Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa
 |
|
|
Odadky u řeky Bečvy.
|
|
| Foto: Adin Vyhlídka |
Kontrolní činnost kompetentních odborů města Přerova je nulová a stejně tak se jeví činnost hospodáře, který má pečovat o čistotu na březích řeky Bečvy. V tomto případě mám na mysli podnik Povodí Moravy. Přikládám fotografie pořízené 1. června 2010, to je deset dní po velké vodě. Je téměř běžné, že někteří lidé ze zahrádek pod přerovskou Nemocnicí vytváří na břehu Bečvy, na pozemku ne vlastním, prakticky tzv. černé skládky. Beztrestně.
Protože jsem, bohužel, již pamětník a bohudík, paměť mi funguje, tak si dovolím připomenout situaci z padesátých let minulého století. Břehy Bečvy v Přerově byly čisté, porostlé stromy a keři. Povodní jsem zažil nepočítaně a každá velká voda jak přišla, tak odešla, břehy zůstaly čisté a obyvatelé Přerova využívali tato místa ke slunění, koupání, k rekreaci.
Po nástupu komunistů, jak bylo ostatně jejich zvykem, začali dávat do nájmu parcely v těchto místech, které zpravidla byly majetkem někoho jiného. Vždy to ovšem byla záplavová oblast, pravidelně při každé větší povodni zaplavená vodou. Dnes v těchto místech jezdí a parkují automobily a řidiči/zahrádkáři/ to zdůvodňují nutností přístupu ke svému „majetku“.
Jak tedy chápat myšlenkové pochody vzdělaných přerovských radních, kteří s klidným svědomím prodávají zbytky obecních pozemků lidem tam, kde by správně měl platit zákaz stavební činnosti. Nabízí se vysvětlení jediné, díru, kterou vytvořili v městské kase, je nutno zalepit jakýmkoliv způsobem.
reklama
Online diskuse
Největším... - 6. 6. 2010 - fafnirŠafaříkAle v čem nemá Aleš pravdu.Tato země je nějaké to století kulturní a osídlenou krajinou.Navíc, minulé to 20.století bylo v porovnání dějin mimořádně suché,a v té době také byla vystavěna,nebo spíše rozšířena většina osídlení,a to i do záplavových míst,protože generační paměť sahá tak maximálně 30 let zpět.(kolik lidí si pamatuje povodně na Slovensku v 1965 roce,kdy bylo zaplaveno půl Slovenska). Jenom naivním obnovováním remízků krajinu před povodněmi nespasíte.Musí to být celý komplex řešení,od krajinotvorných po technická.Od tedy těch remízků,přes vhodné zemědělské plodiny,přehrady,suché poldry,ochrané hráze,čištění koryt řek po technické přizpůsobení budov v záplavových oblastech(stavby na pilotech,technických zařízení v patře nebo pod střechou).Nemůžeme přece přesídlit až 20% obyvatel,není kam.A také není vhodné každou vodu pustit na obdělávaná pole.A nechat je ladem,a zarůst pouze lužním lesem,tak vzývaným,také bez redukce obyvatel na polovinu také nejde.I když k redukci(přeloleno vyhubení)obyvatelstva zastánci přírody a matky země často často vyzývají. |
