https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/povodi-becvy-a-prerov
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Adin Vyhlídka: Povodí Bečvy a Přerov

24.6.2010
Při letošních květnových povodních nám opět řeka Bečva naznačila, jakým způsobem si tvořila nejvhodnější cestu krajinou, cestu kterou protékala po tisíce let. Naši předkové velmi dobře znali, co Bečva dokáže, přijdou-li povodně. Svá sídla stavěli v uctivé vzdálenosti od jejích břehů a pokud možno na vyvýšeném místě. V obdobích sucha ponechávali meandry a slepá ramena řeky svému přírodnímu vývoji, bez zásahů.
 
Při letošních květnových povodních nám opět řeka Bečva naznačila, jakým způsobem si tvořila nejvhodnější cestu krajinou, cestu kterou protékala po tisíce let. Naši předkové velmi dobře znali, co Bečva dokáže, přijdou-li povodně. Svá sídla stavěli v uctivé vzdálenosti od jejích břehů a pokud možno na vyvýšeném místě. V obdobích sucha ponechávali meandry a slepá ramena řeky svému přírodnímu vývoji, bez zásahů.

V minulém století se lidé rozhodli, že „poručí větru, dešti“ a začali rovnat, regulovat toky, odvodňovat, zasypávat a zavážet taková místa v horším případě dokonce odpadem. Naštěstí si ve světě, ale i v naší zemi, řada rozumných lidí uvědomuje, že moudřejší a hospodárnější je nevynakládat pravidelně obrovské finanční prostředky na povodňové škody a raději ponechat řekám cestu přirozené tvorby krajiny (v rámci možností). Sídla jako jsou například obec Troubky opět chránit pomocí tzv. valů, které jsou vyzkoušené a zřejmě mnohem méně nákladné nežli suché poldry a navíc jsou využitelné k obdělávání. Jak tedy postupovat dál v souladu s přírodou?

V maximálně možné míře zachovat, resp. zvýšit retenční potenciál údolní nivy řeky Bečvy, dát řece prostor pro rozliv. Zalesněním a zatravněním části údolní nivy zvýšit retenční účinky údolí řeky, snížit povodňové škody a obnovit krajinný ráz údolní nivy. Kultury na dále obdělávaných plochách by se měly volit s ohledem na období výskytu a na četnost výskytu povodní. V nezastavěném území, kde je žádoucí obnovit přirozený ráz vodního toku, uvolnit okolí vodního toku pro aktivní korytotvorné procesy, pro meandrování, pro vytváření štěrkových lavic, tůní a pod. (viz renaturovaná část u Oseku nad Bečvou). Nepoužívat břehy Bečvy a okolí k vyvážení odpadu ze zahrádkářských kolonií.

Po každých záplavách se akorát mluví a slibuje, ale od roku 1997 se neudělalo vůbec nic. Vyhazují se miliony zbytečně a peníze na tak důležité věci, jako jsou protipovodňové stavby, pořád nejsou. Povodí se dopustilo chyby, štěrk z Bečvy by se měl těžit stejně jako v minulosti. Tentokrát Povodí Moravy udělalo velkou chybu, když namísto vybagrování štěrku a odklizení z koryta Bečvy ho jen rozhrnulo. U přerovské Sokolovny vznikal štěrkový ostrůvek poskytující přirozený azyl vodnímu ptactvu, bagry jej jednoduše rozhrnuly, proč by se Povodí Moravy zabývalo nějakým vodním ptactvem. Štěrkový ostrůvek nebyl nijak významnou bariérou pro průtok vody zdejším korytem. Tyto „úpravy“ byly provedeny v letních měsících roku 2009. Povodí provedlo jistou regulaci, nebo spíše ukamenování břehů na několika místech koryta Bečvy. Na těchto místech byla zanechána neodklizená, kamenná spoušť zabraňující pravidelnému sečení travního porostu. Již tehdy řada pamětníků upozorňovala, že příští větší voda tuto zbytečnou činnost potvrdí. A to jsme netušili, že se tak stane téměř „do roka a do dne“.

Svůj díl špatného přístupu si nese i Magistrát města Přerova, kvůli nedomyšleným a nevhodným změnám Územního plánu v neprospěch tvorby krajiny a povodí řeky Bečvy. Právě pro budoucí pokolení bychom měli dbát o zachování kvalitního, čistého přírodního prostředí, nikoliv nabízet tato místa k zástavbě a podnikání. Děje se tak od šedesátých let minulého století a naši současní volení zástupci samosprávy v tomto trendu velmi úspěšně pokračují.
reklama

 
Adin Vyhlídka
Autor je čtenářem Ekolistu.cz
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist