https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/reakce-na-utoky-v-tisku-k-dosavadnim-i-budoucim-clankum-ivana-breziny?ids%5Bx71aa9cc85bb66d95e0fe4c8c447e8bef%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zbyněk Havránek: Reakce na útoky v tisku k dosavadním i budoucím článkům Ivana Breziny

17.12.2004
V českých tiskovinách se pravidelně objevují negativní články o Greenpeace. Jejich autorem je vždy Ivan Brezina a jejich vyznění je vždy stejné: Greenpeace je levicově pletichářská ekoteroristická skupina, která klame veřejnost, zneužívá skutečné i smyšlené ekologické problémy a nestoudně vydělává spoustu peněz.
 
Pan Brezina ve svých útocích většinou recykluje několik "kauz" a "afér", k nimž se chceme pro jednou a pro vždy vyjádřit.

Jednou z nich je tvrzení, že z Greenpeace "se znechucením odešli" jeho zakladatelé a organizaci kritizují za to, že opustila vědu a logiku, stala se extremistickou a krajně levicovou. Mnoho výrazných osobností z Greenpeace v průběhu let skutečně odešlo. Někteří jako přátelé a příznivci, jiní se bohužel s tímto hnutím rozešli ve zlém. Sotva však je jakákoli třetí strana schopna objektivně posoudit, kdo měl pravdu ve sporu, který vyústil v rozchod.Také jeden z jeho zakladatelů hnutí Patrick Moore odešel z vedení Greenpeace Kanada po vnitřních neshodách v roce 1985. Založil poté poradenskou firmu s názvem Greenspirit a začal šířit svůj názor, že ekologické hnutí se stalo extremistickým a neochotným přijímat kompromisy, jež jsou prý nutné pro nacházení praktických řešení. Moore tvrdil, že skutečnou ekologickou agendu již převzaly vlády a průmysl.

Všude kolem nás jsou bohužel nesčetné příklady toho, že mnoho velkých průmyslových a obchodních společností životní prostředí nejen nechrání, ale vážně ho poškozuje, a že vlády mnoha zemí nedělají nic pro jeho ochranu. Co se v uplynulých letech skutečno změnilo, je pouze rétorika, jakou tyto firmy a instituce používají, a úhybné manévry, kterými znečišťování životního prostředí kryjí. Tato skutečnost je také důvodem samotné existence Greenpeace.

V době, kdy v naší organizaci pracují vzdělaní a etablovaní odborníci a kdy s námi spolupracují nezávislí specialisté z různých vědních oborů, snad ani nemusíme zdůrazňovat, že vědu a logiku považujeme za základ naší činnosti. A vykreslování domnělých "nepřátel" Západu jako komunistů a jiných krajně levicových extremistů je již otřepaným zvykem. Greenpeace neudržuje žádné styky s organizací Earth First, jak pan Brezina tvrdí. Jediným spojením snad může být , že se možná někteří bývalí členové Greenpeace později připojili s Earth First. A možná právě proto, že se jim Greenpeace zdála málo radikální. V takovém případě by jeden očekával od Ivana Breziny spíše pochvalu. To se však nehodí do jeho konceptu malování ďábla.

Autor se také snaží dehonestovat další výraznou osobnost spjatou s Greenpeace - Davida Mc Taggarta, o němž hovoří jako o defraudantovi a pašerákovi. Mc Taggart nikdy neskrýval skutečnost, že byl novozélandskými úřady obviněn z pašování hodinek. Byla to tehdy součást taktiky jak zabránit nenásilnému protestu proti francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v roce 1972. Cílem tohoto smyšleného obvinění bylo zpozdit vyplutí McTaggartovy lodi Vega z Nového Zélandu na cestě k Mururoa.

V článcích Ivana Breziny se objevuje i jméno zapřísáhlého nepřítele Greenpeace, islandského filmaře Magnuse Gudmundssona. Tento zastánce lovu velryb již ve svém prvním dokumentu "Survival in the High North" z roku 1989 napadal Greenpeace a mimo jiné tvrdil, že Greenpeace falšovalo záběry zabíjení tuleních mláďat. Norský soud ho nakonec usvědčil z pomluvy a Gudmundsson musel Greenpeace zaplatit 30.000 norských korun odškodného. Přední norské noviny Verdens Gang také později odhalily jeho vazby na americké anti-ekologické organizace (mj. s hnutí Wise Use).

Pokud jde o lov velryb, Greenpeace bojuje proti komerčnímu, tedy průmyslovému a masovému lovu velryb, a nikoli proti lovu velryb pro vlastní obživu domorodými skupinami a jejich tradičními technikami.

Brent Spar je zrovna tak ohraná písnička. Ivan Brezina počítá s tím , že si lidé nepamatují a k jejich zmanipulování tedy postačí, vyřkne-li jenom jedna desetina pravdy. Pro pořádek tedy znovu: Greenpeace přiznalo mnohokrát, že došlo k technické chybě při měření obsahu zbytkové ropy v ropné plošině (měrná hadice se ohnula a naměřila tak podstatně vyšší hladinu). Skutečný obsah ropy se později ukázal menší, než naměřený. To však nic nemění na skutečnosti, že odtažení plošiny na pobřeží a její následná demontáž byla podstatně ohleduplnější k čistotě moří, než její pouhé potopení, které hodlala provést společnost Shell, což později uznal i samotný Shell. Protože to však lze sotva připsat Greenpeace k tíži, Ivan Brezina raději o tom mlčí.

Mimochodem, právě tato událost podnítila vznik velmi přísných interních pravidel při zveřejňování jakýchkoli technických či vědeckých poznatků. Veškeré údaje musí být řádně ověřené. Ukázkou by mohly sloužit např.výsledky odebírání vzorků sedimentů v Labi pod Spolanou naší organizací v loňském roce. Zjištěná koncentrace rtuti byla tak neuvěřitelně vysoká, že jsme místo skandálního volání raději provedli další odběr. Při něm již byla koncentrace nižší, stále však velmi vysoká.(viz http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=148301)

Mohli bychom uvést další příklady dezinformací a polopravd, které Ivan Brezina záměrně či z nevědomosti ve svém psaní proti Greenpeace uplatňuje (nechybí mezi nimi ani dezinterpretace událostí kolem vplutí lodi Arctic Sunrise do vod Aljašky, které jsme již dříve na našich webových stránkách uvedli na pravou míru). Byl by to snad příliš dlouhý výčet. Naší snahou je jen poukázat na skutečnost, že Ivan Brezina je již dlouho znám nejen jako kritik Greenpeace, ale bohužel také jako jeho nepřítel, který naši organizaci napadá programově a pravidelně, a že jeho příspěvky není možné považovat za objektivní, a rozhodně ne za pravdivé.


reklama

 
Zbyněk Havránek
Autor je tiskový mluvčí Greenpeace ČR
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Reflex: Brezina odvádí pozornost od ekologických zločinů v Bhópálu - 23. 12. 2004 - Ivan

Známý antiekologický aktivista a fanatický obhájce jaderné energie Ivan Brezina podnikl další útok na Greenpeace, tentokrát v článku Organizace Greenpeace vydělává na lidském utrpení (Reflex 8/05). Obviňuje ekologickou organizaci, že tragédii v indickém Bhópálu využívá jako téma pro fundraising. Ve skutečnosti Brezina mistrně odvádí pozornost od problému, o který v Bhópálu jde. Totiž že firma Union Carbide způsobila katastrofu, která zasáhla 500 000 lidí a zanechala za sebou 20 000 mrtvých a pětkrát tolik mrzáků. A že je to právě tato firma, která pod svým novým jménem Dow musí oběti Bhópálu odškodnit.
Stalo se již skoro pravidlem, že Brezinovy články vycházejí pokaždé, když je potřeba nějakému velkému znečišťovateli vytrhnout trn z paty. Když má být například největší ropná společnost v USA odsouzena k pokutě téměř sedmi miliard dolarů za škody, jež napáchala havárie tankeru Exxon Valdez, vychází v Lidových novinách jako z udělání Brezinův článek, který poukazuje na blahodárnost úniků ropy pro životní prostředí a srovnává nebezpečí ropné havárie se škodami, jež natropí domácí kočky (LN 19. 12. 2004). A čtenářům nezbývá než věřit, že načasování takových článků je pokaždé jen "čistě náhodné". V každém případě jde o Brezinův způsob, jak odvést pozornost veřejnosti od pachatelů ekologických zločinů. O co jde v případě Bhópálu?

Od okamžiku, kdy se v chemičce americké firmy Union Carbide přehřála a vybuchla nádrž se smrtelně jedovatým metylizokyanátem, uplyne letos 20 let. Víme, že k havárii došlo trestuhodným zanedbáním bezpečnostních pravidel. Všech šest bezpečnostních systémů bylo onu noc mimo provoz. Aby firma ušetřila peníze, vypnula chladicí jednotku nádrže s jedovatým plynem. Z "úsporných důvodů" bylo vypnuto dokonce i poplašné zařízení. Důsledky byly strašlivé (viz Bhópál, Reflex 5/04). Firma Union Carbide se po havárii stáhla z Indie a celá léta platila armádu právníků, aby obětem nemusela vyplatit žádné odškodnění. Nakonec se firma dohodla s indickou vládou na mimosoudním vyrovnání ve výši 470 miliónů dolarů (přestože Indie žádala tři miliardy). Přeživším obětem bylo za všechna ta léta utrpení vyplaceno odškodné v průměrné výši 300 až 500 dolarů. To vychází na méně než 10 centů denně (přibližně jeden šálek čaje v indických cenách), což zdaleka nemůže pokrýt náklady ani na základní léčbu. Žádný z viníků havárie nebyl dosud potrestán. Bývalý šéf indické pobočky Union Carbide Warren Anderson, obviněný z hromadného zabití, se dodnes vyhýbá soudu. Přestože je na něj už řadu let vydán mezinárodní zatykač a hledá jej Interpol, Anderson i nadále bydlí ve své luxusní vile na Long Islandu. Obávaný FBI ho celá ta léta jaksi "nemohl nalézt". Vypátrali ho až aktivisté Greenpeace společně s novináři z deníku Daily Mirror - předali mu obsílku k soudu, právě když se chystal na každodenní partičku golfu.

Organizace Greenpeace se spojila s místními skupinami obětí v Bhópálu a usiluje nyní o nápravu tragédie. Od roku 1999 se snaží zmapovat rozsah toxického zamoření způsobeného firmou Union Carbide a přivést viníky k odpovědnosti. Snaží se též seznámit s problémem Bhópálu veřejnost a vyvinout účinný tlak na firmu Dow, který by ji přiměl k vyčištění místa havárie a řádnému odškodnění obětí. Právě letos, kdy si svět připomene smutné 20. výročí havárie v Bhópálu, je naděje, že se věci konečně dají do pohybu. Zdá se ale, že právě to je trnem v oku Ivana Breziny. Aby odvedl pozornost od ekologických zločinců, vymyslel si Brezina ďábelský tah: obvinil Greenpeace, že pořádají sbírku na oběti Bhópálu a vybrané peníze pak používají pro vlastní účely. Jaká je skutečnost? Organizace Greenpeace nikdy žádnou "mezinárodní sbírkovou kampaň" na Bhópál nevedla. Greenpeace není humanitární organizací a nedělá sbírky na pomoc obětem. Greenpeace se snaží řešit příčiny, nikoliv důsledky ekologických problémů. V Bhópálu bylo zasaženo plynem přes 500 tisíc lidí, z nichž více než 120 tisíc dodnes potřebuje stálou lékařskou péči. Těm žádná sbírka nepomůže. Jediný, kdo může obětem Bhópálu účinně pomoci, je nadnárodní společnost Dow. Ta fúzovala s viníkem havárie - americkou firmou Union Carbide.

Tím pře vzala nejen aktiva, ale i závazky. V tomto případě morální odpovědnost za tragédii v Bhópálu. Právě to je jedním z hlavních cílů kampaně Greenpeace - vymoci pro oběti Bhópálu spravedlnost, tj. adekvátní kompenzaci. Pokud se to povede, pomůže to obětem Bhópálu více, než by byla schopna poskytnout jakákoliv humanitární organizace. Brezina naopak vytváří falešnou a nebezpečnou představu, že zločiny velkých korporací se mají řešit sbírkami na pomoc jejich obětem.


reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist