Jiří Nečas: Radostný souhlas a zklamaný nesouhlas - Ohlédnutí za rozhovorem s Pavlem Pocem
Ježíš Kristus zdůrazňuje význam lásky. Celý Starý zákon shrnuje v "dvojpřikázání lásky": Ježíš odpověděl (zákoníkovi): "První přikázání je toto: 'Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!' Druhé pak je toto: 'Miluj bližního svého jako sám sebe!' Většího přikázání nad tato dvě není" (Mk.12.29-31).
Nelze Boha milovat a při tom ničit jeho dílo. Pravá láska k Bohu vyžaduje Boží dílo poznávat (milovat ze své "mysli") a se zřetelem k němu jako celku jednat (milovat ze své "síly"). Vede tedy ke globálnímu pohledu na jsoucno. - Bližního nelze milovat a při tom se s ním nesdílet o Boží dary (a je přirozené mezi bližní zahrnout i příští generace).
První a poslední československý ministr životního prostředí Josef Vavroušek se hodně věnoval hodnotovým systémům. Ukazoval, že běžně používaný systém, na němž staví liberální ekonomie, není slučitelný s trvale udržitelným způsobem života. Navrhuje alternativní hodnotový systém, který je v souladu s novozákonním hodnotovým systémem Ježíšovým, vyjádřeným především v Jeho Kázání na hoře.
Naše myšlení je silně v zajetí peněz. Před touto orientací varuje Ježíš, když říká "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku." (Mt.6.24)
Liberální ekonomika vše přepočítává na peníze. Její hodnoty tak vytvářejí strukturu, která nepřipouští existenci neporovnatelných hodnot. A ty ve skutečnosti existují, jak Pavel Poc v rozhovoru připomíná. Křesťanské (ježíšovské) hodnoty umožňují vykročit za mantinely archimédovsky lineárně uspořádaného systému liberálně ekonomických hodnot.
P. Poc ve své odpovědi říká: Myšlení většiny našich lidí, a koneckonců i evropská legislativa, se stále pohybuje v zajetí křesťanského pojetí světa, tedy pojetí, ve kterém jsou nám život, planeta, biosféra svěřeny do vlastnictví, případně do péče. Dokud se přes tohle paradigma nepřeneseme, dokud nezačneme sami sebe chápat jako součást biosféry, jako součást celého systému, tak nic nevyřešíme.
Jsem přesvědčen, že právě křesťanství - přijetí a následování Ježíše Krista - vede k překonání toho, co P. Poc považuje za "křesťanské paradigma", tedy k vědomí, že jsme součástí biosféry (součástí "stvoření"), a tedy že v opravdovém křesťanství je cesta k řešení širokého problému našeho vztahu k životnímu prostředí, z něhož pak vychází i naše jednání.
-
Původní rozhovor "Pavel Poc: Oceňování přírody? Zoufalá kravina, která neskončí dobře" ze 14. července 2010.
reklama
Autor je ředitelem Ekologické sekce České křesťanské akademie, členem poradního odboru pro otázky Životního prostředí při Českobratrské církvi evangelické a předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život
Online diskuse
musím uznat - 22. 7. 2010 - Jarka ČernáDobrý deň. Je pravda, že sexuálne "kauzy" sa v poslednom čase vynorili na svetlo sveta v hojnom počte, čerstvé i tie staršie; a tak sa zdá, že Cirkev je spolok len tých vyššie menovaných. Iste, súhlasím, že takéto nekalosti sa nesmú kryť, vinník má byť potrestaný a Cirkev sa musí vysporiadať aj s týmito "záležitosťami". A samozrejme urobiť maximum preto, aby sa takéto nespravodlivosti a krivdy nestávali.Pre mňa osobne sú tieto "prípady" zdvihnutým prstom, aby som mala oči otvorené a všímala si, komu dávam deti do opatery. Nemyslím tým hranie sa na sliediča. Viem, že mnohí kňazi, ktorí sú čistí od takýchto vecí (a myslím, že ich je drvivá väčšina), sú frustrovaní tým, ako na nich ľudia pozerajú - ako na potenciálnych úchylákov. Taktiež Vám dávam za pravdu v tom, že nie je moc dobre, ak 18-ročný chlapec skočí z detstva do "skleníka" zvaného seminár. Z mladého muža je celkom iste iná osobnosť, ak zažije najprv život v zamestnaní, v minulosti ZVS atď. a až potom robí rozhodnutie slúžiť v Cirkvi ako kňaz. Ale späť k pôvodnej téme. Vzťah Cirkev a ochrana prírody si všímam len krátku dobu. Zatiaľ mám pocit, že je to viac o eko-komisiách :-) . Praktické pôsobenie v tejto oblasti vidím vo výchove - to mi pripadá úplne prirodzené a rozumné, zavedené dávno predtým, ako existovali rôzne EU smernice :-) . Čo by som ja osobne uvítala v cirkvách, je, aby sa revitalizácia fár, charitných domov a podobných zariadení uskutočňovala tak, aby sa podstatne znížila energetická náročnosť. Pripadá mi to ako čierna diera pre milodary, ktoré by sa dali použiť aj na prospešnejšie veci. Viem, v prípade kostolov sa to nedá. Takisto v rámci napr. bezprostrednej prípravy na manželstvo by sa mladí ľudia mohli oboznámiť s tým, ako renovovať alebo postaviť nový domček tak, aby náklady na vykurovanie nezaťažovali ich rodinný rozpočet. Viem, robiť osvetu v tejto oblasti neprináleží primárne Cirkvi, ale môžeme na to pozerať ako na miesto pre službu. Mala som možnosť debatiť o tom s viacerými kňazmi - prikyvovali... pretože sú s ľuďmi v kontakte a vedia, čím žijú a čo ich trápi. Či už ide o mladých ľudí alebo starenky, ktoré ledva vyžijú z dôchodku. |
