https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-vrana-netoxicka-nahrada-olovenych-rybarskych-zatezi-leda-zlato-a-stribro
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Vrána: Netoxická náhrada olověných rybářských zátěží? Leda zlato a stříbro

12.2.2021
Ranní rybaření, ilustrační snímek.
Ranní rybaření, ilustrační snímek.
Celkem rozumím reakcím, či spíše obavám lidí, kteří jsou v médiích strašeni olovem. Proto si dovolím krátkou reakci.
 

V prvé řadě bych chtěl zdůraznit skutečnost, že naším cílem je vždy vytáhnout z vody celou soustavu, kterou nazýváme udice, včetně olova. Činíme tak ve vlastním zájmu – jak ekonomickém, tak ekologickém. Samozřejmě nelze vyloučit, že se nám háček někde zasekne a část udice prostě nevytáhneme. Nestává se to tak často, ale stane se to – to musíme v rámci objektivity připustit.

Důležitá je velikost používaných zátěží a tady je asi odpověď pro pana Dvořáka a řadu dalších tazatelů. Z celkového objemu u nás použitých (a navíc utržených) olověných zátěží tvoří ty, které mají velikost, kterou mohou polknout ptáci, absolutní minimum.

Nějaký odhad této velikosti mám, máme přes 100 slepic, asi 20 pekingských kachen, 5 indických běžců. Tedy povězme, že na kachny zapomenout nemohu :D Mimo to pozoruji a zkoumám, jakou potravu a grit přijímají.

Navíc je pravdou, že jako rybáři opravdu nechytáme na mělčinách, kde běžně hledají svou potravu kachny a další vrubozobí ptáci.

Nechť se nikdo nezlobí, ale nikdy jsem nikde nečetl o tom, že by se u nás otrávila nějaká kachna, labuť, anebo jiný vodní pták v důsledku požití rybářského olůvka. Na počátku svého článku uvádí pan Dvořák studii z Anglie. Ta již před časem zakázala používání olověných nástrah na svém území (proto je v článku uváděná studie M. Birkheada cca. 40 let stará). Rybáři na to zareagovali a začali namísto olověných zátěží používat zátěže zinkové (pár jich ještě mám v krabičce po návratu z návštěvy u kamaráda v Sussexu). Kde je problém? Zinek je vysoce toxický pro rybí plůdek. A opravdu nevím, zda je nebohému ptáku o mnoho lépe, polkne-li namísto zátěže olověné zátěž zinkovou. Opravdu nejsem odborníkem na ptáky, ale z hodin chemie pamatuji, že reakce zinku s kyselinou chlorovodíkovou byla celkem bouřlivá, proto pochybuji, že by to zůstalo bez následků. Když už tak hovoříme o labutích, protože se často procházím po pražské náplavce v rámci výkonu funkce rybářské stráže a zdá se mi, že labutí zde mocně přibývá, přičemž rybáři chytají všude kolem nich. Tedy, Vltava není Temže a zkušenosti z Anglie jsou z nějakého důvodu v našem případě nepřenosné.

A protože věřím, že řada z ctěných čtenářů mého článku neměla tu čest pozvednout rybářský prut, musím trochu korigovat hlasy mluvící o tom, že přeci není problém olovo nahradit nějakou méně toxickou sloučeninou.

Za prvé, jedinou podobnou netoxickou sloučeninou je zlato a stříbro. Oba prvky jsou měkké a v podstatě netoxické. Nejste-li ropný šejk, asi můžete rovnou vyloučit tuto jinak zajímavou a ekologicky přijatelnou variantu (i když by zavedení povinnosti zlatých zátěží možná rozpoutalo vlnu zlatokopeckého šílenství a v mnoha trampských osadách by se ozýval radostný hlahol).

Za druhé, standardní zinkové zátěže jsou o poznání lehčí (což je, jak uznáte, u zátěže celkem problém) a hlavně tvrdší, než olověné. Narušit si s nimi strukturu vlasce jde raz dva (používal jsem je několik let). A dále – mají tendenci hezky rychle oxidovat na povrchu a pak pod vodou „svítí“, takže ryby varují na dálku. K tomu jsme si rovnou řekli, že zinek není žádný pramen zdraví z Posázaví, takže myslím, že Anglie právě vyhání čerta ďáblem. A nevěřím, že by labutím z nějakého důvodu více šmakovalo olovo než zinek.

Ne, konec žertů – skutečnost je taková, že žádná jiná varianta prostě není k dispozici. Kdyby tomu tak bylo, používal bych jí jako první. A kdybych byl přesvědčen o tom, že tím něčemu škodím, nepoužíval bych ji vůbec. Velké olověné zátěže jsem dávno nahradil kamennými, při muškaření používám wolfram. Pro „nerybáře“ šmahem doplním, že wolfram je nejen extra drahý, ale také extra teplotně odolný (takže si ho doma „na koleně“ určitě neodlijete), ale hlavně extrémně tvrdý – takže broček z wolframu spíše praskne, než by se dal natisknout na vlasec – a proto se pro některé metody lovu jako zátěž prostě použít nedá. Měď je extra toxická pro vodní bezobratlé. Co takhle dát si uran? O používání dalších variant zaručeně netoxických náhražek mohou zasvěceně hovořit zvláště ti, kteří je nikdy v praxi nepoužili a nepodívali se do chemických tabulek pro druhý stupeň základní školy (takových jsou plná diskuzní fóra).

Snad jen závěrem bych chtěl říci, co mne, člověka mírné povahy pozvedlo ze židle a vedlo k jisté filipice proti postupu EU, respektive ECHA. Na počátku chlácholivě hovořili – „jen dva prstíčky tam strčíme, hned zase půjdeme“, dejte nám nějaké informace o používání olova v ČR, my jen analyzujeme, žádná omezení neplánujeme. Pak obratem zkusili pokoutně prosadit zákaz olova, ale narazili na odpor. To nečekali. Tak se vyzbrojili rozsáhlými studiemi o tom, jak je olovo škodlivé – tyto studie si samozřejmě zaplatili z naší kapsy – a nyní to zkouší zákaz prosadit znovu, jen trochu jinak. K nějaké demokracii má celý postup zatraceně daleko.

Kdyby bádáním přišli na sloučeninu, která svými vlastnostmi olovo nahradí a nebude přitom toxická, měla by ECHA nehynoucí zásluhy a klaněl bych se jim jak medvěd Ivánek v Mrazíkovi. Kdyby prokázali, že na našich rybářském revíru v důsledku používání olůvek signifikantně vzrostla hladina olova ve tkáních rostlin či živočichů – ano, toto by mělo váhu. Ale četli jste, co tato instituce píše na svých stránkách? Srv.: https://echa.europa.eu/hot-topics/lead-in-shot-bullets-and-fishing-weights

Tam se to doslova hemží různými „suggest“, „assume“ a „estimate“. Hrají na city a píšou o milionu ohrožených dětí, těhotných ženách a stamilionech ohrožených ptáků – protože právě na to by mohla veřejnost slyšet. Vše „odhadujeme“, „předpokládáme“ nebo “usuzujeme“.

Děti a těhotné prý totiž ohrožuje zvěřina (maso), protože může obsahovat stopy olověných fragmentů střel. A dříve tomu bylo jak? Měli jsme tu hlavně zajíce, králíky, koroptve a křepelky, zvěře bylo dost – používaly se malinké broky… Já se divím, že jsem se vůbec narodil. Nějak mi to nesedí.

Tvrdí, že odrazivost olověných střel je prakticky stejná, jako u střel z náhražek. O kus dál připouští, že policie, vojáci a ochranná služba si asi ponechají olověné projektily. Pročpak asi? Nenabízí se nějaké vysvětlení? Jedno bych měl!

Pak jsem si přečetl, že jednou z možných cest intoxikace je, že ryba pozře rybářské olůvko anebo nástrahu s olovem, uhyne, pak jí sežere predátor nebo mrchožrout a hup, otráví se olovem. Takový blábol od lidí, kteří se pokouší uchopit kormidlo Evropy! Z těch mnohých ryb, co jsem kuchal já, kamarádi – ani jsem neslyšel o rybě, která by jedla rybářské zátěže. Ano, hypoteticky se to může stát, ale to má mrchožrout větší šanci, že najde v lese zastřeleného podnikatele a zďobne ho i s olověnou kulkou v hrudi. Tedy promiňte mi, prostě jsem ztratil trochu své víry v serióznost argumentů těch, kdo nám předkládají – ba téměř diktují své požadavky…


reklama

 
foto - Vrána Pavel
Pavel Vrána
Autor je odborný referent pro životní prostředí, čistotu vod, ichtyologii Českého rybářského svazu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

12.2.2021 15:18
Máte plnou pravdu. On to je spíše ideový boj ochranářů proti rybářům
a myslivcům. Ostatní uživatelé olova budou mít výjimky, ale lovci
nikoliv a to asi ani do vypotřebováni zásob. Jak píšete ty velké
zátěže se dají nahradit kamením či třeba betonem, ale drobné broky
k vyvažování splavků budou sakra chybět.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.2.2021 23:05 Reaguje na Břetislav Machaček
V ekonomicky podstatně významnějších odvětvích bylo (více či méně dávno) zakázáno - např. zákaz olovnatých pájek v elektrotechnice, o olovnatém benzínu nemluvě. Takže jestli měl někdo výjimku (nebo se na něj tak nějak "zapomělo"), tak spíš rybáři a myslivci.
Odpovědět

vladimír šmídl

13.2.2021 01:55 Reaguje na Tomas Peltan
V nultých létech byla zaznamenána průmyslová otrava v gumárenském provozu v Odrách, kde rakouská firma zavedla technologii vulkanizace kaučuku v olověných formách (katalyticky působí sloučeniny olova) .Na pracovišti bylo v rozporu s platnými zásadami instalováno odsávání u stropu (výměna vzduchu má při práci s olovem směřovat výhradně shora dolů). Ale pracovníkovi se dostalo řádné péče, infuze pro zvládnutí otravy dovezl vrtulník na Fifejdy až Mnichova.
Kdo pozná na kaučuku, zda obsahuje olovo?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.2.2021 09:16 Reaguje na Tomas Peltan
Výjimku mají stále výrobci akumulátorů a okolí cest
je stále plné upadlých vyvažovacích zátěží kol aut. Ty
zbytky z olovnatých benzínů tam leží doposud, pokud už
nejsou ve spodních vodách a v potravinovém řetězci. Jinak
olovnaté přísady do benzínu jsou pro historická vozidla
nezbytná a nikomu nevadí jejich historické jízdy, tak
jako nevadí historické jízdy čmoudících parních lokomotiv
vybavených kluznými ložisky s obsahem olova v ložiskových
kovech. Olovo je používáno v nejrůznějších oblastech průmyslu, ale to mimo technicky vzdělaných lidí nikdo
ani netuší. Řešit se dá vše, ale v prvé řadě je třeba nabídnout opravdu adekvátní náhradu a ne to pouze bez ní zakázat. Je to tak se vším. Víme, že se silniční doprava
negativně podepisuje na zdraví a životě zvířat a lidí
a taky ji komplet nikdo nezakazuje. Pouze zmírňujeme
její následky a přitom budujeme další dálnice a vyrábíme
nová vozidla, která ty snahy stačí vyrovnat. Jsem zvědav
jak se bude třeba korozivní ocel chovat ve svalovině
zvířat a už se těším na vylomený zub při konzumaci masa
s ocelovým brokem. Na měkkém olovu se mi to nikdy nestalo.
No a nakonec jsem zvědav, zda dostane výjimku třeba opět
Notre Dame při opravě původní olověné krytiny a mnoho
jiných historických staveb. Při té jeho "nebezpečnosti"
to vidím na výstavbu "úložiště" všeho dosavadního olova
a boj ekologistů ho někam trvale uložit. Je to opět zase
humbuk o nepodstatných věcech v době, kdy Evropě hrozí
zcela jiné katastrofy od kovidu, přes krizi, blackouty
a migrační vlny. Je to o tom chlebu a hrách. Bohužel
ty hry předvádí Evropská komise a starost o chléb
nechává na lidech samotných.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 15:00 Reaguje na Tomas Peltan
Ne že byste neměl pravdu - ale když jde o škodliviny, tak vždycky záleží na tom, o jaké MNOŽSTVÍ se jedná. Pokud jde o množství malé nebo dokonce marginální, tak je vydávání zákazů, stejně jako jednání o výjimce jen ukázkou toho, jak jsou soudruzi v Bruselu "vytížení".
.
Rybář nejsem, takže se ptám: Kolik olova takový běžný rybář za svůj život použije? A jaké procento z něho při rybolovu "poztrácí"? Určitě nehází olůvka do vody schválně, jen proto, aby si pak musel kupovat další.
Mám dojem, nebo řekněme tomu podezření, že je to další bouře ve sklenici vody.

Napadá mne srovnání s jinou takovou snahou, mířící pro změnu do automobilového průmyslu. Dokonce to dost souvisí, když jde o to olovo.
Aby se šetřilo palivo, automobilky povinně instalují systémy start-stop. Všichni kdo o autech vědí víc než že je to ta věc na 4 kolech, která smrdí, znají důsledky toho geniálního zařízení a vědí, že to co napáchá, za těch pár štamprlí úspor rozhodně nestojí. Navíc těch pár štamprlí to uspoří jen u aut, která jezdí převážně ve městě s křižovatkami řízenými světly. Na delších trasách je to jen pro zlost. Kvůli téhle vymoženosti ale už nelze použít normální startovací akumulátor (samozřejmě OLOVĚNÝ). Musí být speciální - a stejně má poloviční životnost!...
K tomu, aby se akumulátor ničily ještě rychleji, pak slouží další hovadina, tzv. "management nabíjení". Ten se stará, aby se akumulátor dobíjel jen když se brzdí motorem (nebo alespoň když motor není zatížený). Takže se klidně můžete dožít velkého překvapení: Zatímco dosud bylo běžné, že málo nabitý akumulátor se delší jízdou spolehlivě dobil, teď může být po ujetí 200 km klidně nabitý MÉNĚ, než když jste vyráželi na cestu. A ráno nenastartujete.
A úspora paliva? Ani těch pitomých pár štamprlat...
Důsledkem je ovšem nutnost vyrobit a pak ekologicky zlikvidovat dvakrát tolik akumulátorů.
Všichni víme, že ne všechny se likvidují ekologicky. Že není málo těch, které skončí ve skládce nebo někde ve škarpě, případně na okraji lesa.
A tak se ptám: Není náhodou množství olova v nich větší, než kolik ho spotřebují rybáři i s myslivci dohromady?
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

14.2.2021 12:08 Reaguje na Tomas Peltan
Nerozlišujete kovové olovo, které sice je toxické, ale neuvolňuje do životního prostředí a olovo v podobě jeho sloučenin či par. Ostatně téhož argumentačního faulu se dopouští právě i ECHA.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.2.2021 21:46 Reaguje na Vlastimil Waic
A v těch pájkách je podle vás spíše olovo v podobě sloučenin, nebo par?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.2.2021 16:06
Ale snad by šlo udělat něco s geometrií olověné zátěže. Kdyby byla ve tvaru destičky, která je tak velká, že neprojde zobákem... Ale asi by to vadilo zase z jiných důvodů.

Co takhle cín za pětistivku za kilo?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2021 17:12 Reaguje na Jiří Svoboda
A dovedete si představit, za jakého byte byl frajera, kdybyste používal zátěže ze zlata. Stříbro je pasé, navíc časem černá. :)))
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

12.2.2021 17:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Vysokou hustotu má i ochuzený uran :-)
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.2.2021 20:20 Reaguje na Karel Tejkal
Ano, to je asi nejlepší náhrada za olověné broky při rybolovu - pasta s vysokým obsahem ochuzeného uranu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2021 16:56
Super článek normálního praktika. Doufám že si ho pan Jaroslav Dvořák přečte, poučí se a přestane se nimrat v pitomostech.
Odpovědět
DA

DAG

12.2.2021 18:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Copak pan Dvořák. To je zřejmě normální člověk a má rád přírodu. Jen ho také přesvědčili ekoteroristi. Myslím, že dokáže přijímat i názory jiných.
Spíš doufám, že už někdo řekne dost ECHU. Myslím, že na to je už nejvyšší čas. Počkám na organizace, které se tomuto nesmyslů budou bránit a sám jim seženu sto lidí na petici nebo jim jinak aktivně pomůžu.
Odpovědět
V

V. Kolar

12.2.2021 20:16
Vážený pane Vráno, opět by mě zajímalo Vaše nařčení (stejně jako ve vašem pseudočlánku o Vydrách v časopise Rybářství) o tom, že by se platily tyto studie z našich peněz, jak uvádíte. Máte pro své tvrzení jakýkoliv důkaz? Trochu bych očekával, že jako Phd a Ing umíte alespoň částečně pracovat s odbornou literaturou a svá tvrzení podepřete nějakými studiemi, leč jako v dalších Vašich "storkách" tyto informace postrádám :(.

K tomuto bych chtěl opravdu znát zdroj:
"Tak se vyzbrojili rozsáhlými studiemi o tom, jak je olovo škodlivé – tyto studie si samozřejmě zaplatili z naší kapsy – a nyní to zkouší zákaz prosadit znovu, jen trochu jinak."
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.2.2021 20:21 Reaguje na V. Kolar
Chcete říct, že enviro aktivisté zásadně financují podobné výzkumy z vlastní kapsy a tvrdit, že k nim doputovalo něco z veřejných peněz, je hanebná pomluva?
Odpovědět
V

V. Kolar

12.2.2021 21:13 Reaguje na Viktor Šedivý
těžko říct, kdo to platil aktivisté si umí sehnat vlastní peníze (viz třeba Rybářský svaz - to jsou mimochodem taky enviro. aktivisté ;) ), mohla to platit vláda, mohla to platit EU, mohl to být výzkum v jiné zemi? Opravdu netuším a proto je to manipulativní tvrzení. Kdyby bylo ozdrojované tak si ho mohu dohledat a ověřit a pak ani nemuknu...
Odpovědět
V

V. Kolar

12.2.2021 21:15 Reaguje na V. Kolar
takto to totiž vyvolává u čtenáře dojem, že studie byly zmanipulované - a čtenářovi to podsouvá tedy myšlenku nevěřit výsledkům. Ale ve toto je ve vědeckém světě (kam pan Vrána patří když má vědecký titul) opravdu tvrdé obvinění. Bohužel ale my se bližší informace nedozvíme.
Odpovědět
DA

DAG

13.2.2021 15:00 Reaguje na V. Kolar
To se ví přesně. Je to na základě studií společnosti Birdlive. Celá zpráva je jimi zmanipulovana. Je to dokázáno.
https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=761759
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 22:00 Reaguje na V. Kolar
V případě "studií" týkajících se životního prostředí není žádné obvinění tvrdé. Přesněji DOST tvrdé. Tam se hraje hodně nefér, protože tam už dávno nejde o vědu. Myslím že ani o klima...
Tam jde o POLITIKU a vidinu obřích zisků.
A v politice je čistá hra jevem zhruba stejně častým jako v přírodě horký led.

Odpovědět

Andrej Šimek

13.2.2021 12:57 Reaguje na V. Kolar
Vláda nemá vlastní peníze, má pouze peníze z naší kapsy, taktéž EU. A když studii zaplatí jiná země, tak to jde s kapes daňových poplatníků v té zemi (pan Vrána určitě myslel nás daňových poplatníků všeobecně, ne jen Čechů). Představa, že něco zaplatí vláda a mě to nic nestojí je scestná.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 15:05 Reaguje na V. Kolar
Zkouším si představit, jak si rybářský svaz platí vypracování studie, aby dokázali, jak je olovo škodlivé.
Už to nekuřte!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 22:15 Reaguje na V. Kolar
Cokoliv si objedná aparát EU, ať už je to studie o olovu nebo tužka, je samozřejmě placeno z kapes občanů členských států. Tedy i z našich kapes.
Platí to navzdory tomu, že ve vztahu k budgetu EU jsme (zatím) více příjemci než plátci. Každý cent výdajů přeci znamená úbytek zdrojů, z kterých bychom mohli dostat o to víc, ne?
Na něco UŽITEČNÉHO.

Jak to, že si ta naše drahá unie neláme hlavu olovem ve VOJENSKÉM střelivu? Množství olova, které vystřílejí vojáci, je násobkem toho, o čem se tady bavíme. Jsem to ale kacíř...
Odpovědět
JM

Joska Malý

12.2.2021 22:26
Krásně napsáno! Dosti jsem se pobavil. Jen mě děsí, že takové zákazy někteří myslí vážně.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.2.2021 23:02
Jenom trocha matematiky - pokud by se olověné zátěže (hustota 11300 kg/m3) nahradily zátěžemi z relativně lehké oceli (7800 kg/m3), ta rozměry takové zátěže narostou o 13 procent. U centimetrové kuličky něco málo přes milimetr.

Je tohle opravdu kritické? Nebo je to spíš o pohodlnosti a pochybné tradici?
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.2.2021 00:49 Reaguje na Tomas Peltan
Problém je, že ocelovou zátěž nenamáčknete na vlasec. Bylo by nutné k ocelovým korálkům dávat zarážky, takže výroba a úpravy takové montáže by byly daleko pracnější. Vlastnosti takové montáže by při lovu byly poznatelně horší, i když použitelná by asi byla. Rozdíl by byl asi takový, jako kdybyste hrál golf s míčky, které by proti standardním byly stejně těžké, ale o 13 % větší. Pro extrémnější podmínky by bylo potřeba místo oceli používat wolfram, což by ovšem cenu podstatně zvedlo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.2.2021 10:28 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ocelové korálky by musely být už z výroby dvě polokoule z oceli spojené jen tenkým můstkem. Ocel by musela být druh, který je extrémně měkký a tažný, např na první odhad hlubokotažná ocel, jaká se například používá na karosérie automobilů. A výzkumem složení či nějakých úprav materiálu by se určitě dala vyrobit ocel ještě měkší než je ta hlubokotažná.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.2.2021 11:06 Reaguje na Radim Polášek
Nejměkčí a nejtažnější je čisté železo, což je v podstatě hřebík. Víc s tím nenaděláte!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 21:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Ujišťuji vás, že hřebíky nejsou z čistého železa.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.2.2021 18:41 Reaguje na Karel Ploranský
Hřebík je nelegovaná nízkouhlíková ocel, tedy prakticky jen železo s trochou nečistot. Čisté železo samozřejmě neexistuje, v každém prvku jsou reálně nějaké příměsi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.2.2021 14:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Fe (železo) v nejvyšší čistotě 99,9999% je pružné až neohebné. Navíc se velmi snadno oxyduje na rez.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.2.2021 18:47 Reaguje na Jiří Daneš
"Fe (železo) v nejvyšší čistotě 99,9999% je pružné až neohebné".

Na to jste přišel jak? Obecně pro kovové prvky platí, že čím čistší, tím měkčí, protože každá příměs přispívá k brždění dislokací, jejichž pohybem se materiál plasticky deformuje.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 21:47 Reaguje na Tomas Peltan
Rozměry zátěže by nenarostly o 13, nýbrž o 14,5 procenta.
Trocha matematiky nikdy nezaškodí, ale musí se UMĚT počítat!
Za tohle by byla ve škole "koule"...
Ani za nepřesné údaje o hustotách by nebyla pochvala - správně je pro olovo 11340 kg/m3 a 7850 kg/m3 pro ocel.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.2.2021 21:56 Reaguje na Karel Ploranský
Olovo je (zaokrouhleně) 1,45 x těžší, tj. u oceli by musel být stejně větší objem. Třetí odmocnina vychází 1,13, tedy jedná se o rozdíl 13 procent.

Pokud s tím nesouhlasíte, doložte svůj výpočet. Zaokrouhlení hustot je s přihlédnutím k tomu, že jde toliko o příklad a kovů s hustotou podobnou oceli je celkem dost, dle mého názoru přijatelná (navíc výsledkem bude nižší hodnota, takže je to z hlediska zde probíraného tématu "na straně bezpečnosti").
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.2.2021 01:15
Kdyby EU raději zakázala hormonální antikoncepci, jejíž negativní vliv na vodní živočichy je prokázaný a daleko závažnější, než je tomu u olova.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.2.2021 21:52 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To byste tomu dal! To je proti cílům EU!
Pak by hrozilo, že se budeme množit stejně rychle jako Afričané - a tato výsada je povolena pouze jim.
Odpovědět

Jirka Černý

13.2.2021 09:41
Zlato je dobrá volba, pokud se ujme asi opráším detektor :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.2.2021 10:05
No, podle mne je problém rybářských zátěží rozhodně snadněji řešitelný než problém mysliveckých broků. Například správně vyrobený plast plněný mikropráškovým kovem, třeba Fe by mohl při maximálním plnění toho plastu dosáhnout hustoty až o půl gramu, gram menší než je hustota železa, přitom by se takovým materiálem dal zmáčknout vlasec podobně jako olověným brokem a současně, pokud by to byl plast vyráběný z biologických materiálů, dalo by se dosáhnout jeho rozložitebnosti za několik měsíců až nižších jednotek let. Cena, pokud by k tomu účelu šlo použít už vyráběné, pouze nově modifikované plasty, by snad ani nemusela být o moc větší než cena olova.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

13.2.2021 18:16 Reaguje na Radim Polášek
Teď, když zachránci světa, svět zachraňují zákazem uchošťourů, vy přijdete s takovou kacířskou myšlenkou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.2.2021 19:23 Reaguje na Radim Polášek
Navrhuji starou vyžvejkanou žvejkačku naplněnou železným práškem. Tam dosáhnete hustoty tak 4g/cm3.
Odpovědět

Milan Šmid

13.2.2021 13:09
Co olověné baterie a další věci ?? To je propaganda asi některých EKO šílenců kterým by měli vypnou elektřinu ,plyn ,vodu a zabavit všechno za čím vznikla uhlíková stopa ????
Odpovědět
JD

Jan Dressler

14.2.2021 09:37
Jednotlivá ekologická zátěž, posuzovaná samostatně, se může jevit jako bezvýznamná, nestojící za trochu úsilí. Házet olovo do vody (těch zbytků, co ještě v krajině máme) je špatně, když to není nezbytné https://northernwilds.com/lead-sinker-substitutes-which-choice-is-right-for-you/
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.2.2021 14:57 Reaguje na Jan Dressler
To olovo, co hází do vody rybáři, je na "špagátku" a vytahují ho z 99,9999999999999999% zpátky na břeh.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.2.2021 22:00 Reaguje na Jiří Daneš
Trochu to s těmi devítkami přeháníte, pokud by byli všichni obyvatelé ČR rybáři, tak by museli celý život házet a vytahovat olůvka, než by se možná někomu stalo, že nějaké nevytáhne. Tedy za předpokladu, že by to delali po několik tisíc generací a nedělali vůbec nic jiného.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.2.2021 14:40 Reaguje na Jiří Daneš
O tom silně pochybuji. Po zkušenosti, co se mi v řece do chodidla zabodnul rybářský háček připevněný k utrženému vlasci. A kolem bývalého lomu na hlínu, kam si chodím v létě zaplavat, bývají ve větvích zamotané kusy nylonových vláken i s olověnými broky.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

14.2.2021 15:34
Olovo se na povrchu pasivuje, podobně jako měď, zinek atd. Takže ve vodě se pokryje vrstvičkou kysličníku a dále to nejde, tedy pokud voda není silně kyselá. Proto se z olova dělaly i vodovodní trubky. Takže tydlencty starosti a Rotchildovy prachy na mou hlavu! J.L. end
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.2.2021 21:57 Reaguje na Jaromír Lukavský
Ehm, zrovna olověné vodovodní trubky jako příklad je trochu střílení se do vlastní nohy.
Odpovědět
PT

Petr Tryščuk

15.2.2021 09:07 Reaguje na Tomas Peltan
Copak. vy ještě věříte té kravině Jerome Nriagua, že Řím umřel na olověné trubky :) :) :)

„Můžeme ho označit za okrajovou záležitost. Ale na druhé straně při celoživotní konzumaci to MOHLO mít nepříznivé následky,“ říká Francis Albarède. „I když s vysokou pravděpodobností nezpůsobovalo olovo degeneraci, jak se někdy tvrdí, nebo nevyvolávalo zvýšení agresivity Římanů, jistě nebylo zcela neškodné.“

Takže možná jim ublížilo po celoživotním používání neustále proudící vody z trubek, s důrazem na možná
Odpovědět

Jirka Černý

15.2.2021 10:25 Reaguje na Petr Tryščuk
Ale přece jen bych zůstal u plastových trubek na vodu. Ty olověné jsou super pro "předovkáře" než EU oklikou zakáže i je.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist