Petr Palacký: Hehe, Zelení v Praze 6 chtějí vykácet stromy v Zelené ulici!
A máte pravdu.
Z pozice radního pro životní prostředí vám to všechno dokážu vysvětlit. Topolům se ve městě přestává dařit. Všichni je máme zaškatulkované jako vcelku nenáročné, rychle rostoucí stromy, jedny z tzv. pionýrských dřevin, které se dokážou uchytit i v nenáročných podmínkách. Jenže tahle jejich nenáročnost je vykoupena vcelku mělkými kořeny. A stromům s mělkými kořeny se ve městech přestává dařit. Znakem klimatické změny u nás je větší nerovnoměrnost srážek – celkově sice prší zhruba stejně, ale častěji než v minulosti jsou dlouhá období sucha střídána prudkými přívalovými srážkami. Voda rychle steče, aniž by stačila zasáknout. Vede to k poklesu hladiny spodní vody a na ten jsou nejvíc náchylné právě stromy s mělkými kořeny, jako břízy anebo topoly.
Z pozice radního pro životní prostředí bych vám dokázal vyprávět, že topoly v Zelené ulici přestaly prosperovat, nové výsadby se nedokážou uchytit, a přitom to fakt není tím, že bychom je zapomněli nechat zalévat.
Z pozice radního pro životní prostředí bych vám pak vyprávěl o tom, že do budoucna musíme jednat zlepšovat stanovištní podmínky stromů – zvětšovat výsadbové jámy, vyplňovat je strukturálním substrátem, doplňovat zasakovací rýhy. Zároveň musíme zkoušet vysazovat ve městě nové druhy dřevin, takové, které budou vůči poklesu hladiny spodní vody, extrémním teplotám a jiným projevům klimatické změny odolnější. Jako třeba jilmy, ovšem ne ty klasické, které jsou zase náchylné na smrtelnou grafiózu (větší rozšíření smrtelných chorob u některých druhů stromu je dalším projevem klimatické změny).
Přesně tohle v Zelené ulici děláme, řekl bych vám z pozice radního pro životní prostředí.
Nových jilmů (kultivar Rebona) vysadíme 41. Těch stávajících topolů je tam 14, pokud ovšem počítáme i ty zcela suché kmeny, bez jediného lístečku. To je dobrá bilance, s tím přece jako občané přece musíte souhlasit.
Z pozice obyvatele Zelené ulice si přesto nemůžu pomoct a je mi to líto. Zrovna před naším oknem roste jeden z těch stromů, který se sice už dostává do závěru svého životního cyklu, ale dosud ještě viditelně nechřadne.
Práce začnou od pondělí 23. února. Na stromech jsou rozvěšeny informační cedulky, vyšel o tom článek v posledním čísle časopise Šestka, dnes jsem zadával k vyvěšení informaci na webové stránky radnice. Před několika měsíci, ještě v době přípravy celého projektu, jsme uspořádali participační procházku s dendrologem, který všechno vysvětloval veřejnosti lepšími a odbornějšími slovy, než dokážu já.
Jako radní jsem si dal závazek, že o všech kácených stromech budeme veřejnost pečlivě informovat. Že nechci, aby se obyvatelé o kácení stromů dozvídali až ve chvíli, kdy uslyší motorové pily. Všechna rozhodnutí o kácení zveřejňujeme na internetovém geoportálu a aspoň u těch důležitějších informujeme i dalšími kanály.
Stejně pak ale někdo z vás napíše, že vlastně kácíme jenom tak z plezíru. Že v tom je určitě nějaký komplot, malá domů pro dřevařské firmy nebo tak něco.
Vlastně se na vás nezlobím. Dáváte tím jenom najevo, že je vám kácených stromů líto.
Protože lítost je někdy silnější než jakékoli racionální důvody.
Protože mně je toho topolu u nás pod oknem také líto a když pomyslím, že za pár dnů půjde k zemi, mám vlastně slzy na krajíčku.
reklama

Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Slavomil Vinkler
22.2.2026 08:04Emil Bernardy
22.2.2026 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
22.2.2026 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
22.2.2026 12:51 Reaguje na PetrOvšem:V roce 2023 zemřel manželský pár na Chrudimsku poté, co na jejich auto spadl strom.
V roce 2022 policie vyšetřovala pád smrku v Krkonoších, který usmrtil osobu, jako usmrcení z nedbalosti.
A nejdůležitější je:Za škodu nebo úmrtí způsobené pádem stromu odpovídá podle občanského zákoníku vlastník pozemku, který má povinnost o strom pečovat a předcházet jeho pádu.
Petr Brok
23.2.2026 09:24 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.2.2026 14:27 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
23.2.2026 15:57 Reaguje na Slavomil VinklerPeter
23.2.2026 18:07 Reaguje na Petr BrokJaroslav Pokorný
1.3.2026 11:04 Reaguje na Petr BrokKdyž úřad vlasníkovi nepovolí strom odstranit, pak by vlastník měl sepsat podání, že strom evidentně ohrožuje okolí pádem a že tuto informaci úřadu řádně předává. A když tedy úřad odstranění stromu nepovolil, tak že odpovědnost za event. škody tím pádem na úřad přechází. Podání pak osobně odnést na úřad, kopii si nechat na podatelně potvrdit a pečlivě uložit pro případné šetření.
Slavomil Vinkler
22.2.2026 12:54 Reaguje na PetrJaroslav Pokorný
1.3.2026 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
22.2.2026 08:21Luděk Králíček
22.2.2026 09:50Tonda Selektoda
22.2.2026 09:55Emil Bernardy
22.2.2026 10:01 Reaguje na Tonda SelektodaPeter
22.2.2026 12:04Keď som praxoval v Dejviciach, bolo krásne stromoradie Populus simonii pozdĺž Dejvického nádražia, na ulici Václavíkovej a Dejvickej. Cca 40 ročné bolo v plnej sile. Podľa streetvie je tam doteraz, síce presluhuje ale vidno dokonca priebežnú obnovu... Najkrajší 50 ročný topoľ simonov rástol na Klárove priamo na križovatke, jeho redukovanú korunu vidím tiež, takže sa dožil cca 80 rokov. (to je samozrejme iný prípad, rástol v parkovej ploche a pri rieke).
Břetislav Machaček
22.2.2026 16:34občanů s rozdílnými názory na zeleň a kvůli podmínkám jejího růstu. Sadit
někde něco na sílu přes odpor obyvatel je špatné a sadit někde něco, co
tam bude trpět je špatné taky. V některých místech navrhují pevné opory
pro stálezelené popínavky odolné ořezu, střihu, suchu, soli a poškození
kořenů při výkopech. Osobně preferuji břečťan, který se spokojí jako u
mne na zahradě pouze s betonovým sloupem veřejného osvětlení, který ze
sloupu udělal stálezelený "strom" vhodný k hnízdění ptáků, jako jejich
potrava ve formě bobuli a pro hmyz pozdním pylem a nektarem. Snáší roky
sůl z chodníku a nepotřebuje umělou závlahu ani v tom největším suchu.
Při plynofikaci přišel o 1/3 kořenů a ani to nemělo na něho vliv. Z
toho břečťanu nepadají nebezpečné větve, nehrozí vyvrácením a pokud
vím, tak nejsou na jeho pyl vzhledem k podzimnímu kvetení alergie.
Přitom se spokojí s ocelovou oporou a škvírou v dlažbě, aby rostl.
Emil Bernardy
23.2.2026 07:09Radek Čuda
23.2.2026 14:53Njn, volby se blíží.
Jinak je ale otázkou, zda by nedávalo větší smysl provádět tu obměnu postupně, podle toho, jak ty stávající topoly postupně půjdou do kelu.
Ale zase by se to asi z pohledu PR nedalo tak hezky vytěžit.
Jaroslav Pokorný
1.3.2026 11:29 Reaguje na Radek ČudaV Praze na Letné, u "Stalina", byl porost starých tisů. Křivolaké větvě byly velice efektní. Pravda, stromy potřebovaly trochu prořezat. Nějaká "moudrá hlava" na radnici, možná přímo "odborník na zeleň", objednala, schválila, "zmlazení". Bizarně kroucené větve zmizely, stromy byly ořezány na cca 1 m. Polovina z nich uhynula, ostatní se horkotěžko vzpamatovávají.
Obdobně v jiném parku, tuším u letohrádku Kinských na Smíchově, nějaký "odborník" nechal přeřezat kmeny snad 100 letých břečťanů, s odůvodněním - dali si tam přímo cedulku - že "škrtily" stromy, po nichž se pnuly. Jestli na na ochraně přírody máme takové "odborníky", těžko se divit důsledkům. A přímo na té Letné pravidelně sleduji to vyhazování miliónů. Z parku se tam pomalu dělá les. I na druhé straně ve Stromovce miliony jen poletují.


Petr Palacký: Projednání petice o pražském osvětlení - jak to tedy dopadlo?
Petr Palacký: Magistrát couvá ohledně bílých světel