Petr Daniš: Světové emise stále rostou, ale celkový obrázek je mnohem složitější

Ano, světové emise skleníkových plynů stále rostou. To ale překrývá spoustu protichůdných a komplikovaných příběhů. Když se podíváme na celosvětová data, příběh vypadá poměrně jednoduše. Emise skleníkových plynů stále rostou, navzdory tomu, co víme o změně klimatu. „Hrůza, katastrofa, nepoučili jsme se, lidstvo míří k záhubě,“ může být tón mnoha komentářů.

Při bližším pohledu na emisní křivku je patrné, že emise v celosvětovém měřítku dosud přechodně klesaly jen v průběhu hospodářských krizí. Někteří z toho vyvozují, že k potřebnému snížení emisí nás může dovést pouze cílené zmenšování ekonomiky.

Jenže pohled na celosvětové grafy nám skrývá řadu rozporuplných trendů. V řadě zemí dnes dochází ke snižování emisí ruku v ruce s růstem ekonomiky. I když světové emise rostou, přeci jen růst zpomaluje a očekává se, že do roku 2030 dojde k celosvětovému peaku emisí. Jaké trendy o tom rozhodují?

Megatrendy za růstem a poklesem emisí

Trend růstu populace: Emisí přibývá, jak přibývá i lidí. Při pohledu na grafy tato souvislost zatím vypadá dost jednoznačná. I při pohledu na světové emise per capita je patrné, že od roku 1979 bohužel zatím moc neklesly. Dobrou zprávou je, že růst populace zpomaluje a ta začne celkově klesat ještě v tomto století.

Trend urbanizace a růstu životní úrovně: V mnoha rozvojových zemích světa jsou teprve v určité fázi výstavby měst, infrastruktury, zajištění elektřiny pro každého atd. To přináší mnohem větší emisní nároky než v zemích, kde už tato infrastruktura existuje.

Trend energetické efektivity a dekarbonizace: Ve vyspělých ekonomikách světa dlouhodobě dochází ke snižování energetické náročnosti výroby, i mnoha strojů a spotřebičů. V některých zemích o něco čistší plyn nahradil dříve převládající uhlí. V posledním desetiletí také dochází k významnému růstu obnovitelných zdrojů energie, především ze slunce a větru, a tím se značně snižují emise při výrobě elektřiny. Tyto nové a čistší technologie se navíc prosazují i v řadě rozvíjejících se ekonomik a některé tak do značné míry přeskakují budování fosilní infrastruktury.

Jevonsův paradox a stále nové využití energie: Větší energetická efektivita paradoxně někdy vede ke zvýšení poptávky, spíše než k úsporám energie. Například, i když máme v Evropě stále efektivnější auta, emise v dopravě narostly, protože se auta zvětšila (SUV), narostl jejich celkový počet i se zvětšil jejich roční nájezd. Objevují se také stále nové způsoby využití energie, rostoucí spotřeba datacenter a AI je asi nejvýznamnější současný příklad.

Regionální trendy jsou velice rozdílné

Evropa (EU) + Velká Británie: Emise docela rychle klesají (v EU o více než 37 % a v Británii dokonce o více než 50 % oproti roku 1990. To vše, i když ekonomika, a dokonce i populace (díky imigraci) rostou.

USA, Japonsko a Korea, Austrálie a Nový Zéland – i zde už emise v posledním desetiletí klesají, byť pomaleji než v Evropě. I zde přitom rostla ekonomika a většinou i populace (s výjimkou Japonska, kde počet lidí po roce 2010 klesá).

Čína: emise dramaticky rostly po roce 2000, v posledních letech ale tento nárůst zpomalil, v posledním roce dokonce mírně poklesly, a tak se spekuluje, zda Čína už mohla dosáhnout svého peaku emisí. Po celou dobu dramaticky roste ekonomika a do roku 2021 mírně rostla i populace.

Jižní Amerika: emise už jsou za peakem, byť v současnosti opět mírně rostou. Přitom roste ekonomika a docela výrazně také populace.

Indie a Afrika: emise stále hodně rostou, ale o dost pomaleji, než roste ekonomika. V mnoha těchto zemích probíhá významná výstavba měst, infrastruktury, miliony lidí teprve získávají přístup k elektřině a dalším vymoženostem současné civilizace. Zde se také odehrává největší populační růst, od roku 2000 narostl počet lidí v Indii zhruba o 400 milionů, v Africe dokonce o 700 milionů.

Jihovýchodní Asie a Blízký východ: emise v posledních desetiletích významně rostly, a jsou to jediné dva regiony, kde rostly tempem odpovídajícím růstu ekonomiky. Zároveň i zde dochází k výraznému růstu populace, k urbanizaci atd.

Selhání, nebo tak trochu úspěch?

Ano, emise stále rostou. Ale při rostoucí světové populaci a probíhající urbanizaci velké části světa je možná docela úspěch i to, že se blížíme k emisnímu vrcholu.

Zároveň je jasné, že se situace v mnoha ohledech mění. Emisní křivky minulosti nepředstavují nezbytný budoucí úděl. Dnes jsou tady technologie, které dříve nebyly. Nejen další rozšiřování zdrojů čisté energie, ale i postupný přechod k elektromobilitě budou tlačit celkové emise dolů.

Aby se trendy, které tlačí emise dolů, prosazovaly rychleji než ty, které je táhnou vzhůru, bude ale ještě vyžadovat velké úsilí mnoha hráčů.

---

reklama

---