MUDr. Pavel Tomšík: Proč se lékaři snaží zachránit přírodní lokalitu Na Plachtě?
Většina krajiny v okolí Hradce Králové je dnes využívána ve formě polí, hospodářských lesů a intenzivně obhospodařovaných luk. Vlivem intenzivního hospodaření z nich vymizela většina z původních tisíců živočišných a rostlinných druhů, mnohým lidem dnes už neznámých, například mnohých obojživelníků, ptáků, plazů, motýlů, brouků a nejrůznějších květin včetně elegantních orchidejí. Člověk si na tuto ochuzenou krajinu už jaksi zvykl – tak např. na dnešních hospodářských lukách už si ani nedovedeme představit záplavu květů všech barev, až přecházejí oči, nad nimiž se vznášejí tisíce pestrých motýlů. Posadit se se svým dítětem na stráni a zasvětit ho do strhujících tajemství života rostlin a zvířat na každém kousku kolem nás – naučit ho úctě k ostatním tvorům, s níž souvisí i úcta k lidem a zodpovědný přístup k životu – to už většina z nás ani nedokáže. A hlavně, vlastně už ani není kde.
A přece je! Přímo na samém okraji Hradce Králové doposud zůstal přírodní klenot tak extrémně hodnotný, že jej sem jezdí obdivovat přátelé přírody z celé České republiky i zahraničí. Je to přírodní lokalita Na Plachtě, kde byla díky více než 150 let trvající vojenské činnosti udržována pestrá bezlesá krajina. Na loučkách překypujících životem zde každý rok rozkvétají orchideje, odborníci zde nalezli 750 druhů motýlů, z nich některé jsou vážně ohroženy vyhubením. V tůňkách ukazují učitelé svým žákům žabky nejrůznějších druhů, lovící užovky a také vážky – těch je tu nejvíc druhů v celé České republice. Na vlhkých místech i v tůních kvetou masožravé rostliny, v periodicky zaplavovaných výmolech žijí nanejvýš vzácní archaicky vyhlížející korýši podobní trilobitům. Na Plachtě už bylo zaznamenáno 140 druhů ptáků a 720 druhů a kříženců vyšších rostlin. Je to až k nevíře, ale na tomto poměrně malém příměstském území bylo nalezeno již více než 100 zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.
Pro přežití této přírodní lokality i do budoucnosti je však životně nutná i plocha, která současnou přírodní památku obklopuje ze severní strany. Zde nacházejí mnozí vzácní obojživelníci a plazi svou potravu, zde také přezimují. Na jednom z trávníků zde žije populace dvou tajemných modrásků, kteří jsou pro svou ohroženost zvláště sledovány Evropskou unií. Larvy těchto modrásků žijí většinu svého života v mraveništi určitých druhů mravenců.
A právě zde, na většině této plochy, je plánována stavba velké rezidenční čtvrti, a dále parkoviště, skladištní haly a administrativní budovy. A nyní to nejhorší - plánované stavební práce by mohly negativně ovlivnit citlivý stav hladiny spodní vody, na níž jsou životně závislé vážky, obojživelníci, orchideje, masožravé rosnatky a mnoho dalších zdejších vzácných obyvatel přírodní památky. Večerní světlo z ulic a domů stojících kousíček od nejcennějších částí přírodní památky by lákalo mračna hmyzu. Za hmyzem v okolí světel by putovali obojživelníci, kteří by pak po stovkách hynuli na silničním asfaltu. Stejný osud by také mohl postihnout ježky. Teplý povrch asfaltových silnic může k vyhřívání lákat ještěrky, hady i slepýše.
My lékaři jsme zvyklí denně vídat, studovat a léčit lidská onemocnění, která jsou bohužel často spojená s utrpením a smrtí. Každý člověk svou životní pouť někdy skončí a opustí tak vše, co mu bylo v životě blízké. Umírající lidé často touží napravit svá životní sobectví a zaslepenost. A navíc – chtěli by tento poznatek předat budoucím generacím. Ale moudrost, jejíž hlavní složka je úcta k ostatním lidem a přírodě, je jen obtížně sdělitelná. Proto se mnozí lékaři Hradce Králové nyní snaží upozornit na hrozící katastrofu, která následujícím generacím nevratně zničí poslední zbytek takto hodnotné přírody v celém širokém okolí našeho města. Lidé, kteří jsou do připravované zástavby přímo či nepřímo zapojeni, vážnost situace často popírají nebo podceňují. Přesvědčme se každý sám o tom, co možná v blízké době zmizí, aniž to měla velká část obyvatel naší republiky vůbec čas poznat a obdivovat. Zcela sdílím názor mnoha rozumných architektů, urbanistů a projektantů, s nimiž jsem o tomto problému hovořil - rozvoj města je chvályhodný – stavět však lze i jinde. I naši potomci mají právo mít kam chodit v Hradci Králové na procházky, jezdit na kole či na koni, na místo, kde je zachováno zcela výjimečné přírodní bohatství.
reklama
