Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa
 |
|
|
Odadky u řeky Bečvy.
|
|
| Foto: Adin Vyhlídka |
Kontrolní činnost kompetentních odborů města Přerova je nulová a stejně tak se jeví činnost hospodáře, který má pečovat o čistotu na březích řeky Bečvy. V tomto případě mám na mysli podnik Povodí Moravy. Přikládám fotografie pořízené 1. června 2010, to je deset dní po velké vodě. Je téměř běžné, že někteří lidé ze zahrádek pod přerovskou Nemocnicí vytváří na břehu Bečvy, na pozemku ne vlastním, prakticky tzv. černé skládky. Beztrestně.
Protože jsem, bohužel, již pamětník a bohudík, paměť mi funguje, tak si dovolím připomenout situaci z padesátých let minulého století. Břehy Bečvy v Přerově byly čisté, porostlé stromy a keři. Povodní jsem zažil nepočítaně a každá velká voda jak přišla, tak odešla, břehy zůstaly čisté a obyvatelé Přerova využívali tato místa ke slunění, koupání, k rekreaci.
Po nástupu komunistů, jak bylo ostatně jejich zvykem, začali dávat do nájmu parcely v těchto místech, které zpravidla byly majetkem někoho jiného. Vždy to ovšem byla záplavová oblast, pravidelně při každé větší povodni zaplavená vodou. Dnes v těchto místech jezdí a parkují automobily a řidiči/zahrádkáři/ to zdůvodňují nutností přístupu ke svému „majetku“.
Jak tedy chápat myšlenkové pochody vzdělaných přerovských radních, kteří s klidným svědomím prodávají zbytky obecních pozemků lidem tam, kde by správně měl platit zákaz stavební činnosti. Nabízí se vysvětlení jediné, díru, kterou vytvořili v městské kase, je nutno zalepit jakýmkoliv způsobem.
reklama
Online diskuse
Největším... - 7. 6. 2010 - ŠafaříkZkuste si odpovědět sám, co chcete pěstovat na polích, kde budou až do podzimu laguny - rýži, rákos, papyrus nebo bambus? Čím více zabetonovaných ploch, tím extrémnější počasí bude a tím horší budou i následky záplav. Vaše návrhy mi přijdou, jako byste chtěl stavět kilometrovou asfaltovku na samotu u lesa. Kulturní krajinu můžete dělat tam, kde je velká hustota lidí - velká města, tam se to vyplatí a místní to jsou schopni i v určité dosažitelné době uhradit. Nemůžete přece někde na "vyhnálově" sekat trávu leda proto, že se vám zdá vysoká a žijí v ní klísťata, když to ti místní nikdy nebudou schopni zaplatit. Za posledních 20 let tu vzniklo mnoho km2 zastavěných ploch, jež jsou protkány km asfaltovek a já jsem zvědavý, kde se budou pořád brát peníze leda na jejich čištění a údržbu (nemluvím už o jejich opravách), když jejich převážní uživatelé kolikrát neplatí ani řádně daně a navíc hustota těch, takto rozesetých, "plátců" je ještě mnohem menší, než ve zbytku města. |
