Jaroslav Dvořák: Proč zapomněl Vrána na kachny? Rybářská olova jsou pro ně skutečně toxická
Svůj postoj odůvodňuje tím, že se z olověné zátěže umístěné v běžném vodním prostředí téměř neuvolňuje olovo do vodního prostředí. V tom má sice naprostou pravdu, ale zcela opomněl skutečnost, že používání olověných zátěží prokazatelně vedlo a nadále vede na celém světě k úhynu vodních ptáků (viz zde a zde). Kirby a kol. dokonce spojují opětovný nárůst početnosti labutí ve Velké Británii právě s omezením používání olověných zátěží v 80. letech minulého století.
Jak je možné, že utržené olůvko otráví kachnu nebo labuť? Nejsem profesí biolog, ale matně si vybavuji, že ptáci velmi často požírají písek, oblázky nebo malé kamínky, které jim potom v žaludku pomáhají drtit potravu. Dovedu si docela dobře představit, že taková kachna spolu s oblázky polkne i moje utržené olůvko. To se jí potom v žaludku omílá spolu s kamínky, takže ztratí tu Vránou popisovanou vnější vrstvu, a může se snadno rozpouštět vlivem kyselých trávicích šťáv.
Pokud je tomu nějak jinak, tak mě jistě nějaký biolog rád opraví. Nechce se mi snad ani věřit, že by tajemníkovi odboru Životního prostředí a čistoty vod Českého rybářského svazu, který je vzděláním ichtyolog a k biologii má blíže, než já, tyto souvislosti unikaly. Zvláště poté, co měl možnost nastudovat podklady od agentury ECHA a vědecké studie, na které tyto materiály navazují. Otázkou potom je, zda platí pořekadlo „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“ až do takové míry.
Hysterie kolem zákazu používání olověných zátěží při rybolovu není dle mého názoru na místě. V České republice je lov ryb udicí jak v revírech, tak v rybnících a rybochovných zařízeních provozován obvykle jako koníček a jeho nepatrným omezením rozhodně nikdo nezemře podvýživou. Například v Anglii, která je kolébkou mnoha sportovních rybolovných technik, je použití olověných zátěží významně omezeno již delší dobu (viz zde a zde). Olověné zátěže je tam povoleno používat ve formě velmi drobných stiskacích broků do velikosti 8 (tj. cca 0,06 g) a také ve velikosti nad 1 unci (cca 28 g). Tímto krokem byly z používání vyloučeny ty rozměry olověných zátěží, které nejčastěji zabíjely vodní ptáky. Tamní trh rybářských potřeb není moc odlišný od toho českého a řada tuzemských rybářů již tak dnes dle mého názoru používá v některých případech zátěže z méně toxických kovových slitin, i když o tom ani neví (například některé stiskací broky na plavanou).
Zákaz olova ve skutečnosti nejvíce postihne rybáře tím, že se budou muset zbavit svých starých zásob zátěží a zatížených háčků a nahradit je novými. Osobně bych se přimlouval za kompromis: zákaz prodeje a po přechodném období i k zákazu používání olověných zátěží o hmotnosti 0,06 g – 50 g a všech odpadávacích nebo trhacích olověných zátěží. I na českém trhu se brzy objeví sice dražší, ale plnohodnotné alternativy.
Bez ohledu na konečné znění evropského nařízení bude důležité vyřešit, kdo bude používání olova kontrolovat. Češi jsou vyhlášeným národem kutilů a pouhý zákaz prodeje olověných zátěží problém vyřeší jen částečně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)

Karel Zvářal
11.2.2021 17:50vaber
14.2.2021 10:06 Reaguje na Karel Zvářalkachny mají kachní žaludek a za ty dva roky co přežijí ve volné přírodě jim olovo nemá čas ublížit a myslivci ať si takovou přiotrávenou kachnu klidně udělají k obědu, já myslivce nemám rád
DAG
11.2.2021 17:56Jde právě o to, že možnost styku kachny s olověným závažím na klasickém českém rybníku je v podstatě nereálná.
Něco jiného jsou porosty rákosu a orobince, ale tam pochybuji, že někdo hází návnadu do rákosí. Kdyby to byl problém, tak se budou nacházet u vody zdechliny těchto zvířat, ale ony prostě nikde nejsou.
Chápu země, které jsou močálovité nebo nějaké delty a podobně, ale u nás?
Karel Pavelka
14.2.2021 12:11 Reaguje na DAGZbyněk Šeděnka
11.2.2021 19:01V. Kolar
12.2.2021 19:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKateřina Výborná
16.2.2021 07:34 Reaguje na V. KolarBřetislav Machaček
11.2.2021 19:29v armádě náš vzor a spojenec "nejvěrnější". Jinak armáda má mít vyjímku
z použití olova a to nějak nechápu. To se v případě války u vodních
ploch nebude bojovat? Bude tam asi stát inspektor životního prostředí
a boj přesměruje mimo ty vodní plochy. A co to stávající olovo? To se
bude muset odtěžit bahno a písek a vše roztřídit? A co všechno to
olovo z kdysi spáleného olovnatého benzínu v půdě kolem cest a taky
v lesích z motorových pil? A co olovo ze všech válek v minulosti?
Chápu, že jde o to množství nenavyšovat, ale co asi tak jako rybář
udělám se zásobami, které budou mít třeba kilo? Dám ho do sběru a
co s ním bude dál, když je tak škodlivé? Koukněte na Notre Dame po
požáru. Tuny olova se při požáru "vypařily" a co budou dělat? To
zbourají Paříž a ekologicky zlikvidují vše co bylo kontaminováno?
Co stará vodovodní potrubí a to i ta odpojená a neodstraněna
z půdy a staveb? Co olovo v ložiskových kovech( kluzná ložiska),
které se otěrem uvolňuje a "ztrácí" v okolí. Je toho hodně, kde se vyskytuje a tam se to neřeší. Neřeknu to zakázat na vodárenských
nádržích a u těch mělkých vod a mokřadů, ale všude? V řekách dnes
tečou daleko větší sajrajty než je olůvko omleté mezi mezi kameny.
Je to prostě jen bič na rybáře a myslivce, jak je dál omezovat
a znechutit jim jejich koníček. Ještě čekám na "důkaz" těch otrav
kachen a labutí vyrobený na zakázku. Mimochodem jsem choval i 70
kachen ročně a sežraly na podporu trávení potravy všemožné věci. Od
hřebíků po skleněné střepy a světe div se, on je nezabil ani hřebík
zapíchnutý v žaludku a skleněný střep měl při kuchání žaludku krásně
obroušené hrany. Jistě narazily i na nějaký ten brok, či staré kulky
a nikdy nebyly otráveny. EU se zabývá kravinami a nezajistí ani
vakcíny pro své občany a neřeší jiné podstatné věci pro každodenní
život obyvatel. Ty náklady na výměnu hlavní pušek budou v miliardách
a z mnohých zbraní budou pouze muzeální kousky, protože náhrada
hlavní nebude možná. Kvanta již vyrobených rybářských olůvek bude
mít cenu olověného šrotu a to včetně těch celků s háčky a třeba
vláčecími nástrahami. Kola průmyslu se znovu roztočí výrobou náhrad
a obchod se napakuje za prodej nových výrobků. Vcelku tak bude opět
EU vzkvétat z nové produkce a odbytu. Je to jako s kotlíky, kdy i
penzista nad hrobem se musí zadlužit, aby splnil emisní normy. Co
tak nechat dožít ty kotlíky, olůvka, stávající zbraně a chtít to
až u nových? Ne to není možné, protože to co nevadilo staletí už
přece nelze odkládat. Pokud bude nějaká strana prosazovat odchod
z EU, tak má můj hlas, protože těch kravin je už přespříliš.
Radim Polášek
11.2.2021 21:14Nicméně u rybářů mám pocit, že olověné zátěže jsou mnohem snadněji nahraditelnější než jsou nahraditelné olověné broky a střely u myslivců a střelců obecně.
Jaroslav Štemberk
12.2.2021 13:56 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
14.2.2021 12:12 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkHunter
12.2.2021 07:36Michal Ukropec
12.2.2021 11:11 Reaguje na HunterKarel Pavelka
14.2.2021 12:04 Reaguje na HunterRadim Polášek
14.2.2021 12:15 Reaguje na Karel PavelkaTo je jedno, že je nejstarší ochranářkou společností, zeleně zblbnout může každá organizace.
Hunter
16.2.2021 05:57 Reaguje na Karel PavelkaHunter
16.2.2021 06:04 Reaguje na Hunterhttps://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Cerven-2020/SKANDAL-V-EVROPSKE-KOMISI
Tomas Kocica
12.2.2021 08:591) matematika. ČRS má čtvrt milionu členů a 35 tisíc hektaru reviru. To je plocha 350 milionu čtverečních metrů. Kdyby rybář v průměru ročně utrhl 10 oluvek (což je hodně prehnane), tak je to zátěž jeden brok na 140 metru čtverečních. Kdyby měl jeden průměrný brok půdorys dejme tomu 0.7cm2, tak je pravděpodobnost, že si kachna brok zobne cca 1 ku 2,5 milionům. To není nic moc. Ne ve srovnání s tím, ze ji neco sežere, zastřelí nebo srazí.
2) olovo vždy bude těžší než jakýkoli podklad řeky nebo rybníku, a velmi rychle díky tomu v sedimentu propadá a v průměru nemá šanci ani ten rok z kalkulace výše na dostupném povrchu nebo kousek pod nim zůstat. Což ještě pravděpodobnost výrazně snižuje.
3) pokud nechceme zakázat rybolov úplně, pak musíme přijmout fakt, že olovo je pro kachnu nebo labuť tak nějak méně lákavé sousto než to, co má rybář na hacku. Nahrazeni olova čímkoli jiným bude mít nesporný efekt v tom, že se bude trhat více montáží (nikdy neutrhnete jen olovo, ale olovo s kusem vlasce a háčkem). Jakákoli náhrada olova vždy bude při daném objemu lehčí, takže v řekách bude v proudu víc putovat po dně (větší povrch=větší odpor proudu i při stejné váze), tedy se zvedne počet háčků ve vodě, často s nastrahou, která muže být pro ptáky lákavá. Taky nic moc.
Presne jak jste psal, snaha o náhradu je tlačena napůl ekology, kteří si udělali laboratorní pokusy (je hezké ze zjistím ze olovo v žaludku je špatně, ale když neřeším jaká je šance ze se to olovo do žaludku dostane, je neco špatně, ne?) a napůl tlacena výrobci “nahrad”, pro které to bude super byznys.
Jinak ta studie “v Evropě je olovem ohroženo milion děti” je na podobné úrovni jako tvrzení “v ČR je milion dětí ohroženo osobními automobily”.
Jiří Svoboda
12.2.2021 09:50 Reaguje na Tomas KocicaProstě s nebezpečnými látkami je třeba přiměřeně omezit styk a neřešit marginality kvůli hysterikům.
Vlastimil Waic
13.2.2021 01:11 Reaguje na Tomas KocicaKarel Pavelka
14.2.2021 12:07 Reaguje na Vlastimil WaicViktor Šedivý
14.2.2021 14:20 Reaguje na Karel PavelkaVzhledem k ploše, na které se střílí, těžko mluvit o hromadění.
Michal Ukropec
12.2.2021 11:03Karel Pavelka
14.2.2021 12:09 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
15.2.2021 14:04 Reaguje na Karel PavelkaJaroslav Štemberk
12.2.2021 11:05Zbyněk Šeděnka
12.2.2021 13:59