Adin Vyhlídka: Quo vadis - človíčku?
22.3.2009
Také se dá říci - kam nás vedou političtí představitelé jednotlivých zemí a států, ruku v ruce s těmi, kteří vládnou světové ekonomice? Co budeme dělat s rostoucím stavem populace?
Podíváte-li se na každodenní zprávy z jednotlivých koutů světa, zjistíte, že vše se točí kolem automobilového průmyslu, kolem energetických zdrojů, a jak dál s ukládáním odpadu? Vždy to souvisí s nárůstem populace. Každý touží po vlastním automobilu, který se musí někde vyrobit, stavíme tedy nové fabriky (montovny) na "zelené louce." Tam na nějakou dobu (nejistou) dostaneme možnost pracovat a vytvářet zisk, zpravidla pro nadnárodní koncerny (zisk jde jinam). A když si takový zaměstnanec jednou koupí vlastní auto. tak také touží jezdit po silnicích a dálnicích, kde už nyní je přehuštěno. Postavíme tedy nové dálnice, samozřejmě že na zelených loukách a zemědělské půdě (někdy vyvlastněné pro vyšší princip). A protože s jídlem roste chuť, zatoužíme po vlastní vilce s bazénem. Kde ji tedy postavíme? Samozřejmě že na zelené louce, abychom vylepšili životní prostředí. K naší nemovitosti potřebujeme příjezdovou cestu, ukrojíme tedy kousek té zemědělské půdy, však je jí kolem dost. Každá nemovitost potřebuje kontejner na odpady, které jednou za čas odvezou technické služby na místní skládku, kam? No v našem regionu to kdysi byla taková pěkná údolíčka, dnes zavezená odpadem všeho možného, zarovnaná a pokrytá zeminou, pod kterou tiká časovaná bomba. A zde se dostáváme k problému, který nás nepochybně nemine. Chybnou zemědělskou (kolchozní) činností máme více či méně otrávenou půdu a je otázkou času, kdy se toxicita projeví v podzemních zdrojích vody. Na řadě míst již k tomu došlo. Tady se podepíšou v mnoha oblastech nekontrolované skládky odpadu, kterých je v Česku bezpočet, ale rovněž chemičky se svými vlastními toxickými skládkami. Logicky přibudou problémy s ovzduším viz (světová velkoměsta) nošení respirátorů a roušek.
Závěrem bych chtěl sdělit těm, kteří používají bonmot "polezeme na stromy nebo budeme žít v jeskyních?", nemějte obavy, to nehrozí, neboť stromy vykácíme a jeskyní je tak málo, že budou jen pro vyvolené. Hlavní problém nastane s nedostatkem čisté vody. Likvidací zemědělské půdy přibude nedostatek potravin. Připravili jsme, a stále v tom pokračujeme, pro naše potomky nemalé problémy do jejich života, asi nás budou jednou proklínat.
reklama
Závěrem bych chtěl sdělit těm, kteří používají bonmot "polezeme na stromy nebo budeme žít v jeskyních?", nemějte obavy, to nehrozí, neboť stromy vykácíme a jeskyní je tak málo, že budou jen pro vyvolené. Hlavní problém nastane s nedostatkem čisté vody. Likvidací zemědělské půdy přibude nedostatek potravin. Připravili jsme, a stále v tom pokračujeme, pro naše potomky nemalé problémy do jejich života, asi nás budou jednou proklínat.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Se vším, co jste tu napsal... - 29. 3. 2009 - Honza SmolaSe vším, co jste tu napsal, hluboce souhlasím. Snad se dá tu a tam na našich zahradách přírodě vrátit, co jsme jí naší nenasytností a rozmařilostí scizili. Můžeme vysadit keře pro ptactvo, založit malý rybníček obojživelníkům nebo nechat dožít starý ovocný strom, v jehož dutině přebývají netopýři. Můžeme na zahradě nechat bujet divoký kout, v němž naleznou úkryt ježci a ropuchy. Kolem potůčku můžeme vysadit vrby. Jde to rychle, stačí brzy na jaře - teď je doba nejvhodnější - zapíchat proutky vrb přímo do země. Až k potokům zemědělci se svou technikou nezajedou a pokud se vrby vzmůžou, za pár let vznikne hezký břehový porost. Největší změnu ale musí každý sám udělat uvnitř sebe. Pochopit své místo na Zemi, uvědomit si svou sounáležitost s vesmírem a s celou Zemí a se všemi jejími bytostmi. To je cesta ke štěstí, duševnímu zdraví a životní pohodě. |
