Jakub Esterka: Peníze na zeleň mizí tam, kam listí z parků
14.1.2010
Často slyšíme z úst pražských politiků, jak je naše hlavní město zelené i ve smyslu finanční pozornosti věnované veřejné zeleni. Jaká je tedy vlastně efektivita vynakládaných prostředků na zeleň? Co všechno je touto zelení myšleno a kolik peněz skutečně věnujeme péči o dřeviny?
Pokud se při podzimních vycházkách rádi brouzdáte spadaným listím, máte v posledních letech smůlu. Tedy pokud si vyberete ke své procházce pražské parky. Například z parku na žižkovské Parukářce bylo na podzim důkladně „vysáto“ všechno spadané listí. Po dobu několika dní tam naplno pracovala technika a lidé, aby parkové plochy zbavili tak přirozené věci, jako je spadané listí. Tento přístup má celou řadu ekosystémových důsledků, jako je například odstranění celé řady hmyzích druhů odsátím nebo znemožnění zdárného přezimování populace ježka. Kromě toho to ale svědčí o našem nepochopení přirozených cyklů přírody a o sterilním přístupu k zeleni tam, kde to není zcela na místě.
V letních měsících se tento trend vynakládání přehnaných finančních prostředků projevuje především financováním intenzivního sekání trávníkových ploch až na samou hranici jejich regenerace. Pokud máte před svým domem v horkém letním dni místo zeleného trávníku vyschlou poušť, nemusí to být způsobeno pouze počasím.
Sdružení Arnika se v loňském roce zajímalo o přístup pražských úřadů k životnímu prostředí z pohledu financování zeleně. V průběhu roku 2009 tak Arnika oslovila 22 centrálních městských částí s dotazy týkajícími se zeleně. Jak vyplývá ze shrnující studie "Stav a vývoj zeleně v Praze", která se mimo jiné zabývá efektivitou vynakládaných prostředků, většina prostředků přidělených na péči o zeleň mizí v kategorii „péče o ostatní zeleň“. To jsou právě finanční prostředky vynakládané na zmíněné vysávání listí, sekání trávníků, péči o květinové záhony. Na péči o dřeviny, tedy o tu nejpodstatnější složku městské zeleně, která je z hlediska plnění celé řady funkcí zeleně nepostradatelná, zbývá pouze zlomek financí. Na samotnou výsadbu pak je věnován pouze zlomek z tohoto zlomku veřejného rozpočtu.
Tak například Praha 11 věnuje na výsadbu dřevin v průměru 0,04 % rozpočtu (0,8 % z rozpočtové kapitoly odboru životního prostředí - OŽP). Praha 1 v letech 2004 až 2008 financovala výsadbu dřevin v průměru 1,1 % rozpočtové kapitoly OŽP. Na péči o dřeviny připadlo v tomto období v průměru 1,5 % rozpočtové kapitoly OŽP, zatímco na ostatní péči připadlo v tomto období 36 až 58 % celé této rozpočtové kapitoly. Podobnou strukturu financování nalezneme také u dalších městských částí (například Praha 2 tato čísla téměř kopíruje). Podíváme-li se na "zelenější" městskou část, jakou je například Praha 6, zjistíme že na výsadbu stromů a keřů věnuje ročně v průměru 1 milion korun, na péči o dřeviny jsou to pak 3 miliony korun, avšak na péči o ostatní zeleň je to téměř 30 milionů korun ročně.
Tyto údaje nevypovídají o kvalitní péči o dřeviny, která navíc pro vlastníky dřevin vyplývá i ze zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V době, kdy jsou trvale zhoršené podmínky životního prostředí v našem hlavním městě především díky emisím škodlivin z automobilové dopravy, je tento přístup k financování zeleně velice nezodpovědný. Zeleň je totiž jedinou účinnou protiváhou k narůstajícímu znečištění ovzduší Prahy.
Nedávno byl zveřejněn žebříček Green City Index britské poradenské společnosti Economist Intelligence Unit, který porovnává ekologický postoj evropských metropolí. Pravděpodobně ne náhodou skončila Praha v hodnocení „nejzelenějších“ městy až na 24. místě ze 30.
Zimní období má být pro dřeviny obdobím klidu. Opak je často pravdou. Doba vegetačního klidu znamená pro dřeviny období kácení. Mimo to často dochází k zbytečně intenzivnímu zasolování půd při zimní údržbě komunikací, které se na dřevinách projeví až na jaře. Pokud chceme, aby Praha byla skutečně zeleným městem, ptejme se, kolik financí věnují veřejné rozpočty na péči a výsadbu dřevin. Ideálním obdobím, kdy by se tato péče o zeleň měla projevit, je již konec zimy.
Poznámka:
Studie Stav a vývoj zeleně v Praze dostupná na adrese http://www.mestaprozivot.arnika.org/stav-zelene
reklama
V letních měsících se tento trend vynakládání přehnaných finančních prostředků projevuje především financováním intenzivního sekání trávníkových ploch až na samou hranici jejich regenerace. Pokud máte před svým domem v horkém letním dni místo zeleného trávníku vyschlou poušť, nemusí to být způsobeno pouze počasím.
Sdružení Arnika se v loňském roce zajímalo o přístup pražských úřadů k životnímu prostředí z pohledu financování zeleně. V průběhu roku 2009 tak Arnika oslovila 22 centrálních městských částí s dotazy týkajícími se zeleně. Jak vyplývá ze shrnující studie "Stav a vývoj zeleně v Praze", která se mimo jiné zabývá efektivitou vynakládaných prostředků, většina prostředků přidělených na péči o zeleň mizí v kategorii „péče o ostatní zeleň“. To jsou právě finanční prostředky vynakládané na zmíněné vysávání listí, sekání trávníků, péči o květinové záhony. Na péči o dřeviny, tedy o tu nejpodstatnější složku městské zeleně, která je z hlediska plnění celé řady funkcí zeleně nepostradatelná, zbývá pouze zlomek financí. Na samotnou výsadbu pak je věnován pouze zlomek z tohoto zlomku veřejného rozpočtu.
Tak například Praha 11 věnuje na výsadbu dřevin v průměru 0,04 % rozpočtu (0,8 % z rozpočtové kapitoly odboru životního prostředí - OŽP). Praha 1 v letech 2004 až 2008 financovala výsadbu dřevin v průměru 1,1 % rozpočtové kapitoly OŽP. Na péči o dřeviny připadlo v tomto období v průměru 1,5 % rozpočtové kapitoly OŽP, zatímco na ostatní péči připadlo v tomto období 36 až 58 % celé této rozpočtové kapitoly. Podobnou strukturu financování nalezneme také u dalších městských částí (například Praha 2 tato čísla téměř kopíruje). Podíváme-li se na "zelenější" městskou část, jakou je například Praha 6, zjistíme že na výsadbu stromů a keřů věnuje ročně v průměru 1 milion korun, na péči o dřeviny jsou to pak 3 miliony korun, avšak na péči o ostatní zeleň je to téměř 30 milionů korun ročně.
Tyto údaje nevypovídají o kvalitní péči o dřeviny, která navíc pro vlastníky dřevin vyplývá i ze zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V době, kdy jsou trvale zhoršené podmínky životního prostředí v našem hlavním městě především díky emisím škodlivin z automobilové dopravy, je tento přístup k financování zeleně velice nezodpovědný. Zeleň je totiž jedinou účinnou protiváhou k narůstajícímu znečištění ovzduší Prahy.
Nedávno byl zveřejněn žebříček Green City Index britské poradenské společnosti Economist Intelligence Unit, který porovnává ekologický postoj evropských metropolí. Pravděpodobně ne náhodou skončila Praha v hodnocení „nejzelenějších“ městy až na 24. místě ze 30.
Zimní období má být pro dřeviny obdobím klidu. Opak je často pravdou. Doba vegetačního klidu znamená pro dřeviny období kácení. Mimo to často dochází k zbytečně intenzivnímu zasolování půd při zimní údržbě komunikací, které se na dřevinách projeví až na jaře. Pokud chceme, aby Praha byla skutečně zeleným městem, ptejme se, kolik financí věnují veřejné rozpočty na péči a výsadbu dřevin. Ideálním obdobím, kdy by se tato péče o zeleň měla projevit, je již konec zimy.
Poznámka:
Studie Stav a vývoj zeleně v Praze dostupná na adrese http://www.mestaprozivot.arnika.org/stav-zelene
reklama
Jakub Esterka
Autor je vedoucím poradny Centra pro podporu občanů sdružení Arnika a autorem studie Stav a vývoj zeleně v Praze.
Autor je vedoucím poradny Centra pro podporu občanů sdružení Arnika a autorem studie Stav a vývoj zeleně v Praze.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Péče o zeleň v Praze je neodborná a destruktivní - 17. 1. 2010 - pjHrábě jsou asi 4 x pomalejší než fukar. Za hodinu fukar spálí asi 50 ,- Kč benzinu. Takže v této části sfukování neš hrabání levnější není. Nebavím se o hluku a spalinách, ale problém je v maličkosti - najít v Praze lidi kterí budou ochotni za nějakých 70,- Kč na hodinu hrabat. I studentům je to málo.Nebavím se o vyfukování a vyhrabování listí pod keři a stromy, ale shrabat listí na trávě v zahradě a ovocném sadu patřilo k vizitě dobrého hospodáře. Sečení na kraťoučko vyžaduje veřejnost kvůli rozšířené pylové alergii. Nechat vykvést trávy na sídlišti se rovná politické sebevraždě vedoucího péče o veřejnou zeleň. Pravda je, že by se ale mohlo víc mulčovat, aby na ploše zůstala posečená tráva pro zkvalitnění struktury půdy pod trávníkem. Srovnávat náklady na nové výsadby dřevin, případně na jejich péči s péčí o zatravněné plochy může skutečně jen naivní laik. Jednak nelze do nekonečna vysazovat stromy na každé zdánlivě volné místo, protože může dojít ke střetu s inženýrskými stavbami, s osvětlením domů - bytů, často je nová nevhodná výsadba negativně ovlivněna stávajícími starými stromy. V četných případech je nutné nejdřív kácet, potom vysazovat což leckdo nepochopí. Kvalitní údržba mladých výsadeb je celkem levná, do stromů by se mělo zasahovat tak jednou za 10 let. Takže opět nesrovnatelné náklady několika ročními do trávníků o stejné ploše jako je průmět koruny stromu. Investovatvelké náklady do starých nemocných stromů například v uliční zelení je slně neekonomické - lepší je takové stromy vyměnit za kvalitní nové a náklady za údržby těch starých dát do nových. Pokud se vysadí silné a dostatečně velké výpěstky, tak velmi rychle v rovině třeba deseti/dvaceti let jejich plocha koruny skoro nahradí asimilační plochu starých nemocnných trosek stromů. Je to logické - mladé stromy mají korunu sice menší, ale podstatně více zavětvené a hlavně hustěji olistěné. Třeba si Arnika dá jednou práci a ty asimilační plochy stromů poměří. Navíc mladé stromy mají často olistění korun blíž k ulici, takže lépe zachycují prach než stromy olistěné 12 metrů nad zemí. Nicméně v parcích je třeba se starat o staré stromy v přiměřené míře k jejich významu a celkovému stavu parku. Ale i tak - náklady na m2 průmětu koruny stromu pokud to opět rozepíšeme na pravidelnou 10 letou péči (jednou za deset let udělat zdravotní a bezpečnostní řez běžně to stačí, pokud bylo o stromy dříve pečováno) jsou opět několika násobně nižší než náklady na péči o parkové trávníky. Naopak přimlouval bych se o navýšení do trávníků ve formě provzdušňování, přihnojení kompostem apod., protože asimilační plocha dobře udržovaného trávníků může být větší než asimilační plocha stromu o stejných m2 (průměr koruny). |
