Pavla Skýbová: Reakce na články z deníků MF Dnes a Moravskoslezský deník.

Zpráva, že SFŽP (Státní fond životního prostředí) otevře větší prostor pro čerpání dotací z operačního programu životního prostředí na zlepšení ovzduší v MSK je opravdu potěšující.
Problém je v tom, na co mají být tyto finanční prostředky použity. Čeho má být použitím těchto financí dosaženo?

Česká republika bude brzy žalována Evropskou komisí u Evropského soudu. Důvodem je nedodržování imisních limitů, především pro polétavý prach na velkém území ČR. Logicky z toho vyplývá, že tyto finanční prostředky by měly být investovány do opatření, které povedou k dosažení úrovně znečištění odpovídající stanoveným imisním limitům. Kromě evropských směrnic totiž ČR porušuje také vlastní legislativu a lidé zejména v Ostravě žijí v nezákonném prostředí. Investice k dosažení zákonného stavu jsou proto zdůvodnitelné. Je proto velmi zvláštní, když velcí znečišťovatelé již mohou předkládat projekty pro čerpání těchto dotací, aniž by bylo vůbec zjištěno, jaká konkrétní opatření a u kterých zdrojů znečištění je opatření nutné zrealizovat, aby bylo dosaženo výše uvedeného účelu. Jakoby se na něco zapomnělo. Nebo je snad účelem rozdělit finanční prostředky, „zprivatizovat“ další finanční prostředky všech daňových poplatníků, aby nemohly být efektivně použity pro jiné účely v ochraně životního prostředí?

Překvapivé je také to, že na tyto dotace chtějí „dosáhnout“ i průmyslové podniky jako např. ArcelorMittal Ostrava (AMO).
Pokud opravdu bude pro MSK vyhrazena částka čtyři miliardy korun, je naprosto tristní, že soukromý podnik jako např. ArcelorMittal, který má miliardové zisky, očekává z této dotace finanční podporu a stát s klidným svědomím vyjednává pro tyto dotace privátním firmám výjimky.