S radostí vítám, že vláda schválila koncept "zeleného haléře". Částka která se vybere a kterou bude spravovat SFŽP půjde na podporu ať už investic, či výkupní ceny energii z obnovitelných zdrojů energie. Uvedu příklad z oblasti větrné energie. Částku, kterou SFŽP půjčí, za poměrně dobrých podmínek chce zaručit nemovitostmi, nebo jinou formou. Na to ale žádný zájemce o výstavbu průměrně větrné farmy nemá majetek a pokud by měl, zhodnotil by majetek jinak a rychleji.
Proč je všude ve světě investice do infrastrukturních projektů samozastavitelná, a u nás ne? Obzvláště když je povinnost výkupu energie z obnovitelných zdrojů v zákoně stanovena. Použijí-li se ve světě osvědčené technologie výrobců, není obava, že se investice nevrátí. O odbyt je tedy v zásadě postaráno. Zásadním kritériem návratnosti projektu je rychlost větru. Ten u nás bude měřit ústav fyziky atmosféry, který bude objektivním a nezávislým garantem měření větrných podmínek, z nichž se pro státní instituce a úvěrující banku spočítá návratnost. Tato by po schválení "zeleného haléře" měla být ekonomicky přijatelná. Bylo by tedy žádoucí, aby se stejně jako v EU ručilo kvalitou projektu.
Podle neoficiálních informací se částka na podporu větrné energie má pohybovat asi kolem 50 mil. korun na rok. Uvažujeme-li o průměrné větrné farmě, sestávající se z 10 kusů turbín o výkonu 600kW, investiční náklady jsou asi 220 mil. korun. Vidíme, že dotace formou podpory investic nepokryje ani 25% projektu. Pro návratnost za průměrných větrných podmínek je třeba alespoň 60% ceny. Tudy tedy cesta nevede. Jako lepší řešení se jeví dotace výkupní ceny energie na úroveň cca 3,-Kč/kWh. Pak by se z částky 50 mil. korun zadotovala výroba asi 30 mil.kWh, což je produkce dvou průměrných větrných farem. Domnívám se, že řešení podpory se bude ubírat tímto směrem. Doufám že se moje připomínka stane podnětem pro připravovaný zákon o "Zeleném haléři ". Děkuji za odpovědi a připomínky k tomuto aktuálnímu tématu.
reklama
