https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/povodi-moravy-s.p.odpoved-spravce-toku-na-clanek-o-nepovedene-regulaci-trusovickeho-potoka-v-bohunovicich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povodí Moravy s. p.: Odpověď správce toku na článek o nepovedené regulaci Trusovického potoka v Bohuňovicích

15.6.2020
Na snímku Trusovický potok v době rozestavěné akce, kde ještě budou probíhat konečné úpravy.
Na snímku Trusovický potok v době rozestavěné akce, kde ještě budou probíhat konečné úpravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Povodí Moravy s. p. zaznamenalo článek vydaný na serveru Ekolist.cz, který se týká činností probíhajících na Trusovickém potoce v Bohuňovicích. Na základě zaslaného podnětu k provádění této akce sdělujeme následující:
 

Stavba "Trusovický potok, Bohuňovice – optimalizace koryta" byla zahájena dne 19. 8. 2019, a to na základě vydaného "Rozhodnutí veřejnou vyhláškou - Stavební povolení“ pod č.j. SMOL/053267/2018/OZP/VH/Zvo, ze dne 1. 3. 2018 s nabytím právní moci 4. 4. 2018, které vydal Magistrát města Olomouce, odbor životního prostředí, odd. vodního hospodářství.

K tomuto dodáváme, že před vydáním stavebního povolení se k projektové dokumentaci na výše uvedenou akci vyjádřili kladně všechny zainteresované subjekty, včetně orgánů ochrany přírody, a to bez připomínek.

Z uvedeného článku na serveru Ekolist.cz vyplývá, že jeho autor se neseznámil s projektovou dokumentací, podle které probíhají stavební práce na Trusovickém potoce, a ani neměl v úmyslu zajistit si potřebné informace o hydrotechnických parametrech a především o finální podobě stavby. Úprava koryta Trusovického potoka v Bohuňovicích je dlouhodobě plánovaná akce, při které došlo k odtěžení sedimentů z koryta toku. Následně byly upraveny břehy a v toku byla zřízena kyneta, která je navržena pro převedení nízkých průtoků do Q30d. Toto opatření zamezí zanášení toku sedimenty a usnadní provádění pravidelné údržby toku. Dále také v obdobích s nízkými průtoky zajistí dostatečný vodní sloupec pro život vodních živočichů a místa pro jejich úkryt.

Účelem celé akce je zamezit opakovanému zanášení koryta vodního toku tak, aby postupným zanášením sedimenty nedocházelo ke snižování kapacity koryta vodního toku. Opatření spočívá ve vybudování kynety ve dně toku, do které budou soustředěny průtoky v nižších stavech. Kyneta je navržena tak, aby v ní měl tok optimální rychlost a s tím spojenou unášecí schopnost. Návrh kynety byl dimenzován na základě hydrologického posouzení. Z hydrologických výpočtů vyplývá, že po realizaci stavby nedojde ke zhoršení odtokových poměrů v korytě vodního toku. I po úpravě koryta je dodržena podmínka převedení návrhového průtoku, což bylo ověřeno i kontrolním měřením po průtoku Q1.

Návrh nivelety dna toku respektuje stávající niveletu toku (v rámci optimalizace nedojde k prohlubování dna). Průměrný sklon nivelety se pohybuje v rozmezí 0,62 – 2,15 %. Nově navržená kyneta je ohraničena těžkými kameny 200 – 500 kg (tyto nejsou ukládány do betonového lože, jak je uvedeno v článku, ale jsou zapuštěny do dna koryta toku tak, aby spáry mezi kameny tvořily rybí úkryty). Šířka kynety ve dně je proměnná, minimálně však 2 500 mm. Na patu kynety navazuje zpevněná berma výšky 300 mm.

Šířka upravené kynety se bude postupně zužovat, samovolně vyvíjet a měnit svůj tvar i polohu v prostoru stabilizované kynety. Finální šířka kynety by měla být kolem 2 000 mm. Mezery mezi velkými kameny budou poskytovat přirozený úkryt pro rybí osádku. Materiál mezi stabilizovanými patami kynety zůstává původní.

Plně vyvinutá kyneta bude převádět m-denní průtoky do Q30d, po překročení tohoto průtoku bude docházet i k zaplavování bermy.

Upravené bermy jsou rovněž stabilizovány příčnými ztužujícími prahy šířky 1,00 m, které jsou ve dně tvořeny kameny o hmotnosti 80 - 200 kg, břehy kynety jsou stabilizovány průběžně stejně jako v úpravě mimo práh, změnou v tomto případě je osazení dalšího kamene o hmotnosti 200 – 500 kg směrem do kynety. Tento zajistí směrové rozvolnění proudu vody v kynetě a inicializuje tak její meandrování. Bermy v místech prahů jsou zpevněny kameny o hmotnosti 50 – 80 kg s proštěrkováním, povrch berem je ohumusován v tl. 50 mm a oset travní směsí. V úsecích, kde nebude realizována nová kyneta, bude koryto toku pročištěno na původní upravený tvar. Takto upravené koryto zajistí dostatečný vodní sloupec při nízkých průtocích v období sucha, zároveň je však schopno převést i povodňové průtoky. Zcela jistě se nejedná o zabetonování koryta, jak je uvedeno ve zmíněném článku uvedeném v Ekolist.cz.

Závěrem sdělujeme, že k této akci bylo zpracováno i biologické posouzení záměru úpravy koryta toku, a to odborně způsobilou osobou. V rámci průběhu realizace stavby je samozřejmě zajištěn biologický dozor stavby, který dohlíží na samotné provádění stavebních prací, včetně dodržování a plnění podmínek dle vydaného stavebního povolení a podmínek orgánů ochrany přírody.

S pozdravem
Ing. Zdeněk Děrda
Ředitel závodu Horní Morava, Povodí Moravy


reklama

 
Povodí Moravy s. p.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.6.2020 09:58
Kdyby nedávné průtrže šly o 10-15 km východněji, byl by jejich dopad stejný nebo podobný jako na Uničovsku, kde vše jistě také mají úředně schváleno. Baráčky nalepené na potoku před sto lety chránily zaloučené pozemky nad obcí, fragmentovaná krajina a stálejší počasí. Současná dlouhá období sucha střídaná přívalovými dešti na zdevastovanou (utuženou) půdu působí jako vylití kýble do tobogánu. Voda se nestačí vsáknout a valná část prosviští korytem s ničivým účinkem, avšak minimálním zavlažovacím. Na to by mělo být v budoucnu pamatováno a nepovolovat obnovu staveb zničených povodní, ale nabídnout jinou parcelu, mimo dosah vodního živlu. Když kouknu do map, vidím zem obydlenou Homo sapiens aquafilus (potoční-). Ale aspoň se hasiči nenudí a TV štáby mají co vysílat.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

15.6.2020 15:25 Reaguje na Karel Zvářal
Je za tím zastupitelstvo ANO nebo Piráti ????
Odpovědět
Pa

PavelA

15.6.2020 13:50
Domy se stavěly u toků především kvůli infrastruktuře-cesty.
My na horách víme jaké to je udržovat cesty,hlavně v zimě,které jsou po kopcích.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.6.2020 15:21 Reaguje na PavelA
Ty povodněmi postižené obce ovšem na horách neleží.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.6.2020 15:23 Reaguje na PavelA
domy se tradičně stavěly především na zemědělsky bezcenné půdě - pokud v okolí nějaká byla (tedy s výjimkou zemědělských usedlostí stojících od nepaměti). proto je spousta vesnic ve studených roklích a na strašných srázech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.6.2020 15:39 Reaguje na Lukas B.
Cesty se vedly podél vodotečí, aby se koně mohli napít, když se polámalo kolo, např., ale i lidé, dříve petky neměli a všude chodili pěšky... Také obce měly největší infrastukturu v podobě vodoteče. Jen nechápu, že DNES (včetně minulého století) naprosto ignorují zátopové uzemí, tj. alespoň 5-10 m od potoka, ale lepí to přímo k břehu. To je na Darwinovu cenu-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.6.2020 16:01 Reaguje na Karel Zvářal
Máte pravdu, někdy je to vážně směšné, kde lidé chtějí stavět. :) Například v Poříčí nad Sázavou chtějí stavět na tomto poli (už je rozparcelovaný a asi i prodaný):

https://www.google.de/maps/@49.8470729,14.6897021,743m/data=!3m1!1e3

A přitom během velkých povodní byla voda až u té cesty V Obci. :-)
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

15.6.2020 15:22
Teoretici v praci, jsou zhoubou přírody a krajiny. Poznal to i Stropa v pozici vůdce Ze..... , a následně majitele nemoviosti v podobě zámku. Netroufám si hodnotit pracovní vzdělání vodohospodářů a stavebních techniků na stavebních úřadech měst a obcí. Absolventi ČVUT obor stavební pozemní komunikace at vodní tak silniční, by rozhodně měli být nad ekoamatery jež dokáží ignorovat zátopová území poldrů a dočasných tůní krajiny. Pan Hřib nestíhá řešit přívalové deště v pražské Troji včetně Botanické zahrady Na Farkách.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.6.2020 19:59
Tato PR sebeobhajoba jen popisuje jak špatně a technokraticky byl tok Trusovického potoka upraven. Píše to ale vodohospodařskou mluvou, aby to působilo odborně. Odbornost ale nikdo nenapadá... jde o to, že zde byl použit přístup jako v minulých desetiletích, který je dnes již vyloženě zastaralý a neodpovídá aktuálním poznatkům o fungování toku. NAVIC JE TO ÚPRAVA, KTERÁ VYLOŽENĚ URYCHLUJE ODTOK VODY Z KRAJINY ZÚŽENÍM PROFILU A VŮBEC NEZOHLEDŇUJE POSLEDNI TRENDY V ÚPRAVĚ TOKŮ PRO ZADRŽENÍ NEBO ALESPOŇ ZPOMALENÍ TOHOTO ODTOKU... JE TO TECHNOKRATICKÉ KANALIZOVÁNÍ TOKU ALA 21 STOLETÍ... ty úkryty pro ryby jsou nesmysl. V tomto provedení to žádným vodním živočichům ani jakémukoliv životu nepomůže... vydlážděný kanál.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.6.2020 19:59
Tato PR sebeobhajoba jen popisuje jak špatně a technokraticky byl tok Trusovického potoka upraven. Píše to ale vodohospodařskou mluvou, aby to působilo odborně. Odbornost ale nikdo nenapadá... jde o to, že zde byl použit přístup jako v minulých desetiletích, který je dnes již vyloženě zastaralý a neodpovídá aktuálním poznatkům o fungování toku. NAVIC JE TO ÚPRAVA, KTERÁ VYLOŽENĚ URYCHLUJE ODTOK VODY Z KRAJINY ZÚŽENÍM PROFILU A VŮBEC NEZOHLEDŇUJE POSLEDNI TRENDY V ÚPRAVĚ TOKŮ PRO ZADRŽENÍ NEBO ALESPOŇ ZPOMALENÍ TOHOTO ODTOKU... JE TO TECHNOKRATICKÉ KANALIZOVÁNÍ TOKU ALA 21 STOLETÍ... ty úkryty pro ryby jsou nesmysl. V tomto provedení to žádným vodním živočichům ani jakémukoliv životu nepomůže... vydlážděný kanál.....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.6.2020 22:41
Typický úřednický dopis , všechno bylo dle projektu, byl odborník i ten štempl to mělo.
Z ryze formálního pohledu si není na co stěžovat.

Takových projektů jsem viděl řadu a trpěly jednou vadou - v reálu nefungovaly !!! a navíc, jako zde, nikdo za nic nemůže, až na stěžovatele -jak naznačeno blba- který se s PD neseznámil.

To je mor dnešních mikroprojektů - nejsou v souladu s potřebami krajiny, ale papírově vše sedí.

Co se dá proti tomu dělat ? Téměř nic - musel byste být místní, v obci fungovat normální spolek zelených, podtrhuj skutečně zelených zaměřených na reálné potřeby obce a občanů s podtextem ochrany přírody.

Podle fotek v prvním příspěvku to skutečně byla hrůza a pan ředitel hravě dokáže opak.

Odpovědět
rl

rýpal lesní

17.6.2020 13:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Uvedená PD i s přílohami a vyjádřeními má zazipovaná 81,4MB. Uvolím se na to pohlédnout svým okem a promluvím s pachateli. A budu se snažit spatřit výsledek. Pokud na to dostanu objednávku. Do té doby se zdržím všech neuvážených hodnocení.
<rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.7.2020 12:19 Reaguje na rýpal lesní
Po prostudování PD pouze zodpovědně konstatuji, že uvedené "dílo" zřejmě zrealizovali podle zmíněné dokumentace a vyjádření různých dotčených, na základě rozhodnutí povolujícího stavebního úřadu. Kdybych takový "projekt" odevzdal na střední škole, asi bych jej po velkém řevu vyučujícího ve studu před kolegy studenty předělával a pokud bych to spáchal u maturitního projektu, patrně bych opakoval ročník. Na místo té pohromy se stavím následně, až opadne voda a emoce z koronaviru, nerad bych si k této zažité šílenosti přitáhnul domů ještě další prezent. Pánové Zvářal, Daneš, Vinkler i Kašpárek mají pravdu, nechtěl bych to ani za mým vysokým a neprůhledným plotem daleko v humnech. Stanovisko s.p. Povodí Moravy je jako vyjádření katechtety při zpovědi : já vím jak se rodí děti, ale učím to takto, voni na to stejně jednou dojdou. Hlavně, že všude jsou samí vědečtí pracovníci, magistři obchodu, politici a pomazané hlavy.
Foto si tedy ještě pořídím, a budu důkladný, nebude mne nikdo moci nařknout, že jsem to fotil hned po stavbě s cílem ukázat, jak stavitelé řádili, vegetace již bude zelená.
K uvedenému tématu jen tolik, že když se sejde při plánování banda hloupých hlav, je těžké s tím pohnout. A už vůbec ne k lepšímu.
A jeden postřeh :
Znalý technik používá pravítko, kružítko a křivítko. Diletant pravítko a kružítko, křupan pravítko a pětikorunu. Ignorant používá počítač nebo jen pravítko. Příroda tvaruje křivky. Katastr a zeměměřič sice umí vše toto vytýčit, ale zakreslí jen přímku mezi body. A jen zeměměřič, znalý technik a příroda se tam byli alespoň podívat, ten technik na začátku a potom několikrát, zeměměřič na konci, a ta příroda to pak musí snášet trvale.
<rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.7.2020 13:40 Reaguje na rýpal lesní
A ještě si dovolím reagovat na hydraulickou nepravdu pana ředitele závodu Střední Morava, který uvádí že :
"Upravené bermy jsou rovněž stabilizovány příčnými ztužujícími prahy šířky 1,00 m, které jsou ve dně tvořeny kameny o hmotnosti 80 - 200 kg, břehy kynety jsou stabilizovány průběžně stejně jako v úpravě mimo práh, změnou v tomto případě je osazení dalšího kamene o hmotnosti 200 – 500 kg směrem do kynety. Tento zajistí směrové rozvolnění proudu vody v kynetě a inicializuje tak její meandrování."
V hydrotechnickém výpočtu kapacity koryta v novém tvaru je tvar koryta dán. Ve dnu je to šíře cca 2,1m, koryto má kapacitu cca Q20 při konkrétním spádu. Takže pokud pan ředitel nebo pan generální chtějí hovořit o meandrování, týká se osy celého koryta ne jen průtoku pár litrů ve dně, a tedy, argumentace takovým "meandrováním" je nepochopení toho, jak má koryto v přírodním toku vypadat. Meandry tvoří oblouky i o 180stupňů, pánové. To, co bylo popsáno ve stanovisku v tomto článku, je popis děje, kdy se převaluje suchý průtok mezi kameny. A PS : ty nánosy, pánové, ty odněkud byly odneseny. A jsme zase u péče o povodí, na polích, lesích, lukách, obcích, splachy - plaveniny, splaveniny, a pokud známo, máte to i v testech pro své zaměstnance. Tak proč to k (píp) nedodržujete ?

<rýpal lesní>
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

21.6.2020 15:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
První příspěvek se hlavně hemží samými " kdyby", " by", " až nastane " a pod.
A tak je to se všemi vámi - ekofanatickými katastrofisty.

A když :-D by :-D se ta vámi prognozovaná katastrofa neuskutečnila, tak nejenže se neomluvíte...ale prostě si vymyslíte a naprognozujete jinou.
A pořád takhle dokola.

Přitom by :-( mnohdy stačilo hodit sekeru přes rameno a ubrat se do lesa, a tam zbulit několik sušek...a nemusila by být ani ta těžařská, eh pardon - samozřejmě že kůrovcová kalamita.
Ovšem pozor na knížecí pohunky, s broky v zadnici se špatně vytvářejí a prognozují potřeby krajiny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.6.2020 21:09
Mě by zajímalo jak to doopravdy je. Pan Hradil v úvodním článku píše: Nánosy z potoka byly odstraněny, okraje vybetonovány a do betonu zasazeny jako zdobný prvek kameny.
V reakci pana Děrdy se potom uvádí: tyto nejsou ukládány do betonového lože, jak je uvedeno v článku, ale jsou zapuštěny do dna koryta toku.
Tak zasazovali se kameny do betonu nebo ne ?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.7.2020 13:19 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, v rámci prací bylo i odborné slovení ryb a odchyt živočichů a jejich záchranný transfer, každý dostal na zadek razítko "návrat nežádoucí" a pro výstrahu byl kopnut.

A k tomu betonu :
Úprava ploch betonových konstrukcí do 28 dnů tvrdnutí betonu očištěním vodou - 1336,2m2 , to snad hovoří jasně.
průměrný pás na cca 950bm a 1250 bm po šířkách ( 2x ) 1,50m x 0,2 ( 20% spar ošetření ).
Podle podélného profilu i příčných řezů ve dně korytě nemají být zapuštěny kameny, ty jsou na krajích ( břehové patky ). Takže lomák na patkách a spárování cementovou maltou s ošetřením spar v projektu. Kámen ve dně pouze v místě objektů. Jinak dno zásyp drobným kamenivem nebo z rostlého terénu.

Beton není v díle navržen, pouze cementová malta s štp 0-32(64), hmota cca 800m3, tj. 1400t.

Akce byla nazvána "optimalizace toku". To značí zkapacitnění koryta pro Q20 ( povodeň 1x20 let, vyšší vybřeží ). V trase stávajícího koryta, takže hovořit o revitalizaci je nonsens. Zvýšení hrází.
Pořízeny malé stupně ( pozitivum ), čímž se mírně v návrhu snižovala kapacita. Všechny ouřady se vymáčkly souhlasně, nikdo neprotestoval.

Jednalo se tedy o DODRŽENÍ ZÁSAD REGULACE TOKU a jeho napřímení, nikolivěk o revitalizaci do přírodního toku. Odpověď s.p. PM je tedy tak říkajíc, "mírně neekologická a zavádějící."
Je zcela evidentní, že stěhovavá kyneta dle stanoviska MMO OKR nebyla dodržena, neboť úprava kynety vymezením těžkou patkou se spárováním ( nebo dokonce osazením do bet lože ) nesplňuje podmínky volného meandrování koryta.

Viz reakci výše, a bez znalosti foto, na které si přijdu. Začíná mne to zajímat. Na knížecí pohunky jsem si již něco koupil, kdyby chtěli prudit. :o)

Zahrnul jsem tam i něco navíc.

Sumarum : pokud někdo něco nazve optimalizací, chce udělat to, co není přípustné, způsobem, který mu umožňuje zákon s použitím metod na hraně tohoto zákona. Známe to i z jiných případů. Revitalizace to není. Správná praxe jen stěží. Na výsledku se podílelo 21 subjektů.

Váš
<rýpal lesní>





Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist