Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa
Odadky u řeky Bečvy.
|
|
Foto: Adin Vyhlídka |
Kontrolní činnost kompetentních odborů města Přerova je nulová a stejně tak se jeví činnost hospodáře, který má pečovat o čistotu na březích řeky Bečvy. V tomto případě mám na mysli podnik Povodí Moravy. Přikládám fotografie pořízené 1. června 2010, to je deset dní po velké vodě. Je téměř běžné, že někteří lidé ze zahrádek pod přerovskou Nemocnicí vytváří na břehu Bečvy, na pozemku ne vlastním, prakticky tzv. černé skládky. Beztrestně.
Protože jsem, bohužel, již pamětník a bohudík, paměť mi funguje, tak si dovolím připomenout situaci z padesátých let minulého století. Břehy Bečvy v Přerově byly čisté, porostlé stromy a keři. Povodní jsem zažil nepočítaně a každá velká voda jak přišla, tak odešla, břehy zůstaly čisté a obyvatelé Přerova využívali tato místa ke slunění, koupání, k rekreaci.
Po nástupu komunistů, jak bylo ostatně jejich zvykem, začali dávat do nájmu parcely v těchto místech, které zpravidla byly majetkem někoho jiného. Vždy to ovšem byla záplavová oblast, pravidelně při každé větší povodni zaplavená vodou. Dnes v těchto místech jezdí a parkují automobily a řidiči/zahrádkáři/ to zdůvodňují nutností přístupu ke svému „majetku“.
Jak tedy chápat myšlenkové pochody vzdělaných přerovských radních, kteří s klidným svědomím prodávají zbytky obecních pozemků lidem tam, kde by správně měl platit zákaz stavební činnosti. Nabízí se vysvětlení jediné, díru, kterou vytvořili v městské kase, je nutno zalepit jakýmkoliv způsobem.
reklama
Online diskuse
externality - 9. 6. 2010 - Ivan SommerBrněnská přehrada byla dobudována na začátku války zejména jako ochrana proti záplavám,zdroj vody a elektřiny. Jako zdroj vody se už neužívá, rozšířila se rekreační funkce. Při jejím dokončení nikdo netušil, že za 70 let se vyskytne problém se sinicemi podobně jako na dalších vodních nádržích, které jejich provoz značně omezí nebo někde i znemožní. Začala se tedy činit opatření, jejichž účinnost není jistá.Pokládáte jistě vhodnou a nanejvýš potřebnou otázku, kdo ta nápravná opatření např. proti sinicím zaplatí, popřípadě odvezení odpadků, jejichž nahromadění je na obrázku atd. Ze zkušenosti vím, že dochází ke značným tahanicím, často letitým, právě proto, že environmentální jevy nelze přesně kvantifikovat, obsahují množství neznámých faktorů a selhává pojetí soukromého vlastnictví, nelze jednoznačně určit pachatele negativních jevů a jeho zodpovědnost. V případě Brněnské přehrady se nějak podělily stát, kraj a město, aniž je zřejmé, zda nejde o vyhozené peníze. Neumím Vám jednoznačně odpovědět, kdo má platit. Jestliže je narušení prostředí závažné, ohrožující obyvatele, tak nakonec to zaplatí daňový poplatník. To je smutná realita. Cena se odvíjí od tržních poměrů (A.Smith). Co není na trhu, jako by neexistovalo, nelze stanovit cenu, která je charakteristickou entitou výrobku. S přírodninami to je vždy nějak násilné nebo nemožné. Zažil jsem, jak nadšení privatizátoři hodlali privatizovat řeku Moravu po kouscích s tím, že by si majitel úseku kupoval přitékající vodu a prodával odtékající. Asi by bylo možné nějaký model v tomto směru vymyslet, ale povodí je v podstatě jednotný systém, který nelze libovolně kouskovat. Pravděpodobnost záplav by se zvýšila, nikdo by neměl přehled o celku. |