Petr Řebíček: Pole není popelnice
12.11.2021
Zdroj | Archiv firmy VIN agro
Rádi bychom chtěli všem těmto lidem sdělit, že o jejich nevyžádané organické hnojení nemáme zájem a že polím rozhodně neprospívá, jak se mnozí z nich často i z nevědomosti domnívají. Navezené hromady bioodpadu pouze hnijí a likvidují rostliny, které jsou na poli již osety. Pokud na poli zrovna nic zaseto není, tak to komplikuje následné zpracování půdy a setí plodiny. Hromady tohoto materiálu ucpávají stroje pro zpracování půdy, stejně tak komplikují provoz i secím strojům.
Prosíme tedy, abyste nám neházeli bioodpad na pole. Není to dobrý způsob hospodaření a nikdo by si určitě na vlastní zahradu neházel hromady listí a shnilého ovoce, aby tím parádně pohnojil.
Zdroj | Archiv firmy VIN agro
Pro tyto účely je nejedna zahrada vybavena místem, které nazýváme prostě „kompost“, kam odkládáme bioodpad, který následně zpracováváme kompostováním, přeséváním a až v nějaké kultivované podobě ho zapravujeme zpátky do půdy – záhonků. Proč by to na poli mělo fungovat jinak?
V roce 2020 jsme na kraji polí v blízkosti zástavby zaseli nektarodárné biopásy, abychom zlepšili prostředí styku městské a zemědělské krajiny. Právě na těchto biopásech se nyní nejvíce objevují skládky bioodpadu, které ničí pestrou skladbu rostlin.
Biopásy ani pole neslouží pro odkládání bioodpadu a stejně tak neslouží pro procházky vaše ani pro venčení psů. Pro ty jsou určeny k tomu zřízené cesty, popřípadě parky. Pokud bude na některých místech nadále pokračovat intenzita skládkování a vstupů lidí a psů na tyto biopásy v rozsahu, v jakém to bylo dosud, budeme je nuceni v určitých lokalitách zrušit.
Přečtěte si také |
Jaké je to být zemědělcem v Praze? Rozhovor s Petrem Řebíčkem
Bioopad ze zahrad ukládejte do hnědých popelnic, které si lze za velmi nízký poplatek objednat u Magistrátu hlavního města Prahy, nebo ho odvezte do sběrných dvorů (například Kbely, Satalice, Horní Počernice).
Většina bioodpadu z hnědých popelnic a ze sběrných dvorů skončí na naší kompostárně, kde jsou následně vhodnou technologií zpracovány a přeměněny na kompost, který zpětně aplikujeme na naše pole. Váš bioodpad tak na našem poli nakonec skončí, ale ve formě, která půdě prospívá. Děkujeme všem lidem, kteří bioodpad ze svých zahrad likvidují správným způsobem.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu
Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělstvíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
pp
VK
Václav Kain
12.11.2021 08:51 Reaguje na pavel peregrinNic by se nemuselo pohazovat po příkopech a nebo kdekoliv.Kámen úrazu je v jedné věci.Naložit a odvézt do sběrného dvora stojí peníze,ne sice moc,ale stojí.Pohozením kdekoliv je gratis.Žiji v krajském městě a vidím čeho se lidé zbavují tím,že tu věc které se chtějí zbavit jednoduše dotáhnou ke kontajnerům na odpad nejlépe pod rouškou tmy a mají vystaráno.Prodejce doveze zákazníkovi chladničku a mrazákem (monolit)kam dá asi ten zákazník chladničku starou.Do auta se mu nevejde aby ji odvezl do sběrného dvora a tak ji nechá u těch kontajnerů.Za odvoz by musel pustit chlup a to pro mnoho občanů nepřijatelné
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.11.2021 09:10 Reaguje na Václav KainNikdy nepochopím odvoz bioodpadu ze zahrady. Já kompostuji
vše, včetně drobných větví z živého plotu. Chce to pouze trpělivost a i ty větvičky proložené trávou a listím se do
tří let rozpadnou na kvalitní kompost. Ten vracím zahradě
zpět a naopak další přikupuji a odebírám bioodpad i od
sousedů. Oni ušetří za odvoz a já za budoucí kvalitní
kompost. Bohužel posedlost nových obyvatel "venkova" po
dokonalých trávnících a uklizené zahradě je i o tom, že
produkují takovýto odpad, jehož likvidaci řeší různě.
Něco jiného je ostatní komunální odpad, ale to už je věcí
obce, jak to řeší. Ono levnější je několik řízených
"odkladišť" ,než likvidace černých skládek. Kontejner na konci ulice před poli určitě zláká k uložení odpadu i ty, kteří by ho chtěli odvézt o metr dál pod sankcí pokuty.
Samozřejmě potud, pokud se nejedná o zlomyslnost a radost
ze zaneřádění přírody.
Odpovědět
vše, včetně drobných větví z živého plotu. Chce to pouze trpělivost a i ty větvičky proložené trávou a listím se do
tří let rozpadnou na kvalitní kompost. Ten vracím zahradě
zpět a naopak další přikupuji a odebírám bioodpad i od
sousedů. Oni ušetří za odvoz a já za budoucí kvalitní
kompost. Bohužel posedlost nových obyvatel "venkova" po
dokonalých trávnících a uklizené zahradě je i o tom, že
produkují takovýto odpad, jehož likvidaci řeší různě.
Něco jiného je ostatní komunální odpad, ale to už je věcí
obce, jak to řeší. Ono levnější je několik řízených
"odkladišť" ,než likvidace černých skládek. Kontejner na konci ulice před poli určitě zláká k uložení odpadu i ty, kteří by ho chtěli odvézt o metr dál pod sankcí pokuty.
Samozřejmě potud, pokud se nejedná o zlomyslnost a radost
ze zaneřádění přírody.
PH
Pavel Hanzl
12.11.2021 15:00 Reaguje na Břetislav MachačekA všechno polijete ropou z vlastního vrtu, že?
Jinak by se listí rozpadlo za půl roku....
Odpovědět
Jinak by se listí rozpadlo za půl roku....
pp
pavel peregrin
12.11.2021 11:01 Reaguje na Václav KainU nás se za sběrný dvůr neplatí nic.
Odpovědět
JO
VK
Václav Kain
12.11.2021 12:46 Reaguje na pavel peregrinAle samozřejmě,že se ve sběrných dvorech nic neplatí,ale copak jsem nevyjádřil dost jasně?Ta nějaká věc se do auta nevejde a tak by si musel ten dotyčný sjednat odvoz a ten není gratis.A dále i kdyby se mu to auta vešlo,tak odvoz stojí rovněž nějakou korunu.A o tom to je.Hladovost a škudlilství je tady dost rozšířené.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.11.2021 13:09 Reaguje na Václav KainTo máte pravdu, jenže v článku šlo o vyhazování věcí na pole, nikoliv ke kontejnerům. A protože pole je obvykle na kraji města, tak nutně je vyhazovanou věc naložit a tam odvézt. A to je pak již jedno, zda ji vezu na pole či do sběrného dvora, ten benzin vynaložím tak jako tak.
Odpovědět
JS
Jiří S
12.11.2021 08:59 Reaguje na pavel peregrinVíte jaký nešvar se rozmohl u nás? Lidé, at jsou to myslivci, lesníci, lidé s pejsky a podobně se rozhodli, že každé pole a louka je vlastně silnice. Troufnu si říci, že aspon na 30 % polí a luk máme nějaká vyjetá místa od osobních automobilů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.11.2021 09:17 Reaguje na Jiří SDejte do vyjetých kolejí(nejlépe do kaluží) hřebíky s plechovou podložkou a příště tam už nikdo nepojede. Pěšák vyjetou kolejí s vodou nepůjde a ani zvěř. Případně lze
pomocí překážek navést auta přímo do těch kolejí. Je to
x let ověřený způsob, jak znepříjemnit zábavu v lesích
čtyřkolkařům a motorkařům.
Odpovědět
pomocí překážek navést auta přímo do těch kolejí. Je to
x let ověřený způsob, jak znepříjemnit zábavu v lesích
čtyřkolkařům a motorkařům.
MD
Milan Dostál
12.11.2021 09:46 Reaguje na Břetislav MachačekMožná by vám prospělo si na takový hřebík šlápnout.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.11.2021 10:32 Reaguje na Milan DostálAsi taky rád jezdíte v terénu, že ? Já do kaluží
nešlapu a už vůbec ne na poli a louce. Pole obejdu
a louku před sečí taky, protože si vážím lidské
práce. Jet vozidlem až do nitra přírody je stejné,
jako když přijde medvěd do města. Obojí je špatně
a obojímu je třeba jakkoliv zabránit, když zákaz
(s medvědem asi těžko) nepomůže. Když vám pole
rozjezdí motorista a ukáže vám vztyčený prst,
tak to budete řešit i takto. Ten hřebík v kaluži
vyjeté koleje je levný a zabere ihned. Po sklizni
je zaorán a nikomu už neuškodí.
Odpovědět
nešlapu a už vůbec ne na poli a louce. Pole obejdu
a louku před sečí taky, protože si vážím lidské
práce. Jet vozidlem až do nitra přírody je stejné,
jako když přijde medvěd do města. Obojí je špatně
a obojímu je třeba jakkoliv zabránit, když zákaz
(s medvědem asi těžko) nepomůže. Když vám pole
rozjezdí motorista a ukáže vám vztyčený prst,
tak to budete řešit i takto. Ten hřebík v kaluži
vyjeté koleje je levný a zabere ihned. Po sklizni
je zaorán a nikomu už neuškodí.
MD
Milan Dostál
12.11.2021 11:25 Reaguje na Břetislav MachačekV terénu nejezdím ani na kole, ale třeba můj syn rád chodí kalužema, i bos, asi nemáte ani psa. Zřejmě jste z těch ochránců co rozhazují po lese, polích, loukách ocelové ježky a otrávenou návnadu.
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2021 11:49 Reaguje na Milan DostálMusíte vašemu synovi vysvětlit, že když ta kaluž není na vaší louce a poli, ani na veřejném místě, tak tam nemá co lézt. To je základní slušnost.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
12.11.2021 12:19 Reaguje na PetrChtěl jsem jen vyjádřít, že bojovat s lidmi kteří dělají v přírodě bordel, odpady vyvážejí na pole, louky nebo do lesa nejde pomocí skrytých nástražných zařízení.
Odpovědět
Jakub Graňák
16.11.2021 07:24 Reaguje na PetrZákon č. 114/1992 Sb v paragrafu 63 odst 2 praví: Každý má právo na průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce, či jiné právnické osoby, pokud tím nepůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje li do práv na ochranu osobnosti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.11.2021 16:37 Reaguje na Milan DostálJedinkrát jsem jsem hřeby zasáhl proti
jednomu motokrosaři na kterého nikdo
neměl šanci si došlápnout. Po dvou
roztržených pneumatikách jezdí pouze
v nedalekém místě k tomu určeném.
Odstavená vozidla v zákazech krátce po revoluci kamarád řešil šídlem a to
rovnou na nejméně dvou kolech, aby
nepomohla ani rezerva a bylo po tom
ignorování zákazu vjezdu do týdne.
Policie to před tím marně řešila rok!
Odpovědět
jednomu motokrosaři na kterého nikdo
neměl šanci si došlápnout. Po dvou
roztržených pneumatikách jezdí pouze
v nedalekém místě k tomu určeném.
Odstavená vozidla v zákazech krátce po revoluci kamarád řešil šídlem a to
rovnou na nejméně dvou kolech, aby
nepomohla ani rezerva a bylo po tom
ignorování zákazu vjezdu do týdne.
Policie to před tím marně řešila rok!
Jakub Graňák
12.11.2021 18:38 Reaguje na Břetislav MachačekÁha ekoterorismus, to bych od vás nečekal
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
12.11.2021 21:30 Reaguje na Břetislav MachačekTo jsem netušila, že máte za sebou takovou ekoteroristickou minulost.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.11.2021 10:01 Reaguje na Majka KletečkováA co jste si oba mysleli?
Já pouze dělám to, co je ihned
hmatatelné a je vidět. Nelétám
v oblacích a dělám to, co se
dá dělat i v malém a zadarmo.
Nenatahuji ruce po dotacích
a nefantazíruji o nesmyslech.
Pokud jste si všimli, tak vždy
pouze poukazuji na rozpory v
různých počinech ekologistů
a na slepé uličky, které oni
prosazují. Zkuste se taky
zamyslet například nad tím,
v jakém protikladu je OZE
z biopaliv a péče o půdu.
Nebo třeba tlení stromů bez
užitku a pláč, že se při
tlení uvolňuje CO2. Rozporů
jsou desítky a schází ten
zdravý selský rozum, který
si to umí v hlavě srovnat bez emocí a fanatismu. Jinak u
toho motorkáře to byla jediná možná reakce, protože nic
jiného předtím nepomohlo.
Odpovědět
Já pouze dělám to, co je ihned
hmatatelné a je vidět. Nelétám
v oblacích a dělám to, co se
dá dělat i v malém a zadarmo.
Nenatahuji ruce po dotacích
a nefantazíruji o nesmyslech.
Pokud jste si všimli, tak vždy
pouze poukazuji na rozpory v
různých počinech ekologistů
a na slepé uličky, které oni
prosazují. Zkuste se taky
zamyslet například nad tím,
v jakém protikladu je OZE
z biopaliv a péče o půdu.
Nebo třeba tlení stromů bez
užitku a pláč, že se při
tlení uvolňuje CO2. Rozporů
jsou desítky a schází ten
zdravý selský rozum, který
si to umí v hlavě srovnat bez emocí a fanatismu. Jinak u
toho motorkáře to byla jediná možná reakce, protože nic
jiného předtím nepomohlo.
Jakub Graňák
13.11.2021 13:56 Reaguje na Břetislav MachačekNo já si docela dobře pamatuju, že když jsem tu onehdá popisoval jednoduchou metodu na zadržení vody v krajině pomocí balíku v meliorační šachtici, tak jste tu na mě dštil síru. Takže mi v podstatě nemáte vůbec co vyčítat
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.11.2021 16:33 Reaguje na Jakub GraňákVy jste poškodil majetek
vlastníka a já zamezil
zcela zbytečnému ničení přírody. To je setsakra rozdíl! Radím vlastníkům polí na poli hřeby a za váš balík slámy bych jim poradil ho vám nechat vytáhnout a vyčistit zanesené drenáže. Kvůli nefunkčním drenážím loni ani nepoorali a nezaseli. Vám bych zacpal odtok vody za průtrže mračen, protože je přece nutno zadržet vodu v krajině!
Odpovědět
vlastníka a já zamezil
zcela zbytečnému ničení přírody. To je setsakra rozdíl! Radím vlastníkům polí na poli hřeby a za váš balík slámy bych jim poradil ho vám nechat vytáhnout a vyčistit zanesené drenáže. Kvůli nefunkčním drenážím loni ani nepoorali a nezaseli. Vám bych zacpal odtok vody za průtrže mračen, protože je přece nutno zadržet vodu v krajině!
Jakub Graňák
13.11.2021 16:59 Reaguje na Břetislav MachačekJá jsem po domluvě s majitelem (to jsem vám říkal už posledně) vytvořil zadarmo hektarovou oázu pro kuňky, rosničky, koroptve, kosatce, a něurekom dalších taxonů rostlin a živočichů... na místě jalového neúrodného pole, kde ještě před padesáti lety byl sedmdesátihektarový mokřad.
Ještě k tomu jsem daňovému poplatníkovi ušetřil pár milionů za tvorbu mokřadu, mimochodem nedávno se mi doneslo, že to místo získá patrně nějakou institucionální ochranu, to díky těm kuňkám... a bude se rozšiřovat, tentokrát hodí do meliorace balík státní zaměstnanec.
V porovnání s tím jste vy udělal svým rozhazováním hřebíků naprosté hovno. Že na ten hřebík mohl šlápnout třeba migrující los vás nenapadlo? Tak zpytujte svědomí
Odpovědět
Ještě k tomu jsem daňovému poplatníkovi ušetřil pár milionů za tvorbu mokřadu, mimochodem nedávno se mi doneslo, že to místo získá patrně nějakou institucionální ochranu, to díky těm kuňkám... a bude se rozšiřovat, tentokrát hodí do meliorace balík státní zaměstnanec.
V porovnání s tím jste vy udělal svým rozhazováním hřebíků naprosté hovno. Že na ten hřebík mohl šlápnout třeba migrující los vás nenapadlo? Tak zpytujte svědomí
BM
Břetislav Machaček
14.11.2021 09:53 Reaguje na Jakub GraňákPokud jste to udělal s
vědomím majitele, budiž.
Udělat to ale tajně na cizím poli je trestný
čin poškozováni cizího majetku. A ty losy tu
zastavily v migraci ploty
kolem dálnice a ani jiná
zvěř cíleně nešlape do
kaluží vyjetých auty.
Vím o jedné velmi staré
skládce plné střepů a
světe div se, srnčí zvěř
ji má v oblibě jako zónu
klidu, kam nechodí lidé
a zvláště pejskaři, kteří
se bojí o své miláčky.
Srnčí má vyšlapané své
stezky a těch se drží.
Mimo ně běží pouze tehdy,
když ji někdo vyplaší a
ty stezky blokuje. Tak se chove každá zvěř včetně
losů. Pokud nejsou ve stresu, tak jdou mimo
překážky a místa, kde tuší možnost újmy. Těmi
jsou i ty vyjeté koleje
zaplněné vodou, kde neví
jakou hloubku mají. Zvěř
není hloupá jako lidé, kteří toto nezkoumají
a klidně vjedou do kaluže autem, kterou vyjel traktor. Kdo se musí z lidí brouzdat zatopenou kolejí na poli? Nikdo
normální to není. O tom,
co dělám v okolí já víte prd, ale nemíním to tu
prezentovat, protože by
to bylo opět důvodem mne napadnout. Často stačí
pouze udržovat stávající
osvědčený mokřad, než
vybudovat vysychající,
který se stane pro pulce
pastí, ve které nestačí dospět a nebo jsou
sežráni predátory. Toto
je medvědí služba a nikoliv záslužný čin.
Odpovědět
vědomím majitele, budiž.
Udělat to ale tajně na cizím poli je trestný
čin poškozováni cizího majetku. A ty losy tu
zastavily v migraci ploty
kolem dálnice a ani jiná
zvěř cíleně nešlape do
kaluží vyjetých auty.
Vím o jedné velmi staré
skládce plné střepů a
světe div se, srnčí zvěř
ji má v oblibě jako zónu
klidu, kam nechodí lidé
a zvláště pejskaři, kteří
se bojí o své miláčky.
Srnčí má vyšlapané své
stezky a těch se drží.
Mimo ně běží pouze tehdy,
když ji někdo vyplaší a
ty stezky blokuje. Tak se chove každá zvěř včetně
losů. Pokud nejsou ve stresu, tak jdou mimo
překážky a místa, kde tuší možnost újmy. Těmi
jsou i ty vyjeté koleje
zaplněné vodou, kde neví
jakou hloubku mají. Zvěř
není hloupá jako lidé, kteří toto nezkoumají
a klidně vjedou do kaluže autem, kterou vyjel traktor. Kdo se musí z lidí brouzdat zatopenou kolejí na poli? Nikdo
normální to není. O tom,
co dělám v okolí já víte prd, ale nemíním to tu
prezentovat, protože by
to bylo opět důvodem mne napadnout. Často stačí
pouze udržovat stávající
osvědčený mokřad, než
vybudovat vysychající,
který se stane pro pulce
pastí, ve které nestačí dospět a nebo jsou
sežráni predátory. Toto
je medvědí služba a nikoliv záslužný čin.
BM
Břetislav Machaček
14.11.2021 10:09 Reaguje na Břetislav MachačekJinak rybniční oblasti
byly taky bažinami, jako
kdysi to 70 ha pole po vysušení mokřadu.
Lidé pouze dělali to, co
bylo potřeba. Při výnosu 20 tun/ha bylo potřeba
4x více půdy, než nyní
při výnosech 80 tun/ha.
Proto se vysoušely ty
mokřady a rozoraly meze. Po válce byla prioritou potravinová soběstačnost a ne ty dovozy ze zemí kácejících pralesy. O tom
je skutečná ekologie !
Odpovědět
byly taky bažinami, jako
kdysi to 70 ha pole po vysušení mokřadu.
Lidé pouze dělali to, co
bylo potřeba. Při výnosu 20 tun/ha bylo potřeba
4x více půdy, než nyní
při výnosech 80 tun/ha.
Proto se vysoušely ty
mokřady a rozoraly meze. Po válce byla prioritou potravinová soběstačnost a ne ty dovozy ze zemí kácejících pralesy. O tom
je skutečná ekologie !
Jakub Graňák
14.11.2021 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekČlověče, to že jste prožil převážnou část života v komunismu, neznamená, že musíte jejich zdegenerovanou prolhanou propagandu šířit i dnes. Rozkulačení venkova, devastace krajiny likvidací krajinných prvků, vysoušení mokřadů... pod záminkou boje o zrno, vedlo k přesnému opaku, než tady tvrdíte. Naopak do té doby soukromé zemědělství bylo s výjimkou válek schopno bezpečně Československou populaci uživit. Pro mně je to největší zločin komunismu, který na této zemi spáchali. V 60. a části 70. let si československé zemědělství "lízalo" rány po kolektivizaci a jeho produkce nebyla pro potřeby občanů dostačující, tak se vláda musela uchýlit k nákupu základních zemědělských komodit ze zahraničí. Zhruba 40 % importu pocházelo z kapitalistických států. A jinak tomu nebylo ani potom. Za dodávky ze západu (toho drobnozemědělského, dle řady zdejších diskutujích neživotaschopného - ve skutečnosti již pár let po válce řešícího co s nadprodukcí) vláda zaplatila 3,45 mld. Kčs. Třešničkou na dortu už je pak fakt, že největšími soukromými vlastníky půdy jsou dnes potomci bolševických potentátů, přesně těch, kteří před sedmdesáti lety kradli soukromý majetek, titíž dnes žvástají o potravinové soběstačnosti. Vzpomeňte si laskavě na dobu před rokem 1989, jak dostupné byly tehdy ovoce, zelenina... tehdy si každý kdo jen trochu mohl, pěstoval tyto komodity sám, protože nabídka byla žalostná. A stejně tak je v tomto směru domácí nabídka žalostná i dnes, protože české zemědělství za značné státní podpory stále chrlí masivní nadprodukci krmné pšenice... na úkor podpory ovoce, zeleniny...
Co se týče toho mokřadu:
Vysušen byl až koncem 70. let, tudíž váš argument "boje o zrno" je hovadina. V padesátých letech byla zlikvidována rybniční soustava nad ním, která se táhla až po Město Albrechtice a byla reservoirem vody pro místní zvodeň táhnoucí se od Města Albrechtic až ke Krnovu (zdroj vody pro 25000 lidí). Poslední dobou už jaksi přestává dostačovat... proč asi?
Co se týče těch vašich řečí o medvědí službě, zase jen blábolíte bez znalosti místních podmínek (stejně jako v případě diskuse o amazonských indiánech, kteří dle vás touží po splachovacích záchodech a teplé vodě z kohoutku - pamatujete?).
Je tomu přesně naopak - ten mokřad jistě přispívá svou troškou k vyrovnanější bilanci přiléhajícího potoka (dříve vodního zdroje pro celou rybniční soustavu popsanou výše), mimochodem pstruhové vody plné potočních pstruhů. Stejně tak je tomu i u těch kuněk, které se od doby vniku mokřadu šíří i do okolí (mnohokrát potvzeno sousedy, kteří se mě doptávali co je to za žábu se žlutým břichem).
Celkově "meliorace" v podhorských oblastech na chudých neúrodných půdách, jako je tomu právě u nás, byly totální zhovadilost a bezmyšlenkovité plýtvání zdroji, vedoucí jen k současným problémům s vodou a vodní bilancí krajiny celkově. Naštěstí, a to i bez pomoci, si na řadě míst v okolí bere příroda (vlivem přívalových srážek a následného podemílání, propadu a zanesení odvodňovacích potrubí) mokřady a prameniště zpět.
Závěrem jedna věcná připomínka: kde jste přišel na ty výnosy níže? Taková hausnumera si necucali z prstu asi soudruzi ze sovětského svazu
Odpovědět
Co se týče toho mokřadu:
Vysušen byl až koncem 70. let, tudíž váš argument "boje o zrno" je hovadina. V padesátých letech byla zlikvidována rybniční soustava nad ním, která se táhla až po Město Albrechtice a byla reservoirem vody pro místní zvodeň táhnoucí se od Města Albrechtic až ke Krnovu (zdroj vody pro 25000 lidí). Poslední dobou už jaksi přestává dostačovat... proč asi?
Co se týče těch vašich řečí o medvědí službě, zase jen blábolíte bez znalosti místních podmínek (stejně jako v případě diskuse o amazonských indiánech, kteří dle vás touží po splachovacích záchodech a teplé vodě z kohoutku - pamatujete?).
Je tomu přesně naopak - ten mokřad jistě přispívá svou troškou k vyrovnanější bilanci přiléhajícího potoka (dříve vodního zdroje pro celou rybniční soustavu popsanou výše), mimochodem pstruhové vody plné potočních pstruhů. Stejně tak je tomu i u těch kuněk, které se od doby vniku mokřadu šíří i do okolí (mnohokrát potvzeno sousedy, kteří se mě doptávali co je to za žábu se žlutým břichem).
Celkově "meliorace" v podhorských oblastech na chudých neúrodných půdách, jako je tomu právě u nás, byly totální zhovadilost a bezmyšlenkovité plýtvání zdroji, vedoucí jen k současným problémům s vodou a vodní bilancí krajiny celkově. Naštěstí, a to i bez pomoci, si na řadě míst v okolí bere příroda (vlivem přívalových srážek a následného podemílání, propadu a zanesení odvodňovacích potrubí) mokřady a prameniště zpět.
Závěrem jedna věcná připomínka: kde jste přišel na ty výnosy níže? Taková hausnumera si necucali z prstu asi soudruzi ze sovětského svazu
Jakub Graňák
14.11.2021 12:12 Reaguje na Břetislav MachačekKolektivizace v Československu byl proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, který iniciovala a řídila Komunistická strana Československa v souladu s politickou teorií i praxí stalinismu. Hlavní fáze vyvlastňování zemědělské výroby a jejího spojování do stranou ovládaných družstevních a státních podniků probíhala v letech 1948–1960, tento proces však dozníval až do roku 1989.
Kolektivizace začala brzy po komunistickém převratu v únoru 1948. Otázka pozemkové reformy patřila po druhé světové válce mezi nejdůležitější a Komunistická strana Československa jí dokázala demagogicky využít – komunisté před rokem 1948 tvrdili, že ke kolektivizaci v Československu nedojde, komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš však zároveň připravoval zákony, na jejichž základě pak kolektivizace byla prováděna.
Bezprostředním podnětem ke spuštění kolektivizace se stalo zasedání Informbyra v červnu 1948, po němž KSČ spustila štvavou propagandu proti sedlákům, které označila za „vesnické boháče“ a „kulaky“, s nimiž je potřeba se v rámci třídního boje vypořádat. Pomocí pokřivené legislativy, represí bezpečnostních složek, zmanipulovaných soudů a ekonomického nátlaku se státní orgány snažily sedláky i menší rolníky donutit ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD). Od srpna 1950 do března 1951 bylo odsouzeno na 50 tisíc soukromých zemědělců, což představovalo 40 % všech odsouzených v tomto období.
Během roku 1951 se opatření proti „kulakům“ dále zostřovala a zejména ministerstvo spravedlnosti se snažilo prosadit častější uplatňování trestu zákazu pobytu, což v praxi představovalo přesídlování rodin odsouzených sedláků. Komunističtí představitelé ovšem stále represivní opatření proti sedlákům považovali za nedostatečná, a proto v listopadu 1951 spustili Akci K (kulak), jejímž cílem bylo vystěhovávání rodin odsouzených sedláků z oblasti původního bydliště. Kvůli organizačním problémům byla akce v květnu 1952 přerušena, aby pak mohla být v listopadu téhož roku spuštěna znovu ve větším rozsahu a plynuleji.
Po Stalinově a Gottwaldově smrti v březnu roku 1953 došlo k dočasnému uvolnění represí, a v lednu 1954 dokonce k ukončení Akce kulak, v jejímž průběhu byly přestěhovány asi 3–4 tisíce rodin. V období mocenského boje v Sovětském svazu panovala určitá nejistota režimu, od roku 1955 však komunisté znovu napjali síly k tomu, aby zabránili rozpadání JZD a dokončili kolektivizaci. Okolo roku 1960 již JZD obhospodařovala drtivou většinu půdy, většina soukromě hospodařících zemědělců byla zlikvidována, a tak prezident Novotný mohl slavnostně vyhlásit vítězství socialismu v Československu.
Jelikož kolektivní hospodaření komunisté vybudovali jen na politicko-ideologických základech a nikoli na základech hospodářských, po pádu československého komunistického režimu roku 1989 se začala jednotná zemědělská družstva rozpadat anebo zásadně přizpůsobovat principům tržní ekonomiky.
Vše v "zájmu většiny", další vaší oblíbené mantry
Odpovědět
Kolektivizace začala brzy po komunistickém převratu v únoru 1948. Otázka pozemkové reformy patřila po druhé světové válce mezi nejdůležitější a Komunistická strana Československa jí dokázala demagogicky využít – komunisté před rokem 1948 tvrdili, že ke kolektivizaci v Československu nedojde, komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš však zároveň připravoval zákony, na jejichž základě pak kolektivizace byla prováděna.
Bezprostředním podnětem ke spuštění kolektivizace se stalo zasedání Informbyra v červnu 1948, po němž KSČ spustila štvavou propagandu proti sedlákům, které označila za „vesnické boháče“ a „kulaky“, s nimiž je potřeba se v rámci třídního boje vypořádat. Pomocí pokřivené legislativy, represí bezpečnostních složek, zmanipulovaných soudů a ekonomického nátlaku se státní orgány snažily sedláky i menší rolníky donutit ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD). Od srpna 1950 do března 1951 bylo odsouzeno na 50 tisíc soukromých zemědělců, což představovalo 40 % všech odsouzených v tomto období.
Během roku 1951 se opatření proti „kulakům“ dále zostřovala a zejména ministerstvo spravedlnosti se snažilo prosadit častější uplatňování trestu zákazu pobytu, což v praxi představovalo přesídlování rodin odsouzených sedláků. Komunističtí představitelé ovšem stále represivní opatření proti sedlákům považovali za nedostatečná, a proto v listopadu 1951 spustili Akci K (kulak), jejímž cílem bylo vystěhovávání rodin odsouzených sedláků z oblasti původního bydliště. Kvůli organizačním problémům byla akce v květnu 1952 přerušena, aby pak mohla být v listopadu téhož roku spuštěna znovu ve větším rozsahu a plynuleji.
Po Stalinově a Gottwaldově smrti v březnu roku 1953 došlo k dočasnému uvolnění represí, a v lednu 1954 dokonce k ukončení Akce kulak, v jejímž průběhu byly přestěhovány asi 3–4 tisíce rodin. V období mocenského boje v Sovětském svazu panovala určitá nejistota režimu, od roku 1955 však komunisté znovu napjali síly k tomu, aby zabránili rozpadání JZD a dokončili kolektivizaci. Okolo roku 1960 již JZD obhospodařovala drtivou většinu půdy, většina soukromě hospodařících zemědělců byla zlikvidována, a tak prezident Novotný mohl slavnostně vyhlásit vítězství socialismu v Československu.
Jelikož kolektivní hospodaření komunisté vybudovali jen na politicko-ideologických základech a nikoli na základech hospodářských, po pádu československého komunistického režimu roku 1989 se začala jednotná zemědělská družstva rozpadat anebo zásadně přizpůsobovat principům tržní ekonomiky.
Vše v "zájmu většiny", další vaší oblíbené mantry
pp
pavel peregrin
14.11.2021 13:15 Reaguje na Jakub GraňákNení to zdaleka tak jednoduché, jak popisujete, věc není zdaleka černobílá, ale to je nad rámec možností diskuze.
Odpovědět
Jakub Graňák
14.11.2021 18:35 Reaguje na pavel peregrinTo máte pravdu, věc byla jenom černá
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.11.2021 12:20 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji za obsáhlý výklad
dějin, ale ten zvládám
a to ještě od pozemkové
reformy po prvé sv.válce,
kdy se naopak velké celky
dělily mezi zemědělce a
kdy mez nebyla cíleným
ekosystémem, ale pouhou
hranicí pozemků. Nač jsou ale hranice, když jde o
společné hospodaření
stroji a ne kravkou na
nějaké pár metrů široké
nudličce? U nás zůstaly lány polí po hraběti
Larischovi na jim kdysi
vysušených rybnících a
nikdy nebyly děleny na
ty nudličky s mezemi.
Jak dopadla privatizace je i vaše vina, protože vám nic nebránilo se angažovat v zemědělství, které bylo a je na okraji zájmu. Mimo vlastnictví půdy to není žádné velké terno a lépe jsou na tom pouze ti, co půdu vlastní a pronajímají těm "zlým"
zemědělcům. O výnosech si přečtěte a já pouze píšu o krajních hodnotách a nikoliv průměru. Ten je jiný, ale i tak je to
sakra rozdíl ve výnosech.
Vidím, že vám jde ale
o zpolitizováni diskuse
na úroveň dnešní jediné
pravdy a tak nemá význam
diskutovat s vámi věcně.
S politruky se taky nikdy
nedalo diskutovat věcně,
ale pouze ideologicky. Jó
a většinový názor je taky
základem demokracie a ne
jen socialismu. Nyní to
vidíme v praxi, jak se
chovají většinoví vůdci.
Pletete to vše dohromady
a nemá význam vám dále
odporovat. I na PŠM jsem
pak raději podřimoval, než diskutoval o jediné
pravdě pravdoucí.
Odpovědět
dějin, ale ten zvládám
a to ještě od pozemkové
reformy po prvé sv.válce,
kdy se naopak velké celky
dělily mezi zemědělce a
kdy mez nebyla cíleným
ekosystémem, ale pouhou
hranicí pozemků. Nač jsou ale hranice, když jde o
společné hospodaření
stroji a ne kravkou na
nějaké pár metrů široké
nudličce? U nás zůstaly lány polí po hraběti
Larischovi na jim kdysi
vysušených rybnících a
nikdy nebyly děleny na
ty nudličky s mezemi.
Jak dopadla privatizace je i vaše vina, protože vám nic nebránilo se angažovat v zemědělství, které bylo a je na okraji zájmu. Mimo vlastnictví půdy to není žádné velké terno a lépe jsou na tom pouze ti, co půdu vlastní a pronajímají těm "zlým"
zemědělcům. O výnosech si přečtěte a já pouze píšu o krajních hodnotách a nikoliv průměru. Ten je jiný, ale i tak je to
sakra rozdíl ve výnosech.
Vidím, že vám jde ale
o zpolitizováni diskuse
na úroveň dnešní jediné
pravdy a tak nemá význam
diskutovat s vámi věcně.
S politruky se taky nikdy
nedalo diskutovat věcně,
ale pouze ideologicky. Jó
a většinový názor je taky
základem demokracie a ne
jen socialismu. Nyní to
vidíme v praxi, jak se
chovají většinoví vůdci.
Pletete to vše dohromady
a nemá význam vám dále
odporovat. I na PŠM jsem
pak raději podřimoval, než diskutoval o jediné
pravdě pravdoucí.
Jakub Graňák
15.11.2021 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekZaprvé: já v zemědělské prvovýrobě strávil půlku života, kolik vy, že si dovolujete tady mlít něco o mojí vině?
Jak už jsem zde psal mnohokrát dluží nám mlíkárna už dvacet let tři miliony za mlíko. Začali jsme soukromě podnikat v zemědělství v roce 1990, kdy vy? By mě zajímalo v kolika letech jste telil svoje první tele, že máte drzost mi tu klást za vinu rozklad vedený příslušníky vaší generace.
Zadruhé: vydělte si tu vaši nižší hodnotu dvěma a poté ještě snižte o třetinu a budete někde na úrovni maximálních výnosů - zjevně netušíte o čem mluvíte
Zatřetí: ta pravda je dnes, včera nebo před padesáti lety stejná: státem posvěcená zlodějna a teror vůči statisícům lidí. Se divím, že tu tak tepete do všech těch grýdýlů... dopady této novodobé ideologie lze přece přesně podle vašeho příkladu idealizovat úplně stejně, jako kolektivizaci
Odpovědět
Jak už jsem zde psal mnohokrát dluží nám mlíkárna už dvacet let tři miliony za mlíko. Začali jsme soukromě podnikat v zemědělství v roce 1990, kdy vy? By mě zajímalo v kolika letech jste telil svoje první tele, že máte drzost mi tu klást za vinu rozklad vedený příslušníky vaší generace.
Zadruhé: vydělte si tu vaši nižší hodnotu dvěma a poté ještě snižte o třetinu a budete někde na úrovni maximálních výnosů - zjevně netušíte o čem mluvíte
Zatřetí: ta pravda je dnes, včera nebo před padesáti lety stejná: státem posvěcená zlodějna a teror vůči statisícům lidí. Se divím, že tu tak tepete do všech těch grýdýlů... dopady této novodobé ideologie lze přece přesně podle vašeho příkladu idealizovat úplně stejně, jako kolektivizaci
JS
Jiří S
12.11.2021 11:57 Reaguje na Břetislav MachačekMy jsme zvažovali že bychom umístili do některých míst brány hřebama nahoru, řekl bych, že to je bezpečnější, dítě si jich všimne, motorista nemusí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.11.2021 14:42 Reaguje na Jiří Szoufalí lidé dělají zoufalé věci. jeden soukromě hospodařící rolník, který těžce nesl, že mu výletníci jezdí přes pozemky a parkují na neposečené louce, odpoledne, když byla louka plná, vyhrabal ve vyježděné koleji skrz úzké hrdlo příjezdu jamku 30x30x30 centimetrů, zakryl kartonem a pocukroval zeminou, a pak s lahváčem v ruce pobaveně sledoval, jak je uvězněno několik desítek aut, a jejich posádky si v počínajícím dešti lehají do bláta a snaží se umístit pod práh uváznuvší překážky hever.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
12.11.2021 14:59 Reaguje na Lukas B.Něco podobného jsem viděla, ale tam nebyl zemědělec takový troškař - vjezd na louku široký pár metrů mezi stromy, prostě vybagrovat možná 1 m do hloubky a zeminu nechal na valu podél toho příkopu. Před sečí zeminu nahrnul zpátky, posekal louku a opět příkop vybagroval. Složité, ale účinné.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
14.11.2021 08:46 Reaguje na Břetislav MachačekA jak to děláte když si takhle zabezpečíte cestu a pak ji potřebujete sám užívat?
Odpovědět
Jakub Graňák
12.11.2021 10:21 Reaguje na Jiří STo máte těžko, i někteří zdejší "diskutéři" by Vám sdělili, že vám je h.vno po tom, kam si oni jezdí, viz diskuse pod článkem např zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/clenove-straze-prirody-a-lesni-straze-ziskaji-vic-pravomoci etc. ,etc.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.11.2021 10:59 Reaguje na Jakub GraňákTen příklad je trochu mimo. Snad je rozdíl mezi pracovní jízdou a ježděním "si" na nákupy, do "přírody" nebo pro vyhazování soukromého odpadu. Ti jsou čuníci, to jo.
Odpovědět
JS
Jiří S
12.11.2021 12:03 Reaguje na Jarka O.Víte my se snažíme vše řešit domluvou. Chápeme, že třeba proběhla kůrovcová kalamita a je potřeba, aby kamiony někudy odvážely dřevo. Tak jsme se domluvili s jejich vedoucím, že se budou přibližovat jednou cestou po louce. Kolik myslíte, že na té louce máme cest? Už jsou tam vyjety 4 různé. Dalším příkladem, jak i pracovní jízda může uškodit. Máme zasetý kmín (dvouletá plodina) zbylo tam strniště a v podrostu kmín, hned vedle pole je udržovaná polňačka, samozřejmě máme vyjetou cestu v kmínu, protože pole je přece rovnější. To jsou prostě věci, které vás opravdu dopálí, ještě když ten kmín byl opravdu luxusně zapojený, bez výpadků.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.11.2021 12:46 Reaguje na Jiří SPěstujete dvouletý kmín? Otázka kvality je jasná, ale to musíte mít dobrý odbyt, jinak byste jednoletému asi nemohli konkurovat, u nás určitě.
Odpovědět
JS
Jiří S
12.11.2021 13:31 Reaguje na pavel peregrinZkoušeli jsme právě jednoletý a ten nikdo nechtěl kvůli kvalitě, nebyl na něj vůbec odbyt. Na dvouletý je vždy, letos byla cena 32 Kč, což je snesitelné pří čistém výnose 1,5 t/ha. Ty náklady jsou minimální a i když pšenice dala jen 4,5 tuny, tak se to ekonomicky srovná a máte zase obměnu v osevním postupu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.11.2021 13:17 Reaguje na Jiří SU nás nikdo nechtěl jednoletý? To se divím, mám za to, že u nás právě zpracovatelé nechtějí, či lépe řečeno, nechtějí zaplatit ten dvouletý....
Odpovědět
AM
Anežka M
15.11.2021 14:31 Reaguje na Jiří STo jste dobrej, držím vám palce.
Já si už dvouletý kmín pěstuju v malém na zahrádce, nevím o nikom v okolí kdo by dělal dvouleťák. Nejste náhodou od Brna?
Odpovědět
Já si už dvouletý kmín pěstuju v malém na zahrádce, nevím o nikom v okolí kdo by dělal dvouleťák. Nejste náhodou od Brna?
JS
Jakub Graňák
12.11.2021 15:44 Reaguje na Jarka O.To máte těžko a to ze dvou důvodů:
1.kdo jede do lesa pracovně, jistě to má na patřičných místech povoleno, tudíž stačí říct: "mám povolenku" a už se práší za kočárem.
2. nikdy nevíte, kdo z těch "ludráků" je soustavně okrádaným vlastníkem kusu lesa, tudíž má do toho, kdo mu jezdí kolem majetku s náklaďákem sakra co mluvit.
Odpovědět
1.kdo jede do lesa pracovně, jistě to má na patřičných místech povoleno, tudíž stačí říct: "mám povolenku" a už se práší za kočárem.
2. nikdy nevíte, kdo z těch "ludráků" je soustavně okrádaným vlastníkem kusu lesa, tudíž má do toho, kdo mu jezdí kolem majetku s náklaďákem sakra co mluvit.
pp
pavel peregrin
12.11.2021 11:03 Reaguje na Jiří SMáte pravdu. Vyřešili jsme to hlubokým odoráním, takže vznikl příkop a to si 95% lidí rozmyslí. Ani čtyřkolkáři se přes to nepustí.
Odpovědět
JS
Jiří S
12.11.2021 12:00 Reaguje na pavel peregrinKdyž my jsme v dobré víře mysleli, že se s lidmi nějak domluvíme. Uvedu příklad, včelař jezdil přes pole, i když do místa ke včelínu vedla i louka. Tak jsme mu tam v dobré víře vyjeli po louce kolej. Hádejte dvakrát kdo má vyjetou kolej v ozimém ječmeni?
Odpovědět
pp
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.11.2021 08:29 Reaguje na pavel peregrinVšechno je o lidech. Lidi by chtěli kompostovat ale nechtějí to na polích. K tomu aby bylo lépe cosi chybí jeden vstřícný krok a umožnit kompostovaní v nějaké formě
Odpovědět
Miroslav Vinkler
12.11.2021 10:26Otázka nelegální likvidace odpadů je palčivý problém. Na vině stát, který měl dávno přikročit k tvrdým postihům za takové porušení zákona a mizerná osvěta ve společnosti.
Odpovědět
Jakub Graňák
12.11.2021 10:38 Reaguje na Miroslav VinklerPřesně tak, legislativa je totálně bezzubá
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
12.11.2021 10:46Jak autor článku přišel na to, že zemědělci z vesnic takové zneužívání polí a polních hnojišť neznají? Je to naprosto běžná věc. Na hnojiště vám lidi vyvezou vše od posekané trávy, přes ořezané větve a prkna ze zbourané kůlny až po uhynulé králíky a kosti z nakoupené zvěřiny. Pokud vám naopak na hnojiště po dohodě vyveze chovatel koní koňský hnůj, nestydí se zase občané si pro tento hnůj bez dovolení dojet s vozíkem za autem. Vyhazování kuchyňských zbytků do pole je také naprosto normální. Naši spoluobčané mají plnou pusu ochrany přírody a zemědělské půdy, ale jak mají příležitost udělat z polí popelnici, tak to využijí. To není o vládě nebo zákonech, to je o osobní zodpovědnosti. Zemědělec prostě nemá možnost to uhlídat.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
12.11.2021 14:15 Reaguje na Marcela JezberováTrávu okolo domu sečeme ale nesbíráme. Asi před 4 lety jsem nakrátko sečenou plochu omezil ve prospěch vyššího lučního porostu. Listí z ovocných stromů nebo prořezané větve vozím do vlastního lesa. Tam to rozházím (listí) nebo přiložím na hromady (větve) jako budoucí kvalitní hnojivo. Do vlastního lesa se dá v rozumné míře odvézt a po ploše rozložit třeba i nezužitkované seno. Během roku vše pohltí houby a vegetace. Kompostér zásobuje jámy pro výsadbu ovocných stromků. Ve městech jsou všude nádoby na kompostovatelný odpad. Sypat bioodpad na hromady navíc na cizí pozemky je plýtvání.
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.11.2021 14:57 Reaguje na Marcela Jezberováto se legendárně projevovalo při osidlování panelových sídlišť různými sociálními skupinami obyvatelstva. vždycky se objevila skupina, co měla v bytě naklizeno, ale vyhazovala odpadky na společné chodby domů, na schodiště a z oken. to byl samozřejmě extrémní případ, většina lidí ale naprosto bez rozpaků vyhazuje veškerý bordel mimo svůj pozemek, prakticky každá vesnice má za humny kopřivovišťata, kam se sype posečená tráva, ořezané větve stromků, stavební suť atakdále. jdete-li lesem, neklamně poznáte blížící se vesnici podle toho, jak je okolí vozových cest zaneřáděno nitrofilní vegetací. jediný pokrok, který lze vysledovat, je to, že už se jedná o "přírodní" bordel a méně se vyskytují pneumatiyk, staré hrnce, igelit, linoleum, térový papír a podobně (tedy s výjimkou stavební sutě, ta se asi zdá "tradiční" a "přírodní" - chápal bych to, kdyby se tím snaživě zasypaly a uhrabičkovaly výmoly ve štěrkové vozové cestě, ale hromady v lese a v příkopech mi rozum nebere)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.11.2021 19:04Stačilo by tu trávu nebo jiný odpad rozházet po poli, nejlépe pořed orbou...ale nejjednodušší je vlastní kompost.
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.11.2021 20:25 Reaguje na Pavel Hanzltuhle jsem se (ve vesničce kde mají staroušci víkendhaus kde jsou teď 11 měsíců v roce) ptal jednoho souseda, když vykládal z vozíku za autem bordel (posekanou trávu a tak vůbec) do příkopu u silničky, proč že jako to tak dělá. v reakci mi v podstatě vynadal, že co jako má dělat, když má malý pozemek, jen pár stovek čtverců že nemá kam dát kompost. když jsem mu navrhl, že místo jednoho toho rododendronu nebo zlatého deště (nebo co tam má za bordel invazivní), a že mu na kompostér stačí půldruha čtverečného metru, rozeřval se ještě víc.
jsou to typově ti samí, co vodhazují vajgly a nesbírají psí hovínka.
Odpovědět
jsou to typově ti samí, co vodhazují vajgly a nesbírají psí hovínka.
PH
Pavel Hanzl
13.11.2021 08:33 Reaguje na Lukas B.Možná tak, já bydlel ve městě ale všechny zbytky se automaticky házely na kompost "na hnojnicu". Teď mám kompost naprosto pořád a přehazování beru jako posilování a tím druh sportu.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
13.11.2021 09:32Hospodaříme na druhém konci Prahy a problém je stejný. Lidé si postaví dům na kraji pole, plot až na samé hranici, již tím nás vytlačí minimálně o 1m dále a pak za ten plot vyhazují vše co se jim na pozemku nehodí. Doma mají anglický trávník a za plotem smetiště. Ale jinak problém není jen s biologikým odpadem, každý rok řešíme vysypanou avii s domovním komunálním odpadem nebo pohozené lednice a to jsou zde sběrné dvory zdarma.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.11.2021 10:44Je to problém lidi naučit správnému vyhazování odpadů. Jestli to tak bude pokračovat, nakonec lidi radostně uvítají nonstop hlídání těch ploch třeba drony s dálkově přenášeným videem někde do centrály. Potom tam už bez povolení nevyhodí na cizí pozemek nikdo nic.
Odpovědět
Jakub Graňák
13.11.2021 14:01 Reaguje na Radim PolášekTo není o nějakém učení, ale chytit zjeba při činu a vyvalit mu z držky pár zubů, teprv pak se odnaučí
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.11.2021 16:38 Reaguje na Jakub GraňákPřesně tak. Chytit někoho při ucpávání meliorace,
tak udělám totéž.
Odpovědět
tak udělám totéž.
Jakub Graňák
13.11.2021 17:03 Reaguje na Břetislav MachačekOdpověď viz výše, jen si dovolím dodat, že srovnávat efekt vytvoření mokřadu s vyhazováním nefunkčích spotřebičů zrovna dvakrát nesvědčí o vašich rozlišovacích schopnostech
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.11.2021 10:01 Reaguje na Jakub GraňákObojí je poškození cizího majetku, byť ten váš
"mokřad" je podle vás záslužný čin. Něco jiného
si o tom myslí vlastník, kterému tam shnije
úroda a zapadne technika. Můžete si takto
podmočit zahradu, dvůr a zaplavit jejich část.
V tom vám nikdo bránit možná nebude, pokud
to neohrozí i majetek sousedů.
Odpovědět
"mokřad" je podle vás záslužný čin. Něco jiného
si o tom myslí vlastník, kterému tam shnije
úroda a zapadne technika. Můžete si takto
podmočit zahradu, dvůr a zaplavit jejich část.
V tom vám nikdo bránit možná nebude, pokud
to neohrozí i majetek sousedů.
JČ
Jirka Černý
14.11.2021 18:30Já mám velké štěstí na sousedy, to co posekám a neužiju jako mulč naházím za plot a oni to s radostí sežerou sousedovo koně, to co je pro ně nevhodné naházím na kompost, když druhý soused sklidí tak to rozvozím a rozházím vidlema po poli, on to pak zaorá, stejně nás to dělá asi pět čísel a nikdy žádný problém. Chápu že dotační zemědělec co po poli prosviští s diskama a má hotovo by v tom problém viděl.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.11.2021 07:09 Reaguje na Jirka ČernýProč dotační zemědělec? Dotace pobírá každý, takže to je trochu mimo. A dále- pokud někdo odpad ve velkém- neříkám v malém- vyveze na pole před podmítkou, tak samozřejmě z toho nebude nadšený ani velký, ani malý, protože ta podmítka se dnes už pluhy nedělá.
Odpovědět
