Pavel Poc: Evropský parlament po volbách a životní prostředí

Co bude Evropský parlament řešit v oblasti životního prostředí, bude záležet na prioritách nové Evropské komise a jejím pracovním programu a ten bude záležet na vůli členských států v Radě. Kromě toho je na cestě několik velkých legislativních balíků, které je třeba dokončit.

Prvním bude konečná podoba nové Společné zemědělské politiky. Ta bude určující mimo jiné právě pro stav našeho životního prostředí. Zemědělství musí zajistit dostatek potravin a potravinovou bezpečnost i v podmínkách zhoršujícího se sucha a výkyvů teplot. Evropský parlamentu musí zemědělskou politiku nastavit tak, aby umožnila obnovu krajiny a malého vodního oběhu. Bez toho boj se suchem nezvládneme. Přímé platby proto budou podmíněné opatřeními prospěšnými pro životní prostředí. Mezi nimi bude i můj návrh zahrnout index pro opylovače, který jsem prosadil.

Parlament se bude muset zabývat i pesticidy a jejich autorizací, navázat na výsledky práce Výboru pro autorizaci pesticidů, který jsem koordinoval za frakci SD. Vydali jsme skoro stovku doporučení, jak systém zlepšit. Evropská komise paralelně spustila přezkum uplatňování nařízení o pesticidech a nařízení o reziduích, který bude letos hotov. Parlament nesmí zaspat a musí donutit Komisi, aby práce výboru PEST nepřišla nazmar a aby konečně došlo i v praxi k ústupu od nebezpečných chemických látek a ke zjednodušení přístupu k nízko rizikovým pesticidům biologického původu.

Důležitá práce Parlament čeká také v oblasti ochrany vody. Komise má v nejbližších měsících přijít s hodnocením Rámcové směrnice o vodě. Jedná se o jednu ze stěžejních směrnic, která pokrývá celou oblast životního prostředí. Revize směrnice bude probíhat kolem roku 2022.

Jak budeme financovat řadu environmentálních opatření u nás doma, to ovlivní nová kohezní politika. V tomto kontextu je docela škoda, že voliči v ČR vyřadili ze sestavy českých europoslanců první čtveřici nejvlivnějších. Vliv České republiky v EP podle mně v novém období významně klesne.

Bude se muset připravit nový rámec na ochranu biodiverzity. Ten by měl vycházet ze studie, kterou jsem inicioval. Musíme co nejrychleji spustit zevrubní celoevropský přezkum ohrožení zvířat a rostlin. Míra chybějících dat a jejich zastaralost je k neuvěření. Jsem přesvědčen, že cíle v oblasti ochrany biodiverzity do roku 2020 nebudou opět splněny, stejně jako nebyly ty pro rok 2010.

Parlament bude muset řešit také klesající účinnost antibiotik, tzv. antimikrobiální rezistenci, která ohrožuje naše zdravotnictví i nás samotné. Bude muset zajistit ochranu před látkami, které narušující hormonální funkce a způsobující vývojové poruchy dětí, neplodnost, metabolická či nádorová onemocnění, tak zvanými hormonálními disruptory. Současná legislativa nás proti nim prakticky vůbec nechrání. Bude zajímavé sledovat v této souvislosti také přezkum glyfosátu, kterému díky mé námitce vyprší v roce 2022 autorizace.

Pokud jde o schopnost nového Evropského parlamentu řešit problémy v oblasti životního prostředí, jsem celkem skeptický. Byly by potřeba zkušenosti a akceschopnost, ovšem ty budou chybět. Nový Evropský parlament je poměrně roztříštěný a došlo k velké obměně. Očekávám bohužel v následujícím mandátu spíš vleklé debaty o politice a boj o samotnou existenci Evropské unie, než efektivní řešení problémů.

---

reklama

---