Radek Hejda: Sukcese, nepřítel státu?
30.10.2023
Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Zkusme přijmout fakt, že tomu tak není. Respektive že žádný ideální stav neexistuje, společenstva se v čase i prostoru mění na základě vnějších i vnitřních podnětů. V posledních stoletích podobu stanovišť nevhodných k transformaci na ornou půdu formovala především intenzivní pastva hospodářských zvířat a to v míře, která velmi často znemožňovala jakýkoliv rozvoj keřového či stromového patra. Nedělejme si iluze, že v dobách minulých byly všechny tyto lokality hotspoty biodiverzity, naopak řada z nich (zejména ty nejblíže sídel), byla beznadějně přepasená a nadužívaná. Ovšem v krajině fungovala pestrá mozaika různých typů biotopů a mikrostanovišť, fragmentace byla neznámým pojmem. A také díky velkému množství hospodářů a absenci výkonné mechanizace zde fungoval faktor výrazné časové diferenciace managementu krajiny.
Zkusme přijmout i fakt, že zarůstající kopec či i zcela zarostlý vrch má zcela stejnou hodnotu, jako kopec se stepní květenou, a že sukcese není náš nepřítel, ale naopak přírodní proces, který si zaslouží ochranu naprosto stejnou, jako si zaslouží druhy vázané na bezlesí. Ostatně v jiné době by plocha ve fázi zarůstání či již ve fázi křovin byla pro biodiverzitu mnohem významnější, než v naší době mezi ochranáři tak adorované bezlesí s řídkou vegetací, zkrátka každá doba ponechá jiný otisk v krajině.
Zkusme také přijmout fakt, že to zásadní je pouze heterogenita krajiny a žádný z typů prostředí není lepší a horší.
A zkusme si položit otázku, zda ochrana přírody je tu kvůli tomu, aby nahradila dřívější zemědělce či lesníky a pracně udržovala biotopy i v naprosto odlišných společenských podmínkách, než za kterých se tyto biotopy vyvinuly. Je opravdu nutné platit „péči“ o řadu maloplošně zvláště chráněných území a zajistit seč jen proto, aby se biomasa shrabala a někde na kraji nechala zetlít? Není to pouze tvrdohlavá snaha ochranářů udržet biodiverzitu vázanou na krajinu, kterou již dávno odvál čas? A není tak síť maloplošně chráněných území pouze draze udržovaným pomníčkem této krajiny?
Je to hezké, ale náročné na údržbu.
Licence | Podmínky použití
Zdroj | Image*After
Na druhou stranu i já cítím společenskou a morální povinnost bránit ochuzování naši biodiverzity, jak v kvalitativním (počet druhů) měřítku, tak i kvantitativním (objem biomasy). Nelze se proto jen tak rozhodnout, že ochrana přírody již péči o bezlesí vzdává a nechat sukcesi volné pole působnosti při vědomí toho, že člověk ochudil spektrum krajinných inženýrů (zejména velcí býložravci) a obecně krajinný pokryv tak výrazně, že bez kontinuálních zásahů člověka by většina ploch bezlesí brzo zarostla a řada druhů by vymřela.
Co tedy s tím? V prvé řadě si přiznat, že ochrana přírody (nejen) v ČR je nastavena ve vztahu k ochraně biodiverzity principiálně chybně. Ochrana přírody se nemá snažit řešit důsledky hospodaření současných uživatelů krajiny (zejména zemědělců a lesníků), ale má nastavovat pravidla a regulovat jejich činnost, aby vůbec k poklesu stability krajiny a biodiverzity vlivem jejich činnosti nedocházelo. Jakkoliv samozřejmě teoreticky státní ochrana přírody tuto snahu má, reálně ovšem vždy taháme za kratší provaz.
O druhové bohatství naší krajiny se nemá starat ochranář, který se snaží maloplošně napravit velkoplošné chyby jiných. O to se má starat zemědělec či lesník a ochranou přírody má být pouze motivován (jak pozitivně, tak negativně) k tomu, aby jeho činnost neohrožovala biodiverzitu, aby vytvořil krajinu 21. století, která bude nabízet životní prostor pro celé spektrum druhů, včetně těch vázaných na extenzivní bezlesí. Cílem musí být vytvoření bohatě strukturované krajiny nabízející pestrou škálu biotopů jako v dřívějších dobách, jen na základě odlišných vstupních podmínek. Zatímco dříve heterogenitu krajiny zajišťovala relativní chudoba společnosti a velké množství hospodářů, dnes to naopak může být relativní bohatost společnosti, která si již může dovolit investovat zdroje do rozumné extenzifikace péče krajinu i přes stále stupňované tlaky na její intenzifikaci.
Ochrana přírody by měla zemědělce motivovat, aby jejich činnost neohrožovala biodiverzitu. Ilustrační snímek.
Zdroj | Pixabay
Zemědělec může být například motivován negativní daní z nemovitosti pro plochy, které zajišťují ekologicko – stabilizační funkce naší krajiny s odstupňovanou platbou dle přínosu jednotlivých ploch. Jejich přítomnost musí být pro zemědělce ovšem natolik finančně motivující, aby sám měl zájem na jejich přítomnosti v rámci jím užívaných pozemků. Mít pak na svých pozemcích tůň či stepní fragment, o který se bude zemědělec starat, nebude známkou osvícenosti hospodáře, ale výsledkem diverzifikace jeho příjmů. Produktem zemědělství nebudou pouze potraviny či technické plodiny, ale i benefit pro biodiverzitu. Tyto plochy přináší v rámci ekosystémových služeb užitek celé společnosti, celá společnost by se proto měla i podílet na jejich financování. Výše platby za lokální hotspoty biodiverzity pak může být regionálně rozdílná a v každém regionu upřednostnit to, co v něm nejvíce chybí. Dále zajistit pravidelné úhorování v dostatečném rozsahu, omezit velikost půdního bloku atd. Řadu z těchto věcí se ochrana přírody snaží i prosadit, dílem ovšem neúspěšně, dílem je výsledek nedotáhnutý a pouze na půl cesty. Je těžko akceptovatelné, že jeden dotační titul způsobuje to, co se jiný dotační titul snaží odstranit.
O lesnictví ani nemluvě – velmi snadno by šlo nastavit taková pravidla, která by zásadně přispěla k ochraně přírody. Zejména s přihlédnutím k faktu, že o významnou část lesů se stará státní podnik, pro který by neměl být prioritou zisk. Respektive ano, prioritou musí být zisk. Ale nikoliv peněžní, ale vyjádřeny skrze ekosystémové služby krajiny.
Přečtěte si také |
K čemu byly hlavaté vrby? O mizejícím fenoménu Poodří hovoří arborista Ivan V. Bartoš
Krajinu musíme odhomogenizovat a znovu vytvořit její kostru. Ovšem nikoliv skrze ÚSES, zcela chybně to užívaný nástroj, který akorát polyká nemalé prostředky na jeho realizaci, ale právě skrze každodenní práci uživatelů krajiny. Kostra to nemusí být také pevná, ale naopak dynamická, v prostoru a čase se měnící.
Pak se třeba i dostaneme do fáze, kdy nebude nutné „chránit“ většinu z dnešních maloplošných zvláště chráněných území, jejich funkci převezme celá krajina.
reklama
Radek Hejda
Autor pracuje na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR jako koordinátor sledování stavu hmyzu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.10.2023 07:06Bych řekl, že klimatickým změnu zažehnána nejde. Už dávno probíhá a je to úplně stejné, jako se mění roční období. Cyklicky.
Stejně tak, jak je v každém koutě planety jinak doprovázená je je globální pohled zavádějící. Nic na světě se neděje lineárně ale cyklicky. Lineárně se děje jediná věc a to je myšlenkový “ průjem” homo sapiens, který se umyslí k smrti, jen aby zabavil, tu svoji tukovou hmotu v hlavé.
Sázet stromy sice zachránit mnoho nemusí, ale je to lepší, než stavět gigafaktory na rádoby ekologii jenž ekologie v zásadě není a je to lepší než vytvářet závěry, co jak by nesmyslných zpráv, jak se bude za 7 let, 10, 20. Přičemž neumíme předpovědět sní počasí na pár dni dopředu.
Odpovědět
Stejně tak, jak je v každém koutě planety jinak doprovázená je je globální pohled zavádějící. Nic na světě se neděje lineárně ale cyklicky. Lineárně se děje jediná věc a to je myšlenkový “ průjem” homo sapiens, který se umyslí k smrti, jen aby zabavil, tu svoji tukovou hmotu v hlavé.
Sázet stromy sice zachránit mnoho nemusí, ale je to lepší, než stavět gigafaktory na rádoby ekologii jenž ekologie v zásadě není a je to lepší než vytvářet závěry, co jak by nesmyslných zpráv, jak se bude za 7 let, 10, 20. Přičemž neumíme předpovědět sní počasí na pár dni dopředu.
ss
JS
Jiří Svoboda
30.10.2023 12:46 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAha, takže nárůst globální teploty o 0,8 °C za posledních 40 let je přirozený cyklický projev klimatu. Jistě to rád blíže vysvětlíte.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 15:37 Reaguje na Jiří SvobodaNielen Petr Pokorný, ale aj iní odborníci zaoberajúci sa minulosťou si myslia, že by mohlo ísť skôr o prírodný cyklus.
https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/globalni-oteplovani-podvod-anebo-skutecny-prirodni-cyklus.A100409_182038_kavarna_chu
Lidské aktivity do poruchy globálního klimatu promítají, ale v mnoha případech jsou přeceňovány a zveličovány z politických, společenských, hospodářských či ideologických důvodů. Tak to aspoň vidí autoři následujícího textu, profesor Václav Furmánek z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře a RNDr. Jaroslava Pavelková z Bankovního institutu vysoká škola v Praze. Nejsme ani klimatologové, ani meteorologové, ale archeolog a antropolog s dlouholetou praxí. Archeologie a antropologie jsou vědní disciplíny, které bytostně potřebuje pro formulování svých vědeckých závěrů pomoc celé řady styčných (pomocných) vědních disciplín. Mezi jimi je i geologie, pedologie, paleoklimatologie, paleobotanika, paleontologie a jiné. Především ty, konkrétně jmenované, pomáhají odpovídat na konkrétní otázky, jaké na Zemi existovalo podnebí v dávné i nedávné geologické minulosti naší planety.
Odpovědět
https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/globalni-oteplovani-podvod-anebo-skutecny-prirodni-cyklus.A100409_182038_kavarna_chu
Lidské aktivity do poruchy globálního klimatu promítají, ale v mnoha případech jsou přeceňovány a zveličovány z politických, společenských, hospodářských či ideologických důvodů. Tak to aspoň vidí autoři následujícího textu, profesor Václav Furmánek z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře a RNDr. Jaroslava Pavelková z Bankovního institutu vysoká škola v Praze. Nejsme ani klimatologové, ani meteorologové, ale archeolog a antropolog s dlouholetou praxí. Archeologie a antropologie jsou vědní disciplíny, které bytostně potřebuje pro formulování svých vědeckých závěrů pomoc celé řady styčných (pomocných) vědních disciplín. Mezi jimi je i geologie, pedologie, paleoklimatologie, paleobotanika, paleontologie a jiné. Především ty, konkrétně jmenované, pomáhají odpovídat na konkrétní otázky, jaké na Zemi existovalo podnebí v dávné i nedávné geologické minulosti naší planety.
JS
Jiří Svoboda
30.10.2023 15:47 Reaguje na Vladimir MertanVy tomu opravdu dokážete nasadit korunu!
Jak mohou všelijací paleovědci rozumět příčinám současné změny klimatu? V paleočasech tu velmi agresivní člověk nebyl a dnes tu je. Jak mohou tyto tyto analogie z minulosti fungovat, když jevy probíhají za diametrálně rozdílných podmínek?
Odpovědět
Jak mohou všelijací paleovědci rozumět příčinám současné změny klimatu? V paleočasech tu velmi agresivní člověk nebyl a dnes tu je. Jak mohou tyto tyto analogie z minulosti fungovat, když jevy probíhají za diametrálně rozdílných podmínek?
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 16:46 Reaguje na Jiří SvobodaA podľa Vás to môže posúdiť kto? Predsa paleovedec najlepšie vie ako vyzerá taký prirodzený klimatický cyklus. Stále nám tu niekto tvrdí, aj Vy že zažívame niečo naprosto výnimočné čo sa ešte nikdy nestalo. Ste si istý, že práve Vy to viete najlepšie rozoznať?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.10.2023 21:21 Reaguje na Vladimir MertanTak ať paleovědec uvede příklad z historie Země, kdy za 40 let stoupla GLOBÁLNÍ teplota o 0.8 °C a současně významně narůstal obsah CO2 v atmosféře. Pokud neuvede, je to jen a jen manipulátor.
Fyzika dává jasné vysvětlení pro současné globální oteplování, nemám jakýkoliv důvod to odmítat na základě ničím nepodložených tvrzení paleovědců.
Odpovědět
Fyzika dává jasné vysvětlení pro současné globální oteplování, nemám jakýkoliv důvod to odmítat na základě ničím nepodložených tvrzení paleovědců.
VM
Vladimir Mertan
31.10.2023 08:18 Reaguje na Jiří SvobodaPrepáčte, predsa ak by paleovedec uviedol takýto príklad, bol by to dôkaz, že súčasné oteplenie spôsobil človek. Lenže v histórii Zeme je práve veľa období, keď teplota klesala a obsah CO2 stúpal. Hovoríte o posledných 40 rokoch. Ale predchádzajúcich 40 rokov globálna teplota klesala pri zvyšujúcej sa koncetrácii CO2. https://co2coalition.org/news/before-1960s-70s-global-cooling-was-erased-it-caused-droughts-crop-failures-glacier-advance-ice-age-threats/ Celkovo o problematike vzťah teplota/koncentrácia CO2 hovorí prof. Kutílek https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-3/koncentrace-co-2-ovzdusi.html a hlavne https://www.kverulant.org/upload/kc/files/bioomyl_Kutilek%20Reprints%20klima%20Vesmir%202012%281%29.pdf
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.10.2023 09:21 Reaguje na Vladimir MertanAle my se bavíme o posledních 40 letech, pro což nemáme jiné smysluplné vysvětlení než navyšování CO2 atmosféře jako nejdůležitější spouštěč oteplování silně zesilovaný vodní párou a změnou albeda.
V předchozích 40 letech bylo do atmosféry vypouštěno i spousta SO2 z uhelných elektráren, který vliv CO2 v podstatě kompenzoval.
Je asi potřeba, abyste svou mysl odblokoval představám, které vysvětlují současné globální oteplování mnohem racionálněji a logičtěji než paleontologové. Byť se vám to nehodí do krámu.
Odpovědět
V předchozích 40 letech bylo do atmosféry vypouštěno i spousta SO2 z uhelných elektráren, který vliv CO2 v podstatě kompenzoval.
Je asi potřeba, abyste svou mysl odblokoval představám, které vysvětlují současné globální oteplování mnohem racionálněji a logičtěji než paleontologové. Byť se vám to nehodí do krámu.
KP
Karel Ploranský
3.11.2023 17:23 Reaguje na Jiří SvobodaPřít se tady o to, jestli v posledních 40 letech se ovzduší „obohatilo“ o CO2 a jestli to podporuje oteplování, mi připadá jako mlácení prázdné slámy. Smysluplnější by bylo ptát se:
PROČ toho sodovkáče tolik přibývá PRÁVĚ v těch posledních 40 letech?
Inu – příčiny jsou dvě:
1. Nikdy dříve se nestalo, že by za 40 let přibylo na světě víc než 3,5 miliardy lidí.
2. Nikdy v historii lidstva se nepovažovalo za správné takové hospodářství, při kterém se čehokoliv co nejvíc spotřebuje. Naopak. Dobré hospodářství se posuzovalo podle toho, kolik se čeho VYTVOŘILO, aniž by se něčeho moc spotřebovalo.
Ale tak zvaný „hospodářský růst“, zlaté tele dnešní ekonomiky, není nic jiného než nárůst SPOTŘEBY. Spotřeby všeho, co dokážeme matičce Zemi urvat.
Pokud se něco neudělá s TĚMITO dvěma příčinami oteplování, jsou všechny Grýndýly jen směšnou fraškou. A ono se s nimi bohužel opravdu nedělá nic; naprosto NIC …
Odpovědět
PROČ toho sodovkáče tolik přibývá PRÁVĚ v těch posledních 40 letech?
Inu – příčiny jsou dvě:
1. Nikdy dříve se nestalo, že by za 40 let přibylo na světě víc než 3,5 miliardy lidí.
2. Nikdy v historii lidstva se nepovažovalo za správné takové hospodářství, při kterém se čehokoliv co nejvíc spotřebuje. Naopak. Dobré hospodářství se posuzovalo podle toho, kolik se čeho VYTVOŘILO, aniž by se něčeho moc spotřebovalo.
Ale tak zvaný „hospodářský růst“, zlaté tele dnešní ekonomiky, není nic jiného než nárůst SPOTŘEBY. Spotřeby všeho, co dokážeme matičce Zemi urvat.
Pokud se něco neudělá s TĚMITO dvěma příčinami oteplování, jsou všechny Grýndýly jen směšnou fraškou. A ono se s nimi bohužel opravdu nedělá nic; naprosto NIC …
MU
Michal Ukropec
30.10.2023 18:46 Reaguje na Jiří SvobodaA já myslel, že doba ledová skončila právě kvůli změně klimatu. Nevzdělaní lovci mamutů si opékali kdejakou veverku, a vyprodukovat tolik skleníkových plynů, až roztály skoro všechny ledovce. Akorát jsem nepochopil, jak mohl fungovat život pod ledem v Grónsku, Antarktidě nebo na Sibiři.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.10.2023 21:25 Reaguje na Michal UkropecS 1. větou souhlas, 2. větu považuji za chabý pokus o humor, smysl 3. věty jsem nepochopil.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.10.2023 05:58 Reaguje na Jiří SvobodaPod ledem v Antarktidě se nachází uhlí, za Erika Červeného bylo Grónsko zelený ostrov, a i zamrzlé permafrost je jen zamrzlé vegetace která tam rostla když bylo tepleji.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.10.2023 09:10 Reaguje na Michal UkropecTo je jistě možné. V historii Země byla velmi teplá období a poloha těchto objektů byla možná vůči rovníku jinde (viz Pangea)
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.10.2023 18:30 Reaguje na Jiří SvobodaVezmu li v potaz Grónsko, ( zelená země) , za těch 900 let se moc neposunula. A Flora na Antarktidě také není stará jen 200 mil. Let, ale je i o hodně mladší. Pouze ekologista si neuvědomuje, že se nacházíme na konci nejhledanější periody, a že nás čeká oteplování tak či tak. A o co ekologistům jde, dokazuje Velká Greta.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
31.10.2023 19:10 Reaguje na Michal UkropecNechme stranou ekologisty, tam se asi shodneme. Klidně by se mohlo bez přispění člověka během milionu let oteplit o 5 °C. Člověk ale to stejné zvládne při současném tempu za 250 let.
A je otázka, zda teplejší Grónsko znamená i v průměru teplejší zeměkouli. Myslím, že nikoliv.
Odpovědět
A je otázka, zda teplejší Grónsko znamená i v průměru teplejší zeměkouli. Myslím, že nikoliv.
SV
Slavomil Vinkler
30.10.2023 07:18Tak rozumný názor, znalý problematiky, a jediné možné dlouhodobé řešení biodiverzity, nemůže nikde a nikdy projít.
Odpovědět
OP
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 07:52Ako človek, ktorý priamo vykonáva údržbu chránených území samozrejme s autorom nesúhlasím. Opatrenia ktoré navrhuje predsa môžu fungovať spoločne s udržaním siete maloplošných chránených území. Nakoniec aj mestá či obce kosia a udržiavajú trávnaté plochy a nikto nenavrhuje aby kosenie prevzali súkromní hospodári, alebo sa ponechalo sukcesii.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.10.2023 07:57 Reaguje na Vladimir MertanMěl jsem to samé na jazyku, jen jsem čekal, zda v tom nebudu sám. Sukcese není ani samospásná, ani nepřítel státu, ale jen a pouze diverzity utvářené člověkem (pastvou, kosením) po tisíce let.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
30.10.2023 13:01 Reaguje na Karel ZvářalPřesně. A proto třeba dilema ohledně nového N. P. Křivoklátsko. Chceme ho zachovat tak jak to dřívější panovníci se svým odborným personálem kultivovaly tisíc let, nebo tuto lidskou činnost zlikvidovat a pozorovat sukcesi zarůstáním?
Odpovědět
RH
Radek Hejda
30.10.2023 18:46 Reaguje na Vladimir MertanJde o to, že pokud nalezneme způsob, jak v krajině šetrně a udržitelně hospodařit, tak ztratí význam nějak speciálně chránit či pečovat o řadu MZCHÚ, to je jedna z hlavních myšlenek celého článku :).
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 21:43 Reaguje na Radek HejdaTomu som porozumel, ale snažím sa Vám vysvetliť, že to nie je dobrý nápad. Pokiaľ by som vychádzal zo situácie na Slovensku, alebo u nás v Bielych Karpatoch tak je možno naozaj zbytočné, aby v niektorých územiach bol 3, 4, či 5 stupeň ochrany. Namiesto toho je nutné naopak územie pravidelne kosiť, vypásať alebo vypaľovať a odstraňovať tieniace okrajové dreviny. Viem si predstaviť, že za určitých okolností by to mohli robiť miestni hospodári. Má to samozrejme niekoľko háčikov. Predovšetkým je vlastníctvo chránenýhc území neuveriteľne rozdrobené. POkiaľ robia zásahy pracovníci štátnej ochrany prírody tak nedochádza ku sporom. Akonáhle by to urobil súkromník, tak je problém. Ochrana viacerých druhov rastlín a hlavne živočíchov si vyžaduje špeciálny menežment, kedy sa kosí na viackrát a z hľadiska získania kvalitného sena v úplne nevhodných termínoch. Nakoniec tie územia sú veľmi hrbaté a niekde podmočené kamenisté čo zo zvyškami pňov niekde rozryté od diviakov. Vyžaduje si to veľa ručnej práce a tam kde sa dá použiť technika tak tá neuveriteľne trpí. Pokiaľ sa vám podarí zariadiť aby sa v krajine šetrne hospodárilo, tak to bude absolútne skvelé ale neviem si predstaviť že by to mohlo nahradiť sieť maloplošných chránených území.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
30.10.2023 15:26Já zase s autorem souhlasím. To bezlesí bylo dáno tím, že se na tom hospodařilo. Nyní se již nehospodaří a údržba těchto stanovišť je již
tak trochu samoúčelná a asi ne zrovna levná. Nedej Bože, aby jednou přišla nějaká krize, kdy vyschnou dotace a možná nebude ani pracovní síla na údržbu luk, tak to pak stejně zaroste.
2.různá stadia sukcese mají taky svůj ekologický význam
Nejsem pro úplný zánik bezlesí, jsou to jistě cenné lokality. Určitě jsem pro zachování nějakých modelových stanovišť. Zkrátka zhodnotit, kde to bude nebo nebude do budoucna udržitelné.
3. A jak autor zmiňuje, ta péče o krajinu už by měla být zahrnuta přímo v hospodářském plánu, ale jsem realista..
Odpovědět
tak trochu samoúčelná a asi ne zrovna levná. Nedej Bože, aby jednou přišla nějaká krize, kdy vyschnou dotace a možná nebude ani pracovní síla na údržbu luk, tak to pak stejně zaroste.
2.různá stadia sukcese mají taky svůj ekologický význam
Nejsem pro úplný zánik bezlesí, jsou to jistě cenné lokality. Určitě jsem pro zachování nějakých modelových stanovišť. Zkrátka zhodnotit, kde to bude nebo nebude do budoucna udržitelné.
3. A jak autor zmiňuje, ta péče o krajinu už by měla být zahrnuta přímo v hospodářském plánu, ale jsem realista..
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 16:58 Reaguje na Jakub BrennAk príde kríza, tak bude naopak potrebné získať seno aj z lokalít, kde sa podľa Vás vykonáva kosenie samoúčelne. Ak lúka zarastie náletovými drevinami, alebo sa zmení druhové zloženie lúky v neprospech inváznych rastlín typu smlz (Třtina), ostrice alebo rákos tak je proces premeny na lúku naozaj náročný a seno je vhodné tak maximálne na podstieľku. Namiesto dotácií by niekedy stačilo zmeniť predpisy o chove či registrácii dobytka a lúky by boli vypasené aj vykosené. Taktiež by pomohlo ak by sa niektoré lokality mohli za prítomnosti požiarnikov vypáliť. Je to veľmi jednoduchý lacný spôsob údržby s dobrými výsledkami.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
30.10.2023 21:57 Reaguje na Vladimir MertanJednoznačně upřednostňuju květnatou louku před třtinou.
Spíš mám na mysli větší plochy bezlesí. Jen si představuju,
kolik úsilí ta údržba stojí. Naopak si vážím těch lidí, co to ochraňují a udržují. No a pokud by tam byla pastva,
tak to je úplně jiná situace.
Sám na svých pozemcích nevím co s posečenou trávou.
Taky záleží na tom, čím to bude zarůstat, něco může být opravdu průser jako je právě třtina.
Odpovědět
Spíš mám na mysli větší plochy bezlesí. Jen si představuju,
kolik úsilí ta údržba stojí. Naopak si vážím těch lidí, co to ochraňují a udržují. No a pokud by tam byla pastva,
tak to je úplně jiná situace.
Sám na svých pozemcích nevím co s posečenou trávou.
Taky záleží na tom, čím to bude zarůstat, něco může být opravdu průser jako je právě třtina.
DM
Dalibor Motl
30.10.2023 16:57:( Nedávno jsem v TV hleděl na dokument o bohatství bělokarpatských luk. Protagonisté v něm vyslovili teorii podle které za nebývalou druhovou diverzitu těchto a podobných luk na svazích karpatského oblouku může po tisíciletí (od neolitu) udržované umělé bezlesí. Podle nich díky lidským zásahům jako je pastva, vypalování a žďáření na těchto loukách přežily stepní druhy, které by se jinak v oblasti díky přirozené sukcesi nemohly udržet. Chceme jejich údržbu po pár tisícovkách let vzdát a ty hlaváčky jarní i další desítky bylin nechat vymizet? Autor článku navrhuje vzdát "drahou" údržbu nebo hospodaření v MCHÚ aby jinde ještě více a radostněji dotoval zemědělce a lesníky. Přijde mi to jako léčit chřipku žloutenkou. Co kdyby místo toho prostě v MCHÚ nechal lidi hospodařit a podporoval a propagoval produkty z těch koz, jaků nebo jiných hospodářských zvířat podílejících se na údržbě MCHÚ nebo zpracování tam vytěžené biomasy? Konzumací bio-klobásy z naší PR nebo nákupem pelet z vejmutovky a akátu podporujete údržbu této konkrétní PP, NPR...? Něco jako dělá třeba Daniel Pitek pod Milešovkou nebo "Farma Blatnička" v Bílých Karpatech. Pokud tyto lidi podpoříme nákupem místních produktů a uvolněním uhozených regulací mohli by v bohaté společnosti přežít a na cenných místech udržitelně hospodařit. "Negativní daň" má být eufemismus pro "zcela jinou" dotaci? Něco jako "negativní růst"? Díky nechci! Tato doporučení jsou společenská a ekonomická sebedestrukce a sociální inženýrství.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 17:11 Reaguje na Dalibor MotlLen pre pobavenie dávam úryvok s článku na sme: https://sportnet.sme.sk/spravy/lekar-pavel-malovic-o-jagrovi-charovi-a-hossovi-rozhovor/?fbclid=IwAR3sQNsIVdpmMfhrUeM2EQSK6PhL1-4mBQ7_H2OzTAvKVPSmefVJHSbFoiM
Aká je dôležitá manulálna práca. U nás v Bielych Karpatoch na Slovensku sa pri starostlivosti o lúky vystriedali stovky mladých ľudí. Naučili sa nielen hádzať seno vidlami, ale aj kosiť ručnou kosou a ďaľšie zručnosti ako postaviť kôpku sena alebo prežiť táborenie v prírode.
Jágr zlepšoval strelu tak, že prehadzoval seno vidlami. Môže to pomôcť?
Vidly mu pomohli, lebo má neuveriteľne silné predlaktia. Odporúčam to. Bolo by však dobré, ak by sa to robilo na obe strany. Preto Jágr vynikal aj hrou s jednou rukou. Má dobre posadené ťažisko, k čomu mu pomohli aj tie drepy.
Ale to iba špekulujeme. V súčasnosti je iba málo detí alebo tínedžerov zvyknutých na manuálnu prácu. Takže prirodzeným spôsobom nezískajú takú kondíciu ako Jágr. Bol poslušný syn a oplatilo sa mu to.
Odpovědět
Aká je dôležitá manulálna práca. U nás v Bielych Karpatoch na Slovensku sa pri starostlivosti o lúky vystriedali stovky mladých ľudí. Naučili sa nielen hádzať seno vidlami, ale aj kosiť ručnou kosou a ďaľšie zručnosti ako postaviť kôpku sena alebo prežiť táborenie v prírode.
Jágr zlepšoval strelu tak, že prehadzoval seno vidlami. Môže to pomôcť?
Vidly mu pomohli, lebo má neuveriteľne silné predlaktia. Odporúčam to. Bolo by však dobré, ak by sa to robilo na obe strany. Preto Jágr vynikal aj hrou s jednou rukou. Má dobre posadené ťažisko, k čomu mu pomohli aj tie drepy.
Ale to iba špekulujeme. V súčasnosti je iba málo detí alebo tínedžerov zvyknutých na manuálnu prácu. Takže prirodzeným spôsobom nezískajú takú kondíciu ako Jágr. Bol poslušný syn a oplatilo sa mu to.
RH
Radek Hejda
30.10.2023 18:30 Reaguje na Dalibor MotlAutor návrhu samozřejmě nenavrhuje nechat zarůst bělokarpatské louky :). Ale kouká na to trochu jiným pohledem, než vy - prodávat lokální produkty z nějaké konkrétní MZCHU, proč ne, super nápad. Ale to nám přírodu nezachrání. On problém naší ochrany přírody je ten, že je zaměřena primárně na ochranu vzácných a ohrožených druhů/biotopů. Ty dokážeme relativně efektivně chránit. Ale pod rukama nám utíka biodiverzita či řekněme biomasa těch běžných druhů, které jsou základem potravního řetězce. A ochranu jich nevyřeší prodej lokálních produktů z nějaké rezervace, tam je třeba přenastavit náš přístup k managementu krajiny. Jakým způsobem, to je na diskuzi, ale je to bezpodmínečně nutné. K poslední Vaší větě - mně přijde jako ekonomická sebedestrukce umožnit zemědělcům likvidovat naší biodiverzitu, ještě jim za to vyplácet dotace a na druhou stranu platit jiné dotace na zmírnění následků jejich činnosti. Zkrátka je třeba vytvořit takové podmínky, aby zemedělství/lesnictví/rybářství bylo jak ekonomicky rentabilní, tak i dlouhodobě udržitelné.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 21:51 Reaguje na Radek HejdaŽe nám (Vám) pod rukami utíká biodiverzita běžných druhú nie je spôsobené ochranou vzácnych druhov či biotopov. Naopak tie bežné druhy nachádzajú práve útočisko aj vo vzácnych biotopoch. Proste je taká doba, že sa v poľnohospodárstve postupuje priveľmi efektívne a to znamená veľké rýchle stroje kopu chémie a veľmi veľké polia či lúky. Som zvedavý ako to chcete zmeniť?
Odpovědět
RH
Radek Hejda
30.10.2023 23:43 Reaguje na Vladimir MertanNo a o tom to právě je :) - pokud nechceme dopustit kolaps potravních řetězců, tak nám ochrana vzácných druhů a biotopů nesmí stačit a musíme vymyslet, jak efektivně pracovat i s tou "ostatní" krajinou. Jak toho docílit, je k diskuzi. Ale očividně se nám to nedaří.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.10.2023 09:08 Reaguje na Radek HejdaS tým sa dá iba súhlasiť. Preto treba chodiť do prírody pozorovať ako čo funguje, alebo nefunguje a prečo je to tak. Hlavne je potrebné hovoriť s ľuďmi z praxe a aplikovať overené riešenia.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
30.10.2023 22:21 Reaguje na Radek HejdaTy dříve naprosto běžné druhy ... myslíte dříve dříve období na konci holocénu, ve vrcholném středověku nebo v idealizovaném 19. století? Ono to totiž je podstatný rozdíl ;) Pokud mluvíme o 19. století tak "dříve běžné druhy" likvidují vedle ohromných lánů a masivní mechanizace také beztrestné straky, vakcinované lišky, chráněné vydry, plzáci španělští nebo přemnožení divočáci (v porovnání s 19. stoletím). Krajina se v porovnání s 19. stoletím prudce proměnila stejně jako početní stavy populací mnoha živočichů nebo rostlin. Máme tu křídlatky, nepůvodní netykavky, bolševník nebo pajasan. Změnilo se klima. Změnil se životní styl. Zeleninové zahrádky u domů nahradily trávníky a exotické konifery. Návrat v čase k nějakému "předchozímu stavu" je nemožný a není reálné o něm uvažovat. Vzácným i "dříve běžným" druhům můžeme pomoci přežít aktivní ochranou. Poskytnutím prostoru na vlastních pozemcích, zahradách nebo lesích, podporou drobných chovatelů, přírodních zahrádkářů prostě hobíků, drobných farmářů a neziskovek, stejně jako péčí o ZCHÚ. To půjde jen pokud budeme víc přemýšlet, věnujeme tomu nějaké peníze a úsilí. Upravíme zákonná omezení nutící třeba majitele malolesů hospodařit "jediným správným způsobem" dle svazujících HS a cílové dřevinné skladby. Upravíme dotační systém zvýhodňující velké zemědělské podniky, které v něm "umí chodit" a dojení dotací mají specializované zaměstnance.
Odpovědět
RH
Radek Hejda
30.10.2023 23:32 Reaguje na Dalibor MotlJá nikde nemluvím o "dříve" běžných druzích, proti tomuto upínání na minulost se právě v článku vymezuji a mluvím o nutnosti vybudování krajiny 21. století s důrazem na její heterogenitu, nikoliv o snaze napodobit krajinu třeba toho 19.století, k čemuž má řada ekologů sklony.
Druhy s úzkou ekologickou valencí jsme z krajiny vytlačili do sítě maloplošek, ale fenoménem posledních let je právě ústup těch druhů s širokou ekologickou valencí (jako entomolog mluvím hlavně o hmyzu), které jsou přirozeně početnější a které právě tvoří ten základ potravního řetězce. A to je za mě mnohem větší problém, než ohrožení té první skupiny, jejichž ochrana má po hříchu mnohem více pozornosti, než ochrana té skupiny druhé. Uživatelé krajiny (ať už zemědělci, či kdokoliv jiný) musejí být tlačeni (či pozitivně motivováni) k zajištění co nejheterogenějšího krajinného pokryvu či alespoň způsobu managementu krajiny, to je ta alfa a omega, různorodost. A k tomu nám síť maloplošek zkrátka nestačí, musíme pracovat s celou krajinou.
Odpovědět
Druhy s úzkou ekologickou valencí jsme z krajiny vytlačili do sítě maloplošek, ale fenoménem posledních let je právě ústup těch druhů s širokou ekologickou valencí (jako entomolog mluvím hlavně o hmyzu), které jsou přirozeně početnější a které právě tvoří ten základ potravního řetězce. A to je za mě mnohem větší problém, než ohrožení té první skupiny, jejichž ochrana má po hříchu mnohem více pozornosti, než ochrana té skupiny druhé. Uživatelé krajiny (ať už zemědělci, či kdokoliv jiný) musejí být tlačeni (či pozitivně motivováni) k zajištění co nejheterogenějšího krajinného pokryvu či alespoň způsobu managementu krajiny, to je ta alfa a omega, různorodost. A k tomu nám síť maloplošek zkrátka nestačí, musíme pracovat s celou krajinou.
Pe
Petr
30.10.2023 17:12Dovolím si říct, že biodiverzitu, či alespoň trochu česky biorozmanitost, nelze rozdělit na kvalitativní (počet druhů) a kvantitativní (objem biomasy). Kvantitativní rozmanitost nedává smysl, množství biomasy o rozmanitosti nic neříká.
No a z toho pak může zniknout i trochu nedorozumění ohledně biodiverzity, kdy objem biomasy určitých druhů vůbec nemusí odpovídat přirozenému stavu, nebo i schopnosti krajiny tento objem uživit. Činností člověka se krajina velice proměnila a biodiverzita s ní. Pro mnoho druhů zcela evidentně platí, že jejich přirozené stavy byly před polidštěním krajiny mnohem nižší (a pro mnoho druhů to samozřejmě platí i naopak). A pak je tedy otázkou, jestli návrat jednotlivých druhů na jejich původní přirozené stavy máme brát jako úbytek a negativum, nebo jako ozdravění, pozitivum a návrat k přírodě.
Odpovědět
No a z toho pak může zniknout i trochu nedorozumění ohledně biodiverzity, kdy objem biomasy určitých druhů vůbec nemusí odpovídat přirozenému stavu, nebo i schopnosti krajiny tento objem uživit. Činností člověka se krajina velice proměnila a biodiverzita s ní. Pro mnoho druhů zcela evidentně platí, že jejich přirozené stavy byly před polidštěním krajiny mnohem nižší (a pro mnoho druhů to samozřejmě platí i naopak). A pak je tedy otázkou, jestli návrat jednotlivých druhů na jejich původní přirozené stavy máme brát jako úbytek a negativum, nebo jako ozdravění, pozitivum a návrat k přírodě.
Pe
Petr
30.10.2023 17:30 Reaguje na PetrUvedu příklady, aby bylo líp vidět to vnikající nedorozumění ohledně biodiverzity. Když se třeba na nějakém člověkem vyvořeném území rozmnoží nějaký jinak vzácný druh, třeba tisíce nějaké orchideje. Je to biodiverzita (biorozmanitost)? Není. Je to jen přemnožený druh. A když někde postavíme kravín a usadí se tam vlaštovky, které vyvedou stovky mladých. Je toto biodiverzita? No také ne. Stále jen přemnožení nějakého druhu, které s přirozeným výskytem nemá nic společného.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2023 17:47 Reaguje na PetrŠkoda že článok na sme zamknutý a nechcem ho sem kopírovať celý. Určite by si ho malo prítať čím viac diskutujúcich:
"Hoci prevažnú časť týchto území zaberajú lesy, ich najväčším pokladom sú práve spomínané kvetnaté lúky. Tie sú súčasťou približne stovky prírodných pamiatok a rezervácií a o ich unikátnosti svedčí štúdia, ktorá vyšla v roku 2012 vo vedeckom časopiseJounal of Vegetation Science. Jej autori zozbierali dostupné údaje o druhovom bohatstve rastlín z celého sveta a vytvorili zoznam akýchsi svetových rekordmanov. Výsledok? Na veľkých priestorových škálach sú neprekvapivo najbohatšími ekosystémami tropické dažďové pralesy, avšak na menších plochách (od 0,25 do 50 m2) „zvíťazili“ lúčne biotopy.
Väčšina z nich sa pritom nachádza práve v Bielych Karpatoch. Pre laika možno veľmi prekvapivé zistenie, pre botanikov ani príliš nie. Veď na jedinom štvorcovom metri tu nezriedka nachádzajú viac ako 50 druhov rastlín.
Na trošku väčších plochách, ktoré by pokryli rozmery bežnej záhradky pred rodinným domom, môže ísť až o stovku druhov. A to už je skutočne rajská záhrada na zemi.
Zrejme najbohatšou bielokarpatskou lúkou je prírodná rezervácia Čertoryje, kde botanici na jednom m2 objavili až 75 druhov a ich celkový počet sa vyšplhal takmer na päť stoviek.
Úplný zoznam rastlín vyskytujúcich sa v Bielych Karpatoch odhadujú botanici na 1500, pričom veľká časť z nich je viazaná práve na lúčne spoločenstvá. Ich ochrana je založená najmä na výskyte vzácnych a chránených druhov, ktorých tu rastie približne 250."
Čítajte viac: https://zahrada.sme.sk/c/22689674/najbohatsie-luky-na-svete-su-tie-bielokarpatske.html
Odpovědět
"Hoci prevažnú časť týchto území zaberajú lesy, ich najväčším pokladom sú práve spomínané kvetnaté lúky. Tie sú súčasťou približne stovky prírodných pamiatok a rezervácií a o ich unikátnosti svedčí štúdia, ktorá vyšla v roku 2012 vo vedeckom časopiseJounal of Vegetation Science. Jej autori zozbierali dostupné údaje o druhovom bohatstve rastlín z celého sveta a vytvorili zoznam akýchsi svetových rekordmanov. Výsledok? Na veľkých priestorových škálach sú neprekvapivo najbohatšími ekosystémami tropické dažďové pralesy, avšak na menších plochách (od 0,25 do 50 m2) „zvíťazili“ lúčne biotopy.
Väčšina z nich sa pritom nachádza práve v Bielych Karpatoch. Pre laika možno veľmi prekvapivé zistenie, pre botanikov ani príliš nie. Veď na jedinom štvorcovom metri tu nezriedka nachádzajú viac ako 50 druhov rastlín.
Na trošku väčších plochách, ktoré by pokryli rozmery bežnej záhradky pred rodinným domom, môže ísť až o stovku druhov. A to už je skutočne rajská záhrada na zemi.
Zrejme najbohatšou bielokarpatskou lúkou je prírodná rezervácia Čertoryje, kde botanici na jednom m2 objavili až 75 druhov a ich celkový počet sa vyšplhal takmer na päť stoviek.
Úplný zoznam rastlín vyskytujúcich sa v Bielych Karpatoch odhadujú botanici na 1500, pričom veľká časť z nich je viazaná práve na lúčne spoločenstvá. Ich ochrana je založená najmä na výskyte vzácnych a chránených druhov, ktorých tu rastie približne 250."
Čítajte viac: https://zahrada.sme.sk/c/22689674/najbohatsie-luky-na-svete-su-tie-bielokarpatske.html
HH
Honza Honza
31.10.2023 07:02autor a komentáře jsou naprosto mimo. Samozřejmě, že ekologie a přírodověda má tisíce úkolů, záchrana jednotlivých druhů (jeden na druhého navazuje), boj proti invazivním druhům, snaha o co nejpřírodnější postup. Boj o rozmanitost přírody- jak lesní, tak stepní, vodní, skalní prostředí a rostliny. Boj proti škodlivinám. Ale něco je priorita, bez níž nebude vůbec nic. Myšlenka, že záchranu krajiny nezajistí zarůstání krajiny = laický přístup, je zcela mimo, je to známka toho, že přírodovědci si neuvědomují závažnost situace, nejsou schopni srovnat si priority, vidět metr dál od nosu. Záchranu krajiny zajistí j e d i n ě zavodnění a zalesnění, rozšíření lesní plochy, výsadba stromů všude, kde je to možné, pak teprve lze řešit další úkoly - diverzita a záchrana druhů. Bez vody nevyroste nic, nic nebude, to ví každý zahrádkář, přírodovědec s VŠ nikoli! Tuto katastrofu jsme viděli v min. článku o Mongolsku.
Tento plochý, neporomyšlený pohled je vidět i u správců NP: nechají sežrat NP kůrovcem, je jim úplně jedno, že se zničily hodnotné staré stromy na ohromném území, že vznikne opět monokultura, hlavně, že je to přírodní postup. Pokud by lesník vykácel starý bukový les a začal jej nahrazovat mladýmu duby, tak se na něj vrhnou, jaký je to barbar!
Odpovědět
Tento plochý, neporomyšlený pohled je vidět i u správců NP: nechají sežrat NP kůrovcem, je jim úplně jedno, že se zničily hodnotné staré stromy na ohromném území, že vznikne opět monokultura, hlavně, že je to přírodní postup. Pokud by lesník vykácel starý bukový les a začal jej nahrazovat mladýmu duby, tak se na něj vrhnou, jaký je to barbar!
VM
Vladimir Mertan
31.10.2023 09:02 Reaguje na Honza HonzaChodte troška do prírody a pozorujete ako funguje. Pokiaľ vyrúbete starý, alebo aj hocijaký bukový les, tak tam narastie veľmi rýchlo les nový zase bukový z mladých bučkov, ktoré čakaju iba na to aby dostali svetlo a mohli začať rásť. Duby budú rásť iba na teplých na juh otočených svahoch do nadmorskej výšky max 600 nad morom.
Odpovědět
HH
Honza Honza
31.10.2023 10:36 Reaguje na Vladimir Mertanstalo se to, byly o tom články. lesník nechal buky ležet a dřevo se znehodnotilo - to taky kritizovali, přitom to sami udělali v NP
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
31.10.2023 17:43S článkem víceméně souhlasím.
Co se týká ÚSES, tak bych jej nezatracoval. Proč nemít kromě dynamické části i pevnou část kostry. O čem by se dalo diskutovat, tak o způsobu vymezování prvků ÚSES v procesu územního plánování.
S čím naopak souhlasím, je nevhodné nastavení daně z pozemku, které u nás platí. Přijde mi postavené na hlavu platit poměrně vysokou daň z ostatní plochy (která zahrnuje polní cesty, ale taky zeleň).
Stejně tak je chyba, že za krajinný prvek je zemědělec krácen a dotacích na plochu.
Odpovědět
Co se týká ÚSES, tak bych jej nezatracoval. Proč nemít kromě dynamické části i pevnou část kostry. O čem by se dalo diskutovat, tak o způsobu vymezování prvků ÚSES v procesu územního plánování.
S čím naopak souhlasím, je nevhodné nastavení daně z pozemku, které u nás platí. Přijde mi postavené na hlavu platit poměrně vysokou daň z ostatní plochy (která zahrnuje polní cesty, ale taky zeleň).
Stejně tak je chyba, že za krajinný prvek je zemědělec krácen a dotacích na plochu.
Karel Zvářal
31.10.2023 17:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo je ten těžko pochopitelný švejkovský Absurdistán, kdy máme plná ústa ekologie/"údělu", ale v reálu děláme všechno proto, aby nebyla. Čest světlým výjimkám.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 20:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaV těchto případech je daň z pozemku/nemovitosti trochu nepřesné označení. Víc by odpovídalo něco jako daň z vlastnictví. Chceš vlastnit cestu? Chceš vlastnit zeleň a přírodu? Tedy veřejné "statky". Klidně, ale zaplať.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.10.2023 20:38 Reaguje na PetrFenomenální!-) Potom tedy může na polňačce vybírat mýto. A v šukhájku vstupné:-))
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 21:33 Reaguje na Karel ZvářalNavrhněte to do zákonů, třeba vám to projde.
Vlastnit cestu je něco jako vlastnit řeku, tedy prapodivný druh lidské chtivosti a chamtivosti, na kterou zdravý rozum říká: nesmysl.
Odpovědět
Vlastnit cestu je něco jako vlastnit řeku, tedy prapodivný druh lidské chtivosti a chamtivosti, na kterou zdravý rozum říká: nesmysl.
Pe
Petr
31.10.2023 21:44 Reaguje na PetrStejně je zvláštní, že lidská chtivost se nezastavila před soukromým vlastnictvím veřejné přírody, před soukromým vlastnistvím veřejné vody částečně, a před soukromým vlastnictvím veřejného vzduchu zatím úplně. Přitom jsou to de facto úplně stejné "komodity", tedy věci stejně veřejné a pro všechny a pro všechno stejně životně potřebné.
Otázkou je další vývoj. Buď se to časem zvrhne do absolutního vlastnictví všeho, nebo lidstvo pochopí nesmyslnost a absurditu svého jednání a vlastnictví veřejných statků zruší.
Odpovědět
Otázkou je další vývoj. Buď se to časem zvrhne do absolutního vlastnictví všeho, nebo lidstvo pochopí nesmyslnost a absurditu svého jednání a vlastnictví veřejných statků zruší.
DM
Dalibor Motl
31.10.2023 21:46 Reaguje na PetrTo jsou prostě úděsné bláboly. Už jste někdy postavil nebo opravil nějakou lesní nebo polní cestu? Cesta zpřístupňuje nějaké území. Každá cesta má logicky vlastníka, který ji vybudoval a spravuje. Často to bývají obce. Lesní cesty zpřístupňují lesy a umožňují v nich hospodaření. Často patří vlastníkům lesů, kteří je budují, spravují a využívají. Současně je většinou mohou využívat další vlastníci lesů navazujících ale i ostatní návštěvníci lesů jako houbaři, turisti, cyklisti, lyžaři, čundráci. Tvrdit o někom, kdo postavil a spravuje lesní nebo polní cestu používanou bezplatně všemi, že je chamtivý... to je druh duševního pokřivení.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 21:52 Reaguje na Dalibor MotlDuševní pokřivení je naopak tvrdit, že něco veřejného je moje. Nikdo nikoho přece nenutí něco veřejného ani vybudovat, ani vlastnit. Ale jelikož to současný právní systém umožňuje, tak to lze. A jelikož jsou lidé silně materiálně a majetkově zaměření a tím ve svém myšlení zdeformovaní, tak jim to přijde normální a správné.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 22:01 Reaguje na Dalibor MotlA chamtivý není ten, kdo postavil a spravuje veřejnou cestu, ale ten, kdo ji chce soukromě vlastnit.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 22:04 Reaguje na PetrA jen doplním, že obecní vlastnictví v podstatě není soukromým vlastnictvím, ale vlastnictvím veřejným. Třeba ta obecní cesta má sice konkrétného majitele, tedy obec, ale to není forma soukromého vlastnictví, to je forma veřejného vlastnictví. Soukromé a veřejné vlastnictví není totéž.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
31.10.2023 22:22 Reaguje na PetrUvědomujete si, že každý pozemek by měl mít svého vlastníka. Samozřejmě, že stát je taky vlastník, podobně jako kraje. Dovedete si přestavit, že by stát nebo kraje vlastnily a udržovaly veškeré polní cesty, popř. aleje kolem nich?
Jak psal pan Motl, většinu polňaček vlastní a spravují obce. Tyto cesty přitom slouží hospodařícím zemědělcům i občanům, daň z těchto pozemků přitom platí obce. Nevím jestli to víte, ale i obce mají rozpočet, z kterým hospodaří.
Podobné je to s vegetačními prvky v krajině, které plní celospolečenské funkce (např. zabraňují erozi, podporují vsakování vody, zlepšují mikroklima, zvyšují turistikou atraktivitu území i biodiverzitu, aj.), jejich vlastník je následně odměněn tím, že z nich platí daň.
Odpovědět
Jak psal pan Motl, většinu polňaček vlastní a spravují obce. Tyto cesty přitom slouží hospodařícím zemědělcům i občanům, daň z těchto pozemků přitom platí obce. Nevím jestli to víte, ale i obce mají rozpočet, z kterým hospodaří.
Podobné je to s vegetačními prvky v krajině, které plní celospolečenské funkce (např. zabraňují erozi, podporují vsakování vody, zlepšují mikroklima, zvyšují turistikou atraktivitu území i biodiverzitu, aj.), jejich vlastník je následně odměněn tím, že z nich platí daň.
Pe
Petr
31.10.2023 22:31 Reaguje na Jan ŠkrdlaNevím proč by každý pozemek musel mít svého vlastníka? To jen dnes žijeme v systému soukromého vlastnictví, tak to lidé považují za samozřejmé a nad čímkoliv jiným se budou pozastavovat a přijde jim to zvláštní. Někomu divné, někomu třeba bláznivé, ale je to jen o představivosti a schopnosti odpoutat se od navyklých myšlenkových schémat a pochodů.
No a jak už jsem psal, obecní vlastnictví je forma veřejného vlastnictví. Sice se navenek tváří jako soukromé, ale není jím.
No a další co jsem již psal - že nikdo nikoho nenutí vlastnit veřejné prvky v krajině. Když to ale někdo vlastnit chce, prosím, ale musí počítat s poplatky za takové vlastnictví.
Odpovědět
No a jak už jsem psal, obecní vlastnictví je forma veřejného vlastnictví. Sice se navenek tváří jako soukromé, ale není jím.
No a další co jsem již psal - že nikdo nikoho nenutí vlastnit veřejné prvky v krajině. Když to ale někdo vlastnit chce, prosím, ale musí počítat s poplatky za takové vlastnictví.
Pe
Petr
31.10.2023 22:47 Reaguje na PetrV katastru nemovitostí lze najít mnoho pozemků, které nemají zapsaného žádného vlastníka.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 22:49 Reaguje na PetrA jako naopak lze najít soukromé majitele pozemků, na kterých jsou třeba silnice.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
31.10.2023 22:51 Reaguje na PetrTo je chyba, která by se měla do konce tohoto roku napravit. Buďto by se vlastník dohledá, pokud ne, tak tyto pozemky propadnou státu.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 23:01 Reaguje na Jan ŠkrdlaProč chyba? Proč musí mít každý pozemek majitele? Nemusí. Já v tom žádný problém nevidím. Je to opět jen myšlenková setrvačnost lidí, kteří žijí v nějakém systému a nejsou schopní připustit jiné možnosti než ty, které znají. Připomíná mi to puritánskou výchovu před x lety, kdy byly některé části lidského těla zakázané a mnoho lidí některé části svého těla nikdy nevidělo, ani se jich nedotklo. A nikdo by je nepřesvědčil o tom, že to lze.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
31.10.2023 22:48 Reaguje na PetrUkažte mi prosím pozemek, který nikdo nevlastní. Pro upřesnění, stát je taky vlastník.
Co se týká obcí, dá se to považovat za veřejný majetek, ale každá obec má svoje peníze, s kterými hospodaří.
Zajímalo byste naložil se soukromým vlastnictví krajinných prvků? Chtěl byste je vykupovat, nebo rovnou vyvlastňovat?
Odpovědět
Co se týká obcí, dá se to považovat za veřejný majetek, ale každá obec má svoje peníze, s kterými hospodaří.
Zajímalo byste naložil se soukromým vlastnictví krajinných prvků? Chtěl byste je vykupovat, nebo rovnou vyvlastňovat?
Pe
Petr
31.10.2023 22:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaUkazovat vám to samozřejmě nebudu, najděte si je.
Proč bych s tím já měl chtít nějak nakládat? Vy s tím nějak nakládat chcete?
Jak píšu, když to někdo mermomocí vlastnit chce, nebo má potřebu, že to vlastnit prostě musí, ať si to vlastní. Sice nechápu k čemu mu to je, ale je to jeho volba.
Odpovědět
Proč bych s tím já měl chtít nějak nakládat? Vy s tím nějak nakládat chcete?
Jak píšu, když to někdo mermomocí vlastnit chce, nebo má potřebu, že to vlastnit prostě musí, ať si to vlastní. Sice nechápu k čemu mu to je, ale je to jeho volba.
Pe
Petr
31.10.2023 22:39 Reaguje na Jan ŠkrdlaA přesně jak jste uvedl,že krajina plní celospolečenské a ekologické funkce, tak je absurdní aby ji někdo soukromě vlastnil.
Podobně absurdní, jako soukromě vlastnit třeba náměstí.
Odpovědět
Podobně absurdní, jako soukromě vlastnit třeba náměstí.
JŠ
Jan Škrdla
31.10.2023 22:58 Reaguje na PetrKrajinu tvoří také lesy a zemědělská půda. Její součástí jsou i lidská sídla. Pokud trváte na tom, co jste napsal, tak asi chcete socialismus nejvyššího řádu.
Odpovědět
Pe
Petr
31.10.2023 23:04 Reaguje na Jan ŠkrdlaDedukujte si co a jak chcete, to klidně můžete. Já jen doufám, že lidé jednou pochopí, že vlastnit něco veřejného je nesmysl.
Odpovědět
