https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-vrana-o-hlavacich-hlavacich-a-hlavaccich-aneb-o-hrdinnych-vydrach-ktere-nas-vsechny-zachrani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Vrána: O hlavačích, hlaváčích a Hlaváčcích aneb O hrdinných vydrách, které nás všechny zachrání

20.3.2021
Hlaváč černoústý.
Hlaváč černoústý.
Foto | Pavel Vrána
Volal známý, jestli prý jsem viděl v pondělí 8.3. večerní zprávy na ČT a co tomu říkám. Neviděl. Tak jsem si pustil záznam na internetu a rád se s vámi podělím o svůj názor.
 

Vždy jsem žil v domnění, že televizní zprávy mají člověka vědomostně a kulturně obohacovat, povznášet k výšinám. Tentokrát však došlo k mírnému povznesení jen v oblasti sedací soupravy, zprávy mě zvedly ze židle. A vedly k sepsání tohoto krátkého článku.

Hned na počátku slečna hlasatelka mluvila o hlavači. To znělo trochu jako úvodní lekce intenzivního kurzu ostravštiny – jako by byl hlavač dle vzoru bukač, nebo kalač. Nikoliv, přátelé, je to hlaváč, pěkně s dlouhým „á“. Hlaváč černoústý. Invazní druh, který krátkými přískoky připlaval až k nám - podobně jako Ivan - nečekán a hlavně nezván. Evoluce jej obdařila břišními ploutvemi, které srůstají v přísavný disk, kterým se dokáže přisát na různé povrchy a tak si sem tam může „stopnout“ nějakou loď a nechat se popovézt kousek proti proudu. Možná to není žádný myslitel, ale reprodukčně je přičinlivý a brzy se vypracoval na jeden z nejběžnějších druhů na dolním Labi. Aby ne, miluje regulace, betony, těžký kamenný zához – takže zde nalezl ráj a svůj druhý domov, k pramalé radosti rybářů.

Hlaváč černoústý
Hlaváč černoústý
Foto | Pavel Vrána

Pak zde máme vydru, druh původní, který jsme do naší přírody úspěšně znovu vysadili, přičemž část vyder k nám přišla „po svých“ ze zahraničí. Možná očekáváte, že dodám: „k pramalé radosti rybářů“. Ale to není tak úplně pravda. Jsou místa, kde nám vydra nevadí, nicméně, nelze zastírat, že jsou místa, kde způsobila kolaps rybích společenstev – což se týká především toků pstruhového pásma. Ve věci vydry a jejího vlivu na ekosystém tedy nelze paušalizovat.

Inu, a v té reportáži se nám to ale všechno smíchalo dohromady, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Výsledkem byl právě takový kočkopes. Jestliže na závěr reportáže zaznívá věta o tom, že vydry podle českoněmeckých biologů pomáhají alespoň částečně regulovat počty hlaváčů, hned si vzpomenu na Cimrmany, jak inspektor Trachta říká: Ale Hlaváčku, nechte si ty svý laický rady! Veřejnost je touto cestou uváděna v omyl a v takovém případě je možná lepší žádná reportáž, než špatná reportáž.

Nezasvěcený divák totiž snadno nabude dojmu, že vydra je oním supermanem, který v chvíli, kdy bude národu nejhůře, vtrhne se se zaťatou pěstí a vlajícím rudým pláštíkem do davu černoústých hlaváčů, až z nich budou šupiny létat – nastolí právo, pořádek a rovnováhu ekosystému, načež opět splyne s šedou masou davu, nebo se uklidí někam do hory Blaník, kde bude opět čekat, až bude národu nejhůře.

Není správné zaměňovat pojmy a dojmy, příčinu a důsledek. Průzkumy prokázaly, že vydra celkem nevybíravě konzumuje tu kořist, která je momentálně nejvíce dostupná – padni komu padni, přičemž nehledí na to, zda je to druh invazní, nebo zákonem chráněný. Mírně přitom preferuje druhy, které jsou z nějakého důvodu méně mobilní než jiné. Je-li tedy vydra zrovna na Labi, můžeme i bez studie s vysokou pravděpodobností předpokládat, že bude predovat hlaváče. Tihle dva na sebe prostě dříve či později museli narazit, to není žádné překvapení. Kdyby někdo uzavíral sázky na zápas hlaváč vs. vydra, klidně bych si vsadil. Vydra je zápasníkem zcela jiné váhové kategorie a hlaváč dle očekávání podlehne již v prvním kole.

Nalijme si však čistého vína. Bráno z perspektivy ekosystému dolního Labe – vydra bude doslova „převálcována“ masami hlaváčů, kteří zřejmě za svého pro nás neslyšného „uráááááááá!“ vyráží již dnes proti proudu Labe. Nepoměr početnosti obou druhů je tak velký, že vydra nemá šanci snížit množství hlaváčů byť jen o jediné procento. A to ani za předpokladu, že by v rámci Labe obsadila všechna myslitelná stanoviště.


reklama

 
foto - Vrána Pavel
Pavel Vrána
Autor je odborný referent pro životní prostředí, čistotu vod, ichtyologii Českého rybářského svazu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LG

Láďa Glánis

20.3.2021 07:50
Jó, nejvyšší činovníci ČRS, to jsou ti praví na kritiku ČT. Když jako jediný médium v zemi dělá reportáže o Bečvě, tak to se hodí. Sami jste proti tomu, že Vám STBákova fimra vytrávila 40km toku neřekli ani prd... ticho po pěšině...
Ale bezvýznamná reportáž o hlaváči/vydře, Vás vyprovokovala k reakci pane vrchní ichtyologu?
Tak nevím jestli s Vámi ještě někdy půjdu na ryby....
Odpovědět
DA

DAG

20.3.2021 08:57 Reaguje na Láďa Glánis
No že to bylo na ČT je shoda okolností a věřím, že článek by vznikl i kdyby byl na jiné televizi. Já to neberu jako útok na ČT.
Naopak správná a rozumná kritika je správná a dá se na ni alespoň reagovat.
Je to důležité hlavně v této době, kdy se zjevně snaží ANO a Zeman televizi ovládnout.
Odpovědět
kk

karel krasensky

20.3.2021 11:50
Pravda začíná tam kde končí signál české televize
Odpovědět
Sl

Slovan

20.3.2021 15:20
Vydra u nás nikdy vyhubena nebyla, tudíž se k nám část ze zahraničí šířit opravdu nemusela a většinou ani nešířila. Vysadilo se pár kousků v Jeseníkách. Z toho co pan autor napsal by mohlo mnoho lidí pochopit, že se vydra vysazovala po celé republice. To ale není pravda! Jak mám tedy věřit autorovi ten zbytek?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

20.3.2021 15:55 Reaguje na Slovan
Nezlobte se ale je vidět, že o tom nic nevíte. Sice se oficiálně vydry vysadili pouze do Jeseníků včetně vydry, která jak prokázali genetické testy pocházela z chovné stanice z Německa z Anglické populace .Ale vydry se vysazovali a vysazují stále. Nebo, kam myslíte, že příjdou vydry ze záchranných stanic??? Pokud´ by se vysadili zpátky do míst, odkud´ pocházejí, tak by to bylo v pořádku ale v těch záchranných stanicích se velice často ocitnou proto, že v místě jich je už moc a nemají tam už vhodné podmínky a tak se po vyléčení-z otavení rozvážejí jinám. Sám jsem už záhadné objevení skupin, atypicky se chovajících vyder zažil už několikrát včetně následné kontroly, jak se jim daří od prznitelů přírody .Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

20.3.2021 22:45 Reaguje na Jan Knap
Ta vydra vypuštěna nebyla a ani nepocházela z žádné chovné stanice v Německu. Cituji: "Zbylou třetinu zvířat (9) použitých pro repatriaci tvořily odchovy ze SOF v Pavlově. Otcové těchto mláďat pocházeli z jihočeské populace, ale jejich matkou byla samice původem z vydří stanice v Hankensbüttelu (Německo)." - ono to pak pokračuje, píše se a vysvětluje se ta Anglie apod.
Viz: https://www.vydryonline.cz/media/program-pece-pro-vydru-ricni-2009-2018.pdf

To, že se vydra vrátí zpět do volné přírody ze záchranné stanice nepovažuji za vypouštění, ale spíše za navrácení. Od toho zde, mj. ty stanice máme. Víme?
Odpovědět
mm

milan maitner

20.3.2021 19:26
proč do článku o rybách motáš ivana,jaký je rozdíl mezi vránou a redaktorkou,oba mluví o tom čemu nerozumí,ivan byl pozván našimi činiteli,a nebýt ivana tak si tady játra neplácáš,dělej raděj ryby to ti jde
Odpovědět
LG

Láďa Glánis

21.3.2021 07:05 Reaguje na milan maitner
Rudý bolševický nok
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.3.2021 22:34
K výroku autora článku: „Pak zde máme vydru, druh původní, který jsme do naší přírody úspěšně znovu vysadili, přičemž část vyder k nám přišla „po svých“ ze zahraničí.“

Pan Vrána z ČRS zapomněl zmínit, že řada vyder u nás nebyla ani vysazena, ani k nám nepřišla „po svých“ ze zahraničí, ale rozšířila se ze svých malých a vzácných „ostrůvků“ přirozeného výskytu u nás. Např. na Staré řece na Třeboňsku vydry přežívaly i v době, která jim nebyla vůbec nakloněna. Když se zlepšily podmínky pro jejich přežití i jinde, začaly se odtud šířit na další místa v Jižních Čechách.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.3.2021 08:39
Nevím co je k nepochopení na tom, že veškeré naše vody zachrání vydra, norek, psík a mýval. Zbytek planety zachrání vlk.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.3.2021 12:36 Reaguje na Michal Ukropec
Neházejte naše původní druhy do jednoho pytle spolu s invazními norky, psíky a mývaly. Vydry do našich ekosystémů patří na rozdíl od těch nepůvodních zavlečených šelmiček.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.3.2021 06:15 Reaguje na Majka Kletečková
Tady jde o zbožštění predátorů. Pokud by norek, psík nebo mýval ekologistům vadil, asi by nepožíval ochrany. Jelikož se ale podílejí na devastaci přírody, je zakázáno je lovit vyjma hospodáře a mysliveckého stráže. Je mi 55, a pamatují zuřivou ochranu kormorána. I vypouštění norků a spol. Ekologistama do přírody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.3.2021 09:24
Ono je to tak trochu vrtění ocasem psa. Povolili jsme tady vydrám, které v prostředí regulovaných potoků a malých a středních řek, kde rybí kryty a úniky před lovící vydrou prakticky nejsou, dokáží vylovit rybí obsádku úplně stejně jako kormoráni. A na druhé straně se v jedné velké řece šíří a přemnožuje invazivní rybí druh, ktrý taky původní rybí osazenstvo potlačuje, přečísluje a defakto decimuje.
Tak co to takhle zkombinovat, vydra vyloví přemnožený invazivní druh a uvolněný prostor tak bude k dispozici pro původní druhy. To mně připomíná jednu příhodu z Austrálie, , kde svého času začali pěstovat jednu plodinu, už nevím jakou, původem z tropů jižní Ameriky. jenže si tam zavlekli i jejího hmyzího škůdce a ten se v austrálii přemnožil. tak pátrali, co ten hmyz v Jižní Amarice loví a přišli na obří ropuchy. Tak do austrálie dovezl i ty obří ropuchy, aby livily ten hmyz. Jenže obří ropuchy v té australské končině začaly lovit nejen ten škodlivý hmyz, ale i další místní živočichy a přemnožily se. Už nevím, jestl i na ropuchy dovezli ještě nějakého dalšího, v potravním řetězci vyššího predátora.
takže bohužel takovéhle ekologické umělé konstrukce fungují jenom v televizi nebo v nějakých "ekologických " posluchárenských žvanírnách, ne v praxi. V praxi, abychom měli v řekách ty správné ryby, by se musely znova výrazně omezit i vydry i nezávisle na vydrách nějak najít recept na ty přemnožené hlaváče.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.3.2021 12:38 Reaguje na Radim Polášek
Černého Petra nevidím na straně vyder, ty na našem území žily už dávno před námi a do naší přírody dobře zapadaly. Problém je v té umělé regulaci potoků a malých a středních řek, kvůli které scházejí rybí kryty a možnost úniku vydří kořisti. Je třeba, aby člověk napravil na tekoucích vodách, co dříve v dobrém úmyslu pokazil.
Odpovědět
DA

DAG

21.3.2021 21:21 Reaguje na Majka Kletečková
To je vidět, že jste se nikdy nepotkala s úředníky z povodí :(
Bohužel jsem měl tu čest.
Odpovědět
dm

david matoušek

22.3.2021 06:53 Reaguje na Majka Kletečková
Máte pravdu, ale jak už to u člověka, a zvlášť ochranářského typu, bývá, nedělá nic logicky. Prvně se mělo napravit to prostředí, jak říkáte a zajistit prosperitu potravinové základně a až pak chránit a dovolit se šířit vrcholovému predátorovi. Jenže u dnešní ochrany přírody je to často stylem "tohle budeme teď chránit a bránit až za hrob, a zbytek a problémy ať si řeší jiní...".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.3.2021 09:39 Reaguje na Majka Kletečková
V té regulaci potoků a řek máte pravdu. Bohužel aby se to napravilo, tak by to někdo místo žvanění skutečně musel chtít dělat a to od "hlavy". To znamená úplně stejně - podobně, jako se dělaly za komunistů ty regulace, vyhlásit nějaký plošný státní záměr, aspoň pro nějaký region a uvolnit na to peníze, asi minimálně nějakou miliardu.
Bohužel ale spousta lidí si zřejmě myslí, že když se do těch regulací vrazily za socíku jedny miliardy korun, tak že odregulace těch potoků a řek se udělá sama a navíc se ty miliardy zase zpět z těch potoků a řek nějak vycucnou a objeví se. To je ale blbost, jestli se nějaké úpravy za socialismu udělaly za třeba miliardu tehdy Kčs, tak aby se to dnes vrátilo na přibližně podobnou úroveň, tak se na to musí vynaložit minimálně stejně. Nebo, protože to prostředí se tehdy defakto betonováním ničilo, dnes se musí ve slušné přírodní kvalitě znova vytvořit, tak možná i dvakrát nebo víckrát víc. Plus ještě s přepočtem na dnešní hodnotu koruny.
A to ještě leckde původní přírodně hodnotný tok jednoduchými prostředky získat nepůjde. Tou regulací a betonováním se totiž kolem těch toků získal defakto volný prostor, který byl velmi rychle na spoustě míst v zastavěných částech obcí zabrán lidmi. Dnes tam tak stojí soukromé domy, zahrady nebo třeba nějaké provozovny, fabriky atd. V dnešním prostředí ochrany soukromého majetku tak nelze jinak než ty soukromé majetky od lidí individuálně vykupovat a teprve potom tam ty stavby atd zbourat, aby se tam mohlo vrátit ono přírodní prostředí volného vodního toku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.3.2021 14:30
Budiž, s hlaváči vydra pomáhá. Co ale s potočáky, lipany, raky a žábami?
Taky, ale směrem k vyhubení! Co dál? Odchytit je u pstruhových potoků a vysadit na Labi na hlaváče a nebo čekat, až se hladová z "vyčištěného"
horského potoka přesune k Labi sama? Pak znovu osadit potoky pstruhy,
raky atd. a čekat na její návrat to znovu "vyčistit"? Koho bude bavit
stále vše dosazovat a přihlížet zkáze své práce? Rybáři už to mnohde
vzdávají, protože marná práce nemá valný smysl. Ochranáři tak mohou
zkusit to, co radí jiným a dokázat, že soužití výše jmenovaných ryb,
raků a žab může fungovat i s predátory. Ono se to už nedaří ani tam,
kde je to v gesci NP, CHKO či AOPK. Tak se hledá výmluva jako regulace
potoků a řek. Dovoluji si upozornit, že tito živočichové tam bez těch
predátorů žili i po těch regulacích a vytrácejí se i tam, kde ty
regulace nikdy nebyly. Podle článku o perlorodkách mizí i tam, kde
ty lokality nikdo nikdy nereguloval. Nereguluje se ale ani stav těch
predátorů a ti jdou až do krajnosti, kdy se možná hladoví přesunou
jinam, ale po obnovení obsádky se ihned zase vrátí. Nevrátí se pouze
tehdy, když jich bude únosné množství, které nedokáže vyhubit celé
obsádky potoků a řek. Samoregulace je o těch přesunech za potravou
a nebo o vymření části predátorů hlady po likvidaci vlastní potravy.
Pokud chceme jít tímto směrem, tak se dožijeme vymírání jejich
potravy a její zoufalou záchranu. Pokud člověk nepomůže, tak i ti
predátoři nakonec vyhynou a nebo se pouze přizpůsobí lovu ryb
v chovných rybnících, ale to snad není cílem ochránců. Pokud ano,
tak je to stejné jako u vlků lovících ovce a blábolit o plotech.
Oplotit řeky, potoky a rybníky je nemožné a na regulaci stejně
jednou dojde. Jsem zvědav kdy, kým a jak. Jiná možnost není!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.3.2021 08:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Vydry se dnes siri i do mest. Priklad z Zelezneho Brodu, bydlime pobliz Jizery a vydru jsem jednou v podvecer zahledl i na ulici uprostred tohoto malo/mesta. Pred tydnem jsme na zahrade (bydlime uprostred mesta) objevili jakysi chumel stoceny tesne u psi boudy - a ono to bylo mlade vydry. Zvire vypadalo nejake omamene a polomrtve - tak jsme ho odvezli na zachrannou stanici... https://photos.app.goo.gl/JF8M87CTTFUaJUy4A
Nevedel jsem, ze vydry jsou az takhle premnozene ale vnimal jsem v poslednich letech stiznosti rybaru, ze kdysi vzdy dobre zarybnena Jizera je ted jiz temer bez pstruhu a lipanu - navzdory tomu, ze kvalita vody v rece se proti dobam bolsevika vyrazne zlepsila.
Je to - zlepseni kvality vody - vyrazne videt hlavne na Kamenici, kde "ekologove" z EU masivne podporuji dve vzajemne si odporujici cinnosti. Totiz vystavbu nakladnych rybich prechodu https://photos.app.goo.gl/XofixbpkqssoJf4q8 v mistech, kde pritom reka ma v dlouhych usecich suche koryto kvuli mnozstvi obnovovanych "malych" vodnich elektraren odvadejicich vodu horske reky do nahonu resp. dokonce podzemnich zatrubneni (jedno takove 2 km dlouhe "ekologicke" zatrubneni (hlavni freky NP) bylo vybudovano kolem roku 1995 dokonce i v Krnapu na Jizere nad Korenovem
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.3.2021 08:43 Reaguje na Miloš Zahradník
Jeste pridam laicky nazor - nejsem sice vydra ale rekl bych, ze chytit pro ni korist v polovyschlem koryte je snazsi nez v pripade plnovodne reky. Takze nejen predchozi suche roky ale i dlouhe useky podhorskych rek kterymi proteka jen "hygienicky" nezbytne mno0zstvi vody zrejme usnadnily vyloveni vetsiny rybi osadky predatory. Jeste k te Jizere v Krnapu tak jsme pred lety na nasi online kamere v Korenove
https://www.hydronet.cz/korenov casto porozovali na kameni stojici volavky, cihajici na korist. V poslednich letech odtamtud jiz zmizely, asi uz ty ryby (je to tam teda rozhrani zarybnenosti reky, vyse proti proudu smerem k pramennym raselinistim uz ryby kvuli kyselosti vody nikdy moc nezily) vychytaly
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2021 14:09 Reaguje na Miloš Zahradník
To ale někteří ekologové nechtějí ani slyšet a ještě
na vás budou útočit, jako na mne. Já osobně nic proti predátorům v rozumném množství nemám, ale jsem zastáncem posouzení stavu zarybnění a predace. Pokud se nedaří zarybnění udržet, tak musím nejprve zjistit příčinu. Pokud je to dílo predátorů, tak musím zasáhnout i proti nim a nespoléhat se na jejich výkrm vysazováním stále nové násady.
Je faktem, že řeky nejsou v ideálním stavu,
ale pak se nemohu spoléhat pouze na samoregulaci.
Ony ty školy pro budoucí ekology čerpají často
zkušenosti odněkud z divočiny a posluchače učí
o mocné samoregulaci, samovýsevu, bezzásahu atd.
V reálu to už tu ale neplatí a nebude fungovat.
U nás to tak bohužel vždy chodí, že se jde ode
zdi ke zdi. Pokud jsem něco před tím reguloval
až moc, tak nyní nebudu regulovat vůbec. Jít na
kompromis ze zásady nelze a tak nezbude, než si
zase vypít kalich hořkosti do dna. Obnovit stavy
predátorů v krajině s hojností jejich potravy
šlo poměrně dobře, ale obnovit stavy potravy,
při zachování stavů predátorů bude holý nesmysl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.3.2021 14:39 Reaguje na Miloš Zahradník
Já přidám ješte jiný, ne názor, ale porovnání z mládí: v potoce,do kterého ústily všechny odpady z plně obydlené vesnice (přes 500 obyvatel), bývalo kousek po vsí plno pstruhů, střevlí, vranek i raků. Dnes po svedení odpadů do žump s pravidelným vyvážením mimo obec i spádové povodí potoka, nanajdete ani rybičku, ani ráčka a to v obci trvale žije cca 200 obyvytel. I vydří stopy už zmizely, vydra odešla jinam za potravou a vrátí se, až někdo vysadí do potoka znovu nějaké ryby.
Odpovědět
ag

agrice

22.3.2021 14:09
Supervěta: "Nepoměr početnosti obou druhů je tak velký, že vydra nemá šanci snížit množství hlaváčů byť jen o jediné procento."
Teď ještě napsat něco podobného o vlcích a divokých prasatech.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2021 19:13 Reaguje na agrice
Víte kdy ty vydry hlaváče vyhubí? No až už tam nebudou ani jiné
ryby. U vlků a divokých prasat je to podobné. Aź tu nebudou na
pastvinách hospodářská zvířata, v lesích vysoká, tak dojde i na
ty prasata, pokud je ale nepředběhnou jako potrava děti.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.3.2021 19:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Jste vtipný, opravdu :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2021 20:15 Reaguje na Slovan
To není vtip, ale přírodní zákony poptávky a
nabídky. Každý predátor jde cestou menší
námahy a eliminace rizika úrazu při lovu.
Bohužel toto nejste schopen vyvrátit a tak
jste se zmohl pouze na ten štěk.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.3.2021 00:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Nikoliv „Až nebudou na pastvinách hospodářská zvířata“, ale až budou hospodářská zvířata dobře zabezpečena, tak budou vlci lovit jen vysokou a prasata.
Odpovědět
dm

david matoušek

23.3.2021 07:26 Reaguje na Majka Kletečková
Podle zkušeností z Francie a Německa to ale zatím vypadá, že hospodářská zvířata budou dobře zabezpečena až se začnou vlci střílet. Takže kruh se uzavírá. Ostatní, sebelepší opatření se snaží obcházet. Proč se pořád snaží dostat do sebedokonalejších ohrad, přelstívat sebevětší počet psů, když si v pohodě můžou ulovit přemnoženého jelena či bachyni? Asi to tak jednoduché a černobílé všechno nebude.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.3.2021 09:36 Reaguje na Majka Kletečková
Vidím, že vaše víra v příručky DUHY a AOPK je
neochvějná a musíte být pouze konfrontována
se skutečností na vlastní kůži. Nebude to
trvat dlouho a dočká se i vnitrozemí těch
darů aktivistů naší přírodě. Škoda, že na
to doplatí většinou ale jiní, než viníci.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.3.2021 18:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosimvás, běžte s tímhle trapným strašením, jak je vlk nebezpečný (bude žrát naše děti) víte kam. To samé s tím, jak zlikviduje chovy ovcí. Za vše mohou predátoři - nic jiného se tu od vás člověk nedozví - ještě trapný strašení, pravda. Každý divoký zvíře může být člověku nebezpečný a býložravec mnohdy víc než masožravec. Každé zvíře přichází s lidmi v téhle naší zničené krajiny do konfliktu a dělá škody, mnohdy mnohonásobně vyšší než predátoři, ale trnem v oku jsou - predátoři.
Odpovědět
ji

25.3.2021 21:01
Najeďte si na Silvarium. Minulý týden byli v Polsku dva dřevorubci při práci napadeni třemi vlky . Jeden z vlků útočil ze zálohy ( zezadu ).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist