Platforma proti hlubinnému úložišti: Povolení průzkumných území neznamená zelenou pro geologické práce, zpoždění roste
Protože vypořádání opodstatněných námitek obcí a doplňování neúplných podkladů Správy úložišť trvalo více než jeden a půl roku, je zahájení plánovaných geologických prací již nyní zpožděné o deset měsíců a bude narůstat. Navíc hluboké geologické vrty musí získat ještě další samostatné povolení. A protože vláda schválila návrh SÚRAO na zkrácení harmonogramu přípravy hlubinného úložiště, má být o jeho umístění rozhodnuto nejpozději v roce 2028. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let takto nezbude ani poloviční čas. Místo pro hlubinné úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, tak má být vybráno na základě velmi neúplných dat. Takový spěch bude ohrožovat budoucnost obyvatel v jeho okolí.
Obranný postoj samospráv podporovaný spolky místních občanů posilují nesplněné sliby politiků o narovnání práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti. Problémem je také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení vysoceradioaktivních odpadů pod zem.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice z lokality Březový potok řekl: „Obce, kterým hrozí stavba hlubinného úložiště, jsou připraveny využít na obranu svých zájmů všech dostupných prostředků. Včerejší povolení průzkumných území po více jak roce a půl od podání žádostí SÚRAO, ukazuje jak složité to pro vládu, která odmítla slíbené narovnání práv obcí při rozhodování, bude. Již je naprosto jasné, že plánovaný harmonogram nemůže byt dodržen a pokud na něm vláda bude trvat, bylo by to zřetelně na úkor bezpečnosti, která je vyhlašována jako nejdůležitější parametr. Spěch a lehkovážný přístup Správy úložišť tu ale není na místě.“
Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 57 členů (39 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Jiří Svoboda
18.10.2024 13:35Ano, toto si je třeba pořádně vyříkat s tím, že vyhořelé palivo může bez jakýchkoli problémů zůstat o 100 let déle v meziskladech u fungujících jaderných elektráren. Pak ať se rozhodne, jak dál s ním naložit. V té době už budou k dispozici mnohem pokročilejší technologie a mnohem více znalostí.
Richard Vacek
18.10.2024 15:12Emil Novák
18.10.2024 19:31 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
19.10.2024 18:30 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
19.10.2024 18:42 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
20.10.2024 19:17 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
20.10.2024 19:47 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.10.2024 09:21 Reaguje na Emil NovákTen materiál je dnes v meziskladě vlastně radioaktivní šutr zavařený do ocelového kontejneru s tloušťkou stěny 160 mm. Pár desítek metrů od něj je již jeho radioaktivní záření srovnatelné s přirozeným pozadím (můj odhad).
Emil Novák
21.10.2024 10:43 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.10.2024 15:45 Reaguje na Emil NovákMyslím, že jaderné výbuchy v moři byly mnohem drastičtější a že dříve již bylo do oceánu neřízeně svrženo spousta radioaktivního odpadu. A víte o nějakých problémech?
I to jsou vědecké poznatky.