Jiří Hanzlíček: Poslední tečka nevěrohodného parlamentu
Zvýšením daní s následnou přirážkou šarží pumpařů se ceny benzinu a nafty vyšplhaly na rekordní úroveň. Při porovnání našich platů, nikoliv pouze měnových kursů, máme již dnes u nás nejdražší pohonné hmoty v Evropské unii. Benzin dnes již nenatankujete pod 33 korun za litr. Navýšením podílu biosložky se cena pohonných hmot opětovně navýší asi o další korunu.
Zavádění biopaliv v širším měřítku je tragickým, rádoby ekologickým řešením. Nikdo zatím nezaručil, že dlouhodobé používání biopaliv nebude mít vliv na schopnost seřízení elektronické řídící jednotky motorů i na životnost drahých katalyzátorů výfukových plynů. Z několika málo dostupných, spíše utajovaných studií, se uvádí možné symptomy vad, především koroze součástek palivové soustavy, hydroskopických parametrů nového paliva, menšího zvyšování spotřeby i potížích při startu v zimním období.
Náklady na setí především pšenice a řepky, hnojení, sklizeň, zvýšené výdaje na přepravu a energeticky náročná výroba převýší možný ekologický zisk. Celosvětový program výroby biopaliv může být ekonomicky i ekologicky v Evropě použitelný teprve tehdy, až bude i v rozvojových zemích alespoň částečně zajištěn dostatek dostupných potravin a zásob pitné vody.
Používání biopaliv je velmi diskutabilní i jako podpora českého zemědělství. Argument o volné, neobhospodařované půdě použitelné pro pěstování biopalivových plodin pouze dokazuje špatnou hospodářskou politiku státu. Bez náhrady došlo ke zrušení význačných potravinářských podniků a navýšil se tím zcela zbytečně dovoz všech komodit zemědělských surovin a výrobků. Kam povede do budoucna klesající soběstačnost státu? Proč musí dnes zemědělci místo potravin pěstovat převážně řepku olejnou? Za Kocourkovské řešení považuji na polích pěstovat rostliny pro biosložky, přičemž svět začíná trpět dostatkem potravin.
Rovněž tak je pochybné zlepšení energetické soběstačnosti ČR i aktivní Evropské unie. Navíc argumentace, že dojde ke zlepšení ochrany životního prostředí snižováním emisí skleníkových plynů, není pravdivá.
Podle zahraničních informací připravuje Evropská komise v tichosti změnu předtím nikým v praxi neprověřených svých ambiciozních cílů. Nebyla proto před hlasováním místo politikaření předem účelná rozvaha našich zákonodárců? Selský rozum napovídá, že nejlepším možným řešením bylo vyčkat na další očekávané rozhodnutí z Bruselu.
reklama
Online diskuse
názory Jiřího Hanzlíčka na biopaliva - 1. 6. 2010 - Honza SmolaTo Jirka ŠmerákChápu, že jste rozladěn, máte - li co činit s člověkem licoměrným, který mění neustále svůj názor. Odhlédněte, prosím, od této skutečnosti a zkuste se nad danou problematikou zamyslet. Co Vám vychází? Mně neradostné zjištění, že ve světě, v němž mnoho lidí trpí hlady, obětujeme zemědělskou půdu na výstavbu logistických center, obchodních hal a průmyslových zón. Zbylou půdu pak využíváme k pěstování plodin pro výrobu biopaliv. Nezdá se Vám to trochu podivné???? Spoustu zemědělské produkce dovážíme s odůvodněním, že je to tak lepší, neboť je to levné. Ale je dovoz přes půl planety nebo i ze sousedních zemí opravdu levnější? Není to tím, že ve starých zemích EU je zemědělství dotováno víc než u nás? Jak je to možné? A co potraviny z Číny? Jsou opravdu kvalitnější? No nevím. Myslím, že by poslanci dříve, než schválí nějaký zákon, měli daný problém prodiskutovat. Nemá smyslu se dělit na červené, oranžové, modré či zelené. Na špatná rozhodnutí doplatíme všichni bez ohledu na sympatie k té či oné politické straně. Jenže nám chybí pokora, nadhled, rozvaha i odvaha. Možná by nezaškodilo občas se i pomodlit a v duchu požádat o pomoc při rozhodováních o zásadních věcech, které ovlivňují život nás všech. Umíme to vůbec ještě? Staří lidé o tom vědí své, jenže máme vůbec zájem vyslechnout si alespoň občas ty nejstarší z nás? To, co se kolám nás děje, a nejde jen o biopaliva, bych označil jako zběsilý závod či lépe řečeno úprk před zodpovědností. Jenže před ničím na tomto světě neutečeme a vše, dříve či později, přináší vše ovoce. Prosím, nezapomínejme na to! |
