Zbyněk Havránek: Reakce na útoky v tisku k dosavadním i budoucím článkům Ivana Breziny

Jednou z nich je tvrzení, že z Greenpeace "se znechucením odešli" jeho zakladatelé a organizaci kritizují za to, že opustila vědu a logiku, stala se extremistickou a krajně levicovou. Mnoho výrazných osobností z Greenpeace v průběhu let skutečně odešlo. Někteří jako přátelé a příznivci, jiní se bohužel s tímto hnutím rozešli ve zlém. Sotva však je jakákoli třetí strana schopna objektivně posoudit, kdo měl pravdu ve sporu, který vyústil v rozchod.Také jeden z jeho zakladatelů hnutí Patrick Moore odešel z vedení Greenpeace Kanada po vnitřních neshodách v roce 1985. Založil poté poradenskou firmu s názvem Greenspirit a začal šířit svůj názor, že ekologické hnutí se stalo extremistickým a neochotným přijímat kompromisy, jež jsou prý nutné pro nacházení praktických řešení. Moore tvrdil, že skutečnou ekologickou agendu již převzaly vlády a průmysl.

Všude kolem nás jsou bohužel nesčetné příklady toho, že mnoho velkých průmyslových a obchodních společností životní prostředí nejen nechrání, ale vážně ho poškozuje, a že vlády mnoha zemí nedělají nic pro jeho ochranu. Co se v uplynulých letech skutečno změnilo, je pouze rétorika, jakou tyto firmy a instituce používají, a úhybné manévry, kterými znečišťování životního prostředí kryjí. Tato skutečnost je také důvodem samotné existence Greenpeace.

V době, kdy v naší organizaci pracují vzdělaní a etablovaní odborníci a kdy s námi spolupracují nezávislí specialisté z různých vědních oborů, snad ani nemusíme zdůrazňovat, že vědu a logiku považujeme za základ naší činnosti. A vykreslování domnělých "nepřátel" Západu jako komunistů a jiných krajně levicových extremistů je již otřepaným zvykem. Greenpeace neudržuje žádné styky s organizací Earth First, jak pan Brezina tvrdí. Jediným spojením snad může být , že se možná někteří bývalí členové Greenpeace později připojili s Earth First. A možná právě proto, že se jim Greenpeace zdála málo radikální. V takovém případě by jeden očekával od Ivana Breziny spíše pochvalu. To se však nehodí do jeho konceptu malování ďábla.

Autor se také snaží dehonestovat další výraznou osobnost spjatou s Greenpeace - Davida Mc Taggarta, o němž hovoří jako o defraudantovi a pašerákovi. Mc Taggart nikdy neskrýval skutečnost, že byl novozélandskými úřady obviněn z pašování hodinek. Byla to tehdy součást taktiky jak zabránit nenásilnému protestu proti francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v roce 1972. Cílem tohoto smyšleného obvinění bylo zpozdit vyplutí McTaggartovy lodi Vega z Nového Zélandu na cestě k Mururoa.

V článcích Ivana Breziny se objevuje i jméno zapřísáhlého nepřítele Greenpeace, islandského filmaře Magnuse Gudmundssona. Tento zastánce lovu velryb již ve svém prvním dokumentu "Survival in the High North" z roku 1989 napadal Greenpeace a mimo jiné tvrdil, že Greenpeace falšovalo záběry zabíjení tuleních mláďat. Norský soud ho nakonec usvědčil z pomluvy a Gudmundsson musel Greenpeace zaplatit 30.000 norských korun odškodného. Přední norské noviny Verdens Gang také později odhalily jeho vazby na americké anti-ekologické organizace (mj. s hnutí Wise Use).

Pokud jde o lov velryb, Greenpeace bojuje proti komerčnímu, tedy průmyslovému a masovému lovu velryb, a nikoli proti lovu velryb pro vlastní obživu domorodými skupinami a jejich tradičními technikami.

Brent Spar je zrovna tak ohraná písnička. Ivan Brezina počítá s tím , že si lidé nepamatují a k jejich zmanipulování tedy postačí, vyřkne-li jenom jedna desetina pravdy. Pro pořádek tedy znovu: Greenpeace přiznalo mnohokrát, že došlo k technické chybě při měření obsahu zbytkové ropy v ropné plošině (měrná hadice se ohnula a naměřila tak podstatně vyšší hladinu). Skutečný obsah ropy se později ukázal menší, než naměřený. To však nic nemění na skutečnosti, že odtažení plošiny na pobřeží a její následná demontáž byla podstatně ohleduplnější k čistotě moří, než její pouhé potopení, které hodlala provést společnost Shell, což později uznal i samotný Shell. Protože to však lze sotva připsat Greenpeace k tíži, Ivan Brezina raději o tom mlčí.

Mimochodem, právě tato událost podnítila vznik velmi přísných interních pravidel při zveřejňování jakýchkoli technických či vědeckých poznatků. Veškeré údaje musí být řádně ověřené. Ukázkou by mohly sloužit např.výsledky odebírání vzorků sedimentů v Labi pod Spolanou naší organizací v loňském roce. Zjištěná koncentrace rtuti byla tak neuvěřitelně vysoká, že jsme místo skandálního volání raději provedli další odběr. Při něm již byla koncentrace nižší, stále však velmi vysoká.(viz http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=148301)

Mohli bychom uvést další příklady dezinformací a polopravd, které Ivan Brezina záměrně či z nevědomosti ve svém psaní proti Greenpeace uplatňuje (nechybí mezi nimi ani dezinterpretace událostí kolem vplutí lodi Arctic Sunrise do vod Aljašky, které jsme již dříve na našich webových stránkách uvedli na pravou míru). Byl by to snad příliš dlouhý výčet. Naší snahou je jen poukázat na skutečnost, že Ivan Brezina je již dlouho znám nejen jako kritik Greenpeace, ale bohužel také jako jeho nepřítel, který naši organizaci napadá programově a pravidelně, a že jeho příspěvky není možné považovat za objektivní, a rozhodně ne za pravdivé.