Rita Simon: Na cestě k udržitelnému financování: Hlavní výzvy při komunikaci zelených dluhopisů

Finanční sektor je stále více považován za klíčovou hnací sílu při urychlování přechodu k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Důvodem je nutnost mobilizace značného soukromého kapitálu pro splnění investičních požadavků na dosažení klimatických cílů stanovených v Pařížské dohodě a v Cílech udržitelného rozvoje OSN. Finanční sektor navíc hraje klíčovou roli při efektivní alokaci kapitálu.

Udržitelné dluhopisy, zejména ty, které jsou označeny jako zelené nebo sociální, představují finanční inovaci, která se dostala do popředí od roku 2007, kdy Evropská investiční banka (EIB) vydala první zelené dluhopisy na financování energetických projektů. Tyto dluhopisy jsou stále více určeny k usnadnění udržitelného investování pro jednotlivce nebo pro institucionální investory, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny. Neexistuje však shoda, pokud jde o terminologii a statistiky používané pro výpočet udržitelných investic, nicméně na základě údajů zpracovaných agenturou Bloomberg měla roční emise udržitelných dluhopisů (včetně zelených, sociálních a dluhopisů souvisejících s udržitelností) v roce 2023 přesáhnout částku 1 bilionu USD.

Tento nový trend je povzbudivý, ale zůstávají dva zásadní problémy.

Za prvé, zelené dluhopisy představují jen malé procento celosvětových emisí dluhopisů ročně, například v Evropě tvořily zelené dluhopisy v roce 2023 pouze 6,8 % všech dluhopisů vydaných podniky a vládami v Evropské unii. Navíc současný objem 1 bilion USD ročně je stále daleko od odhadované částky 48 bilionů USD, která je do roku 2035 potřebná k financování projektů šetrných ke klimatu, k dosažení cíle Pařížské dohody, kterým je omezení nárůstu teploty na maximálně 2 °C, jak odhadla Mezinárodní energetická agentura v roce 2014.

Pokud vezmeme v úvahu výhradně regionální emise zelených dluhopisů (bez zahrnutí jiných typů dluhopisů, jako jsou sociální nebo udržitelné dluhopisy), lze předpokládat, že globální emise zelených dluhopisů dosáhla v roce 2021 rekordní úrovně, před poklesem v roce 2022 v důsledku dopadu globální pandemie COVID (viz statistiky níže).

Pokud jde o regionální emise, lze konstatovat, že hlavním tahounem zeleného trendu zůstává Evropa. Nicméně úroveň aktivity v Asii vykazuje konzistentní vzestupnou trajektorii, na rozdíl od trendu pozorovaného v Severní Americe. V evropském regionu jsou hlavními emitenty zelených dluhopisů Německo, Spojené království a Španělsko. Tento blog se bude zabývat dvěma klíčovými otázkami: zaprvé, co přitahuje emitenty a investory zelených dluhopisů, a zadruhé, jaké jsou hlavní výzvy při komunikaci zelených emisí.

Důvody pro investice do zelených dluhopisů

Přijetí nových trendů emitenty zelených dluhopisů může přinést konkurenční výhody, zejména pokud je organizace první, kdo tak učiní (tj. „výhoda prvního tahouna“). Takové kroky mohou sloužit také k přilákání zákazníků a investorů, protože daná organizace demonstruje svůj závazek k udržitelnosti. Kromě toho zelené dluhopisy zvyšují odolnost a prosperitu svých emitentů a zvyšují jejich vnitřní hodnotu i prodejnost, a to obdobně jako u jiných dluhopisů. Investice do zelených dluhopisů nicméně nejsou bez nevýhod. Významnou nevýhodou se může ukázat dodatečná finanční zátěž spojená s požadavky na podávání zpráv o ověřování a monitorování dopadu projektu na životní prostředí.

Existuje řada důvodů, proč se investor může rozhodnout pro nákup zeleného dluhopisu. Obecně platí, že výnosy a úvěrová rizika spojená se zelenými dluhopisy jsou podobné jako u běžných dluhopisů, což vylučuje obecnou ochotu investovat. Investor by navíc měl být připraven zaplatit za tato aktiva prémii, aby získal další nefinanční užitek, který odpovědné investování poskytuje. Je pozoruhodné, že zelené dluhopisy prokázaly svou odolnost jako spolehlivá investice v obdobích výrazných tržních turbulencí, jako byla například celosvětová pandemie COVID. Jejich výkonnost byla srovnatelná s výkonností zlata, které je považováno za bezpečné aktivum. To přispělo k rostoucí oblibě zelených investic. Zdá se, že zelené dluhopisy již nejsou považovány za luxusní zboží těmi, kteří se již přiklánějí k investicím do této oblasti. Místo toho jsou vnímány jako důvěryhodné zboží, podobně jako jiné investice.

Je pozoruhodné, že řada studií dospěla k závěru, že zelené dluhopisy nejsou samostatným řešením, ale spíše součástí širšího souboru nástrojů, které lze využít k dosažení celkové strategie dekarbonizace na úrovni podniku. Vydání zeleného dluhopisu poskytuje emitující společnosti příležitost získat přehled o tom, co představuje efektivní výkonnost v oblasti udržitelnosti, a tím usnadňuje pozitivní nepřímý dopad na vnitřní provoz emitenta. Jiné studie naopak dospěly k závěru, že samotné vydání zeleného dluhopisu nemusí nutně znamenat závazek podniku k udržitelnějšímu obchodnímu modelu.

Hlavní problém při komunikaci zelených dluhopisů: greenwashing

Podobně se praxe greenwashingu dostala i do finančního sektoru. Americká Komise pro cenné papíry (SEC), vládní agentura USA zodpovědná za regulaci trhů s cennými papíry a ochranu investorů, v loňském roce vyšetřovala a obvinila dceřinou společnost Deutsche Bank AG DWS Investment Management Americas Inc. ze zavádějících prohlášení o svých kontrolních mechanismech pro zahrnutí faktorů ESG do výzkumu a investičních doporučení pro produkty s integrací ESG. Navzdory sebeprezentaci společnosti jako lídra v oblasti ESG a dodržování konkrétních zásad pro integraci aspektů ESG do svých investic SEC zjistila, že společnost v období od srpna 2018 do konce roku 2021 neprovedla některá ustanovení své globální politiky integrace ESG. To vedlo k tomu, že klienti a investoři společnosti byli uvedeni v omyl. Podobné problémy na trhu převažují.

Na trhu byla zaznamenána řada případů greenwashingového chování. Mezi nejčastější příklady patří např:

1. Banka na svých internetových stránkách zpřístupnila svým klientům „kalkulačku dopadu“, která slouží k výpočtu ekologické stopy jejich investic. Instituce sama však tyto přesné údaje neměla a ignorovala potenciální negativní dopady společností v portfoliu (tzv. hřích vágnosti nebo hřích absence důkazů).
2. Závazky bank k nulovému čistému emisnímu zatížení jsou formulovány neurčitě nebo pouze aspiračně, jako například „uhlíkově neutrální do roku 2050“ (hřích vágnosti). Nedostatek informací o těchto fondech a/nebo jejich výrobci (hřích absence důkazů).
3. Retailový finanční produkt byl navržen s cílem podpořit nákup domácích spotřebičů s vynikajícím hodnocením energetické účinnosti.Minimální požadavek na energetický štítek byl však nedostatečný (B místo A+++) (hřích irelevantnosti).
4. Plány prevence škod na životním prostředí předložené bankami vykazovaly řadu nedostatků, včetně nedostatečné transparentnosti a nedostatečné prezentace finančních a investičních údajů (např. nedostatek informací o emisích rozsahu 3).Tyto nedostatky lze popsat buď jako „hřích vágnosti“, nebo jako „hřích bez důkazu“.

Jak je uvedeno ve zprávě EBA o greenwashingu z roku 2024, tři nejčastější témata, která jsou předmětem obvinění z greenwashingu ve finančním sektoru EU, včetně bank EU, jsou: závazky v oblasti změny klimatu, dopad na krajinu a biologickou rozmanitost a dopad na místní komunity.

V celosvětovém měřítku roste trend zavádějící komunikace (viz obr. 3) Je pozoruhodné, že zatímco v Severní Americe počet zavádějících sdělení po roce 2022 postupně klesá, v Evropě zaznamenává výrazný nárůst. Důvody tohoto vývoje v Evropě mohou být podle autorovy hypotézy dvojí. Zaprvé lze předpokládat, že evropské normy se po roce 2022 zpřísnily. V důsledku toho tvrzením, která byla dříve považována za přijatelná, nyní hrozí, že budou klasifikována jako greenwashing. Za druhé lze předpokládat, že intenzita kontroly ze strany vnitrostátních orgánů není dostatečně přísná, resp. že sankce nejsou dostatečně odrazující. Z přehledu zpráv Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) o pokroku v oblasti greenwashingu vyplývá, že tento jev lze přičíst třem hlavním kategoriím příčin: tržním, regulačním a informačním důvodům. Tržní příčiny greenwashingu spočívají v rychlém vývoji trhů a s ním spojených konkurenčních pobídkách. Dále je fenomén greenwashingu ovlivněn regulačními faktory, včetně rychlého vývoje předpisů a existence jejich rozdílných výkladů. Kromě toho k tomuto jevu přispívají faktory založené na informacích, včetně nedostatku odborných znalostí a dovedností v oblasti ESG, nesouladu mezi očekáváním investorů a tržními postupy a nedostatku spolehlivých údajů.

Současná výzva dohledu nad vnitrostátními trhy skončí 21. prosince 2024, od tohoto data bude platit nařízení EU o standardu pro zelené dluhopisy. Tento evropský dobrovolný „zlatý standard“ pro zelené, sociální a udržitelné dluhopisy (GSS) vyžaduje od emitentů důsledné sladění s evropským nařízením o taxonomii. Nicméně analýza provedená společností MainStreet Partners ukazuje, že pouze 23 % současných zelených a udržitelných dluhopisů bude splňovat kritéria EU GBS. V důsledku toho se teprve ukáže, kolik emitentů bude tento standard v budoucnu dodržovat.

---

reklama

---