jednoduché hráze (cca 30-40 cm vysoké), které budou zadržovat v krajině vodu ale i brzdit povodňovou vlnu. Všechny vodohospodářské zařízení se pak musí trvale udržovat v provozuschopném stavu.

Bude to pracné, komplikované vlastnickými vztahy, ale podle mého názoru to je jediná cesta, jak omezit povodně i nedostatek vody v krajině.

Jak jsem zmínil na začátku je sucho problém komplexnější. Vedle vodohospodářských staveb to také znamená, že bychom se měli lépe chovat k půdě. Mělo být zastaveno pěstování monokultury řepky pro biopaliva, zastavení dotací na pěstování kukuřice a jiných zemědělských plodin pro bioplynové stanice apod. I tyto akce v povodí Trusovického potoka probíhají. Vedle zhoršování vlastností půdy také způsobují zamoření klesajících spodních vod pesticidy a jejich residui a hnojivy. Na podobných akcích chvilkově vydělává dotovaný, případně ten do dotace rozděluje, ale celkově to draze zaplatíme všichni.

Jedině změna k rozumnému, racionálnímu chování a řešení problémů z dlouhodobého hlediska nás může zachránit. Pokud budeme pokračovat současným směrem, budujeme za velké peníze poušť.


reklama

 
foto - Hradil Pavel
Pavel Hradil
Autor je pracovníkem Univerzity Palackého v Olomouci.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.5.2020 06:10
U nás máme velmi podobné zážitky s přístupem obce k "zadržování" vody v krajině. Tady se vykácel kus lesa s tím, že se tam umístí retenční nádrž.
Argumentace, že zdravý les je nejlepší zásobárnou vody a RN by se měla umístit v krajině tam,kde voda skutečné schází, nebyl vzat v potaz.
Třešničkou na dortu je fakt, že souhlas vydal i orgán ochrany přírody. :-)

Jinak má autor naprostou pravdu - tzv. revitalizace potoka je v Bohuňovicích strašná , jezy by se měly šetrně vyčistit a k půdě bychom se měli chovat tak jak to stovky let dělali Hanáci - než je rozkulačili.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.5.2020 11:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
To, že souhlas s takovou úpravou k údajnému zadržování vody v krajině s účinkem přesně opačným, se není co divit. Hlavně že ten orgán má správné názory, hájí lidská práva menšin, demokracii, euroatlantické hodnoty proti všem (Rusko a Čína) a nepochybují o vlivu lidského faktoru na změnu klimatu, nekladou blbé otázky, proč v zimě nepadá sníh a v létě neprší, ale jen schvalují potřebné ... Praktické odborné znalosti a lostlogické myšlení jsou dnes spíše na překážku výkonu úřadu (ochrany přírody).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.5.2020 11:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
To, že souhlas s takovou úpravou k údajnému zadržování vody v krajině s účinkem přesně opačným, se není co divit. Hlavně že ten orgán má správné názory, hájí lidská práva menšin, demokracii, euroatlantické hodnoty proti všem (Rusko a Čína) a nepochybují o vlivu lidského faktoru na změnu klimatu, nekladou blbé otázky, proč v zimě nepadá sníh a v létě neprší, ale jen schvalují potřebné ... Praktické odborné znalosti a logické myšlení jsou dnes spíše na překážku výkonu úřadu (ochrany přírody).
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

18.5.2020 14:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
za každou takovou výstavbou je jistě v pozadí
nějaká malá domů, všimný, atd...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.5.2020 06:55
https://www.youtube.com/watch?v=qcV5Cffu7R0#utm_content=organic&utm_term=hanáci, hanáci&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&title=Ivan%20Ml%C3%A1dek%20-%20Han%C3%A1ci%2C%20Han%C3%A1ci%20-%20YouTube
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.5.2020 08:30
Souhlas s autorem. Je to názorná ukázka, kam jsou peníze "na ekologii".
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.5.2020 09:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrý den, pokud vím tak tohle není z peněz na "ekologii". Tím to zadání neobhajuju, jen uvádím na pravou míru zdroje financování.

Z pěnez na "Ekologii" - tedy z peněz na revitalizace - je třeba tohle:

http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/povodi-moravy-zahajilo-na-becve-rozsahlou-revitalizaci/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.5.2020 09:26
Koryto potoka je poměrně mělké, přijde silnější příval a voda půjde do zahrad a sklepů. Naštěstí je nad obcemi les, kde se v meandrech zachytí bahno z okolních polí. Níže po toku mají i rybník, a také větší zeleň na březích by přírodě neublížila. A jinak souhlas s autorem. Je to taková klasika, jak se dnes v Česku "hospodaří". Navrhovaná opatření jsou namístě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2020 11:54
Kromě povinného blábolu v předposledním odstavci kolem řepky správný článek.
Bohužel někteří lidé, kteří o tom dnes rozhodují, jsou ještě v minulém režimu a to je výsledek. To není žádná revitalizace, ale doslova zrevitalizace.
Článek taky nakousl problémy, které by se musely řešit při skutečné revitalizaci a sice to, že plocha meandrů, která byla v 70 letech zregulována a zasypána, je dnes už zastavěna. Takže dnes, pokud by se meandry měly obnovit, by se musela ta veškerá zastavěná půda vykoupit, domky zbourat a teprve potom by se meandry mohly obnovit. To je prakticky téměř nemožné.
V reálu bude třeba revitalizaci každého takového potoka posuzovat individuálně. Kde je volný prostor, tam ty meandry obnovit, kde je ta plocha zastavěná a podobně, tam bude třeba ponechat původní regulované koryto. V oprávněných případech, když by s tím majitelé příslušných zahrad souhlasili, by se mohly nějaké meandry postavit i na těch oplacených soukromých pozemcích na zahradách. Určitě by to ty zahrady obzvláštnilo. Akorát by musela zůstat dostatečně kvalitní ochrana proti povodním, aby jim ty menadry na zahradě nepřinesly častější zatopování nebo třeba nějaké nežádoucí hromadění vody ve sklepě atd.
Každopádně jsou tyto věci prakticky stoprocentně na místních. Je třeba, aby se místní proti takové "zrevitalizaci" důkladně ozvali, reklamovali ji a na místní správě prosadili příslušné vhodné úpravy. Příapdně ve volbách sami kandidovali a po vítězných volbách, po dohodě s dotčenými obyvateli kolem tohoto toku sami tu revitalizaci udělali tak, jak by měla být.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2020 11:57 Reaguje na Radim Polášek
V oprávněných případech by k revitalizaci mohlo přispět i nějaké "betonové" dílo. Třeba nějaké mostky, eskapády nad meandry, malý jez a podobně.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.5.2020 13:19 Reaguje na Radim Polášek
Dobrý den, jak jsem uvedl u p. Šimůnka - tohle opravdu není revitalizace, nejen věcne, ale ani finančně. Nevím kdo a z čeho to platil, ale z "ochranářských" peněz určených na revitalizace to nešlo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.5.2020 13:24 Reaguje na Ondřej Dočkal
Převelice se obávám, že se při financování této stavby argumentovalo ekologií. Chtěl bych se mýlit, ale nemyslím si, že se mýlím.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.5.2020 20:30 Reaguje na Jan Šimůnek
No, argumentovat se mohlo, ale jak vidno na fotkách, neúspěšně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 12:16 Reaguje na Ondřej Dočkal
Podobně, ne-li hůř, zdevastovaná Šumava je "vysoce ekologická".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2020 19:48 Reaguje na Ondřej Dočkal
On to ale takhle napsal autor, viz citát:
"Jeho úprava tak, aby v krajině bylo zadrženo co nejvíc vody a pokud možno neohrožoval okolí, by byla potřebná. V Bohuňovicích jedna z takových úprav toku právě probíhá. Informace o ní jsou uvedeny např. na webu Českého rozhlasu. "
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.5.2020 20:24 Reaguje na Radim Polášek
Aha, tak to beru zpět, to jsem nějak nezachytil... chybka je jinde, ne u Vás. Pro úplnnost - na tom webu ČRO píše mj.:

... Vodohospodáři už potok upravují. Zbavují koryto nánosů a stabilizují jeho dno...


... Povodí Moravy chce Trusovický potok proměnit a stabilizovat tak, aby se nesnižovala jeho kapacita. Takové úpravy přijdou na zhruba čtrnáct milionů korun. „Sedimenty, které se usazují ve vodním korytě, snižují průtočnou kapacitu. To znamená, že nepřevedou takové množství vody v době povodní, kolik by bylo je potřeba. Z toho důvodu došlo k odstranění sedimentu, ale také současně ke stabili zacidna, aby se tam sedimenty tak neusazovaly,“ uzavírá Chmelař....

Tedy jde o ÚPRAVU koryta a jeho ZKAPACITNĚNÍ spolu se STABILIZACí dna, což rozhodně nelze považovat za revitalizaci. Tato úprava vodu v krajině nezadržuje, ale vodu z krajiny má za úkol odvést.

Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.5.2020 13:20 Reaguje na Radim Polášek
článek sám se taky jmenuje "nepovedená regulace", nikoli revitalizace..
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.5.2020 12:34
Ano, takovéto úpravy vodních toků vedou k lokálnímu zhoršování sucha a v případě povodní ke zhoršení povodňové situace níže po toku. Je tristní, že to nikdo není schopen zatrhnout.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.5.2020 14:25
Pamatuji si perličku Olomoucké AOPK, když vydávali uhynulou kapybaru za upytlačeného bobra. Samý ekologista. Ani jeden zoolog.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.5.2020 16:58
"Na potoce i jeho přítocích udělat z klád jednoduché hráze (cca 30-40 cm vysoké), které budou zadržovat v krajině vodu ale i brzdit povodňovou vlnu. Všechny vodohospodářské zařízení se pak musí trvale udržovat v provozuschopném stavu."

To je moc šikovný nápad. Hráz by mohla propouštět jen nějaké definované množství vody a pokud by byl v potoce průtok vyšší, rozdíl by byl automaticky odkloněn do záplavové oblasti.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.5.2020 20:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Takových hrází a hrázek z klád, bývalo za mého mládí na každém potoce a potůčku, přehršel. Nic nového pod sluncem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.5.2020 20:45 Reaguje na Jiří Daneš
To je dobře, že jsou s tím zkušenosti! Ale jakousi vyšší promyšlenost by to mělo mít. Nechat to jen na bobrech, to bych nedělal.
Odpovědět
JK

Jan Kreysa

18.5.2020 22:48
Naprosto shodnou údržbu říčního koryta provedlo Povodí Vltavy na Srbickém potoce v okrese Domažlice. Za socializmu zregulovaný tok je vedený jako stavba a tu uvedly do původního stavu z osmdesátých let za posvěcení příslušného odboru životního prostředí dle platné legislativy. Z ekologického hlediska poškodili biotop, který si příroda brala 40 let nazpět a v dané lokalitě neohrožovala životy ani majetek obyvatel.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.5.2020 08:58
Povodí Moravy pořád dá drtivou většinu prostředků do dalšího poškozování krajiny a obyvatel, než na to, aby dělalo co je potřeba.... no jo no.... žijeme v ČR... v zemi po celém světě známé svým sebemrskačstvím a pokrytectvím.....
Odpovědět
va

vaber

24.5.2020 08:38
všichni chtějí aby se koryto řeky neměnilo, což v přírodě nebylo, koryto se vždy měnilo a hráze držely kořeny okolní vegetace. Dnes se do hrází rybníků a řek dávají kameny , vykácí se všechnyo křoví a nechá se jen několik úhledně vypadajících stromů . To je považováno za jakýsi ideál krásné řeky nebo rybníka, ale příroda chce něco jiného. A na takovou krásu jsou vydány peníze které mají být použity na ochranu životního prostředí
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.7.2020 13:25
Dovolil jsem si připsat něco k tomuto článku ke stanovisku PM s.p. v jeho reakci, takže pokud Vaše ctěné oči spatří tento postřeh, můžete psát v tomto vlákně reakce.
<rýpal lesní>
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/povodi-moravy-s.p.odpoved-spravce-toku-na-clanek-o-nepovedene-regulaci-trusovickeho-potoka-v-bohunovicich#dis-id-a4d25f2bf4e684a33687878a89fd29a4
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist