https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-poc-vezeni-o-velikosti-21-29-cm
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Poc: Vězení o velikosti 21 × 29 cm

11.10.2018
Tristní životní podmínky za sebou zanechávají zbídačená a apatická zvířata náchylná na nemoci. Ilustrační snímek.
Tristní životní podmínky za sebou zanechávají zbídačená a apatická zvířata náchylná na nemoci. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat
V Evropském parlamentu byla dne 25. září zahájena evropská občanská iniciativa, jejímž cílem je skoncovat s klecovými chovy, jejichž problém není pouze etický. Tristní životní podmínky za sebou zanechávají zbídačená a apatická zvířata náchylná na nemoci. Slavnostní zahájení iniciativy v České republice proběhne dnes 9. října ve 12h na Malostranském náměstí. Pokud se iniciativě podaří do jednoho roku posbírat napříč EU milion podpisů, Evropská komise bude nucena přijít s legislativním návrhem jak tento problém řešit.
 

Česká republika je na tom v porovnání s ostatními evropskými zeměmi docela špatně. V klecích je chováno až 84 % slepic nosnic a 96 % králíků chovaných na maso. Až 90 % všech prasnic ve velkochovech stráví třetinu svého života v porodních klecích či kotcích. Ani chov brojlerů ve stodolách není z hlediska životních podmínek o mnoho lepší. I zde se setkáváme s nedostatečným životním prostorem a intenzivním způsobem chovu, který z nich živých tvorů dělá pouhé produkční jednotky. Život prasnice je například orientovaný porodním turnusem, zatímco brojler za svůj krátký život, který se pohybuje v rozmezí 5-7 týdnů, zažije pouze výkrm, stres a porážku. Zvířata pak vlivem takového zacházení trpí různými onemocněními, parazity, úbytkem kostní tkáně, dýchacími a zažívacími problémy či dermatitidami.

Ochrana zdraví zvířat a následně našeho vlastního zdraví je zde potlačena ekonomikou. Hojné používání antibiotik ve velkochovech, které pokrývají asi 70 % celkové spotřeby antibiotik v Evropské unii, často slouží k prevenci, nikoliv léčení nemocí. V České republice je až 86 % celkové spotřeby antibiotik ve velkochovech podáváno v krmivu a ve vodě. Jejich nadužívání je pak také příčinou nárůstu rezistence některých bakterií. Používáním nerozumných metod produkce masných produktů si nakonec pleteme bič sami na sebe.

Přitom existují alternativy, které zvířatům poskytnou podmínky vhodné pro uspokojení jejich přirozených potřeb. Vše je jen otázkou farmářské kultury. Se společností, která považuje mrzačení živých tvorů za běžnou hospodářskou praxi, zjevně není všechno v pořádku. Řada evropských zemí již některé typy klecových chovů zcela zakázala. Lucembursko zakázalo chování nosnic v tzv. obohacených klecích, kde slepice žije na prostoru velkém asi jako papír A4. Králičí klece, u kterých je tento prostor ještě menší, jsou v Belgii postupně vyřazovány a Švédsko nepoužívá klece pro chov prasnic.

V biologickém zemědělství jsou samozřejmě klecové chovy vyloučeny. Stejně tak i bezstelivové a trvale vázané ustájení. Rozdíl je také v potravě. Krmit se smí pouze krmivem pocházejícím z organického zemědělství. Preventivní podávání antibiotik a stimulátorů růstu je zakázáno. Oproti konvenčnímu zemědělství pak zvířata nejsou exponována takovému množství chemických látek, které pronikají i do naší potravy. U chovatelů, kteří přešli na organická krmiva bez reziduí glyfosátu, se například snížilo množství potratů a degenerovaných mláďat. Vyšší cena potravin je tedy logickým důsledkem nákladnější výroby. S tím však koresponduje i jejich vyšší kvalita.

O tom, že klecový chov mohou ukončit především spotřebitelé, vypovídá situace na trhu s vejci. Na základě veřejného tlaku již řada prodejců prodej vajec nosnic chovaných v klecích ukončila. Tím je vytvářen i tlak na dodavatele, kteří se přizpůsobují poptávce. Pokud však nezměníme své spotřebitelské chování, Česká republika bude nadále patřit mezi země, kam putují výrobky ze zemí, které by se je na svém trhu neodvážily prodávat.


reklama

foto - Poc PavelPavel Poc
Autor, vzděláním biolog, je poslancem Evropského parlamentu za ČSSD.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

11.10.2018 18:03
Teď už jen maličkost. Vysvětlit voličům, že buřty za 11.90 už nebudou, že teď za ně budou platit patnáct, aby se prasátkům a slepičkám lépe žilo. Nebude to úplně snadné, když část voličů byla ochotná pohřbít i reformu zdravotnictví kvůli 30 Kč...
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist