Petr Liška: Obcím v aktivních záplavových zónách hrozí osud měst duchů
Nepostavíte ani plot
Kombinace podmínek ve vyhlášce č.79/2018 Sb., podle kterých se určují plochy, které spadají do aktivních zón a vodního zákona, který v takových místech omezuje řadu aktivit, jsou neakceptovatelné. V takových územích se nesmí stavět ani ploty, kůlny, garáže, přístřešky, ale také umísťovat mobiliář ve veřejných plochách, technickou vybavenost, např. odpadové nádoby atd. a teď si představte, že je tato situace v naprosté většině současného zastavěného území obce.Proto jsem se rozhodl jednat s příslušnými orgány státu s cílem změnit buď rozsah ploch, které do aktivních zón spadají, nebo změnit pravidla pro aktivity v těchto územích.
Území Dolního Labe je z hlediska povodní specifické v tom, že povodeň přichází velmi pozvolna a než dosáhne maxima trvá několik dní, během kterých je dostatek času se na příchod vody připravit. Za takové situace se ztrácí důvod pro zařazení ploch do aktivních zón, které mají omezovat aktivity v území kvůli hrozbě ztráty života nebo majetku.
To, že někde voda vystoupá do určité výše, nevytváří samo o sobě riziko. Že to tak je svědčí skutečnost, že v řadě obcí stojí domy stovky let, a to i přesto, že jsou občas zaplavovány. O ztrátách na životech pak nelze mluvit v historické zkušenosti vůbec.
Snažíme se o změnu
Aktivní zóny záplavových území mají jistě smysl tam, kde voda přiteče a proteče rychle s velkým objemem a intenzitou. Boří, překvapuje rychlostí nástupu, ničí, zůstává po ní nepředstavitelná spoušť. Proto se ty zóny nazývají „aktivní“. Tady taková situace ovšem obvykle nevzniká.Proto jednám s kolegy ve Sněmovně i s příslušnými činiteli na Ministerstvu životního prostředí. Tam, a to říkám s velkým potěšením, jsem našel pochopení pro snahu nastavení změnit. Po výpočtech a návrzích, které Povodí Labe, připravilo k vyhlášení, se ukázal takový rozsah dotčeného území, který zřejmě překvapil i tyto instituce.
Cestou k nápravě může být změna parametrů, podle kterých se plochy navrhují, nebo stanovení jiného rozsahu omezení ve Vodním zákonu. Cestou také může být oddělení jednoho z třech kritérií ve vyhlášce a tomu stanovit specifické podmínky ve Vodním zákonu. Tyto možnosti nyní prověřujeme a touto cestou je možné jít.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Pepa
28.5.2023 08:27No nic, už dlouho tu nebyly povodně, tak jdeme stavět.
smějící se bestie
28.5.2023 08:29Zbyněk Šeděnka
28.5.2023 08:44 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
28.5.2023 08:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
28.5.2023 09:14 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
28.5.2023 10:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnkas Odrou už před 300 léty. Povodně tam bývaly každoročně a to
i několikrát za rok. Že by jim to nakukali tehdy komunisti?
Prdlajs. Stavělo se všude, kde byla úrodná půda a která byla
k mání. Nepleťte do toho ideologii, protože dnes se taky staví v záplavových oblastech díky levnějším pozemkům a taky tomu, že lidé riskují to, že je zaplaví "100 letá" povodeň
jednou za sto let. To ale není jednou za sto let, ale pouhý
průměr stoletých povodní za dobu sledování. Pokud vyjdou
dvě za 200 let, tak je to povodeň stoletá, ale pokud je jich
deset za stejnou dobu, tak už dvacetiletá. To lidé pochopili
až po roce 2005 , kdy se téměř totéž opakovalo to, co v roce 1997, což byla povodeň tisíciletá. Víte ono je rozdíl koupit metr půdy za 100 a nebo za 1000 Kč a nežít v satelitu, ale na břehu řeky sto metrů daleko od nejbližšího souseda. To risknete i tu povodeň.
Zbyněk Šeděnka
28.5.2023 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekKatka Pazderů
28.5.2023 18:49 Reaguje na Břetislav MachačekA proto stát připravil legislativu, která reaguje na měnící se podmínky na tocích. I na Floridě se budou do 100 let stěhovat. Značnou část Floridy totiž zaplaví moře.
Daniel Višňovský
1.6.2023 15:53 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.5.2023 10:16stromů přímo v korytech řek. Přijít něco takového jako v roce 1997, tak
jsem zvědav na ty kmeny, až se opřou o mosty a zatarasí úzká hrdla řek.
U dětského tábora musela být zbourána dřevěná kuchyň a jídelna jako
budoucí možný materiál k zatarasení toku, ale za likvidaci vyvráceného stromu do profilu řeky dostal vlastník pozemku pokutu. Prý zasáhl do
přirozeného vývoje profilu řeky, která se snažila strom obejít meandrem
přes jeho louku. Pokutu zaplatil a nabídl povodí louku k prodeji, aby
si tam mohla řeka vymílat nové koryto. To to odmítlo se slovy, že na to
povodí nemá peníze a vlastník je povinen takovou činnost řeky strpět.
Mimochodem tu louku vlastnila jeho rodina odnepaměti a břeh udržovali
tak, aby k takovým situacím nedocházelo. Dnes to musí STRPĚT!
Břetislav Machaček
29.5.2023 09:21 Reaguje na smějící se bestieOdry) kolem Olše a přemýšlel o rozdílném přístupu obou zemí
rozdělených tímto hraničním tokem. Z polské strany je až k vodě neproniknutelný les i s nežádoucími pajasany, ale bez
křídlatky vyžadující světlo. Jediným zpevněním jejich břehu
jsou zbytky baštování kůly a kořeny stromů. Náš břeh je
obsypán lomovým kamenenem, čerstvě pokosen a tráva i s
tou křídlatkou zmulčována. Je to pár dnů a křídlatka má
už zase 20 cm a dusí zbytky posečené trávy. Při velké
vodě tak vždy vidím u jejich břehu pomalejší proud a u
nás to fičí jako horský potok. Nedovedu si představit ty
náklady na takovou údržbu cesty a břehu a hlavně tu marnost se zbavit porostů křídlatky. Přitom v hustém lese se jí
nedaří, ale ten na našem břehu je až za cestou kopírující řeku. Rozdílný způsob údržby, rozdílné výsledky a teď babo
raď, co je lepší. Pro polské turisty se ta cyklostezka
stala doslova Mekkou, protože oni se z jejich strany k řece
ani nikde nedostanou. Řeka ztratila ten svůj klid, kdy
jsem tam nepotkával v minulosti nikoho mimo zvířata. Je to opravdu nutné takto zpřístupňovat samotné říční břehy? O
víkendech je to jako Václavák a alespoň ten druhý břeh je
oázou pro ptáky a nory bobrů a vyder.
ani