Petra Nevečeřalová: Jak moc je Kapské Město na suchu? Situace pohledem člověka, který v něm žije

Českými médii probíhá informace o tom, jak v Kapském Městě dochází voda (pozn. red. i Ekolistem). Zprávy často zahrnují i katastrofické scénáře popisující situaci po „Day Zero“ – neboli den nula, kdy vláda v Cape Town udělá finální rozhodnutí a vypne městu vodu. Jak to tedy opravdu je?

Byla jsem požádána, abych sepsala tento článek z pohledu člověka, který v Cape Town de facto žije, nebo alespoň zde tráví většinu část z roku. Nechci psát o suchých číslech, která poukazují na katastrofickou hladinu vody v nádrži, která město zásobuje, ani o tom, jak to bude, až kohoutkem proteče poslední cenná kapka pitné vody. Jen chci situaci popsat z pohledu člověka, kterého se situace týká a který, při čtení občasných nepřesností v českých médiích, chce uvést situaci na pravou míru.

Rostoucí Cape Town

Pravda je taková, že Cape Town vždy byl velmi suchým místem na planetě Zemi. Kapsko, v přesném slova smyslu provincie Západní Kapsko, ale již tak suchá není. Nicméně samotné Kapské Město je „ohraničeno“ horami, které bohužel zadržují veškerou vlhkost a srážky a vše se většinou vyprší na východnější části pobřeží. Dodnes ostatní města mají dostatek vody, která se navíc dá i bez jakéhokoliv problému pít z kohoutku.

Samotný Cape Town pak ovlivňuje jedna věc – obrovský příval lidí. Situace v Evropě je poslední dobou, přiznejme si to, pro turisty nepříjemná, hlavně co se týká bezpečnostní situace. Stejně tak dopadl i oblíbený Egypt či Tunis. Navíc Evropa zdražuje. Proto Evropani začali hledat nová místa a Jižní Afrika je jednou z „nových“ destinací, kde počet turistů z Evropy každým rokem exponenciálně roste.

Jen pro představu – Jižní Afrika je cenově dostupná pro Čechy. Lidé, co mají euro, si v JAR žijí jako králové. Přidejte k tomu relativní bezpečnost (mluvím o Západním Kapsku), služby na absolutně špičkové úrovni (my Češi se máme ještě hodně co učit), celkovou pohodu a překrásnou přírodu. Vyjde vám z toho velmi oblíbená destinace, město, které roste každým dnem.

S růstem populace ve městě ale dochází k růstu spotřeby vody. Vzhledem k tomu, jak je Kapské Město přirozeně suché, to není ideální stav. Vláda už léta ví, že bude potřeba najít nové zdroje vody, ale lidé vždy dokázali šetřit vodou natolik, že nebylo třeba dalších opatření. Ale město roste a voda je potřeba, navíc poslední tři roky bylo ve městě velké sucho a téměř vůbec nepršelo, tudíž proto došlo k aktuálnímu scénáři.

Nejsou to ale jenom samotní lidé, kteří mají na svědomí takovou spotřebu vody. Jsou to hlavně zemědělci, kteří kolem města pěstují nejznámější produkt JAR – víno. Ti spotřebovávají většinu vody (udává se až 70 %) – a právě těm byl už přístup k vodě odepřen.

Honba za kapkou vody

Co se s tím tedy skutečně ve městě dělá a jak na to reagují sami obyvatelé? Jihoafričani jsou neskutečně pohodový a také solidární národ. Zemědělci si pomáhají navzájem. Jak už jsem zmínila, v Západním Kapsku jako takovém takový problém s vodou není. Farmáři ze vzdálenějších oblastí, jako je např. Hermanus nebo Gansbaai, sami upouštějí své vlastní rezervní nádrže a vodu posílají zemědělcům v Cape Town. Ponechají si tolik vody, která jim postačí do sezony dešťů, která přichází v dubnu a po ní následuje celkem dost studená zima, kdy i hodně prší.

Samotné město pak ze šetření vody udělalo, dalo by se říct, až senzaci – takovou honbu za každou kapkou. Už při příletu na letišti máte všude barevné plakáty, které prosí o ušetření každé kapky vody. Při pasové kontrole je pak celá letištní hala pomalována grafikou s motivy vody a tipy, jak vodu šetřit. Všude ve městě jsou billboardy a informační kampaně, rozdávají se letáky. Místní šetření přísně dodržují, kdo povolený limit spotřeby na den dlouhodoběji překračuje, ten je pokutován.

V restauracích bývala voda z kohoutku na pití zdarma. To už je nyní minulost, musíte si koupit vodu balenou. Místní moc dobře vědí o problematice plastů, snaží se tedy aspoň nabízet vodu v lahvích, které jsou buď plně recyklovatelné a/nebo alespoň z rostlinných plastů.

Na záchodech prosí o velmi šetrné splachování. Řídí se heslem „if it is yellow, let it mellow, if it is brown, flush it down“ – dalo by se tedy říct, že co je žluté, to nechte, co je hnědé, to hned spláchněte. Praxe je taková, že i to „žluté“ splachuje zhruba každý pátý. Ruce si pak člověk většinou neumyje ve vodě (která teď už většinou neteče), ale jsou k dispozici bezoplachové nemocniční desinfekční gely na ruce.

Turisté jsou v hotelech a hostelech žádáni o šetření vody. V zimě, kdy člověk chvilku čeká, než mu ve sprše začne téct teplá voda, dostanete na pokoj kbelíky. Tam chytáte studenou vodu, která ve sprše mezitím odteče. S touhle vodou se pak třeba splachuje, nebo se v ní myjí ruce apod.

Nastane Day Zero?

Celé tohle vodní šílenství pak úspěšně oddaluje „Day Zero“ – tedy den, kdy hladina nádrže dodávající městu vodu klesne pod 13 % a město utáhne kohoutky. Ten už měl dávno přijít, ale město dokázalo, že umí šetřit. Jihoafričani jsou natolik disciplinovaný národ, že vše dodržují, naopak ještě sami přichází s nápady, jak co nejvíce šetřit, navíc národ ukázal neskutečnou solidaritu. Dnes Den nula připadá někdy na duben.

Duben je obecně v Kapsku považován za období dešťů. Místní se modlí, aby to letošní bylo vydatné. Kdykoliv v Cape Town prší, lidé oslavují a mají z toho upřímnou radost, říkají, že jsou „blessed with rain“. Farmáři a zemědělci si děkují za každý litr, který si posílají mezi sebou. Naštěstí srážková předpověď na tento rok vypadá optimističtěji než za poslední tři roky.

Vláda už rychle pracuje na výstavbě dvou obřích desalinačních plantáží. Obě mají být v březnu spuštěny a testovány, ostrý provoz se pak předpokládá v dubnu. Jelikož ale desalinace zatěžuje životní prostředí, je to jenom dočasné řešení současné krize. Vláda si zve odborníky a konečně se snaží najít řešení na problém, který viděla už hodně dlouho, ale odkládala ho až do aktuálního kritického stavu.

Problém s vodou je a bude celosvětový, obzvláště kvůli globální změně klimatu. Měli bychom se z Kapského Města ponaučit a začít naše „suché“ potíže řešit dřív, než nastane skutečný problém. Do té doby nezbývá nic jiného, než Jihoafričanům držet palce. Pevně věřím, že to zvládnou – nikdy jsem totiž neviděla tvrdohlavější a houževnatější národ, než jsou oni.

---

reklama

---