Pavel Hubený: Vyjádření k výzvě předané účastníky demonstrace Zachraňme prales a lesy na Boubíně
17.8.2020 | VIMPERK
V Boubínském pralese jsou převážně bukové porosty a na vlhčích místech zase smrkové (na obrázku).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Hubený / NP Šumava
Vážení demonstrující,
dovolte, abych vám sdělil své postřehy a úvahy k výzvě, kterou jsem od vás obdržel dne 12. 8. 2020 na demonstraci konané před vchodem do Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Přenesu se přes skutečnost, že jste mi neumožnili dostatečně vyjádřit svůj postoj přímo vám právě na vaší demonstraci, koneckonců, čas, který jste mi poskytli pro vyjádření, mi pomohl lépe, hlouběji a stručněji vystihnout to, co jsem vám chtěl sdělit už na místě.
reklama
Přečtěte si také |
Demonstranti ve Vimperku chtěli pro prales Boubín více zásahů
Nyní k vaší výzvě:
Ad1: Skutečně si uvědomuji, a se mnou všichni kompetentní zaměstnanci, že se ocitáme v období s rizikem mimořádně silné gradace lýkožrouta smrkového, jak v celé ČR, tak i v oblasti Boubína. A protože mám bohaté zkušenosti s chováním gradací lýkožrouta smrkového tam, kde nebyl manipulován zásahy spojenými s ochranou lesa, nemohu s vámi sdílet přesvědčení, že za zvýšeným stavem lýkožrouta smrkového v ČR i na Boubíně je třeba hledat „bezzásahový režim.“
Ad2: Vyzýváte mne ke zrušení rozhodnutí o NPR Boubínský prales z 15. 6. 2020. To opravdu není v mé kompetenci. Rozhodnutí bylo vydáno ve správním řízení odpovědnou pověřenou úřední osobou. Správní řízení podle mého názoru probíhalo v souladu se zákonem. V současné době je v odvolacím procesu na odboru státní správy MŽP.
V souvislosti s tím mne zaujala jiná věc: dva ze tří svolavatelů demonstrace jsou spolky. Pokud stanovy těchto spolků splňují podmínky stanovené zákonem, mohou se domáhat účastenství ve správních řízeních podle § 70 zákona č.114/1992 Sb. Toto ustanovení je v zákoně od jeho vzniku v roce 1992. Rovněž problém spojený s ochranou přírody a ochranou lesa v NPR Boubínský prales je věcně na stole již déle než rok. Ptám se tedy, proč jste nevyužili svého práva a neuplatnili své připomínky, námitky a návrhy v průběhu správního řízení? Odpověď, kterou mi dal pan kolega M. Klewar přímo na demonstraci – tedy že se cítíte unaveni o tom diskutovat a předkládat důkazy dokládající oprávněnost vašeho názoru – nezlobte se, mne nemůže přesvědčit o vašem skutečném zájmu o věc. Chápu, že uspořádat demonstraci unavuje méně, než se seriózně a dlouhodobě věnovat tématu a pokoušet se řádně v souladu se zákonem prosadit svůj názor. Ale jedině druhý způsob považuji za správný a efektivní.
Ke konkrétním výhradám k věcné podobě rozhodnutí se proto z výše uvedeného důvodu nebudu vyjadřovat.
Ad3: Ze své dlouhodobé praxe vedoucího Správy CHKO Šumava a z poznatků, které o vámi napadeném rozhodnutí mám, vím, že pověřená úřední osoba si je naprosto vědoma existence obou vámi zmiňovaných zákonných norem, a že rozhoduje plně v souladu s jejich zněním i obsahem. Mám za to, že výsledné rozhodnutí je dobře zdůvodněným vytýčením těch částí NPR, ve kterých lze aplikovat opatření ochrany lesa tak, aby nedošlo ke změně v biologické rozmanitosti, struktury a funkce ekosystémů, jak požaduje zákon. Podotýkám, že na cca 80 % rozlohy NPR lze zasahovat proti kůrovci.
Ad4: Jsem přesvědčen o tom (a mohu to stvrdit osobní zkušeností), že příslušní odborníci Správy NP Šumava jsou již mnoho let v úzkém vztahu s výkonnými lesníky a rozhodují vždy po jednání s nimi.
Ad5: Požadujete, aby Správa Národního parku Šumava vydala nové rozhodnutí, které by umožnilo použití intenzivních technologií (v NPR jsou zákonem zakázány) s tím, že v území bude ponecháno veškeré asanované dříví a že mimo cesty nevjede žádný mechanizační prostředek. K tomu chci jen znovu připomenout, že takové návrhy by bývalo bylo možné podávat v průběhu správního řízení, pokud byste byli jeho účastníky. Nicméně i v takovém případě by byl velmi důležitý postoj subjektu, který je za lesy v NPR ze zákona zodpovědný, a tím jsou Lesy ČR s.p. O vydání nového rozhodnutí, minimálně do doby pravomocného ukončení již běžícího správního řízení, tedy není možné uvažovat.
Ad6: Žádáte nás, abychom našimi rozhodnutími zajistili trvalý a neměnný obraz pralesa, jak píšete, ve „vrcholné fázi“. K tomu vám mohu zcela jasně sdělit, že takový požadavek je zhola nemožný. Prales, les, stejně jako člověk, mají své životní vývojové fáze. Váš požadavek - aplikován na člověka jako živou bytost – směřuje k tomu, aby státní správa zajistila trvalou podobu lidského jedince ve věku 25-35 let. Toto přirovnání budiž vysvětlením jisté naivity a faktické nesplnitelnosti vámi předloženého požadavku.
Tuto svoji odpověď zasílám rovněž ministru životního prostředí, aby byl zpraven o postoji Správy Národního parku Šumava k vašim požadavkům.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
NP Šumava ve středu spustí registraci na splouvání Teplé Vltavy
Nejvíce lesů v Jihočeském kraji je na Českokrumlovsku
Šumavský národní park loni vytěžil meziročně víc dřeva, hlavně kůrovcového
Další články autora |
Pavel Hubený: Jaký je příběh šumavského lesa Na Ztracenémreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (94)
JH
Jiří Hušek
17.8.2020 14:08Za odpověď palec nahoru. Ještě by bylo dobré zveřejnit tu páně Martanovu výzvu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.8.2020 15:59 Reaguje na Jiří HušekChartu 77 komunisté taky nezveřejnili ...
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.8.2020 10:51 Reaguje na Jan ŠimůnekA proč jste ji nezveřejnil? Vám a vašim kamarádům na štábu se nelíbila? :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.8.2020 18:58 Reaguje na Petr EliášJá se k ní tehdy nedostal, až v souvislosti s listopadem 1989.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
18.8.2020 13:04 Reaguje na Jiří HušekJá myslím, že jen úplně vypatlaný hlupák může dát požadavek udělat z pralesa stejnověký (produkční) les.... pana Martana už bych neztrapňoval tím, že budeme dále rozebírat jeho naivní a řekl bych dementní návrh.... ten ať si zaleze do kanálu a je rád, že mu zatím ještě nikdo nenaliskal....
Poslední dobou se pod záminkou boje proti kůrovci decimují lesy po celé ČR a někteří vychcánci (jako Mr. Martan) zkouší jak se toho dá využít...
Odpovědět
Poslední dobou se pod záminkou boje proti kůrovci decimují lesy po celé ČR a někteří vychcánci (jako Mr. Martan) zkouší jak se toho dá využít...
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 07:19 Reaguje na Lukáš KašpárekJen vypatlaný hlupák se může domnívat, že ze stejnověkého komerčního porostu udělá ukončením péče o něj prales.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.8.2020 15:57Autorovi se práší od huby.
1. Řada jednotlivců i organizací opakovaně kritizovala bezzásahový režim na Šumavě, jejich argumenty (včetně toho, že byly podpořeny významnými lesnickými odborníky) byly opakovaně házeny pod stůl a ignorovány.
2. Ekologičtí "odborníci" ignorují již skoro dvě desetiletí skutečnost, že bezzásahový režim všude tam, kde byl na jejich nátlak zaveden, vedl k totálnímu zničení lesa. A jako benefit se šumavské lesy paralelně se svým vymíráním staly zdrojem masových náletů kůrovce do lesů komerčních, nezvládnutelných při stávající legislativě a pomocí reálně dostupných prostředků.
3. Je velice zajímavé, že Boubínský prales od toho 18. století, kdy byl založen, až do současnosti vypadá prakticky stejně (převaha vzrostlých stromů a když některý padne, tak ho nahradí vítěz v boji o vzniklé volné místo, jak tomu ostatně je i v jiných pralesích). Za více než dvě století v tomto pralese nikdy nedošlo k totálnímu zániku všech vzrostlých smrků. Přitom právě to nyní reálně hrozí.
Odpovědět
1. Řada jednotlivců i organizací opakovaně kritizovala bezzásahový režim na Šumavě, jejich argumenty (včetně toho, že byly podpořeny významnými lesnickými odborníky) byly opakovaně házeny pod stůl a ignorovány.
2. Ekologičtí "odborníci" ignorují již skoro dvě desetiletí skutečnost, že bezzásahový režim všude tam, kde byl na jejich nátlak zaveden, vedl k totálnímu zničení lesa. A jako benefit se šumavské lesy paralelně se svým vymíráním staly zdrojem masových náletů kůrovce do lesů komerčních, nezvládnutelných při stávající legislativě a pomocí reálně dostupných prostředků.
3. Je velice zajímavé, že Boubínský prales od toho 18. století, kdy byl založen, až do současnosti vypadá prakticky stejně (převaha vzrostlých stromů a když některý padne, tak ho nahradí vítěz v boji o vzniklé volné místo, jak tomu ostatně je i v jiných pralesích). Za více než dvě století v tomto pralese nikdy nedošlo k totálnímu zániku všech vzrostlých smrků. Přitom právě to nyní reálně hrozí.
SP
Svatá Prostoto
17.8.2020 16:16 Reaguje na Jan ŠimůnekNo tak zaniknou a vyrostou stromy nové, to tak v pralese bývá.
Škoda, že jste tu nebyl dřív, s vámi to ti dinosauři třeba mohli dát:-))).
Odpovědět
Škoda, že jste tu nebyl dřív, s vámi to ti dinosauři třeba mohli dát:-))).
MG
Milan G
17.8.2020 17:14 Reaguje na Svatá ProstotoTo, že pár stromů zanikne a přijdou nové tak to je, o tom neni sporu. Ale když těch stromů budou stovky a nikoliv postupně, ale najednou?
Prales je lesní porost ve stáří 180 let a více, pokud je zase opět gradace lýkožrouta/pokolikáté na Šumavě?/ a ten brouk ho v rámci bezzásahovosti sežere, tak Hubený končí s pralesem.
Prostě teď je období, kdy v NP vládne Hubený a bezzsásahovost. A pořád slyšíte, že brouk graduje, ale tento rok/dosaďte si co chcete/ už je definitivně jeho konec. Přijde další rok a brouk je zpátky.
Odpovědět
Prales je lesní porost ve stáří 180 let a více, pokud je zase opět gradace lýkožrouta/pokolikáté na Šumavě?/ a ten brouk ho v rámci bezzásahovosti sežere, tak Hubený končí s pralesem.
Prostě teď je období, kdy v NP vládne Hubený a bezzsásahovost. A pořád slyšíte, že brouk graduje, ale tento rok/dosaďte si co chcete/ už je definitivně jeho konec. Přijde další rok a brouk je zpátky.
LK
Lukáš Kašpárek
18.8.2020 07:46 Reaguje na Milan GVšechno co se v pralese děje samovolně, je v pořádku. Toto se snažte pochopit...
Naopak prales není zdaleka tak náchylný na velké rozvraty jako hospodářská plantáž, takže není třeba spekulovat o zranitelnosti pralesa... a i kdyby tam přece jen došlo k většímu rozvratu, tak to maximálně povede k ustabilizování tohoto biotopu.... a stane se to jen proto, že se to stát mělo... v přírodě to funguje tak, že kolabuje jen to, co není v pořádku.... říká se tomu přirozený výběr....
Bohužel je pořád dost lidí, kteří se dívají na přírodu a mají hrozný strach jak ona to jen zvládne... ona to přitom zvládne mnohem lépe než ustrašený a pomatený člověk.....
Odpovědět
Naopak prales není zdaleka tak náchylný na velké rozvraty jako hospodářská plantáž, takže není třeba spekulovat o zranitelnosti pralesa... a i kdyby tam přece jen došlo k většímu rozvratu, tak to maximálně povede k ustabilizování tohoto biotopu.... a stane se to jen proto, že se to stát mělo... v přírodě to funguje tak, že kolabuje jen to, co není v pořádku.... říká se tomu přirozený výběr....
Bohužel je pořád dost lidí, kteří se dívají na přírodu a mají hrozný strach jak ona to jen zvládne... ona to přitom zvládne mnohem lépe než ustrašený a pomatený člověk.....
VŠ
Viktor Šedivý
18.8.2020 08:30 Reaguje na Lukáš KašpárekAno, budou pokračovat obvyklé přírodní procesy.
Takovým procesem je, koneckonců, třeba i desertifikace.
Odpovědět
Takovým procesem je, koneckonců, třeba i desertifikace.
LK
Lukáš Kašpárek
18.8.2020 13:13 Reaguje na Viktor ŠedivýDesertifikací v ČR trpí jen lesní a zemědělské pozemky, které jsou obhospodařovány průmyslovým, bezohledným způsobem.. určitě ne ty, které člověk aspoň trochu nechal přírodním procesům....
Odpovědět
MK
KT
Karel Tejkal
20.8.2020 16:30 Reaguje na Lukáš KašpárekDnes jsem cestou do hor viděl lány rychle rostoucích dřevin pěstovaných na biomasu. To je druhý extrém vyprodukovaný zelenou ideologií.
Odpovědět
MG
Milan G
18.8.2020 17:30 Reaguje na Lukáš KašpárekPro vás ještě jednou speciálně, i když chápu, že vy tomu problému rozumíte daleko lépe, než níže uvedení profesoři.
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. Na Šumavě čekáme co vyroste z náletů.
A ještě nakonec Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:
Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim
chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je
zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu
předběžné opatrnosti. Předběžná opatrnost ve smyslu opatrně s bezzásahovostí.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní bezzásahovostí.
Odpovědět
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. Na Šumavě čekáme co vyroste z náletů.
A ještě nakonec Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:
Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim
chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je
zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu
předběžné opatrnosti. Předběžná opatrnost ve smyslu opatrně s bezzásahovostí.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní bezzásahovostí.
MG
Milan G
18.8.2020 17:35 Reaguje na Milan GDodatek:
A problém je, že z těch náletů opět v naprosté většině roste ten nenáviděný smrk a všichni nevěřícně čučí. Chtěli rozmanitost a on opět smrk, nějaký jeřáb a bříza.
Odpovědět
A problém je, že z těch náletů opět v naprosté většině roste ten nenáviděný smrk a všichni nevěřícně čučí. Chtěli rozmanitost a on opět smrk, nějaký jeřáb a bříza.
VM
Vladimir Mertan
22.8.2020 07:01 Reaguje na Milan GV diskusii mi klimatológ Milan Lapin povedal, že tie smreky este nevedia, že sú odsúdené k zániku. Preto si tam zase len tak narástli.
Odpovědět
MG
Milan G
23.8.2020 11:19 Reaguje na Vladimir MertanNo není od těch smrků drzost? Takhle si tam vyrůst? Nikdo je přece nechce, ale kdyby tam ten smrk nevyrašil co by tam vlastně narostlo?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.8.2020 19:03 Reaguje na Milan GAno, přesně tak. nejsou to ryze přírodní biotopy, a proto se o ně musí pečovat, stejně, jako se nedá ponechat "přírodním procesům" třeba akvárium.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.8.2020 19:02 Reaguje na Lukáš KašpárekJenže, bohužel, ani ten Boubín není stoprocentně přírodní prales. Jen je hodně blízký původním šumavským lesům, než se to tam vyholilo pro sklářské hutě, produkci dřevěného uhlí a stavební i palivové dříví spotřebovávané všude tam, kam se dalo po Vltavě a Labi doplavit.
A v minulém století byla tato rezervace rozšířena o další lesy, které byly čistě užitkové.
Odpovědět
A v minulém století byla tato rezervace rozšířena o další lesy, které byly čistě užitkové.
MK
Majka Kletečková
19.8.2020 16:11 Reaguje na Jan ŠimůnekNa částech území pralesa se dochoval původní porost i přes to, že se v dnešní obci Kubova Huť nacházela sklárna, jež potřebovala pro svůj provoz palivové dřevo. Naštěstí pro Boubínský prales byl dostatek dřeva v okolí hutě a tudíž těžko přístupné části (nejen oblast jádrového pralesa, ale i další framgenty pralesovitého lesa dnešní rezervace) nebyly vymýceny.
Je pravda, že k dnešní historické jádrové oblasti rezervace byly později jako ochranné pásmo přičleněny okolní lesy. Přibližně 77 % dnešní rezervace dnes tvoří nepůvodní les vzniklý obhospodařováním člověka, což se projevuje monokulturou smrku ztepilého stejného věku.
Odpovědět
Je pravda, že k dnešní historické jádrové oblasti rezervace byly později jako ochranné pásmo přičleněny okolní lesy. Přibližně 77 % dnešní rezervace dnes tvoří nepůvodní les vzniklý obhospodařováním člověka, což se projevuje monokulturou smrku ztepilého stejného věku.
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 20:44 Reaguje na Majka KletečkováJsou to ale nesouvislé, ostrůvky, proložené přestárlými smrkovými plantážemi. Pokud ty plantáže půjdou k čertu, zničí se to všechno.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
18.8.2020 13:13 Reaguje na Milan GBezzásahové území existuje proto, aby si tam skutečně příroda dělala cokoli ... i když se mi výsledek nebude třeba líbit. Beru to prostě jako laboratoř, protože všude jinde se jí do toho nějak montujeme.
A je samozřejmě otázkou, zda takové území mít chceme, či nikoli, protože někdo preferuje nějakou svoji představu o přírodě a ta je pro něj primární. A ty zásahy holt v některých případech akceptuje.
Je zcela přirozené, že se názory liší. Jen je ale potřeba si vybrat, protože princip nezasahování je prostě buď a nebo, žádné mezi.
Odpovědět
A je samozřejmě otázkou, zda takové území mít chceme, či nikoli, protože někdo preferuje nějakou svoji představu o přírodě a ta je pro něj primární. A ty zásahy holt v některých případech akceptuje.
Je zcela přirozené, že se názory liší. Jen je ale potřeba si vybrat, protože princip nezasahování je prostě buď a nebo, žádné mezi.
MG
Milan G
18.8.2020 17:22 Reaguje na Svatá ProstotoOno totiž z toho bezzásahového území dochází k nekontrolovatelnému šíření např. toho lýkožrouta.
Hubený sice tvrdí, že ten les ochrání, ale neřekl nikdy jak technicky to udělá.
Ale jak říkáte je to o té představě, nyní v NPŠ vládne Hubený, který za vydatné podpory Bláhy preferuje onu jakoby bezzásahovost. Minulá správa byla opak. Moc dobře si pamatuju jak Bláha vřeštěl jak pavián, když ta správa musela konat, samozřejmě podle zákona, pomáhala si vrtulníkem a ekopomatenci napadali správu, že šmelí s dřevem, což samozřejmě nebyla pravda. Holt budeme muset počkat až bude Hubený odejit.
Víte já totiž nic tak efektního nevidím na tom, jak tvrdí..tak ten les sežere kůrovec a co? Však za sto let vyroste novej viz staleté smrky v povodí Vltavy, už nejsou. Jednak tady už nebudem a nikde není napsáno, že na tom place vyroste nový les, bez ohledu na to co tvrdí Hubený, nebo místní exot Kašpárek. Něco tady k přečtení http://sumava-corpus.narra.eu/Prales_Trojmezn%C3%A1_in_memoriam a tady https://jcted.cz/lesnik-z-vimperka-vodu-ze-sumavy-posilame-do-mori-a-kurovce-si-rozvazime-po-republice/?discussion-paginator-page=2 a tady https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislav-pulpan-bezzasahovost-to-kvuli-ni-je-na-sumave-kurovcova-kalamita. Spíš jsem toho názoru, že je lepší ten les zachránit, pokud to jde.
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. Na Šumavě čekáme co vyroste z náletů.
A ještě nakonec Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:
Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim
chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je
zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu
předběžné opatrnosti. Předběžná opatrnost ve smyslu opatrně s bezzásahovostí.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní bezzásahovostí.
Odpovědět
Hubený sice tvrdí, že ten les ochrání, ale neřekl nikdy jak technicky to udělá.
Ale jak říkáte je to o té představě, nyní v NPŠ vládne Hubený, který za vydatné podpory Bláhy preferuje onu jakoby bezzásahovost. Minulá správa byla opak. Moc dobře si pamatuju jak Bláha vřeštěl jak pavián, když ta správa musela konat, samozřejmě podle zákona, pomáhala si vrtulníkem a ekopomatenci napadali správu, že šmelí s dřevem, což samozřejmě nebyla pravda. Holt budeme muset počkat až bude Hubený odejit.
Víte já totiž nic tak efektního nevidím na tom, jak tvrdí..tak ten les sežere kůrovec a co? Však za sto let vyroste novej viz staleté smrky v povodí Vltavy, už nejsou. Jednak tady už nebudem a nikde není napsáno, že na tom place vyroste nový les, bez ohledu na to co tvrdí Hubený, nebo místní exot Kašpárek. Něco tady k přečtení http://sumava-corpus.narra.eu/Prales_Trojmezn%C3%A1_in_memoriam a tady https://jcted.cz/lesnik-z-vimperka-vodu-ze-sumavy-posilame-do-mori-a-kurovce-si-rozvazime-po-republice/?discussion-paginator-page=2 a tady https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislav-pulpan-bezzasahovost-to-kvuli-ni-je-na-sumave-kurovcova-kalamita. Spíš jsem toho názoru, že je lepší ten les zachránit, pokud to jde.
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. Na Šumavě čekáme co vyroste z náletů.
A ještě nakonec Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:
Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim
chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je
zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu
předběžné opatrnosti. Předběžná opatrnost ve smyslu opatrně s bezzásahovostí.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní bezzásahovostí.
PE
Petr Eliáš
18.8.2020 18:50 Reaguje na Milan Ghttps://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5002-dvanact-mytu-o-sumave/
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.8.2020 19:04 Reaguje na Petr EliášSpíš blábol ekologických pseudoodborníků. Všechny tyto mýty byly, pochopitelně, prokázány.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
18.8.2020 22:09 Reaguje na Jan ŠimůnekAkademii věd ČR považujete ze pseudoodborníky? Profesor Fanta, docent Vrška a další jsou podle vás taky pseudoodborníci? No k tomu se přiznám opravdu nemám moc co napsat ...
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
18.8.2020 22:25 Reaguje na Ondřej DočkalJen ho nechte, je to nějaký fejkový profil, který tvrdí, že má bůhví kolik docentur. Ale jinak moc věcem nerozumí. :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.8.2020 07:25 Reaguje na Ondřej DočkalV AV se přinejmenším vyskytují lidé ekonomicky (a kariérním růstem) zainteresovaní, protože nikde jinde na světě nejsou tak blbí, aby si nechali kvalitní les sežrat kůrovcem, jen na základě hysterických skřeků odborných nul typu Bursíka.
Ze sledování tohoto jedinečného procesu tudíž plynou vyhlídky na vysoce ceněné publikace v časopisech s vysokým impact factorem a osobní nárůst hodnocení jejich autorů (typu Hirshův index).
Z ryze abstraktně akademického hlediska se to sice dá pochopit.
V širších souvislostech ovšem nelze nepřipomenout, jak lékařská vědecká veřejnost reagovala na podobně jedinečné práce Dr. Mengeleho a spol.: Ta vzala v potaz etiku konání autorů těchto prací a usnesla se na tom, že tyto práce, bez ohledu na nepochybný odborný přínos, budou z etických důvodů ignorovány. Což se, sám se tomu docela divím, dodržuje dodnes.
Právě z výše uvedeného důvodu jsou pro mě lesničtí odborníci věrohodnější. A ti "bezzásahovost" odsuzují šmahem prakticky všichni.
Odpovědět
Ze sledování tohoto jedinečného procesu tudíž plynou vyhlídky na vysoce ceněné publikace v časopisech s vysokým impact factorem a osobní nárůst hodnocení jejich autorů (typu Hirshův index).
Z ryze abstraktně akademického hlediska se to sice dá pochopit.
V širších souvislostech ovšem nelze nepřipomenout, jak lékařská vědecká veřejnost reagovala na podobně jedinečné práce Dr. Mengeleho a spol.: Ta vzala v potaz etiku konání autorů těchto prací a usnesla se na tom, že tyto práce, bez ohledu na nepochybný odborný přínos, budou z etických důvodů ignorovány. Což se, sám se tomu docela divím, dodržuje dodnes.
Právě z výše uvedeného důvodu jsou pro mě lesničtí odborníci věrohodnější. A ti "bezzásahovost" odsuzují šmahem prakticky všichni.
OD
Ondřej Dočkal
19.8.2020 22:09 Reaguje na Jan Šimůnekzkuste si pročíst seznam těch signatářů, naleznete tam i vzděláním lesníky, a to i v oboru uznávané, dva jsem jmenoval v předešlém příspěvku. Když už jste teda stále tak alergický na všechno, co začíná na eko...
Odpovědět
KT
Karel Tejkal
19.8.2020 22:42 Reaguje na Ondřej DočkalZkuste si tam zajet a podívat se, jak vypadají "lesy" v bezzásahových vrcholových částech Šumavy.
Tady je zajímavý posudek: https://sanceprolesy.cz/ing-karel-simon-priciny-a-dusledky-ekologicke-katastrofy-v-lesich-narodniho-parku-sumava/
Odpovědět
Tady je zajímavý posudek: https://sanceprolesy.cz/ing-karel-simon-priciny-a-dusledky-ekologicke-katastrofy-v-lesich-narodniho-parku-sumava/
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 07:22 Reaguje na Karel TejkalNení ani třeba tam zajíždět, letecké snímky z mapy.cz a z google maps, případně panoramata z těchto zdrojů, jsou velmi výstižné.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
20.8.2020 15:39 Reaguje na Jan ŠimůnekDoporučuji přesvědčit se osobně na vlastní oči (a podpořit tak náš cestovní ruch).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 20:46 Reaguje na Majka Kletečková1. Mám informace od lidí, co tam mají pozemky, vč. soukromých lesů (tedy, ty měli).
2. Viděl jsem fotodokumentaci.
Odpovědět
2. Viděl jsem fotodokumentaci.
PE
Petr Eliáš
21.8.2020 07:14 Reaguje na Majka KletečkováJá tam byl, asi před měsícem. Prošli jsme hřebenovku. Pomalu se obnovuje. Není to tam tak strašné jak se nám to tu jistá individua snaží namluvit. :)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.8.2020 09:30 Reaguje na Petr EliášRoste tam, ale jen na některých místech, stejnověká smrková monokultura, kterou ten kůrovec v případě bezzásahového režimu sežere, jakmile dosáhne k tomu potřebného stáří a velikosti.
Odpovědět
MG
Milan G
21.8.2020 11:27 Reaguje na Karel TejkalPane Tejkal díky za odkaz na ten posudek.
Bohužel ti co zavinili tu apokalypsu na Šumavě jsou pravděpodobně nepostižitelní a bez totální zodpovědnosti.
Odpovědět
Bohužel ti co zavinili tu apokalypsu na Šumavě jsou pravděpodobně nepostižitelní a bez totální zodpovědnosti.
MG
Milan G
19.8.2020 12:12 Reaguje na Petr Eliášhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-markova-jihocesti-vedci-a-sumavska-kauza....
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
19.8.2020 22:21 Reaguje na Milan GAno, nějaká babča sesmolila chabě zdrojovaný článek. A co s tím? :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 07:23 Reaguje na Petr EliášTen článek je ozdrojován naprosto perfektně.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
20.8.2020 08:41 Reaguje na Jan ŠimůnekTo víte že jo. Článek je jen chabý pakus někoho diskreditovat ... nic víc.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 20:47 Reaguje na Petr EliášNe, ten článek názorně ukazuje, čím jsou motivování bojovníci za "bezzásahovost".
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
21.8.2020 07:15 Reaguje na Jan ŠimůnekNo to víte že ano. Všechno co podporuje ty vaše pofidérní myšlenky je super. Co se vám nelíbí je placené a zkorumpované. Jste jen fanatik...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.8.2020 09:31 Reaguje na Petr EliášTady máte ten ekonomický zájem, vyhýbám se slovu "korupce", jak by řekl náš pan president, jasně doložen.
Odpovědět
MG
Milan G
21.8.2020 10:45 Reaguje na Petr Eliᚎe s vámi vůbec zahazuju, jestli je tady někdo fanatik tak jste to vy, přímo v krystalické podobě. Z vás ten bolševismus čouhá každým coulem, řádně se vám zadřel za nehty.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
21.8.2020 21:25 Reaguje na Milan GFakt jo? Fanatik a bolševik? Proč? Protože nevěřím každému bludu, který tu vy dva odborníci vypustíte? :-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
20.8.2020 15:24 Reaguje na Milan GJitku Markovou znám osobně. S obsahem článků podepsaných jejím jménem souhlasila, ale nevytvořila je.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
19.8.2020 12:22 Reaguje na Milan GNejprve čistě technická ... "Ono totiž z toho bezzásahového území dochází k nekontrolovatelnému šíření např. toho lýkožrouta." ... od toho jsou ta ostatní pásma a zatím jsem nikde nezaznamenal, že při správném hospodaření v nich je riziko rozšíření brouka dál nezvládnutelné. Samozřejmě, blbě se dá dělat cokoli, ale to bychom se nikam nedostali.
Zbytek je pořád co jsem psal ... pro někoho je prioritou ta bezzásahovost, resp. je pro něj prioritou možnost poznání toho, co sama příroda udělá, pro jiného dosažení a udržení nějakého žádoucího stavu a potom zcela platí co jste citoval "... nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů.".
Oba postoje jsou zcela rovnocenné a výsledek musí vzejít z nějakého demokratického rozhodovacího procesu. Co je ale průšvih je, že pokud se tímto způsobem jedna cesta zvolí, tak by ji všichni měli akceptovat, bo jinak to půjde do kelu v každém případě. Nelze mít 10 let bezzásahovost a pak 10 let péči a pak to znovu protočit a tak dále. Akorát nevěřím, že je něco takového u nás možné. No, mně osobně to myslím může být už celkem jedno ...
Odpovědět
Zbytek je pořád co jsem psal ... pro někoho je prioritou ta bezzásahovost, resp. je pro něj prioritou možnost poznání toho, co sama příroda udělá, pro jiného dosažení a udržení nějakého žádoucího stavu a potom zcela platí co jste citoval "... nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů.".
Oba postoje jsou zcela rovnocenné a výsledek musí vzejít z nějakého demokratického rozhodovacího procesu. Co je ale průšvih je, že pokud se tímto způsobem jedna cesta zvolí, tak by ji všichni měli akceptovat, bo jinak to půjde do kelu v každém případě. Nelze mít 10 let bezzásahovost a pak 10 let péči a pak to znovu protočit a tak dále. Akorát nevěřím, že je něco takového u nás možné. No, mně osobně to myslím může být už celkem jedno ...
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 07:28 Reaguje na Svatá ProstotoJá myslím, že to, co udělají "přírodní procesy" při bezzásahovosti, je už vidět na desítkách čtverečních kilometrů šumavských lesů, prakticky na skoro celém území NP. Opravdu není nutné likvidovat poslední hodnotný les, který na Šumavě ještě žije. Už proto, že je naprosto jasné, že ani jeho totální zničení alternativně myslící "vědce" stejně o nesmyslnosti ideologie "bezzásahovosti" nepřesvědčí.
Spíš by stálo za úvahu NP zrušit jako něco, co se naprosto neosvědčilo (stav šumavských lesů je neoddiskutovatelný fakt) a vrátit se k režimu blízkému původní CHKO.
Odpovědět
Spíš by stálo za úvahu NP zrušit jako něco, co se naprosto neosvědčilo (stav šumavských lesů je neoddiskutovatelný fakt) a vrátit se k režimu blízkému původní CHKO.
KT
Karel Tejkal
20.8.2020 16:25 Reaguje na Svatá ProstotoAno, nelze mít 10 let bezzásahovost a pak 10 let péči a pak to znovu protočit a tak dále. Na základě dosud získaných zkušeností bychom však bezzásahové zóny (někdy nazývané rezervacemi pro kůrovce) dál rozšiřovat nemuseli.
Odpovědět
JŠ
SP
Svatá Prostoto
21.8.2020 01:26 Reaguje na Jan ŠimůnekA nebo taky ne ... ale zkusit to prosadit samozřejmě můžete. :-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.8.2020 16:17 Reaguje na Jan ŠimůnekV průběhu času se v rezervaci mění zastoupení jednotlivých druhů stromů, nyní je na ústupu smrk.
V jádrové oblasti rezervace v současnosti dorůstá pod smrky a jedlemi množství buků, které do několika desetiletí vytvoří souvislé stromové patro. Současně s rozšiřováním buků dochází k pozvolnému klesání zastoupení smrků v rezervaci a tento pokles bude trvat i nadále. Přemnožení lýkožrouta smrkového tento pokles jen urychlí. Také jedle, před 40 lety považovaná za vymírající druh, se zde začíná obrozovat. Jak je to s klenem, který se tam také sem tam vyskytne, netuším.
Odpovědět
V jádrové oblasti rezervace v současnosti dorůstá pod smrky a jedlemi množství buků, které do několika desetiletí vytvoří souvislé stromové patro. Současně s rozšiřováním buků dochází k pozvolnému klesání zastoupení smrků v rezervaci a tento pokles bude trvat i nadále. Přemnožení lýkožrouta smrkového tento pokles jen urychlí. Také jedle, před 40 lety považovaná za vymírající druh, se zde začíná obrozovat. Jak je to s klenem, který se tam také sem tam vyskytne, netuším.
MG
Milan G
19.8.2020 18:39 Reaguje na Majka KletečkováPokud vím tak v průběhu času vždy převládal smrk. Pokud je to pravda, že v ústřední oblasti pod smrky a jedlemi dorůstá buk, jak bez slunce, bez místa atd, tak můžete dát nějaký odkaz s fotkami? Vy jste totiž první kdo tohle tvrdí, i Hubený a mnozí jiní říkají, že náletem se opět obnovuje smrk o buku se nikdo nezmiňoval, aspoň ne tak, že konečně dojde u smrku odchodu ze scény, jak si mnozí přejí a přijde náhrada ve formě listnáčů.
Ostatně několik fotek je tady někde na Ekolistu, které mají dokumentovat obnovu lesa v bezzásahových území NPŠ a na všech převládá smrk, nějaká břízka a jeřáb, buk tam i při nejlepší vůli byl vidět v počtu opravdu mizivém.
Odpovědět
Ostatně několik fotek je tady někde na Ekolistu, které mají dokumentovat obnovu lesa v bezzásahových území NPŠ a na všech převládá smrk, nějaká břízka a jeřáb, buk tam i při nejlepší vůli byl vidět v počtu opravdu mizivém.
MK
Majka Kletečková
20.8.2020 15:25 Reaguje na Milan Ghttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/struktura-lesa-v-boubinskem-pralese-je-poslednich-20-let-stejna 3. února 2011
„Potvrzuje se, že odrůstající podrost buku v následujících desetiletích přeroste do podúrovně velkých smrků. Vytvoří pod obrovitými smrky a jedlemi souvislou etáž korun mohutných buků a přiblíží se tak stavu, jaký zde zjistil lesmistr John v roce 1847.
„Podíl smrku započal mírně klesat a díky bukům pronikajícím do podúrovně bude klesat i nadále. To však neznamená, že smrku hrozí vymření,“ sdělil Pavel Hubený.
Dnes podíl smrku (stromy od 10 cm průměru) činí 54 % a přirozeným způsobem může klesnout až ke 30 % - podobně tomu bylo na počátku 19. století. Průzkum ale potvrdil, že k takovému jevu pravděpodobně v dohledné době nedojde i proto, že zmlazování smrkového porostu je dostatečné k tomu, aby vytvořilo porost nový - dosahuje v průměru 1 900 ks (v oploceném pralesním jádru dokonce 4 350 ks) na hektaru. Přirozená obnova pralesa je stále velmi vysoká a v posledních desetiletích vzrůstá.
... po staletí se zde střídají ve vládě odlišné druhy stromů a vždy hrají hlavní roli smrky a buky, méně významnou je jedle.“
Odpovědět
„Potvrzuje se, že odrůstající podrost buku v následujících desetiletích přeroste do podúrovně velkých smrků. Vytvoří pod obrovitými smrky a jedlemi souvislou etáž korun mohutných buků a přiblíží se tak stavu, jaký zde zjistil lesmistr John v roce 1847.
„Podíl smrku započal mírně klesat a díky bukům pronikajícím do podúrovně bude klesat i nadále. To však neznamená, že smrku hrozí vymření,“ sdělil Pavel Hubený.
Dnes podíl smrku (stromy od 10 cm průměru) činí 54 % a přirozeným způsobem může klesnout až ke 30 % - podobně tomu bylo na počátku 19. století. Průzkum ale potvrdil, že k takovému jevu pravděpodobně v dohledné době nedojde i proto, že zmlazování smrkového porostu je dostatečné k tomu, aby vytvořilo porost nový - dosahuje v průměru 1 900 ks (v oploceném pralesním jádru dokonce 4 350 ks) na hektaru. Přirozená obnova pralesa je stále velmi vysoká a v posledních desetiletích vzrůstá.
... po staletí se zde střídají ve vládě odlišné druhy stromů a vždy hrají hlavní roli smrky a buky, méně významnou je jedle.“
MK
Majka Kletečková
20.8.2020 15:44 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Buk_lesn%C3%AD
Buk lesní patří mezi dřeviny snášející značné zastínění.
Odpovědět
Buk lesní patří mezi dřeviny snášející značné zastínění.
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 20:50 Reaguje na Majka KletečkováAno, provedeme-li názornou agitaci a další podobné aktivity, vyrostou ze semen smrku buky. Sovětští polárníci taky rozdojili kozla.
Odpovědět
MG
Milan G
21.8.2020 10:52 Reaguje na Majka KletečkováTo co říká Hubený je v kontextu nepodstatné a až zavádějící.
Jinak víte vůbec, když to tady tapetujete tou Wikipedií, proč byla ta demonstrace?
Odpovědět
Jinak víte vůbec, když to tady tapetujete tou Wikipedií, proč byla ta demonstrace?
MK
Majka Kletečková
24.8.2020 17:38 Reaguje na Milan GNo, očitým svědkem té konkrétní demonstrace jsem nebyla.
Odpovědět
MG
Milan G
25.8.2020 18:35 Reaguje na Majka KletečkováBylo to kvůli 55ha, které nad rámec dohody Hubený začlenil do bezzásahových zón.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
26.8.2020 21:04 Reaguje na Milan GNo, Hubenému to musel někdo ve Vršovicích ale schválit, že.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.8.2020 15:47Myslím, že pan Hubený je člověk na správném místě a líbí se mi, že takto zareagoval na demonstranty. Lesnický odborník pan Petr Martan třeba také zareaguje a na ekolistu zveřejní své stanovisko.
Odpovědět
MG
Milan G
21.8.2020 11:10 Reaguje na Majka KletečkováPár ukázek z rozhovorů, které poskytl Hubený ...07.06.02019...citace Hubený se neobává, že by kvůli novince hrozila kůrovcová kalamita. „Otázkou sporu je přírodě blízká zóna, protože jsou lidé, kteří nás podezřívají, že tam uvolníme ty procesy tak volně, že by tam mohla vzniknout kůrovcová kalamita. To tak nebude,“ řekl ve vysílání ČT24.....03.03. 2020 citace...V souvislosti se Šumavou se tady dlouhé roky mluvilo o tom, že abychom kůrovce zastavili, musíme proti němu zasahovat. Teď se ale jednoznačně ukazuje, že ani ty nejrychlejší zásahy nemusejí stačit. Příroda si prostě vždycky poručit nedá a my nejsme přes veškerou snahu schopni brouka zastavit....jednou tak podruhé onak. Jednoduše nechali toho brouka rozšířit v rámci bezzásahovosti.
Citace z tohoto příspěvku....A protože mám bohaté zkušenosti s chováním gradací lýkožrouta smrkového tam, kde nebyl manipulován zásahy spojenými s ochranou lesa, nemohu s vámi sdílet přesvědčení, že za zvýšeným stavem lýkožrouta smrkového v ČR i na Boubíně je třeba hledat „bezzásahový režim.“...no pane Hubený, pro změnu existuje mnoho lidí a i z oboru, kteří nemohou souhlasit s vaším tvrzením, už i proto, že letos opět výskyt brouka graduje.
Odpovědět
Citace z tohoto příspěvku....A protože mám bohaté zkušenosti s chováním gradací lýkožrouta smrkového tam, kde nebyl manipulován zásahy spojenými s ochranou lesa, nemohu s vámi sdílet přesvědčení, že za zvýšeným stavem lýkožrouta smrkového v ČR i na Boubíně je třeba hledat „bezzásahový režim.“...no pane Hubený, pro změnu existuje mnoho lidí a i z oboru, kteří nemohou souhlasit s vaším tvrzením, už i proto, že letos opět výskyt brouka graduje.
MK
Majka Kletečková
19.8.2020 16:03Jsem zastáncem dodržování bezzásahového režimu v bezzásahovém území NPR Boubínský prales. Bezzásahová oblast tvoří 8 - 9 procent rozlohy rezervace a slouží pouze pro výzkumné účely, bezzásahovost se zde uplatňuje přes 150 let. Už v polovině 19. stol. zde lesmistr schwarzenberského panství označil výzkumné oblasti, ve kterých se nacházel nejzachovalejší les. K tomu ho vedla snaha o pochopení přírodních procesů, do kterých nezasahoval člověk. Byla by velká škoda z hlediska poznání tyto procesy narušit.
Rezervace je velice bohatá z mykologického hlediska. Různé druhy hub potřebují ke svému růstu odumřelé stromy s hnijícím dřevem, které v hospodářském lese nejsou. Některé druhy hub byly nalezeny pouze zde (zdroj: wikipedie).
Odpovědět
Rezervace je velice bohatá z mykologického hlediska. Různé druhy hub potřebují ke svému růstu odumřelé stromy s hnijícím dřevem, které v hospodářském lese nejsou. Některé druhy hub byly nalezeny pouze zde (zdroj: wikipedie).
KT
Karel Tejkal
19.8.2020 19:42 Reaguje na Majka KletečkováJsem také zastáncem bezzásahového režimu v bezzásahové oblasti NPR Boubínský prales. Ale nejsem zastáncem bezzásahového režimu na desítkách tisíc hektarů v I. zónách NP Šumava.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.8.2020 20:47 Reaguje na Majka KletečkováProblém je v tom, že ekologové prosazují bezzásahovost v celém Boubínském pralese, tedy i v partiích, které jsou jen přerostlý hospodářský les, v nichž ta bezzásahovost udělá to samé jako v ostatních šumavských lesích - totální odumření prakticky všech smrků.
Pak ovšem budou mít ekologové a "odborníci" po žížalkách, protože česká strana Šumavy bude v některých oblastech na jednu generaci (minimálně) zdevastována a v jiných bude zaručeno, že se tam les v dohledné době vůbec nebude moci vrátit. Čímž bude splněno, za co jsou placení, a zdroje nebudou.
Odpovědět
Pak ovšem budou mít ekologové a "odborníci" po žížalkách, protože česká strana Šumavy bude v některých oblastech na jednu generaci (minimálně) zdevastována a v jiných bude zaručeno, že se tam les v dohledné době vůbec nebude moci vrátit. Čímž bude splněno, za co jsou placení, a zdroje nebudou.
va
vaber
20.8.2020 08:25 Reaguje na Jan Šimůneksmrk je severský strom a nesnáší sucho a teploty přes 30°C ,pokud takové podmínky nebudou zmizí z naší krajiny a lidé mohou zasahovat jak chtějí
že by bezzásahovost likvidovala lesy je čistá demagogie, naopak pro les je nejlepší když do něj nevstoupí lidská noha stovky let i mrtvé ležící stromy a větve mají důležitou funkci pro les a my to nedokážeme ani dnes dobře posoudit a jako vzor lesa se ukazuje uklizený a čistý les, což je naprostý nesmysl a velice špatné pro zdravý vývoj lesa
Odpovědět
že by bezzásahovost likvidovala lesy je čistá demagogie, naopak pro les je nejlepší když do něj nevstoupí lidská noha stovky let i mrtvé ležící stromy a větve mají důležitou funkci pro les a my to nedokážeme ani dnes dobře posoudit a jako vzor lesa se ukazuje uklizený a čistý les, což je naprostý nesmysl a velice špatné pro zdravý vývoj lesa
JŠ
Jan Šimůnek
20.8.2020 20:53 Reaguje na vaberJe tam zcela jednoznačná příčinná souvislost: kde zelení vyřvali bezzásahovost, tam je to nyní mrtvé. Navíc na celé ploše Šumavy nejsou žádné přírodní lesy, ale přerostlé smrkové plantáže, v nichž přírodní procesy, podobné těm, které probíhají v autentických smrkových pralesech, probíhat nemohou.
Odpovědět
va
vaber
21.8.2020 09:17 Reaguje na Jan Šimůnekna Šumavě jsem často a prošel jsem téměř vše, lesy tam byly krásné a nepodobaly se plantážím ,Šumavu poničil nejen kůrovec, ale hlavně Kiril ,který řádil na Bubíně. I jinde ve světě jsou přírodní monokultury a daří se jim dobře.
Na místech uschlých a vyvrácených stromů vyrůstají nové, jen je otázka jak dloho budou stromy žít i když nebude kůrovec.
Šumava není výjimka ,lesy usychají na celém území, jen na Šumavě kde jsou největší plochy to je nejvíc vidět, s bezzásahovostí to nemá nic společného.
Odpovědět
Na místech uschlých a vyvrácených stromů vyrůstají nové, jen je otázka jak dloho budou stromy žít i když nebude kůrovec.
Šumava není výjimka ,lesy usychají na celém území, jen na Šumavě kde jsou největší plochy to je nejvíc vidět, s bezzásahovostí to nemá nic společného.
JŠ
Jan Šimůnek
21.8.2020 09:34 Reaguje na vaberTo, že se něco nepodobá plantáži (navíc jak si ji vy představujete), ještě neznamená, že to plantáž není. Na Šumavě byly uměle vysazené monokultury nepůvodního smrku, které bezzásahový režim prostě přežít nemohly.
Odpovědět
va
vaber
21.8.2020 12:55 Reaguje na Jan Šimůnek zásahový režim zatím nevyřešil kůrovcovou kalamitu nikde u nás ,kůrovec řádí dál
bezzásahové lesy jsou ve srovnání s celkovou plochou lesů ,velmi malé
Odpovědět
bezzásahové lesy jsou ve srovnání s celkovou plochou lesů ,velmi malé
JŠ
Jan Šimůnek
21.8.2020 22:00 Reaguje na vaberPři požáru se musejí hasit první plameny, třeba hořící kýbl s odpadky (to byla ta gradace kůrovce ve zpustlých šumavských smrkových plantážích, prohlašovaných ekology za "divočinu"). To se zvládnout dalo stejně, jako na takový zárodek požáru stačí džber vody. Až už fajruje celý barák, tak zpravidla nic nezmůže ani nejtěžší požární technika (a navíc při pokusech o hašení zničí i to, co oheň ušetřil). Což je nynější výsledek ekologických kůrovcových chovů.
Odpovědět
MG
va
vaber
21.8.2020 12:47 Reaguje na Milan Gvíra je vaše věc a pokud se týká mého názoru výše ,zajímalo by mě co konkrétně je nedůveryhodné
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.8.2020 08:26 Reaguje na vaberNavíc je zcela jednoznačně prokázáno, že lesy, které zničili Bursík a spol., byly uměle vysazeny koncem 19. století ze sazenic, převážně dovezených z Karpat a Alp. Existují od toho záznamy, účty apod.
Odpovědět
va
vaber
22.8.2020 09:14 Reaguje na Jan Šimůnekznám vaše příspěvky a vím že nikdy neustupíte ani o milimetr i v případě kdy evidentně nemáte pravdu
Bursík není můj oblíbenec, ale svalovat současný stav lesů na ekology je ,řeknu to mírně,velice zjednodušené
boj s kůrovcem se podobá boji proti koronaviru, výsledek je bídný i tam kde se zasahuje a kácí důkladně, naopak, při kácení se kůrovec úspěšně rozšiřuje a stěhuje se na další stromy
co je původní a nepůvodní druh je dikutabilní ,vše závisí na klimatických změnách, původně tu prý byly obří přesličky a kapradí
Odpovědět
Bursík není můj oblíbenec, ale svalovat současný stav lesů na ekology je ,řeknu to mírně,velice zjednodušené
boj s kůrovcem se podobá boji proti koronaviru, výsledek je bídný i tam kde se zasahuje a kácí důkladně, naopak, při kácení se kůrovec úspěšně rozšiřuje a stěhuje se na další stromy
co je původní a nepůvodní druh je dikutabilní ,vše závisí na klimatických změnách, původně tu prý byly obří přesličky a kapradí
JŠ
Jan Šimůnek
22.8.2020 14:21 Reaguje na vaberProblém je v tom, že do té doby, než Bursík a spol. začali blekotat o "kůrovci - lékaři lesa" a prosadili bezlesí, byl kůrovec zvládán vcelku dobře a žádné kalamity megarozměrů nevznikaly. Dokonce ani za komunistů, kdy byly lesy oslabeny imisemi.
Odpovědět
JH
Jiří Hušek
23.8.2020 09:34 Reaguje na Jan ŠimůnekNevím, jestli jste skutečnej nebo jenom virtuální esence antizeleného fanatismu, ale málem jste mě přesvědčil, že jsem imisně kůtovcovou apokalyptickou kalamitu v Jizerských horách a Krkonoších (1982.-90) na vlastní kůži nezažil, ale že se mi to jenom zdálo. Taky se bu muset zamyslet nad tím, jestli kalamita na severní Moravě opravdu není důsledkem dvousetleté slepé cesty českého lesnictví, ale bezzásahovosti na části pouhých 300 km vzdálené Šumavy.
Odpovědět
MG
Milan G
23.8.2020 12:08 Reaguje na Jiří HušekMůžete to upřesnit? Jaká imise hrála roli v kalamitě v Jizerkách? Já mám úplně jiné informace jak k té kalamitě došlo.
Víte vůbec, a je to prokázáno, že např. kůrovec do poloviny minulého století řádil pouze v pohraničních horách? V nižších polohách, kde nebyl smrk původní se brouk vůbec nevyskytoval? Proč tedy dvousetletá slepá cesta českého lesnictví?
Já vidím slepou cestu nyní od cca 1999 - 2020.
Odpovědět
Víte vůbec, a je to prokázáno, že např. kůrovec do poloviny minulého století řádil pouze v pohraničních horách? V nižších polohách, kde nebyl smrk původní se brouk vůbec nevyskytoval? Proč tedy dvousetletá slepá cesta českého lesnictví?
Já vidím slepou cestu nyní od cca 1999 - 2020.
JH
Jiří Hušek
23.8.2020 21:01 Reaguje na Milan GNevím, odkud čerpáte informace o jizerské kalamitě, evidentně nikoli z četných seriózních zdrojů. Ve zkratce - likvidace původních smíšených lesů a horských smrčin sklářskou kolonizací, náhrada provenienčně problematickou smrkovou monokulturou, pak křehká rovnováha pod tlakem živelných a hmyzích kalamit udržovaná intenzivním hospodařením. Od šedesátých let silný vliv imisí (oxidy síry, dusíku, fluoru) z nedalekých polských a německých elektráren - přímé poškození asimilačního aparátu kombinované s degradací půdy působením depozice. Nastupují druhotní hmyzí škůdci - 1978-79 obaleč modřínový, 1980-81 ploskohřbetka, 1982+ lýkožrout smrkový. Do toho surově exploatační socialistické lesnické "hospodaření" a kolem roku 1990 "hotovo" - holiny, třtina eroze, degradovaná půda. Takže sečteno a podtrženo - pro Jizerky signifikantní důkaz oné slepé cesty českého lesnictví. A ta cesta pokračuje i po roce 1990 až dodnes, navíc vyzdravená vadnou reorganizací a obchodními modely po roce 1992. Výsledek vidíme všude kolem. A ta historická absence kůrovce mimo hory? Jednak to není pravda a jednak je třeba si uvědomit, že náhrada původních smíšených lesů za smrkové monokultury tam přišla později a teprve před polovinou 20.století postupně začaly porosty dorůstat do věku pro kůrovce atraktivního. To taky vcelku pasuje na těch +-200 let...
Odpovědět
MG
Milan G
23.8.2020 23:21 Reaguje na Jiří HušekNejdřív píšete, že byla v Jizerkách Imisní kalamita, když se vás zeptám jaká tak napíšete 1982+/to je období o kterém jste psal na začátku/ lýkožrout, takže jediný kdo tady lže jste vy. V první řadě si nastudujte téma a pak se k němu můžete vyjadřovat.
Vaše citace...A ta historická absence kůrovce mimo hory? Jednak to není pravda a jednak je třeba si uvědomit, že náhrada původních smíšených lesů za smrkové monokultury tam přišla později a teprve před polovinou 20.století postupně začaly porosty dorůstat do věku pro kůrovce atraktivního...jste si opravdu jistý že mluvíte pravdu? Vy o tom kůrovci nevíte zcela zjevně nic.
Odpovědět
Vaše citace...A ta historická absence kůrovce mimo hory? Jednak to není pravda a jednak je třeba si uvědomit, že náhrada původních smíšených lesů za smrkové monokultury tam přišla později a teprve před polovinou 20.století postupně začaly porosty dorůstat do věku pro kůrovce atraktivního...jste si opravdu jistý že mluvíte pravdu? Vy o tom kůrovci nevíte zcela zjevně nic.
JH
Jiří Hušek
24.8.2020 10:27 Reaguje na Milan GSnažil jsem se vám korektně odpovědět, ale evidentně nerozumíte psanému textu a/nebo ve svém zanícení odmítáte vnímat smysl slov a uchylujete se k trapnému osobnímu napadání. Nemám nejmenší důvod s vámi ztrácet čas. Sbohem.
Odpovědět
MG
Milan G
25.8.2020 17:42 Reaguje na Jiří HušekJá moc dobře vím s kým komunikuji, nebojte pane Hušek, vím kdo jste.
Jste první co se tady ohání univerzitním vzděláním, tak abyste podpořil váhu a pravdivost vašich slov. Působí to, ale legračně, nezlobte se. Nejdřív říkáte, že ty lesy zničily emise, pak zase kůrovec, bavili jsme se o letech 1982+. Kdyby jste hned napsal, že to bylo kombinací obého, mohl jste nám ušetřit hromadu času.
Co se týká kůrovce, doporučuji vám si udělat analýzu historie kalamitních rozměrů z důvodů napadení lesů lýkožroutem. Možná vás to překvapí.
Na konec jedna otázka, nepracoval jste v jedné lesní správě ještě za komunismu?
Odpovědět
Jste první co se tady ohání univerzitním vzděláním, tak abyste podpořil váhu a pravdivost vašich slov. Působí to, ale legračně, nezlobte se. Nejdřív říkáte, že ty lesy zničily emise, pak zase kůrovec, bavili jsme se o letech 1982+. Kdyby jste hned napsal, že to bylo kombinací obého, mohl jste nám ušetřit hromadu času.
Co se týká kůrovce, doporučuji vám si udělat analýzu historie kalamitních rozměrů z důvodů napadení lesů lýkožroutem. Možná vás to překvapí.
Na konec jedna otázka, nepracoval jste v jedné lesní správě ještě za komunismu?
JŠ
Jan Šimůnek
23.8.2020 14:02 Reaguje na Jiří HušekSmrky paradoxně tak moc kyselými dešti postiženy nebyly.
Záviselo to na podloží, pokud se z něj kyselou dešťovou vodou vyplavovaly toxické prvky, nebo na živinách v půdě a půdním profilu (kyselé deště mohly živiny zanést do hlubších vrstev půdy, kam na ně mělce kořenící smrky nedosáhly.
Takže to bylo jen místo od místa, zdaleka ne tak šíleně plošně jako ekologické kůrovcové líhne na Šumavě.
Došlo v té době k hynutí jedlí (Jedle bělokorá), což se řešilo v těch Jizerkách vysazováním původních druhů listnáčů. Navíc režim organizoval vápnění. V některých lokalitách byla místo domácí jedle vysazována severoamerická Abies grandis (český název z hlavy nevím), dobře rozpoznatelná podle puchýřů na kůře mladších stromů, naplněných silně aromatickou pryskyřicí.
To hynutí jedlí bylo zřejmě jen náhodnou časovou shodou, protože se později ukázalo, že postihuje naše domácí jedle v cca dvousetletých intervalech. A vyskytovalo se i v dobách, kdy imise nebyly.
Odpovědět
Záviselo to na podloží, pokud se z něj kyselou dešťovou vodou vyplavovaly toxické prvky, nebo na živinách v půdě a půdním profilu (kyselé deště mohly živiny zanést do hlubších vrstev půdy, kam na ně mělce kořenící smrky nedosáhly.
Takže to bylo jen místo od místa, zdaleka ne tak šíleně plošně jako ekologické kůrovcové líhne na Šumavě.
Došlo v té době k hynutí jedlí (Jedle bělokorá), což se řešilo v těch Jizerkách vysazováním původních druhů listnáčů. Navíc režim organizoval vápnění. V některých lokalitách byla místo domácí jedle vysazována severoamerická Abies grandis (český název z hlavy nevím), dobře rozpoznatelná podle puchýřů na kůře mladších stromů, naplněných silně aromatickou pryskyřicí.
To hynutí jedlí bylo zřejmě jen náhodnou časovou shodou, protože se později ukázalo, že postihuje naše domácí jedle v cca dvousetletých intervalech. A vyskytovalo se i v dobách, kdy imise nebyly.
JH
Jiří Hušek
23.8.2020 21:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJe obdivuhodné s jakou suverenitou vypouštíte do veřejného prostoru bludy o oboru a území, o kterých evidentně nevíte vůbec nic. Já se svým univerzitním lesnickým vzděláním a čtyřmi desítkami let praxe v Jizerských horách bych si třeba, nechtě být za troubu, nikdy nedovolil podobným způsobem komentovat např. medicínu (není to náhodou váš obor?). Například Abies grandis ale z hlavy vím - je to kupodivu jedle obrovská a v době kalamitní a pokalamitní nebyla, puchýř nepuchýř, vysázena v Jizerkách prakticky ani sazenice. A ty vůči imisím víceméně rezistentní smrky hynuly místo od místa tak ochotně, že výsledkem bylo v průběhu 6-7 let prakticky souvislé odlesnění celé náhorní plošiny o rozloze cca 13 000 hektarů (13 km2). To se na Šumavě nepodařilo nejen v posledním dvacetiletí, ale ani za Klostermanna.
Odpovědět
PK
Petr Kinkal
26.8.2020 10:45 Reaguje na Jiří HušekA jak vypadaly Krušné hory. V nadmořské výšce nad 600 m odumřelo 60 % porostů v pásmu mezi Klínovcem a Sněžníkem (les na ploše 12 100 ha). Tím to ale neskončilo. V roce 1990 dosáhla plocha umírajícího či vykáceného lesa 25 000 ha. Celkově bylo od roku 1958 odtěženo 74 000 ha odumřelých lesních porostů, což je přibližně rozloha jedné a půl Prahy nebo víc než 15 přehradních nádrží Lipno.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.8.2020 22:57Víte ono ty dvěstěleté smrky na Boubíně by asi nebyly,kdyby se staří lesníci řídili podle dnešního směru bezzásahovosti.Vždy dbali o to,
aby se kůrovec zachytil v počátcích.Nyní už se asi nedá nic dělat,prostě Šumava už nikdy nebude,jak bývala před 3O.či dokonce 1OO,léty.Ještě,že se toho ti lesníci nedožili.I já ještě zažil takovou Šumavu a viděl i tu
novou.To,co jsem viděl před pěti roky mě ale nijak nenadchlo.Ten nový les rostoucí ve změti padlých stromů je opravdu takřka ze 100% zase pouze
mladý smrk a dá se říci opět stejnověký.Asi ho tak zase za pár let
sežere kůrovec a tak dokola.Otázkou je,které listnáče bez lidské pomoci
v takovém lese přežijí.Krátkověký jeřáb,či bříza v hustém smrkovém
porostu brzo zajde a i buk bude pádem smrkových souší polámaný a zničen.
Možná se mělo zamyšlenému pralesu v počátcích pomoci výsadbou
a ochranou cílových dřevin.Bezzásahovost od samého počátku je slepá cesta,nebo přinejmenším cesta velkou oklikou.Jaký ten prales bude,se
sice rozhoduje nyní,ale dožije se ho až rodící se generace a ta to
bude teprve hodnotit.Obávám se tendenci bezzásahovosti prosazovat
i mimo NP.Toho se hrozím,ale taky už to není pro naši generaci tak
akutní.Mládež to vidí jinak,pro ně strom není na řezivo či otop.Oni
žijí v době plastové a energie přichází drátem nebo rourami.Potraviny
jsou v regálech a zemědělství ničí krajinu.My starší to vidíme jinak
a tak si užívejme toho zbytku a jim už do toho nezasahujme.Ať nechají
sežrat smrky kůrovci,ať chrání predátory,kterým ale chtějí předtím
vybít zvěř okusující nechráněné sazenice listnáčů a jiné predátory
chránit tak dlouho,dokud budou mít co lovit.Pak mohou zase chránit tu
jejich potravu a tak stále dokola.Je to jejich budoucnost a volba.
Jen ať pak nebrečí,že pochybili a nesvádějí to na nás,jako se nyní
svádí kúrovec na naše předky.Oni hospodařili jinak,oni ho ničili
v zárodku a nečekali,až jim zachvátí celý les.
Odpovědět
aby se kůrovec zachytil v počátcích.Nyní už se asi nedá nic dělat,prostě Šumava už nikdy nebude,jak bývala před 3O.či dokonce 1OO,léty.Ještě,že se toho ti lesníci nedožili.I já ještě zažil takovou Šumavu a viděl i tu
novou.To,co jsem viděl před pěti roky mě ale nijak nenadchlo.Ten nový les rostoucí ve změti padlých stromů je opravdu takřka ze 100% zase pouze
mladý smrk a dá se říci opět stejnověký.Asi ho tak zase za pár let
sežere kůrovec a tak dokola.Otázkou je,které listnáče bez lidské pomoci
v takovém lese přežijí.Krátkověký jeřáb,či bříza v hustém smrkovém
porostu brzo zajde a i buk bude pádem smrkových souší polámaný a zničen.
Možná se mělo zamyšlenému pralesu v počátcích pomoci výsadbou
a ochranou cílových dřevin.Bezzásahovost od samého počátku je slepá cesta,nebo přinejmenším cesta velkou oklikou.Jaký ten prales bude,se
sice rozhoduje nyní,ale dožije se ho až rodící se generace a ta to
bude teprve hodnotit.Obávám se tendenci bezzásahovosti prosazovat
i mimo NP.Toho se hrozím,ale taky už to není pro naši generaci tak
akutní.Mládež to vidí jinak,pro ně strom není na řezivo či otop.Oni
žijí v době plastové a energie přichází drátem nebo rourami.Potraviny
jsou v regálech a zemědělství ničí krajinu.My starší to vidíme jinak
a tak si užívejme toho zbytku a jim už do toho nezasahujme.Ať nechají
sežrat smrky kůrovci,ať chrání predátory,kterým ale chtějí předtím
vybít zvěř okusující nechráněné sazenice listnáčů a jiné predátory
chránit tak dlouho,dokud budou mít co lovit.Pak mohou zase chránit tu
jejich potravu a tak stále dokola.Je to jejich budoucnost a volba.
Jen ať pak nebrečí,že pochybili a nesvádějí to na nás,jako se nyní
svádí kúrovec na naše předky.Oni hospodařili jinak,oni ho ničili
v zárodku a nečekali,až jim zachvátí celý les.
PE
Petr Eliáš
21.8.2020 07:20 Reaguje na Břetislav MachačekProboha, dělejte ty mezery za tečkou a čárkou...to je strašný...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.8.2020 09:35 Reaguje na Petr EliášTady si dovoluji s panem Eliášem souhlasit. Nepíšete SMS, kde se to toleruje kvůli úspoře počtu znaků.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2020 08:04 Reaguje na Petr EliášBudu se snažit. To víte, zvyk je železná košile.
Já se spíše soustředím na obsah, než na úpravu textu.
Mimochodem se toho dopouštějí i jiní. Asi jsou na
tom podobně jako já.Druzí zase píší bláboly, které
ale nemají reálný základ. To považuji za daleko
horší prohřešek, protože lidi vědomě obelhávají.
Odpovědět
Já se spíše soustředím na obsah, než na úpravu textu.
Mimochodem se toho dopouštějí i jiní. Asi jsou na
tom podobně jako já.Druzí zase píší bláboly, které
ale nemají reálný základ. To považuji za daleko
horší prohřešek, protože lidi vědomě obelhávají.
Lenka Moranová
23.8.2020 11:19To je konec. Takové názory. Chodíme do lesa se psy každý den a je to katastrofa. Šumavu jsem letos projela několikrát a daleko horší se mi zdála Česká Kanada, kde jsou vysazeny převážně smrky. Lituju, že jsem si v minulosti nedělala víc fotek. Nálety jsou přirozenou reakcí přírody na takovou pohromu. Přesto bych se snažila alespoň část smrkových lesů zachránit likvidaci napadených stromů. Vichřice nám zničila kousek lesa a ani po deseti letech se náletem nedá projít. Všude se investuje a je to vidět. Ale příroda je v horším stavu, než dřív. Žijeme u rybníka, postiženého povodněmi, kde jsme se před lety koupali. Vypadá to, že se dožiju jeho zániku. Převažuje v něm bahno a lesy? Katastrofa. Většinová část obyvatel Čech má jiné priority a investuje jinam než do ochrany přírody. Před pár lety odtud sváželi spoustu dřeva do Rakouska a šlo to jako po másle. Zanechali po sobě spoušť a zničili cesty. Dodnes se tudy nedá projít. Nikdy jsme nebyli tak bohatí jako dnes. Nerozumím tomu. Ale nechat les napospas, jak čtu v různých článcích, to je další extrém. Jako nechat zarůst zahradu nějakou invazivní rostlinou nebo nechat dožít cukrovkáře s uhnilou nohou. Skutečně zvažuju se odstěhovat, ale není kam. Už i na ty Jeseníky je místy smutný pohled. Teď to chápu díky tomuto článku lépe. Tohle není lokální záležitost a nemá v minulosti porovnání. Ten člověk je domýšlivý až hrůza. Jděte se všemi tituly do háje.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.8.2020 14:07 Reaguje na Lenka MoranováČeská část Šumavy má severní svahy (tudíž lepší sněhové podmínky a sníh po delší dobu), na rozdíl od německé. Proto bylo nutno po pádu železné opony zlikvidovat tamní lesy a i v těch vzniklých pouštích nedovolit výstavbu hotelů, sjezdovek, vleků, lanovek atd. Protože by konkurovaly německé straně.
O nic jiného, alespoň dle mého mínění, na té Šumavě nikdy nešlo a nejde.
Odpovědět
O nic jiného, alespoň dle mého mínění, na té Šumavě nikdy nešlo a nejde.
SP
Svatá Prostoto
23.8.2020 23:31 Reaguje na Lenka Moranová" Vichřice nám zničila kousek lesa a ani po deseti letech se náletem nedá projít." ... a to je jako špatně? A kdyby tam nic nerostlo, a projít se v pohodě dalo, tak by to bylo jako lepší???
Nějak tomu nerozumím.
A nechat les napospas může být dobře, i špatně. Pokud jej chcete mít jako tu zmiňovanou zahradu, tak je to samozřejmě špatně. Otázkou je zda má být klidové území NP něčí zahrádkou ... Krakonoš se nepočítá:-))).
Odpovědět
Nějak tomu nerozumím.
A nechat les napospas může být dobře, i špatně. Pokud jej chcete mít jako tu zmiňovanou zahradu, tak je to samozřejmě špatně. Otázkou je zda má být klidové území NP něčí zahrádkou ... Krakonoš se nepočítá:-))).
MK
Majka Kletečková
24.8.2020 17:36 Reaguje na Lenka MoranováPodle slov ředitele CHKO Šumava v článku je povoleno zasahovat proti kůrovci na cca 80 % rozlohy NPR Boubínský prales.
Na území ČR převažují hospodářské lesy a na nich je také povoleno zasahovat proti kůrovci.
Odpovědět
Na území ČR převažují hospodářské lesy a na nich je také povoleno zasahovat proti kůrovci.