Petr Blažek: Současný nesmyslný boj se suchem pohledem sedláka
22.9.2026 | Petr Blažek |
Ilustrační snímek.
Celkově už máme tolik zpevněných ploch, že voda z nich by za rok naplnila 1,5x naši největší Orlickou přehradu (cca 1 miliarda kubíků vody).
Přesto se v mediálním světě opět opakuje situace, kdy zemědělci můžou za každou změnu počasí a každý, kdo se objeví na obrazovce nebo v éteru, si do nich kopne.
Pražské letiště se chlubí, že odbaví měsíčně skoro 2 miliony cestujících (a to patří k těm menším regionálním) a nad Českou republikou měsíčně proletí na 80 000 letadel. A to jsme malá zemička, která má asi 0,75 % světové populace. Ovšem za oteplování planety mohou čeští zemědělci a jejich „velká pole“, která „ zadržují málo vody“.
I tisíckrát opakovaný nesmysl zůstává nesmyslem. Troufám si tvrdit, že česká krajina zadrží více jak 99 % vody, která na ní spadne v podobě dešťových srážek a kterou je půda schopna vsáknout. A je jedno jestli se jedná o pole nebo lesy. Pouze u lesníků nikdo nemluví o nějakých lesobaronech, na rozdíl od zemědělských podnikatelů.
Kdo se chce trochu zajímat, tak si zjistí průtoky řek a statistická data, která jasně říkají, že vody ve všech vodotečích ubývá, ačkoliv v dlouhodobém průměru prší přibližně stejně. Mediální obraz je bohužel naprosto zkreslen videi z bleskových povodní, kde se jedná o lokální vysoce nadprůměrné srážky (50 mm a více), kdy žádná půda není schopná v tak krátkém čase vodu vsáknout.
A do toho ještě „vysoce fundované výpočty“ o tom, kolik je krajina schopná zadržet vody. Opět, kdo se dívá okolo sebe, tak vidí, že voda ve vodoteči se po dešti sice lehce zvedne, ale za 2-3 hodiny opět klesne.
To je důkaz pouze o tom, že je to voda převážně z cest a střech. Když z pouze 10 % zemědělské půdy uteče 1 % roční srážkové vody (5mm), tak je to tolik vody, že to naplní Sečskou přehradu (cca 21 milionů kubíků vody). Taková voda z tisíců hektarů by na dolních tocích způsobila každou chvíli povodeň, což se samozřejmě neděje. V posledních letech se naopak horko těžko doplňují rybníky a přehrady.
Jenom v České republice máme mnoho druhů půd – polí. Jsou tu sice pole s hlubokou ornicí, která jsou opravdu schopná, při správné kultivaci, zadržet velké množství vody a to dokonce přes jednu sezónu.
Ale dále tu máme spoustu jiných kombinací, například písčité, ty sice vodu vsáknou, ale převážná většina pouze proteče a zmizí ve spodních vrstvách.
Dále různé druhy mělkých půd (25-30 cm) s různým podložím (kamenité, břidličné, jílovité), kde dojde k rychlému nasycení vodou povrchové vrstvy a vytvoření velkých louží nebo dokonce jezer. Takové půdy jsou a byly od pradávna odvodňovány povrchovými nebo podpovrchovými melioracemi.
Kdyby se to nedělo, tak v mokrých obdobích byste na daných pozemcích i několik sezon nesklidili nic.
Ovšem zde musím opět zdůraznit na mediální nesmysl. Voda melioracemi odtéká pouze, když je jí nadbytek. Za normálních podmínek běžných srážek, nebo když je vedro a sucho, tak neteče nic.
Tyto meliorace nahrazují při nepropustném podloží přírodní prameny. V přírodě – lese, když je půda nasycená, tak se začne přirozeně pouštět voda přes prameny do vodotečí. Za mého mládí (zhruba před 50 lety) jsme nepotřebovali sebou tahat nějaké PET lahve s vodou. V okolí jsme měli vytipované studánky, kam jsme si došli nebo dojeli na kole napít.
Když se šlo lesem, tak bylo normální, že tam prameny zásobovaly malé potůčky vodou. Ačkoliv se nijak výrazně nezměnily ani pole ani lesy, tak toto už alespoň 15 let neplatí, alespoň ve Středočeském kraji. Vodoteče v lesích jsou (kromě krátkých obdobích po vytrvalých deštích) většinu roku vyschlé.
V letošním létě Evropu zasáhlo několik vln vysokých teplot, což v kombinaci se slabými srážkami v celém minulém roce zapříčinilo naprosté vyschnutí většiny malých vodotečí a potoků. To se bohužel stalo předmětem politických tahanic, kdy se opozice s vládou dohadovala, kdo bojuje se suchem více.
Samozřejmě, že „boj“ se suchem, nebo s mokrem, nebo s přírodou je nesmysl. My se můžeme pouze (jako už mnohokrát v historii) přizpůsobit – adaptovat na nové podmínky.
Což se bohužel neděje. Pořád tu slyšíme, jak zastavíme klimatickou změnu tu zmenšením polí a vybudováním cest, tu výsadbou tisíců nebo milionů stromů. Klimatickou změnu rozhodně v České republice ani nezastavíme, dokonce ani nezmírníme. Můžeme, každý sám za sebe, si například odpustit tu cestu letadlem, ale samozřejmě na celkové světové bilanci se to neprojeví.
Zde se vracím ke svému – k polím. Opět musím zdůraznit, že naprostá většina srážek, která spadne na našem území do lesů nebo polí, je zadržená – vsáknutá. Kdyby to tak nebylo, tak jsou plné rybníky, přehrady řeky. A to nejsou.
Zásadní problém je zvýšená teplota a tím zvýšený odpar. Jestliže tu máme převážně stromy a porosty, které rostly za průměrných 500 mm srážek a teploty do 30 stupňů Celsia, tak je jasné, že v současné době a do budoucna nemají šanci.
Je naprosto šokující, kolik lidí si myslí, že nás ochladí a tím pádem zachrání les. Lesy tvoří stromy, které sice za velkého deště dokážou rozmělnit a zadržet relativně velké množství vody, ovšem když přijdou vysoké teploty, tak vodu dokážou velice rychle uvolnit bez většího užitku do atmosféry, a následně trpí suchem, jsou napadeny různými škůdci nebo houbami a uschnou.
Většina našich porostů není schopná zvládnout, tak jak jsou, klimatickou změnu. Naše krajina má již nyní více stromů, než dokáže vodou uživit. Potřebujeme změnit hustotu lesů a nové druhy stromů odněkud z Balkánu nebo třeba Kavkazu, kde jsou stromy na vysoké teploty adaptované a dokážou si s tím poradit. To jsou stromy, které za vysoké teploty, na rozdíl od těch našich současných, dokážou utlumit růst a tím pádem odpařování vody. Tímto nejen ochrání sami sebe, ale ušetří i vodu v půdě na později. Bohužel u nás se stále ještě snažíme sázet stromy, které tu rostly před 200-300 lety na konci malé doby ledové.
V zemědělství je to trochu jednodušší. Naši předci vyšlechtili kulturní plodiny převážně z rostlin, které při svém růstu těží ze zimní vláhy, a když přijde parné léto, tak už dozrávají a potřeba vody klesá (pročpak asi?).
Přečtěte si také |
Libor Lev: Současný „nesmyslný“ boj se suchem pohledem sedláka a lesníka
A k tomu je ještě bonus, že do sklizně stíní pole a tím výrazně snižují odpar. Sice výrazně kolísá výnos, ale prakticky se vždy něco urodí. To, co považujeme za samozřejmost, je určitě výsledek dlouhých tápání ve stylu pokus-omyl. Ovšem lidem nestačil nahodilý výnos a tak začali upravovat přírodu (závlahy – meliorace) a vymysleli celou řadu agrotechnických zákroků jak si co nejvíce vody udržet v půdě a tím pádem si zajistit stabilní úrodu.
Prakticky každý mechanický zákrok na poli má vedle své hlavní funkce i funkci vedlejší – přerušení kapilarity a tím pádem zamezení zbytečného odparu vody z půdy. Samozřejmě, že když je delší sucho, tak ani toto nestačí. Ale za trochu normálních podmínek to funguje.
Bohužel dnes existuje poměrně velká skupina lidí (aktivistů), kteří si pořádají i různá sympózia, a poznají se podle toho, že každý svůj proslov zakončí slovy „Je třeba zadržet více vody v krajině“. Jsou to sice lidé, kteří naprostou většinou nemají vůbec žádné zemědělské vzdělání ani zkušenosti, ale zato zcela přesně vědí, jak to ti zemědělci dělají blbě. Sice se ohání vědeckými poznatky ohledně změny klimatu, ovšem když si mají přečíst tvrdá data o vodě v České republice, tak už je na ně moc.
A vůbec nechápou vzniklý problém – že s vodou je potřeba šetřit a ne ji nechat jen tak odpařit bez užitku. Podle nich můžou za nedostatek vody převážně zemědělci. A tak vymýšlí různé vychytávky, jak tu klimatickou změnu zvrátit.
Ta nejlepší je výčitka, že se vrací málo organiky – uhlíku do půdy. Tak vymysleli bioplynové, nově biometanové stanice, do kterých se vozí nejen všechno, co na poli vyroste, ale i zemědělský odpad (hnůj, kejda) z celého širého okolí, který se dříve zapravoval do půdy.
Dalším úžasným vynálezem je spalování biomasy. To dnes znamená, že každé průměrné město dnes má minimálně jednu předělanou teplárnu na spalování biomasy – slámy nebo dřevní štěpky. Oni totiž lesy jsou na tom dost podobně jako pole. Když si poslechnete rozhovor s odborníkem na lesy, tak se dozvíte, že naprostá většina našich lesů trpí nejenom nedostatkem vody, ale i nedostatkem živin, neboť se prakticky všechno dřevo odveze a v konečném důsledku, dříve či později, spálí.
Naši zelení spoluobčané si usmysleli, že příroda je perpetuum mobile, z které se může jenom brát a vracet se nic nemusí. Takže pod záminkou dekarbonizace bezohledně drancujeme přírodu. Navíc celý tento systém je tak hojně dotovaný, že se z toho stal dobrý byznys model pro velké investiční skupiny. Tam, kde jsou dotace, tam nemůžete prodělat.
A tyto skupiny si ještě na svůj profil nalepí zelenou nálepku jak jsou zelení a pokrokoví. Bohužel mnohé zemědělské firmy donucené ekonomickými podmínkami, z velké části způsobené evropskými restrikcemi, jsou nuceny i tu slámu sbírat a odprodávat.
Dalším negativním důsledkem je, že celý tento dotovaný byznys silně narušil přirozenou rovnováhu v ceně půdy a nájemného. Normální zemědělci nemohou svými čím dál menšími výnosy, které jsou způsobeny nejen změnou klimatu, ale hlavně restrikcemi, konkurovat takovéto nekalé, vysoce dotované konkurenci.
Další z vychytávek našich zelených zachránců, jsou tzv. gríningy, kdy zemědělci musí osévat pole na různě dlouhou dobu různými směskami, abychom „zadržely vodu v půdě“. Na následujících obrázcích je vidět jedno pole, jde z části o dvouletý trvalý travní porost a z druhé části pole po ozimé pšenici jednou podmítnuté.
Trvalý travní porost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Po trávě – naprosto vyschlé a tvrdé v celém profilu zpracování, po pšenici – kyprá lehce zavlhlá půda. Kde si myslíte, že se asi lépe daří všem těm organizmům a mikroorganizmům, včetně žížal a kam se lépe vsákne příští déšť?
Po pšenici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Neustále jsou nám vnucována opatření, které mají zmírňovat důsledky klimatické změny, ale jejich výsledky jsou buď nulové, nebo dokonce negativní. Navíc propálíme naftu a utratíme peníze za certifikované osivo.
Co se týká zachování vody v půdě i po parném létu, tak nejhorší jsou porosty vojtěšky, následované trvalými travními porosty, dále pole se sklizenou a odvezenou slámou a nepodmítnuté, pak pole s rozdrcenou slámou (slabý mulč) a nejlépe jsou na tom pole s rozdrcenou slámou a hned za kombajnem mělce podmítnuté, což je klasický postup, který se vyučuje na zemědělských školách již více než 100 let – bohužel naprosto nepochopený širokou veřejností.
V neposlední řadě dalším vynálezem na záchranu planety je tzv. agrolesnictví – sázení stromů do polí snad pod dojmem, že ve stínu to lépe roste. Opět nepochopení principu zachování hmoty.
Kukuřičné pole a strom.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Jestliže máme jednu dávku vody, která spadne na plochu, tak si musíme rozmyslet, na co ji použijeme, jestli na růst stromu, nebo kulturní plodiny – potraviny. Na dalších obrázcích je vidět, jak v letošním horkém létě soupeřily o vodu a živiny stromy a kukuřice, která jinak na zbytku pole byla nadprůměrně vydatná.
Kukuřičné pole a památná lípa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
U toho posledního obrázku staré památné lípy má půda, jak jsem popisoval výše, jenom mělký profil a lípa tudíž nemůže kořenit do hloubky, ale musí do šířky do pole. A tak, jak je vidět na fotce, v okruhu cca 50 metrů prakticky nic neroste. Kukuřice sice vzešla, ale další růst jí zamezila ztráta vody způsobená nároky lípy.
Musíme si uvědomit, že se stoupající teplotou to bude horší a horší. Vlhké sny o tom, že když vysázíme miliony stromů tak se ochladíme a zachráníme, jsou jenom sny.
Jestliže se nad Evropou usadí tlaková výše, jako se to letos v létě stalo několikrát, a po její hraně k nám proudí horký vzduch od jihu, tak žádné současné stromy nemají šanci, vyčerpají vodu a uschnou.
Povrch naší planety pokrývají z 80 % oceány a ty pohlcují sluneční záření a přehřívají se. Následně se nad těmi oceány tvoří vzdušné proudy a ty ovlivňují počasí nad Evropou. To, jestli u nás bude pršet, neovlivní ani pole Franty, ani les Tondy. To, kde a kolik zaprší, závisí především na nadmořské výšce a následně na směru proudění dané meteorologické fronty. Trochu jinde prší, když fouká např. od jihu, a trochu jinde, když od severozápadu.
Od roku 2015 ve Středočeském kraji dochází při každém trochu větším větru k pádu stromů. Když je rozříznete, tak jsou napadeny houbou. Nevydržely nápor vysokých teplot a podlehly chorobám a houbám. Po letošním létě to bude pravděpodobně ještě horší.
Ačkoliv se nám to zdá jako nová situace, tak tomu úplně není. V první polovině minulého století se prakticky v každém desetiletí vyskytovalo mimořádné sucho nebo záplavy. Na základě těchto zkušeností vznikl plán, který byl později realizován převážně za socializmu – výstavby údolních nádrží, z čehož dosud profitujeme.
A to dokonce takovou měrou, že už tenkrát spočítali, že s pravděpodobností jednou za padesát let dojde k situaci, že se vodou z Orlíku a následně ze Slap bude dotovat Vltava. Nebýt této robustní vodárenské soustavy, tak jsme úplně v háji (slušně řečeno).
Druhá polovina minulého století k nám byla přívětivá a tak se jaksi zapomnělo na rizika a pro mnohé aktivisty se staly přehrady zbytečnými betonovými monstry. Ovšem čas pokročil a my potřebujeme další hluboké nádrže, kde se na rozdíl od rybníků a mělkých tůní nekazí voda. Takové nádrže hlavně dokáží podržet vodu i přes více než jednu sezonu. A to v současné situaci je nejpádnější argument.
Asi by měly být výše v horách nebo kopcích, aby mohly nadlepšovat průtoky i na menších tocích, kde v letošním létě tekla voda hlavně z obecních čistíren.
Už slyším ten křik aktivistů o betonovém lobby a že tůně jsou lepší. Ať si kde která vesnice tůni postaví a pak se sní mediálně chlubí, ale rozhodně to není to, co by mělo být dotováno.
Přečtěte si také |
Libor Lev: Současný „nesmyslný“ boj se suchem pohledem sedláka a lesníka
Tůně a rybníčky, jež se v poslední době staly módou stejně jako vysazování stromů, sice lokálně udělají hezké prostředí, na jejich březích krásně rostou stromy, ale je to opravdu jenom lokální přínos na 1,-2,-5 ha. Ale okolo trochu výš jsou stovky ne-li tisíce ha, které to vůbec neovlivní.
Taková tůně sice zlepší lokální prostředí, ale zadržená voda se odpaří tam a již nemusí dotéci do třeba dalších menších 10-20 tůněk, které byly do té doby touto vodou dotovány. Oni nejsou důležité jenom tůně, ale i dolní toky potoků a řek.
Navíc v mělkých tůních nebo rybnících se voda snadno přehřívá a dochází k prudkému nárůstu nežádoucích řas a tím pádem k znehodnocení této vody.
Co říci závěrem. Snad zdůraznit, že zelení aktivisté se snaží „zachránit planetu“ bez jakékoliv sebereflexe a diskuze s odborníky, kteří se o lesy a pole opravdu starají a mají s tím letité zkušenosti. Určitě budeme sázet stromy dál, ale mělo by se to dělat s rozumem, pouze takové, které mají na daném místě smysl a přežijí bez celoživotní dotace s vodou.
Nová cesta.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Blažek
Tam, kde bylo pole s remízky na mezi, které víceméně vsáklo vše, co na něj spadlo, je dnes cesta po spádnici z kopce dolů, která při jakémkoliv dešti svádí vodu do údolí.
Zatím co všude ve světě se adaptují na sucho pomocí vědeckých poznatků, to znamená nově vyšlechtěné odrůdy, které nejen lépe odolávají suchu, ale i houbám a chorobám, čímž se šetří pesticidy, tak u nás, potažmo v Evropě stavíme cesty a cyklostezky (pokud možno asfaltové), čímž pole nesmyslně zmenšujeme, a okolo sázíme stromy, které vysušují půdu a pravděpodobně většina z nich na nevhodných stanovištích stejně uschne, neboť to, že tam roste obilí, neznamená, že tam může růst velký strom.
Zdroje: Český statistický úřad velká násobilka a kalkulačkareklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu
Zelené střechy? Skvělý nápad. Nejsou však jednorázovou investicí
Obyvatelé Tokia bojují za více stromů v rozpáleném městě
Další články autora |
Petr Blažek: Proč je orba důležitá
Petr Blažek: Spalovací motor – hrdina povodní
Petr Blažek: Technické ani ekonomické perpetuum mobile neexistujeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (206)
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.9.2026 07:05 Reaguje na Václav Hellebrandto je otázka.
Vidí problémy jinde, nevidí je na poli. Co je to za zemědělce?
Odpovědět
Vidí problémy jinde, nevidí je na poli. Co je to za zemědělce?
pp
pavel peregrin
22.9.2026 13:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy jste opravdu...raději nebudu psát. Vy se odvažujete polemizovat s člověkem, který to zemědělství dělá a dobře dělá takovou dobu? Vaše názory na zemědělství jsou naivní, směšné a naprosto neodborné, s tím si choďte někam na Novinky nebo do podobných plátků, kde vám to budou měšťáci dlabat, ale nezkoušejte to tady na Blažka či na mě, o tom zemědělství víte velké kulové!
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
24.9.2026 12:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe to správný a dobře hospodařící zemědělec. Problémy vidí - na poli, na louce, umí porovnávat, vidí souvislosti. Proto odmítá současný neodborný a alarmistický přístup k zemědělskému hospodaření. Diktát ideologů si očividně pamatuje, takže ho dokáže identifikovat i dnes. Je totiž jedno, jestli je ideolog zelený nebo rudý. Ani jeden se neřídí odborností nebo zkušenostmi, ale jen svým přesvědčením a vírou. Bohužel ti, kteří nezažili ideologii rudou, asi nemají správně nastavená čidla k rozeznávání ideologie jiné barvy.
Odpovědět
PE
pp
pavel peregrin
24.9.2026 19:51 Reaguje na Petr EliasTo s tím zeleným ideologem sedí na tebe troubo jak ušitý. A že by i s tím rudým? To se ale nepřiznáš, svazáčku, co?
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.9.2026 20:05 Reaguje na pavel peregrinTo bych musel být ty a tvůj fotřík. ;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 06:57Jako agronom v podstatě souhlasím se vším, co p. Blažek napsal. Ale je mi jasné, že se ozve dost magorů, kteří to budou zpochybňovat.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.9.2026 09:10 Reaguje na pavel peregrinzemědělci mají štěstí, že není trestné usmrcení půdy z nedbalosti.
Odpovědět
Peter
22.9.2026 10:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčŠtěstí, že nás neživí zeměnedělci jako J. Řezáč.
Už by jsme byli dávno usmrceni jeho dbalostí.
Odpovědět
Už by jsme byli dávno usmrceni jeho dbalostí.
MU
Michal Uhrovič
22.9.2026 10:51 Reaguje na Peteropět jste nezklamal. Pouze urážky a nesmysly.
Jste velké obohacení místní diskuze
Odpovědět
Jste velké obohacení místní diskuze
Peter
22.9.2026 11:19 Reaguje na Michal UhrovičPro kolik lidí umíte vyprodukovat jídlo místo těch zemědelců, kteří "usmrtili půdu"?
Odpovědět
Peter
22.9.2026 11:37 Reaguje na Michal UhrovičVy zřejmě svou hloupou reakci na agronoma považujete za obohacení diskuse.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 13:12 Reaguje na Michal UhrovičNesmysly tady šíří jiní, příkladně p. Řezáč.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.9.2026 14:08 Reaguje na Michal Uhrovičněkteří lidé mají dojem, že je možný rabovat pole jen proto, že nemůže říct NE.
Odpovědět
pp
ss
pp
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.9.2026 14:39 Reaguje na smějící se bestieon ten kontext je trochu jinde, ale to by pan peregrin musel víc myslet než psát.
Není nic lákavějšího nastartovat někoho, kdo je o své pravdě naprosto přesvědčený.
oba jsme dostali co jsme chtěli.
pp
pavel peregrin
22.9.2026 16:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčŽádný jiný kontext v tom není, pokud se tak domníváte. Pouze svými příspěvky ukazujete veřejně svoji hloupost, nic jiného.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
23.9.2026 17:56 Reaguje na pavel peregrinKdyž jste tak dobrý agronom, proč od Vás zde čteme jen urážky ostatních bez jakéhokoliv věcného obsahu? Aneb král, který musí říkat ,,já jsem král", ve skutečnosti králem není.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 17:40 Reaguje na Tomáš PilíkProtože ty příspěvky, na které reaguji, mě uráží jako zemědělce a na to se nedá reagovat jinak. A nemějte obavy, nemusím říkat" já jsem král", protože jednak tomu tak není- v zemědělství nikdo není ničím jistý- ale směle mohu prohlásit, že na rozdíl od těch přispěvatelů vím o čem mluvím, neboť se tím celý život živím. A živím se tím prakticky, nikoliv teoreticky a to je sakra rozdíl.
A upřímně vám říkám, že nehodlám diskutovat s někým, kdo jako osel neustále cosi opakuje o mrtvé půdě, či usmrcení půdy z nedbalosti. Na takové "argumenty" neodpovídám, nediskutuji, neb není s kým a reaguji jasně a stručně. Spokojen?
Odpovědět
A upřímně vám říkám, že nehodlám diskutovat s někým, kdo jako osel neustále cosi opakuje o mrtvé půdě, či usmrcení půdy z nedbalosti. Na takové "argumenty" neodpovídám, nediskutuji, neb není s kým a reaguji jasně a stručně. Spokojen?
VM
Vladimir Mertan
22.9.2026 07:05Musím upozorniť na drobný detail, plodiny (na obrázku kukurica) nezápasia so stromami o vodu, ale o slnko. Kukurici vadí tieň stromu a nie znížená vlhkosť.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 12:25 Reaguje na Vladimir MertanKdepak, vadí jí skutečně ta voda. Každým rokem i u nás pozoruji podobné, ale samozřejmě mi je jasné, o co jde.
Odpovědět
ZD
Zdeněk Duffek
22.9.2026 12:55 Reaguje na Vladimir MertanTo je často používaná hloupost. Když je rostlina zastíněná a "vidí" světlo, tak se za ním naopak natahuje. V tomto případě je na vině, tak jak uvádí autor, stromy spotřebovaná voda a živiny.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
22.9.2026 12:59 Reaguje na Vladimir MertanPřed 20 lety jsem vysázel jsem lipovou alej. Na jižní krásně nasvícené straně, kde koruna nestíní, je louka v háji. Pozorováno i jinde. Jde zcela zásadně o vodu.
Odpovědět
AM
Anežka M
22.9.2026 13:25 Reaguje na Vladimir MertanCha cha, to bych vám přála vidět letos koncem léta kukuřici u nás na tišnovsku, seschlí 80 cm trpaslíci. Dobré leda na zaorání.
Kukuřice je na vodu docela cíťa, i když je to tráva.
Odpovědět
Kukuřice je na vodu docela cíťa, i když je to tráva.
OR
Olga Rozsívalová
22.9.2026 07:36Tento článek mě přiměl se zde konečně zaregistrovat. Abych vyslovila autorovi uznání. Nejsem praktický zemědělec, i když jsem to vystudovala. Mám jen svoji zahradu, ve Středočeském kraji. Zaujala mě poznámka ohledně napadání stromů chorobami. Vloni jsme museli porazit vzrostlý jeřáb sladkoplodý, protože uschnul, a na pařezu je vidět dutý prostor. Jinak ještě jednou velké poděkování autorovi za jeho článek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.9.2026 07:49Pěkný článek, bohužel s několika zásadními chybami.
Já si vzal ostrý rýč a vydal se na pole kolem naší obce. Celkem na pěti místech oddělených několika sty metrů jsem udělal sondu. Výsledek - hlouběji než do 27 cm jsem se nedostal, utuzena půda pojezdy těžkých mechanismů v nevhodnou dobu.
Kolik taková půda dokáže zadržet vody si každý může představit sám. Např černozem cca 350 lt, " moje" půda tabulkově 80-100 lt,realita tak 15 lt vody.
A půdní život? Z pěti sond jsem zaznamenal dvě žížaly!! Přitom jeden ha zdravé půdy obsahuje nejméně jednu nákladní Tatru půdních živočichů, zde by stačil jeden trakař.
Veliký Darwin kdysi poznamenal, že nejužitečnější tvor naší Země je právě žížala a dobře věděl o čem mluví.
Cesta kudy z toho marasmu ven existuje a je poměrně jednoduchá.
Každý půdní blok v ČR je zcela přesně kvalifikován systémem BPEJ - bonitní půdně ekologické jednotky, jde o soubor pěti parametrů, přesně stanovujících kvalitativní parametry půdy.
Postačilo by soustavu doplnit šestým parametrem - vodozadrzností- která je exaktně dána s ohledem na typ půdy.
A následně veškeré stávající platby/ dotace zemědělcům zrušit a ponechat pouze jednu,onu voduzadrznost.
Proč? Pouze a jedině zdravá půda je schopna absorbovat předepsanou hodnotu vody/ lt.
V podstatě by se jednalo o společenskou smlouvu mezi státem a zemědělci,kdy stát platí za ekologickou funkci údržby krajiny.A z toho profitují obě strany, společnost na straně jedné za jednu základní složku životního prostředí,( půda) a zemědělec na straně druhé jako správce krajiny - zde zemědělské půdy.
Bohužel díky zvrácené a stupidní zemědělské bruselské politice, která se vyznačuje m.j.neuvěřitelně silnou byrokracií a potřeštěnou zelenou ideologií ( utlouct sodovkac CO2 ať to stojí co to stojí) je tato cesta nyní zcela neprůchozí.
Světlem ve tmě budiž náznaky razantní politické změny v Itálii, Francii a Německu, což je ovšem stále běh na dlouhou trať.
Stejně tak bych mohl rozvést pochybení autora v oblasti lesů a revitalizace krajiny s ohledem na vodní prvky. Ale to by bylo na samostatný článek, který není možno pouze v diskuzi uvést, málo místa.
Jinak s autorem v dalších věcech plně souznim a díky za zajímavé počtení.
Odpovědět
Já si vzal ostrý rýč a vydal se na pole kolem naší obce. Celkem na pěti místech oddělených několika sty metrů jsem udělal sondu. Výsledek - hlouběji než do 27 cm jsem se nedostal, utuzena půda pojezdy těžkých mechanismů v nevhodnou dobu.
Kolik taková půda dokáže zadržet vody si každý může představit sám. Např černozem cca 350 lt, " moje" půda tabulkově 80-100 lt,realita tak 15 lt vody.
A půdní život? Z pěti sond jsem zaznamenal dvě žížaly!! Přitom jeden ha zdravé půdy obsahuje nejméně jednu nákladní Tatru půdních živočichů, zde by stačil jeden trakař.
Veliký Darwin kdysi poznamenal, že nejužitečnější tvor naší Země je právě žížala a dobře věděl o čem mluví.
Cesta kudy z toho marasmu ven existuje a je poměrně jednoduchá.
Každý půdní blok v ČR je zcela přesně kvalifikován systémem BPEJ - bonitní půdně ekologické jednotky, jde o soubor pěti parametrů, přesně stanovujících kvalitativní parametry půdy.
Postačilo by soustavu doplnit šestým parametrem - vodozadrzností- která je exaktně dána s ohledem na typ půdy.
A následně veškeré stávající platby/ dotace zemědělcům zrušit a ponechat pouze jednu,onu voduzadrznost.
Proč? Pouze a jedině zdravá půda je schopna absorbovat předepsanou hodnotu vody/ lt.
V podstatě by se jednalo o společenskou smlouvu mezi státem a zemědělci,kdy stát platí za ekologickou funkci údržby krajiny.A z toho profitují obě strany, společnost na straně jedné za jednu základní složku životního prostředí,( půda) a zemědělec na straně druhé jako správce krajiny - zde zemědělské půdy.
Bohužel díky zvrácené a stupidní zemědělské bruselské politice, která se vyznačuje m.j.neuvěřitelně silnou byrokracií a potřeštěnou zelenou ideologií ( utlouct sodovkac CO2 ať to stojí co to stojí) je tato cesta nyní zcela neprůchozí.
Světlem ve tmě budiž náznaky razantní politické změny v Itálii, Francii a Německu, což je ovšem stále běh na dlouhou trať.
Stejně tak bych mohl rozvést pochybení autora v oblasti lesů a revitalizace krajiny s ohledem na vodní prvky. Ale to by bylo na samostatný článek, který není možno pouze v diskuzi uvést, málo místa.
Jinak s autorem v dalších věcech plně souznim a díky za zajímavé počtení.
va
vaber
22.9.2026 08:06 Reaguje na Miroslav VinklerJá jsem amatér zahradník s 50letou praxí . Na mojí zahradě nikdy traktory nejezdily a mohu vám říct , že se taky do větší hloubky rýčem nedostanu. Je to dáno ,přirozeným utužováním podloží, strukturou půdy a extrémním suchem v hloubce ,kdy tato vrstva půdy nebo ,země, díky suchu ztrvdne.
Na povrchu mám úrodnou humusovitu zem a nic to na vlastnostech spodní vrstvy nezmění.
Odpovědět
Na povrchu mám úrodnou humusovitu zem a nic to na vlastnostech spodní vrstvy nezmění.
Miroslav Vinkler
22.9.2026 08:14 Reaguje na vaberDovolím si oponovat, mám zde velkou zahradu na těžké jílovité půdě. A rýčem se dostanu dvakrát tak daleko. A žížal mnohonásobně více.
Dělal jsem zde tři vodní tůně ručně a vím o čem mluvím.
Odpovědět
Dělal jsem zde tři vodní tůně ručně a vím o čem mluvím.
va
vaber
22.9.2026 08:27 Reaguje na Miroslav VinklerOponovat můžete ,ale fakt nezměníte. Záleží na struktuře půdy a ta se mění z místa na místo. Taky na vlhkosti půdy, pokud je vlhká a bez kamenů, rýčem to jde.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.9.2026 08:45 Reaguje na vaberNi nepřipadá, že by to pan Vinklet neuvedl " Každý půdní blok v ČR je zcela přesně kvalifikován systémem BPEJ - bonitní půdně ekologické jednotky, jde o soubor pěti parametrů, přesně stanovujících kvalitativní parametry půdy. "
Odpovědět
OR
Olga Rozsívalová
22.9.2026 08:34 Reaguje na vaberAno, je to otázka podloží a vrstvy nad ním. Naše zahrada je na jílu a když chci něco zasadit hlouběji, tak mi musí manžel vykopat díru pomocí bouracího kladiva. Povrchovou vrstvu si šlechtím organickou nastýlkou. Žížalami se to jen hemží, ale za rok je to pryč. Musí se to stále obnovovat. A voda se tu u nás drží, hlavně díky tomu, že jsem vyspádovala pozemek doprostřed.
Odpovědět
AM
Anežka M
22.9.2026 13:27 Reaguje na vaberPotvrzuju Vaše pozorování, sucho v hlubších horizontech je u nás (Tišnovsko) extrémní a půda na pozemcích které neviděly těžkou techniku minimálně desítky let je ve větší hloubce jak beton.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.9.2026 08:56 Reaguje na Miroslav Vinklerbych to jen glosnul,
"když je půda biologicky mrtvá, tak je mrtvá, ale zemědělci se bijí v hruď, jak to dělají dobře".
ZD
Zdeněk Duffek
22.9.2026 11:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčŽádná biologicky mrtvá půda neexistuje. Ale jsou půdy chudé na živiny, kde je pak i málo života.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.9.2026 11:04 Reaguje na Miroslav VinklerJestli to správně chápu, zemědělci tu ničí půdu a můžou za to dotace z EU.
Odpovědět
ZD
Zdeněk Duffek
22.9.2026 11:17 Reaguje na Miroslav VinklerI ta žížala bude žít tam, kde má potravu a patřičnou vlhkost. Takže to zase souvisí s tím, o čem mluví autor článku - organická hmota v půdě, její navracení do půdy a nikoliv odvoz a spalování. S jejím obsahem souvisí i vododržnost, které se dovoláváte. Takže žádné nové složité rozbory a administrativa. Hlavně nemluvit do toho, čemu nerozumím.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 13:14 Reaguje na Zdeněk Duffek"Odborníků" na zemědělství je u nás habaděj. Jako na fotbal.
Odpovědět
va
vaber
22.9.2026 08:19Zaujal mě statistický údaj ,že přibylo 130km2 vodních ploch, 500km2 lesů, zastavělo se 200km2. Kde ta voda přibyla netuším, asi tůňky. Ve srovnání se zastavěnou plochou to vypadá neuvěřitelně,protože přibývání zastavěné plochy vidíme všude. Příbývání lesů a vody moc vidět není. Vše na úkor zemědělské půdy.
Odpovědět
22.9.2026 09:13 Reaguje na vaber
třeba tady...
Branding vyhledávání Copilota
To se mi líbí
„Vracíme vodu lesu“ je největší projekt Lesů České republiky zaměřený na zadržování vody v lesích a krajině prostřednictvím tůní, rybníků, mokřadů a revitalizace toků.
Odpovědět
Branding vyhledávání Copilota
To se mi líbí
„Vracíme vodu lesu“ je největší projekt Lesů České republiky zaměřený na zadržování vody v lesích a krajině prostřednictvím tůní, rybníků, mokřadů a revitalizace toků.
JK
Jaroslav Kočí
22.9.2026 08:58Autor má v mnohém pravdu, ale v mnohém je mimo. 1. Srovnáním pole a lesa z hlediska zadržování vody, je úplně mimo. Chodím do lesa a při prudkých liácích s v lese vytvoří rozptýlený déšť, který les vcucne jako houba. Když vyjdu z lesa na pole, vidím potoky vody, jak oddtékají velkou rychlostí. Když není kam, vytvoří se jezero, které se vsakuje/odpařuje několik dní. Tam kde jsou meliorace, se voda vsákne a odteče trubkami. Všechna opatření, o kterých mluví autor jako o neúčinných, mají smysl. Důležitá je kombinace. A hlavně, aby se to stalo tématem pro celou společnost, tj. i pro zemědělce.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 12:29 Reaguje na Jaroslav KočíS melioracemi jste mimo. Zkuste se někdy podívat po delším suchu, když naprší třeba 40 mm, jestli vám bude z meliorace něco odtékat.
Odpovědět
VK
pp
pavel peregrin
22.9.2026 18:47 Reaguje na Vaclav KavkaBude- ale až se nasákne celý profil, voda se dostane POD drenážní trubky, po nasycení profilu začne vzlínat a TEPRVE POTOM! tu vodu, která by zasáhla negativně do kořenové soustavy plodiny, odvedou drenážní péra do hlavníku. Vsaďte se, že pokud je sucho a naprší klidně i těch 50 mm, nic nebude odtékat- protože ten půdní profil se nejprve musí nasytit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 18:52 Reaguje na pavel peregrinJá už nevím, jak to vám laikům vysvětlit- vy jste každý skálopevně přesvědčen, že pokud zaprší, tak druhý den ta napršená voda vesele meliorací odtéká. To je zásadní omyl a nepochopení principu meliorace.
Odpovědět
PE
Petr Elias
22.9.2026 09:06Ajajaj. Těžký článek pro místní odborníky. Na jednu stranu nadává na zelené, na druhou stranu bagatelizuje malý vodní cyklus a ,,klimatizaci,, (nebo jak to místní odborníci pojmenovali :D). Jsem zvědavý na kterou stranu se místní odborníci postaví. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.9.2026 10:33 Reaguje na Petr EliasNa tu ropáckou, jak dycky. Tj. kritika všeho a vždycky, zvláště to, co aspoň vzdáleně připomíná zelenou barvu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.9.2026 11:30 Reaguje na Petr EliasMalého vodního cyklu se účastní veškerá voda, která na území naprší a neodteče. To je asi 70 % srážek. To se vám zdá málo? Když to procento ještě nějakým způsobem zvýšíte, bude to jen a jen na úkor vodních toků. Jistě, lze ty průtoky nějak zrovnoměrnit - třeba přehradami.
Odpovědět
Pe
Petr
22.9.2026 18:33 Reaguje na Jiří SvobodaMně přijde krajina důležitější než vodní toky, už jen kvůli poměru velikosti, takže já jsem pro zvyšování malého vodního cyklu. A zajímalo by mě, jestli by zvýšení malého vodního cyklu nevedlo ke zvýšení celkového množství srážek.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.9.2026 12:49 Reaguje na PetrTo asi těžko nějak ověříte. Myslím, že letos jsme byli s vodními toky hodně blízko možného minima a podmínky ve prospěch odparu se dále budou měnit. Ten špílraum je tam již minimální. Podmínky pro malý vodní cyklus se budou asi spontánně zlepšovat, i když to není tak jisté, protože teplejší atmosféra pobere více vody a zapršet může z naší vody častěji mimo ČR.
Odpovědět
JC
Jitka Chmelová
29.9.2026 16:55 Reaguje na Jiří SvobodaJak chcete mít rosu, když noční teploty neklesnou pod rosný bod? Když je přes den 40°a v noci 20°, tak se prostě zem a porost neochladí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.9.2026 10:31V první řadě je potřeba řešit příčinu těch suchých vln a to je globální oteplování, tj. maximálně podporovat a hlavně plnit grýndýl. To je jediná funkční a dobře promyšlená strategie a boj se suchem na úrovni států i zemí je v něm taky. Tak nevím, čemu se čemu, ale vsadím gatě, že to skoro nikdo ani nečetl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.9.2026 11:49 Reaguje na Pavel HanzlA kolik je takových, co tak slepě v GD věří? Navíc papír snese všechno.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.9.2026 12:21 Reaguje na Jiří SvobodaNevím, co považujete za slepou víru, ale GD je velmi racionální a dobře promyšlený systém. Samozřejmě má svoje nedostatky a chyby, ale nemáme nic jiného na srovnání, takže je to dnes jediná cesta, která vede do budoucnosti. Pokud někdo vymyslí něco jiného a lepšího, normální lidé to přijmou velmi rychle a bez jakéhokoliv pocitu, že zrazují nějakou cha cha "víru".
Odpovědět
MŠ
Martina Špundová
22.9.2026 12:52 Reaguje na Pavel HanzlMůžete mi, prosím, stručně popsat, jak GD řeší GLOBÁLNÍ oteplování? Myslíte si, že je reálné, že GD něco vyřeší? A poslední (osobní) otázka - jaké máte, prosím, vzdělání? Děkuji za odpovědi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.9.2026 16:19 Reaguje na Martina ŠpundováVzdělání mám pouze bolševické inženýrské plus nějaká kulatá razítka, ale GD vychází z šesté zprávy IPCC. Tam se plně prokázalo oteplování vinou člověka, především pálením fosilních paliv. A právě GD je návod, jak zcela komplexní změnou jednání celé lidské civilizace je možno vyhnout se katastrofě, která se už startuje. To je nejen dekarbonizace, ale stovky dalších, mitigačních opatření a ta krajina je tam uvedena jako jeden ze základů. Zkuste si přečíst nějaký výklad (originál je psán vědecky) a určitě budete prakticky se vším souhlasit.
Hlavně nemáme žádný jiný reálný postup.
Odpovědět
Hlavně nemáme žádný jiný reálný postup.
pp
pavel peregrin
22.9.2026 16:52 Reaguje na Pavel HanzlTo nemyslíte vážně- vy máte inženýrské vzdělání????????? Panebože!!!!!!
Odpovědět
PH
JS
Jiří Svoboda
23.9.2026 10:55 Reaguje na Pavel HanzlJak rozumně navodit změnu jednání lidské civilizace GD neřeší a dělá to zcela nesmyslně sérií často hloupých politických rozhodnutí. To je hlavní výtka.
Odpovědět
ZH
Zdeněk Hosa
23.9.2026 16:53 Reaguje na Pavel HanzlTak GD přes víčka na PETkách a papírová brčka nic nevyřeší. Když budou všichni letecky lítat na eurovíkendy po Evropě.
A když už jedou papírová brčka, proč nejsou POVINNĚ celulózové houbičky na nádobí. Co povinnně lněná a bavlněná trička a košile. Nula umělých příměsí.
Je to jak s vyzpovídání se z hříchů v kostele (brčka) a pak mohu o 106 hřešit dál.
Odpovědět
A když už jedou papírová brčka, proč nejsou POVINNĚ celulózové houbičky na nádobí. Co povinnně lněná a bavlněná trička a košile. Nula umělých příměsí.
Je to jak s vyzpovídání se z hříchů v kostele (brčka) a pak mohu o 106 hřešit dál.
JA
Jan Auředník
22.9.2026 11:12Zvýšení schopnosti půdy a lesů zadržet vodu, nám dnešní prázdné řeky nenaplní.
Můžeme se pouze přít o to, jak s tím málem vody, které máme či budeme mít, v budoucnosti naložíme.
Odpovědět
Můžeme se pouze přít o to, jak s tím málem vody, které máme či budeme mít, v budoucnosti naložíme.
BM
Břetislav Machaček
22.9.2026 11:16Děkuji za komplexní pohled praktika na současný stav. Má dá se říci ve všem
pravdu, až na pár drobných sporných otázek, ale ty nejsou až tak podstatné.
Jsem zvědav na reakce teoretiků lpících na nesmyslech, které tu neustále
prezentují. Ty nesmysly jsou výsledkem negace všeho předchozího a negace
se stala nosným programem porevolučních "napravovatelů" chyb minulosti,
které chybami nebyly. Kdo nekritizoval činy předků, tak nebyl považován
za odborníka a čím radikálnější negace, tím byla "vědečtější". Bylo to
praktikováno ve školách, kde byl profesor označen za starou strukturu a
nahrazen někým jiným, který ho kritizoval a hlásal pravý opak, aby se od
něho distancoval. Vznikly tak zcela zcestné názory a ty se dodnes taky
vyučují. Nastává tak střet generací praktiků s minulým vzděláním a těch
teoretiků s popíráním předchozích znalostí a činů. Dělat vše opačně je
zárukou být odpůrcem všeho minulého i kdyby to minulé bylo dobré. U
některých je to navíc patolízalství jít z prospěchu s hlavním proudem
a neoponovat, že to jsou nesmysly. U ostatních to je existenční strach
se vzepřít a tak kývají hlavou na kdejaké eko nesmysly. Za 35 let tu
je napácháno tolik zla, jako nikdy v minulosti a má to původ v EU a
zelené politice, která je naprosto utopická s katastrofálními dopady
dokonce na přírodu, když se pálí sláma, štěpka a zplynuje se biomasa,
která by se měla rozkládat v půdě. Praxí ověřené spojení rostlinné a
živočišné výroby se smrskává na tu rostlinnou vyžadující místo hnoje
umělá hnojiva s dopady na půdní mikroorganismy. Kdysi se tvrdilo, že
na vyhnojení hektaru půdy má mít sedlák krávu, nebo dvě prasata a 30
kusů drůbeže. Kolikpak hektarům se dnes dostává a i ten zbytek hnoje
skončí v dotované bioplynce? Každý praktik vidí kam naše orná půda
spěje díky globalizaci a nesmyslům z EU, ale jsou bezmocní, protože
dotační a ideologickou politikou zdeformovaná ekonomika provozu je
nutí dělat i to, s čím v hloubi duše nesouhlasí a musí sem pak psát
o těch problémech a chybách. Ještě jednou děkuji praktiku panu
Petru Blažkovi za pravdivý popis současné situace.
Odpovědět
pravdu, až na pár drobných sporných otázek, ale ty nejsou až tak podstatné.
Jsem zvědav na reakce teoretiků lpících na nesmyslech, které tu neustále
prezentují. Ty nesmysly jsou výsledkem negace všeho předchozího a negace
se stala nosným programem porevolučních "napravovatelů" chyb minulosti,
které chybami nebyly. Kdo nekritizoval činy předků, tak nebyl považován
za odborníka a čím radikálnější negace, tím byla "vědečtější". Bylo to
praktikováno ve školách, kde byl profesor označen za starou strukturu a
nahrazen někým jiným, který ho kritizoval a hlásal pravý opak, aby se od
něho distancoval. Vznikly tak zcela zcestné názory a ty se dodnes taky
vyučují. Nastává tak střet generací praktiků s minulým vzděláním a těch
teoretiků s popíráním předchozích znalostí a činů. Dělat vše opačně je
zárukou být odpůrcem všeho minulého i kdyby to minulé bylo dobré. U
některých je to navíc patolízalství jít z prospěchu s hlavním proudem
a neoponovat, že to jsou nesmysly. U ostatních to je existenční strach
se vzepřít a tak kývají hlavou na kdejaké eko nesmysly. Za 35 let tu
je napácháno tolik zla, jako nikdy v minulosti a má to původ v EU a
zelené politice, která je naprosto utopická s katastrofálními dopady
dokonce na přírodu, když se pálí sláma, štěpka a zplynuje se biomasa,
která by se měla rozkládat v půdě. Praxí ověřené spojení rostlinné a
živočišné výroby se smrskává na tu rostlinnou vyžadující místo hnoje
umělá hnojiva s dopady na půdní mikroorganismy. Kdysi se tvrdilo, že
na vyhnojení hektaru půdy má mít sedlák krávu, nebo dvě prasata a 30
kusů drůbeže. Kolikpak hektarům se dnes dostává a i ten zbytek hnoje
skončí v dotované bioplynce? Každý praktik vidí kam naše orná půda
spěje díky globalizaci a nesmyslům z EU, ale jsou bezmocní, protože
dotační a ideologickou politikou zdeformovaná ekonomika provozu je
nutí dělat i to, s čím v hloubi duše nesouhlasí a musí sem pak psát
o těch problémech a chybách. Ještě jednou děkuji praktiku panu
Petru Blažkovi za pravdivý popis současné situace.
ss
JS
Jiří Svoboda
22.9.2026 11:57Pane Blažku, fandím vám, ale nerozumím: "Troufám si tvrdit, že česká krajina zadrží více jak 99 % vody, která na ní spadne v podobě dešťových srážek a kterou je půda schopna vsáknout. A je jedno jestli se jedná o pole nebo lesy. Pouze u lesníků nikdo nemluví o nějakých lesobaronech, na rozdíl od zemědělských podnikatelů."
Krajina nemůže zadržovat srážky do nekonečna. Musí je se zpožděním zase odevzdat výparem (70 %) a odtokem (30 %). Úloha krajiny a vodních děl je odtok co nejvíce zrovnoměrnit a odpar využít co nejsmyslněji (o tom lze moc diskutovat).
Odpovědět
Krajina nemůže zadržovat srážky do nekonečna. Musí je se zpožděním zase odevzdat výparem (70 %) a odtokem (30 %). Úloha krajiny a vodních děl je odtok co nejvíce zrovnoměrnit a odpar využít co nejsmyslněji (o tom lze moc diskutovat).
PH
Pavel Hanzl
22.9.2026 12:23 Reaguje na Jiří SvobodaLesním baronem je Uniles, zcela vyjímečně vlastněný největším agrobaronem.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
22.9.2026 12:59 Reaguje na Pavel HanzlNo tak při tomto pohledu, nutno připomenout že baroni/šlechta jako taková -
měli pole i lesy.
Odpovědět
měli pole i lesy.
PH
Pavel Hanzl
22.9.2026 16:12 Reaguje na smějící se bestieJistě, ale byla to úplně jiná liga. Dokázali spravovat svoje panství přímo staletí a tenhle mašlonka je schopen ho vytunelovat za jedno volební období.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.9.2026 16:54 Reaguje na Pavel HanzlA jsme zase u té závisti, že někdo umí a vyhrává výběrová
řízení. Les za mým domem koupil k vytěžení podnikatel bez
vlastní techniky i dřevorubců. Ty si najal mezi zoufalci
bez trvalého zaměstnání(živnostníci) se 45 let starým LKT
bez pomocníka k uvazování kmenů. Řidič vše sám vázal a to
ho zdržovalo od vyvážení. Jeden ze dvou dřevorubců odešel
hned prvý den, když zjistil podmínky těžby a ten druhý
pracoval bez bezpečnostního vybavení(přilba, protipořezový
oděv). Navíc mnohdy těžil sám a ještě štěstí, že se mu
nic nestalo. Těžba 130 stromů trvala 3 týdny, což velká
firma udělá za den. Pak došlo na úklid a velké oči za
kolik prodat potěžební zbytky. Za 800 Kč u měkkého a za
1200 u tvrdého dřeva byl nulový zájem a prohlásil že
to seštěpkuje a prodá v dubnu teplárně. Ty ale nají po
zimní těžbě plné sklady a neriskují samovznícení štěpky.
Opět nic! Nakonec si najal frézu na likvidaci větví
a počítal každou hodinu za kterou platil 5 000 Kč. Po
5 hodinách práci zastavil a ze zbytku klestu udělal se
svou rodinou hromady. Být správcem lesa, tak příště
raději vyberu velkou firmu, pokud o to ale bude mít
zájem. Podle vás jsou takoví mnou popsaní příštipkáři
budoucností pro práci v lesích a velkým firmám ta
výběrová řízení rovnou zakážete, protože to umí ?
Zamyslete se nad sebou, kam vás ta nenávist a závist
dohnala.
Odpovědět
řízení. Les za mým domem koupil k vytěžení podnikatel bez
vlastní techniky i dřevorubců. Ty si najal mezi zoufalci
bez trvalého zaměstnání(živnostníci) se 45 let starým LKT
bez pomocníka k uvazování kmenů. Řidič vše sám vázal a to
ho zdržovalo od vyvážení. Jeden ze dvou dřevorubců odešel
hned prvý den, když zjistil podmínky těžby a ten druhý
pracoval bez bezpečnostního vybavení(přilba, protipořezový
oděv). Navíc mnohdy těžil sám a ještě štěstí, že se mu
nic nestalo. Těžba 130 stromů trvala 3 týdny, což velká
firma udělá za den. Pak došlo na úklid a velké oči za
kolik prodat potěžební zbytky. Za 800 Kč u měkkého a za
1200 u tvrdého dřeva byl nulový zájem a prohlásil že
to seštěpkuje a prodá v dubnu teplárně. Ty ale nají po
zimní těžbě plné sklady a neriskují samovznícení štěpky.
Opět nic! Nakonec si najal frézu na likvidaci větví
a počítal každou hodinu za kterou platil 5 000 Kč. Po
5 hodinách práci zastavil a ze zbytku klestu udělal se
svou rodinou hromady. Být správcem lesa, tak příště
raději vyberu velkou firmu, pokud o to ale bude mít
zájem. Podle vás jsou takoví mnou popsaní příštipkáři
budoucností pro práci v lesích a velkým firmám ta
výběrová řízení rovnou zakážete, protože to umí ?
Zamyslete se nad sebou, kam vás ta nenávist a závist
dohnala.
Pe
Petr
22.9.2026 18:45 Reaguje na Břetislav MachačekBýt správcem lesa, tak specielně vy (s vaší lakotou a neustálou snahou vydělávat úplně na všem, včetně prodeje sena v parku a buřtů v botanické zahradě a řečmi o dobrých hospodářích), vybíráte podle ceny a ne podle velikosti. Ano, velká firma to udělá za den, ale zaplatíte mnohem víc než těm "příštipkářům", kteří nemusí živit velkou firmu s několika majiteli a drahou technikou. Najmout dražší firmu, to by vás majitel lesa hnal a zítra už byste správcem lesa nebyl.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 06:22 Reaguje na PetrJste na velkém omylu a opět ukazujete, že o praktickém provozu nevíte nic. Ti "příštipkáři" vás v konečném účtování přijdou na víc, jenže to byste si to musel umět spočítat. Na první pohled se to nezdá.
Odpovědět
Pe
pp
Pe
pp
pavel peregrin
23.9.2026 18:28 Reaguje na PetrA odůvodníte vy svůj? Byl jste první, máte přednost.
Odpovědět
Pe
Petr
23.9.2026 18:48 Reaguje na pavel peregrinPřesně to jsem čekal, že se vyhnete čemukoliv konkrétnímu. Jen zvracíte urážky a sprostá slova, a to je vše co umíte. Jste primitiv s Tourettovým syndromem.
Já mám odůvodnění ve svém prvním příspěvku. Vy jste odpověděl, že si to neumím spočítat, tak pojďme na to. Začněte s vašimi počty.
Odpovědět
Já mám odůvodnění ve svém prvním příspěvku. Vy jste odpověděl, že si to neumím spočítat, tak pojďme na to. Začněte s vašimi počty.
pp
pavel peregrin
24.9.2026 06:29 Reaguje na PetrAha, pán je psychiatr. Ovšem zralý na léčení jste vy a to už delší dobu. Tak vy máte odůvodnění?? Vy tam máte leda velké nic!! Jestli považujete za odůvodnění to, že velká firma to udělá za den, ale zaplatíte jí mnohem víc než těm příštipkářům- tak jestli tohle považujete za odůvodnění, tak to se opravdu musím zasmát! To je jen plkání a vaše dojmologie, tak znovu vás vyzývám, začněte tedy počítat a natvrdo a konkrétně!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 06:32 Reaguje na pavel peregrinA abyste mi tady zase nezačal kličkovat a uhýbat, což je u vás pravidlem, tak vás chci pouze upozornit, že mám souseda, který dělal těžbu v lese, hodný člověk, ale přesně ten "příštipkář", o jakém tady básníte. Už ji nedělá, vlastníci s ním rozvázali poměr a raději si najali harvestor. bavili jsme se o tom spolu dosti často.
To jen hned ze začátku pro vaši informaci.
Odpovědět
To jen hned ze začátku pro vaši informaci.
Pe
Petr
24.9.2026 17:36 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
24.9.2026 17:47 Reaguje na PetrTak mi tedy můj příspěvek vyvraťte konkrétně, osle! Začněte počítat a honem a hned, jinak se do role toho primitiva dostáváte sám, jestli vám to nedochází! Vy jste první napadl Machačka, že tomu tak není, tak dělejte a počítejte, oslíku!
Odpovědět
Pe
Petr
24.9.2026 18:03 Reaguje na pavel peregrinVám to psát nejde, vy jste jaký jsem psal, a navíc nechápete psaný text. Já mám odůvodnění přímo ve svém prvním příspěvku. Nemůžu za to, že nerozumíte textu a že dokážete komunikovat jen urážkami a vulgaritami. Každý je nějaký, vy jste primitiv. A taky vím, že se od vás žádného vysvětlení vašeho názoru nedočkáme. Dobře víte, že jste plácnul nesmysl, tak to maskujete urážením.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 18:07 Reaguje na PetrOdůvodnění je pro mě relevantní pouze v případě, že doložíte finančním rozborem výhodnost příštipkářů. Ostatní si strčte za klobouk, primitive a osle zároveň! Máte ho tam??? Máte tam velký kulový!!!
Odpovědět
Pe
Petr
24.9.2026 18:10 Reaguje na pavel peregrinFinanční rozbor mám ve svém prvním příspěvku. Vy argumentujete pouze urážkami, abyste svůj názor nemusel nijak vysvětlovat, protože víte jak je nesmyslný. To jste hrdina.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 19:54 Reaguje na PetrKde v jakém prvním příspěvku?? V prvním příspěvku reagujete na p. Svobodu, a v dalším reagujete na p. Machačka. Ale já žádný finanční rozbor nevidím! tak kde teda je?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.9.2026 06:56 Reaguje na pavel peregrinTak čekám na vysvětlení- kde je ten první příspěvek s finančním rozborem? Pořád tam vidím jen to, co jsem vám psal.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.9.2026 08:05 Reaguje na Břetislav MachačekTohle není o žádné závisti, nebo nenávisti. To je o korupci. Jmenuje se to "střet zájmů" a pokud firmu která vybírá komise jmenovaná majitelem z jedné z uchazečů, je to prostě korupce a podvod.
Jako kdyby fotbalový zápas pískal sudí jednoho týmu.
Ve všech normálních zemích je to trestný čin s dlouhým kriminálem, u nás máme babišistán.
Kde asi vzal náš soudruh ty neskutečné desítky (nebo už stovky?) miliard? Za co si kupuje zámky na francouzské Riviéře a firmy po celé Evropě? Za co si nakoupil už dost velkou část našeho privátního zdravotnictví? Proč je nejen u nás, ale i ve Francii trestně stíhaný za podvody? To mu mám jako závidět?
Odpovědět
Jako kdyby fotbalový zápas pískal sudí jednoho týmu.
Ve všech normálních zemích je to trestný čin s dlouhým kriminálem, u nás máme babišistán.
Kde asi vzal náš soudruh ty neskutečné desítky (nebo už stovky?) miliard? Za co si kupuje zámky na francouzské Riviéře a firmy po celé Evropě? Za co si nakoupil už dost velkou část našeho privátního zdravotnictví? Proč je nejen u nás, ale i ve Francii trestně stíhaný za podvody? To mu mám jako závidět?
va
vaber
23.9.2026 09:03 Reaguje na Pavel HanzlNezáviď Hanzl,ty už jsi se na těch dotacích taky pěkně napakoval.
Proto dotace tak obhajuješ. Dotace do zemědělství jsou špatné ,nebo dobré? Kdo je zavedla a stanovil pravidla. Proč je fialky nezrušily. Nemůžeš někomu dávat a někomu ne ,protože ho nemáš rád. Nemůžeš je zrušit pro Babiše a ostatním dávat. Musí být jednotný přístup .
Mladý zemědělec dostane 2miliony, dle dotace 49.75 . Na hektar dostávají přes 4 000Kč,sedlák do 10ha dostává na hektar 10 000Kč, na hlavu dobytka taky asi 3000Kč. No a já nevím co ještě.
Nakup si pole a můžeš dostávat taky dotace.
Tak funguje současný režim, takže bojuj proti režimu, ale ty nad ním jásáš.
Odpovědět
Proto dotace tak obhajuješ. Dotace do zemědělství jsou špatné ,nebo dobré? Kdo je zavedla a stanovil pravidla. Proč je fialky nezrušily. Nemůžeš někomu dávat a někomu ne ,protože ho nemáš rád. Nemůžeš je zrušit pro Babiše a ostatním dávat. Musí být jednotný přístup .
Mladý zemědělec dostane 2miliony, dle dotace 49.75 . Na hektar dostávají přes 4 000Kč,sedlák do 10ha dostává na hektar 10 000Kč, na hlavu dobytka taky asi 3000Kč. No a já nevím co ještě.
Nakup si pole a můžeš dostávat taky dotace.
Tak funguje současný režim, takže bojuj proti režimu, ale ty nad ním jásáš.
PH
Pavel Hanzl
23.9.2026 11:44 Reaguje na vaberDotace jsou taky nůž nabroušený z obou stran. Existují obory, kde je dobré (někde i nutné) dotace vyplácet, ale OPATRNĚ!!
Problém vidím v tom, že se vyplácí gigadotace obcím na nesmyslné rozhledny a cyklostezky, taky se dotují oligarchové, špinavé uhláky atd. atd.
Zemědělské dotace jsou nutné, ale průšvih je, když si je "odčerpá" ten, kdo o nich rozhoduje. Za co si asi postavil čapák? A dalších x miliard mu šlo do kapes? Potom sedlák dostane kulový.
Odpovědět
Problém vidím v tom, že se vyplácí gigadotace obcím na nesmyslné rozhledny a cyklostezky, taky se dotují oligarchové, špinavé uhláky atd. atd.
Zemědělské dotace jsou nutné, ale průšvih je, když si je "odčerpá" ten, kdo o nich rozhoduje. Za co si asi postavil čapák? A dalších x miliard mu šlo do kapes? Potom sedlák dostane kulový.
va
vaber
23.9.2026 18:09 Reaguje na Pavel Hanzl,,Poskytování a pravidla dotací v České republice určují konkrétní zákony.,,
Takže zase meleš kraviny,jaké budou dotace určují zákony a zákony dělá sněmovna.
Ptal jsem se tě ,proč ty zákony fialky nezměnily,když si je udělal Babiš pro sebe.
Sedlák nedostana kulový, kolik dostane jsem ti napsal a určuje to zákon ,pokud chápeš psaný text. Můžeš si to sám vygůglovat.
Odpovědět
Takže zase meleš kraviny,jaké budou dotace určují zákony a zákony dělá sněmovna.
Ptal jsem se tě ,proč ty zákony fialky nezměnily,když si je udělal Babiš pro sebe.
Sedlák nedostana kulový, kolik dostane jsem ti napsal a určuje to zákon ,pokud chápeš psaný text. Můžeš si to sám vygůglovat.
PH
Pavel Hanzl
23.9.2026 20:14 Reaguje na vaberDotace jsou dány zákony, jenže všichni účastníci řízení (včetně komise) je musí dodržovat. Proč asi soud označil čapák za podvod? Tož mudrujte.
Odpovědět
va
vaber
24.9.2026 09:55 Reaguje na Pavel HanzlJá vím,že kdysi bylo Čapí hnízdo vyhlášeno jako nejlépe použitá dotace.
Potom někdo rozhodl, že ty dotace byly z jiného pytle a už jela aféra, politicky využitelná. Víc nevím jen co napíší noviny a co napíší noviny je v něčím zájmu. Ne v ztájmu pravdy a spravedlnosti.
Možná i na tvoje dotace by se dal vyhrabat nějaký podfuk, kdyby někdo hodně chtěl něco vyhrabat.
Odpovědět
Potom někdo rozhodl, že ty dotace byly z jiného pytle a už jela aféra, politicky využitelná. Víc nevím jen co napíší noviny a co napíší noviny je v něčím zájmu. Ne v ztájmu pravdy a spravedlnosti.
Možná i na tvoje dotace by se dal vyhrabat nějaký podfuk, kdyby někdo hodně chtěl něco vyhrabat.
PE
Petr Elias
24.9.2026 19:32 Reaguje na vaberNe, čapák ničím takovým vyhlášen nebyl. :D To si jen koblížci upravili výrok Kobliháře: ,,Je to nejlepší projekt, co jsme kdy vymyslel.,, :D
Aféra byla a je hlavně o tom, že STBák schválně vyvedl Čapák z holdingu aby mohl čerpat dotace. A po pár letech ho zase do holdingu vrátil. :D
Odpovědět
Aféra byla a je hlavně o tom, že STBák schválně vyvedl Čapák z holdingu aby mohl čerpat dotace. A po pár letech ho zase do holdingu vrátil. :D
va
vaber
25.9.2026 08:44 Reaguje na Petr Elias Mluvím o pořadu který byl v televizi po otevření Čapího hnízda. O nějaké peníze vůbec nikomu nejde, jde o to poškodit Babiše před voliči a schovává se to za spravedlnost.Kolik umělců dostalo dotace na nějaké konírny, které všechny zkrachovaly . Takových nesmyslných dotací kdy se příjemci jen obohatili je mnoho a nikdo po tom nepátrá. Nic to politicky nenese.
Je zcela běžné ,že když někdo nesplňuje podnímky pro dotace, udělá opatření aby podmínkám vyhověl. Takových by se našlo asi mnoho.
Odpovědět
Je zcela běžné ,že když někdo nesplňuje podnímky pro dotace, udělá opatření aby podmínkám vyhověl. Takových by se našlo asi mnoho.
pp
pavel peregrin
24.9.2026 17:49 Reaguje na Pavel HanzlA nezdá se ti Hanzle, že ty dotace někdo Babišovi přidělil? On si je vzal sám, jo? Nezdá se ti, že první, po kom by se mělo jít, je ten, kdo rozhodl o přidělení? Asi by to podle mého byl Bendl.
Odpovědět
PE
pp
pavel peregrin
24.9.2026 19:57 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
24.9.2026 20:11 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
25.9.2026 06:54 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
JH
25.9.2026 07:55 Reaguje na pavel peregrinBabišovi někdo přidělil větší dotace a on so toho ani nevšiml? Tomu může věřit jen ten žák třetí třídy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.9.2026 08:41 Reaguje na pavel peregrinBlábol si co chceš, špíno komoušská. A klidně si pokračuj v té rektální alpinistice STBáka, ale prostě je to tak. :D
Odpovědět
Jakub Graňák
28.9.2026 08:40 Reaguje na pavel peregrinZa správnost, úplnost a pravdivost podkladů k žádosti o dotaci je vždy primárně odpovědný žadatel (případně následně příjemce dotace). - zkuste si zajít za osobou odpovědnou za podávání jednotné žádosti ve vašem podniku a zeptat se než tu začnete šířit bludy, které jsou v rozporu se zákonem.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
22.9.2026 14:21 Reaguje na Jiří SvobodaO tom kolik vody je půda schopná zasáhnout rozhoduje právě její profil a podloží. A je jedno jestli jde o les nebo pole. Na polích pak samozřejmě plodiny a kultivace půdy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.9.2026 10:49 Reaguje na Petr BlažekTo chápu. Ale vy zjevně máte na mysli nějaké krátkodobá zadržení, které pak přechází do výparu či odtoku. To jste nijak nezmínil.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
25.9.2026 18:34 Reaguje na Jiří SvobodaPodle mně , je zde v diskuzích malý vodní cyklus přeceňovaný. My dokážeme odhadnout odtoky vody a podle toho odpar. Ale to je vše . Voda, která se odpaří v naprosté většině nespadne na stejné místo v nějakém reálném čase. Tam nahoře není žádný zásobník na vodu , kde by se hromadila a pak třeba za rok spadla. Naprostá většina srážek v ČR (kromě Moravy) závisí na západním prodění z oceánu.
Ono totiž právě problém je v naprosto nevypočitatelné periodě srážek. Někdy prší více na jaře, někdy na podzim.
Pod stromy je ten problém, že neumí s vodou hospodařit. Zatímco na zemědělské půdě, je zaprvé spotřeba vody sezóní a za druhé se snažíme s vodou hospodařit. A přebytek vody samozřejmě pak může zásobovat spodní vody.
Odpovědět
Ono totiž právě problém je v naprosto nevypočitatelné periodě srážek. Někdy prší více na jaře, někdy na podzim.
Pod stromy je ten problém, že neumí s vodou hospodařit. Zatímco na zemědělské půdě, je zaprvé spotřeba vody sezóní a za druhé se snažíme s vodou hospodařit. A přebytek vody samozřejmě pak může zásobovat spodní vody.
ZD
Zdeněk Duffek
22.9.2026 13:18Děkuji autorovi článku za přesný popis stavu, přesná fakta i argumenty.
Nebudou s ním ale souhlasit "vědci" a aktivisté, kteří požadují nemalé peníze za svoje výzkumy, navrhování opatření a jejich realizaci. Oni nemůžou přijmout tyto v podstatě jednoducvé a ověřene argumenty, protože vše by bylo jasné a jim by se zastavil přísun peněz. Proto musí dál děsit veřejnost, že je všechno špatně.
Odpovědět
Nebudou s ním ale souhlasit "vědci" a aktivisté, kteří požadují nemalé peníze za svoje výzkumy, navrhování opatření a jejich realizaci. Oni nemůžou přijmout tyto v podstatě jednoducvé a ověřene argumenty, protože vše by bylo jasné a jim by se zastavil přísun peněz. Proto musí dál děsit veřejnost, že je všechno špatně.
MV
Martin Vlk
22.9.2026 13:59Článek je to velmi věcný a poučný, ale ohledně těch stromů v polích bych zmínil i jeden aspekt, který zde byl zcela pominut. Samotný strom nemá velký vliv na vítr, ale řada stromů již ano. A proč zmiňuji vítr? Vítr totiž ta pole vysouší také a to docela hodně. Pole rozdělené na segmenty v nichž se u země nehoní vítr tedy zcela prokazatelně snižuje odpar. Ano, něco si ten strom vezme, ale něco také ubrání. Toto není sice asi úplně běžný problém středních Čech, ale tady ve východních Čechách, na Pardubicku, máme ohromné roviny po nichž ten vítr pořád vane a není nic, co by ho zvedlo/zbrzdilo. Pokud jde o cyklostezky, no, lidem chybí cesty, které tu dříve byly a byly zaorány a ten asfalt má tu výhodu, že vyžaduje méně péče a jsou na něj dotace. Navíc, třímetrový pásek neovlivní nic, voda z něj steče hnedle vedle... Péče o přírodu není jen péče o pole, je to i podpora biodiverzity, tedy něčeho, co umožňuje žít v přírodě těm, co na tu přírodu mají stejné právo jako my lidé. Pan Blažek, byť má z agrotechnického hlediska pravdu, ale vidí jen tu jednu věc a tou je průmyslové zemědělství, výnos na ha apd. Já osobně vidím okolo sebe jiné pojetí zemědělství. Vidím, jak léta používanou travnatou cestu postříkají roundupem spolu s obilím - naprosto hovadský přístup. Vidím, jak pořád uorávají co mohou bez ohledu na vlastnictví, snad jen betonové piloty by je zastavily. Vidím, jak stříkají chemií svá pole a to, že to jde po větru na zahrady lidí, to je nezajímá. Tento přístup není sice obecně běžný, ale bohužel je také.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.9.2026 17:00 Reaguje na Martin VlkTy nešvary, které popisujete, se opravdu nemusejí dít- je to vždy věc agronoma a dále obsluhy postřikovače. V tom to s vámi souhlasím. v čem s vámi nesouhlasím je budování asfaltových cest uprostřed polí. Podívejte se- ta pole jsou majetkem vlastníků či přímo zemědělských subjektů a upřímně řečeno, je mi úplně jedno, zda budou mít lidé kde prohánět svá kola či in-line brusle. pro nás zemědělce úplně stačí jednoduché zpevněné cesty, které unesou zemědělskou techniku a navíc ta voda se vsakuje i do nich. Jenže nedá se po nich jezdit na bruslích. Takovouto jednu cestu vybudovali blízko nás a mohu vám říci, že slouží skvěle a hlavně- za podstatně menších nákladů jak asfaltovou. Ale moc se na tom napakovat nedá, to uznávám.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
22.9.2026 14:49Velmi dobrý článek. Průměrné i maximální teploty rostou, srážky víceméně stagnují, vláhový deficit ve vegetačním období stabilně narůstá, v tomto panuje víceméně shoda napříč společností.
Dál už je to horší. Z pohledu lesnictví. Někteří předstírají, že to lze zvrátit, takže staví na kopci loď: - lesy dál zamořují monokulturami severského či vysokohorského smrku, který skončí za pár dekád v kamnech, na obrovských pláních se trápí s nekonečnými oplocenkami s břízou, které stály desítky a stovky milionů peněz vyhozených fakticky za nic, a vysmívají se těm, kteří by chtěli druhovou skladbu posunout směrem ke dřevinám klimatické změně prokazatelně rezistentnějším (listnáče, od cca 400 metrů jedle) či takovým dřevinám, jejichž klimatické nároky změněným podmínkám lépe odpovídají a/nebo mají tendenci se sem samovolně nasouvat (submediteranni duby, cedr libanonský aj.). Vznikají a budou vznikat miliardové škody, ale protože chyby borealniho českého lesnictví jsou většině veřejnosti neviditelné, probudíme se asi až ve chvíli, kdy se budeme bavit o desítkách miliard a co se děje, uvidí skoro každý doslova “za barákem”.
Odpovědět
Dál už je to horší. Z pohledu lesnictví. Někteří předstírají, že to lze zvrátit, takže staví na kopci loď: - lesy dál zamořují monokulturami severského či vysokohorského smrku, který skončí za pár dekád v kamnech, na obrovských pláních se trápí s nekonečnými oplocenkami s břízou, které stály desítky a stovky milionů peněz vyhozených fakticky za nic, a vysmívají se těm, kteří by chtěli druhovou skladbu posunout směrem ke dřevinám klimatické změně prokazatelně rezistentnějším (listnáče, od cca 400 metrů jedle) či takovým dřevinám, jejichž klimatické nároky změněným podmínkám lépe odpovídají a/nebo mají tendenci se sem samovolně nasouvat (submediteranni duby, cedr libanonský aj.). Vznikají a budou vznikat miliardové škody, ale protože chyby borealniho českého lesnictví jsou většině veřejnosti neviditelné, probudíme se asi až ve chvíli, kdy se budeme bavit o desítkách miliard a co se děje, uvidí skoro každý doslova “za barákem”.
VK
Vaclav Kavka
22.9.2026 17:18Lesy jsou dokonale odvodněny. Naše lesy jsou typicky na kopci a do toho kopce vede cesta a kolem ní příkopy. Každý pramen, který by v okolí vyvěral tímto místo toho odteče rovnou dolů.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 07:56 Reaguje na Vaclav KavkaAno, vystihl jste to přesně. Každá potopa začíná na lesních cestách a svážnicích - protože podřezávají kopec. A kdo to nevidí, je ignorant.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.9.2026 20:03Za půdní sucho nemůže velikost polí, jak tvrdí ekoteroristé, nýbrž pórovitost půdy, a pro ni je zásadní podíl organiky. J̌ílovitá nebo hlinitá půda bez hnojení, ze kterého rozkladem vznikají póry naplněné zemním plynem CO2, postrádá póry, a proto srážky odtékají po povrchu utužené půdy, vlastně zeminy. Naopak pórovitost písčité půdy hnůj snižuje, čímž zabraňuje jejímu vysychání. I tak 80 až 50 % dešťových srážek stéká po povrchu půd do řek. Řeka ale potřebuje i kontakt s podzemní vodou, pokud ho ztratila, hlavně kvůli odlesnění, průtoky hodně kolísají. 100 % srážkové vody zadrží pouze přehrady.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
22.9.2026 20:38 Reaguje na Jarka O.Odlesnění? Podívejte se, kolik % bylo zalesněných před nějakými 200 lety a kolik je teď. Kolik desítek tisíc ha ubylo polí a zejména pastvin ve prospěch lesů, byť jsou takové “lesy” za les dnes často jen vydávány (jde o pole smrku atd.). Nicméně tyto porosty, s výjimkou období těžby (protože jde o pole a těží se většinou naráz - jinak to spousta lesních “odborníků” u nás ani neumí) jsou i tak určitě méně zhutněné než dřívější pastviny udupavané dobytkem, a zachytí podstatně víc vody než dřívější sebelépe vedená pole. Vykládat, jak byli naši předkové, kteří zorali kdeco, spálili kdeco a vytěžili kdeco, ohleduplní a měli “vztah k přírodě”, zatímco my jsme oproti nim technicistní, od přírody odtržení ignoranti, je populární salonní klišé rádoby “ochránců přírody”, kteří ovšem nerozeznají buk od habru. V realitě je naopak celková penetrace člověka do přírody díky ústupu zemědělství dnes nejnižší za sto let i déle a dále klesá.
Odpovědět
PB
Pe
Petr
22.9.2026 21:27 Reaguje na Vladimír PelíšekLes je jen na třetině území. To se jinak než odlesnění nazývat nedá. A že to v minulosti bylo ještě horší nemění nic na tom, že naše krajina je stále ze dvou třetin odlesněná, i se všemi následky, které to má.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
23.9.2026 06:02 Reaguje na PetrTo co tvrdíte, tak samozřejmé není. Už před příchodem- nadvládou člověka zde existovaly velké pláně- savany - prérie. Určitě to bylo podobné jako v Americe, když tam dorazili bílí osadníci.
Máme zde jenom trochu vysoké zvěře a ta dokáže v lesích napáchat obrovské škody. Tak si představte jaké to muselo být, když její stavy nebyly uměle regulované. Les byl jen tam kde měl velkou sílu- kde byl dostatek vody, aby strom rychle urostl škodám způsobených okusem.
Odpovědět
Máme zde jenom trochu vysoké zvěře a ta dokáže v lesích napáchat obrovské škody. Tak si představte jaké to muselo být, když její stavy nebyly uměle regulované. Les byl jen tam kde měl velkou sílu- kde byl dostatek vody, aby strom rychle urostl škodám způsobených okusem.
Pe
Petr
23.9.2026 12:26 Reaguje na Petr BlažekJako že naše krajina není ze dvou třetin odlesněná? Jestli si představujete prérie, tak to je zcela jiný ekosystém jiného klimatu. To u nás být nemůže. A i v Americe jsou jen někde. No No a kde máte býložravce, tam máte i masožravce...
Odpovědět
Pe
Petr
23.9.2026 18:18 Reaguje na Petr BlažekZvěř páchá škody jen očima člověka, který má vše přepočítané na peníze.
Jinak až do středověku bylo osídlení naší krajiny jen malé, většina našeho území byla pokrytá hustými lesy. O nějaké umělé regulaci zvěře v té době se mluvit nedá. A byly nějaké "obrovské škody"? Nebyly. Lesy si spokojeně rostly, zvěř se spokojeně pásla a lidé si spokojeně obdělávali svoje políčka.
Odpovědět
Jinak až do středověku bylo osídlení naší krajiny jen malé, většina našeho území byla pokrytá hustými lesy. O nějaké umělé regulaci zvěře v té době se mluvit nedá. A byly nějaké "obrovské škody"? Nebyly. Lesy si spokojeně rostly, zvěř se spokojeně pásla a lidé si spokojeně obdělávali svoje políčka.
pp
pavel peregrin
23.9.2026 18:30 Reaguje na PetrVy to vykládáte jako idylickou pohádku. Jenže skutečnost byla taková, že se u nás periodicky vyskytovaly hladomory a lidé zápasili o holé přežití. Pokud jste alespoň trochu políben historií, tak byste to měl vědět.
Odpovědět
Pe
Petr
23.9.2026 18:54 Reaguje na pavel peregrinA co to s tím má společného? Necítíte se trochu mimo?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 19:14 Reaguje na PetrNecítím. Píšete, že si spokojeně obdělávali svoje políčka- tak o tom silně pochybuju. Zápasili o přežití- to je správný výraz.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 19:17 Reaguje na pavel peregrinA navíc- naprosto nezohledňujete tehdejší osídlení, kdy ty škody logicky byly úměrné k tehdejšímu osevu. Ale možná, že i pro tehdejší lidi ty škody po rytí divočáků byly ohromné a možná že i daleko větší. Nesuďte něco, co se nedá již nikdy relevantně ověřit.
Odpovědět
Pe
Petr
23.9.2026 19:35 Reaguje na pavel peregrinSice se mluvilo o škodách zvěří na lesích, ale to nevadí. Klidně si pokračujte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 06:34 Reaguje na PetrTo mi stačí. Nemáte argumenty a jsem spokojen. Kdybyste byl chytrý, omezil byste se pouze na tu zvěř a dál to nerozvíjel. Takhle jste se chytil do vlastní pasti, jako ostatně už několikrát.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.9.2026 21:36 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, odlesnění, ostatně píšete to samé, tedy že les(ní půda) zadrží vsakem více vody než pole. Zadržená voda vytváří vodoteče. Nádrž zachytává vodu vtokem. Zbytek vč.nižší penetrace vynechám.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.9.2026 21:48 Reaguje na Jarka O...nicméně záleží na tom, jak s odlesněnou půdou naložíte. Pokud máte hnojené, meliorované, orané pole, vlhkost a kvalitu půdy udržíte nebo vylepšíte. Pokud necháte půdu po odlesnění degradovat bez využití, nastanou problémy.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
23.9.2026 09:32 Reaguje na Jarka O.To co popisujete je dnes bohužel většinou už jen zbožná přání, která by jsme si všichni přáli. Ale ve skutečnosti jsou lesy vysušené, protože odpaří více vody než do nich spadne.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.9.2026 16:57 Reaguje na Petr BlažekMělo by déle pršet nebo lépe, nasněžit. Už můžu jen opakovat: Lesy, meze, terasy, všechno je dobré, ale bez srážek nejsou perpetuem mobile. Lesy, dokud vypařují vodu, tak žijí, no a organické hnojení ve všech typech půd je pro pórovitost a propustnost vody zásadní, i rp tvorbu hnojivého půdního CO2 a půdní vody z rozkladu. To, co opravdu zadrží vodu ze srážek, je hluboká úzká zastíněná přehrada na horním toku řeky, která umí zlepšovat kvantitu i kvalitu vody na co nejdelším úseku řek. My 2 bychom se asi shodli, ale vykládejte to .. víte komu. Díky za článek
Odpovědět
pp
MK
Martin Králík
23.9.2026 06:21K těm "nezpevněným" polním cestám - jakou má průměrnou hmotnost odvozní souprava plná kukuřice nebo obilí? Pamatuju vlečky 5t, pak 9t. Dnes je to úplně někde jinde. Pro dnešní zemědělskou výrobu jsou zpevněné cesty podmínkou.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 06:30 Reaguje na Martin KrálíkAno, souhlasím, ale to neznamená, že musí být asfaltové. Jak jsem výše psal, blízko nás se zbudovala zpevněná cesta v podstatě z makadamového podloží a uhutnila postupně jemnějším kamenem . Něco jako kdysi štětované cesty, ale v moderním provedení. A bohatě to stačí, bez problémů snese i 25 tun. Cestu nechala zbudovat místní obec a když jsem se ptal ze zájmu na cenu, oproti asfaltu vyšla na polovinu.
Odpovědět
ss
AK
Antonín Klečka
23.9.2026 07:36Autor má v mnoha věcech pravdu a velké praktické zkušenosti v zemědělství, věřím, že jeho hospodářství vzkvétá. Kdyby takoví zemědělci byly všichni, máme o dost méně problémů. Přesto nemohu úplně souhlasit se vším co napsal. V některých věcech trochu trpí profesní deformací. Předně naprosto souhlasím, že pálení slámy, bioplynky a pěstování energetických dřevin se po počáteční dobré myšlence zcela zvrhlo v bezbřehý byznys, který nemá s ekologií nic společného. Nutno říci, že vše rozjeli a z velké části provozují zemědělci, takže dost střílí do vlastních řad. Zaorávání slámy také vymizelo z důvodu změny pěstebních postupů, ne z důvodu nějakých diktátů ochránců přírody. V 90. letech se velká část zemědělců začala chovat tak, jako kdyby půda byl jen držák na rostliny. Bohužel se tak mnozí chovají dodnes. Proto bonita půdy v ČR v průměru stále klesá. Na svažitých polích v mém okolí je "nejkrásněji" vidět, jak se to projevuje. Po prvním jarním dešti se půda ubije a všechna další voda odtéká přímo do potoka, samozřejmě s vrchní vrstvou půdy a hnojivy. Taková voda je zkažená, ne voda, která se někde v tůni prohřeje a objeví se v ní zelená řasa. Ta je potravou pro vodní organismy. Ve vodě z polí rostou jedovaté sinice, a žádná hluboká nádrž tomu nepomůže, na Lipně by mohli vyprávět. Pole je po dešti okamžitě suché, pak se nemůžeme divit, že toho na něm moc neroste. Meze na svažitých polích pomáhaly vsakování a vyrovnávaly pole. Což bohužel není případ vyobrazené cesty, někde sezjevně stala chyba. Kolektivizace zemědělství měla své klady a zápory, o tom už bylo napsáno mnoho. Byla bohužel stejně jako mnoho věcí z té doby přehnaná, abychom se přiblížili SSSR, našemu vzoru, a zaváděli jsme pšeničná pole i v místech, kde nemají co dělat. Meliorace měly svůj smysl, ale v dnešní době je třeba je revidovat a pracovat s nimi na základě vlhkosti půdy a její predikce, což znamená např. instalaci klap, přepadů apod., jinak odvádí zbytečně moc vody. Neplatí, že když z nich nic nekape, neodvádí vodu. Přerušují vodní sloupec a větrají. Obecně bych chtěl říct, že každé pole je jiné a neexistuje univerzální recept, proto není možné meliorace zavrhovat, ani je nechat být. Podmínky se mění a je nutné se jim přizpůsobit. Bohužel musím konstatovat, že v hydrologii a obecně v koloběhu vody má pan Blažek velké mezery a jeho zdravý selský rozum, tak platný na poli, vyvozuje zcela nesprávné závěry. Právě tůně, mokřady, lesy, to je to, co naše krajina potřebuje nejvíce. žádná voda, která se z vegetace odpaří, totiž není zbytečná. Formuje se z ní tzv. malý vodní cyklus, což je něco, co našim polím zoufale chybí. A obecně pak toky dokáží zasáknout mnohem více vody, která se samozřejmě kapilaritou postupně přesouvá i na to pole. Závěrem bych chtěl dodat, že nejdůležitější ze všeho je to, aby zemědělec měl ke své půdě vztah, jako mi připadá, že má pan Blažek. Pak se totiž snaží půdě vracet to, co mu dává. Pokud k ní bude přistupovat jako k výrobní jednotce, dopadne to vždy špatně.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 08:55 Reaguje na Antonín KlečkaJen poznámka k vašim slovům o melioracích. Trubkové meliorační systémy jsou v drtivé většině tam, kde být mají. To jest na půdách těžších až těžkých, přirozeně úrodných, avšak právě s vysokou hladinou spodní vody, kterou meliorace odvádí. Není pravda, že odvádí zbytečně moc vody- odvádí právě tolik, kolik je potřeba s ohledem na kořenovou zónu pěstovaných plodin.
Snahy o nějaké zadržování různými klapkami a podobně jsou nesmyslné- to byste tu meliorační soustavu musel mít udělanou jinak, než je navržena. Jako příklad vám uvedu jediné- pokud bude hlavník ústit do tekoucí vody, může být klidně pod úrovní hladiny a spád potoka a tekoucí voda bude vytékající vodu z hlavníku unášet a odvádět. Ale pokud byste hlavník nechal vytékat do tůně, která nebude mít odtok- a tento návrh jsem už taky někde kdysi viděl- tak se stane to, že voda se začne vracet hlavníkem zpět, ale nebude zvlažovat rovnoměrně pole, jak si mnoho lidí myslí, nýbrž začne docházet k lokálnímu zamokřování a posléze k úplnému znemožnění obdělávání.
A co se malého koloběhu vody týká- pokud na území nebudou přicházet pravidelné srážky z velkého koloběhu vody, tak logicky se bude zastavovat i malý koloběh vody, protože malý koloběh je závislý na velkém.
Odpovědět
Snahy o nějaké zadržování různými klapkami a podobně jsou nesmyslné- to byste tu meliorační soustavu musel mít udělanou jinak, než je navržena. Jako příklad vám uvedu jediné- pokud bude hlavník ústit do tekoucí vody, může být klidně pod úrovní hladiny a spád potoka a tekoucí voda bude vytékající vodu z hlavníku unášet a odvádět. Ale pokud byste hlavník nechal vytékat do tůně, která nebude mít odtok- a tento návrh jsem už taky někde kdysi viděl- tak se stane to, že voda se začne vracet hlavníkem zpět, ale nebude zvlažovat rovnoměrně pole, jak si mnoho lidí myslí, nýbrž začne docházet k lokálnímu zamokřování a posléze k úplnému znemožnění obdělávání.
A co se malého koloběhu vody týká- pokud na území nebudou přicházet pravidelné srážky z velkého koloběhu vody, tak logicky se bude zastavovat i malý koloběh vody, protože malý koloběh je závislý na velkém.
AK
Antonín Klečka
23.9.2026 09:30 Reaguje na pavel peregrinNebudu se s vámi přít, meliorace samozřejmě mají svůj smysl, jak jsem ostatně již předtím psal. Jde spíš o to, že dnes již spousta polí, která dříve byla zamokřená, mají problémy se suchem. Velký díl na tom má právě meliorace, protože ta byla navržena v jiné době a neodpovídá současnosti. Ty klapy a přepady se nedělají na výstupu, meliorace je jimi rozdělena na části tak, aby se dala ovládat vlhkost půdy v jednotlivých částech pole. Viděl jsem to v Německu u Magdeburku, u nás o tom nevím. Řešili tak rozdělení vláhy na mírně svažitém lánu, kde měli problém se suchem ve vyšší části a přemokřením ve spodní. Díky sledování půdní vlhkosti si hlídali, aby na jaře nebylo pole přemokřené, ale vláhy v něm zůstalo dost a přes léto, aby předčasně zcela nevyschlo. Mohli reagovat i na deště atd. Zvedli na poli výnos skoro o 20%, protože horní část v současných klimatických podmínkách byla v podstatě polopoušt, podle fotek, co ukazovali. A to bude čekat i nás. Dobrá zpráva je, že už to existuje. Jasně, není to všespásné, ale jim to velmi pomohlo. A velký cyklus funguje, v sumě se dlouhodobý úhrn srážek v ČR příliš nemění, vlhkost se k nám z moře donese. Jen ten malý hapruje. Většina vody padá v horách, a když spadne v nížině, okamžitě odteče řekami pryč a odpar nad krajinou, aby mělo co v malém cyklu spadnout, prostě není. Ale to má samozřejmě mnoho příčin a dalo by se to rozebírat opravdu dlouho. Jen jsem chtěl panu Blažkovi oponovat v tom, že odpar ze stromů je k ničemu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 09:50 Reaguje na Antonín KlečkaNe, to nebylo myšleno ve při. Jen říkám, že ty těžké půdy si opravdu drží vlhko neustále, celý rok a ty meliorace tam jsou nutné. Na to, jestli vyschne prostor nad péry, ta meliorace vliv nemá, to záleží na srážkách. Ale co je možné vidět u těchto půd je to, že suchý máte třeba profil do 10 cm od povrchu, ale níže už začíná vlhko. právě tyto půdy v letošním suchém roce stabilizovaly úrodu i tam, kde nepršelo.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
23.9.2026 18:27 Reaguje na Antonín KlečkaBohužel jste se zařadil mezi "aktivisty", které jsem zmiňoval.
Kde je ta voda, která podle Vás odteče. Řekami rozhodně neodtéká. Jak jsem vám na malém vzorku (10% půdy, 1% roční vody) dokázal, kdyby odtékala, jak tady tvrdošíjně propagujete, tak by musely být každou chvíli povodně.
Odpovědět
Kde je ta voda, která podle Vás odteče. Řekami rozhodně neodtéká. Jak jsem vám na malém vzorku (10% půdy, 1% roční vody) dokázal, kdyby odtékala, jak tady tvrdošíjně propagujete, tak by musely být každou chvíli povodně.
AK
Antonín Klečka
24.9.2026 08:03 Reaguje na Petr BlažekPokus o mé škatulkování o vás bohužel dost vypovídá. Váš příklad právě bohužel vypovídá o tom, že z hydrologie toho moc nevíte. Máte sice přibližně pravdu, nicméně zanedbáváte zásadní fakt, že nikde v republice tento případ nemůže nastat. Voda z 10% orné půdy totiž nikdy neteče do stejného povodí, a i kdyby jí bylo dost (nad Sečskou přehradou je necelých 9000 hektarů orné půdy, tedy asi 0,2%), nikdy do stejného místa nedoteče současně. Když by se to stalo, tak vám garantuji, že ty povodně budou. Vaše pozorování o zvýšeném průtoku max. 2 až 3 hodiny po dešti právě vypovídá o tom, že retence vody v tomto místě je špatná, nicméně nevím, kde jste to pozoroval, na horních tocích a právě mezi poli jde o častý jev, mokřady, meandry a jiné voduzpožďující prvky obvykle malé potůčky nemají. Vaše mírné zvýšení průtoku klidně může znamenat i jeho ze čtyřnásobení, protože i mírné zvýšení hladiny obvykle znamená výrazné zvýšení průtoku, tento vztah není úměrný. Obecně se snažíte šermovat velkými čísly, která jsou ale buď podobně nesouvisející, nebo nepřesná (plocha oceánů je 70%, a ne 80). Doporučuji, abyste dělal to co umíte (za zaorávání slámy u mě máte velké plus), a hydrologické záležitosti nechal spíše hydrologům, věřte mi, že oni tomu rozhodně rozumí lépe.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
25.9.2026 18:44 Reaguje na Antonín KlečkaPrávě, že vy jste úplně mimo. Příklad 10% je zmiňován pouze proto, aby si čtenář představil tu masu vody z relativně malého území.
Ve skutečnosti, když do ČR dorazí dešťová fronta tak prší vydatně klidně i na 80-90% území a přesto se povodně nekonají. Ty nastanou až po nějaké době, když se nasytí půdní profil.
Odpovědět
Ve skutečnosti, když do ČR dorazí dešťová fronta tak prší vydatně klidně i na 80-90% území a přesto se povodně nekonají. Ty nastanou až po nějaké době, když se nasytí půdní profil.
AK
Antonín Klečka
29.9.2026 06:36 Reaguje na Petr BlažekObávám se, že se neshodneme, předpokládám, že je to dáno našimi rozdílnými zkušenostmi. Nevím přesně, kde hospodaříte, nicméně já žiji v podhorské oblasti, kde většina polí má velký sklon. Proto tady hodně řešíme meze a vodu, stromy, mokřady a hrázky, protože po každém dešti se nám sklon polí připomene. Je velký rozdíl mezi zemědělci podle toho jak se o pole starají. Pokud máte rovinaté pole někde na Hané, chápu, že máte jinou zkušenost. Tam maximálně vznikne kaluž, která se postupně vsákne. Takže ano, když na Hanou spadne 5 mm, nepozná se to. Když to spadne na úpatí Jeseníků, nezůstane na poli ani kapka. Jediný, kdo tady u nás nemá problémy, je jeden bio zemědělec, ale ten se samozřejmě o svá pole stará naprosto jinak, třeba zrovna tím, že obnovil meze, aby pole více vyrovnal. No nic, mějte krásný zbytek života.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.9.2026 07:10 Reaguje na Antonín KlečkaS melioracemi máte pravdu. Hrázky, které se v otevřených kanálech dají otvírat, fungují po staletí v Německu, i na našich VŠ se dávno učilo o melioračních šachtách s přehrádkami, a je špatné, že se nepoužívají. Zachycují nebo odvádí vodu z půdy podle podmínek a to potřebujeme. Je to rozumnější opatření než ucpávání meliorací slámou, zmeandrování nebo zasypávání umělých potůčků za dotace. Na svazích tomu trochu odpovídá hrazení bystřin.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 18:15 Reaguje na Jarka O.Děkuji za příspěvek , docela mi přišel vhod.
Ano- v Německu to takto někde funguje, ale je dobré si hned na začátku říci, že půdy ve velké většině Německa jsou úplně jiné než naše, převládají lehké půdy a tam je to o něčem úplně jiném, to zadržení vody, na rozdíl od našich těžkých půd, je tam žádoucí. To za prvé. Za druhé- pro zadržování vody v meliorační soustavě, musí být tato od začátku pro tento účel projektovaná. Naše meliorační soustavy jsou řešeny jako spádové, přebytečnou vodu odvádějící. To znamená, že meliorační pera jsou projektována po spádnici, šikmo na směr hlavníku. U dvoufázové meliorace je tomu úplně jinak, péra se projektují více kolmo na hlavník a hlavně mnohem hustěji. Kdo si myslí, že spádovou melioraci lze pouhým přehrazováním v šachticích využívat na závlahu, dost se plete- nedocílí nic jiného, než lokálních těžkých zamokření a postupné nemožnosti pole obdělat.
Odpovědět
Ano- v Německu to takto někde funguje, ale je dobré si hned na začátku říci, že půdy ve velké většině Německa jsou úplně jiné než naše, převládají lehké půdy a tam je to o něčem úplně jiném, to zadržení vody, na rozdíl od našich těžkých půd, je tam žádoucí. To za prvé. Za druhé- pro zadržování vody v meliorační soustavě, musí být tato od začátku pro tento účel projektovaná. Naše meliorační soustavy jsou řešeny jako spádové, přebytečnou vodu odvádějící. To znamená, že meliorační pera jsou projektována po spádnici, šikmo na směr hlavníku. U dvoufázové meliorace je tomu úplně jinak, péra se projektují více kolmo na hlavník a hlavně mnohem hustěji. Kdo si myslí, že spádovou melioraci lze pouhým přehrazováním v šachticích využívat na závlahu, dost se plete- nedocílí nic jiného, než lokálních těžkých zamokření a postupné nemožnosti pole obdělat.
pp
pavel peregrin
24.9.2026 18:20 Reaguje na pavel peregrinA ještě jedna podstatná věc- pro zabezpečení vody ve dvoufázové meliorační soustavě musí být zajištěn rezervoár vody. Protože pokud přijde sucho, nezajistí přehrazování šachtic vodu do nekonečna a pak je nutno vodu někde zajistit. A do hlavníku ji musíte čerpadlem hnát a aby se zajistilo zavlažení plodin, tak ta zásoba musí být ohromná. Nejlépe je, když hlavníky ústí do řeky, tam je pak zásoba v podstatě neomezená. Ostatně, závlahy na našich polích se také realizují třeba z Labe apod.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.9.2026 07:13 Reaguje na pavel peregrinRádo se stalo, druhů je mnoho i podle účelu, a hliněných rour z dob před plastovými už není potřeba se bát.
Odpovědět
AK
Antonín Klečka
26.9.2026 10:01 Reaguje na pavel peregrinMáte samozřejmě pravdu. Náklady na případnou přestavbu proto nebudou malé. On je dnes největší problém v tom, že spousta dokumentace chybí, a nemám pocit, že by se to někdo snažil nějak systematicky řešit. Většinou se inspekce provádí, až když jsou problémy. Ale možná se to změnilo, nějakou dobu se už okolo polí nemotám.
Odpovědět
va
vaber
24.9.2026 09:15 Reaguje na Antonín KlečkaDnes ráno pršelo,když se podívám na asfalt vypadá to jako velké mokro, když na trávu, je mokrá ,když kouknu do lesa ,ani se na zem déšť nedostal. Ve městě na asfaltu ty deště vypadají jinak. Srážky se nemění, říkají odborníci. Nesmysl,říkám já. Když se nemění a musí někde voda mizet,kde mizí. Řeky jsou prázdné, při prudkých deštích kterými všichni straší se téměř nic neodpaří a vše musí odtékat řekami, nebo se vsáknout, ale řeky jsou prázdné a vsakování prý také nefunguje. Kam zmizela ta voda. Prudký déšť na několika km2 vůbec vodní Česka bilanci nepomůže. Říkáte ,že na horách prší víc ,ale stromy na kopcích usychají nedostatkem vody a prameny pod horami vyschly. Jaký vliv má ten ,dle vás, chybějící malý vodní cyklus na průměrné srážky ,když celkové roční srážky se nemění?
Meliorace se stavěly v dobách kdy stála voda na polích. Voda čvachtala pod botama, na Medarda opravdu byly roky kdy od 8. června do 20. července se honily přeháńky ,kde to vidíte dnes.
Už jsem tu napsal mnohokrát ,na mé zahradě nikdy traktory nejezdily,na záhonech mám humusu habaděj a stejně mám sucho, jak všude okolo. Naopak ta lehká humusovitá půda vysychá mnohem rychleji, když praží slunce a když přijde prudký déšť odplaví se lehký humus první. Byly doby kdy jsem prakticky nemusel zalévat, nyní zalévám stále a stejně je sucho.
Ani já vám nechci odporovat ,jen některé věci nějak logicky nesedí.
Odpovědět
Meliorace se stavěly v dobách kdy stála voda na polích. Voda čvachtala pod botama, na Medarda opravdu byly roky kdy od 8. června do 20. července se honily přeháńky ,kde to vidíte dnes.
Už jsem tu napsal mnohokrát ,na mé zahradě nikdy traktory nejezdily,na záhonech mám humusu habaděj a stejně mám sucho, jak všude okolo. Naopak ta lehká humusovitá půda vysychá mnohem rychleji, když praží slunce a když přijde prudký déšť odplaví se lehký humus první. Byly doby kdy jsem prakticky nemusel zalévat, nyní zalévám stále a stejně je sucho.
Ani já vám nechci odporovat ,jen některé věci nějak logicky nesedí.
MJ
Marcela Jezberová
23.9.2026 08:31Bingo! 1***. Jenže autor je zemědělec a zemědělcům už se dnes nenaslouchá. Nasloucháme zeleným tlučhubům, kteří o půdě vědí kulové, pěstování plodin pro ně začíná a končí kytkou na parapetu a chovem zvířat je pro ně "péče" doma zavřenou kočičku. Na těch fotografiích by to chtělo udělat červené kroužky tam, kam se mají čtenáří dívat, protože většina se jich sice na ty obrázky podívá, ale ve skutečnosti nevidí, co na nich je a souvislost jim nedojde. Jen poznámka k té štěrkové cestě po spádnici - všimla jsem si, že naprostá většina cest vedoucích s kopce postrádá svody na vodu. Co se asi tak s tím povrchem stane při prudším dešti?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.9.2026 09:46 Reaguje na Marcela JezberováSouhlasím a pouze dodám, že se obnovují cesty od nikud nikam
bez praktického využití jen proto, že v minulosti obsluhovaly
pozemky desítek vlastníků a dnes tento účel nemají. Je to jako
s mezí, která dělila majetky, ale dnes tento smysl nemá. V mém
okolí místy meze pozemky nedělily a dělila je pouze úsečka od
hraničního kamene k hraničnímu kameni. Dobří sousedé tu mez
nepotřebovali a vystačili si s brázdou mezi poli. Při sporu tu
mez vytvořili a oba přišli o pořádný kus orné půdy, která pak
zahálela a byl pak spor i o trávu z meze. Takže žádná idylka
meze jako krajinného prvku, ale hranice mezi těmi, co se neuměli
dohodnout na rozdělení pole pouhou brázdou. Jako kluk jsem měl
usměrnit krávu při spásání metrové meze, ale když ji zachutnal
sousedův jetel, tak mě táhla i s řetězem k jeteli a trávu z meze
nechala bez povšimnutí. V rovině s pár metrů širokými nudlemi
polí byly meze jen tou hranicí a mívaly i pouhého půl metru, což
nemělo valný význam ani pro přírodu.
Odpovědět
bez praktického využití jen proto, že v minulosti obsluhovaly
pozemky desítek vlastníků a dnes tento účel nemají. Je to jako
s mezí, která dělila majetky, ale dnes tento smysl nemá. V mém
okolí místy meze pozemky nedělily a dělila je pouze úsečka od
hraničního kamene k hraničnímu kameni. Dobří sousedé tu mez
nepotřebovali a vystačili si s brázdou mezi poli. Při sporu tu
mez vytvořili a oba přišli o pořádný kus orné půdy, která pak
zahálela a byl pak spor i o trávu z meze. Takže žádná idylka
meze jako krajinného prvku, ale hranice mezi těmi, co se neuměli
dohodnout na rozdělení pole pouhou brázdou. Jako kluk jsem měl
usměrnit krávu při spásání metrové meze, ale když ji zachutnal
sousedův jetel, tak mě táhla i s řetězem k jeteli a trávu z meze
nechala bez povšimnutí. V rovině s pár metrů širokými nudlemi
polí byly meze jen tou hranicí a mívaly i pouhého půl metru, což
nemělo valný význam ani pro přírodu.
AK
Antonín Klečka
23.9.2026 13:22 Reaguje na Břetislav MachačekRozporovat vám to nebudu, v rovině meze moc význam nemají, ale u nás, na svažitých polích se na mnoha místech udržely dodnes a na jiných se obnovují. My jsme mezím říkali břeh, protože byly prudce skloněné, jako břehy řeky. Díky tomu se vyšší pole vyrovnalo, vznikaly takové terasy. Takové meze mají smysl, snižují sklon pole a přerušují tok vody při dešti. Samozřejmě vedou po vrstevnici a obvykle je na nich minimálně pěšina, někdy jsou i podepřené zídkou z kamenů. Na rovném poli to byla jen hraniční čára, jak říkáte, ale u nás to byl funkční prvek.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.9.2026 17:07 Reaguje na Antonín KlečkaV tomto s vámi souhlasím. Na svažitých pozemcích to smysl má, ale co si mám myslet o erudici těch, kteří tvrdošíjně prosazují meze a dělící pásy na rovinatých polích?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.9.2026 17:48 Reaguje na pavel peregrinNo oni vzpomínají na dobu, kdy na začátku 50 let byly všude koroptve. Jenže to byly všechny travnaté plochy sklízeny na nízkou trávu, nebyly herbicidy tj v kultuře byly plevele a nebylipredátoři jako vrána a krkavec. Vytvářené pásy osazené stromy a keři a nesečené s případnými loužemi polní ptáky odpuzují nikoli podporují.
Odpovědět
AK
Antonín Klečka
24.9.2026 09:56 Reaguje na pavel peregrinUž vám částečně odpověděl pan Vinkler, i když ne asi úplně korektně. Jde o místo, které napomáhá řekněme druhové rozmanitosti. Já proti tomu nic nemám, pokud to nepřekročí únosnou mez (pokud meze nepřekročí mez :-) ). Jak svým způsobem pan Vinkler poznamenal, dnešní zemědělství není stejné jako kdysi, a meze vlastně ani dřívější obyvatelé obsadit nemohou, protože zrovna koroptev těžko najde v dnešních polích a na mezích dost živočišné potravy, kterou potřebuje v době snůšky a růstu mláďat, protože v dnešní době pesticidů tam žádný hmyz není. Pak samozřejmě taková mez nemá smysl, ať ji sekáte nebo nesekáte. Samozřejmě se zde mohou usídlit alespoň malé šelmy, které jsou důležité pro regulaci hrabošů, nebo zajíci, kterých hodně ubývá ... Nějaký význam mají, ale ne až tak velký, jako na svažitých polích. Záleží na mnoha věcech, někdy pár mezí obdělávání pole příliš neztíží a pomůže např. s přirozenými stanovišti dravých ptáků, někdy byť jen jediná může vše značně zkomplikovat. Je třeba k tomu přistupovat s rozumem a ne direktivně, jak se dnes bohužel často stává.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.9.2026 15:06 Reaguje na Antonín KlečkaNo další problém je, že meze na svahu vedly téměř vždy po spádnici.
Odpovědět
AK
Antonín Klečka
24.9.2026 20:17 Reaguje na Slavomil VinklerTo budete mít docela pravdu, asi obvykle dost záleží na vzájemné poloze nejbližšího sídla, cest, meze často sloužily jako komunikace pro obhospodařování pole... u nás jde hlavní cesta z kopce a meze se od ní po vrstevnicích odpojují. Je to tady v okolí dost časté, vsi jsou převážně na vrcholech kopců, jsme podhůří relativně vysokých hor, pole mají i přesto poměrně velký sklon.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 17:56 Reaguje na Antonín KlečkaS tím možno v podstatě souhlasit. Ale třeba koroptve se na našich polích vyskytují. Ono nelze generalizovat a vždy je třeba posuzovat oblast od oblasti, pole od pole. A to se dnes právě neděje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.9.2026 11:48 Reaguje na Antonín KlečkaTaky souhlasím s tím co píšete. V kopcích mají meze
význam a mnohdy ani nedělily majetky, ale byly těmi
terasami. Proti nim ani Ň. Ta terasovitá pole se už
ale ani neobdělávají jako ekonomicky nevýnosná a
o těch tu nepíšu.
Odpovědět
význam a mnohdy ani nedělily majetky, ale byly těmi
terasami. Proti nim ani Ň. Ta terasovitá pole se už
ale ani neobdělávají jako ekonomicky nevýnosná a
o těch tu nepíšu.
JV
Josef Valenta
23.9.2026 21:15Ale každý zemědělec,starosta obce mají své obdělávané pozemky, okolí které k obci patří a tam dělají ty své opatření v krajině,ty určitě nebudou stavět přehrady,od toho jsou instance minimálně velikosti kraje. Každý zemědělec,, starosta je hospodář v "své" krajině a jak se přesvědčují ve svém okolí drobné zadržování vody v krajině má svůj smysl. A to nejen kvůli tomu , že je kolem mě krajina kopcovitá,ale i také kvůli tomu ,aby nám přívalové deště neodnaseli půdu kolem potoků. Nehledě, že se ucpe mostik v nedaleké obci a na vyplavení ty obce je zaděláno.
Odpovědět
JČ
Jan Čermák
23.9.2026 21:21Smutné čtení. Neznalost není názor. Není divu, že půda na českých polích je mrtvá a vodu prakticky nevsakuje. Pan autor žije v nereálné světě a v jiném století. Měl by méně orat více číst.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 06:37 Reaguje na Jan ČermákVy jste zářný příklad nevzdělaného ignoranta, který ví o zemědělství kulové s navijákem a má tu drzost hodnotit někoho, kdo se tím celý život živí. A takových pitom...ů je u nás hodně.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 06:43 Reaguje na pavel peregrinA jen pro vaši informaci- já jsem též 40 let v zemědělském provozu a vše, co p.Blažek napsal o hospodaření na poli, podtrhuji dvakrát!
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 08:18 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
24.9.2026 12:11 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVás s vašimi vědomostmi si namažu na chleba, kdy budu chtít, mistře. Víte o zemědělství kulové s navijákem a chcete mě poučovat? Vy jste typický produkt dnešní zvrácené doby, člověk, který o problému neví nic, zhola nic, ale poradil by Hitlerovi, kdyby žil!
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 21:05 Reaguje na pavel peregrinJo, jo. Chcete někoho mazat na chleba a za chvíli budete békat falešné slzy v tv, že vám ornici sebrala s kopce voda někomu až do kuchyně, ale vy za nic jistě nemůžete, protože to je voda z oblaků. A až vám sežerou zrní myši, tak znáte jediné řešení = VŠECHNO na poli OTRÁVIT a bečet zase v tv o dotace, mistře radile. Určitě si nechám něco radit od takového vodborníka.
Odpovědět
ak
antonín krahula
28.9.2026 09:20 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVážení, původně seriozní debata sklouzla do běžné sockové kvality , včetně vulgarismů. To si snad Ekolist nezaslouží.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 08:20 Reaguje na Jan ČermákTu poslední větu by měli všichni dostat vytetovanou hluboko do čela.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 12:12 Reaguje na Vladimír ŠafaříkZa tu poslední větu bych jeho a vás s chutí nakopal do prd...e.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 21:07 Reaguje na pavel peregrinJo, jo. Jenom, aby vás někdo nenakopal, znalče. Kecáte do něčeh, o čem nemáte základní znalosti.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.9.2026 06:42 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVy jste zemědělec? Pindáte tady úplný krávoviny, že je to děs číst a máte ještě tu drzost mi tady oponovat, vy "znalče"?? Který nemá o poli a zemědělství znalosti, co by se za nehet vešlo? Napsat, že orba je zlo může jen totální pitomec, vlastnící doma dvě fuchsie za oknem , ale kecající do něčeho, o čem nemá ani zbla ponětí!
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 07:21 Reaguje na pavel peregrinOponovat takovým "jakoznalcům" budu vždycky, mistře. To vy jste obyčejný travič a pěstitel eroze. Když teda na ta pole tak chodíte, jste asi slepý, že nevidíte, že tam už dnes NIC NEŽIJE. Že po každém deštíku se odplavuje půda, jež se pak usazuje dole po toku. A to je ta vaše ORBA, MUDRLANTE. Já nemohu za to, že něco děláte celý život, ale nepochopil jste, kde "tesař nechal díru".
Odpovědět
JC
Jitka Chmelová
29.9.2026 17:18 Reaguje na Vladimír ŠafaříkLetos bezorební zemědělec musel přerušit svůj systém. Nevzešla kukuřice, plevel ano. Takže já zase vidím, že o erozi mluvíte, přitom jste pole pana Peregrina neviděl. A ten bezorební systém vám v suchu bude k ničemu.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
24.9.2026 12:17 Reaguje na Jan ČermákHm, vodu prakticky nevsakuje? Tak z čeho jsou živé plodiny na těch polích? A jak je možné, že po každém dešti nemáme povodně? A kde se bere voda ve studních? A jak se tedy možné, že voda v řekách teče, i když neprší? A kde se u nás vyskytuje mrtvá zemědělská půda, tedy půda bez humusu, bez půdního makro a mikroedafonu, tudíž půda, na které již nelze nic pěstovat?
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 21:34 Reaguje na Marcela JezberováJste fakt směšná. Před pár lety u nás na poli stála přes půl roku zhruba 1,5 ha laguna na poli, kde za celé půlstoletí nebyla nikdy ani kaluž. Proč po každém deštíku teče v řece bahno a koryto málem přetéká? Hmm, to je fakt asi pro vás těžká otázka. Co? Už to bagrovali snad 3x leda po revoluci - dal bych čištění koryta těm zemědělcům proti proudu k náhradě. A letos, po 60 letech její existence, ve studni do 20 cm vody i s bahnem, kde dříve bývalo běžně přes 2 m vody, znalkyně. Při tom by tam měla téci podvodní řeka. Jste úplně mimo.
Odpovědět
JC
Jitka Chmelová
29.9.2026 17:19 Reaguje na Vladimír ŠafaříkOno je historické sucho a vy máte málo vody ve studni. No to je překvápko.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 08:15Cit.:"Je naprosto šokující, kolik lidí si myslí, že nás ochladí a tím pádem zachrání les. Lesy tvoří stromy, které sice za velkého deště dokážou rozmělnit a zadržet relativně velké množství vody, ovšem když přijdou vysoké teploty, tak vodu dokážou velice rychle uvolnit bez většího užitku do atmosféry, a následně trpí suchem, jsou napadeny různými škůdci nebo houbami a uschnou." - byl jste někdy v tom lese nebo v parku s vysokými stromy v létě? Nepoznal jste ten rozdíl mezi lesem a polem nebo betonovým náměstím? Proč je pole rychleji suché, než se děje v lese? Proč je v kolejích na polní cestě vyšší teplota, než je tomu o pár metrů dál v porostu trávy v příkopu? Doporučujete tu cizokrajné (jižní - druhy) a zároveň píšete o škůdcích a houbách - vy se v tom jako vyznáte? Jako, že polní rostliny netranspirují? V něčem souhlas, ale tady jste si teda naběhl. Chcete zase poroučet větru a dešti, jako se tu dělo celá staletí dozadu. Víte vůbec, že původně byla celá E (hlavně naše území ještě před 5 tis. lety) pod lesem - kromě asi kontinentální části na východě? Jak si jako představujete hnojit les a čím? Ano, výběrné lesnictví je strejcovina - ale to vy nezmiňujete. A eroze na poli začíná orbou a chemsračkami v půdě. Ano, nařízení státu, hlavně strejcovin z EU ohledně výměr a plodin, by měli lidi poslat k šípku. Jako zemědělec byste měl hleda problémy na poli (a těch tam je mraky) a ne v lese, když lesnictví nerozumíte.
Odpovědět
va
vaber
24.9.2026 09:32 Reaguje na Vladimír ŠafaříkCo jste chtěl vlastně říci? Že zemědělství zavinilo problém s klimatem planety?
Jaké zemědělství bude dobré? Malí sedláci, co budou orat s koníky a na obilí půjdou se srpem, aby neudusali půdu a močůvku a hnůj budou vozit na pole,taky s koníky. Tak sedláci uživí ty davy lidí co se po planetě motají a problémy zmizí?
Odpovědět
Jaké zemědělství bude dobré? Malí sedláci, co budou orat s koníky a na obilí půjdou se srpem, aby neudusali půdu a močůvku a hnůj budou vozit na pole,taky s koníky. Tak sedláci uživí ty davy lidí co se po planetě motají a problémy zmizí?
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 11:19 Reaguje na vaberŽe píše hlouposti a vy taky. Asi nerozumíte českému textu, neboť píšete něco, co já tam vůbec nezmiňuji, mistře. Ano, i zemědělství zatočilo s klimatem celé planety. Na to snad nepotřebujete výzkumné ústavy.
Odpovědět
va
vaber
25.9.2026 08:54 Reaguje na Vladimír ŠafaříkSice to nezmiňujete,ale z vašich názorů to vyplývá . A tak jsem se ptal jak má vypadat to vaše zemědělství. Nějak, kromě vztekání se, jsem se od vás nedozvěděl nic o tom,jak má to správné zemědělství vypadat.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 13:16 Reaguje na vaberTo se tu vztekají jiní. Takový peregrin má neustále pěnu u úst. Má vypadat tak, že nebude chovat eroze a zachová život na poli. Zatím to je přesně opačně.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.9.2026 12:15 Reaguje na vaberPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 21:10 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
25.9.2026 06:46 Reaguje na Vladimír ŠafaříkPitominy nejtěžšího kalibru tady pindáte celou dobu vy, znalče. Vy nerozumíte zemědělství, co by se za nehet vešlo, z vašich příspěvků je to jasně vidět, tak sklapněte zobák a pište o tom, co znáte PRAKTICKY a ne ty vaše vyčteninky z knížek. Vždycky se mi líbí, když se mnou chtějí polemizovat lidé jako vy, kteří na tom poli za celý život neprošoupali boty za pětikorunu, ale sebevědomí a rad na rozdávání mají hafo.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 07:37 Reaguje na pavel peregrinNa rozdíl od vás, mistře, poli, půdě, lesu a přírodě rozumím. Takže hned poznám, kdy se voda zasakovala a kdy pozemek rozplavila. Na to mi stačí letmý pohled. A že takových míst pozoruji vééélmi často. Kdybyste více četl, tak tu nebudete drásat takové hlupoty - MOŽNÁ. V parlamentě nám sedí vám podobný všehoznalec - Benda. Ten tam taky prošoupal nejedny kalhoty a taky má takové, vám podobné, praktické znalosti ze života. Vždyť vy o přírodě a jejím fungování nevíte vůbec nic. A to byste teda měl, když hospodaříte na poli. Tak tu nedělejte ramena, když se dodnes řídíte "poručíme větru dešti", bez jedů nevypěstujete už skoro nic a na polích nám bují eroze. Vy jste teda ten pravý - rozumbrada.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.9.2026 06:47 Reaguje na Vladimír ŠafaříkČím se živíte, znalče? Zemědělstvím určitě ne.
Odpovědět
JB
BM
Břetislav Machaček
24.9.2026 12:16 Reaguje na Vladimír ŠafaříkJak vysvětlíte katastrofální sucho v letech 1946/1947? Pole plná
mezí, neudusaná těžkou technikou, lesy preventivně zbavené kůrovců
a většina cest mlatových a nebo dlážděných kočičími hlavami. Voda
mohla zasakovat, ale ono taky nepršelo jako nyní! To už byla taky
ta změna klimatu po které přišly roky mokré tak, že nešlo sklízet
obilí a brambory jsme tahali v podhůří z bahna až před zámrazem.
Ani "čertem" je nešlo vyorávat, jak se půda tehdy lepila! Ano to
klima se mění, ale pláč a nesmyslné brždění už vlak nezastaví!
Je třeba se učit změnám přizpůsobit včetně nepůvodních plodin
a dřevin. Pokud mi někde usychá vše původní, tak proč tam nesmí
růst alespoň akát? Raději nic, než akát? Revírník by tam akát
klidně nechal, ale nařízením SHORA (z kanceláře) ho nutí kácet
a marně se snažit o zalesnění původními stromy, které obratem
živoří a usychají. Tady by mělo nastat přehodnocení a hledat
nepůvodní dřeviny odolnější suchu, než ty naše kolikpak tisíc
let původní a nebo se sem rozšířily až po ochlazení, kdy tu
byly subtropy a tropy(plavuně, přesličky) a nebo dokonce moře
a nebo pevninský ledovec ? EU mi připomíná Sancho Panzu, který
marně válčil s větrnými mlýny a mrhá na to prostředky a důvěrou
obyvatel. Lidé například v Německu už se bouří a ostatní je asi
budou brzo následovat, protože Sancho Panza byl naivní stejně,
jako technicky nevzdělané vedení EU.
Odpovědět
mezí, neudusaná těžkou technikou, lesy preventivně zbavené kůrovců
a většina cest mlatových a nebo dlážděných kočičími hlavami. Voda
mohla zasakovat, ale ono taky nepršelo jako nyní! To už byla taky
ta změna klimatu po které přišly roky mokré tak, že nešlo sklízet
obilí a brambory jsme tahali v podhůří z bahna až před zámrazem.
Ani "čertem" je nešlo vyorávat, jak se půda tehdy lepila! Ano to
klima se mění, ale pláč a nesmyslné brždění už vlak nezastaví!
Je třeba se učit změnám přizpůsobit včetně nepůvodních plodin
a dřevin. Pokud mi někde usychá vše původní, tak proč tam nesmí
růst alespoň akát? Raději nic, než akát? Revírník by tam akát
klidně nechal, ale nařízením SHORA (z kanceláře) ho nutí kácet
a marně se snažit o zalesnění původními stromy, které obratem
živoří a usychají. Tady by mělo nastat přehodnocení a hledat
nepůvodní dřeviny odolnější suchu, než ty naše kolikpak tisíc
let původní a nebo se sem rozšířily až po ochlazení, kdy tu
byly subtropy a tropy(plavuně, přesličky) a nebo dokonce moře
a nebo pevninský ledovec ? EU mi připomíná Sancho Panzu, který
marně válčil s větrnými mlýny a mrhá na to prostředky a důvěrou
obyvatel. Lidé například v Německu už se bouří a ostatní je asi
budou brzo následovat, protože Sancho Panza byl naivní stejně,
jako technicky nevzdělané vedení EU.
AK
Antonín Klečka
24.9.2026 20:23 Reaguje na Břetislav MachačekLokální extrém. Taková suchá období se občas vyskytnou. Stejně jako záplavy. Oboje bude dále existovat, jen se bude měnit intenzita a četnost. Bohužel spíš ve prospěch toho sucha.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
24.9.2026 21:13 Reaguje na Břetislav MachačekZeptám se leda ne jediné - jak chcete preventivně zbavit lesy kůrovce? Ty ostatní číčoviny dělám, že tam nejsou napsány - zatím, mistře.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.9.2026 06:28 Reaguje na Vladimír ŠafaříkJediný prosazovaný způsob je zbavit se těch neználků lesníků a s nimi myslivců a zemědělců. Ona si pak příroda poradí sama (i s lidmi).
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 07:42 Reaguje na Slavomil VinklerPane, možná byste se divil, že i mezi zemědělci, lesníky a myslivci nejsou úplní pitomci a na tyto problémy poukazují už dávno. Jenže tady s námi diskutují leda samí peregrini, machačci apod.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.9.2026 08:59 Reaguje na Vladimír ŠafaříkPtáte se na pitomini. Kůrovce se nelze zbavit, ale vhodným zásahem do kotlíků omezovat. Taky smíšené porosty jsou lepší, ale i tam zaúřadují jiné, jako kůrovci buků, jasanů..., dubů, houby, takže neustálé pěstební a sanační zásahy. A ani peregrin, ani macháček neopředpokládá možnost škůdce eradikovat.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 13:30 Reaguje na Slavomil VinklerCit.: "... lesy preventivně zbavené kůrovců ..." Já to tam ale čtu. Ano, kůrovce se totiž nedá zbavit a já leda dodávám, že už přes 40 let říkám, že bych ty výsadby Sm pod 1100 mnm dal k úhradě tomu mudrlantovi, co to zpískal. Jedná se o lýkožrouty - smrkový a severský. Ostatní druhy jsou pro les prakticky bezvýznamné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.9.2026 11:23 Reaguje na Vladimír ŠafaříkPamatujete dobu, kdy mělo každé polesí své dřevorubce, koně a techniku k těžbě? Měli mnohde
i lesní školky s místními druhy mladých stromků
a pracovnice k údržbě školek a výsadby? Prevencí šíření kůrovce byla perfektní znalost revíru jeho
správcem a okamžité pokácení kůrovci napadených
stromů dříve, než stačil vyletět. Ty stromy
byly od zjištění napadení už třetí den na pile
a nebo na dvoře zájemců o dřevo a dnes? Stojí
tam až uschnou a kůrovec vyletí na ostatní,
protože vlastní dřevorubce nemají a firmu 20
stromů k vytěžení nezajímá. Kůrovec se namnoží
a o 1000 stromů už je rvačka. Toto je hlavní
příčina kůrovcové kalamity a nikoliv pouze to
sucho a horko. Přiznat politickou chybu rušení vlastních pracovních čet je třeba před laiky
zatajit, aby se nehledal konkrétní viník toho,
co znemožnilo prevenci. Tam, kde to funguje po
staru (církevní a šlechtické lesy) ta kalamita
nedosáhla až takového rozsahu, ale nejsou od
zbytku izolováni a nálety kůrovců odjinud jim
nadělal vrásky taky. Víte proč dopadla nejhůř
Vysočina? Lesy v restitucích rozděleny mezi
tisíce vlastníků nejevících o lesy zájem byly
bez prevence a neexistovala koordinace majitelů
při těžbě. Přihlížet bezmocně, jak se u souseda
množí kůrovec některé odradilo od prevence taky
a bylo vymalováno. Jinak sucho k tomu přispělo
taky, ale bez prevence se namnoží i v normálním
létě s průměrnými teplotami a srážkami. Při malém
napadení stromy smůlou larvy zahubí, ale při velkém
napadení to nedokážou ani když mají kořeny v řece.
V údolí Moravice udolali kůrovci smrky na břehu
řeky v chladném údolí, když se v okolí namnožili.
Takže suchem a teplem to není, ale jeho množstvím.
Odpovědět
i lesní školky s místními druhy mladých stromků
a pracovnice k údržbě školek a výsadby? Prevencí šíření kůrovce byla perfektní znalost revíru jeho
správcem a okamžité pokácení kůrovci napadených
stromů dříve, než stačil vyletět. Ty stromy
byly od zjištění napadení už třetí den na pile
a nebo na dvoře zájemců o dřevo a dnes? Stojí
tam až uschnou a kůrovec vyletí na ostatní,
protože vlastní dřevorubce nemají a firmu 20
stromů k vytěžení nezajímá. Kůrovec se namnoží
a o 1000 stromů už je rvačka. Toto je hlavní
příčina kůrovcové kalamity a nikoliv pouze to
sucho a horko. Přiznat politickou chybu rušení vlastních pracovních čet je třeba před laiky
zatajit, aby se nehledal konkrétní viník toho,
co znemožnilo prevenci. Tam, kde to funguje po
staru (církevní a šlechtické lesy) ta kalamita
nedosáhla až takového rozsahu, ale nejsou od
zbytku izolováni a nálety kůrovců odjinud jim
nadělal vrásky taky. Víte proč dopadla nejhůř
Vysočina? Lesy v restitucích rozděleny mezi
tisíce vlastníků nejevících o lesy zájem byly
bez prevence a neexistovala koordinace majitelů
při těžbě. Přihlížet bezmocně, jak se u souseda
množí kůrovec některé odradilo od prevence taky
a bylo vymalováno. Jinak sucho k tomu přispělo
taky, ale bez prevence se namnoží i v normálním
létě s průměrnými teplotami a srážkami. Při malém
napadení stromy smůlou larvy zahubí, ale při velkém
napadení to nedokážou ani když mají kořeny v řece.
V údolí Moravice udolali kůrovci smrky na břehu
řeky v chladném údolí, když se v okolí namnožili.
Takže suchem a teplem to není, ale jeho množstvím.
SV
Slavomil Vinkler
25.9.2026 13:15 Reaguje na Břetislav MachačekUž jsem tady uváděl několikrát, ale znovu připomenu. Celá vysočina je sežraná broukem jen Lesy Kinský skoro celé stojí, proč asi? Já to přičítám intenzivní ochraně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.9.2026 18:19 Reaguje na Slavomil VinklerAno je to tak. Jemu politici nenařídili jako
řediteli LČR propustit dřevorubce, prodat koně
a techniku v rámci privatizace a "zeštíhlení"
státního podniku. Bohužel trh neřešil, že o
preventivní kácení kůrovčáků nebyl zájem a
čekalo se na plošnou těžbu, až sežere celý
les. Nicnedělání a hloupá restrukturalizace
LČR spolu s restitucí drobnými vlastníky je
hlavní příčinou kalamity, ale nikdo z viníků
nemá odvahu to přiznat. I ti lesníci, co se
báli vzepřít vedení, to dnes svalují na sucho,
ale v soukromí poví, že scházela ta prevence.
Odpovědět
řediteli LČR propustit dřevorubce, prodat koně
a techniku v rámci privatizace a "zeštíhlení"
státního podniku. Bohužel trh neřešil, že o
preventivní kácení kůrovčáků nebyl zájem a
čekalo se na plošnou těžbu, až sežere celý
les. Nicnedělání a hloupá restrukturalizace
LČR spolu s restitucí drobnými vlastníky je
hlavní příčinou kalamity, ale nikdo z viníků
nemá odvahu to přiznat. I ti lesníci, co se
báli vzepřít vedení, to dnes svalují na sucho,
ale v soukromí poví, že scházela ta prevence.
Pe
Petr
25.9.2026 18:39 Reaguje na Slavomil VinklerMyslíte toto?
https://kinsky-zdar.cz/aktualne/kurovec-nas-trapi-take-v-kinskeho-lesich
Odpovědět
https://kinsky-zdar.cz/aktualne/kurovec-nas-trapi-take-v-kinskeho-lesich
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 23:26 Reaguje na Slavomil VinklerJen lesy šlechty jsou v pořádku = jestli nás tady ale pěkně nehoupete. Myslíte, že jsem nějaká naivní osmnáctka? Když je sucho, tak nepomůže ani svěcená. O lese nevíte nic.
Odpovědět
SV
VŠ
Vladimír Šafařík
25.9.2026 13:42 Reaguje na Břetislav MachačekPane, nejlepší prevencí proti kůrovci je Sm - výsadba nad 1100 mnm. A když teda ti šlechtici to tak zvládali, proč byl zřízen koncentrák v Letech u Písku, kde cikáni řešili zadara jednu z největších kůrovcových kalamit ve 20. stol. A hádejte, kdo ty lesy tehdy vlastnil. Ano, s těmi místními pracovníky máte recht. Ale ty pozemky někdo spravuje a za ně i zodpovídá. Jinak tam ti najatí lidi jsou k ničemu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.9.2026 06:55 Reaguje na Vladimír ŠafaříkA těch 1100 mnm to jako víte jak??? A jak to pomohlo např. na Šumavě???
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
27.9.2026 14:36 Reaguje na Slavomil VinklerVím to proto, že už přes 250 let jsou v nižších polohách s lýkožroutem problémy - Od K.Varů po Tatry. Sm totiž není cibule, co příští rok nasadíte znovu. A původně byla naše vlast pod lesem - prakticky listnatým. A z jehličí to byly převážně Jd a Bo. Sm byly leda nejvyšší partie našich pohoří - nad zhruba 1000 + mnm, jižní stráně ještě výše. V nižších partiích leda na trvalé vodě někde v rašeliništích. Sm na suchu totiž vždy padne. Sm sem začala šlechta valit po 30 leté válce, jelikož rychle rostl na vyklučených pastvinách a bylo to nejlacinější dřevo = kvůli rychlému růstu, a dalo se na něm moc vydělat - velké požadavky průmyslu a stavebnictví. Pro přírodu to byl ale průšvih od počátků - s kůrovcem a požáry.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.9.2026 07:09 Reaguje na Břetislav MachačekSucho nebylo lokální. Koncem 40.let zasáhlo minimálně severní mírné klimatické pásmo Euroasie a dál nevím. Někteří tvrdili, že za to může CO2 a GO už tehdy, (to jsem četla v oborovém starém časopise), ale ten výmysl zapadl. Důvod se asi už nezjistí, byl to klimatický cyklus, reakce přírody na válečné akce, nebo sluneční aktivita..? Podobně jako dnes.
Odpovědět
Katka Pazderů
27.9.2026 07:28Pane Blažku, pěkný článek. Jen kdybyste si sundal na chvilku zelené brýle a zjistíte, že Zelení v této republice nevládnou a nikdy nevládli. Zelení na nic z toho, co popisujete, nemohou. Vládnoucí třída patří k české oligarchii. Ale rozpoutat boj mezi skupinami obyvatel se jim hodí, protože pak se řeší žabo-myší války a ne podstatné věci. I Vaše půdy to přežijí, tuhle klimatickou změnu. A lidé skoro nic nepotřebují. Brambory ve sklepě, naložené zelé. Toť živobytí celé.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
27.9.2026 09:54 Reaguje na Katka PazderůNaprostá většina těchto opatření se u nás zavádí na popud zelené ideologie z Bruselu. A pokud je nezavedeme tak, ČR přijde o dotace.
Již jsem to zmiňoval v minulosti v jiných příspěvcích. Jakmile jde o dotace tak smysl dané činnosti není vůbec důležitý. Důležité je vyčerpat a UTRATIT DOTACE.
Celý tento článek je vlastně volání o pomoc. Nesmyslně nastavený systém má své ekonomické důsledky, které nakonec donutí i posledních z nás, abychom prodávali i tiu slámu a kukuřici.
Odpovědět
Již jsem to zmiňoval v minulosti v jiných příspěvcích. Jakmile jde o dotace tak smysl dané činnosti není vůbec důležitý. Důležité je vyčerpat a UTRATIT DOTACE.
Celý tento článek je vlastně volání o pomoc. Nesmyslně nastavený systém má své ekonomické důsledky, které nakonec donutí i posledních z nás, abychom prodávali i tiu slámu a kukuřici.
SV
Slavomil Vinkler
27.9.2026 10:11 Reaguje na Katka PazderůA byly i hladomory zejména z mokra, ale i sucha. Vy se chcete do těch dob, zelí, brambory, chleby v nedělí, maso 1x měsíčně a pohádková pastouška s hliněnou podlahou vrátit??
V 70. letech jsme pracovali s ukrajinci a ti říkali:Ech vy jevropejci vy neznajete što eto holod.
Odpovědět
V 70. letech jsme pracovali s ukrajinci a ti říkali:Ech vy jevropejci vy neznajete što eto holod.
LG
Láďa Glánis
28.9.2026 07:34Pohled konvenčního zemědělce, s něčím se souhlasit dá, s něčím ne. Přidám pohled rybáře (chovatele) v praxi jsem 25 let. Náš obor je s vodou svázán na 100%. Trend posledních cca 20 let je neúprosný. Z krajiny, ze všech povodí, mizí voda, situace je na mnoha soustavách katastrofální, ještě před pár lety nemyslitelná. Není to výkyv, je to trend. Ovšem nikoli jen český, řekněme celoevropský (možná mimo Skandinávii). Co je příčinou? Málo prší, téměř nesněží, dramaticky rostou teploty, ne jen v létě, ale celoročně. Výrazně roste výpar, jak z vodních hladin, tak z vegetace. Pokud prší, prší prudce, nárazovitě s vyššími úhrny. Téměř zmizely několika denní, dříve i několika týdenní tlakové níže s vytrvalým deštěm či sněhem. Jaká je příčina těchto změn? Nad Evropou se změnilo proudění, převládají tlakové výše tvořící se většinou nad severní Afrikou (v létě), které blokují vstup typických tlakových níží z Atlantiku. V zimě často dochází k průniku suchých tlakových výší z východní, či severovýchodní Evropy. Jsou to projevy klimatických změn, které prožíváme a prožívat budeme. Příčiny klimatických změn, jsou lidstvu známé cca 40 let a jsou velice dobře popsány. Problémem je, že jsou to změny globální, tedy celosvětové. Navíc se stalo módou je zpochybňovat a ignorovat. Ne jen mezi občany, ale i na nejvyšší úrovni řízení států světa. Z mého pohledu není reálná šance je ovlivnit nebo změnit. České zemědělství, rybářství a vodohospodářství se bez adaptačních změn neobejde, nepřežije. V rybářství, které znám nejlépe, je situace na hranici udržitelnosti už nyní. Klasické české rybníkářství bude do budoucna v mnoha regionech bohužel historií.
Odpovědět
LG
Láďa Glánis
28.9.2026 07:35Pohled konvenčního zemědělce, s něčím se souhlasit dá, s něčím ne. Přidám pohled rybáře (chovatele) v praxi jsem 25 let. Náš obor je s vodou svázán na 100%. Trend posledních cca 20 let je neúprosný. Z krajiny, ze všech povodí, mizí voda, situace je na mnoha soustavách katastrofální, ještě před pár lety nemyslitelná. Není to výkyv, je to trend. Ovšem nikoli jen český, řekněme celoevropský (možná mimo Skandinávii). Co je příčinou? Málo prší, téměř nesněží, dramaticky rostou teploty, ne jen v létě, ale celoročně. Výrazně roste výpar, jak z vodních hladin, tak z vegetace. Pokud prší, prší prudce, nárazovitě s vyššími úhrny. Téměř zmizely několika denní, dříve i několika týdenní tlakové níže s vytrvalým deštěm či sněhem. Jaká je příčina těchto změn? Nad Evropou se změnilo proudění, převládají tlakové výše tvořící se většinou nad severní Afrikou (v létě), které blokují vstup typických tlakových níží z Atlantiku. V zimě často dochází k průniku suchých tlakových výší z východní, či severovýchodní Evropy. Jsou to projevy klimatických změn, které prožíváme a prožívat budeme. Příčiny klimatických změn, jsou lidstvu známé cca 40 let a jsou velice dobře popsány. Problémem je, že jsou to změny globální, tedy celosvětové. Navíc se stalo módou je zpochybňovat a ignorovat. Ne jen mezi občany, ale i na nejvyšší úrovni řízení států světa. Z mého pohledu není reálná šance je ovlivnit nebo změnit. České zemědělství, rybářství a vodohospodářství se bez adaptačních změn neobejde, nepřežije. V rybářství, které znám nejlépe, je situace na hranici udržitelnosti už nyní. Klasické české rybníkářství bude do budoucna v mnoha regionech bohužel historií.
Odpovědět
