https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-dvorak-proc-zapomnel-vrana-na-kachny-rybarska-olova-jsou-pro-ne-skutecne-toxicka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Dvořák: Proč zapomněl Vrána na kachny? Rybářská olova jsou pro ně skutečně toxická

11.2.2021
Háček s olověnou zátěží vyrobený v domácích podmínkách.
Háček s olověnou zátěží vyrobený v domácích podmínkách.
Foto | Jaroslav Dvořák
Ing. Pavel Vrána, Ph.D., kterého si jinak nesmírně vážím za jeho práci, ve svém textu na stránkách Českého rybářského svazu důrazně odmítá zákaz olověných zátěží, který doporučila Evropská chemická agentura (ECHA).
 

Svůj postoj odůvodňuje tím, že se z olověné zátěže umístěné v běžném vodním prostředí téměř neuvolňuje olovo do vodního prostředí. V tom má sice naprostou pravdu, ale zcela opomněl skutečnost, že používání olověných zátěží prokazatelně vedlo a nadále vede na celém světě k úhynu vodních ptáků (viz zde a zde). Kirby a kol. dokonce spojují opětovný nárůst početnosti labutí ve Velké Británii právě s omezením používání olověných zátěží v 80. letech minulého století.

Jak je možné, že utržené olůvko otráví kachnu nebo labuť? Nejsem profesí biolog, ale matně si vybavuji, že ptáci velmi často požírají písek, oblázky nebo malé kamínky, které jim potom v žaludku pomáhají drtit potravu. Dovedu si docela dobře představit, že taková kachna spolu s oblázky polkne i moje utržené olůvko. To se jí potom v žaludku omílá spolu s kamínky, takže ztratí tu Vránou popisovanou vnější vrstvu, a může se snadno rozpouštět vlivem kyselých trávicích šťáv.

Pokud je tomu nějak jinak, tak mě jistě nějaký biolog rád opraví. Nechce se mi snad ani věřit, že by tajemníkovi odboru Životního prostředí a čistoty vod Českého rybářského svazu, který je vzděláním ichtyolog a k biologii má blíže, než já, tyto souvislosti unikaly. Zvláště poté, co měl možnost nastudovat podklady od agentury ECHA a vědecké studie, na které tyto materiály navazují. Otázkou potom je, zda platí pořekadlo „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“ až do takové míry.

Hysterie kolem zákazu používání olověných zátěží při rybolovu není dle mého názoru na místě. V České republice je lov ryb udicí jak v revírech, tak v rybnících a rybochovných zařízeních provozován obvykle jako koníček a jeho nepatrným omezením rozhodně nikdo nezemře podvýživou. Například v Anglii, která je kolébkou mnoha sportovních rybolovných technik, je použití olověných zátěží významně omezeno již delší dobu (viz zde a zde). Olověné zátěže je tam povoleno používat ve formě velmi drobných stiskacích broků do velikosti 8 (tj. cca 0,06 g) a také ve velikosti nad 1 unci (cca 28 g). Tímto krokem byly z používání vyloučeny ty rozměry olověných zátěží, které nejčastěji zabíjely vodní ptáky. Tamní trh rybářských potřeb není moc odlišný od toho českého a řada tuzemských rybářů již tak dnes dle mého názoru používá v některých případech zátěže z méně toxických kovových slitin, i když o tom ani neví (například některé stiskací broky na plavanou).

Zákaz olova ve skutečnosti nejvíce postihne rybáře tím, že se budou muset zbavit svých starých zásob zátěží a zatížených háčků a nahradit je novými. Osobně bych se přimlouval za kompromis: zákaz prodeje a po přechodném období i k zákazu používání olověných zátěží o hmotnosti 0,06 g – 50 g a všech odpadávacích nebo trhacích olověných zátěží. I na českém trhu se brzy objeví sice dražší, ale plnohodnotné alternativy.

Bez ohledu na konečné znění evropského nařízení bude důležité vyřešit, kdo bude používání olova kontrolovat. Češi jsou vyhlášeným národem kutilů a pouhý zákaz prodeje olověných zátěží problém vyřeší jen částečně.


reklama

 
foto - Dvořák Jaroslav
Jaroslav Dvořák
Autor je sportovní rybář.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.2.2021 17:50
Mně spíš než kolem zákazu přijde větší hysterie kolem používání olova v myslivosti a rybářství. Labutí u nás utěšeně přibývá, stejně jako březňaček, nikdy jsem žádnou otrávenou olovem nenašel. To daleko více vodních ptáků uhyne na následky botulismu, ale o tom psát není tak "akční", však?-)
Odpovědět
va

vaber

14.2.2021 10:06 Reaguje na Karel Zvářal
v létě, u nás, divoká kachna měla malé asi 8 malých, nevím kolik přežilo, chodí tam spoustu lidí se psy a tak nemají žádný klid, nyní v zimě jsem tam viděl kachny ,ale jsou to hlavně kačeři,kachen minimum, nepřežijí ,možná zásluhou pobíhajících psů,
kachny mají kachní žaludek a za ty dva roky co přežijí ve volné přírodě jim olovo nemá čas ublížit a myslivci ať si takovou přiotrávenou kachnu klidně udělají k obědu, já myslivce nemám rád
Odpovědět
DA

DAG

11.2.2021 17:56
Ony kachny se všeobecně rády potápí několik metrů a tam probírají bahno.
Jde právě o to, že možnost styku kachny s olověným závažím na klasickém českém rybníku je v podstatě nereálná.
Něco jiného jsou porosty rákosu a orobince, ale tam pochybuji, že někdo hází návnadu do rákosí. Kdyby to byl problém, tak se budou nacházet u vody zdechliny těchto zvířat, ale ony prostě nikde nejsou.
Chápu země, které jsou močálovité nebo nějaké delty a podobně, ale u nás?
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

14.2.2021 12:11 Reaguje na DAG
No tak i u nás jsou oblasti, kde je dost rybníků a mokřadů a nejedná se jen o Třeboňsko...
Odpovědět
LV

Ladislav Vacek

1.3.2021 10:42 Reaguje na Karel Pavelka
Ty mokřady (/ když do nich nebudeme počítqat účelově vystavěné stavby našimi předky - tedy RYBníky /) přírodní a doposud dochované by se daly spočítat na prstech max. 3 rukou... zbytek včetně mnoha slepých ramen, propadlin, tůní, a dalších skutečně kdysi přírodou vytvořených BIOTOPů je skutekně jako hráčů do "mariáše"...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.2.2021 19:01
Mohl by autor vyčíslit, kolik bylo za posledních 10 let nalezeno kachen, které uhynuly na otravu olovem? A možná pro porovnání by bylo zajímavé zjistit, kolik ptáků bylo za stejné období zabito vrtulemi tolik protěžovaných větrných elektráren.
Odpovědět
VK

V. Kolar

12.2.2021 19:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na rozdíl od pana Vrány, autor tohoto textu se opírá o řadu vědeckých studií - takže si můžete informace ověřit a dojít ke svému vlastnímu závěru...
Odpovědět
KV

Kateřina Výborná

16.2.2021 07:34 Reaguje na V. Kolar
Uvítala bych, kdyby v případě, že se jedná o další z řady nařízení a zákazů platných na území ČR, existovala seriozní studie, která by na tomto území také proběhla. Tohle bezmyšlenkovité přebírání zkušeností z jiných ekosystémů, se nám nikdy neosvědčilo.
Odpovědět
LV

Ladislav Vacek

1.3.2021 10:58 Reaguje na V. Kolar
autor tohoto textu se opírá o stanovisko chemické agentury, která LŽE jak když rudé právo tisklo, a 10x opakovaná lež se stává vědeckým názorem ??? jak zajímavé... prý miliony ptáků ročně zahynou na otravu olovem, prý až milion dětí je ohrožen olovem.. v EVROPĚ.. jak lze oponovat vylhanému paskvilnímu návrhu EK/ECHA. Když dosud od pasu stříleli čísla, tak ještě včera tvrdili nepodloženě, že zahyne ročně milion ptáků na otravu olovem. A hrají na city, a dnes již tvrdí, že je ohroženo už 127 milionů ptáků a milion dětí. a návrh na "doporučení zákazu" se psal v ekotodleto organizacích a "prohlasovával se" aspoň 3x než prošel.... skutečně mám vlastní názor na olovo v krajině... není tak nebezpečné jako rezidua pesticidů, herbicidů a zbytky po lécích... a to neberu jiné nelegální chemické látky co zbývají po drogách atd...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.2.2021 19:29
Jsem zvědav na ty náhrady za ta olůvka a za kolik. Pozor aby to nebyl nakonec nějaký sajrajt na bázi plastů, či ochuzeného uranu jako používá
v armádě náš vzor a spojenec "nejvěrnější". Jinak armáda má mít vyjímku
z použití olova a to nějak nechápu. To se v případě války u vodních
ploch nebude bojovat? Bude tam asi stát inspektor životního prostředí
a boj přesměruje mimo ty vodní plochy. A co to stávající olovo? To se
bude muset odtěžit bahno a písek a vše roztřídit? A co všechno to
olovo z kdysi spáleného olovnatého benzínu v půdě kolem cest a taky
v lesích z motorových pil? A co olovo ze všech válek v minulosti?
Chápu, že jde o to množství nenavyšovat, ale co asi tak jako rybář
udělám se zásobami, které budou mít třeba kilo? Dám ho do sběru a
co s ním bude dál, když je tak škodlivé? Koukněte na Notre Dame po
požáru. Tuny olova se při požáru "vypařily" a co budou dělat? To
zbourají Paříž a ekologicky zlikvidují vše co bylo kontaminováno?
Co stará vodovodní potrubí a to i ta odpojená a neodstraněna
z půdy a staveb? Co olovo v ložiskových kovech( kluzná ložiska),
které se otěrem uvolňuje a "ztrácí" v okolí. Je toho hodně, kde se vyskytuje a tam se to neřeší. Neřeknu to zakázat na vodárenských
nádržích a u těch mělkých vod a mokřadů, ale všude? V řekách dnes
tečou daleko větší sajrajty než je olůvko omleté mezi mezi kameny.
Je to prostě jen bič na rybáře a myslivce, jak je dál omezovat
a znechutit jim jejich koníček. Ještě čekám na "důkaz" těch otrav
kachen a labutí vyrobený na zakázku. Mimochodem jsem choval i 70
kachen ročně a sežraly na podporu trávení potravy všemožné věci. Od
hřebíků po skleněné střepy a světe div se, on je nezabil ani hřebík
zapíchnutý v žaludku a skleněný střep měl při kuchání žaludku krásně
obroušené hrany. Jistě narazily i na nějaký ten brok, či staré kulky
a nikdy nebyly otráveny. EU se zabývá kravinami a nezajistí ani
vakcíny pro své občany a neřeší jiné podstatné věci pro každodenní
život obyvatel. Ty náklady na výměnu hlavní pušek budou v miliardách
a z mnohých zbraní budou pouze muzeální kousky, protože náhrada
hlavní nebude možná. Kvanta již vyrobených rybářských olůvek bude
mít cenu olověného šrotu a to včetně těch celků s háčky a třeba
vláčecími nástrahami. Kola průmyslu se znovu roztočí výrobou náhrad
a obchod se napakuje za prodej nových výrobků. Vcelku tak bude opět
EU vzkvétat z nové produkce a odbytu. Je to jako s kotlíky, kdy i
penzista nad hrobem se musí zadlužit, aby splnil emisní normy. Co
tak nechat dožít ty kotlíky, olůvka, stávající zbraně a chtít to
až u nových? Ne to není možné, protože to co nevadilo staletí už
přece nelze odkládat. Pokud bude nějaká strana prosazovat odchod
z EU, tak má můj hlas, protože těch kravin je už přespříliš.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.2.2021 21:14
Taky jsem v přírodě nikdy neviděl ani jsem neslyšel o kachnách otrávených olovem.
Nicméně u rybářů mám pocit, že olověné zátěže jsou mnohem snadněji nahraditelnější než jsou nahraditelné olověné broky a střely u myslivců a střelců obecně.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.2.2021 13:56 Reaguje na Radim Polášek
Olovo je teoreticky z hlediska fyzikálních vlastností nahraditelné slitinami s vysokým obsahem bismutu, ovšem cena takových broků by byla oproti olověným o dva až tři řády vyšší.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.2.2021 12:12 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Otázka je, jak moc je toxický ten vizmmut. Je to podobně měkký kov jako olovo, jen o něco tvrdší a v podmínkách kachního žaludku stejně otíratelný a rozpustný jak olovo.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.2.2021 07:36
Pokud vím, tak v EU ani ČR neexistuje komparativní porovnání příčin úhynu fťáků, ale lze použít pro zajímavost údaje z USA. Intoxikace jako příčina úhynu představuje zanedbatelná 2%, zato ale kočky (jo, vobyčejný domácí kočky) představují 70% příčin úhynu fťáků (US Fish and Wildlife Service, publikováno 2017). Čísla uváděná EK, REACH a ECHA jsou vycucaný z prstu a účelově prezentována nátlakovou ekologistickou organizací BIRDLIFE, jejíž součástí je i ČSO. Nikomu z nich o nějaký fťáky nebo děti ve skutečnosti nejde, je to evidentně namířeno jen proti jakémukoliv civilnímu držení zbraní v EU a rybáři se s tím svezou. Kdyby těmhle EU neomarxistům šlo o fťáky, tak zakážou kočky, ale to není účelem této hry :-). Totální zákaz olova ve střelivu a rybářství nic dobrého nepřinese, akorát ve vodě skončí mnohem horší věci. Vždycky když čtu články těchto ekologistických dobroserů jako je třeba tento (chápu, že užitečný idiot se vždy najde), tak se nestačím divit, v jaký jiný zemi žiju. Nějak jsem si za ty leta nevšimnul tý spousty hnijících mrtvolek otrávené vodní drůbeže všude kolem vodních toků (a to sem venku skoro pořád), neznám nikoho, kdo by se otrávil konzumací zvěřiny ze zvěře ulovené olověnými střelami atd. Czexit. Nejvyšší čas se odpoutat od těchto sebedestruktivních kroků EU. Pokud nějaká strana bude mít v programu odchod z EU, tak mi bude úplně jedno, jaký bude mít další program.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.2.2021 11:11 Reaguje na Hunter
Kdysi dávno, když bylo ještě dost lisek, jsem jich několik chytil. vždy na rohlík nebo kolínko. Žádná nešla po olůvku.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

14.2.2021 12:04 Reaguje na Hunter
Bird Life nátlaková ekologistická organizace? Melete nesmysly jako vždy. Tahle organizace je nestarší mezinárodní ochranářskou organizaci ve světě (tedy její předchůdkyně ICBP) a pokud termínem ekologista označujete lidi ekology amatéry, tak jste opět vedle. Tohle vedou profesionálové a jejími členy jsou sice amateri, ale především ornitologové profesionálové...kteří mají své výsledku ve výzkumech ptáků a jejich články jsou ve vědeckých časopisech. Takže žádný nátlak, pouze prezentace vlastních názorů a stanovisek podpořených ověřitelnými vědeckými studiemi....Kromě toho mnoho amatérů má studie a výsledky srovnatelné s profesionály... Tož tak..
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.2.2021 12:15 Reaguje na Karel Pavelka
No, nátlaková organizace to nyní je, protože jestli se nepletu, ta směrnice zákazu olova je dílem právě této organizace.
To je jedno, že je nejstarší ochranářkou společností, zeleně zblbnout může každá organizace.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.2.2021 05:57 Reaguje na Karel Pavelka
Nesmysly tu melete akorát vy a bez jakýchkoliv argumentů. Prokázalo se, že DG ENVI loboval u NADEG, přičemž se u veřejného dokumentu zjistilo, že byl bez úprav převzat od lobistické nátlakové organizace BIRDLIFE, což je naprosto skandální. Je úplně jedno, zda členy jsou amatéři a profi ornitologové s nějakými publikacemi. Prostě nátlak a podvodné ovlivňování údajně nezávislých institucí EU ze strany této ekologistické organizace.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.2.2021 06:04 Reaguje na Hunter
Jaká byla role BIRDLIFE:

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Cerven-2020/SKANDAL-V-EVROPSKE-KOMISI
Odpovědět
TK

Tomas Kocica

12.2.2021 08:59
Dobrý den, pan Vrána na “kachní fenomén” určitě nezapomněl. Ale troufnu si říct, ze ho velmi správně vyhodnotil jako nerealistický scénář. A to z několika důvodu.
1) matematika. ČRS má čtvrt milionu členů a 35 tisíc hektaru reviru. To je plocha 350 milionu čtverečních metrů. Kdyby rybář v průměru ročně utrhl 10 oluvek (což je hodně prehnane), tak je to zátěž jeden brok na 140 metru čtverečních. Kdyby měl jeden průměrný brok půdorys dejme tomu 0.7cm2, tak je pravděpodobnost, že si kachna brok zobne cca 1 ku 2,5 milionům. To není nic moc. Ne ve srovnání s tím, ze ji neco sežere, zastřelí nebo srazí.
2) olovo vždy bude těžší než jakýkoli podklad řeky nebo rybníku, a velmi rychle díky tomu v sedimentu propadá a v průměru nemá šanci ani ten rok z kalkulace výše na dostupném povrchu nebo kousek pod nim zůstat. Což ještě pravděpodobnost výrazně snižuje.
3) pokud nechceme zakázat rybolov úplně, pak musíme přijmout fakt, že olovo je pro kachnu nebo labuť tak nějak méně lákavé sousto než to, co má rybář na hacku. Nahrazeni olova čímkoli jiným bude mít nesporný efekt v tom, že se bude trhat více montáží (nikdy neutrhnete jen olovo, ale olovo s kusem vlasce a háčkem). Jakákoli náhrada olova vždy bude při daném objemu lehčí, takže v řekách bude v proudu víc putovat po dně (větší povrch=větší odpor proudu i při stejné váze), tedy se zvedne počet háčků ve vodě, často s nastrahou, která muže být pro ptáky lákavá. Taky nic moc.
Presne jak jste psal, snaha o náhradu je tlačena napůl ekology, kteří si udělali laboratorní pokusy (je hezké ze zjistím ze olovo v žaludku je špatně, ale když neřeším jaká je šance ze se to olovo do žaludku dostane, je neco špatně, ne?) a napůl tlacena výrobci “nahrad”, pro které to bude super byznys.
Jinak ta studie “v Evropě je olovem ohroženo milion děti” je na podobné úrovni jako tvrzení “v ČR je milion dětí ohroženo osobními automobily”.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.2.2021 09:50 Reaguje na Tomas Kocica
To máte stejné argumenty jako s vyhořelým palivem z JE. To je také smrtelně nebezpečné a tudíž se nesmí produkovat. Ale proč bychom se k němu měli vůbec přibližovat? Když ho zakopeme 5 m pod zem, jeho záření se úplně odstíní.

Prostě s nebezpečnými látkami je třeba přiměřeně omezit styk a neřešit marginality kvůli hysterikům.
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

13.2.2021 01:11 Reaguje na Tomas Kocica
Amen. Pro olověné střely platí prakticky totéž v bleděmodrém. Honební plocha je tak obrovská, že reálná možnost, aby se dostaly do potravního řetězce, je zanedbatelná.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

14.2.2021 12:07 Reaguje na Vlastimil Waic
Jenže koncetrace lovců na rybnících při honech je dost velká, často jde o stovky střelců...každý podzim několikrát a ono se to hromadí...
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.2.2021 14:20 Reaguje na Karel Pavelka
Co se hromadí? Broky?
Vzhledem k ploše, na které se střílí, těžko mluvit o hromadění.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.2.2021 11:03
Milión otrávených dětí ročně, stamilióny ptáků. To jsou argumenty ECHA. Jelikož jsem trochu alergický na nacistické lži o židech, bolševických o demokratech, nazvedává mě i pan Jaroslav Dvořák. Nikdy jsem já, ani lidé které znám, neviděl ptáka otráveného olovem. Taktéž jsem nikdy nenašel jediný brok, jediné olůvko, ve vnitřnostech kachny. ( žaludek rozříznu, vyčistím a použiji do polévky). Pan Jaroslav Dvořák možná jako sportovní rybář zná horské řeky v Mongolsku, ale nikdy neviděl dno řek a rybníků u nás.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

14.2.2021 12:09 Reaguje na Michal Ukropec
To je tedy argumet. Já zase viděl na rybnícch hodně uhynulých vodních ptáků, i když nevím zda, to bylo olovem. Ale bylo to i přes léto, kdy hony nejsou...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2021 14:04 Reaguje na Karel Pavelka
Botulin. Splachy z lánů energetických plodin, sinice a jejich rozklad. Botulin zabíjí ptáky už alespoň 40 let.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.2.2021 11:05
Zakazovat olověné rybářské zátěže je naprostý nesmysl. Pro vodní ptáky mohou být nebezpečné broky, pokud je pozřou společně s kamínky a uloží do volete. Rybářský brok, když dojde k utržení montáže, zůstane zpravidla namáčknut na vlasci, který drží v překážce za uváznutý háček, což ptákovi podstatně ztěžuje možnost jeho pozření. Jestliže někde skutečně došlo k otravám ptáků v důsledku pozření broků, rozhodně to nebyly broky používané rybáři. Prakticky všechny zdokumentované případy otrav ptáků pocházejí z USA, kde rybáři loví na plavanou velice málo, takže se tam rybářské broky praktiky nepoužívají, tudíž nemohou působit otravy ptáků a muselo tedy jít ze 100% o otravy z broků vystřelených z brokovnic. Těžší zátěže používané pro lov na položenou, které tvoří naprostou většinu olova, které se kvůli utržení montáže dostane v revírech do vody, ptáci nepozřou, tudíž pro ně nejsou nebezpečné.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.2.2021 13:59
Celkem hodně se zajímám o přírodu. Mám známé mezi mylivci, rybáři i chovateli nejrůznější havěti. Kromě toho celkem často chodím na procházky do přírody, kde se snažím pozorovat nejen zvířenu, ale i rostlinstvo. Za celou dobu co žiju, a už je to více než 60 let, jsem zaznamenal jediný případ otravy ptactva olovem. Nebylo to ale z naší přírody. Psal o tom přírodovědec Gerald Durell v jedné své knize o budování jeho soukromé zoo. Součástí pozemku, na které zoo budoval bylo i jezírko. V jednom roce bylo velké sucho, voda v jezírku poklesla a tehdy zanamenali úhyny u vodního ptactva, které mělo ve svých vnitřnostech olověné broky. Nejdříve si mysleli, že jim někdo cíleně tráví ptáky, ale pak přišli na pravděpodobnější příčinu. Když hrozila za druhé světové války invaze Němců, kdosi všechny své brokové náboje naházel do toho jezírka. Během let se papír z nábojů rozložil a broky se uvolnily do bahna. To je jediný případ otravy olovem, který jsem zanamenal. Vzniklo to díky velké kumulaci broků na malé ploše. A obávám se, že jednotlivý brok nezpůsobí ptákovi větší problémy než polknutí kamínku. Takže si myslím, že pan Jaroslav Dvořák by měl řešit podstatnější problémy a nezabývat se pí....nami.
Odpovědět
Luboš Horáček

Luboš Horáček

12.2.2021 19:29
Nejsem až tak starý, je mi 60 let a pamatuji si řeky plné ryb, které se sice nedaly jíst, ale bylo to vlastně dobře. Dnes jsou vody neuvěřitelně čisté, někdne mezi 2. a 3. stupněm čistoty. Ryb je tam tak max. 20% než bylo dříve. Podle mne to je špatně. A pokud jde o iniciativy EU, tak s ohledem na mé hlasování proti vstupu do EU je zbytečné cokoli dodávat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.2.2021 08:21 Reaguje na Luboš Horáček
Já jsem ještě mladší. 55. Ale zde v ekolistech nebo na stránkách DUHY neustále čtu, jak jsou potoky, řeky, přehrady, rybníky přerybněné, krajina převčelená a jak je zvěř včetně zajíců přemnožená. Čeho je málo, to jsou peníze pro ekologisty na monitoring.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist