Pavel Poc: Maso z pralesa na našem trhu? Zdravotní riziko, proti kterému Evropa musí zakročit!

Bushmeat se vozí v obyčejných kufrech. Ilustrační snímek z afrického Konga.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Save-elephants

Dovoz masa opic, antilop, krokodýlů a jiných volně žijících druhů do Evropské unie není vůbec složitý. To odhalily studie provedené v několika zemích. Jen přes francouzské letiště Charlese de Gaulla a belgické Letiště Brusel se do evropské osmadvacítky dostane až 450 tun masa ročně. Nezákonný obchod přitom napomáhá vymírání ohrožených druhů a představuje pro Evropany zdravotní riziko.

Na problém dovozu tzv. bushmeatu už nějakou dobu spolupracuji s předními evropskými i zahraničními vědci. Ačkoliv jsem své kolegy europoslance, jejichž zemí se import primárně týká, dlouhodobě na problém upozorňoval, přijde mi, že tomu začali věnovat skutečnou pozornost, až když byl medializován v místním pořadu.

Ve zmiňované reportáži se reportérovi belgické televize bez zásadních problémů podařilo za necelých 70 korun koupit na konžském trhu šimpanzí maso a přivést ho bez povšimnutí kontrolorů do Belgie. Šimpanzi jsou přitom i podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. CITES, bezprostředně ohroženi vyhubením.

Jsme svědky čím dál tím rychlejšího vymírání druhů na celém světě. Absence dostatečné kontroly v podstatě nahrávají nezákonnému obchodu i ziskům pytláků. Není to ale jediný problém. Bushmeat bývá spojován až s 51 patogeny: viry, bakteriemi i parazity. Jen si vzpomeňme na nedávné vypuknutí Eboly!

Už loni jsem zajistil přijetí expertů na půdě Evropského parlamentu a zkoordinoval iniciativu, jejíž návrh teď leží na stole Evropské komise. Ta musí plán analýzy velikosti obchodu, importních cest, rizik, fyzických kontrol i následných opatření během několika týdnů oficiálně posoudit.