Adin Vyhlídka: Radikální řez čeká alej u tenisových kurtů v Přerově
„Proti řádění vichru ani my nic nezmůžeme,“ uvedl vedoucí odboru majetku přerovského magistrátu Vladimír Čajka. Podle něj chce nechat magistrát prověřit stáří a zdravotní stav některých vzrostlých stromů "specializovanou firmou".
Otázkou je zda "specializovaná firma" bude mít k posouzení také dendrologa?
„Vytipovali jsme asi stovku stromů, některé jsou už odumřelé nebo mají špatné kořeny. Prověření všech by ale bylo finančně náročné – jeden kus totiž přijde na 15 tisíc korun,“ vysvětlil vedoucí odboru majetku přerovského magistrátu Vladimír Čajka.
„Devatenáct z nich, které jsou v nejhorším stavu, zmizí už v dohledné době,“ nastínil vedoucí odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš. Podle něj se jedná o stromy u rybníka v blízkosti tenisových kurtů. „Ty už mají silně narušené těžiště a s jejich likvidací by se nemělo kvůli bezpečnosti chodců dál otálet,“ podotkl Juliš. „Kácení se bude provádět s ohledem na únosnost komunikace z plošiny a celý prostor, který využívají chodci a cyklisté, bude ohraničený páskami. „Zvažovali jsme novou výsadbu, ta zde ale zřejmě nebude možná. Povodí Moravy totiž tvrdí, že se jedná o ochrannou hráz, na které se podle zákona o vodách nesmí stromy vůbec vysazovat,“ řekl.
To ovšem znamená, že v budoucnu se přerovští obyvatelé již nikdy nebudou moci posadit na lavičky pod korunami stromů, které v těchto místech po několik desetiletí poskytují blahodárný stín během parných letních dnů. Nikoho nezajímá, že tak velké množství stromů slouží jako ptačí obydlí a zásobárna potravy. Ptactvo zde nejen hnízdí, ale také používá semena těchto stromů a hmyz žijící na stromech jako důležitou část potravy. Zlikvidování této aleje, to je opravdu radostná vize.
 |
|
|
Alej v Přerově.
|
|
| Foto: Adin Vyhlídka |
reklama
Online diskuse
Článek - 13. 8. 2009 - Honza SmolaVáš přístup, Zazo, k pojmu, kterému říkáme domov, mě tak trochu děsí. Domov, to jsou místa, která důvěrně známe, stromy, kolem nichž vedou pěšiny, po kterých chodíváme, a okamžiky našeho života, pro které je okolní krajina kulisou. Ptačí zpěv, emoce lidí, roky, po které stromy do krajiny vrůstají, vytvářejí ducha daného místa. Není nic horšího, než bezcitný člověk, který onoho ducha vypudí "radikalním řešením", tedy bezhlavým odstraněním vegetačního krytu, vysušením mokřiny, narovnáním řeky, napřímením a vyasfaltováním prašné polní cesty nebo odstraněním božích muk či jiných drobných staveb dotvářejících krajinný ráz a vnašejících do ní lidský rozměr. Všechno je třeba činit opatrně, s rozmyslem a snahou uchovat odkaz předků. I ona alej nemusí padnout celá. Vždy je možno jednotlivé stromy zachovat a zásah dělat postupně. Některé stromy lze ošetřit a prodloužit jim tak život. V zápětí je vhodné vysadit stromy nové a opatřit je budkami pro ptactvo. Odstraněné staré stromy je pak moudré v torzech nechat volně ležet podél cesty, aby vrátily Zemi to, co si z ní během života vzaly, popřípadě mohou posloužit jako netradiční lavička. Osázením popínavek kolem torz kmenů pak mohou vzniknout malebná zákoutí, v nichž i drobná havět nalezne útočiště.Bohužel už jsme zapomněli na jemnost a citlivost. Vše se podřizuje diktátu peněz, přehnaných norem a strachu z přírody. Pod koly aut zahyne mnohem více lidí než pádem stromů, přesto se lidé více bojí stromů než aut a místo nátlaku na radnice, aby zbezpečnostňovaly silniční provoz ve městech, útočíme na stromy. |
