ProVeg Česko, Rostlinně a ČKAP: Ministerstvo zemědělství opět prosazuje zákaz rostlinných burgerů. Tentokrát v EU
Na červnové Radě ministrů zemědělství EU (AGRIFISH) Česká republika oficiálně vyzvala Evropskou komisi, aby navrhla předpis, který by názvy jako „steak”, „řízek” nebo „párek” vyhradil pouze pro živočišné výrobky. Spotřebitele a spotřebitelky má údajně mást, když se tyto názvy používají i pro rostlinné potraviny. Pokud by návrh prošel, znamenal by zákaz označení jako „květákový karbanátek“, „fazolový burger“ nebo „sójový párek“.
Proti tomu se ostře staví široká koalice výrobců, obchodníků, nevládních organizací i profesních svazů. V otevřeném dopise společně vyzývají ministra Výborného, aby od návrhu ustoupil. Podle nich nejde o ochranu spotřebitele, ale o tlak zájmové skupiny, který by poškodil inovace, podnikání i jazyk, kterému lidé rozumí.
Pod dopisem jsou podepsáni mimo jiné: Globus, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, České sdružení pro značkové výrobky, Asociace hotelů a restaurací ČR, Hnutí DUHA, Velká pecka (Rohlík.cz), Salve Natura, Kalma, Vegetus plant based s.r.o, Flora Food Poland, Good Calories, Emco, SEMIX PLUSO, a další z Česka i ze zahraničí.
Spotřebitelé jsou svéprávní – návrh je zbytečný
Ministr Výborný návrh odůvodňuje „ochranou spotřebitelů před matoucími názvy“. Ale realita je opačná: podle průzkumu1 YouGov pro ProVeg Česko si 82 % osob pod „sójovým párkem“ jasně představí rostlinný produkt a 69 % lidí si přeje, aby názvy jako „veganský řízek“ zůstaly zachovány. Podobná čísla přinášejí i průzkumy z Německa2 (92%), Rakouska3 (92%), Španělska4 (87%), Portugalska5 (95 %) a dalších států.
Navíc, v lednu 2025 sám Výborný uvedl: „Nechceme lidem kecat do života. Věřím výrobcům, že budou férově své produkty označovat tak, aby každý zákazník jasně věděl, co kupuje. A naopak, že zákazník je svéprávný a ví, co kupuje.“
„Je jasné, že spotřebitelé a spotřebitelky se v názvech jako ,sójový párek’ nebo ,veganský řízek’ orientují bez problémů”, říká Martin Ranninger, spoluředitel ProVeg Česko. „Víme to z dat, z výzkumů i z každodenní praxe. Pokud chce ministerstvo tvrdit opak, ať předloží důkazy – zatím žádné neukázalo. Tento návrh je zbytečný, nevychází z reality a jeho jediným efektem by bylo zkomplikovat život firmám i zákazníkům a zákaznicím. Zatímco Evropa čelí klimatické krizi a hledá cesty k potravinové soběstačnosti, ministři zemědělství tu filozofují nad tím, co je to vlastně burger.“
Výrobci varují: víc nákladů, víc zmatku, méně svobody
Názvy jako „řízek“ nebo „karbanátek“ mají v každé evropské zemi jiný kulturní význam. Pokus o jejich jednotnou definici by vedl ke změti různých výkladů, výjimek a národních specifik – tedy přesně k tomu, čemu má údajně předejít.
Bruselský návrh navíc ignoruje realitu jazyka, který je přirozeně obrazný „Tvrdit, že názvy jako ‚květákový karbanátek‘ matou zákazníky, zatímco trh je plný rybích prstů, čajových klobás nebo čokoládových vajíček, je absurdní. Spotřebitelé rozumí jazyku, který denně používají. Přepisovat ho kvůli zájmům jednoho odvětví je neobhajitelné,“ říká Lucie Roškotová, vedoucí projektu Rostlinně.
Zavedení předpisu by zároveň znamenalo, že výrobci budou muset přejmenovat své produkty, měnit obaly, marketing i komunikaci. To povede ke zbytečné byrokracii, milionovým nákladům, ztrátě zákaznické důvěry a propadu prodeje – tedy přesnému opaku toho, co vláda deklaruje jako svůj cíl: snižování administrativy a podpora férového podnikání.
Zákon místo zdravého rozumu
„Je smutné, že pan ministr neustál tvrdý tlak české agrární lobby bez ohledu na své ještě nedávno jasné názory. Aby se zalíbil lidem, kteří ho stejně nikdy nebudou volit, raději bude ze zákazníků dělat hlupáky a bourat jednotný evropský trh, na kterém je česká ekonomika životně závislá. Nemluvě o tom, že kvůli nedostatku odvahy postavit se české agrolobby přinese zbytečné náklady na přejmenování zavedených produktů a bez mrknutí oka poškodí roky budované a zákazníky oblíbené značky”, říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Adam Brzica Novotný, zakladatel cateringu Hostina.bio míní: „Představa, že bychom na eventech museli krkolomně opisovat rostlinnou svíčkovou, hlívový guláš nebo sójové řízky, je absurdní. Pro zákazníky by takové opatření mělo přesně opačný efekt, než je zamýšleno. Jazyk se samovolně vyvíjí a používáme jej k co nejjednoduššímu dorozumívání mezi lidmi, ne otročení pro různé zájmové skupiny. ,Pane, co myslíte tou omáčkou s hlívou ústřičnou dušenou na cibuli a červené paprice?' – ,Představte si guláš.'"
„Tradiční názvy jako ,řízek’ nebo ,burger’ jsou VŽDY dostatečně viditelně uvedeny slovem ,ROSTLINNÝ’. Tím je zajištěna ochrana spotřebitele. Bylo by velmi náročné značit rostlinné produkty jinými názvy než jsou třeba nuggets, burger, gyros atd., jelikož jednoduše a návodně popisují způsob užití produktů v kuchyni. Nikdo se nepozastaví nad sýrovým nebo zeleninových špízem, tak proč se pozastavit nad rostlinným burgerem?” uvádí Jonáš Mucha, marketingový ředitel výrobce Good calories.
Renata a Jirka Ládyovi, majitelé resturace Chutnej dodávají: „Domníváme se, že celá tato snaha o regulaci názvů rostlinných potravin je natolik absurdní, že zůstane nepochopitelná i pro velkou část neveganské veřejnosti. Vážně si pan ministr Výborný myslí, že spotřebitelé nerozeznají sójový párek od masového? Takové předpoklady o schopnosti veřejnosti samostatně uvažovat jsou urážlivé. V době, kdy bychom měli rostlinnou stravu aktivně podporovat – ať už z důvodů ekologických, zdravotních nebo etických – činí pan ministr Výborný pravý opak. Je těžké říct, zda za tím stojí přímé zájmy agrobyznysu, nebo jen politická loajalita vůči vlivným skupinám. Každopádně výsledkem je snaha poškodit stále menšinový, ale rychle rostoucí rostlinný segment.”
reklama
ProVeg Česko, Rostlinně a Česká komora alternativních proteinů
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
smějící se bestie
15.7.2025 07:20ale to pojmenovávání podle klasických/masných -
by mělo být trestné !
Slavomil Vinkler
15.7.2025 07:52Marcela Jezberová
15.7.2025 08:29Emil Bernardy
16.7.2025 11:52 Reaguje na Marcela JezberováDAG
15.7.2025 08:35Osobně na to nemám vyhraněný názor.
Jaroslav Pokorný
21.7.2025 12:16 Reaguje na DAGMichal Ukropec
15.7.2025 09:09Emil Bernardy
15.7.2025 10:07Maso je vepřové,hovězí,drůbeží rybí a když je výrobek se sóji pro ne maso,ale SOJOVÉ.Těm co neví že soja je luštěnina není pomoci.
Emil Bernardy
15.7.2025 10:11 Reaguje na Emil Bernardyale jako XX nebo XY ...
Radek
15.7.2025 13:07Proč by se měl klamat spotřebitel bezmasnými výrobky které nesou názvy jako by byly z masa . Ať si dají své názvy a hrdě se k těm jejich zdravým výrobkům hlásí , to je v pořádku .
Jaroslav Pokorný
21.7.2025 12:13 Reaguje na RadekMichal Uhrovič
15.7.2025 14:09Veganské výrobky by se neměly jmenovat stejně jako masné výrobky, ale je to dobrý marketing a klamání spotřebitele, jako to bylo u pomazankového másla.
Michal Ukropec
15.7.2025 15:35 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Pokorný
21.7.2025 12:12 Reaguje na Michal UhrovičJan Šimůnek
31.8.2025 17:20to Jaroslav Pokorný Dokážu zcela jistě připravit řízek s květákem, nebo jinou zeleninou, tak, že bude pro něj snesitelný název "květákový". Případně ho dám do květákového těstíčka nebo naplním zeleninovou směsí na bázi květáku atd.
to Michal Uhrovič Tam šlo hlavně o to, že názvy, jako pomazánkové máslo nebo tuzemský rum, nelze přeložit do podřadných skřeků, vydávaných Brity a spol.
MMCH, ze stejných důvodů byla svého času zakázána "rostlinná mléka" (z ořechů, mandlí apod.). Problém je, že tyto potraviny jsou nutričně podřadné a jejich konzumace, v domnění, že je to opravdu nějaký ekvivalent masového výrobku.
A nelze spoléhat na znalosti konzumentů. Svého času naši studenti narazili na charakteristický příklad: Paní jim v anamnéze tvrdila, že jí jen bílé maso. Kdyby to bylo v dotazníku, tak jsme měli dalšího zdravě se stravujícího respondenta. Protože to byl dialog, tak následovaly doplňující otázky a nakonec z paní vylezlo, že si kupuje bůček, vaří ho, "jedovaté" červené maso vyhodí a "bílé maso" si natírá na chleba.
Stejně tak by mě zajímalo, kolik lidí v domnění, že jedí chléb z tmavé mouky, jedí bílý chléb, jen obarvený na tmavo (třeba bavorský).
Prostě, burgr obsahuje železo, vápník, vitamíny skupiny A, plnohodnotné bílkoviny a další významné nutrienty.
Rostlinný "burgr" obsahuje pár rostlinných vitamínů a neplnohodnotné bílkoviny. Náhrada opravdového burgeru tímto výrobkem je nemožná.


Europarlament podpořil zákaz označování rostlinných produktů třeba za burger
Certifikáty na potravinách: Co přesně znamená žabička nebo lísteček z hvězd na obalech?
Kvůli "energošmejdům" platí klienti zbytečné poplatky či sankce. ERÚ radí, na co si dát pozor