Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa
Odadky u řeky Bečvy.
|
|
Foto: Adin Vyhlídka |
Kontrolní činnost kompetentních odborů města Přerova je nulová a stejně tak se jeví činnost hospodáře, který má pečovat o čistotu na březích řeky Bečvy. V tomto případě mám na mysli podnik Povodí Moravy. Přikládám fotografie pořízené 1. června 2010, to je deset dní po velké vodě. Je téměř běžné, že někteří lidé ze zahrádek pod přerovskou Nemocnicí vytváří na břehu Bečvy, na pozemku ne vlastním, prakticky tzv. černé skládky. Beztrestně.
Protože jsem, bohužel, již pamětník a bohudík, paměť mi funguje, tak si dovolím připomenout situaci z padesátých let minulého století. Břehy Bečvy v Přerově byly čisté, porostlé stromy a keři. Povodní jsem zažil nepočítaně a každá velká voda jak přišla, tak odešla, břehy zůstaly čisté a obyvatelé Přerova využívali tato místa ke slunění, koupání, k rekreaci.
Po nástupu komunistů, jak bylo ostatně jejich zvykem, začali dávat do nájmu parcely v těchto místech, které zpravidla byly majetkem někoho jiného. Vždy to ovšem byla záplavová oblast, pravidelně při každé větší povodni zaplavená vodou. Dnes v těchto místech jezdí a parkují automobily a řidiči/zahrádkáři/ to zdůvodňují nutností přístupu ke svému „majetku“.
Jak tedy chápat myšlenkové pochody vzdělaných přerovských radních, kteří s klidným svědomím prodávají zbytky obecních pozemků lidem tam, kde by správně měl platit zákaz stavební činnosti. Nabízí se vysvětlení jediné, díru, kterou vytvořili v městské kase, je nutno zalepit jakýmkoliv způsobem.
reklama
Online diskuse
externality - 9. 6. 2010 - M.Z.Prehrada je myslim typickym prikladem stavby, jejiz "ekonomickou ucinnost"lze sotva explicitne vycislovat predem, ale i dodatecne. Rekneme, ze Slapy (a urcite Lipno) se "vyplatily" "vyplatil se" ale i Orlik? )Nebylo by za stejne penize lepsi vcas rozsirit treba ten Temelin apod.) (Pocitame li hodnotu znicene Vltavy za nulu jisteze ale dojdeme k zaveru, ze i Orlik se bohate vyplatil.) Vyplatila by se obrovska prehrada za mnoho desitek miliard na Berounce u Krivoklatu? nebo na horni Jizere? O jejiz potrebe (pry ochrana pred zmenou klimatu, povodnemi a katastrofalnimi suchy, ktere nas cekaji za 100 let) krici "betonova lobby"? U prehrad s jasnou protipovodnovou funkci (Beskydy) se snad da rici "ano". Mozna i ten Krivoklat... horni Jizera ale urcite ne. Kdo ma toto rozhodnout, ze se vyplati na to tech 50 miliard ci vice dat? Kdyz na podporu tech del cteme casto jen velmi demagogicke argumenty? |