Pavel Suchan, Jan Kondziolka: Přehled zdrojů světelného znečištění

Veřejné, nejen uliční osvětlení

Komunikace

Přesto, že uliční osvětlení je nezbytnou a důležitou součástí našeho života a nikdo nepochybuje o jeho účelnosti, bývá zároveň nejčastěji označováno jako nejvýznamnější zdroj světelného znečištění. Důvody lze vyjmenovat následující:

- uliční osvětlení je nejčastější druh osvětlování

- z toho důvodu také nejvíce procentuálně vadí občanům i přírodě, svítí do bytů, do rybníků, na louky…

- je častým zdrojem oslnění a to vadí zejména starším občanům a řidičům

- protože je veřejné osvětlení na území ČR složeno stále ještě z dožívajících nevyhovujících lamp, vznikají v důsledku toho nad obcemi „světelné příkrovy“ rozptýleného světla

- intenzita veřejného osvětlení je mnohdy zbytečně velká

Poslední dobou se také začíná rozšiřovat osvětlení přechodů pro chodce, což je jistě výborná věc, ale hlavně zde by kvůli vyšším intenzitám mělo platit pravidlo svítit jen pod sebe a neoslňovat.

Historické části vesnic a měst

Pro osvětlování náměstí apod. se často používají naprosto nevyhovující všesměrové zdroje – kulová svítidla. Dále jsou používány lampy s kruhovou vyzařovací charakteristikou, které často bývají nedostatečně nebo nevhodně cloněny. Současná světelná technika umožňuje instalovat historizující tvary svítidel (repliky) osazené tzv. inteligentní směrovou optikou schopnou nasměrovat světlo do přísně určených míst, tedy pod vodorovnou rovinu a např. jen na stranu k vozovce a již ne do oken přízemních bytů přilehlého domu.

Osvětlení náměstí.
Foto: Jan Kondziolka

Parky

Vyskytuje se řada případů, kdy se neosvětlují jenom komunikace v parcích, ale park se nasvětluje jako scéna, např. strom. Kromě toho, že nasvícením zdola nahoru vzniká významný zdroj světelného znečištění, je v takovém případě narušován místní ekosystém. Jako nejjednodušší příklad můžeme uvést roje hmyzu kolem některých lamp. Náprava je možná instalováním plně cloněných svítidel se směrovou optikou a oželením takových zákroků do přírody, případně aspoň jejich racionalizací ve smyslu zapínání jen v určitou dobu. Další nutný požadavek je nepoužívání výbojek obsahující modrou složku spektra, která je pro hmyz nejvíce lákavá. Nejvhodnější se tedy jeví nízkotlaká sodíková výbojka.

Osvětlení parku.
Foto: Jan Kondziolka

Slavnostní osvětlení

S rozvojem měst se stále více peněz vynakládá na slavnostní osvětlení, zejména vánoční. Nebývají to již jen tradiční vánoční stromy, ale různé svítící vánoční motivy na sloupech uličního osvětlení.

Venkovní osvětlení staveb – budov

Památky

V drtivé většině případů jsou u nás památky nasvětlovány zdola, takže lze nad těmito stavbami snadno pozorovat světlo přesahující obrysy stavby a mířící do oblohy. Náprava je možná buď osvětlováním shora dolů, nebo v případech, kde to není technicky možné, používáním obrysových krytů svítidel podle tvaru stavby. Jindy stačí neosvětlovat objekt až po střechu a na místo osvětlené celé věže kostela nechat svítit jen ve zvonici. V dnešní době přichází do módy používání LED diod, u kterých se podstatně zjednodušují možnosti instalace, takže skýtají větší prostor pro instalace shora dolů tam, kde by to jinak šlo obtížně.

Osvětlení památek.
Foto: Jan Kondziolka

Fasády budov

Na historických místech obcí, ale i soukromých pozemcích, jsou často nasvětlovány fasády domů. Při osvětlování zdola často dochází k přesahu světelného kužele nad střechu domu a svícení vzhůru mimo objekt. Často bývá intenzita osvětlení fasády velká, především kvůli „soutěži“ s dalšími světelnými zdroji v místě. Náprava je možná. Je-li nasvětlení citlivé a směrované shora dolů (bez oslnění chodců na chodníku), je taková praxe přípustná. Další elegantní možností je neosvěcování cele budovy, ale jen zvýraznění některých dominantních prvků, případně zvýraznění „vánočními“ řetězy.

Osvětlení pozemků rodinných domků a soukromých budov

Osvětlování soukromých prostranství občanů bylo prozatím málo významným zdrojem světelného znečištění, především k nízkým výkonům osvětlovacích zdrojů. Poslední dobou ale díky klesajícím cenám tzv. halogenů v supermarketech těchto zdrojů přibývá a většinou jsou také laicky instalovány bez ohledu na jejich vyzařování a oslňování. Dobrou zprávou je, že s klesajícími cenami světelných zdrojů klesají i ceny pohybových spínačů, které umožní nesvítit trvale. Nutno dodat, že neexistuje jistota (ani právní), že si fyzická osoba neusmyslí svítit zdrojem větším než např. všechny pouliční lampy v ulici. Náprava je problematická, protože se jedná o fyzické osoby.

Správně směrovaný reflektor nemá oslňovat a má svítit jen pod sebe.
Foto: Jan Kondziolka

Vnitřní osvětlení bytů, veřejných budov a nových prosklených budov

Nezakrytá okna obytných domů jsou samozřejmě vidět už z dálky. Jsou tedy také zdrojem světelného znečištění. V porovnání s intenzitou např. uličního osvětlení je to však zdroj méně významný. Náprava je problematická a prozatím není prioritní.

V posledních letech však po celé ČR přibylo mnoho nových budov pokrytých výlučně nebo téměř výlučně sklem. Světlo tedy v noci z těchto budov vyzařuje do všech stran a zejména komerční budovy s velkými reklamními nebo prodejními prostorami jsou významným zdrojem světelného znečištění. Jako příklad můžeme uvést spor vzniklý ohledně Justičního paláce, kde se nechávaly celou noc na chodbách svítit zářivky jako způsob nasvětlení budovy. Svícení ale rušilo obyvatele v přilehlých obytných domech, po četných stížnostech dosáhli nápravy.

Osvětlení areálů podniků

Řada areálů (skladů, parkovišť a manipulačních prostor) je z bezpečnostních důvodů v noci osvětlována co možná nejvýkonnějším zdrojem světla při co největším záběru. Na území ČR je mimořádnou výjimkou, pokud jsou tyto prostory osvětlovány účelově směrovanými zdroji světla. V naprosté většině případů je situace velmi neutěšená:

- svítidla svítí i do horního poloprostoru (tedy tam, kam nemusejí a nemají)

- jejich příkon je pak zbytečně velký

- oslňují již z velké dálky, tzn. že pokud chce někdo v okolí dobře vidět, je nucen zvýšit příkon svého osvětlování a tím se zvyšuje potřeba osvětlování v „uzavřeném kruhu“

- takové řešení osvětlování areálů ale také postrádá smyslu, protože ani ostraha objektů v protisvětle dobře nevidí

Osvětlení areálů podniků.
Foto: Jan Kondziolka

Průmyslové zóny

Průmyslové zóny, které se nyní intenzivně budují, nad sebou vytvářejí světelné znečištění vzhledem k velkému množství budov, komunikací a prostranství, které je třeba osvětlovat. Jako příklad můžeme uvést článek o průmyslové zóně v Kopřivnici.

Osvětlení nádraží

Přesto, že železnice poskytuje v praxi nejlepší příklad správného osvětlování – stařičké, dnes již zastaralé plně cloněné železniční lampy – osvětlení nádraží výkonnými reflektory na vysokých sloupech jsou jedním z největších zdrojů světelného znečištění. Náprava je možná omezením svícení vzhůru, tedy buď lepším směrováním světla nebo kryty proti světlu směřujícímu nahoru.

Totéž nádraží, jen jedna jeho část je osvětlena z vysokých silných stožárů, druhá zůstala osvětlena původnímy stařičkými lampami.
Foto: Jan Kondziolka

Osvětlení stadionů a sportovišť

Jedná se většinou o přechodné zdroje světla, zato velké intenzity. Osvětlení stadionů a sportovišť vyžaduje nejen kvůli samotnému sportu, ale také např. kvůli snímání televizních kamer velmi náročné osvětlování. Současný stav je takový, že toto osvětlení je sice přechodným, ale velmi významným zdrojem světelného znečištění, protože svítidla svítí pod velkými úhly a do všech směrů. Toto již ale poslední dobou přestává také platit, protože některá sportoviště jako například lyžařské vleky, používají svícení dlouho do noci i když se už nelyžuje jako formu reklamy. Náprava je možná omezením svícení vzhůru, tedy buď lepším směrováním světla nebo kryty proti světlu směřujícímu nahoru.

Osvětlení stavenišť

Jedná se o přechodné zdroje velkého významu. Silné reflektory osvětlující staveniště mají intenzivní jas a nebývají příliš účelově mířeny. Svítí často i vzhůru a do očí chodcům a řidičům. Nad stavbami bývá z dálky vidět „příkrov světelné záře“ pocházející z rozptýleného světla. Náprava je možná omezením svícení vzhůru, tedy buď lepším směrováním světla nebo kryty proti světlu směřujícímu nahoru.

Osvětlení stavenišť.
Foto: Jan Kondziolka

Osvětlení parkovišť a prostor kolem hypermarketů

Jedná se většinou o obrovské plochy, kde se svítí velice intenzivně a často i „bílým“ světlem. Silnější intenzita je v tomto případě pochopitelná (z důvodů silné intenzity uvnitř supermarketu), ale potom je ještě důležitější požadavek, aby reflektory byly plně cloněné.

Spodní osvětlení reklamních poutačů (billboardů)

Velmi častý zdroj světelného znečištění. Velký počet billboardů je v ČR nasvětlován zdola a nad billboardem pak můžeme v ovzduší pozorovat výrazný vějíř světla přesahující osvětlovanou plochu billboardu. Nejen, že je to světlo vysvícené zbytečně, tedy vyrobené zbytečně, ale jedná se o poměrně zásadní zdroj světelného znečištění. Náprava je možná osvětlováním shora – technické podmínky to dovolují a v praxi se takový způsob již používá.

Reklamní, zábavní a podobné osvětlení – „laserové“ a jiné oblohové efekty

Světelné paprsky mířící vzhůru a sloužící jako reklama diskoték a dalších zábavních podniků jsou jedním z nejnepříjemnějších případů světelného znečištění. Nepříjemnost je spojena s psychologií obyvatel, kteří se velmi často shodují v kritice takového svícení. Je jim nepříjemné, starší občané pak dodávají, že jim to nepříjemně připomíná osvětlování bombardujících letadel za války. Tento příklad ukazuje na extrém, kdy si každý může posvítit, jak chce, a to bez ohledu na ostatní. I v tomto případě lze ale ukázat na případ, který dokumentuje, že pokud se proti nerozumnému svícení postaví rozumné argumenty, lze dojít k řešení.

„Laserové“ a jiné oblohové efekty.
Foto: Jan Kondziolka

Příklad: Motorest Poddubí na dálnici z Prahy do Brna (v blízkosti Benešova) takovou reklamu používal. Jeho světelné svazky však částečně znemožňovaly astronomická pozorování národní observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Po tomto zjištění a po dohodě firma provozující Motorest Poddubí světelnou reklamu ihned trvale vypnula – vůbec netušili, že by to někomu nebo něčemu mohlo vadit.

Vývěsní štíty a světelné a prosvětlené reklamy

Množství odraženého světla do všech směrů bývá u vývěsních štítů v některých případech značné. Kromě toho vývěsní štíty i prosvětlené reklamy přispívají k nutnosti instalovat v okolí další svítidla a postrčit tak „světelnou spirálu“. Náprava je problematická, řešením by bylo snížit jas těchto reklamních cedulí, to by se ale musela snížit celková úroveň intenzity osvětlení v okolí.

Osvětlení benzínových pump, parkovišť a dalších obslužných ploch kolem dálnic a silnic

Bývá velmi intenzivní, takže nad sebou vytváří příkrov rozptýleného světla. Pro projíždějící motoristy znamená dokonce nebezpečný moment v jejich jízdě, protože se najednou ocitají v prudkém světle, na které si lidské oko poměrně rychle přizpůsobí, zato opuštění tohoto prostoru znamená chvíli nevidět. Intenzivní osvětlení obslužných ploch kolem silnic a dálnic přispívá k požadavkům ještě více svítit reflektory automobilů. Velice výrazným zdrojem znečištění jsou v poslední době různé autobazary a autocentra.

Osvětlený autobazar.
Foto: Jan Kondziolka

Doly, vápenky a cementárny a další průmyslová výroba

Ve středních Čechách je např. několik cementáren a vápenek, které se v noci z dálky prozrazují tím, že je nad nimi vidět rozptýlené rušivé světlo. Na Karvinsku takto prozradí černouhelné doly. Ve svém okolí se pak mění noc v den. Náprava je možná omezením svícení vzhůru, tedy buď lepším směrováním světla nebo kryty proti světlu nahoru.

Dopravní prostředky

Především dálková světla aut a lokomotiv jsou častým zdrojem světelného znečištění ve smyslu oslnění. Na oslnění z dálkových světel lze dobře demonstrovat to, co lze označit za světelnou spirálu: jsem-li oslněn světly protijedoucího auta, musím si rozsvítit dálková světla, protože potkávací už mi nestačí. Zejména technologie posledních let umožnily používat ve světlech aut xenonové zdroje, které jsou sice velmi účinné, ale také ostře oslňují. Náprava musí vést cestou upozornění světové odborné veřejnosti, že tento problém zakládající na růst „světelné spirály“ existuje.

Dočasné (přenosné nebo převozné zdroje)

Samozřejmě i takové zdroje existují, může se jednat například o osvětlení místa nehody či požářiště hasiči. Jejich počet je velmi malý a intenzita bývá různá. Platí pro ně stejná pravidla ekologického svícení jako pro zdroje stacionární. Náprava není nezbytná.

Všechna svítidla, z nichž se od povrchu země nebo fasád budov apod. odráží světlo vzhůru

I při sebelepším svícení (tzn. nesvítícím do horního poloprostoru a velmi přesně účelově řízeném) dochází k odrazu světla od osvětlovaného povrchu do ovzduší. Lze tedy konstatovat, že čím více svítíme, tím větší světelné znečištění produkujeme. Proto je nezbytné podporovat pouze účelné svícení a noční regulaci, tzn. postupné snižování výkonu osvětlovací soustavy během noci.

Shrnutí

Ze všech informačních zdrojů vyplývá, že hlavním a výrazně převyšujícím zdrojem světelného znečištění je veřejné uliční osvětlení, ostatní zdroje působí buď lokálně nebo s menší intenzitou. Udávají to zdroje uvedené v úvodu tohoto přehledu a potvrzuje to i autorův výzkum. Při letu v malé výšce nad Českou republikou (trasa Praha – Brno – Ostrava – Pardubice – Praha) bylo pozorováno přibližně 95 % světelných zdrojů veřejného pouličního osvětlení jako přímo viditelných z určitého úhlu letu (tedy vždy shora) a pouze asi 5 % nebylo vidět a bylo pozorováno pouze osvětlené okolí zdroje na povrchu (svítidlo nesvítilo do horního poloprostoru). Velký význam v produkci světelného znečištění má veřejné uliční osvětlení pro velký počet špatných zdrojů světla. Kromě toho se ale lokálně velmi silně na produkci světelného znečištění podílejí osvětlení železničních nádraží, billboardů, průmyslových areálů a také přechodná osvětlení stavenišť a stadionů.

Obecně lze říci, že stále intenzivnějším osvětlováním, které je spojeno s rozmachem společnosti, dochází k prudkému poklesu tmy v noci. Ve městech je dnes situace taková, že např. při zatažené obloze nízkou inverzní oblačností působí městské prostředí spíše denním dojmem. Oproti zcela tmavé obloze, na které je možné pouhým okem spatřit asi 3 500 hvězd, jich např. na pražské obloze můžeme spatřit pouze asi 400.

Nemusíme svítit pouze špatně

Současné technické, ekonomické, ale i společenské podmínky nebrání tomu, aby byly instalovány osvětlovací soustavy omezující světelné znečištění. Technické podmínky a charakteristiky moderních svítidel dnes dovolují nesvítit do horního poloprostoru a nasměrovat světlo tam, kam je potřeba (tedy např. na vozovku a ne do oken přilehlých domů).

Ekonomické propočty dávají u soustav, které neprodukují světelné znečištění, shodné nebo lepší propočty ekonomické návratnosti založené zejména na úspoře energie. Ta se odráží i v regulaci výkonu osvětlovacích soustav, který je možné a žádoucí v průběhu noci tlumit.

Společenské zadání bývá jednoznačné – nesvítit do oken bytů a ochránit noční životní prostředí. V souvislosti s potlačením oslňování (jde o vážný fyziologický problém zejména starších občanů) lze navíc snižovat výkon osvětlovacích soustav při zachování dostatečné viditelnosti a kontrastu. Zájem o zachování nočního přírodního prostředí mají kromě občanů také hvězdárny, CHKO, Národní parky a další. Nad lidské sídlo osvětlené ekologicky se vrací noční obloha posetá hvězdami – součást přírodního dědictví lidstva.

Poznámka: článek Pavla Suchana z roku 2003 aktualizoval a o fotografie doplnil Jan Kondziolka v roce 2007.

Zdroj: Zpráva Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky

Článek byl převzat z Instantních astronomických novin.

---

reklama

---