Petr Liška: Splavnění Labe a pokus o restart významného tématu
20.7.2023
Na ilustračním snímku remorkér na Labi u Hřenska.
Foto | Karelj / Wikimedia Commons
Splavnění Labe a jeho důsledky
Splavnění Labe má potenciálně značný dopad na ekonomiku a dopravu v regionu. Nedostatek přístupu k vnitrozemským přístavům znamená ztrátu obchodních příležitostí a omezuje konkurenceschopnost místních podniků. Doprava po silnici a železnici je charakterizována nadměrnou zátěží, což způsobuje dopravní zácpy a zvýšené náklady na přepravu zboží. Splavnění by tak mohlo přinést ekonomické výhody v podobě lepších obchodních příležitostí, snížení nákladů na dopravu a podporu hospodářského růstu v regionu.Nicméně - a jedním dechem - budiž řečeno, že, splavnění Labe by nemělo být posuzováno bez zvážení ekologických dopadů. Labe je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, a jeho unikátní přírodní charakter by měl být chráněn. Při hledání konsensuálního řešení je tedy nutné dbát na to, aby jakékoli změny nepoškodily místní ekosystémy a biodiverzitu.
Pro nalezení optimálního řešení je nezbytné vyhodnotit nejnovější ekologické, ekonomické a dopravní vědomosti. Studie zabývající se ekologickými dopady splavnění Labe by měly být provedeny s důrazem na ochranu citlivých oblastí a druhů. Identifikace klíčových ekologických stanovišť a opatření na minimalizaci negativních dopadů by měly být zohledněny v jakémkoli plánu na splavnění. Současně je ale třeba takový přístup k věci, který se nestane apriorní brzdou v hledání konsenzu, jak tomu v minulosti bohužel často bývalo.
Zároveň je třeba provést důkladné ekonomické hodnocení, které zahrnuje náklady a přínosy splavnění. Je nutné zvážit investiční náklady, provozní náklady a příjmy spojené s rozvojem vodní dopravy. Kromě toho je důležité zohlednit dlouhodobé dopady na místní ekonomiku, jako je podpora zaměstnanosti, turismu a obchodu. Pouze na základě komplexního hodnocení lze vyhodnotit, zda je splavnění Labe ekonomicky životaschopné a přínosné. I zde je třeba k věci nezbytné přistoupit především racionálně. Hodnocení ekonomického efektu splavnění Labe nesmí vypadat jako pouhá kulisa ke snaze vylít do krajiny tolik pomyslného betonu, kolik je jen možné.
Jedním z možných přístupů je investovat do moderních technologií a infrastruktury, které minimalizují dopad na životní prostředí. Například ekologicky šetrné lodě s nízkými emisemi by mohly být preferovány pro vodní dopravu. Důraz by měl být kladen na prevenci úniku nebezpečných látek a snižování hluku a vibrací.
Rozvoj sídel v okolí Labe
Oživení okolí Labe přináší také možnosti pro rozvoj sídel v jeho blízkosti. Vytvoření atraktivního prostředí podél břehů řeky může přilákat investice a podporovat turismus. Plánování a rozvoj měst a obcí v blízkosti Labe by měl zohlednit ochranu přírodního prostředí a zachování kvality života obyvatel. Zelené pásy a cyklostezky podél břehů Labe by mohly přinést další rekreační a turistické možnosti.Je však důležité brát v potaz také sociální aspekt rozvoje. Dotčené komunity by měly být zapojeny do procesu rozhodování a mít možnost vyjádřit své názory a obavy. Komunikace a dialog mezi různými zainteresovanými stranami jsou klíčové pro nalezení konsensuálního řešení, které respektuje potřeby a zájmy všech.
Přístup k problému prochází v poslední době zásadními změnami. V posledních měsících jsem vedl nebo měl možnost se účastnit jednání s německou stranou. Za nejdůležitější považuji jednání s Giselou Reetz, státní tajemnicí pro energetiku, ochranu klimatu, životní prostředí a zemědělství Svobodného státu Sasko, jehož úkolem bylo pozvat Saskou stranu k společnému jednacímu stolu, vysvětlovat si vzájemně informace a snažit se dospět ke konsensu a řešení. Saská strana obdržela informace o návrhu a rozsahu ekologických kompenzací a zodpovídali jsme řadu dotazů zejména technického charakteru. Saská strana nás informovala o obsahu programového prohlášení saské vlády, které obsahuje tezi o splavnění českého úseku řeky Labe, které především, s ohledem na politické postoje Strany Zelených, není aktivně podporováno, ale je respektován zájem české strany.
Na druhou stranu Spolková vláda se zavázala ke splavnění Labe a s Českou republikou uzavřena mezivládní dohodu, která je současně z Německé strany také ratifikována a čeká na ratifikaci ze strany českého parlamentu.
Dalším pozitivním dokladem je pak také postoj vyjádřený Spolkovým ministerstvem pro dopravu, které podpořilo zájem dospět k dohodě o splavnění Labe. Současně vyzvalo Saské ministerstvo pro hospodářství a dopravu k aktivní součinnosti s českou stranou k dosažení společného zájmu, tedy splavnění Labe na české straně, které je důležité i k zajištění ekonomických zájmů jak Spolkové vlády tak i třeba Svobodného státu Sasko, které jednak velmi investuje do vodní dopravy na Labi, ale také například má majetkový podíl ve dvou přístavech na území České republiky, jejichž ekonomika je závislá na dokončení splavnosti Labe.
Je jasné, že přišel čas na obnovení diskuze o budoucnosti Polabí. Dokážeme ji ale vést tak, aby na jejím konci byl konsenzus? Věřím, že ano.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Investor chystá stavbu malé vodní elektrárny u Vltavy poblíž Dívčího Kamene
Povodí Moravy na jaře zahájí stavbu protipovodňové ochrany jihu Olomouce
ČHMÚ Brno: Listopadové průtoky byly nadprůměrné
Další články autora |
Petr Liška: Obcím v aktivních záplavových zónách hrozí osud měst duchůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (147)
ss
smějící se bestie
20.7.2023 08:00Labe mělo být splavněné do Pardubic už před vstupem ČR do EU a to i se 2jezy pod Ústím !
Ale že na to přicházejí až nyní, nejenom kvůli zkapalněnému plynu, je smutné.
Odpovědět
Ale že na to přicházejí až nyní, nejenom kvůli zkapalněnému plynu, je smutné.
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.7.2023 15:14 Reaguje na smějící se bestiev době vodního deficitu uvažovat o nějakém splavnění Labe je zhýralé, v podstatě nerentabilní v závislostech na skutečnosti, kterou člověk přímo ovlivnit nemůže a to je množství vodních srážek.
Je trestuhodné kanalizovat řeky a potoky a tím zrychlovat odtok vody z krajiny. Nehledě na to, že se někde vynakládají obrovské peníze právě na to odkanalizování potoků a řek a přitom největší kanál v ČR necháme bez povšimnutí? to asi nemyslíte vážně.
Odpovědět
Je trestuhodné kanalizovat řeky a potoky a tím zrychlovat odtok vody z krajiny. Nehledě na to, že se někde vynakládají obrovské peníze právě na to odkanalizování potoků a řek a přitom největší kanál v ČR necháme bez povšimnutí? to asi nemyslíte vážně.
ss
smějící se bestie
20.7.2023 16:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčI na těch " kanalizovaných " řekách, potocích, lze dělat jezy, hrázky, k zadržování vody. Celá Západní Evropa využívá vodní toky k dopravě jak to jen jde.
Proč by tomu tak nemělo být v ČR !
Odpovědět
Proč by tomu tak nemělo být v ČR !
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.7.2023 16:39 Reaguje na smějící se bestieOno to čím dal častěji spíš nejde
Odpovědět
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.7.2023 16:38 Reaguje na smějící se bestieZkapalněný plyn se převáží v lodích. V terminálech se znova upraví nazpět a z Holandska do ČR leze měsíc. Není to nejrychlejší, ale doleze bez problémů a levně.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
20.7.2023 20:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA kolik desítek kilometrů plynovodu by bylo postaveno ze železa potřebného na jednu loď ?
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.7.2023 08:33jedno je bez diskuse - bez konsensu se saskem to nepůjde, a pumpovat do vodní dopravy peníze bez jasného vyřešení úseku pod Hřenskem by bylo pošetilé
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.7.2023 15:15 Reaguje na Lukas B.a při tom půdním suchu, které v ČR je si kapitáni lodí budou pod kormidlo lejt destilovanou vodu ze sudů, nebo kde jí vezmou?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
20.7.2023 09:27Takže pan autor navrhuje vyhazovat další peníze na nesmyslné projekty typu splavnění Labe? Zajímavé. Autore, dobře víte, že to neprojde - na německé straně se kopat nebude, výstavba u nás by zasáhla oblast NATURA, proti je EIA i ministerstvo životního prostředí a ekonomicky to nedává žádný smysl. Už se o to snažíte od začátku devadesátých let a stálo to stovky milionů korun. Nebylo by lepší dát peníze do užitečnějších projektů - dostavba dálniční sítě, vysokorychlostní železnice, atd. ?
Odpovědět
RČ
MU
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 12:10 Reaguje na Michal UhrovičSmysl to zjevně nedává. Pokud budeme mít za prioritu lesy, mokřady a zelené střechy, voda v řekách brzy nebude žádná.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.7.2023 13:03 Reaguje na Jiří SvobodaUltraantropocentrické vidění světa vám zatemňuje úsudek
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 14:14 Reaguje na Jakub GraňákOpravdu nevím, co je na tom úsudku špatně/zatemněného. Prosím o vysvětlení.
Adorace lesů, mokřadů a zelených střech tu na Ekolistu soustavně probíhá. Potřebuje to nějakou protiváhu. Uznávám ale, že takové projekty budou tak ojedinělé, že velké negativní dopady mít asi nebudou.
Odpovědět
Adorace lesů, mokřadů a zelených střech tu na Ekolistu soustavně probíhá. Potřebuje to nějakou protiváhu. Uznávám ale, že takové projekty budou tak ojedinělé, že velké negativní dopady mít asi nebudou.
Jakub Graňák
20.7.2023 15:30 Reaguje na Jiří SvobodaJak jistě tušíte (i když kdo ví) typickým průvodním jevem odpařování je ochlazování odpařujícího povrchu. A copak se stane s vodními parami nasyceným vzduchem, který se dostane nad chladnější povrch? Ano přesně tak - vypadnou z něj srážky. A copak se stane s povrchem, na nějž dopadnou srážky? Opět se ochladí - ejhle Perpetuum imbere.
A co se týče vody v řekách, její nedostatek je důsledkem odvodnění krajiny, nikoli, jak se zjevně mylně domníváte přílišného množství stromů, mokřadů a zelených střech. Je to totiž přesně opačně, čím více budeme mít fungujících lesů, mokřadů... a čím více rozdrobíme současné mnohatisícihektarové tepelné ostrovy, které vypadávání srážek na základě platných fyzikálních zákonů vylučují, tím častější a rovnoměrnější budou srážky, z důvodu, který jsem popsal v odstavci výše.
Mimochodem klasické hydrologické rčení praví: Na suchou zem neprší - zkuste si to uvézt do souvislostí s výše uvedeným.
Odpovědět
A co se týče vody v řekách, její nedostatek je důsledkem odvodnění krajiny, nikoli, jak se zjevně mylně domníváte přílišného množství stromů, mokřadů a zelených střech. Je to totiž přesně opačně, čím více budeme mít fungujících lesů, mokřadů... a čím více rozdrobíme současné mnohatisícihektarové tepelné ostrovy, které vypadávání srážek na základě platných fyzikálních zákonů vylučují, tím častější a rovnoměrnější budou srážky, z důvodu, který jsem popsal v odstavci výše.
Mimochodem klasické hydrologické rčení praví: Na suchou zem neprší - zkuste si to uvézt do souvislostí s výše uvedeným.
pp
pavel peregrin
20.7.2023 15:54 Reaguje na Jakub GraňákLze souhlasit, ale v minulosti tady ty mnohatisícové hektarové tepelné ostrovy byly také a srážky byly rovnoměrné. Takže příčina bude zřejmě ještě jinde.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.7.2023 18:00 Reaguje na pavel peregrinOvšemže, příčina v oteplování klimatu, tudíž cesta, jak tomu čelit, je v zadržování vody v krajině
Odpovědět
Jakub Graňák
20.7.2023 18:13 Reaguje na pavel peregrinPříčinou je taktéž masivní deforestace zemského povrchu v posledních 100 letech, ty desítky milionů km2 se musí někde projevit... a tady to máme
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 16:12 Reaguje na Jakub GraňákVy prostě věříte na účinný malý vodní cyklus, o kterém jste se dozvěděl na základní škole. To ale až tak moc dobře (jak bychom si oba přáli) fungovat nemusí a dále vzduchové proudy "naši" odpařenou vodu mohou zavát až do Ruska.
Vezměte si třeba Amazonii, která by mohla být pro fungování malého vodního cyklu ideálním místem, a zkuste si sám spočítat, kolik deště tam pochází z malého a kolik z velkého vodního cyklu. Jako návod je srovnání ročního srážkového úhrnu v Amazonii a odtoku z povodí Amazonkou. I mne to číslo hodně překvapilo!
Odpovědět
Vezměte si třeba Amazonii, která by mohla být pro fungování malého vodního cyklu ideálním místem, a zkuste si sám spočítat, kolik deště tam pochází z malého a kolik z velkého vodního cyklu. Jako návod je srovnání ročního srážkového úhrnu v Amazonii a odtoku z povodí Amazonkou. I mne to číslo hodně překvapilo!
Jakub Graňák
20.7.2023 18:04 Reaguje na Jiří SvobodaAle vždyť o tom to přeci je - voda spadne tam, kde je chladněji, a je úplně jedno, jestli přitáhla od moře, nebo se odpařila v místě. A k druhému příspěvku... teplota povrchu vždycky hraje roli
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 08:42 Reaguje na Jakub GraňákA ještě si dupněte levou nohou, ať se ve vaší pravdě utvrdíte!
Možná byste se mohl z meteorologie i něco občas naučit a dozvědět se, že právě nad horkými plochami vzniknou stoupavé proudy, která vyženou vzduch do výšky, kde se ochladí a voda v něm zkondenzuje a zaprší (tzv. bouřky z tepla).
Odpovědět
Možná byste se mohl z meteorologie i něco občas naučit a dozvědět se, že právě nad horkými plochami vzniknou stoupavé proudy, která vyženou vzduch do výšky, kde se ochladí a voda v něm zkondenzuje a zaprší (tzv. bouřky z tepla).
Jakub Graňák
21.7.2023 14:29 Reaguje na Jiří SvobodaA vy si dupněte hlavou, aby ze stoupavého proudu mohla vypadnout voda, to by v něm prvně musela nějaká být - jenže ta v něm není, protože odtekla řekou do tramtárie
Pokud tady chcete dělat z lidí blby tak mi laskavě vypočítejte, jak zemský povrch ochlazovat lépe, než zadržováním vody v krajině, jsem zvědav s čím se vytasíte
Odpovědět
Pokud tady chcete dělat z lidí blby tak mi laskavě vypočítejte, jak zemský povrch ochlazovat lépe, než zadržováním vody v krajině, jsem zvědav s čím se vytasíte
Karel Zvářal
21.7.2023 14:38 Reaguje na Jakub Graňák1* S p. Svobodou nedojdete konce, zase zpatlá nějakou rádoby odpověď a cítí se vítězem. JTM 3x
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 15:45 Reaguje na Karel Zvářal:-) Hoďka tu mi zas na týden stačila, jdu provádět veskrze zbytečnou činnost, pozalívat záhony zbytečně zadrženou vodou z bečky:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2023 09:47 Reaguje na Jakub GraňákTen vlhký vzduch přichází většinou od moře. Vy asi nevěříte ani na proudění vzduchu!
Když někde ochlazujete krajinu zadržováním a výparem vody, pak někde bude zákonitě chybět. Jsme zase u té vaší bezmezné víry v možnost intenzivního fungování malého vodního cyklu. Ten ani v Amazonii nějak moc nefunguje.
Odpovědět
Když někde ochlazujete krajinu zadržováním a výparem vody, pak někde bude zákonitě chybět. Jsme zase u té vaší bezmezné víry v možnost intenzivního fungování malého vodního cyklu. Ten ani v Amazonii nějak moc nefunguje.
Jakub Graňák
24.7.2023 12:27 Reaguje na Jiří SvobodaJistěže vlhký vzduch přichází většinou od moře - v tom je právě váš problém, malý vodní cyklus jste mi "vložil do úst" sám, já nikde srážky od moře a z odparu nerozlišuju
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2023 20:28 Reaguje na Jiří SvobodaTady si ale krásně protiřečíte. Prales všechnu vodu nevypije, hodně se odpaří pro nové srážky, přičemž řeka je vydatně zásobená, byť období "sucha" zná také. Ale hladové kameny v ní nenajdete.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 08:40 Reaguje na Karel ZvářalNevím, v čem si protiřečím.
Proto jsem chtěl pana Graňáka přimět k tomu, ať si sám výši malého vodního cyklu působícího v Amazonii spočítá, aby získal jakous takous kvantitativní představu o jeho možnostech. To zjevně nezvládá a jen dále mele dokola jakési "poučky".
Odpovědět
Proto jsem chtěl pana Graňáka přimět k tomu, ať si sám výši malého vodního cyklu působícího v Amazonii spočítá, aby získal jakous takous kvantitativní představu o jeho možnostech. To zjevně nezvládá a jen dále mele dokola jakési "poučky".
Karel Zvářal
21.7.2023 08:50 Reaguje na Jiří Svobodahttps://believe.earth/en/antonio-nobre-a-scientist-advocates-for-the-amazon/
Nepočítejte porád, a aspoň dvakrát si to vyslechněte. Prší (i) z bezoblačného nebe!-) To je Amazonie se svým největším vodním cyklem na světě.
Odpovědět
Nepočítejte porád, a aspoň dvakrát si to vyslechněte. Prší (i) z bezoblačného nebe!-) To je Amazonie se svým největším vodním cyklem na světě.
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 12:06 Reaguje na Karel ZvářalPočítat je potřeba, abyste si udělal představu o míře důležitosti jednotlivých jevů. Pokud se tomu bráníte, nikdy si to nedáte v hlavě do pořádku.
Pokud prší i z bezoblačného nebe, pak je jistě i tento déšť zahrnut do srážkového úhrnu a na vypočítané bilanci mezi malým a velkým vodním cyklem to nic nezmění.
Jakou senzaci vytáhnete příště?
Je pro vaši informaci, v celé Amazonii naprší v ročním průměru 2x více než odteče Amazonkou do oceánu. To znamená, že polovina srážek připadá na malý a polovina na velký vodní cyklus. To je Amazonie se svým největším vodním cyklem na světě.
Pochybuji, že by někde jinde na světě měl malý vodní cyklus větší váhu.
Odpovědět
Pokud prší i z bezoblačného nebe, pak je jistě i tento déšť zahrnut do srážkového úhrnu a na vypočítané bilanci mezi malým a velkým vodním cyklem to nic nezmění.
Jakou senzaci vytáhnete příště?
Je pro vaši informaci, v celé Amazonii naprší v ročním průměru 2x více než odteče Amazonkou do oceánu. To znamená, že polovina srážek připadá na malý a polovina na velký vodní cyklus. To je Amazonie se svým největším vodním cyklem na světě.
Pochybuji, že by někde jinde na světě měl malý vodní cyklus větší váhu.
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 16:18 Reaguje na Jakub GraňákJo a ještě si možná pletete vznik rosy a jinovatky s deštěm a sněžením kde voda kondenzuje v kilometrových výškách a teplota zemského povrchu nehraje až tak roli.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
20.7.2023 16:24 Reaguje na Jakub GraňákAno, to klasicke hydrologicke rceni ma mnoho do sebe ale to neznamena, ze "platne fyzikalni zakony" funguji hurvinkovskym zpusobem, ktery naznacujete. To jak ovlivnuji treba lesy celkovy odtok vody z krajiny je slozita vec - kterou navic je velmi obtizne zmerit. Nebo Vy mate nejakou metodu, jak to zjistit? Ja umim spocitat celkovy vypar vody za rok z takoveho Kaspickeho more, kde znam plochu te nadrze a celkovy pritok. Pro Machovo jezero to uz neumim a neverim nekomu, kdo tvrdi ze to umi. A co se odparu z lesnich ploch tyce, kam je to jeste slozitejsi. Jsou to pouha hausnumera co experti na tohle tema radi uvadeji, zamyslete se nekdy nad tim, jak slozite by bylo takovou vec zmerit....
Odpovědět
Jakub Graňák
20.7.2023 18:07 Reaguje na Miloš ZahradníkMěřte si co chcete, kde je les je chladněji a kde je chladněji častěji prší...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
20.7.2023 18:16 Reaguje na Jakub GraňákAno a taky kde je vice kyslicniku uhliciteho, tak tam je tepleji - ze ano. Krasne ilustrujete ekologisticky princip "vira je dulezitejsi, nez poznani"
Odpovědět
Jakub Graňák
20.7.2023 19:33 Reaguje na Miloš ZahradníkVyvraťte moji větu výše... krásně ilustrujete princip, že kde chybí argument nastupuje invektiva.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
20.7.2023 22:18 Reaguje na Jakub GraňákDokazte vetu, kterou jste uvedl
Vite, veda vetsinou funguje tak
ze jeji poznatky se sanzime nejakym zpusobem dokazat, odvodit z jinych jiz overenych tvrzeni atd. Ne tedy tak ze nekdo neco placne a ostatni jsou povinni to placani vyvratit. Ne vzdycky se totiz nejaky zbytecny a nahodny (ani nebudu psat nepravdivy nebot takove slovo by pro Vas evokovalo "tak dokazte jeho neproavdivost") vyrok da lehce vyvratit - kdyz napisete ze poloha Jupitera ma vliv na cetnost povodni nebo umrtnost pri covidu jak to mam ja vyvracet?
Odpovědět
Vite, veda vetsinou funguje tak
ze jeji poznatky se sanzime nejakym zpusobem dokazat, odvodit z jinych jiz overenych tvrzeni atd. Ne tedy tak ze nekdo neco placne a ostatni jsou povinni to placani vyvratit. Ne vzdycky se totiz nejaky zbytecny a nahodny (ani nebudu psat nepravdivy nebot takove slovo by pro Vas evokovalo "tak dokazte jeho neproavdivost") vyrok da lehce vyvratit - kdyz napisete ze poloha Jupitera ma vliv na cetnost povodni nebo umrtnost pri covidu jak to mam ja vyvracet?
Jakub Graňák
21.7.2023 14:56 Reaguje na Miloš ZahradníkPlácáte nesmysly, vraťte se k mému prvnímu příspěvku a přečtěte si ho aspoň 10 x, nejspíš pak zjistíte že vaše "argumentace" - ve skutečnosti uhnutí od tématu, je zcela irelevantní.
A pokud jde o poučování o vědě: to si laskavě ponechte pro někoho, kdo bude ochoten akceptovat vaše záměrné uhýbání od tématu a smyslu příspěvku.
Odpovědět
A pokud jde o poučování o vědě: to si laskavě ponechte pro někoho, kdo bude ochoten akceptovat vaše záměrné uhýbání od tématu a smyslu příspěvku.
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 08:48 Reaguje na Jakub GraňákAle ono to může klidně být i naopak. Kde je chladněji a více prší, tam les lépe prosperuje.
Nebo si snad myslíte, že na místě savany nebo pusty lze založit trvale prosperující les?
Odpovědět
Nebo si snad myslíte, že na místě savany nebo pusty lze založit trvale prosperující les?
Jakub Graňák
21.7.2023 14:33 Reaguje na Jiří SvobodaOvšemže to může být i opačně, ale když ten les vykácíte, tak tam určitě chladněji a vlhčeji nebude - že? To momentálně sledujeme v tuzemsku-tedy alespoň my, kteří jsme nezapomněli, že skutečný svět je tam venku, ne v excelové tabulce
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2023 14:59 Reaguje na Jakub GraňákPointa těchto diskusí je v tom, že podobní odborníci píší posudky na různá opatření či postupy, včetně výběru materiálů, množství "pijácké zeleně" a pod. Po známosti všechno, teplým a vlivným místečkem počínajíc.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 15:09 Reaguje na Jakub GraňákMožná si pouze pletete okamžitý a možný ustálený stav.
Když si postavíte přístřešek, tak v jeho stínu také bude chladněji než na slunci. Podobně blboučkými argumenty se můžeme zahrnovat do nekonečna.
Odpovědět
Když si postavíte přístřešek, tak v jeho stínu také bude chladněji než na slunci. Podobně blboučkými argumenty se můžeme zahrnovat do nekonečna.
Karel Zvářal
21.7.2023 15:17 Reaguje na Jiří SvobodaNo jo, asfalt má proti půdě tu výhodu, že nezasakuje vodu, a ta může rychle odtéct do řek,to už umíme nazpaměť. To je panečku argument jak Svoboda!-)
Odpovědět
JS
Karel Zvářal
24.7.2023 11:36 Reaguje na Jiří SvobodaNo jistě, jak jinak! Nevhod připomenuté básnění o asfaltu se mění v autorovo běsnění, že?-)
Dyť v tom pokračujete stále - viz níže: voda zadržená v krajině (mokřady, tůně) bude chybět někde jinde... Ano, třeba v moři, že?!-))
Odpovědět
Dyť v tom pokračujete stále - viz níže: voda zadržená v krajině (mokřady, tůně) bude chybět někde jinde... Ano, třeba v moři, že?!-))
JS
Jiří Svoboda
24.7.2023 12:31 Reaguje na Karel ZvářalBásnění o asfaltu mi sprostě podsouváte. Najděte ho tedy!
Jasně, koryta vyschlých řek jsou také krásné!
Odpovědět
Jasně, koryta vyschlých řek jsou také krásné!
Karel Zvářal
24.7.2023 12:41 Reaguje na Jiří SvobodaNepředpokládám, že máte tak chabou paměť, jen sprostě lžete/ zapíráte.
Určitě nepředpokládáte, že se budu hrabat v diskusích 2-3 roky starých, za to mi opravdu tyto žabomyší průjmy nestojí.
Odpovědět
Určitě nepředpokládáte, že se budu hrabat v diskusích 2-3 roky starých, za to mi opravdu tyto žabomyší průjmy nestojí.
JS
Jiří Svoboda
25.7.2023 10:55 Reaguje na Karel ZvářalNemohu si pamatovat, co jsem neřekl. Tak do toho!
Pokud nenajdete nebo se neomluvíte, jste prostě slaboduchý sprosťák.
Odpovědět
Pokud nenajdete nebo se neomluvíte, jste prostě slaboduchý sprosťák.
Karel Zvářal
20.7.2023 19:58 Reaguje na Miloš ZahradníkPřekvapujete mě, jste stejný *? jako J. Svoboda. Měřit-neměřit? K čemu měřit to, co funguje??? Je dokázáno, že po odlesnění následuje odvodnění ("meliorace"), případně zástavba, tj tepelný ostrov. Les je sice dle p. Svobody "piják", ale současně také funguje jako houba, tj dárce, včetně vychytávání vlhkosti z mlhy. Umíte báječně zamotat/zesložitět jednoduché věci, dávno prověřené tisíciletími lidského poznání.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
20.7.2023 22:37 Reaguje na Karel ZvářalTo nejsou jednoduche veci. Neni les jako les, smrkovy les na pohranicnim hrebeni Sumavy ma jiny vliv na srazkovou a odtokovou bilanci daneho uzemi nez akatovy les v Polabi
S tisiciletimi lidskeho poznani bych byl opatrny. Chtel jsem pouze upozornit na fakt ze vetsina tech tvrzeni typu "tenhle typ lesa ma ten a ten vliv na teplotni, srazkove a odtokove pomery je proste neoveritelna. Jak chcete merit efekt zalesneneho Boubina proti bezlesemu Boubinu/ Mate jen jeden Boubin (mozna dva kdyz treba Boubin nechame s pralesem a Bobik oholime... stoji to za to takovato akce kvuli pouhemu nereni? a Boubin uz nelze srovnavat s Roklanem kde jsou upplne jine srazkove pomery...)
To je duvod proc rad upozornuji na faklt napr, ze zmerit zda z daneho pole odtece vic/min vody kdyz je zalesnene, s kukurici nebo s travou
je v podstate nemozne. Nebo opravdu meji nekde takove financni moznosti
aby si takove tri pole pro potechu vedeckeho poznani postavili? Museli
by taky cekat skoro 100 let az ten les doroste nebo teda naopak pro pokusne ucely jednu stran toho Boubina ci Roklanu vyholit a dat tam velmi presna meridla odtoku - opravdu tohle nekdo dela. Ja vim, jsou "expertni odhady" zalozene na
|tisicilete zkusenosti" a ja se akorat snazim tohle skalopevne presvedceni trochu zviklat
Jak chcete zmerit efekt (viz nebo mene srazek nez drive) treba u vltavkych prehrad? Zvysuje nebo snizuje Orlik srazky nad hladinou jezera nebo tesne pobliz? I kdybyste mel mereni srazkomeru z let 195x a z dneska nebylo by to k nicemu, tty srazky fluktuuji v case tam moc ze byste z toho nejspis nic nezjistil. (Ja se o tohle dost zajimam a nikdy jsem nic presvedciveho v tomto smeru nevidel) Proto rad uvadim priklad Kaspickeho more kde mate unikatni situaci pomerne presne znalosti pritoku i srazek nad jezerem a tudiz
muzete spocitat treba ten prumerny rocni odpar na metru ctverecnim plochy toho jezera. Takovouhle skvelou prilezist nemate ani nahodou
u zadne vodni plochy tohoto statu, i kdybyste rekneme u Orliku mel pomerne presny udaj o odtoku (z elektrarny) nemate presny udaj o pritoku resp, ten udaj ma takovou nepresnost ze z toho naprosto nic
o efektu toho Orliku na mistni srazkove pomery proste nezjistite :)
Odpovědět
S tisiciletimi lidskeho poznani bych byl opatrny. Chtel jsem pouze upozornit na fakt ze vetsina tech tvrzeni typu "tenhle typ lesa ma ten a ten vliv na teplotni, srazkove a odtokove pomery je proste neoveritelna. Jak chcete merit efekt zalesneneho Boubina proti bezlesemu Boubinu/ Mate jen jeden Boubin (mozna dva kdyz treba Boubin nechame s pralesem a Bobik oholime... stoji to za to takovato akce kvuli pouhemu nereni? a Boubin uz nelze srovnavat s Roklanem kde jsou upplne jine srazkove pomery...)
To je duvod proc rad upozornuji na faklt napr, ze zmerit zda z daneho pole odtece vic/min vody kdyz je zalesnene, s kukurici nebo s travou
je v podstate nemozne. Nebo opravdu meji nekde takove financni moznosti
aby si takove tri pole pro potechu vedeckeho poznani postavili? Museli
by taky cekat skoro 100 let az ten les doroste nebo teda naopak pro pokusne ucely jednu stran toho Boubina ci Roklanu vyholit a dat tam velmi presna meridla odtoku - opravdu tohle nekdo dela. Ja vim, jsou "expertni odhady" zalozene na
|tisicilete zkusenosti" a ja se akorat snazim tohle skalopevne presvedceni trochu zviklat
Jak chcete zmerit efekt (viz nebo mene srazek nez drive) treba u vltavkych prehrad? Zvysuje nebo snizuje Orlik srazky nad hladinou jezera nebo tesne pobliz? I kdybyste mel mereni srazkomeru z let 195x a z dneska nebylo by to k nicemu, tty srazky fluktuuji v case tam moc ze byste z toho nejspis nic nezjistil. (Ja se o tohle dost zajimam a nikdy jsem nic presvedciveho v tomto smeru nevidel) Proto rad uvadim priklad Kaspickeho more kde mate unikatni situaci pomerne presne znalosti pritoku i srazek nad jezerem a tudiz
muzete spocitat treba ten prumerny rocni odpar na metru ctverecnim plochy toho jezera. Takovouhle skvelou prilezist nemate ani nahodou
u zadne vodni plochy tohoto statu, i kdybyste rekneme u Orliku mel pomerne presny udaj o odtoku (z elektrarny) nemate presny udaj o pritoku resp, ten udaj ma takovou nepresnost ze z toho naprosto nic
o efektu toho Orliku na mistni srazkove pomery proste nezjistite :)
Karel Zvářal
20.7.2023 23:09 Reaguje na Miloš ZahradníkMěl jsem na müsli něco jiného. Víte, mě ta Vaše matematická posedlost PŘESNOSTÍ přijde v tomto případě směšná (ale např u výpočtu dráhy nebeských těles nikoliv). Dle p. Svobody by z "pijáckého" lesa neměly vytékat žádné potoky a řeky. Sám víte, že většina z nich pramení v horských oblastech, a že vysychají jen zcela výjimečně, čehož jsme svědky u "klimatické změny". Ta je způsobena mj antropocénem, a jak jsem pochopil, nepovažujete leteckou dopravu za bezvýznamný vliv (motýlích křídel) na nadoblačná proudění a chod (srážkové) oblačnosti.
To je pro mě mnohem zajímavější téma, kde vyčíslit PŘESNĚ vliv tohoto rušivého faktoru asi nedokáže nikdo - a ani o to nebude zájem... To, že dlouho neprší a potom se dovalí záplavová průtrž, jen ukazuje, že něco je s pranostikami v nepořádku. A tak, jak jsme do*urvili půdu, sladké i mořské vody, vzduch freony, podobně to bude i s dosud tabuizovaným prostorem. Tady budu rád, když napnete všechny síly, pohledáte v literatuře, neb tryskové proudění známe ani ne sto let, u vortexu je to o něco déle. A pokud mi někdo tvrdí, že to je nulový vliv, tak se s ním nemám o čem. To prostě nemůže být pravda při těch gigantických spalinách a turbulencích, které rozbíjí "přírodní pohon" megastrojů. Prostě "statická poloha proudění" je pro mě milionkrát zajímavější téma, než přesně spočítat odpar z různých druhů lesa.
Odpovědět
To je pro mě mnohem zajímavější téma, kde vyčíslit PŘESNĚ vliv tohoto rušivého faktoru asi nedokáže nikdo - a ani o to nebude zájem... To, že dlouho neprší a potom se dovalí záplavová průtrž, jen ukazuje, že něco je s pranostikami v nepořádku. A tak, jak jsme do*urvili půdu, sladké i mořské vody, vzduch freony, podobně to bude i s dosud tabuizovaným prostorem. Tady budu rád, když napnete všechny síly, pohledáte v literatuře, neb tryskové proudění známe ani ne sto let, u vortexu je to o něco déle. A pokud mi někdo tvrdí, že to je nulový vliv, tak se s ním nemám o čem. To prostě nemůže být pravda při těch gigantických spalinách a turbulencích, které rozbíjí "přírodní pohon" megastrojů. Prostě "statická poloha proudění" je pro mě milionkrát zajímavější téma, než přesně spočítat odpar z různých druhů lesa.
MZ
Miloš Zahradník
20.7.2023 23:35 Reaguje na Karel ZvářalTo ja v tomhle mam prizemnejsi cile. Nic proti zajimavostem deni v atmosfere a zlepsovani mereni meteo velicin i numerickeho modelovani pocasi. Tam doslo k velikemu pokroku a jeste dojde ale je treba brat v potaz ze kvalita a delka prepovedi zavisi na logaritmu mnozstvi informace a vypocetni sily. To je jen jeden aspekt toho, ze rozumne klimaticke modely budou nejdrive v roce 2100?
Me ale ta otazka "jak se lisi efekt vysokeho smrkoveho lesa versus mlazi nebo kukurice versus psenice na poli z hlediska jejich vlivu na teplotni srazkove a odtokove pomery daneho uzemi prijde zajimava a mam pocit, ze ten fakt ze tyhle efekty jsou nesnadno meritelne (jasne, ze eroze na kukuricnem poli versus
tgravni porost bude vetsi to ja nezpochybnuji :) byva zanedbavam a spatne chapan. Zcela konkretne , co ja se za 50 let nacetl ruznych moudrosti jaky vliv na srazky, snih a odtok ma napriklad klec na horach proti trave - a proc je tu klec nutno chranit nebo naopak vyrezavat :) a byly to sama hausnumera. (Pomijim to, ze tech ploch je tak malo ze na tom stejne nezalezi)
Na druhe strane zeptat se treba
"kolik litru vody tenhle strom
vypari za den pri ruznem pocasi
a v ruzne rocni dobe" to je prece korektni otazka a bylo by zajimave vedet, zda treba neexistuji nejake duvtipne metody jak to zmerit.
Jak to chcete zmerit ale? :)
Muzete dat meridla a stromy do skleniku (a jejich koreny do kbeliku atd.) a pak ta mereni "odborne" extrapolovat do realne venkovni situace
Odpovědět
Me ale ta otazka "jak se lisi efekt vysokeho smrkoveho lesa versus mlazi nebo kukurice versus psenice na poli z hlediska jejich vlivu na teplotni srazkove a odtokove pomery daneho uzemi prijde zajimava a mam pocit, ze ten fakt ze tyhle efekty jsou nesnadno meritelne (jasne, ze eroze na kukuricnem poli versus
tgravni porost bude vetsi to ja nezpochybnuji :) byva zanedbavam a spatne chapan. Zcela konkretne , co ja se za 50 let nacetl ruznych moudrosti jaky vliv na srazky, snih a odtok ma napriklad klec na horach proti trave - a proc je tu klec nutno chranit nebo naopak vyrezavat :) a byly to sama hausnumera. (Pomijim to, ze tech ploch je tak malo ze na tom stejne nezalezi)
Na druhe strane zeptat se treba
"kolik litru vody tenhle strom
vypari za den pri ruznem pocasi
a v ruzne rocni dobe" to je prece korektni otazka a bylo by zajimave vedet, zda treba neexistuji nejake duvtipne metody jak to zmerit.
Jak to chcete zmerit ale? :)
Muzete dat meridla a stromy do skleniku (a jejich koreny do kbeliku atd.) a pak ta mereni "odborne" extrapolovat do realne venkovni situace
Karel Zvářal
20.7.2023 23:46 Reaguje na Miloš ZahradníkMěří to např v Beskydech, les žije, voda teče. To v otevřené krajině je to o něčem jiném, obce pod svahem s megalánem kuku by mohly vyprávět.
Takže nic, myslel jsem si to. To je tak vysoko, že se nás to netýká...
Odpovědět
Takže nic, myslel jsem si to. To je tak vysoko, že se nás to netýká...
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 00:07 Reaguje na Karel ZvářalTyka se na s to velmi
ale je i velmi mnoho dalsich veci ktere se nas tykaji ale na jejich poznani a ovladnuti asi nemama v soucasnosti schopnosti. Z hovoru s meteorology jsem nebyl dojmu ze neni moc jasna ani tak zakladni vec jako radiacni bilance ruznych typu oblaku. Meteorologicke modely jsou uz asi docela dobre na predpovidani pohybu sucheho vzduchu ale kdyz se maji presneji popsat procesy souvisejici s fazovymi prechody vody v atmosfere je to prilis slozity a nedostatecne asi pochopeny jeste dej
Plus tech mereni z volne atmosfery je navzdory huste siti letadel atd. stale jeste mene, nez by bylo treba
A to je dynamika volne atmosfery a vlhkopsti vni porad asi jeste lepe numericky postizitelna nez treba to deni na rozhrani vegetace/lesa/ pole (ale asi i oceanu) a volneho ovzdusi
Odpovědět
ale je i velmi mnoho dalsich veci ktere se nas tykaji ale na jejich poznani a ovladnuti asi nemama v soucasnosti schopnosti. Z hovoru s meteorology jsem nebyl dojmu ze neni moc jasna ani tak zakladni vec jako radiacni bilance ruznych typu oblaku. Meteorologicke modely jsou uz asi docela dobre na predpovidani pohybu sucheho vzduchu ale kdyz se maji presneji popsat procesy souvisejici s fazovymi prechody vody v atmosfere je to prilis slozity a nedostatecne asi pochopeny jeste dej
Plus tech mereni z volne atmosfery je navzdory huste siti letadel atd. stale jeste mene, nez by bylo treba
A to je dynamika volne atmosfery a vlhkopsti vni porad asi jeste lepe numericky postizitelna nez treba to deni na rozhrani vegetace/lesa/ pole (ale asi i oceanu) a volneho ovzdusi
Karel Zvářal
21.7.2023 00:13 Reaguje na Miloš ZahradníkPane Zahradníku, dovedete spočítat, kolik krvinek mi/Vám proteče hlavou za jednu minutu?-) Pokládáte otázky/náměty, které jsou naprosto mimo realitu. To nedokáže ani ten nejvýkonnější počítač, a i kdyby, bude to na dvě věci. Pes je totiž zakopán úplně jinde...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 09:22 Reaguje na Karel ZvářalJa si myslim, ze otazka napr. "kolik vody odpari tenhle strom za urcite meteo situace" je korektni
Ze je to otazka nesnadno zodpoveditelna je druha vec. (Pribuzne otazky - zda zalesneni tohoto pohori zvetsi nebo zmensi odtok z uzemi jsou bud snadneji nebo naopak jeste obtizneji odpovediteje, To muze stat za diskusi ale ne za nejake rychle a autoritativni soudy.) Neni ale mimo realitu. Mimo realitu je ale rozhodne ta pysna a hloupa snaha tvarit se jako reditel zemekoule a planovac vyvoje klimatu.
Odpovědět
Ze je to otazka nesnadno zodpoveditelna je druha vec. (Pribuzne otazky - zda zalesneni tohoto pohori zvetsi nebo zmensi odtok z uzemi jsou bud snadneji nebo naopak jeste obtizneji odpovediteje, To muze stat za diskusi ale ne za nejake rychle a autoritativni soudy.) Neni ale mimo realitu. Mimo realitu je ale rozhodne ta pysna a hloupa snaha tvarit se jako reditel zemekoule a planovac vyvoje klimatu.
Karel Zvářal
21.7.2023 10:16 Reaguje na Miloš ZahradníkStrom, když je sucho, uzavře průduchy, příp listy předčasně opadají. Na tom konstatování není nic pyšného, prostě příroda zná epizody sucha. Jen jsem varoval před myšlenkou vypořádat se s "pijáky" ve stylu Terazkyho: Popíliť, všetko políliť! Lesy jsou bezplatnou klimatizací krajiny, nikoliv falešná adorace zelených střech.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 10:42 Reaguje na Karel ZvářalS timhle ja samozrejme souhlasim, ja se jen ohradil proti primocarym tvrzenim nekterych diskuteru ze zalesneni Sumavy znamena nejake "lepsi" prutoky v Praze apod.
Mimochodem, dalsi takova zbytecna otazka je
"prsi vic nad oceanem nebo na pevninou?" To je prece taky povolena otazka odpoved jasem z meteorologu nikdy nevypacil (neni jednoducha a samozrejme
zavisi na zemepisu a rocni dobe Zamenim li slovo more za slovo les
je z toho otazka zda pred praotcem Cechem byl lokalni cesky klimat kvuli tem lesum jiny nebo ne ani to neni jednoducha otazka. Ja myslim ze meteorologove by neodpovedeli ani na velejednoduse formulovanou otazku
jak se lisi prumerena rocni teplota v predpisove meteo budce na velkem lesnim palouku od stejne veliciny merene v hloubi lesa :)
Odpovědět
Mimochodem, dalsi takova zbytecna otazka je
"prsi vic nad oceanem nebo na pevninou?" To je prece taky povolena otazka odpoved jasem z meteorologu nikdy nevypacil (neni jednoducha a samozrejme
zavisi na zemepisu a rocni dobe Zamenim li slovo more za slovo les
je z toho otazka zda pred praotcem Cechem byl lokalni cesky klimat kvuli tem lesum jiny nebo ne ani to neni jednoducha otazka. Ja myslim ze meteorologove by neodpovedeli ani na velejednoduse formulovanou otazku
jak se lisi prumerena rocni teplota v predpisove meteo budce na velkem lesnim palouku od stejne veliciny merene v hloubi lesa :)
Karel Zvářal
21.7.2023 11:04 Reaguje na Miloš ZahradníkČlověk dnes drancuje přírodu průmyslovým stylem. A to nejen na povrchu (deforestace, odvodnění, zkulturnění= polo/dezertifikace, urbanizace...), pod povrchem (těžba surovin), mořské potravní i nerostné zdroje, ale v posledních dekádách i atmosferické hybné síly tvorby klimatu.
Les v létě způsobí menší průtoky, zato po silných deštích zabrání velkým povodním (spolu s přehradami-). A výkyvy počasí přináší s sebou i změny teplot, které se mohou velmi lišit dle místa měření. A jelikož se mění i směry proudění, na tomtéž místě budka vykazuje výrazné ochylky od dlouhodobého průměru. Prostě tvorba mikro/klimatu je složitý, provázaný systém, kde záleží na každé "maličkosti", často stěží usledovatelné. Ale že člověk má na změnách klimatu velkou "zásluhu", o tom snad nebude sporu. Prostě "vedlejší účinky" exploatace planety jsou již dobře patrné.
Odpovědět
Les v létě způsobí menší průtoky, zato po silných deštích zabrání velkým povodním (spolu s přehradami-). A výkyvy počasí přináší s sebou i změny teplot, které se mohou velmi lišit dle místa měření. A jelikož se mění i směry proudění, na tomtéž místě budka vykazuje výrazné ochylky od dlouhodobého průměru. Prostě tvorba mikro/klimatu je složitý, provázaný systém, kde záleží na každé "maličkosti", často stěží usledovatelné. Ale že člověk má na změnách klimatu velkou "zásluhu", o tom snad nebude sporu. Prostě "vedlejší účinky" exploatace planety jsou již dobře patrné.
PE
Petr Eliáš
21.7.2023 12:38 Reaguje na Miloš ZahradníkZajímalo by mě koho jste se ptal. ;) Většina povrchu Země je pokryta oceány (asi 70%), většina vody na Zemi je v oceánech (asi 97%) - není tedy těžké odhadnout, že většina deště spadne nad oceánem - což potvrdila např. mise Aqua - zhruba v poměru 80% nad oceány a 20% nad pevninou. ;)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 18:37 Reaguje na Petr EliášNeptal jsem se, zda je vic vody v oceanech nez na sousi, ptal jsem se zda vic prsi nad oceany nebo nad sousi. Domnival jsem se, ze takovyto strucny a nepresne formulovany dotaz je jiz srozumitelny podobne jako dotaz "Prsi v prumeru vic nad Prahou nez nad Pardubicemi?" a nevyzaduje dalsi upresneni. Mimochodem, kdyby takovy Aladin kazdodenne udaval kolik srazek celkem spadlo nad CR (a operace scitani neboli integrace "integrace" treba i velmi mnoha cisel pocitacum na rozdil od nekterych hadavych jedincu necini obtize) a kolik ma spadnout zitra - byla by to zajimava kontrola kvality tech predpovedi. (Doufan, ze Aladinove si ji delaji aspon interne :) Nevim co byla mise Aqua ale podeziram, ze srazkomeru nad oceanem moc neni a prislusne informace by vyplynuly spis z vhodnych numerickych modelu - a na to jsem se tech m. ptal. Neodpovedeli :)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
23.7.2023 09:00 Reaguje na Miloš ZahradníkNevíte evidentně nic. Jistě jste se nikoho neptal a jen žvaníte. :-)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.7.2023 13:34 Reaguje na Petr EliášNa tom, co jsem napsal v predchozim prispevku nemam co menit - krome par preklepu - a hadat se s Eliasem je ztrata casu
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 19:54 Reaguje na Karel ZvářalJa tedy jeste upresnim muj dotaz. Neptal jsem se jak prezit - pro cloveka ci strom - obdobi hladu a zizne, ptam se zda se zavadi nejaka velicina typu -podobne jako "prumerna spotreba psenice na osobu za rok" - kolik spotrebuje 1 ha pralesa v prumeru vody
kyslicniku uhliciteho atd. Proste by mne zajimala podobna cisla
jako pro lidi take pro stromy. A je to taky tak ze se stromy nekdy zbytecne "preziraji" vodou atd. nebo je ta jejich spotreba zavisla vicemene jen na stupni rozvoje vegetace a eteorologickych podminkach? Nejake takoveto otazky si prece musime polozit misto vagnich tvrzeni typu "lesy zvlhcuji krajinu (vic nez travnik nebo treba kukurice)" "snizuji odtok vody z te krajiny" apod. No a bavime li se treba o prumerne vlhkosti
minime tim prumer absolutni nebo relativni vlhkosti? To jsou hodne odlisne udaje - kdyz to porovname napr. uvnitr a vne auta :) A jsm zpet u meho dotazu. Ja nezpochybnuji ze uvnitr lesa je prumerna relativni vlhkost asi vyssi nez mimo les. Zajima mne napriklad jak se lisi prumerna teplota
(merena v obou pripadech
v bile budce :) uvnitr lesa a mimo les Jak chcete bez takovychto udaju nejak smysluplne hodnotit treba rust globalnich teplot, ruzne ty teplotni "rekordy" apod.
Odpovědět
kyslicniku uhliciteho atd. Proste by mne zajimala podobna cisla
jako pro lidi take pro stromy. A je to taky tak ze se stromy nekdy zbytecne "preziraji" vodou atd. nebo je ta jejich spotreba zavisla vicemene jen na stupni rozvoje vegetace a eteorologickych podminkach? Nejake takoveto otazky si prece musime polozit misto vagnich tvrzeni typu "lesy zvlhcuji krajinu (vic nez travnik nebo treba kukurice)" "snizuji odtok vody z te krajiny" apod. No a bavime li se treba o prumerne vlhkosti
minime tim prumer absolutni nebo relativni vlhkosti? To jsou hodne odlisne udaje - kdyz to porovname napr. uvnitr a vne auta :) A jsm zpet u meho dotazu. Ja nezpochybnuji ze uvnitr lesa je prumerna relativni vlhkost asi vyssi nez mimo les. Zajima mne napriklad jak se lisi prumerna teplota
(merena v obou pripadech
v bile budce :) uvnitr lesa a mimo les Jak chcete bez takovychto udaju nejak smysluplne hodnotit treba rust globalnich teplot, ruzne ty teplotni "rekordy" apod.
Karel Zvářal
21.7.2023 20:40 Reaguje na Miloš ZahradníkNevím, nikdy jsem tímto směrem neuvažoval. Jako ornito-ekolog se dívám na les skrze kvalitu prostředí, tj biodiverzitu. Tam vychází nejlépe les smíšený s převahou dubu, habru a buku, modřínem a borem. A to, co sledujete, je pro mě asi takový "problém", jako vybrat nejlepší chleba, když (skoro) všechny jsou z pšenice:-) Prostě každý les je lepší, než půl roku holá zem a potom kuku. U nás je lesnictví na vysoké úrovni, líbí se mi i systém pěstování lesa se všemi stadii, neb každé má jinou diverzitu a zajisté i mikroklima. Tuto problematiku nechávám na odbornících, byť se někdy vyjádřím kriticky. A jsem zvědav na změny v přístupu k agrolesnictví, někteří v tom vidí dílo ďáblovo, já naopak polní zeleň velebím, neb dokáže významně omezit větrnou i vodní erozi, vysoušení půdy, a potažmo má pozitivní dopad i na výši úrody. Samostanou kapitolou je přínos stromořadí a mezí pro živočichy agrární krajiny (lesostepi). A pohlížet na stromy jako "pijáky říčních vod" může jen ryzí technokrat, který nemá šajn, proti čemu vlastně bojuje. Takže specifikaci podmínek optimálního lesa ode mě nečekejte, každý les má své místo v ekosystému, tak jako každý zpěvák má své fanoušky. Smrk je háklivý na sucho, ale pilaři ho milují. Vše je to o potřebách společnosti, ekonomice a ekologii. A domluvit se na "jednotném stanovisku" se všemi aktéry, včetně aktivistů, je těžké, ne-li nemožné.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 23:23 Reaguje na Karel ZvářalJa proti lesu nic nemam, vadi mi akorat na vrcholech hor a jinych, drive vyhledovych mistech :)
Prijde mi, ze lesu u nas je dnes tolik (rostou tedy casto i na nominalne nelesni pude, vcetne nekterych zahrad :) jako tomu naposled bylo za Premysla Otakara II. (A mozna potom taky jeste kratce po 30. lete valce.) A urcite maji lesy priznivy vliv napr. na mensi splachovani pudy. Zpravy starych pismaku z prelomu 18 a 19 stoleti o rekach plnych bahna po velke bource dnes uz zneji malo verohodne protoze tehdejsi policka - zvlast ta na strmych svazich -jsou uz dnes davno zalesnena nebo aspon zatravnena. Jak ale ukazuji stare pohlednice - ceska krajina byla s mene lesy pred 100 a vice lety mnohem zajimavejsi a hezci :)
Odpovědět
Prijde mi, ze lesu u nas je dnes tolik (rostou tedy casto i na nominalne nelesni pude, vcetne nekterych zahrad :) jako tomu naposled bylo za Premysla Otakara II. (A mozna potom taky jeste kratce po 30. lete valce.) A urcite maji lesy priznivy vliv napr. na mensi splachovani pudy. Zpravy starych pismaku z prelomu 18 a 19 stoleti o rekach plnych bahna po velke bource dnes uz zneji malo verohodne protoze tehdejsi policka - zvlast ta na strmych svazich -jsou uz dnes davno zalesnena nebo aspon zatravnena. Jak ale ukazuji stare pohlednice - ceska krajina byla s mene lesy pred 100 a vice lety mnohem zajimavejsi a hezci :)
Karel Zvářal
22.7.2023 06:39 Reaguje na Miloš ZahradníkAno, byla úplně jiná, sice méně lesa, ale také méně tepelných polí, těžko představitelné množství vysokokmenných sadů s megafaunou, spoustou dudků, mandelíků, sýčků, na loukách zajíců, syslů a koroptví. Zbytky takové krajiny dožívají zejména v okolních lesích, co bylo na volném prostranství, zmizelo beze stopy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 08:57 Reaguje na Karel ZvářalA proč nám ty lesy v průběhu pěti suchých let poschly? Vždyť si přece mohly vyčesávat mlhu!
Není to náhodou tím, že si vypily všechnu zemní vodu, která v té době nebyla dostatečně doplňována?
Nepotřebujete se ohánět tisíciletým poznáním. Stačí zkušenost za posledních 10 let a trošku začít přemýšlet.
Odpovědět
Není to náhodou tím, že si vypily všechnu zemní vodu, která v té době nebyla dostatečně doplňována?
Nepotřebujete se ohánět tisíciletým poznáním. Stačí zkušenost za posledních 10 let a trošku začít přemýšlet.
Karel Zvářal
21.7.2023 09:31 Reaguje na Jiří SvobodaA nevšiml jste si náhodou, že pro mě antropocén není jen kysličník, ale i další, nekomentované/tabuizované věci? Vozíme štěpku z A. do elektráren, ale zachrání nás zelené střechy:-)) Neumíme vysvětlit statickou polohu PROUDĚNÍ, ale tutti víme, že letadla co minutu na to určitě nemají vliv. Tak jako pro Santu nemá člověk nic společného se změnou klimatu...
Stačí omílat naučené a ono se to časem poddá:-))
Odpovědět
Stačí omílat naučené a ono se to časem poddá:-))
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 12:13 Reaguje na Karel ZvářalJistě to není jen ten kysličník a vše, co říkáte se na tom podílí. Pokud si ale nejste schopen vypočítat/odhadnout váhy jednotlivých příspěvků, je taková diskuse pouhou dojmologií.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2023 12:24 Reaguje na Jiří SvobodaJá to nemusím počítat, já to vidím. Zatímco pro vás je MVC jen déšť, pro mě také přehlížená rosa či mlha. Ve vysoké trávě se rosy zachytí (a zasákne!-) víc, než na zhoblovaném angličáku - stačí se po ránu projít a porovnat. Vysoké stromy zachytí větší námrazu (která brzy roztaje a zasákne), než holá půda. Takže kdo je tu "matematický" dojmolog a kdo zkušený praktik, je snad jasné:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 13:04 Reaguje na Karel ZvářalTak mi tedy sdělte, když všechno víte, kolik vody se takto ročně získá? A kolik z této vody se během dne obratem nevypaří a opravdu se zasákne do nějaké smysluplné hloubky.
Už se těším na vaše vytáčky.
Odpovědět
Už se těším na vaše vytáčky.
Karel Zvářal
21.7.2023 13:29 Reaguje na Jiří SvobodaKolik se získá? Tolik, aby strom či tráva přežili. Jak jistě víte, kořeny stromů jdou nejen do hloubky, ale mají i povrchové (listnáče, modřín aj.). A lesy schly proto, že to nebyly lesy, ale umělé sm plantáže. Na mnoha místech (700+, ve směsích) budou dále bez problémů, zbytek je opět v rukou člověka. A i ta voda, co se odpaří, není ztracená, ale pomáhá přežít i samotným zachytávačům, neb bez ní by bylo o pár stupňů víc. A vytáčka od asfaltéra Svobody znamená, že jsem ťal do živého:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 15:22 Reaguje na Karel ZvářalMně na těchto jedincích fascinuje jedna věc: Vyzvou vás k tomu, aby jste jste kvantifikoval něco, co kvantifikovat nejde a nedokážou to ani oni sami a pak vám to obíjejí o hlavu. Praktické odpozorované řešení odbyjí tím, že to nikdo nespočítal, tak to nemůže fungovat.
Kam se podělo klasické pozorování a vyvozování závěrů z pozorovaného? Vždyť na tom celá věda stojí, to je její základ, hned vedle stojí metoda pokus-omyl, pokud by muselo být všechno spočítáno, než to někdo skusí udělat, tak člověk ještě ani neslezl ze stromu.
Přičítám to technokratické pýše a fachidiocii
Odpovědět
Kam se podělo klasické pozorování a vyvozování závěrů z pozorovaného? Vždyť na tom celá věda stojí, to je její základ, hned vedle stojí metoda pokus-omyl, pokud by muselo být všechno spočítáno, než to někdo skusí udělat, tak člověk ještě ani neslezl ze stromu.
Přičítám to technokratické pýše a fachidiocii
Karel Zvářal
21.7.2023 15:33 Reaguje na Jakub GraňákUž dávno žiji s vědomím, že nic není dokonalé. Aspoň se v takových diskusích dozvím, v jakém státě žije:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 15:34 Reaguje na Jakub GraňákJenomže když nedokážete udělat alespoň kvantitativní odhady a fungujete způsobem pokus-omyl, pak fungování věcí nikdy nepochopíte a budete se pouze zesměšňovat vypouštěním hloupých povrchních názorů.
Vypočítal jsem podíl malého vodního cyklu v Amazonii. K tomu jste se s panem Zvářalem ani slovem nevyjádřili. Zajímavé.
Odpovědět
Vypočítal jsem podíl malého vodního cyklu v Amazonii. K tomu jste se s panem Zvářalem ani slovem nevyjádřili. Zajímavé.
Jakub Graňák
21.7.2023 15:58 Reaguje na Jiří SvobodaNepotřebuju dělat kvantitativní odhady z jednoho prostého důvodu: Kvantitativně naprší v této zemi stále stejně vody - co z toho můžu vyvodit? Lejno! Nic! Nula! - proč? Protože dle tohoto zjištění vlastně žádné stále častější, delší a intenzivnější periody sucha nejsou.
Podstatná je však ta "kvalita" - dostupnost vody pro zeleň, živočichy... po dekádách chození v terénu a pozorování četností a druhového spektra můžu vyvozovat "kvalitativní" závěry, které vám kvantifikátorovi uniknou
Odpovědět
Podstatná je však ta "kvalita" - dostupnost vody pro zeleň, živočichy... po dekádách chození v terénu a pozorování četností a druhového spektra můžu vyvozovat "kvalitativní" závěry, které vám kvantifikátorovi uniknou
Karel Zvářal
21.7.2023 16:07 Reaguje na Jakub GraňákUž někokrát mě napadlo, zda ty dlouhé periody sucha s rozpálenou zemí nejsou tím hlavním důvodem úbytku hmyzu. Neb i on hyne žízní, potažmo na vysoké teploty. Kdysi pršelo pravidelně, cca po třech dnech. Dnes třeba měsíc vůbec nekápne a pak přijde tolik, že to valí po povrchu (přehrada!-), do země se dostane minimum.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 17:42 Reaguje na Karel ZvářalHlavně v lučních společenstvích určitě, po seči obzvlášť poněvadž pak odpadá další zdroj v podobě krmě.
Přehrada na můj vkus příliš koncentruje, radši bych viděl víc menších nádrží rozprostřených na větší ploše - živočichů a rostlin schopných profitovat z takto "deponované" vody je více.
Odpovědět
Přehrada na můj vkus příliš koncentruje, radši bych viděl víc menších nádrží rozprostřených na větší ploše - živočichů a rostlin schopných profitovat z takto "deponované" vody je více.
Karel Zvářal
21.7.2023 18:10 Reaguje na Jakub GraňákNetuším, do jaké hloubky je prozkoumána ontogeneze hmyzu (všech druhů), ale např u některých plazů záleží na pár stupních a vylíhne se převaha jednoho pohlaví (v teple více M). A jestli se tak děje několik let po sobě u krátkověkého hmyzu, je to nápodoba umělé eliminace komára neplodnými (ozářenými?) samečky... nevím, jen spekuluji. A pokud se např ochladí/mrzne v květnu, odepíší se kromě květů i vylíhlé housenečky většiny hmyzu/motýlů a můr/. Ve věci více malých vodních ploch jsem skeptický, byť by to bylo pro přírodu lepší, než jedna obří nádrž. Ale ani ta mi v zásadě nevadí, je-li využívána účelně.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 19:03 Reaguje na Karel ZvářalOntogeneze bude do takové hloubky prozkoumána jen u několika málo druhů např. octomilek. O hmyzu, kromě morfologie a (do značné míry i když ne úplně) fyziologie nevíme takřka nic - samozřejmě bavíme-li se o všech druzích.
Že by pohlaví bylo jak u krokodýlů dáno vlivem teploty nevím, ale není to vyloučeno (v tom množství druhů je možné všecko). Z vlastní zkušenosti s chovem brouků můžu říct, že teplota v rozmezí +- pár stupňů na obě strany asi nehraje roli (při pokojové teplotě se líhnou samci i samice cca v poměru 1:1), ale experimentovat s teplotou mně nikdy nenapadlo. V terénu (kdyby to chtěl někdo zkoumat) se do toho motá příliš mnoho jiných vlivů. Ale je to dobrý nápad na grant:-).
S mrazem to nebude tak horké:-), hemolymfa má docela zajímavé vlastnosti co se týče odolnosti vůči mrazu, tuším kolem -15 stupňů je ještě tekutá a jedinec je jenom v letargii aniž by byl po odeznění mrazíku nějak postižený. Do letargie mimochodem upadá řada druhů i v průběhu léta vlivem vysokých teplot, třeba někteří střevlíci
Odpovědět
Že by pohlaví bylo jak u krokodýlů dáno vlivem teploty nevím, ale není to vyloučeno (v tom množství druhů je možné všecko). Z vlastní zkušenosti s chovem brouků můžu říct, že teplota v rozmezí +- pár stupňů na obě strany asi nehraje roli (při pokojové teplotě se líhnou samci i samice cca v poměru 1:1), ale experimentovat s teplotou mně nikdy nenapadlo. V terénu (kdyby to chtěl někdo zkoumat) se do toho motá příliš mnoho jiných vlivů. Ale je to dobrý nápad na grant:-).
S mrazem to nebude tak horké:-), hemolymfa má docela zajímavé vlastnosti co se týče odolnosti vůči mrazu, tuším kolem -15 stupňů je ještě tekutá a jedinec je jenom v letargii aniž by byl po odeznění mrazíku nějak postižený. Do letargie mimochodem upadá řada druhů i v průběhu léta vlivem vysokých teplot, třeba někteří střevlíci
JS
Jiří Svoboda
24.7.2023 12:49 Reaguje na Jakub GraňákLejno, nic, nula máte v hlavě. Když prší pořád stejně a teplota v průměru stoupne o 2 °C, pak se srážky rychleji odpařují a je více sucho. Netřeba cokoliv počítat, jen trochu myslet.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.7.2023 15:20 Reaguje na Jiří SvobodaNabouchejte si ty urážky do trenek a vyrukujte s řešením... pokud tak neučiníte máte lejno v hlavě sám, pojebaných čecháčků, kteří dovedou jenom blbě pindat, ale sami ničím nepřispějou jsou v téhle zemi plná města.
Micmochodem tupče - srážky se přesunuly do zimních měsíců - spočítejte mi zimní odpar a evapotranspiraci... nemůžu se dočkat
Odpovědět
Micmochodem tupče - srážky se přesunuly do zimních měsíců - spočítejte mi zimní odpar a evapotranspiraci... nemůžu se dočkat
Karel Zvářal
21.7.2023 16:36 Reaguje na Jiří SvobodaProč bych se měl vyjadřovat k něčemu, kde neznám vstupní hodnoty, místa a čas měření, a celkově to nepovažuji za nutné? Prostě tam vydatně prší, a to nejen z vody od moře, ale i vlastního pralesa. To jasně popisuje A. Nobre.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2023 18:20 Reaguje na Jakub GraňákTakovahle snuska slov beze smyslu, to je fachidiocie ale bez toho fach- :)
Odpovědět
Jakub Graňák
23.7.2023 09:09 Reaguje na Miloš ZahradníkOd vás to fakt sedí, běžte radši počítat
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 15:25 Reaguje na Karel ZvářalTakže vy si myslíte, že až stoupne teplota o další 2 °C při zachování srážkových úhrnů nebo srážkové úhrny klesnou při zachování teploty o 20 %, tak smíšený les neproschne?
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2023 15:30 Reaguje na Jiří SvobodaAkátový stopro ne, na dub bych si také vsadil, ani habr či buk nebudou marné. To v nižších plohách. Smrk bude mít jakousi naději ve směsích a v horách s dostatkem srážek.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 15:45 Reaguje na Karel ZvářalJasně, stačí se tedy podívat na skladbu lesů v místech, kde je podnebí odpovídající očekávanému podnebí za 50 let a takovou skladbu vysázet.
Jenže problém může být i v té rychlé dynamice klimatické změny. Pokud spodní voda rychle ubývá, kořeny do hloubky nestačí dosti rychle růst.
Ale toto se bavíme o teplotě a srážkách. Pokud nebudou dostatečně příznivé, sám les si k přežití nepomůže. Nebo chcete na základě svých dřívějších úvah tvrdit, že ano?
Odpovědět
Jenže problém může být i v té rychlé dynamice klimatické změny. Pokud spodní voda rychle ubývá, kořeny do hloubky nestačí dosti rychle růst.
Ale toto se bavíme o teplotě a srážkách. Pokud nebudou dostatečně příznivé, sám les si k přežití nepomůže. Nebo chcete na základě svých dřívějších úvah tvrdit, že ano?
Karel Zvářal
21.7.2023 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaJen zopakuji, co trolla dráždí jak hadr. Je les a les. Dřívější norma hustoty na hektar je na diskusi, osobně bych porosty poněkud rozvolnil, ať o příděl srážek není takový boj. Prostě raději méně (o 10-15%), ale bez souší a zbytečných dalších (těžebních, probírkových) zásahů. A menší mýtiny, aby se les tolik neprohříval. Ten rozdíl mýťák vs holina je někdy/často smrtonosný.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2023 12:58 Reaguje na Karel ZvářalAno řídčí les a stromy s menším odparem jsou řešením. Gratuluji, že jste na to sám přišel!
Jenže ty budou i méně stínit a "vyčesávat" vlhkost. Jinými slovy, místní klima určuje strukturu lesů a nikoliv naopak, jak byste si přál.
Odpovědět
Jenže ty budou i méně stínit a "vyčesávat" vlhkost. Jinými slovy, místní klima určuje strukturu lesů a nikoliv naopak, jak byste si přál.
Karel Zvářal
24.7.2023 13:20 Reaguje na Jiří SvobodaPodívejte, proto ve Středozemí včetně ostrovů hoří každé léto. Dříve chodili místní pro palivo a taková neproniknutelná buš tam nebyla. Dnes mají plyn, na maso chodí do kaufu, a těch pár posledních pasáčků koz situaci nevytrhne.
Strukturu lesů určuje z valné míry člověk, ale určuje i sktrukturu krajiny se spoustou tepelných ostrovů. Ten můj koment o osmistupňovém rozdílu mezi městem a samotou u lesa jste nechal bez komentu. Protože při stejném kysličníku je rozlezlejší zástavba příčinou těch dvou stupňů oteplení. Les ochazuje město, město otepluje les/y.
Odpovědět
Strukturu lesů určuje z valné míry člověk, ale určuje i sktrukturu krajiny se spoustou tepelných ostrovů. Ten můj koment o osmistupňovém rozdílu mezi městem a samotou u lesa jste nechal bez komentu. Protože při stejném kysličníku je rozlezlejší zástavba příčinou těch dvou stupňů oteplení. Les ochazuje město, město otepluje les/y.
Jakub Graňák
21.7.2023 16:01 Reaguje na Jiří SvobodaA proto je třeba zadržovat vodu v krajině, protože pak jí bude biotě k dispozici víc, než když ji zadržovat nebudeme - říká se tomu logika
Odpovědět
va
vaber
21.7.2023 19:08 Reaguje na Jiří Svobodasamozřejmě vše je o srážkách a vypařování,
v Africe spadnou a vypaří se násobky našich ročních srážek ,
dlouhotrvající sluneční svit dokáže vypařit vodu všude,jak na asfaltu, v lese, tak i v mokřadu,
když je pod mrakem a vlhký vzduch je odpařování diametrálně jiné,
debatovat o tom kolik vypaří strom a zdali je les špatný nebo dobrý je nesmysl,
lesy potřebujeme a musí tu být, bez ohledu na výpar vody, bez lesů to bude na planetě ještě horší,
ale já bych rád slyšel od odborníků na vypařování, proč se v době ledové, když byla zima a prý sucho, odpařilo nejméně 100m z hladin oceánů a uložilo se na polech kde je nyní srážková poušť,
kolik asi srážek spadlo tehdy na ostatní pevninu bez ledovců, jaké bylo globální proudění
už to modely klimatu vymodelovaly,
kdy se vypařovalo víc dnes nebo tehdy,
dnes je teplo a mělo by se vypařovat víc ,mělo by víc pršet a planeta by měla by být mokrá, ale usychá, voda jen ubývá a mizí v oceánu,
krajina dokáže zadržet vodu jen krátkodobě, voda vždy odteče nebo se odpaří ,
nejdéle zadrží vodu jezera ,rybníky, přehrady, jezy,
tůňky ,malé lány, remízky,
to je tak na okrasu
Odpovědět
v Africe spadnou a vypaří se násobky našich ročních srážek ,
dlouhotrvající sluneční svit dokáže vypařit vodu všude,jak na asfaltu, v lese, tak i v mokřadu,
když je pod mrakem a vlhký vzduch je odpařování diametrálně jiné,
debatovat o tom kolik vypaří strom a zdali je les špatný nebo dobrý je nesmysl,
lesy potřebujeme a musí tu být, bez ohledu na výpar vody, bez lesů to bude na planetě ještě horší,
ale já bych rád slyšel od odborníků na vypařování, proč se v době ledové, když byla zima a prý sucho, odpařilo nejméně 100m z hladin oceánů a uložilo se na polech kde je nyní srážková poušť,
kolik asi srážek spadlo tehdy na ostatní pevninu bez ledovců, jaké bylo globální proudění
už to modely klimatu vymodelovaly,
kdy se vypařovalo víc dnes nebo tehdy,
dnes je teplo a mělo by se vypařovat víc ,mělo by víc pršet a planeta by měla by být mokrá, ale usychá, voda jen ubývá a mizí v oceánu,
krajina dokáže zadržet vodu jen krátkodobě, voda vždy odteče nebo se odpaří ,
nejdéle zadrží vodu jezera ,rybníky, přehrady, jezy,
tůňky ,malé lány, remízky,
to je tak na okrasu
VM
Vladimir Mertan
23.7.2023 20:49 Reaguje na Jiří SvobodaSte čistý teoretik bez akejkoľvek praxe a o stromoch vám absolútne chýbajú aj základné vedomosti. Stromy budú rásť hlavne podľa expozície, ak si vysadíte na severnom svahu dub, jednoducho vám neporastie, pretože musí byť na južnom svahu. Dobre je to vidieť napríklad na Svätojurskej hore nad Balatonom. Na južných svahoch rastie dubový les, na vrchole lne vo výške 400 mnm je zo severnej strany zmiešaný bukovo-hrabový les s prímesou jaseňa. Ak si myslíte, že les len tak vyhynie, skúste kosením udržiavať nejakú lúčku v lese. Pozrite sa na historické fotomapy koľko krajiny už zarástlo lesom, aj tam kde sa kedysi oralo. Stromy kľudne rastú v meste v štrbinách plotov alebo domov a nedokážete ich zlikvidovať inak než chemicky, pretože budú z koreňov stále vymladzovať. Poozrite sa ako dopadol Černobyl, alebo sa chodte pozrieť za 10 rokov do Českého Švajčiarska. Nemôžete posudzovať silu prírody podľa vyhynutého umelého smrekového lesa. https://www.denik.cz/galerie/cernobyl-2019.html?back=1914297864-9522-1&photo=13 Treba pozrieť galériu ku článku.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 14:50 Reaguje na Jiří SvobodaNo tak s tím přemýšlením začněte. Lesy proschly, protože mají nevhodnou druhovou skladbu (smrk), v kombinaci se zlikvidovanými mokřady, krajinnými prvky a účelově vysušenou krajinou, která vodu okamžitě odvádí pryč... Ale poněvadž na to neexistuje výpočet, tak to neexistuje, že? Pak se divte, že vás vědce považují praktici za idioty. Vy si to totiž musíte první spočítat, pak nás tu všechny oblažíte "šokujícím zjištěním" že je horko, protože není voda, která by se mohla odpařit a proto bude třeba první spočítat, jak to udělat, aby voda byla. A "hňupa", který řekne, že je třeba tu vodu zadržet, zesměšňujete, aby jste nakonec spočítali, že měl celou dobu pravdu, ale teď už to bude váš "objev" a granty se jenom pohrnou, že jo?
Odpovědět
JS
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 15:19 Reaguje na Jakub GraňákJasně, ty smrčiny před 10 lety docela prosperovaly, pak přišlo sucho a ony uschly ne kvůli suchu ale kvůli tomu, že jsou smrčiny. Dobrý! To je opravdová radost s vámi diskutovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2023 15:26 Reaguje na Jiří SvobodaNic není věčné a za blbost se platí. Ušetřili na místních rychlých údržbářích (hajných...), vymysleli tendry, jen ten brouček nebral ohled o konal.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 15:31 Reaguje na Jiří SvobodaSmrčiny neprosperují už cca 50 a místy i daleko více let, od té doby co se rozvrtal vodní režim v krajině. Zato s vámi není radost diskutovat - erudici sice máte, ale místo praxe ji opíráte o vzorečky. K tomu abychom celou "šíři veškerenstva" šešněrovali do vzorců máme ještě sakra daleko...
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2023 15:36 Reaguje na Jakub Graňák:-))) Já už smíchy ani nemůžu psát! Ano, co nejde nacpat do vzorečku a excelové tabulky, je špatně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 15:49 Reaguje na Jakub GraňákKdy a kde jsem, prosím, použil nějaké vzorečky? Sprostě mi nepodsouvejte kraviny!
Odpovědět
Jakub Graňák
21.7.2023 16:02 Reaguje na Jiří SvobodaDyť chcete furt samé výpočty, tak kdo tu co podsouvá?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2023 10:04 Reaguje na Jakub GraňákAle já jsem opravdu žádné vzorečky nepoužil. To je běžný přístup chudých duchem, kteří dokáží něco spočítat, jen když na to mají vzoreček. Ono stačí použít zcela logické a přirozené zákony zachování energie a hmoty (vody) a dojdete k dostatečně zajímavým závěrům. Ty vám nic neříkají? A často ani žádné výpočty dělat nemusíte, abyste zjistil, že něčí naivní představy nemohou fungovat.
U vás je problém, že vyvozujete příliš obecné závěry na základě vlastního lokálního pozorování. S tím jste mohl uspět možná ve středověku.
Odpovědět
U vás je problém, že vyvozujete příliš obecné závěry na základě vlastního lokálního pozorování. S tím jste mohl uspět možná ve středověku.
Jakub Graňák
24.7.2023 12:23 Reaguje na Jiří SvobodaVíte co? Nechme spory stranou, navrhněte lepší řešení problému, pak se uvidí, kdo je naivní, předem děkuji...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2023 13:06 Reaguje na Jakub GraňákAle já tu ta lepší řešení pořád omílám. To se mám pořád opakovat?
Ono je potřeba najít jakési optimum, aby bylo všude dostatečné množství spodní vody, vody v tocích, krajina ani sídla se se příliš nepřehřívaly..., prostě s dešťovou vodou je třeba velmi rozumně a nesobecky hospodařit v rámci zachování civilizačních potřeb.
Odpovědět
Ono je potřeba najít jakési optimum, aby bylo všude dostatečné množství spodní vody, vody v tocích, krajina ani sídla se se příliš nepřehřívaly..., prostě s dešťovou vodou je třeba velmi rozumně a nesobecky hospodařit v rámci zachování civilizačních potřeb.
Jakub Graňák
24.7.2023 15:24 Reaguje na Jiří SvobodaTakže naivita? Jak nepřekvapivé - pokud jste si neráčil všimnout, tak momentálně je s vodou hospodařeno ve stylu: člověk na prvním místě, pak dlouho nic, pak pár ryb, a pak už vůbec nic. Zadržování vody v krajině má tuto nerovnováhu narovnat - a hned kvičíte, jak nezbude pro vás - vody máte plné přehrady. Kdy která z nich vyschla a nebyla schopná dodávat vodu do hřadu?
Odpovědět
va
vaber
24.7.2023 15:36 Reaguje na Jakub Graňáknaprosto pomatený názor ,asi napsaný v afektu,
nějak jste zapomněl, že voda v přehradách a jezech přírodě vodu nebere,ta by rychle bez takových hrází odtekla do oceánu ,kde se z ní stane slaná,
pro přírodu mimo řeku je voda v řece ztracená
Odpovědět
nějak jste zapomněl, že voda v přehradách a jezech přírodě vodu nebere,ta by rychle bez takových hrází odtekla do oceánu ,kde se z ní stane slaná,
pro přírodu mimo řeku je voda v řece ztracená
Jakub Graňák
24.7.2023 15:46 Reaguje na vaberPomatený jste vy, už od doby, co jste tu básnil o kilometrových stromech... Ostatně i ten nesmysl o přehradách, co jste včíl vypotil, dokazuje, že máte vážný problém s chápáním psaného textu
Odpovědět
va
vaber
25.7.2023 08:02 Reaguje na Jakub Graňákinteligence nulové, takže nemá smysl něco psát,
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.7.2023 11:14 Reaguje na Jakub GraňákJá nemán nic proti zadržování vody v krajině. Naopak! Musí se to ale dělat tak, abychom ji zadrželi co nejvíce z přívalových dešťů, přitom jí zbytečně moc neodpařili a využili hlavně pro růst stromů a pěstování potravin. To tůňkaření, mokřadování a meadrování toků jsou tu z tohoto hlediska jedny z nejméně vhodných opatření. Přívaly nezadrží, málo vsáknou, hodně vody se bez valného užitku odpaří. To není pro mne zadržování vody v krajině, ale plýtvání dešťovou vodou.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.7.2023 11:41 Reaguje na Jiří SvobodaA ten skokan, kterého jste nedávno viděl, zřejmě poprvé v životě, se rozmnoží v přehradě, nebo řece?
My, resp příroda potřebuje i menší tůně, mokřady apod, a to kvůli podpoře diverzity. Vsadit jen na megalomanské stavby by nebylo moudré, byť sám jsem obhájcem přehrad.
Odpovědět
My, resp příroda potřebuje i menší tůně, mokřady apod, a to kvůli podpoře diverzity. Vsadit jen na megalomanské stavby by nebylo moudré, byť sám jsem obhájcem přehrad.
JS
Jiří Svoboda
25.7.2023 12:27 Reaguje na Karel ZvářalTakže celou republiku přizpůsobíme tak, aby se měli kde množit skokani! To nepovažuji za správné. Však ty tůně a mokřady existují, ty nikdo rušit nechce. Ale dělat z nich univerzální prostředek pro nápravu klimatu je na palici.
Odpovědět
va
vaber
24.7.2023 15:26 Reaguje na Jiří Svobodažádné optimum nenajdeme, příroda si ho vytvoří,když nebude spodní voda stromy uschnou a nenarostou, takových míst je na planetě mnoho, když jdu dnes krajinou vidím keře a stromy kterým listy zcela uschly, porostou příští rok? nevím,
i palma v poušti uschne, když se nezalévá nebo nemá spodní vodu,
dnešní odčerpávání spodní vody člověkem, je obrovské a zase to svádíme na stromy, my musíme vodu zadržet tak, jak umíme a to je hlavně v řekách ,tam odtéká z krajiny,
ovšem zachránci přírody proti tomu bojují a řeší škodlivost smrků, tím chtějí zachraňovat vodu a přírodu
Odpovědět
i palma v poušti uschne, když se nezalévá nebo nemá spodní vodu,
dnešní odčerpávání spodní vody člověkem, je obrovské a zase to svádíme na stromy, my musíme vodu zadržet tak, jak umíme a to je hlavně v řekách ,tam odtéká z krajiny,
ovšem zachránci přírody proti tomu bojují a řeší škodlivost smrků, tím chtějí zachraňovat vodu a přírodu
JS
Jiří Svoboda
25.7.2023 11:25 Reaguje na vaberJistě, příroda si vždy poradí a přizpůsobí vegetaci podmínkám.
Člověk i stromy ssají spodní vodu. Člověk by se měl proto starat svými opatřeními o to, aby se co nejvíce vody dostalo do hloubly. Proto je třeba, jako opatření č. 1 a 2, maximum vody ze zpevněných ploch zasakovat (ne odvádět do vodotečí) a při přívalových deštích maximum vody zadržet v suchých poldrech, kde se může voda následně rychle vsáknout.
Odpovědět
Člověk i stromy ssají spodní vodu. Člověk by se měl proto starat svými opatřeními o to, aby se co nejvíce vody dostalo do hloubly. Proto je třeba, jako opatření č. 1 a 2, maximum vody ze zpevněných ploch zasakovat (ne odvádět do vodotečí) a při přívalových deštích maximum vody zadržet v suchých poldrech, kde se může voda následně rychle vsáknout.
VM
Vladimir Mertan
23.7.2023 20:32 Reaguje na Jiří SvobodaPretože tie ihličnaté lesy boli umelo zasadené v nevhodnej polohe. Smrek nevie dobre hospodáriť s vodou a okrem toho človek nechal umelo vysadené lesy prakticky napospas kalamite lykožrúta. Ak sa presuniete nie o 10, ale 100 rokov dozadu tak v roku 1921 vplyvom vysokých teplôt a sucha prebehla kalamita mníšky (bekyně) velkohlavej. V Čechách v tom čase padlo 600 000 ha porastov a bolo by to viac, ak by sa masívne nezapojilo do likvidácie kalamity vojsko, študenti alebo dokonca boli nasadení aj väzni.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.7.2023 21:07 Reaguje na Vladimir MertanJsem rád, že to připomínáte zejména bukanýrovi, neb KORENE KULTU smrku jsou mnohem hlubší/starší, než epocha, ke konci které se narodili jeho rodiče. Prostě ta víra, že špatné jsme si už vybrali, byla silnější než selský rozum. Ale předkové, kdyby to rovné dřevo tak moc nepotřebovali, tak mohli také valit cokoliv. Jenže jedna věc je teorie, a druhá potřeby stavebnictví. Proto i dnes, všude kde to bude možné, budeme se s touto kontroverzní dřevinou potkávat. Jen předpokládám, že čím dál častěji ve směsích, neb monokultura je špatné řešení.
Odpovědět
va
vaber
24.7.2023 08:07 Reaguje na Vladimir Mertansmrky prosperovaly na našem území staletí a lidé je sázeli právě proto ,že dobře rostly a byl z nich maximální užitek,
na místech které vy dnes nazýváte nevhodné,
dnes smrky plošně mizí i když letos bylo vlhké jaro a smrky nasadily dobré letorosty,
že smrky usychají, je na vině drastická změna klimatu nebo chcete-li ,počasí a ne brouk,
vždy z historie vytrhnete nějakou krátkou událost a berete to jako stav v minulosti typický ,
tak popisují minulost lidé co chtějí historii deformovat,
u nás byly smrkové lesy,části lesa byly pojmenovány podle roku kdy byly vysazeny např. ,,pětadvacítka,, byla vysazena v roce 1925, já ještě tyto části lesa pamatuji,říkalo se jdu na houby do pětadvacítky,krásně vyrostly,
dnes však neexistují, díky těžbě a co je tam dnes?
Odpovědět
na místech které vy dnes nazýváte nevhodné,
dnes smrky plošně mizí i když letos bylo vlhké jaro a smrky nasadily dobré letorosty,
že smrky usychají, je na vině drastická změna klimatu nebo chcete-li ,počasí a ne brouk,
vždy z historie vytrhnete nějakou krátkou událost a berete to jako stav v minulosti typický ,
tak popisují minulost lidé co chtějí historii deformovat,
u nás byly smrkové lesy,části lesa byly pojmenovány podle roku kdy byly vysazeny např. ,,pětadvacítka,, byla vysazena v roce 1925, já ještě tyto části lesa pamatuji,říkalo se jdu na houby do pětadvacítky,krásně vyrostly,
dnes však neexistují, díky těžbě a co je tam dnes?
VM
Vladimir Mertan
24.7.2023 16:01 Reaguje na vaberTrenčín 200 m.n.m smreky v meste v pohode rastú. Prakticky všetky vyschnuté smreky čo som kedy videl sú obeťou lykožrúta. Lykožrút samozrejme funguje lepšie v teplom a suchom počasí, pretože sa stromy nemôžu zalievať chodbičky chrobáka živicou. Teraz hovorme o porovnaní udalosti pred 100 rokmi -vyschnutím 600 000 ha smrekového lesa a súčasnou katastrofou, zase vyschnutie xxx ha lesa. Obidve sú to historicky krátke udalosti. Ako viete že vysychanie bude pokračovať a nepríde zase chladnejšia 100 ročná epizóda? Na záver posielam obľúbený videoklip brouka hledej :-) Naozaj sú tie smrekové lesy také super? Veď je to ako keď sa pestuje kukurica :-) Inak sú tam všetky opatrenia, čo treba robiť. Robili sa naozaj všetky zásahy cez kalamitu včas? Alebo sa čakalo na výberové konania a lesníkov a pílčikov čo normálne slúžili na lesných správach v rámci racionalizácii a úsporným opatreniam poprepúšťali. Takže sa zase ušetrilo. :-)
Odpovědět
va
vaber
25.7.2023 08:34 Reaguje na Vladimir Mertanreagoval jsem na váš názor ,že smrky byly zasazeny v nevhodném místě, ale na to místě dříve rostly a dobře, něco se změnilo a co , ty smrky rostly dobře i 80let nepřetržitě po vámi popisované kalamitě ,ale dnes už 20let dobře nerostou,
já říkám ,že se změnilo klima a to říká i mnoho jiných a považuji změnu za silně negativní a mnozí jiní i jako katastrofickou, teploty 50°C nejsou pro život,
ukáže čas,
co bude, nevím, ale zatím nic nenaznačuje, že by měla přijít chladné a vlhké období,
to není problém Česka, to je problém celé planety,stoupající teplota a nedostatek vody,
myslím nedostatek vody pro přírodu ,ovšem píše se jen o nedostatku vody pro lidi, lidi mají vody dost ,zatím
Odpovědět
já říkám ,že se změnilo klima a to říká i mnoho jiných a považuji změnu za silně negativní a mnozí jiní i jako katastrofickou, teploty 50°C nejsou pro život,
ukáže čas,
co bude, nevím, ale zatím nic nenaznačuje, že by měla přijít chladné a vlhké období,
to není problém Česka, to je problém celé planety,stoupající teplota a nedostatek vody,
myslím nedostatek vody pro přírodu ,ovšem píše se jen o nedostatku vody pro lidi, lidi mají vody dost ,zatím
VM
Vladimir Mertan
25.7.2023 21:43 Reaguje na vaberSmreky rástli dobre, pretože boli mlašie a odolnejšie. Pri náznaku kalamity boli napadnuté jedince odtránené. Podobne aj kukurica vám nebude rásť, ak nevykonáte príslušné agrotechnické opatrenia. Silne negatívna zmena môže byť subjektívne posudzovaná, ale v skutočnosti výnosy plodín rastú. Ak by sa ochladilo, tak by si ľudia uvedomili čo je zmena k horšiemu. Vráťme sa ešte k tej kalamite pred 100 rokmi. Prečítajte si najskôr podrobne celý článok. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-100-lety-ceske-lesy-likvidovala-bekyne-mniska-na-pomoc-tehdy-prisli-vojaci-i-deti-71319 Pred 100 rokmi bolo tiež sucho a teplo. Aj lesníci mierne zaváhali s ochranou lesa. Potom sa ale bojovalo o106. Pred 100 rokmi neváhali a vysadili zase smreky, pretože verili že sa jedná o ojedilú katastrofu. Dnes zase všetci veria, že to už smrek neprežije. Ale lesníci zase aspon v pesničke tvrdia: Ani smrku se neboj, do směsi ho všk zapoj: https://www.youtube.com/watch?v=r-_fa15_bwc
Odpovědět
va
vaber
26.7.2023 08:31 Reaguje na Vladimir Mertanjá nečtu odkazy ,pokud někdo najde v odkazu zajímavou myšlenku nebo názor, může ho sem napsat, aby bylo jasno proč má takový odkaz pravdu ,
autoři článků v odkazech nemají patent na pravdu, ale mohou ji mít to nechci popírat, já jen chci vědět proč si někdo myslí že mají pravdu,
smrky samozřejmě přežijí pokud budou mít dost vody a vyhovující teplotu, mimochodem uschlo i mnoho mladých smrků
tento rok je na mnoha místech vypálená tráva, mám snad říkat ,že je to proto,že rostla na nevhodném místě
Odpovědět
autoři článků v odkazech nemají patent na pravdu, ale mohou ji mít to nechci popírat, já jen chci vědět proč si někdo myslí že mají pravdu,
smrky samozřejmě přežijí pokud budou mít dost vody a vyhovující teplotu, mimochodem uschlo i mnoho mladých smrků
tento rok je na mnoha místech vypálená tráva, mám snad říkat ,že je to proto,že rostla na nevhodném místě
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.7.2023 07:27 Reaguje na Michal UhrovičMě spíš udivuje, že politika ze Žernosek víc neprudí Spolana Neratovice a to svinstvo co tam dělají a zcela určitě dostalo i do podzemí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.7.2023 12:14Jak může nastat konsunzus, když jedna strana je pro splavnění a druhá proti? Kompromis přitom neexistuje.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
20.7.2023 16:35 Reaguje na Jiří SvobodaNěmci už nejsou proti a umí si s tím poradit.
Odpovědět
JŘ
JS
Jiří Svoboda
21.7.2023 08:29 Reaguje na smějící se bestieJá myslel diametrálně rozdílné názory skupin v ČR, které se tu mydlí.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
20.7.2023 17:04"Dokážeme ji ale vést tak, aby na jejím konci byl konsenzus?"
V prvé řadě by měl pan starosta uvést, jaký konsensus, resp. mezi kým má na mysli.
Plus je hezké, jak zmiňuje na německé straně jen příznivce zesplavnění a o případných odpůrcích taktně mlčí. Buď žádní nejsou ... a to bych se tedy právě v té Říši divil ... a nebo se mu jejich postoje nehodí do krámu. To je sice lidsky pochopitelné, s ohledem na to, za koho kope, ale to je tak všechno.
Odpovědět
V prvé řadě by měl pan starosta uvést, jaký konsensus, resp. mezi kým má na mysli.
Plus je hezké, jak zmiňuje na německé straně jen příznivce zesplavnění a o případných odpůrcích taktně mlčí. Buď žádní nejsou ... a to bych se tedy právě v té Říši divil ... a nebo se mu jejich postoje nehodí do krámu. To je sice lidsky pochopitelné, s ohledem na to, za koho kope, ale to je tak všechno.
JO
Jarka O.
21.7.2023 09:28Dobrý článek, tak doufejme, možná jen .. majetkový podíl Saska ve 2 přístavech v ČR, ano, ale takový, aby sasíci nerozhodovali. Pokud EK schválí svůj zákon o návratu 20% plochy přírodě (?), tak obnovení zrušené územní ochrany 3 velkých řek bude logický krok k naplnění. To však neznamená, že by po nich nesměly plout lodě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2023 09:53Společnost se pohybuje v mantinelech generačních sporů o to, co je dobré
a co je špatné. Mladí odsuzují činy rodičů a jejich činy odsoudí potomci.
Nyní je období pasivity vůči vodním stavbám, ale časem lidé zjistí, že
to byla zbytečně promarněná příležitost. Je to stejné jako u Odry, když
budeme závistivě koukat na připojení polského Slezska na síť evropských
říčních kanálů a my budeme zatížení silniční a železniční dopravou.
Přitom stačilo alespoň napojení Ostravy kanálem podél Odry na tok za
hranicí, kde už mu ke splavnění mnoho nechybí. Polsko dokonce nabídlo
trasu po svém území a my odmítli, protože musíme budovat přístavy pro
výletní lodě na Baťáku a na Vltavě. My přece průmysl nepotřebujeme,
my se chceme pouze bavit rekreační plavbou a nač by byla Pražákům
splavněná Odra, když se potřebují s hausbótem dostat z Prahy až do
Č. Budějovic! Ono na ten kanál možná taky dojde, až nám to dá EU
befelem.
Odpovědět
a co je špatné. Mladí odsuzují činy rodičů a jejich činy odsoudí potomci.
Nyní je období pasivity vůči vodním stavbám, ale časem lidé zjistí, že
to byla zbytečně promarněná příležitost. Je to stejné jako u Odry, když
budeme závistivě koukat na připojení polského Slezska na síť evropských
říčních kanálů a my budeme zatížení silniční a železniční dopravou.
Přitom stačilo alespoň napojení Ostravy kanálem podél Odry na tok za
hranicí, kde už mu ke splavnění mnoho nechybí. Polsko dokonce nabídlo
trasu po svém území a my odmítli, protože musíme budovat přístavy pro
výletní lodě na Baťáku a na Vltavě. My přece průmysl nepotřebujeme,
my se chceme pouze bavit rekreační plavbou a nač by byla Pražákům
splavněná Odra, když se potřebují s hausbótem dostat z Prahy až do
Č. Budějovic! Ono na ten kanál možná taky dojde, až nám to dá EU
befelem.
RČ
Radek Čuda
21.7.2023 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekMi ten váš příspěvek nedal a schválně jsem si našel, jak je Liška starej. A on je o pár pěkných let mladší než já:-))).
Tolik asi k vašemu generačnímu sporu;-).
Odpovědět
Tolik asi k vašemu generačnímu sporu;-).
BM
Břetislav Machaček
23.7.2023 11:40 Reaguje na Radek ČudaNezkoumal jsem jak je starý, ale oni někdy i ti starší jsou
snílci, kteří si myslí, že se obejdeme bez přehrad a vodních staveb. U některých to je dokonce zaujatost z jiných
důvodů (přišli tam o dům, chatu a nebo pouze o oblíbené místo). To už ale zavání sobectvím, když je soukromý zájem
nadřazován zájmům společnosti. Nám jeden dům rozbila Rudá
armáda, když v jeho dvoře Wermacht umístil dělo. O druhý,
když ustoupil těžbě cihlářské hlíny. Znám pána, který tak
přišel o dům na poddolovaném území a o druhý za pár let
po kolaudaci kvůli nové silnici. My jsme to ale chápali
a nebojovali proto těžbě hlíny, uhlí a stavbě obchvatu.
Nebýt dnes většiny přehrad, tak nemají lidé pitnou vodu
a řeky vodu v době bez srážek. S vyschlými koryty se tak
potýkají řeky bez přehrad, ale ty ostatní s přehradami
ještě mají vodu z přehrad. O to tu jde, že naše generace
věděla, že to potřebuje a ta dnešní to bere jako zbytečné
do doby, než by jim přestala z kohoutků téci voda. To by
jim to asi teprve došlo, proč se za nás stavěly přehrady
a splavňovaly řeky. Jedna říční loď přepraví vlak zboží
a nebo zboží z 300 kamiónů, které nyní musí projet kolem
našich baráků a čmoudit v ulicích měst. O to tu jde !!!
Odpovědět
snílci, kteří si myslí, že se obejdeme bez přehrad a vodních staveb. U některých to je dokonce zaujatost z jiných
důvodů (přišli tam o dům, chatu a nebo pouze o oblíbené místo). To už ale zavání sobectvím, když je soukromý zájem
nadřazován zájmům společnosti. Nám jeden dům rozbila Rudá
armáda, když v jeho dvoře Wermacht umístil dělo. O druhý,
když ustoupil těžbě cihlářské hlíny. Znám pána, který tak
přišel o dům na poddolovaném území a o druhý za pár let
po kolaudaci kvůli nové silnici. My jsme to ale chápali
a nebojovali proto těžbě hlíny, uhlí a stavbě obchvatu.
Nebýt dnes většiny přehrad, tak nemají lidé pitnou vodu
a řeky vodu v době bez srážek. S vyschlými koryty se tak
potýkají řeky bez přehrad, ale ty ostatní s přehradami
ještě mají vodu z přehrad. O to tu jde, že naše generace
věděla, že to potřebuje a ta dnešní to bere jako zbytečné
do doby, než by jim přestala z kohoutků téci voda. To by
jim to asi teprve došlo, proč se za nás stavěly přehrady
a splavňovaly řeky. Jedna říční loď přepraví vlak zboží
a nebo zboží z 300 kamiónů, které nyní musí projet kolem
našich baráků a čmoudit v ulicích měst. O to tu jde !!!
RČ
Radek Čuda
24.7.2023 12:32 Reaguje na Břetislav MachačekJedna věc je být proti vodním dílům obecně, druhá je cpát je kam se dá i nedá.
A zrovna v tomto případě jsem toho názoru, že by se to tam mělo nechat na pokoji a navrhovaná změna bude víc ke škodě než užitku a ještě navíc za celkem raketu.
Jo, a ty stesky ohledně zásobování pitnou vodou jsou tady samozřejmě úplně mimo, a s tou lodní dopravou to fakt nevytrhneme, s jezem nebo bez něj ... a alternativou té vámi zmiňované kocábky by fakt nemělo být X kamionů, ale X železničních vagónů. A tam jsem rozhodně pro ty vagóny a ty peníze by se měly investovat primárně právě do železniční infra. Potřebuje to jak prase drbání a užitku by z toho bylo o dost víc.
Odpovědět
A zrovna v tomto případě jsem toho názoru, že by se to tam mělo nechat na pokoji a navrhovaná změna bude víc ke škodě než užitku a ještě navíc za celkem raketu.
Jo, a ty stesky ohledně zásobování pitnou vodou jsou tady samozřejmě úplně mimo, a s tou lodní dopravou to fakt nevytrhneme, s jezem nebo bez něj ... a alternativou té vámi zmiňované kocábky by fakt nemělo být X kamionů, ale X železničních vagónů. A tam jsem rozhodně pro ty vagóny a ty peníze by se měly investovat primárně právě do železniční infra. Potřebuje to jak prase drbání a užitku by z toho bylo o dost víc.
LB
Lukas B.
24.7.2023 13:47 Reaguje na Radek Čudaželezniční doprava je na něco vhodná a na něco ne. hodí se na pravidelnou dopravu velkých objemů/hmotností a nevelkého rozměru a hmotnosti jednotlivých kusů (s průjezdným profilem ani nápravovou silou toho moc nenakouzlíte) a na více stovek kilometrů a zboží nesmí podléhat rychlé zkáze. ideálně uhlí, hnojiva, nerostné suroviny, ropa (tam kam nevede ropovod), pšenice, kýblchemie, lodní kontejnery z číny (v rotterdamu přeložené z lodi)
nárazově, malé objemy a do malých areálů není konkurenceschopné, na překladiště má smysl vozit jen od takové vzdálenosti, kde se v ceně rozpustí ukrutně drahá poslední míle.
vlak Vám opravdu supermarket nebo stavbu (s výjimkou práce na železničním svršku, žánop) zásobovat nebude.
Odpovědět
nárazově, malé objemy a do malých areálů není konkurenceschopné, na překladiště má smysl vozit jen od takové vzdálenosti, kde se v ceně rozpustí ukrutně drahá poslední míle.
vlak Vám opravdu supermarket nebo stavbu (s výjimkou práce na železničním svršku, žánop) zásobovat nebude.
RČ
Radek Čuda
25.7.2023 10:53 Reaguje na Lukas B.Ne že bych vám chtěl do toku myšlenek nějak házet vidle, ale psal jsem pouze a jen o alternativě k LODNÍ dopravě.
Rozhodně ne o porovnání železniční dopravy a NAD.
Odpovědět
Rozhodně ne o porovnání železniční dopravy a NAD.
DF
Daniel Fiala
25.7.2023 15:15 Reaguje na Břetislav Machačekpřehlédl jste, pane Machačku, jeden důležitý a z mého pohledu rozhodující moment. Výsledkem práce těch "starých" vodohospodářů je TAKÉ (!) v konkr. případě Nových Mlýnů, dolní Dyje a Soutoku D+M likvidace zcela unikátního lužního lesa, nenávratná škoda zločin an přírodě v rámci Střední Evropy. Důsledkem této likvidace stovek hektarů ku prospěchu člověka fungujících ekosystémů nivy je mrtvá řeka. Vloni NM III - Břeclav 41,6 tun uhynulých ryb (evidovaných v kafilérii). Potřetí za deset let.
Buďte chlap a férově a nahlas přiznejte (třeba jen sobě před zrcadlem), že jsme to prostě totálně pos--ra---li. A hrát si teďka na "zachraňování lužního les na Soutoku umělým povodňováním"? No to už chce mít hodně hroší kůže, kachní žaludek nebo je to rovnou vymývání mozků ... bez toho předchozího přiznání tedy.
Odpovědět
Buďte chlap a férově a nahlas přiznejte (třeba jen sobě před zrcadlem), že jsme to prostě totálně pos--ra---li. A hrát si teďka na "zachraňování lužního les na Soutoku umělým povodňováním"? No to už chce mít hodně hroší kůže, kachní žaludek nebo je to rovnou vymývání mozků ... bez toho předchozího přiznání tedy.
BM
Břetislav Machaček
26.7.2023 17:54 Reaguje na Daniel FialaUkažte mi jedinou velkou řeku v Evropě, na níž nejsou vodní
stavby hlavně tam, kde protéká obydlenými oblastmi. Dovedete
si představit například meandrující Vltavu v Praze a nebo
Dunaj v Budapešti, Bratislavě, Vídni atd. Víte proč se tam
stavějí jezy zklidňující tok? No protože divoká řeka trhá
břehy, které lidé osídlili. Ona i ta vyhnívací funkce v nadjezí s okysličením vody v podjezí má svůj význam a třeba
u Vltavy má význam i studená voda z přehrad na její kvalitu.
Dnes máme úhyn ryb na Odře u nás v Bohumíně. Příčina zatím
není známa a může jich být více od chemického znečištění,
po kyslíkový deficit zaviněný ohřátím toho zbytku vody
a splašek v řece. Povodí Odry vodu nyní ředí vodou z
přehrad a nebýt jich, tak není čím vodu ředit a okysličit.
Za sucha leží jedovaté sedimenty v potrubí, jímkách, v tíšinách a v nadjezí. Pak přijde přívalový déšť a vyplaví
je do celého toku. Základem maléru je sice to znečištění,
ale příčinou kolísání průtoku. Pokud mohu nadlepšovat
v řece za sucha průtok vodou z přehrady, tak nemají nečistoty čas se hromadit ve výše uvedených místech.
V meandrech nečistoty v tíšinách vyhnívají stejně jako
v nadjezí, ale schází tam to okysličení přepadem přes
hranu jezu. Splouvat Odru na člunu a nebo na nákladní
lodi je rozdíl. Z mládí si pamatuji vypravení několika říčních nákladních lodí z přístavu v Bohumíně-Kopytově, které se kvůli malé hloubce neobešlo bez vody z přehrad.
V plavebních kanálech není důležité množství proteklé vody, ale průtočný průřez. V kanálech může voda klidně i stát
a v celém světě existují různé typy kanálů a napájené
doslova potůčky. Proto je zcestná argumentace, že
Odra má málo vody na provoz říční nákladní dopravy.
Naopak mohl kanál fungovat jako bypass při povodních,
když by zvýšil průtočnou kapacitu řeky. Okolí velkých
nížinných řek je cennou zemědělskou krajinou od dob,
kdy se začali lidé živit zemědělstvím. Od té doby se
snaží předcházet povodním i regulací toků a jinými
vodními stavbami. Unikátnost lužních lesů vám rádi
popíšou obyvatelé okolních vesnic při náletu komárů.
Vy se tam jedete kochat přírodou v době mimo komáří
kalamity, ale oni a zvěř tam žije stále. Zkuste si
mezi lidmi z okolí Nových Mlýnů udělat anketu, zda
byly lepší lužní lesy a nebo nyní přehrady. A co vám
poví Pražáci na to, že je vltavská kaskáda na prd a
taktéž náplavky, jezy, zdymadla a vyzděná nábřeží.
I ty pilířové mosty se neobejdou bez jezů, které
zklidní vodu, která by jim jinak vymílala pilíře.
Uvažujte z pohledu jiných, než pouze z pohledu někoho,
kdo se chce kochat přirozeným tokem řeky a lužním lesem.
Jste schopen pochopit, že lidé mají i jiné priority než
vy? Zkuste mi prozradit čím se živíte a kde žijete, ať
pochopím, proč horujete pro divočinu v kulturní krajině.
Jinak ta sůl v Odře potřebná pro život toxických řas
není zaviněná vodními stavbami, ale těmi, kteří ji
řece dodávají. Je to nejenom průmysl, ale i silniční
doprava s miliony tun posypové soli v celém povodí a
čerpáním důlních slaných vod do řeky. V Bohumíně máme
rozestavěné a po plyšáku nedokončené "Ostravské moře",
kde měla ta slaná voda sedimentovat a neodtékat do
Odry. Bohužel proti byli ekologové a nyní jinde jiní
sklízejí plody jejich odporu k takové stavbě. Jinak
bobří vodní stavby vám nevadí? Ti mohou přehradit tok
potoka, či řeky? Může sesuv půdy zahradit řeku, aby
vzniklo průtočné jezero(přehrada). Vždyť lidé pouze
dělají totéž co příroda a tak nevím, co vám vadí!
Odpovědět
stavby hlavně tam, kde protéká obydlenými oblastmi. Dovedete
si představit například meandrující Vltavu v Praze a nebo
Dunaj v Budapešti, Bratislavě, Vídni atd. Víte proč se tam
stavějí jezy zklidňující tok? No protože divoká řeka trhá
břehy, které lidé osídlili. Ona i ta vyhnívací funkce v nadjezí s okysličením vody v podjezí má svůj význam a třeba
u Vltavy má význam i studená voda z přehrad na její kvalitu.
Dnes máme úhyn ryb na Odře u nás v Bohumíně. Příčina zatím
není známa a může jich být více od chemického znečištění,
po kyslíkový deficit zaviněný ohřátím toho zbytku vody
a splašek v řece. Povodí Odry vodu nyní ředí vodou z
přehrad a nebýt jich, tak není čím vodu ředit a okysličit.
Za sucha leží jedovaté sedimenty v potrubí, jímkách, v tíšinách a v nadjezí. Pak přijde přívalový déšť a vyplaví
je do celého toku. Základem maléru je sice to znečištění,
ale příčinou kolísání průtoku. Pokud mohu nadlepšovat
v řece za sucha průtok vodou z přehrady, tak nemají nečistoty čas se hromadit ve výše uvedených místech.
V meandrech nečistoty v tíšinách vyhnívají stejně jako
v nadjezí, ale schází tam to okysličení přepadem přes
hranu jezu. Splouvat Odru na člunu a nebo na nákladní
lodi je rozdíl. Z mládí si pamatuji vypravení několika říčních nákladních lodí z přístavu v Bohumíně-Kopytově, které se kvůli malé hloubce neobešlo bez vody z přehrad.
V plavebních kanálech není důležité množství proteklé vody, ale průtočný průřez. V kanálech může voda klidně i stát
a v celém světě existují různé typy kanálů a napájené
doslova potůčky. Proto je zcestná argumentace, že
Odra má málo vody na provoz říční nákladní dopravy.
Naopak mohl kanál fungovat jako bypass při povodních,
když by zvýšil průtočnou kapacitu řeky. Okolí velkých
nížinných řek je cennou zemědělskou krajinou od dob,
kdy se začali lidé živit zemědělstvím. Od té doby se
snaží předcházet povodním i regulací toků a jinými
vodními stavbami. Unikátnost lužních lesů vám rádi
popíšou obyvatelé okolních vesnic při náletu komárů.
Vy se tam jedete kochat přírodou v době mimo komáří
kalamity, ale oni a zvěř tam žije stále. Zkuste si
mezi lidmi z okolí Nových Mlýnů udělat anketu, zda
byly lepší lužní lesy a nebo nyní přehrady. A co vám
poví Pražáci na to, že je vltavská kaskáda na prd a
taktéž náplavky, jezy, zdymadla a vyzděná nábřeží.
I ty pilířové mosty se neobejdou bez jezů, které
zklidní vodu, která by jim jinak vymílala pilíře.
Uvažujte z pohledu jiných, než pouze z pohledu někoho,
kdo se chce kochat přirozeným tokem řeky a lužním lesem.
Jste schopen pochopit, že lidé mají i jiné priority než
vy? Zkuste mi prozradit čím se živíte a kde žijete, ať
pochopím, proč horujete pro divočinu v kulturní krajině.
Jinak ta sůl v Odře potřebná pro život toxických řas
není zaviněná vodními stavbami, ale těmi, kteří ji
řece dodávají. Je to nejenom průmysl, ale i silniční
doprava s miliony tun posypové soli v celém povodí a
čerpáním důlních slaných vod do řeky. V Bohumíně máme
rozestavěné a po plyšáku nedokončené "Ostravské moře",
kde měla ta slaná voda sedimentovat a neodtékat do
Odry. Bohužel proti byli ekologové a nyní jinde jiní
sklízejí plody jejich odporu k takové stavbě. Jinak
bobří vodní stavby vám nevadí? Ti mohou přehradit tok
potoka, či řeky? Může sesuv půdy zahradit řeku, aby
vzniklo průtočné jezero(přehrada). Vždyť lidé pouze
dělají totéž co příroda a tak nevím, co vám vadí!
DF
Daniel Fiala
25.7.2023 15:36 Reaguje na Břetislav MachačekAd Odra: snad jste, člověče nešťastná, nezaspal loňské léto?! Na Odře vloni vychcípalo na cca 500 km oderského kanálu a řeky 361 tun (opět pouze registrovaných) ryb. Je tohle cena, kterou jste Vy osobně ochoten akceptovat za Vaše "zesplavnění"?
Mj. Lhaní o tzv. zesplavnění je ptydepe, ta řeka je splavná už teď. Sám jsem ji splavil ze Svinova do Svinowaujscie. Na začátku tekly 2,0 m3/s. Chápete jednotky SI?
Pane Smějící se Bestie, rozumíte číslům?
A vy (oba) tady vesele bez jakékoli znalosti tvrdíte že "zesplavnit". Abyste to mohli "zesplavnit", musíte tu řeku zničit. Tak jako moudří naši předkové, na které se přísahá a nesahá, zničili ten lužní les nad a pod Břeclaví, tak jako Mečiar rozkázal Koptě v Gabčíkovu a zničil unikátní evrospkou vnitrozemskou deltu (nemáme v evropě druhý Dunaj). A ano, tak jako Němci a Rakušáci zničili ten svůj úsek Dunaje ... teď tam je přes 500 km degradované = kanalizované řeky se smradlavou vodou a šíf abyste pohledal. Prostě se to zničení řek nevyplatí. Jsme za hranou. Dávno.
Odpovědět
Mj. Lhaní o tzv. zesplavnění je ptydepe, ta řeka je splavná už teď. Sám jsem ji splavil ze Svinova do Svinowaujscie. Na začátku tekly 2,0 m3/s. Chápete jednotky SI?
Pane Smějící se Bestie, rozumíte číslům?
A vy (oba) tady vesele bez jakékoli znalosti tvrdíte že "zesplavnit". Abyste to mohli "zesplavnit", musíte tu řeku zničit. Tak jako moudří naši předkové, na které se přísahá a nesahá, zničili ten lužní les nad a pod Břeclaví, tak jako Mečiar rozkázal Koptě v Gabčíkovu a zničil unikátní evrospkou vnitrozemskou deltu (nemáme v evropě druhý Dunaj). A ano, tak jako Němci a Rakušáci zničili ten svůj úsek Dunaje ... teď tam je přes 500 km degradované = kanalizované řeky se smradlavou vodou a šíf abyste pohledal. Prostě se to zničení řek nevyplatí. Jsme za hranou. Dávno.
JO
Jarka O.
25.7.2023 23:07 Reaguje na Daniel FialaNesouhlasim, zajímalo by mne např., kde se bere tvrzení, že Dunaj v Rakousku je páchnoucí stoka bez života a šif nevidět. Mám opačnou zkušenost - předkovidovou, vydry, bobři, ptáci, lodě, čerpání pitné vody blízko Pasova na rakouské straně ... Dunaj je znečišťován průmyslem, např v Linci, ale ne kvůli tomu, že je to plavební kanál. V okolí kvete zemědělství a turistika. Zajímavé je, že delta Dunaje je plná života, ale také, že za mlčení mezinárodních ekologických organizací v ní Němci hloubí plavební kanál, krom stávajících ekosystémů poškozujíci i rumunský plavební kanál, a my jsme prý za hranou, když se pokusíme o využití řeky v kulturní krajině. Dokonce okolí kanálu může být polopřírodní. To ovšem nepůjde bez územni ochrany.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
26.7.2023 12:23 Reaguje na Jarka O.kromě 30 let praxe a četby mnoha desítek stran různých studií, bilancí a zpráv jsem na té řece/kanálu strávil 3 týdny a projel cca 1500 km, proto z vlastní zkušenosti vím, že vypouštění OV není u D+A klíčovou příčinou, ale omezení rychlosti proudění = stagnace vody. Na hladině šlem bakterií a nečistot, které by se jinak "samočistící" funkcí řeky degradovaly. Nezmínil jsem vyhnívaní sedimentů pod Pasovem, voda bublala jako naše Berounka. Transport sedimentů je katastrofa pro vnitrozemskou deltu i pro černomořskou deltu. Stejný princip jako Assuán a delta Nilu. Fyziku neočůráme, ať o tom mluvíme jakkoli květnatě.
Když něco smrdí a Vy to cítíte, tak to prostě smrdí. Podobně asi jako eutrofní rybník, rybinou a bahnem.
Odpovědět
Když něco smrdí a Vy to cítíte, tak to prostě smrdí. Podobně asi jako eutrofní rybník, rybinou a bahnem.
JO
Jarka O.
27.7.2023 00:26 Reaguje na Daniel FialaD.- Nejvodnatější řeka Evropy, splavná od pradávna. Samozřejmě je znečištěná, sezónní nedostatek kyslíku, zabahnění, sedimentace podle rychlosti toku ... Znečištění také pochází z intenzivního zemědělství podél velké části toku v nížinách. Přesto se snad neuvažuje o zničení splavnosti. Odborník zná postupy na pročištění.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.7.2023 11:30 Reaguje na Daniel FialaKdyž jste tedy tím odborníkem, tak mi povězte jakýpak má
spád nížinná řeka od Bohumína (198 m nad mořem) k moři?
Kolik by měla možností k čeření vody, když vynechám lidské
stavby jako jezy a plavební komory? Ano, člověk ji ještě
více zpomalil, ale přidal i to čeření. Naopak meandrující
řeka zpomaluje tok více, než ta splavněná i s hromaděním
kalů v tíšinách, rychlejším prohříváním vody v mělčinách
a tím absenci kyslíku. Na Odře byla loni zjištěna příčina
nedostatku kyslíku a toxicita nepůvodních slanomilných
řas. Prapůvodem tak není "zkanalizování" řeky, ale její
znečištění a tak tomu bývá v 99% všech případů. Všimněte
si jedné pozoruhodné věci a to, že hluboké splavněné toky
disponují chladnější vodou, než meandrující s množstvím
rychle se prohřívajících mělčin tekoucí sluncem zahřáté
déle, než ty napřímené rychle odtékající řeky. V nich se
voda nestačí tak rychle prohřát, jako v těch plytkých.
Uvedu jednoduchý příklad kaluže a tůně o stejné ploše.
V kaluži bude voda doslova horká a v té tůni bude teplá
pouze na povrchu. My tu máme například plochou 2 téměř
totožné štěrkovny s rozdílnou hloubkou. Jedna průměrně
1,5 a druhá metrů 5. Na prvé kyslíkový deficit jak v
zimě, tak i v létě a u druhé je to bezproblémové. Ono
základem je omezit zanášení toků splachy, které lze
právě pomocí přehrad a jezů, odkud lze sedimenty těžit
a vracet zpět. Nechat je odtéci není umění a je to jen
rezignace to zastavit. Neustálé zanášení delt řek ty
delty degraduje na bažiny a posouvá je stále více do
moře. Stoupá jejich salinita při přílivu a toxicita při
vyhnívání sedimentů. Stávají se tak i ony stále méně
vhodné k životu a tak je nutno splachy brzdit i uměle
jejich zadržením v přehradách a v nadjezí. Pokud neumíme
splachům a znečišťování řek zabránit před vtokem do nich,
tak se o to musíme snažit alespoň v nich. Představte si
Vltavu bez Vltavské kaskády se stávajícim znečištěním
řeky na celém jejím toku. V Praze by byla smrdutým potokem
s prohřátou vodou místo průzračné studené vody vytékající
z přehrad, kde žijí dokonce kousek nad Prahou pstruzi!
Ti tam před stavbou kaskády nebyli a Vltavu bylo možno
v suchých létech dokonce přebrodit. Co by pili Pražané
nebýt Želivky? Bez kaskády by byla voda v Káraném vypita
a možná i nepitná!
Odpovědět
spád nížinná řeka od Bohumína (198 m nad mořem) k moři?
Kolik by měla možností k čeření vody, když vynechám lidské
stavby jako jezy a plavební komory? Ano, člověk ji ještě
více zpomalil, ale přidal i to čeření. Naopak meandrující
řeka zpomaluje tok více, než ta splavněná i s hromaděním
kalů v tíšinách, rychlejším prohříváním vody v mělčinách
a tím absenci kyslíku. Na Odře byla loni zjištěna příčina
nedostatku kyslíku a toxicita nepůvodních slanomilných
řas. Prapůvodem tak není "zkanalizování" řeky, ale její
znečištění a tak tomu bývá v 99% všech případů. Všimněte
si jedné pozoruhodné věci a to, že hluboké splavněné toky
disponují chladnější vodou, než meandrující s množstvím
rychle se prohřívajících mělčin tekoucí sluncem zahřáté
déle, než ty napřímené rychle odtékající řeky. V nich se
voda nestačí tak rychle prohřát, jako v těch plytkých.
Uvedu jednoduchý příklad kaluže a tůně o stejné ploše.
V kaluži bude voda doslova horká a v té tůni bude teplá
pouze na povrchu. My tu máme například plochou 2 téměř
totožné štěrkovny s rozdílnou hloubkou. Jedna průměrně
1,5 a druhá metrů 5. Na prvé kyslíkový deficit jak v
zimě, tak i v létě a u druhé je to bezproblémové. Ono
základem je omezit zanášení toků splachy, které lze
právě pomocí přehrad a jezů, odkud lze sedimenty těžit
a vracet zpět. Nechat je odtéci není umění a je to jen
rezignace to zastavit. Neustálé zanášení delt řek ty
delty degraduje na bažiny a posouvá je stále více do
moře. Stoupá jejich salinita při přílivu a toxicita při
vyhnívání sedimentů. Stávají se tak i ony stále méně
vhodné k životu a tak je nutno splachy brzdit i uměle
jejich zadržením v přehradách a v nadjezí. Pokud neumíme
splachům a znečišťování řek zabránit před vtokem do nich,
tak se o to musíme snažit alespoň v nich. Představte si
Vltavu bez Vltavské kaskády se stávajícim znečištěním
řeky na celém jejím toku. V Praze by byla smrdutým potokem
s prohřátou vodou místo průzračné studené vody vytékající
z přehrad, kde žijí dokonce kousek nad Prahou pstruzi!
Ti tam před stavbou kaskády nebyli a Vltavu bylo možno
v suchých létech dokonce přebrodit. Co by pili Pražané
nebýt Želivky? Bez kaskády by byla voda v Káraném vypita
a možná i nepitná!
PE
Petr Eliáš
21.7.2023 16:16Opět se tu objevil malý vodní cyklus, tak si sem dovolím vložit odkaz na debatu Kravčíka a pana Metelky:
1. Díl: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/michal-kravcik-pricinou-sucha-a-povodni-je-ze-jsme-podrezali-zily-malemu-vodnimu-cyklu
2. Díl:https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-omyly-pana-kravcika
atd.
A ještě sem vložím odkaz na blog na pravda.sk:
https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
Odpovědět
1. Díl: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/michal-kravcik-pricinou-sucha-a-povodni-je-ze-jsme-podrezali-zily-malemu-vodnimu-cyklu
2. Díl:https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-omyly-pana-kravcika
atd.
A ještě sem vložím odkaz na blog na pravda.sk:
https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2023 16:25 Reaguje na Petr EliášPan Kravčík opravdu nedokáže opravit globální klima, ale víra v malý vodní cyklus je z 95% podnebíčkářství.
Odpovědět
