Petr Blažek: Spalovací motor – hrdina povodní

Jako sedlák si myslím, že nám příroda nedávno zase ukázala, že se s námi mazlit nebude, třebaže si to mnozí aktivisté myslí. I když rozdělíme pole na desetiarové proužky, zasadíme miliardy stromů, stejně čas od času přijdou živelné katastrofy. Mementem letošních povodní bylo opět ukázka toho, že „co je na elektřinu“, tak v době přírodní katastrofy je úplně k ničemu. Už v období dešťů, kdy padaly sloupy, při povodních, kdy byly zatopeny rozvody a dokonce celé trafostanice, a po povodních, kdy lidé potřebovali čerpat vodu a vysoušet domy.

Je to opět ukázka toho, že neexistuje ta jediná správná cesta, kterou nám kdesi nahoře bruselští úředníci stanovili. Ať se to zeleným spoluobčanům nebude líbit, tak hrdinou povodní je spalovací motor. Ten dokázal udržet v chodu v náročných podmínkách tisíce opravárenských aut rozvodných sítí, hasičských aut, evakuačních autobusů, sanitek, vrtulníků, elektrických generátorů a samozřejmě čerpadel.

Není možné zakazovat něco, za co není adekvátní náhrada.

A to se nejedná jenom o ty motory, jedná se i o snadno kdekoliv dostupnou energii do těchto motorů v podobě velké sítě čerpacích stanic. Díky tomu tyto stroje a automobily byly schopné pracovat v kuse několik dní a střídaly se pouze posádky. Něco takového elektromobilita nedokáže nikdy a v extrémních podmínkách typu povodní už vůbec ne, neboť elektřina v kombinaci s vodou je životu nebezpečné prostředí.

A i když se rozvine pohon na vodík, těžko si můžeme představit, jak někde v terénu doléváme vodík do rozpálené elektrocentrály nebo vodního čerpadla.

Opět se ukázalo, jak je krátkozraké silou prosazovat a dotacemi protlačovat jen pohon na baterie. Je potřeba nechat narovnat trh a buď zrušit dotace, anebo minimálně stejně podpořit vývoj syntetických paliv do spalovacích motorů. Je potřeba potlačit ideologii, protože adekvátní náhrada za tyto motory neexistuje ani na papíře.

Zároveň by se s tím vyřešil problém pohonu zemědělských a stavebních strojů, což nám páni úředníci také ještě nedokázali vysvětlit, čím to nahradíme.

Uvědomuji si, že určitý posun v náhledu na zelenou politiku nastal, ale je potřeba pořád připomínat že nic není zadarmo, i když je to za dotace. Je potřeba si říci, že každý obor prošel nějakým vývojem a slepými cestami a není možné tento vývoj ignorovat. To, že jsme vybudovali systém, který nás dokáže nasytit, obléct a zahřát, není samo sebou.

Není možné tvořit budoucnost pouhými zákazy. Je potřeba hledat cesty a vybírat to nejlepší ne podle ideologických předsudků, ale podle užitných hodnot, včetně ekonomických. Není možné uzavírat uhelné elektrárny, zakazovat spalovací motory, zakazovat umělá hnojiva a herbicidy, jestliže za to nemáme adekvátní náhradu. To je cesta do pekla, sic je dlážděná dobrými úmysly.

---

reklama

---