Radek Kyrian: Proč v Českých Budějovicích schnou rostliny a stromy?
Město se proto spolu s odborníky z Jihočeské univerzity pokusilo přijít na to, v čem je potíž. Aby ve městě prosperovaly dřeviny a aby mohly plnit své funkce, je nutné zachovat dostatek vody pro jejich život a malý koloběh vody. Město proto spolu s Jihočeskou univerzitou zmapovalo stav intravilánu a jeho připravenost na klimatickou změnu a začalo pracovat na popisu energetické bilance města.
V současné době máme za sebou několik diplomových a bakalářských prací, které se zaměřily především na teplotní mapy města v průběhu času a na konkrétní lokality v rámci distribuce zjevné teploty.
Tyto práce jasně ukázaly na přehřátá místa v rámci intravilánu města, která se nacházejí především v hustě zastavěných oblastech bez soukromé zeleně, v místech průmyslových areálů a nákupních center (viz termosnímky města).
Také je celkem zřejmé, že u nás dochází k silnému termickému (vertikálnímu) proudění teplého vzduchu, který odnáší vlhkost směrem do vyšších vrstev atmosféry. Tento jev je nazýván teplotním ostrovem a je zodpovědný za ztrátu vody (vodní páry) z intravilánu. Stoupavý proud má také na svědomí menší úhrn trvalejších srážek ve prospěch, rychlých intenzivních dešťů, zodpovědných za náhlé povodně.
Město České Budějovice má správní území o rozloze zhruba 5 560 ha, z čehož je necelá polovina zastavěna. Zbývající plochy jsou veřejnou a soukromou zelení, vodou, nebo patří do zemědělského půdního fondu či jsou lesem. Pro nás, z hlediska ochrany životního prostředí, je důležitá položka veřejná zeleň, na kterou máme největší vliv a která se rozkládá na ploše 268 ha. Z tohoto čísla je necelá polovina ve formě parků. Město má relativně málo veřejné zeleně, a ještě velmi nerovnoměrně rozprostřené. Dalším paradoxem Českých Budějovic je, že podle počtu obyvatel jsme 7. největší město v ČR, dle rozlohy až na 86. To má za důsledek velký tlak na plochy zeleně.
Dostáváme se do situace, kdy jsme nuceni velmi intenzivně chránit veškeré volné nezastavěné plochy. Ty jediné mohou umožnit život zeleni, která má velmi dobrou schopnost ochladit město pomocí odparu vody z listů.
Všechny získané vědomosti rovněž musíme přetavit v soubor opatření, které mají pozitivní vliv na energetickou bilanci a snižování pocitové teploty ve městě. Cílem je zajistit snížení odtoku srážek ze zpevněných ploch, jejich vsakování v místě dopadu a tím umožnění růstu dřevin ležících ve vedlejších zelených pásech. Tato opatření musíme zařadit do územně plánovacích dokumentací.
Je nutné zajistit ochranu stávající zeleně, vymezit nové plochy zeleně a nastavit v zastavitelném území správné procentuální rozložení vegetačních a zpevněných ploch. Dalším krokem je spolupráce s projektanty na změně uvažování nad hospodaření s dešťovou vodou. Ta musí být zadržena v místě jejího dopadu, odvedena do ploch, kde jí mohou využít dřeviny pro ochlazení prostředí a až následně může být svedena do dešťové kanalizace.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jiří Svoboda
1.11.2019 09:13Jiří Svoboda
1.11.2019 14:27 Reaguje na Lukáš KašpárekBílá střecha absorbuje cca 1/4 slunečního záření co ta zelená, tudíž se sama i okolí mnohem méně zahřívá. A k čemu je třeba chladit odparem cenné vody střechu, kde lidé nežijí. Lepší je tou vodou napájet stromy na zemi, které navíc poskytnou stín.
Já opravdu nemohu za to, že ekologové propagují nesmyslná řešení a navíc si na to vydyndali dotační programy.
Jaroslav Štemberk
1.11.2019 17:42Jiří Svoboda
1.11.2019 18:04 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkToto se asi projektantům vyčítat nedá, protože ještě donedávna problém neexistoval.
Jan Šimůnek
2.11.2019 08:412. Viděl bych jako pomocné řešení ozelenění fasád popínavkami. Jednak rostou rychle, jednak mají jasně definované místo, kde se zalévají. Přinejmenším by se tím vytvořila podmínky pro růst stromů a překonání teplotní krize.